Důvěrné! Praha, květen AutoSAP. Určeno pouze pro potřeby firem zapojených do činnosti Sdružení automobilového průmyslu! Evidovaný výtisk č.

Transkript

1 Důvěrné! Určeno pouze pro potřeby firem zapojených do činnosti Sdružení automobilového průmyslu! AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL v ČESKÉ REPUBLICE Základní údaje a fakta Aktualizace za rok 2011 Zpracoval: sekretariát AutoSAP Praha, květen 2012 AutoSAP Evidovaný výtisk č.:

2 OBSAH 1. Úvod 1.1 Základní makroekonomické ukazatele vývoje hospodářství ČR 1.2 Výroba automobilů ve světě za rok Vývoj na trhu vozidel v zemích EU 27 a EFTA 1.4 Pozice automobilového průmyslu v českém hospodářství strana Postavení firem autoprůmyslu v anketách a soutěžích Soutěž Podnik roku 2011 v českém automobilovém průmyslu Stav a vývoj automobilového průmyslu ČR Vývoj výroby vozidel Vývoj výroby skupin, dílů a příslušenství vozidel Vývoj členské základny AutoSAP (stav k ) Základní struktura členské základny AutoSAP Vlastnická struktura Počty pracovníků, jejich struktura a kvalifikace Průměrné mzdy Pracovní neschopnost a pracovní úrazy Vývoj vybraných ekonomických ukazatelů Výzkumně vývojová základna Stav v oblasti certifikace Sociální dialog a kolektivní vyjednávání ve firmách Předpokládané nárůsty mezd pro rok Složení vozového parku v České republice Základní údaje a shrnutí Údaje Centrálního registru vozidel Ukázky zpracování možných výstupů Vývoj českého trhu a dovozy vozidel Osobní automobily a užitková vozidla kat. N Nákladní automobily, autobusy, motocykly a přípojná vozidla Tuzemský trh - shrnutí Zapojení a spolupráce s jinými organizacemi Tuzemsko (vnitřní vztahy) Zahraničí (vnější vztahy) Shrnutí Problematika řešená v rámci AutoSAP Oblasti související s hlavní činností Další řešená problematika Výsledky hospodaření AutoSAP za rok Závěr Příloha - souhrnné údaje za dalších 35 firem autoprůmyslu ČR 5 stran Související podklady: STATISTIKA AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČR ROČENKA SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU 2012 SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU v ČR (stav k ) PRŮMĚRNÉ MZDY A POČTY PRACOVNÍKŮ (údaje za rok 2011) Soubor: APCR2011.DOC 1 AutoSAP, květen 2012

3 1. Úvod Přehled o souhrnných výsledcích firem automobilového průmyslu působících na území České republiky je Sdružením automobilového průmyslu (dále jen AutoSAP) vydáván na přelomu května a června a to již od roku Poprvé byl zpracován s údaji za rok Všechna vydání tohoto podkladu jsou archivována v sekretariátu AutoSAP. Přehledy za roky 1999 až 2011 jsou umístěny též na internetových stránkách AutoSAP v rubrice JEN PRO ČLENY / SOUHRNNÉ PŘEHLEDY a PUBLIKACE. Základním účelem této jinak nedostupné publikace je poskytnout představitelům a odborným pracovníkům firem zapojených do činnosti AutoSAP hlavní údaje popisující vývoj a současný stav automobilového průmyslu České republiky, jakož i jeho význam pro ekonomiku České republiky. Vychází se přitom z předpokladu, že firmy zapojené do činnosti AutoSAP tvoří cca % automobilového průmyslu jako oboru (při vyjádření objemem produkce či exportu, resp. počtem pracovníků). Stejně tak jako v předchozích letech byly i v počátku roku 2012 osloveny další firmy s automobilovou výrobou nezapojené do činnosti AutoSAP se žádostí o poskytnutí základních údajů za rok 2011 (seznam těchto firem je uveden v závěru přílohy tohoto materiálu). Údaje byly získány od 35 firem. Při zpracování podkladu jsou základním zdrojem data sdělená firmami zapojenými do činnosti AutoSAP, v dílčích částech jsou pak použity údaje z jiných zdrojů (Český statistický úřad, Centrální registr vozidel, Svaz dovozců automobilů, ministerstva). Pokud některé firmy nezaslaly potřebné údaje (resp. za některé firmy nebyla data k dispozici), byly použity kvalifikované odhady. Tento postup však neovlivňuje vypovídací schopnost tohoto materiálu, neboť vychází z dlouhodobě podchycených trendů ve vývoji jednotlivých ukazatelů. Je přitom třeba upozornit, že některé souhrnné výsledky v tomto přehledu se mohou lišit od údajů uvedených v dříve vydaných publikacích AutoSAP. To je dáno tím, že pro zpracování tohoto podkladu (Aktualizace za rok 2011) byly v některých případech použity upřesněné údaje jednotlivých firem za předchozí roky, dále změnami v členské základně AutoSAP a zpřesněnými (revidovanými) údaji z dalších veřejně dostupných zdrojů, především z Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podklad AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL V ČESKÉ REPUBLICE - ZÁKLADNÍ ÚDAJE A FAKTA - AKTUALIZACE ZA ROK 2011 vytváří spolu s dalšími periodickými publikacemi AutoSAP ( STATISTIKA AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČESKÉ REPUBLIKY , ROČENKA 2012 ) základní informační i argumentační souhrn materiálů, který je možno využívat jak pro potřebu firem AutoSAP, tak při jednáních na různých úrovních (orgány státní správy a samosprávy, vládní či nevládní instituce, odborové organizace či zahraniční partneři). Údaje uvedené ve výše zmíněných publikacích jsou v průběhu roku průběžně doplňovány dalšími statistickými podklady a údaji z databanky AutoSAP (jedná se např. o měsíční STATISTICKÉ ÚDAJE O VÝROBĚ A REGISTRACÍCH VOZIDEL, pololetní ÚDAJE O PRŮMĚRNÝCH MZDÁCH A POČTECH PRACOVNÍKŮ nebo rovněž pololetně vydávaná publikace SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU V ČESKÉ REPUBLICE. Tyto a další informační materiály jsou zasílány v rámci informačního systému AutoSAP elektronickou poštou ( ). Pravidelně jsou aktuální základní i podrobnější údaje zveřejňovány na internetových stránkách AutoSAP (podrobnější většinou v rubrice JEN PRO ČLENY ). Tato publikace zachycuje v delší časové řadě vývoj ekonomických ukazatelů spolu s jejich promítnutím na vývoj českého automobilového průmyslu. Soubor: APCR2011.DOC 2 AutoSAP, květen 2012

4 Zasedání Rady ředitelů (Valná hromada) AutoSAP, konaná pravidelně počátkem června je vždy prvním místem, kde jsou uvedené materiály předávány členské základně AutoSAP. Základní údaje jsou pak prezentovány před odbornou a novinářskou veřejností na Výroční tiskové konferenci AutoSAP (letos se koná dne ). Tato publikace je spolu se STATISTIKOU AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČESKÉ REPUBLIKY vydávána od roku 2009 pouze v elektronické podobě (na CD ROM), ROČENKA 2012 je zpracována v tištěné formě a stejně jako v předchozích letech i na CD ROM v elektronické podobě. **************************** Od roku 2002, kdy byly vytvořeny nové internetové stránky AutoSAP, je pro členskou základnu AutoSAP vytvořena samostatná rubrika JEN PRO ČLENY (přístup přes heslo), kde jsou v časové řadě umístěny kompletní materiály vydávané sekretariátem AutoSAP (s možností jejich stažení). Základní rubriky internetových stránek AutoSAP Současné přístupové heslo: infos11 Případná změna hesla bude členské základně AutoSAP včas sdělena. Aktuální informace (o připravovaných akcích, konferencích či seminářích, o vydání nových statistických údajů či tiskových informacích AutoSAP, zasedáních Rady ředitelů či Představenstva AutoSAP, možnostech připomínkování legislativy a další) jsou vždy nejdříve uváděny na úvodní (vstupní) webové stránce AutoSAP. Z této internetové stránky je přes rubriku UPOZORNĚNÍ umožněn mimo jiné přímý přístup i na webové stránky projektů, na nichž AutoSAP přímo participuje (portál AUTA NÁS BAVÍ, Soubor: APCR2011.DOC 3 AutoSAP, květen 2012

5 IQ Industry ), od května roku 2010 pak na stránky Technologické platformy VOZIDLA PRO UDRŽITELNOU MOBILITU a od roku 2011 též projekt AutoAdapt a další. **************************** Zpracoval: Ing. Šípek 1.1 Základní makroekonomické ukazatele vývoje hospodářství ČR Vývoj základních makroekonomických ukazatelů ČR (HDP, průmyslová produkce, export, průměrné mzdy a případně dalších) je pravidelnou součástí této publikace. Nutno však, tak jako každý rok, upozornit, že ze strany ČSÚ dochází k úpravě hodnot za předchozí rok. Dále publikované údaje se tedy mohou částečně lišit od údajů publikovaných v předchozích vydáních tohoto matriálu. Grafické vyjádření údajů zveřejněných ČSÚ v březnu 2012 znázorňuje diagram č , další diagram č pak ukazuje vývoj v cenách běžných (vždy v absolutním a poměrovém vyjádření). V diagramu č jsou znázorněny indexy meziročních nárůstů HDP a to ve stálých cenách roku 2005 a v cenách běžných. mil. Kč Vývoj HDP v ČR v letech 1999 až 2011 STÁLÉ CENY roku 2005 (rok 2005 = 100%) ,5% ,8% 84,4% 86,2% ,4% ,7% ,2% 116,7% 114,2% 111,2% 116,1% 107,0% 100,0% % 150% 140% 130% 120% 110% 100% 90% 80% 70% 60% Pramen: ČSÚ - Publikace "Ukazatele sociálního a hospodářského vývoje ČR od r do konce 4. čtvrtletí 2011" z Diagram č Soubor: APCR2011.DOC 4 AutoSAP, květen 2012

6 mil. Kč Vývoj HDP v ČR v letech 1999 až 2011 BĚŽNÉ CENY (rok 1999 = 100%) ,0% ,1% 119,5% 113,9% 105,6% ,0% 136,3% ,0% ,1% 175,6% 177,2% 170,4% 174,0% % 220% 200% 180% 160% 140% 120% 100% Pramen: ČSÚ - Publikace "Ukazatele sociálního a hospodářského vývoje ČR od r do konce 4. čtvrtletí 2011" z Diagram č Výše uvedené diagramy dokumentují pokles výkonnosti českého hospodářství po roce 2008 (dopady ekonomické recese) a fakt, že úroveň předkrizového roku 2008 nebyla ani v roce 2011 dosažena. 15% Meziroční indexy růstu HDP v ČR v letech 2000 až ,97% 9,25% 10% 7,88% 7,59% 6,38% 5,60% 4,86% 4,70% 5,07% 5% 6,75% 7,02% 2,74% 5,74% 1,65% 4,20% 4,74% 3,77% 3,10% 3,10% 0% 2,15% 0,96% 0,90% 2000/ / / / / / / / / / / /2010-5% -4,70% -2,84% -10% ve stálých cenách roku 2005 v běžných cenách Pramen: ČSÚ - Publikace "Ukazatele sociálního a hospodářského vývoje ČR od r do konce 4. čtvrtletí 2011" z Diagram č Dále uvedené diagramy pak dokumentují vývoj tržeb z průmyslové produkce (od roku 2000), exportu, zahraničně obchodní bilance (od roku 1995) a vývoj průměrných mezd v České republice. Tržby z průmyslové činnosti jsou ze strany ČSÚ od roku 2010 uváděny v časové řadě od roku 2000 dle klasifikace NACE Rev.2 (CZ-NACE) a to pouze jako meziroční Soubor: APCR2011.DOC 5 AutoSAP, květen 2012

7 nárůsty (indexy). Tyto údaje jsou uvedeny za celou populaci podniků, tedy i za subjekty s méně než 20 zaměstnanci (viz diagram č údaje v tomto diagramu byly vypočteny z předchozích dat a zveřejněných meziročních indexů). mil. Kč Vývoj tržeb z průmyslové činnosti, ČR od r (běžné ceny) Nárůst (- pokles) tržeb z průmyslové činnosti ČR (2011/2010) celkem o: mil. Kč, to je 7,20% Tržby z průmyslové činnosti celkem = údaje ČSÚ za rok 2011 (Vybrané ukazatele, Průmysl a stavebnictví, meziroční indexy) (dle klasifikace NACE Rev.2 /CZ-NACE/ to je za celou "populaci podniků") Diagram č % 20% 15% 10% 5% 11,36% 1,80% 1,20% Meziroční indexy růstu tržeb z průmyslové činnosti */ (ČR, 2001 až 2011) 16,09% 6,92% 8,45% 14,08% 9,26% 7,20% 0% 2001/ / / / / / / / / / /2010-5% -0,34% -10% -15% -20% -15,88% -25% */ Tržby z průmyslové činnosti celkem - údaje ČSÚ po přepočtu za roky 2000 až 2011 (za celou "populaci podniků"). Diagram č Po konzultaci s ČSÚ byla v roce 2010 získána zcela nová časová řada hodnot průmyslové produkce od roku 2000 (za NACE B až D). Tyto údaje jsou dle sdělení ČSÚ metodicky vhodné k hodnocení struktury průmyslové produkce. Soubor: APCR2011.DOC 6 AutoSAP, květen 2012

8 Proto je stejně jako v předchozím vydání této publikace zařazen další diagram č sestavený z těchto údajů a nově pak diagram č mil. Kč Vývoj průmyslové produkce, ČR od r */ (vyjádřeno objemem tržeb dle nové časové řady ČSÚ) Nárůst (- pokles) průmyslové produkce ČR (2011/2010) celkem o: mil. Kč, to je 7,20% */ Údaje dle nové časové řady poskytnuté ČSÚ v dubnu 2011 (údaj za rok 2011 = výpočet dle meziročního nárůstu) Diagram č Upozorňujeme, že meziroční indexy vypočtené z absolutních hodnot uvedených v diagramu č nesouhlasí s běžně publikovanými indexy růstu. Důvodem je metodika výpočtu, kdy při konstrukci indexů krátkodobé statistiky (IPP, tržby z průmyslové činnosti, nové zakázky) je při výpočtu agregací použita struktura bazického roku. Při kalkulaci těchto výstupů se navíc řeší meziroční srovnatelnost z hlediska odvětvového zatřídění. Tato praxe je v souladu s metodickým manuálem Eurostatu. 25% 20% 15% 10% 5% 11,61% 1,25% 1,94% Meziroční indexy růstu průmyslové produkce **/ (ČR, 2001 až 2011) 17,06% 6,85% 8,66% 12,74% 9,50% 6,90% 0% 2001/ / / / / / / / / / /2010-5% -1,39% -10% -15% -20% -13,51% -25% **/ Údaje dle časové řady poskytnuté ČSÚ v dubnu 2011 (údaj za rok 2011 = výpočet dle meziročního nárůstu) Diagram č Soubor: APCR2011.DOC 7 AutoSAP, květen 2012

9 Z diagramů č až vyplývá, že od roku 2000 byl rok 2009 zatím jediným rokem, kdy došlo k razantnímu poklesu průmyslové produkce oproti předchozímu roku (pokles 2008/2007 činil jen 0,34 %, resp. dle nové číselné řady došlo k poklesu o 1,39 %). % 200 Vývoj tržeb z průmyslové činnosti v ČR (rok 1990 = 100%, tj mil. Kč, běžné ceny) ,00 78,3 72,1 64,7 66,1 71,9 76,4 81,2 87,3 88,4 99,7 101,9 104,9 111,6 128,4 138,5 153,9 173,1 172,6 145,2 158,6 170, Diagram č Pramen: SP ČR, MPO ČR, ČSÚ Výše uvedené diagramy jasně dokumentují průběh ekonomické recese a její vliv na tuzemskou průmyslovou produkci. V podstatě totéž platí o exportu České republiky (viz diagram č ). mil. Kč , , ,0 Vývoj exportu ČR od roku , , , , , , , , , , , , , , Nárůst (- pokles) exportu ČR (2011/2010) celkem o: mil. Kč, to je 13,31% Pramen: ČSÚ, Databáze zahraničního obchodu - "Vývoz" ( Diagram č Zajímavý je též pohled na zahraničně obchodní bilanci České republiky. V době ekonomické recese saldo vývoz dovoz stouplo téměř na 150 miliard Kč. Tento fakt byl dán tím, že dovozy do ČR se v roce 2009 oproti roku 2008 snížily více než činil Soubor: APCR2011.DOC 8 AutoSAP, květen 2012

10 pokles exportu. V roce 2010 se však kladné saldo zahraničně obchodní bilance oproti roku 2009 snížilo na mil. Kč, v roce 2011 stouplo na hodnotu mil. Kč, což dosud nejvyšší kladné saldo dosažené za sledované období (od roku 1995). mil. Kč Vývoj zahraničně obchodní bilance ČR v letech 1995 až 2011 (saldo VÝVOZ - DOVOZ) , , , , Pramen: ČSÚ, Databáze zahraničního obchodu - "Bilance" ( Diagram č Dalšími sledovanými ukazateli jsou vývoj mezd a vývoj zaměstnanosti (resp. nezaměstnanosti) v České republice. průměrná měsíční mzda Kč VÝVOJ PRŮMĚRNÉ MĚSÍČNÍ MZDY v České republice (1993 až 2011) Kč Kč Kč Kč 0 Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Zdroj: ČSÚ, Mzdy, náklady práce - časové řady (Tab. Průměrná hrubá měsíční mzda - na přepočtené počty (podnikatelská, nepodnikatelská sféra, ) Diagram č Vývoj průměrných mezd ve firmách automobilového průmyslu, resp. poměr k ukazatelům vykázaným za celou Českou republiku, popisuje samostatná kapitola tohoto materiálu. Soubor: APCR2011.DOC 9 AutoSAP, květen 2012

11 Diagram č zachycuje vývoj podílu nezaměstnaných na celkovém počtu osob */. Vývoj počtu zaměstnaných a nezaměstnaných osob v České republice (od roku 1993) je znázorněn v diagramech č až % Podíl nezaměstnaných v ČR na celkovém počtu osob */ 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% 4,32% 4,30% 4,02% 3,89% 4,79% 6,45% 8,70% 8,76% 8,13% 7,28% 7,78% 8,30% 7,93% 7,14% 5,32% 4,39% 6,66% 7,28% 6,73% 0% */ Celkový počet osob = počet zaměstnaných + počet nezaměstnaných Diagram č celkem (v tis. osob) Vývoj celkového počtu osob */ v ČR , , , , , , , , , , , , , , , , , , , vždy průměr za celý rok nárůst (- pokles) */ Celkový počet osob = počet zaměstnaných + počet nezaměstnaných 2009/ / / ,22% 0,48% -0,21% Diagram č Soubor: APCR2011.DOC 10 AutoSAP, květen 2012

12 celkem (v tis. osob) Vývoj počtu nezaměstnaných osob v ČR ,0 221,2 208,1 201,5 248,3 335,7 454,1 454,5 418,3 374,1 399,1 425,9 410,2 371,3 276,3 229,8 352,2 383,7 353, vždy průměr za celý rok nárůst (- pokles) 2009/ / / ,24% 8,93% -7,83% Zdroj: ČSÚ, Zaměstnanost, nezaměstnanost - časové řady (Tab. Časová řada základních ukazatelů VŠPS, ) Nezaměstnanost je zde určena jako podíl počtu nezaměstnaných osob a součtu zaměstnaných + nezaměstnaných osob (podíl nezaměstnaných na celkovém počtu osob dle ČSÚ). Diagram č Ekonomická recese probíhající již ve 2. pololetí 2008 se na vývoji nezaměstnanosti v ČR v roce 2008 podle grafického znázornění, neprojevila. O to více zasáhla trh práce v roce 2009, zejména pak v jeho 1. pololetí. celkem (v tis. osob) Vývoj počtu zaměstnaných osob v ČR , , , , , , , , , , , , , , , , , , , vždy průměr za celý rok nárůst (- pokles) 2009/ / / ,36% -0,99% 0,38% Zdroj: ČSÚ, Zaměstnanost, nezaměstnanost - časové řady (Tab. Časová řada základních ukazatelů VŠPS, ) Diagram č Soubor: APCR2011.DOC 11 AutoSAP, květen 2012

13 Uvedené diagramy relativně věrně znázorňují průběh ekonomického vývoje v letech 2008 až V průběhu 1. pol pociťovaly průmyslové i jiné firmy a společnosti výrazný nedostatek pracovníků a docházelo k přijímání nových zaměstnanců, avšak v roce 2009 a 2010 došlo k vysokému nárůstu nezaměstnanost. Rok 2011 pak signalizoval dílčí zlepšení situace na trhu práce (mírné snížení nezaměstnanosti), avšak vývoj v 1. čtvrtletí 2012 nebyl příznivý viz diagram č tis. osob ,8 4,39% Vývoj počtu nezaměstnaných osob a nezaměstnanosti 2008 až 1.Q ,2 6,66% 383,7 7,28% 353,6 6,73% 372,7 v roce 2008 v roce 2009 v roce 2010 v roce 2011 v 1.Q počet nezaměstnaných osob míra nezaměstnanosti 7,11% 10% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% 0% nezaměstnanost Zdroj: ČSÚ, Zaměstnanost, nezaměstnanost - časové řady (Tab. Časová řada základních ukazatelů VŠPS, ) Diagram č Zpracoval: Ing. Šípek 1.2 Výroba automobilů ve světě za rok 2011 (převzato z OICA, březen 2012) V roce 2011 bylo ve světě vyrobeno 80,1 milionu automobilů (osobních a užitkových včetně autobusů). To je téměř o 30 % (o zhruba 18,3 milionu ks) více než v roce 2009, který je charakterizován jako rok finanční krize. Oproti roku 2010 se jedná o nárůst produkce o 3,19 %. Výroba vozidel ve světě dle základních kategorií výroba v roce (ks) (ks) změna 2011/2010 osobní automobily (Cars) ,86% malá užitková (LCVs) ,01% užitková včetně tahačů (CVs) ,11% autobusy (Buses) ,07% CELKEM: ,19% Diagram č ukazuje vývoj celosvětové výroby vozidel od roku 1945 s vyznačením dvou ropných krizí i finanční krize a jejich dopadu na produkci vozidel. Další diagram (č ) pak podchycuje teritoriální změny ve výrobě automobilů proběhlé od roku 1951; zřetelnou tendencí je zvyšování produkce v zemích Asie a Oceánie. Vývoj na hlavních teritoriích za období 2000 až 2011 ukazují diagramy č až Soubor: APCR2011.DOC 12 AutoSAP, květen 2012

14 Diagram č Diagram č Soubor: APCR2011.DOC 13 AutoSAP, květen 2012

15 Diagram č Diagram č Soubor: APCR2011.DOC 14 AutoSAP, květen 2012

16 Diagram č Diagram č Soubor: APCR2011.DOC 15 AutoSAP, květen 2012

17 Diagram č Diagram č Soubor: APCR2011.DOC 16 AutoSAP, květen 2012

18 Diagram č Diagram č Soubor: APCR2011.DOC 17 AutoSAP, květen 2012

19 Světová výroba vozidel v roce 2011 UŽITKOVÁ výroba vozidel ve OSOBNÍ změna VOZIDLA CELKEM světě dle zemí AUTOMOBILY 2011/2010 (včetně autobusů) 1 China ,80% 2 USA ,50% 3 Japan ,80% 4 Germany ,90% 5 South Korea ,00% 6 India ,70% 7 Brazil ,70% 8 Mexico ,40% 9 Spain ,40% 10 France ,90% 11 Canada ,20% 12 Russia ,70% 13 Iran ,10% 14 Thailand ,10% 15 UK ,10% 16 Czech Republic ,50% 17 Turkey ,60% 18 Indonesia ,30% 19 Poland ,70% 20 Argentina ,70% 21 Italy ,70% 22 Slovakia ,90% 23 Belgium ,30% 24 Malaysia ,90% 25 South Africa ,80% 26 Taiwan ,10% 27 Romania ,50% 28 Australia ,10% 29 Hungary ,10% 30 Portugal ,10% 31 Sweden ,00% 32 Uzbekistan ,50% 33 Slovenia ,60% 34 Austria ,20% 35 Ukraine ,90% 36 Egypt ,00% 37 Netherlands ,30% 38 Serbia ,40% 39 Finland ,90% Others ,20% CELKEM: ,19% Zdroj: OICA Soubor: APCR2011.DOC 18 AutoSAP, květen 2012

20 5,02% Výroba automobilů ve světě v roce 2011 (World auto production 2011) 0,46% 19,71% 74,82% osobní automobily (Cars) malá užitková (LCVs) užitková včetně tahačů (CVs) autobusy (Buses) 100 % = 80,10 mil. ks (million units) Diagram č Zdroj: OICA, graf AutoSAP 22,97% Výroba automobilů ve světě - rok 2011 (World auto production 2011) 12,11% 22,10% 5,87% 10,49% 5,37% 16,85% 4,24% Evropská unie (EU 27) Severní Amerika (NAFTA) Japonsko Čína ostatní Evropa + Rusko a Turecko Jižní Amerika Jižní Korea Indie, ostatní asijské země, Oceánie a Afrika 100 % = 80,10 mil. ks (million units) Diagram č Zdroj: OICA, graf AutoSAP Z diagramu č vyplývá, že více než 61 % vozidel bylo v roce 2011 vyrobeno mimo země Evropské unie (EU 27) a Severní Ameriky (NAFTA). Soubor: APCR2011.DOC 19 AutoSAP, květen 2012

21 Česká republika patří ve výrobě osobních automobilů a autobusů, přepočtené na počet obyvatel, ke světové špičce. Osobní automobily (OA) výroba OA počet OA na 2011 obyvatel 1000 obyv. 1 Slovensko ,6 2Česká republika ,2 3 Jižní Korea ,4 4 Slovinsko ,5 5 Německo ,9 Zdroj: OICA a Google (Public Data) Autobusy (BUS) výroba BUS počet BUS na 2011 obyvatel obyv. 1 Švédsko */ ,6 2 Česká republika ,8 3 Bělorusko ,2 4 Brazílie ,4 5 Jižní Korea ,3 */ Údaj za Švédsko = rok 2010, od roku 2011 publikování údajů o výrobě autobusů zastaveno. Údaj za rok 2010 zahrnuje nejen výrobu na území Švédska, ale i výrobu v zahraničních montovnách (není tedy de facto porovnatelný). Zdroj: OICA a Google (Public Data) VÝROBA AUTOBUSŮ VE SVĚTĚ - ROK 2011 (BUS PRODUCTION, WORLD 2011) ,90% ,52% ,83% ,63% ,72% ,40% EU27 */ OTHER EUROPE + TURKEY USA SOUTH AMERICA ASIA - OCEANIA AFRICA */ nezahrnuje BELGII, NĚMECKO a ŠVÉDSKO - publikování zastaveno 100 % = ks (without BELGIUM, GERMANY and SWEDEN - publication stopped) Diagram č Soubor: APCR2011.DOC 20 AutoSAP, květen 2012

22 Dalším mezinárodně sledovaným ukazatelem je stupeň motorizace (Car Density), tedy vybavenost osobními automobily v jednotlivých zemích vyjádřená jako počet osobních automobilů připadajících na 1000 obyvatel (nebo také počet obyvatel na 1 osobní automobil). Pokud se použijí různé zdroje dat, může se dospět k odlišným číselným hodnotám (dáno metodikou sestavení a zdrojů údajů pro výpočty, např. počet obyvatel). V následujícím diagramu a tabulce jsou pro informaci uvedeny údaje získané AutoSAP v rámci zpracovávání podkladu Návrh opatření na zlepšení struktury vozového parku v České republice (aktualizace, květen 2012). Diagram č Vybavenost osobními automobily v EU v roce 2010 země počet osobních vozidel na obyvatel Itálie 709 Francie 612 EU průměr ( západní Evropa) 606 Německo 592 Belgie 584 Polsko 542 Česká republika 505 (427*/) Slovensko 371 Maďarsko 350 */ Údaj vypočtený z dat CRV (k registrováno ks OA) a počtu obyvatel ČR k datu (údaj ČSÚ) Zdroj dat: JDP GCTF 4Q2010 Tab. 11 Zpracoval: Ing. Šípek Soubor: APCR2011.DOC 21 AutoSAP, květen 2012

23 1.3 Vývoj na trhu vozidel v zemích EU 27 a EFTA Osobní automobily První registrace (prodeje) nových osobních automobilů na trhu zemí EU 27 a EFTA jsou ze strany AutoSAP pravidelně (čtvrtletně) vyhodnocovány (vždy po zveřejnění souhrnných údajů vydávaných ACEA). Vývoj na trhu osobních automobilů za roky 2005 až 2011 První registrace osobních automobilů v zemích EU27 + EFTA (leden až prosinec) země EU27 země EU27 + EFTA Česká republika Meziroční nárůsty prvních registrací mezi roky 2006/ / / / / /2010 země EU27 3,54% 0,93% -7,86% -1,24% -5,58% -1,74% země EU27 + EFTA 3,46% 1,12% -7,78% -1,48% -5,04% -1,42% Česká republika -2,66% 6,90% 8,39% 12,53% 4,69% 2,39% Diagram č */ průměr za 6 let = za roky 2005 až 2010 Podíly zemí na trhu osobních automobilů EU27+EFTA (v roce 2011) ostatní země EU a EFTA 31,92% Německo 23,38% Itálie 12,88% ČR 1,28% Velká Británie 14,30% Francie 16,24% Diagram č % = ks Soubor: APCR2011.DOC 22 AutoSAP, květen 2012

24 Podíly výrobců na trhu osobních automobilů zemí EU27+EFTA (v roce 2011) HYUNDAI 2,93% ostatní 24,19% TOYOTA Group 4,08% VW Group (bez zn. ŠKODA) 19,69% PSA Group 12,39% ŠKODA Auto 3,65% FIAT Group 6,98% GM Group 8,59% FORD 7,94% RENAULT Group 9,56% Diagram č % = ks Pořadí značek dle prvních registrací v EU+EFTA - rok 2011 (nové osobní automobily) VOLKSWAGEN FORD RENAULT OPEL/VAUXHALL PEUGEOT CITROEN FIAT AUDI BMW MERCEDES TOYOTA ŠKODA NISSAN HYUNDAI SEAT KIA VOLVO CAR CORP. DACIA SUZUKI OSTATNÍ */ */ celkem další značky Diagram č Soubor: APCR2011.DOC 23 AutoSAP, květen 2012

25 Vývoj na trhu osobních automobilů za 1. čtvrtletí 2005 až 2012 První registrace nových osobních automobilů v zemích EU27 + EFTA (za leden až březen) EU27 + EFTA EU27 EFTA Česká republika meziroční nárůsty prvních registrací (- pokles) země 2006/ / / / / / /2011 EU27 (včetně ČR) 5,70% -0,27% -1,74% -17,08% 9,14% -2,17% -7,72% EFTA 4,96% 7,55% 0,37% -21,62% 22,84% 10,98% 7,29% Σ EU27 a EFTA 5,68% -0,10% -1,69% -17,19% 9,45% -1,83% -7,28% Česká republika -0,99% 9,20% 9,70% -5,91% 26,59% 6,83% 3,58% Diagram č Podíly českých výrobců na trhu osobních automobilů v EU27+EFTA (za leden až březen 2012) ostatní výrobci 56,46% HMMC Nošovice 2,08% PSA Group (bez C1 a 107) 10,58% VW Group (bez zn. ŠKODA) 19,90% HYUNDAI (bez i30, ix20 a ix35) 1,26% TOYOTA (bez Aygo) 3,88% TPCA Czech */ 2,01% ŠKODA Auto 3,83% Trh osobních automobilů EU27 a EFTA % = ks z toho ŠKODA Auto + TPCA Czech + HMMC Nošovice... 7,93% = ks TPCA Czech = modely Aygo, C1 a 107, HMMC Nošovice = modely i30, ix20 a ix35, ŠKODA Auto = všechny modely */ Údaj za TPCA Czech 2012 = odhad AutoSAP (z údajů za rok 2011 a výroby a exportu v roce 2012) Diagram č Soubor: APCR2011.DOC 24 AutoSAP, květen 2012

26 Vývoj prvních registrací za měsíc březen za roky 2003 až 2012 (ukázka ze statistických údajů ACEA) Užitková vozidla a autobusy První registrace (prodeje) na trhu zemí EU 27 a EFTA jsou ze strany AutoSAP pravidelně (čtvrtletně) vyhodnocovány až od roku 2012 (vždy po zveřejnění souhrnných údajů vydávaných ACEA). I. Lehká užitková vozidla - do 3,5 t celkové hmotnosti (LCVs) V této kategorii vozidel byl oproti stejnému období roku 2011 zaznamenán v souhrnu největší pokles prvních registrací o 10,67 % 6 největších trhů za 1. čtvrtletí údaje za ČR, EU a EU+EFTA leden - březen leden - březen změna pořadí dle velikosti trhu Jan-Mar Jan-Mar Change (údaje za celkem 29 zemí) / FRANCE ,60% 2 GERMANY ,09% 3 ITALY ,68% 4 SPAIN ,68% 5 NETHERLANDS ,61% 6 BELGIUM ,62% 16 CZECH REPUBLIC ,59% EUROPEAN UNION ,21% TOTAL EUROPE (EU+EFTA) ,67% Údaje za jednotlivé výrobce nejsou zveřejňovány. nezahrnuta Malta Soubor: APCR2011.DOC 25 AutoSAP, květen 2012

27 II. Užitková vozidla nad 3,5 t celkové hmotnosti celkem (MCV+HCV >3,5t - Trucks) Užitkových vozidel o celkové hmotnosti větší než 3,5 t bylo za 1. čtvrtletí 2012 poprvé zaregistrováno celkem ks, což je o 2,04 % méně než v roce Vývoj na trzích v jednotlivých zemích byl přitom odlišný od situace na trhu malých užitkových vozidel. Z uvedeného počtu ks vozidel o celkové hmotnosti nad 3,5 t bylo ks o celkové hmotnosti větší než 16 t, pokles registrací zde činil 2,79 %. 6 největších trhů za 1. čtvrtletí údaje za ČR, EU a EU+EFTA leden - březen leden - březen změna pořadí dle velikosti trhu Jan-Mar Jan-Mar Change (údaje za celkem 28 zemí) / GERMANY ,40% 2 FRANCE ,11% 3 UNITED KINGDOM ,72% 4 ITALY ,66% 5 POLAND ,93% 6 NETHERLANDS ,37% 10 CZECH REPUBLIC ,18% EUROPEAN UNION ,36% TOTAL EUROPE (EU+EFTA) ,04% Údaje za jednotlivé výrobce nejsou zveřejňovány. nezahrnuta Malta a Bulharsko III. Autobusy (Buses - MBC+HBC > 3,5t) První registrace nových autobusů v zemích EU27 a EFTA se oproti stejnému období roku 2011 zvýšily o 7,17 %. Na šesti největších trzích byl vývoj diferencovaný. 6 největších trhů za 1. čtvrtletí údaje za ČR, EU a EU+EFTA leden - březen leden - březen změna pořadí dle velikosti trhu Jan-Mar Jan-Mar Change (údaje za celkem 27 zemí) / UNITED KINGDOM ,05% 2 GERMANY ,82% 3 FRANCE ,47% 4 ITALY ,68% 5 SPAIN ,43% 6 POLAND ,11% 10 CZECH REPUBLIC ,94% EUROPEAN UNION ,20% TOTAL EUROPE (EU+EFTA) ,17% Údaje za jednotlivé výrobce nejsou zveřejňovány. nezahrnuta Malta, Bulharsko a Kypr Soubor: APCR2011.DOC 26 AutoSAP, květen 2012

28 ************************** Na internetových stránkách ACEA ( je možno nalézt celou řadu údajů o evropském automobilovém průmyslu. Každoroční shrnutí je uvedeno v podkladu THE AUTOMOBILE INDUSTRY POCKET GUIDE (vydání 2011 zahrnuje údaje za rok 2010). Zpracoval: Ing. Šípek Soubor: APCR2011.DOC 27 AutoSAP, květen 2012

29 1.4 Pozice automobilového průmyslu v českém hospodářství Podíl na průmyslové výrobě České republiky Za automobilový průmysl ČR jako celek je za rok 2011 možno vykázat několik údajů o podílu na průmyslové výrobě (tržbách z průmyslové činnosti) ČR: 1/ pouze za firmy zapojené do činnosti AutoSAP činí tento podíl 18,05 % */ mil. Kč ,9 12,58% Podíl firem AutoSAP na průmyslové produkci ČR (vyjádřeno objemem tržeb */) ,2 12,61% ,5 13,27% ,8 13,99% ,9 13,34% ,5 14,85% ,6 16,73% ,7 16,76% ,2 15,86% ,8 16,08% ,5 17,16% ,7 18,05% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% průmyslová výroba celkem z toho firmy AutoSAP podíl firem AutoSAP 0% Nárůst (-pokles) tržeb z průmyslové činnosti ČR (2011/2010) celkem o: ,9 mil. Kč, to je 7,20% Nárůst (- pokles) u firem AutoSAP o: ,2 mil. Kč, to je 12,76% Tržby z průmyslové činnosti celkem - údaje ČSÚ po přepočtu za roky 2000 až 2011 (výpočet dle zveřejněných indexů). */ Tržby z průmyslové činnosti za všechny podnikatelské subjekty (= celá "populace podniků"). Diagram č a dle nové časové řady tržeb dle ČSÚ je to 19,00 % mil. Kč Vývoj průmyslové produkce (vyjádřeno objemem tržeb dle nové časové řady ČSÚ) 35% ,9 13,52% ,2 13,53% ,5 14,32% ,8 14,99% ,9 14,17% ,5 15,79% ,6 17,74% ,7 17,99% ,2 17,20% ,8 16,97% ,5 18,06% ,7 19,00% 30% 25% 20% 15% 10% 5% průmyslová výroba celkem z toho firmy AutoSAP podíl AutoSAP 0% Nárůst (-pokles) tržeb z průmyslové činnosti ČR (2011/2010) celkem o: mil. Kč, to je 7,20% Nárůst (- pokles) u firem AutoSAP o: ,2 mil. Kč, to je 12,76% Diagram č Soubor: APCR2011.DOC 28 AutoSAP, květen 2012

30 2/ po započtení údajů od dalších 35 firem 1/ je podíl autoprůmyslu a dle nové časové řady tržeb dle ČSÚ to je 19,04 % */ 20,04 % mil. Kč Podíl firem "AutoSAP + 35" na průmyslové činnosti ČR (vyjádřeno objemem tržeb dle nové časové řady ČSÚ) ,0 14,34% ,2 14,48% ,7 16,06% ,7 15,86% ,9 15,06% ,5 16,75% průmyslová výroba celkem z toho firmy "AutoSAP + 35" podíl firem autoprůmyslu ,6 18,82% ,7 19,05% ,2 18,76% ,7 18,02% ,7 19,08% ,0 20,04% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Nárůst (-pokles) 2011/2010 za "AutoSAP+35" : ,3 mil. Kč, to je o 12,64% Podíl "AutoSAP+35" na průmyslové produkci ČR v roce 2011: 20,04% */ "AutoSAP+35" = souhrn za firmy AutoSAP a firmy autoprůmyslu ČR, které poskytly údaje za r a 2011 **/. **/ Údaje za r až 2002 odhad, za r až 2010 z relevantních údajů získaných od firem (počet firem však různý!): rok 2006 rok 2007 rok 2008 rok 2009 rok 2010 rok 2011 "+ xy firem" ***/: , , , , , ,3 mil. Kč údaje za: 25 firem 25 firem 30 firem 41 firem 35 firem 35 firem ***/ Jedná se o firmy, které poskytly údaje pro daný rok (seznam 35 firem s údaji za rok 2011 a 2010 v příloze). Diagram č / po odhadu za další firmy autoprůmyslu 2/ dosahuje podíl hodnoty a dle nové časové řady tržeb dle ČSÚ je to 21,14 % */ 22,26 % / Objem tržeb dalších 35 firem, od kterých byly získány údaje pro zpracování tohoto materiálu (seznam firem viz příloha), činil v roce 2011 celkem ,27 mil. Kč. Celkově vykázaný objem tržeb za firmy AUTOSAP + 35 tak dosáhl ,97 mil. Kč. 2/ Výpočtem lze odhadnout (s jistou mírou nepřesnosti), že ostatní firmy zabývající se automobilovou výrobou dosáhly v roce 2011 hodnoty tržeb z průmyslové činnosti ,49 mil. Kč. rok 2011 rok 2010 nárůst (-pokles) 2011 / 2010 (mil. Kč) (mil. Kč) (v mil. Kč) (v %) firmy AutoSAP , , ,20 12,76% dalších 35 firem */ , , ,09 10,37% ostatní firmy AP (odhad) **/ , , ,32 11,57% CELKEM AP ČR , , ,61 12,53% TRŽBY */ Jedná se jen o firmy, u kterých jsou k dipozici údaje za roky 2011 a 2010 (celkem 35 firem). **/ Údaje byly vypočteny z průměrného nárůstu dosaženého u firem { =( AutoSAP + dalších 35 firem)/2 }. Firmy zapojené do činnosti AutoSAP dosáhly v roce 2011 tržeb z průmyslové činnosti ve výši ,7 mil. Kč, což je o 12,76 % více než v roce Protože však průmyslová produkce (objem tržeb z průmyslové činnosti) ČR vzrostla o 7,2 % (dle indexu zveřejněného ČSÚ), podíl firem zapojených do AutoSAP na celkových tržbách z průmyslové činnosti ČR se oproti roku 2010 zvýšil o cca 1 %. Soubor: APCR2011.DOC 29 AutoSAP, květen 2012

31 Při porovnání tržeb dosažených u dalších 35 firem vychází, že u nich došlo k nárůstu produkce o 10,37 % (z ,18 mil. Kč v roce 2010 na ,27 mil. Kč v roce 2011). Souhrnně za celý automobilový průmysl ČR lze uvést, že jeho podíl na průmyslové výrobě (tržbách z průmyslové činnosti) ČR překračuje hodnotu 22,0 %, oproti roku 2010 se tato hodnota zvýšila o více než 1 %. V porovnání let 2011 / 2010 došlo k nárůstu automobilové produkce v ČR o 12,53 %. Z dosažené výše tržeb z průmyslové činnosti (a tím i exportu viz dále) lze odhadnout, že podíl firem AutoSAP na tvorbě HDP České republiky se pohybuje na hodnotě 8,0 až 8,4 %. Meziroční pokles produkce u firem AutoSAP byl od roku 1993 zaznamenán pouze třikrát - nejvyšší pokles byl mezi roky 1994/1993 a činil 15,38 %, mezi roky 2009/2008 byl pokles o 14,67 % což znamená, že roky 1994 a 2009 byly zřejmě pro český automobilový průmysl těmi nejobtížnějšími. V ostatních letech většinou nárůst produkce firem AutoSAP převyšoval růst průmyslové produkce ČR, v některých letech (např a 2006) velmi výrazně (viz diagram č ). 45% Meziroční indexy růstu tržeb z průmyslové činnosti v letech 2001 až 2011 (údaje za ČR dle nové časové řady ČSÚ) 35% 25% 15% 11,69% 7,10% 6,72% 10,66% 17,06% 19,04% 22,13% 14,33% 16,56% 12,76% 11,61% 5% 8,66% 12,74% 9,50% 1,25% 1,94% 6,85% 7,20% -1,39% -5% 2001/ / / / / / / / / / /2010-5,73% -13,51% -15% -14,67% -25% firmy AutoSAP Česká republika Diagram č Meziroční nárůst (rok rok 2010) průmyslové produkce ČR, vyjádřený objemem tržeb, činil absolutně ,10 mil. Kč (dle nové časové řady údajů ČSÚ o průmyslové produkci). V automobilovém průmyslu jako celku došlo přitom k růstu o ,61 mil. Kč (viz výše tabulka TRŽBY ). Automobilový průmysl ČR v roce 2011 se tak podílel na růstu průmyslové produkce ČR celkem 36,90 %. Pozice firem AutoSAP i automobilového průmyslu jako celku v rámci českého průmyslu a ekonomiky se tedy mírně zvýšila (viz diagramy č a 1.4.6). Firmy zapojené do činnosti AutoSAP z tohoto pohledu představují více než 85 % produkce celého automobilového průmyslu České republiky (viz diagramy č a 1.4.8). Tento podíl je v podstatě řadu let stabilní a dokumentuje dostatečně reprezentativnost firem AutoSAP v rámci českého autoprůmyslu. Soubor: APCR2011.DOC 30 AutoSAP, květen 2012

32 Podíly na tržbách z průmyslové činnosti České republiky, rok 2011 ostatní průmysl ČR 77,74% firmy AutoSAP 19,00% ostatní firmy AP (odhad) 2,21% + dalších 35 firem AP 1,04% mil. Kč = 100% Podíl firem automobilového průmyslu České republiky celkem: 22,26% Diagram č Podíly na tržbách z průmyslové činnosti České republiky, rok 2010 ostatní průmysl ČR 78,80% firmy AutoSAP 18,06% ostatní firmy AP (odhad) 2,13% + dalších 35 firem AP 1,01% mil. Kč = 100% Podíl firem automobilového průmyslu České republiky celkem: 21,20% Diagram č Soubor: APCR2011.DOC 31 AutoSAP, květen 2012

33 Podíly na tržbách firem "automotive" ČR za rok 2011 firmy AutoSAP 85,37% ostatní firmy AP (odhad) 9,94% + dalších 35 firem AP 4,69% ,5 mil. Kč = 100% Podíl firem zapojených do Sdružení automobilového průmyslu činí: 85,37% Diagram č Podíly na tržbách firem "automotive" ČR za rok 2010 firmy AutoSAP 85,19% ostatní firmy AP (odhad) 10,03% + dalších 35 firem AP 4,78% ,9 mil. Kč = 100% Podíl firem zapojených do Sdružení automobilového průmyslu činí: 85,19% Diagram č Zpracoval: Ing. Šípek Soubor: APCR2011.DOC 32 AutoSAP, květen 2012

34 1.4.2 Podíl na exportu České republiky U firem zapojených do AutoSAP došlo v porovnání roků 2011 a 2010 ke zvýšení exportu o 70,91 miliardy Kč, to je o 14,86 %. Podíl firem AutoSAP na celkovém exportu ČR se mírně zvýšil, jelikož za celou ČR došlo v porovnání let 2011 / 2010 ke zvýšení exportu o 13,31 % (z mil. Kč v roce 2010 na mil. Kč v roce 2011). Celkový vývoz České republiky se tedy meziročně zvýšil o mil. Kč. Na tomto nárůstu se firmy AutoSAP podílely 21,04 % rok 2010 nárůst (-pokles) 2011 / 2010 (mil. Kč) (mil. Kč) (v mil. Kč) (v %) firmy AutoSAP , , ,30 14,86% dalších 35 firem */ , , ,11 13,24% EXPORT ostatní firmy AP (odhad) **/ , , ,3 14,05% CELKEM AP ČR , , ,97 14,70% Obdobně jako u tržeb z průmyslové produkce je za rok 2011 možno vykázat tři údaje o podílu tuzemského automobilového průmyslu na celkovém exportu ČR: 1/ pouze za firmy zapojené do činnosti AutoSAP činí tento podíl 19,10 % mil. Kč ,0 8,97% ,2 13,41% , ,61% ,4 16,99% ,7 Podíl firem AutoSAP na celkovém exportu ČR 17,29% ,7 Nárůst (- pokles) exportu ČR (2011/2010) celkem o: ,8 mil. Kč, to je o 13,31% Nárůst (- pokles) u firem AutoSAP o: ,3 mil. Kč, to je o 14,86% Export za Českou republiku celkem - ČSÚ, Databáze zahraničního obchodu - "Vývoz" 17,50% ,0 19,09% ,7 Soubor: APCR2011.DOC 33 AutoSAP, květen ,28% , ,23% , ,76% ,2 19,34% , ,11% ,4 18,62% ,07% , ,9 18,85% export ČR celkem z toho firmy AutoSAP podíl AutoSAP Diagram č / po započtení údajů od dalších 35 firem 3/ je tento podíl na hodnotě 20,17 % po odhadu za další firmy autoprůmyslu 4/ dosahuje podíl hodnoty 22,21 % / Export dalších 35 firem (mimo AutoSAP), od kterých byly získány údaje potřebné pro zpracování tohoto materiálu (seznam firem viz příloha), činil v r celkem ,49 mil. Kč. Celkově vykázaný objem vývozu za firmy AUTOSAP + 35 tak v roce 2011 dosáhl ,69 mil. Kč. 4/ Výpočtem lze odhadnout (s jistou mírou nepřesnosti), že ostatní firmy zabývající se automobilovou výrobou dosáhly v roce 2011 vývozu ve výši ,83 mil. Kč ,2 19,10% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

35 mil. Kč ,6 9,42% ,9 14,08% ,4 15,63% ,7 Podíl firem "AutoSAP + 35" na celkovém exportu ČR 18,34% ,2 18,85% ,5 19,24% ,0 21,06% ,2 20,37% export ČR celkem firmy "AutoSAP+35" podíl firem autoprůmyslu ČR ,5 19,27% ,8 19,87% ,0 20,51% ,4 21,17% , ,11% 20,24% , ,3 19,92% ,7 20,17% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Nárůst (-pokles) celkového exportu ČR (2011/2010) celkem o: ,8 mil. Kč, to je o 13,31% Nárůst (-pokles) za "AutoSAP+35" : ,4 mil. Kč, to je o 14,77% Podíl "AutoSAP+35" na celkovém exportu ČR v roce 2011: 20,17% */ "AutoSAP+35" = souhrn za firmy AutoSAP a firmy autoprůmyslu ČR, které poskytly údaje za r a 2011 **/. **/ Údaje za r až 2002 odhad, za r až 2010 z relevantních údajů získaných od firem (počet firem však různý!): rok 2006 rok 2007 rok 2008 rok 2009 rok 2010 rok 2011 "+ xy firem" ***/: , , , , , ,5 mil. Kč údaje za: 36 firem 25 firem 25 firem 30 firem 35 firem 35 firem ***/ Jedná se o firmy, které poskytly údaje pro daný rok (seznam 35 firem s údaji za rok 2011 a 2010 v příloze). Diagram č Podíly na celkovém exportu České republiky, rok 2011 ostatní export ČR 77,79% firmy AutoSAP 19,10% ostatní firmy AP (odhad) 2,04% + dalších 35 firem AP 1,07% mil. Kč = 100% Podíl firem automobilového průmyslu České republiky celkem: 22,21% Diagram č Soubor: APCR2011.DOC 34 AutoSAP, květen 2012

36 Podíly na exportu firem "automotive" ČR za rok 2011 firmy AutoSAP 86,01% ostatní firmy AP (odhad) 9,17% + dalších 35 firem AP 4,82% mil. Kč = 100% Podíl firem zapojených do Sdružení automobilového průmyslu činí: 86,01% Diagram č Podíl největšího českého exportéra - firmy ŠKODA AUTO na celkovém vývozu ČR dosáhl v roce 2011 hodnoty 7,31 % (za rok 2010 to bylo 7,18 %) a podíl na exportu vykázaném za všechny firmy zapojené do AutoSAP činil 38,24 % (v roce 2010 to bylo 37,07 %). Druhým největším exportérem v automobilovém průmyslu ČR se stejně jako v roce 2010 stala i v roce 2011 firma HMMC Nošovice, jejíž podíl na celkovém exportu ČR činil 2,36 % (v roce 2010 to bylo 1,89 %) a podíl na exportu firem AutoSAP dosáhl 12,37 % (v předchozím roce činil 9,77 %). Podíl třetí společnosti TPCA Czech v roce 2011 činil 1,38 % na celkovém vývozu ČR a 7,24 % na celkovém exportu firem AutoSAP. Podíly největších exportérů v roce 2011 a 2010 jsou uvedeny v diagramech č. 1.13a a 1.13b (vztaženo k celkovému exportu ČR) a v diagramech č. 1.14a a 1.14b (podíly vztažení k exportu vykázanému za firmy AutoSAP). Soubor: APCR2011.DOC 35 AutoSAP, květen 2012

37 Podíly největších exportérů AutoSAP na celkovém vývozu ČR v roce 2011 TPCA Czech, s.r.o. 1,38% Continental Automotive Czech Republic s.r.o. 1,20% ROBERT BOSCH odbytová s.r.o. 0,94% BARUM CONTINENTAL s.r.o. 0,54% TRW Automotive Czech s.r.o Jablonec 0,32% HMMC, s.r.o., Nošovice 2,36% ŠKODA Auto a.s. 7,31% Iveco Czech Republic a.s. 0,29% další firmy AutoSAP 4,76% ostatní export ČR 80,90% 100 % = mil. Kč Diagram č a Podíly největších exportérů AutoSAP na celkovém vývozu ČR v roce 2010 TPCA Czech, s.r.o. 1,76% ROBERT BOSCH odbytová s.r.o. 1,00% BARUM CONTINENTAL s.r.o. 0,57% Continental Automotive Czech Republic s.r.o. 0,55% TRW Automotive Czech s.r.o Jablonec 0,38% HMMC, s.r.o., Nošovice 1,89% ŠKODA Auto a.s. 7,18% Johnson Controls, k.s. Č. Lípa 0,33% další firmy AutoSAP 5,18% ostatní export ČR 81,15% 100 % = mil. Kč Diagram č b Export každé firmy uvedené v diagramech č a a 13b přesáhl 8,3 miliardy Kč (dle údajů z Databázových listů 2010 a 2011). Soubor: APCR2011.DOC 36 AutoSAP, květen 2012

38 Podíly největších exportérů na celkovém vývozu firem AutoSAP za rok 2011 MONROE CZECHIA (ČR) s.r.o. 0,65% HELLA AUTOTECHNIK NOVA s.r.o. 0,65% ostatní firmy AutoSAP 16,57% BENTELER ČR s.r.o Chrastava 0,70% ŠKODA AUTO a.s. 38,24% DURA Automotive CZ, s.r.o. 0,71% EBERSPACHER s.r.o. 0,88% HMMC s.r.o. Nošovice 12,37% WITTE Nejdek spol. s r.o. 0,90% BEHR Czech, s.r.o. 0,97% DENSO MANUFACTURING, s.r.o. 1,41% Johnson Controls, k.s. Č. Lípa 1,51% Iveco Czech Republic a.s. 1,53% BARUM CONTINENTAL s.r.o. 2,82% TRW Automotive Czech s.r.o Jablonec 1,70% TPCA Czech, s.r.o. 7,24% Continental Automotive Czech Republic s.r.o. 6,26% ROBERT BOSCH odbytová s.r.o. 4,90% 100 % = mil. Kč Export každé zde uvedené firmy přesáhl 3,5 miliardy Kč (dle údajů z předaných Databázových listů 2011). Diagram č a Podíly největších exportérů na celkovém vývozu firem AutoSAP za rok 2010 BENTELER ČR s.r.o Chrastava 0,66% DURA Automotive CZ, s.r.o. 0,85% WITTE Nejdek 0,89% TRW-DAS a.s. 0,65% HELLA AUTOTECHNIK NOVA s.r.o. 0,94% ostatní firmy AutoSAP 21,72% ŠKODA AUTO a.s. 37,07% HMMC s.r.o. Nošovice 9,77% TPCA Czech 9,09% BEHR Czech, s.r.o. 1,06% DENSO MANUFACTURING, s.r.o. 1,25% Continental Teves Czech Republic, s.r.o. 1,42% Johnson Controls, k.s. Č. Lípa 1,69% TRW Automotive Czech s.r.o Jablonec 1,96% ROBERT BOSCH odbytová s.r.o. 5,19% BARUM Continental 2,94% Continental Automotive Czech Republic s.r.o. 2,85% 100 % = mil. Kč Export každé zde uvedené firmy přesáhl 3, 1 miliardy Kč (dle údajů z předaných Databázových listů 2010). Diagram č b Zpracoval: Ing. Šípek Soubor: APCR2011.DOC 37 AutoSAP, květen 2012

39 1.4.3 Vliv na bilanci zahraničního obchodu ČR Po překlopení zahraničně obchodní bilance ČR do kladných čísel v roce 2005 pokračoval trend růstu kladného salda v letech 2006 až V roce 2010 však došlo k mírnému poklesu a v roce 2011 saldo opětovně vzrostlo (vývoj je uveden v diagramu č ). K tomuto pozitivnímu vývoji přispěla zřejmě celá řada průmyslových odvětví a oborů, avšak trvale významný (možno říci rozhodující) vliv na tento ukazatel mají firmy automobilového průmyslu. Vzhledem k obtížné dostupnosti údajů o dovozech pro výrobní potřebu a dovozech investic od firem mimo AutoSAP jsou dále uváděné údaje jen za firmy zapojené do činnosti AutoSAP. Těmito subjekty je dlouhodobě vykazováno kladné saldo zahraničního obchodu. V roce 2011 bylo opět dosaženo vysoce kladného salda ve výši ,96 mil. Kč. Vývoj tohoto ukazatele za uplynulých 16 let (od roku 1996 do roku 2011) je uveden v diagramu č Na straně dovozů do ČR jsou přitom zahrnuty veškeré dovozy pro výrobní potřebu firem AutoSAP (za ,48 mil. Kč v roce 2011) a dovozy investičního charakteru realizované firmami AutoSAP (v roce 2011 činil tento dovoz 9 936,79 mil Kč). Druhou stranu bilance pak tvoří vykázaný export všech firem AutoSAP (jeho hodnota činila ,22 mil. Kč). mil. Kč , , , ,74 Čisté saldo zahraničně obchodní bilance vytvořené firmami AutoSAP (nezahrnuje dovozy vozidel do ČR) , , , , , , , , , , , , Diagram č V dalším diagramu č je znázorněn stejný vývoj při zahrnutí objemu dovozů všech (nových i ojetých) motorových a přípojných vozidel do ČR */ (tedy jakoby za celý autoobor ), i když dovozy vozidel jsou čistě obchodní záležitostí a do firem AutoSAP směřují jen nepatrnou částí (= nákupy firemních vozidel). I v tomto případě vychází vysoce pozitivní saldo obchodní bilance, které přesahuje částku 187 miliard Kč */ Údaje o objemu dovozů silničních vozidel do ČR za roky 2004 až 2011 již nejsou k dispozici. Proto byl proveden pouze odhad objemu dovozu (v mil. Kč) dle vývoje v uplynulých letech a počtu prvních registrací nových a ojetých zahraničních vozidel. dovozy vozidel do ČR (mil. Kč) , , , , , , , , , , ,00 Soubor: APCR2011.DOC 38 AutoSAP, květen 2012

40 mil. Kč , ,00 Souhrnné saldo zahraničně obchodní bilance vytvořené firmami AutoSAP (včetně dovozů všech vozidel - za roky 2004 až 2011 = odhad) , , , , , , , , , , , , , ,96 Diagram č Diagram vývoje salda zahraničně obchodní bilance za celou ČR, uvedený též v části 1.1 (diagram č ), by se tedy při nevytvoření kladného salda firmami AutoSAP výrazně změnil - i za roky 2005 až 2011 by saldo bylo záporné. Tato skutečnost je znázorněna v diagramu č mil. Kč Vývoj zahraničně obchodní bilance ČR v letech 1995 až 2011 (saldo VÝVOZ - DOVOZ) , , , , bez firem AutoSAP celkem za ČR Diagram č Soubor: APCR2011.DOC 39 AutoSAP, květen 2012

41 V roce 2009 došlo v porovnání s rokem 2008 k určitému snížení dovozů do autooboru ČR, v roce 2010 došlo opět k růstu dovozů, který pokračoval i v roce Podle údajů předaných firmami AutoSAP dochází v průběhu doby k dílčím změnám v podílu dovozů pro výrobní potřebu a dovozů investičního charakteru (viz diagram č ). mil. Kč Vývoj dovozů firmami AutoSAP mil.kč , , , , , , , , , , , , , , dovozy pro výrobní potřebu dovozy investičního charakteru Diagramy č V meziročním porovnání 2011/2010 se zvýšil dovoz pro výrobní potřebu firem ze ,20 mil. Kč v roce 2010 na ,48 mil. Kč za rok 2011 (vazba na růst produkce), došlo též ke zvýšení dovozů investičního charakteru (rok 2011 celkem 9 936,79 mil. Kč oproti 7 296,70 mil. Kč v roce 2010). Dovoz vozidel v objemovém vyjádření se opět zřejmě mírně zvýšil (za rok 2010 činil odhad za nová a ojetá vozidla cca mil. Kč, odhad pro rok 2011 činí cca mil. Kč). Souhrnný přehled je uveden v tabulce č Tabulka č změna 06/05 změna 07/06 změna 08/07 změna 09/08 změna 10/09 změna 11/10 Dovozy všech vozidel do ČR 20,00% 16,67% 7,14% -3,70% 1,54% 2,27% Dovozy investičního charakteru */ 9,26% 41,36% -22,89% 28,72% 3,39% 36,18% Dovozy pro výrobní potřebu */ 23,66% 5,44% -14,33% -33,27% 17,56% 26,97% CELKEM: 22,18% 9,71% -6,94% -20,26% 9,34% 15,97% */ Údaje jen za firmy AutoSAP Na celkovém dovozu do ČR se firmy AutoSAP podílely pouze 7,52 %, na exportu však 19,10 %, tedy bezmála trojnásobně. Zpracoval: Ing. Šípek Porovnání dalších ukazatelů 1/ RELACE PŘIDANÁ HODNOTA, TRŽBY A PRŮMĚRNÉ MZDY Poměr mezi růstem mezd a růstem přidané hodnoty a růstem tržeb byl ve vazbě na vývoj ostatních ekonomických parametrů v rámci firem automobilového průmyslu vyvážený, což dokumentuje dále uvedený diagram č Od roku 2001 Soubor: APCR2011.DOC 40 AutoSAP, květen 2012

42 do roku 2007 kopírovala křivka růstu mezd v podstatě přesně růst přidané hodnoty. V roce 2008 se však růst mezd od vývoje v předchozích letech vlivem ekonomické recese výrazně odchýlil. K určitému zpětnému narovnání poměrů došlo v průběhu roku 2009 a v roce 2010 došlo k růstu hodnocených ukazatelů. V roce 2011 byly všechny zde hodnocené ukazatele též v kladných číslech. Vzhledem k relativně vysokým hodnotám jednotlivých ukazatelů (jako jsou např. tržby z vlastní výroby, přidaná hodnota, export apod.) dosažených v předchozích obdobích (= výchozí základna pro další rok) je logické, že meziroční procentní nárůsty nemohou trvale zachovávat nezměněnou dynamiku. 35% 25% 15% 5% 17,41% 10,85% 24,44% 8,28% Porovnání meziročních nárůstů tržeb, přidané hodnoty a mezd v rámci firem AutoSAP 11,69% 4,70% 13,93% 9,08% 7,10% 4,17% 16,15% 6,72% 6,41% 10,66% 7,62% 14,33% 5,67% 19,04% 8,97% 6,65% 22,13% 6,74% 14,33% 7,18% 21,38% 6,91% 1,50% 7,47% 16,56% 6,45% 26,48% 12,76% 4,56% 12,95% 35% 25% 15% 5% -5% % -15% -25% -5,73% -16,45% -14,67% nárůst tržeb nárůst přidané hodnoty nárůst průměrné mzdy -15% -25% Diagram č Z hlediska konkurenční schopnosti je důležité dlouhodobé dodržení určitých relací mezi těmito kategoriemi a vlastními náklady, včetně mzdových. Z diagramu vyplývá, že ve firmách AutoSAP byl nastaven optimální poměr a že firmy autoprůmyslu reagovaly v podstatě s předstihem na vývoj ekonomické situace. 2/ PRŮMĚRNÉ MZDY V ČR A VE FIRMÁCH AUTOSAP Průměrná měsíční mzda ve firmách zapojených do AutoSAP se v roce 2011 přiblížila Kč, když dosáhla hodnoty Kč. V porovnání s rokem 2010 to představuje nárůst o 4,56 %, přičemž růst vykázaný za celou Českou republiku činil 2,19 %. Dosavadní vývoj dokazuje, že firmy automobilového průmyslu reagovaly na vzniklou ekonomickou situaci včas a v reálném čase. Zveřejněný celorepublikový průměr za rok 2011 činil Kč, mzdový náskok autoprůmyslu (firem v rámci AutoSAP), který se dlouhodobě pohyboval mezi 12 až 15 %, se zvýšil na více než 20 % (viz diagram č ). V roce 2011 pak u firem AutoSAP průměrná mzda v dělnických kategoriích poprvé přesáhla průměrnou mzdu vykázanou za celou ČR (viz diagram č ). Předstih průměrné mzdy ve firmách autoprůmyslu před průměrnou mzdou v ČR ukazuje dlouhodobá řada již od roku 1993, z níž vyplývá, že průměrné mzdy ve Soubor: APCR2011.DOC 41 AutoSAP, květen 2012

43 firmách AutoSAP byly vždy nad vykázaným celorepublikovým průměrem. Nejvyšší relativní rozdíl (přes 20 %) byl přitom v roce 2000 a 2011 (viz diagram č ) Kč Kč Kč Kč Kč Relace mezi průměrnou mzdou v České republice a mzdou ve firmách AutoSAP 117,54% 112,76% 113,37% 114,77% 115,48% 115,58% 115,54% 114,59% 112,56% 120,26% 125% 120% 115% Kč Kč Kč Kč 0 Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč ČR firmy AutoSAP mzda u firem AutoSAP / mzda v ČR 110% 105% 100% Diagram č Kč Relace mezi průměrnou mzdou v České republice a průměrnou mzdou v dělnických profesích ve firmách AutoSAP 115% Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč 0 Kč 96,55% 98,66% 99,43% 98,83% 98,75% 99,63% 101,41% 98,74% 97,81% 94,95% Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč ČR celkem firmy AutoSAP v dělnických profesích mzdy AutoSAP v dělnických profesích / průměrná mzda v ČR Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč 110% 105% 100% 95% 90% 85% 80% 75% 70% Diagram č Průměrná mzda vypočtená z údajů dalších 35 automobilových firem (nezapojených do AutoSAP, údaje však tyto firmy poskytly) v roce 2011 činila pouze Kč (byla značně pod úrovní celostátního průměru). V dělnických profesích byla průměrná mzda u těchto firem na hodnotě Kč. Další mzdová porovnání (např. průměrných mezd ve firmách AutoSAP a v jiných průmyslových oborech a odvětvích národního hospodářství a další) jsou uvedena v kapitole 2.7 tohoto podkladu. Soubor: APCR2011.DOC 42 AutoSAP, květen 2012

44 průměrná měsíční mzda Kč 103,88% Relace mezi průměrnou hrubou mzdou v České republice a průměrnou hrubou mzdou ve firmách AutoSAP (rok 1993 až 2011) 105,35% 104,17% 105,44% 112,03% 113,30% 115,82% 121,42% 116,88% 112,76% 113,37% 114,77% 115,48% 115,58% 115,54% 114,59% 112,56% 117,54% 120,26% 125% Kč Kč Kč Kč Kč 0 Kč průměr za ČR průměr AutoSAP poměr AutoSAP / ČR 100% 75% 50% 25% 0% nárůst 2011 / / / 2010 Česká republika 311,91% 7,64% 2,19% Zdroj: ČSÚ, Mzdy, náklady práce - časové řady Firmy AutoSAP 376,86% 12,97% 4,56% (Tab. Průměrná hrubá měsíční mzda - na přepočtené počty (podnikatelská, nepodnikatelská sféra, ) Diagram č / POČTY PRACOVNÍKŮ V AUTOSAP A V OSTATNÍCH ODVĚTVÍCH HOSPODÁŘSTVÍ ČR počet pracovníků VÝVOJ POČTU PRACOVNÍKŮ */ ve firmách AutoSAP */ Počet pracovníků = počet kmenových zaměstnanců firem Údaje v tomto diagramu za roky 2010 a 2011 jsou uvedeny za stav členské základny AutoSAP na počátku roku Diagram č Soubor: APCR2011.DOC 43 AutoSAP, květen 2012

45 Počet pracovníků ve firmách AutoSAP (jedná se pouze o kmenové zaměstnance, nikoli o agenturní pracovníky) měl od roku 1999 až do pololetí 2008 rostoucí trend (mimo jiné i změnami členské základny). V průběhu 2. pololetí roku 2008 a v roce 2009 však došlo k obrácení tohoto trendu. Dopad nastupující ekonomické recese se zde projevil ve snížení počtu pracovníků. V roce 2010 se situace stabilizovala a v roce 2011 došlo k nárůstu počtu pracovníků. rok 2011 rok 2010 nárůst to je o Σ firmy AutoSAP ,10% z toho: výrobci vozidel (14 firem) ,96% 976 z toho kat."d" ,07% 726 dodavatelé (108 firem) ,13% z toho kat."d" ,84% ostatní ( 30 subjektů) ,02% 153 V dalších 35 firmách, které poskytly údaje, bylo k zaměstnáno osob. Ve firmách autoprůmyslu ČR bylo tedy k dle relevantních údajů předaných firmami přímo zaměstnáno v souhrnu osob (= údaj za členy AutoSAP a dalších 35 firem, které poskytly údaje). Při odhadu za další firmy autoprůmyslu působící v ČR (cca osob) se jedná o více než osob přímo zaměstnaných v tuzemských firmách s automobilovou výrobou. Vývoj ukazující podíly firem AutoSAP na počtu zaměstnanců v průmyslových činnostech od roku 2000 (po přepočtu ČSÚ dle CZ-NACE a revizi, údaje se tedy liší od dříve publikovaných dat) do konce roku 2011 je uveden v diagramu č , podíly na celkovém počtu zaměstnanců v NH a zaměstnaných osob v NH pak v diagramech č a Z těchto diagramů mimo jiné vyplývá, že relativně vysoký podíl firem AutoSAP na tržbách z průmyslové činnosti, na exportu a přidané hodnotě je dosahován s mnohem menším počtem pracovníků než v řadě ostatních průmyslových oborů či odvětví národního hospodářství - viz diagramy č a ). Z toho vyplývá, že produktivita práce v automobilovém průmyslu je dlouhodobě na vyšší úrovni než v ostatních uvedených odvětvích či oborech Odvětví a obory uvedené v časových řadách ČSÚ (počet zaměstnanců v roce 2011) Zpracovatelský průmysl 1 063,4 tis. osob Velkoobchod a maloob.; opr. mot. vozidel 482,4 tis. osob Veřejná správa a obrana; pov. soc. zabezp. 278,5 tis. osob Vzdělávání 267,9 tis. osob Zdravotní a sociální péče 265,1 tis. osob Doprava a skladování 242,0 tis. osob Stavebnictví 231,6 tis. osob Profesní, vědecké a technické činnosti 145,7 tis. osob Administrativní a podpůrné činnosti 140,4 tis. osob Ubytování, stravování a pohostinství 107,4 tis. osob Zemědělství, lesnictví a rybářství 98,1 tis. osob Informační a komunikační činnosti 95,6 tis. osob Peněžnictví a pojišťovnictví 69,8 tis. osob Zásob. vodou; činnosti souvis. s odpady 50,9 tis. osob Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 48,7 tis. osob Činnosti v oblasti nemovitostí 47,3 tis. osob Těžba a dobývání 35,0 tis. osob Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla 29,0 tis. osob Ostatní činnosti 45,3 tis. osob Soubor: APCR2011.DOC 44 AutoSAP, květen 2012

46 3,89% Struktura zaměstnanců v národním hospodářství (rok 2011 podle odvětví CZ-NACE) 3,75% 2,87% 2,62% 2,55% 1,86% 1,36% 1,30% 1,26% 0,93% Zpracovatelský průmysl Velkoobchod a maloob.; opr. mot. vozidel Veřejná správa a obrana; pov. soc. zabezp. Vzdělávání Zdravotní a sociální péče Doprava a skladování Stavebnictví 0,77% Profesní, vědecké a technické činnosti 6,19% 28,40% 1,21% Administrativní a podpůrné činnosti Ubytování, stravování a pohostinství Zemědělství, lesnictví a rybářství Informační a komunikační činnosti Peněžnictví a pojišťovnictví Zásob. vodou; činnosti souvis. s odpady 7,08% 7,16% 7,44% 12,88% Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Činnosti v oblasti nemovitostí Těžba a dobývání 6,46% Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla Ostatní činnosti Zdroj: ČSÚ, Ukazatele hospodářského a sociálního vývoje, 4. čtvrtletí % = 3743,9 tis. osob Diagram č zaměstnanců (v tisících) ,70 Podíl firem AutoSAP na počtu zaměstnanců v "průmyslových činnostech" */ 1 605, , , , , , , , , , ,40 20% 18% 16% 14% 12% ,66% 5,73% 6,31% 6,45% 6,66% 6,86% 7,63% 7,47% 7,49% 7,67% 7,81% 8,09% 10% 8% 600 6% ,19 92,09 98,76 98,54 101,58 105,30 117,54 117,39 117,43 106,97 105,36 110,74 4% 2% "průmyslová činnost" firmy AutoSAP podíl firem AutoSAP 0% Pramen: Publikace "Ukazatele hospodářského a sociálního vývoje ČR čtvrtletí 2011", ČSÚ, březen 2012, Tab 15. Zaměstnanci v NH podle odvětví CZ-NACE a údaje z databanky AutoSAP */ Mezi průmyslové činnosti zahrnut zpracovatelsk ý průmysl, těžba nerostných surovin, výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, doprava, skladování a spoje Diagram č Soubor: APCR2011.DOC 45 AutoSAP, květen 2012

47 zaměstnanců (v tisících) ,70 89, ,82 92,09 Podíl firem AutoSAP na počtu zaměstnanců v NH za celou ČR 3 966,37 98, ,73 98, ,16 101,58 Pramen: Publikace "Ukazatele hospodářského a sociálního vývoje ČR čtvrtletí 2011", ČSÚ, březen 2012, Tab. 21. Vybrané ukazatele z výběrového šetření pracovních sil (zaměstnaní v NH, z toho zaměstnaci) a údaje z databanky AutoSAP 3 963,89 2,25% 2,32% 2,49% 2,53% 2,61% 2,66% 2,92% 2,86% 2,81% 2,61% 2,62% 2,76% 105, ,00 ČR celkem firmy AutoSAP podíl firem AutoSAP 117, ,10 117, ,70 117, ,60 106, ,40 105, ,20 110,74 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% 0% Diagram č zaměstnaných (v tisících) ,60 89, ,69 92,09 Podíl firem AutoSAP na počtu zaměstnaných v NH za celou ČR 4 764,91 98, ,18 98, ,63 101, ,79 1,89% 1,95% 2,07% 2,08% 2,16% 2,22% 2,43% 2,38% 2,35% 2,17% 2,16% 2,26% 105, ČR celkem firmy AutoSAP podíl firem AutoSAP 4 828,06 117, ,00 117, ,48 117, ,30 106, ,30 105, ,00 110,74 6% 5% 4% 3% 2% 1% 0% Pramen: Publikace "Ukazatele hospodářského a sociálního vývoje ČR čtvrtletí 2011", ČSÚ, březen 2012, Tab. 21. Vybrané ukazatele z výběrového šetření pracovních sil (zaměstnaní v NH celkem) Diagram č Soubor: APCR2011.DOC 46 AutoSAP, květen 2012

48 Podíly na počtu zaměstnanců v "průmyslových činnostech" (PČ) - Česká republika, rok 2011 zaměstnanci v dalších "průmyslových činnostech" 88,90% ostatní firmy autoprůmyslu ČR celkem 3,01% firmy AutoSAP 8,09% osob = 100% Podíl firem automobilového průmyslu ČR na počtu zaměstnanců v PČ: 11,10% Podíl firem automobilového průmyslu ČR na tržbách z průmyslové činnosti: 22,26% Podíl firem automobilového průmyslu ČR na exportu České republiky: 22,21% Diagram č Podíly na počtu zaměstnanců v národním hospodářství (NH) - Česká republika, rok 2011 zaměstnanci v dalších "průmyslových činnostech" 30,30% ostatní zaměstnanci v NH 65,91% ostatní firmy autoprůmyslu ČR celkem 1,03% firmy AutoSAP 2,76% osob = 100% Podíl firem automobilového průmyslu ČR na počtu zaměstnanců v NH: 3,78% Diagram č Soubor: APCR2011.DOC 47 AutoSAP, květen 2012

49 4/ OBJEM PRODUKCE A PŘIDANÁ HODNOTA NA PRACOVNÍKA Objem produkce (tržeb z průmyslové činnosti) přepočtený na jednoho pracovníka dosáhl v roce 2011 u firem AutoSAP ,1 Kč, což oproti hodnotě vykázané za rok 2010 představuje nárůst o 7,29 %. Jedná se o nejvyšší hodnotu tohoto ukazatele dosaženou ve sledovaném období. V porovnání s rokem 2007 (tedy rokem před nástupem ekonomické recese) se jedná o nárůst o 12,07 %. Přidaná hodnota na pracovníka v roce 2011 dosáhla ,6 Kč. To je nárůst o 7,47 % oproti údaji vykázanému za rok Hodnota tohoto ukazatele se tak rovněž dostala na dosud nejvyšší úroveň. Třeba opakovaně připomenout určitý paradox, tedy že ekonomická recese 2008 až 2009 se kladně projevila v růstu obou ukazatelů, což svědčí o zvýšení produktivity práce ve firmách AutoSAP. Vývoj obou výše uvedených ukazatelů od r je uveden v diagramu č Přidaná hodnota a objem tržeb na pracovníka ve firmách AutoSAP Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč 0 Kč přidaná hodnota / pracovník tržby / pracovník Diagram č U poměrových ukazatelů (tržby na pracovníka a přidaná hodnota na pracovníka) bylo u dalších 35 firem dosaženo následujících výsledků: objem produkce činil Kč na pracovníka a přidaná hodnota dosáhla Kč na pracovníka. Obě hodnoty jsou nižší než hodnoty dosažené u firem AutoSAP. Zpracoval: Ing.Šípek Soubor: APCR2011.DOC 48 AutoSAP, květen 2012

50 1.5 Postavení firem autoprůmyslu v anketách a soutěžích Jedním z důkazů významu automobilového průmyslu v rámci ekonomiky České republiky jsou výsledky anket a soutěží, které vyhlašují různé nezávislé organizace. Členské firmy AutoSAP se v nich pravidelně umísťují na předních místech. 1/ EXPORTÉR ROKU soutěž již posedmnácté zorganizovala Hospodářská komora ČR a sdružení Střední podnikatelský stav. Ve výsledkových tabulkách se projevilo ekonomické oživení (například i ve zvýšeném počtu přihlášených firem pořadatelé na rozdíl od předchozího ročníku neuváděli prvních 20 firem, ale prvních 40). V obou kategoriích vycházejících z objemu exportu znovu zvítězila Škoda Auto a potvrdila tak svou roli nejvýznamnějšího vývozce České republiky. Potvrdily se i další trendy několika minulých let význam firem dodavatelského průmyslu a vedoucí postavení automobilového průmyslu nejen celostátně, ale i v naprosté většině regionů ČR. Tabulka Výsledky firem automobilového průmyslu v soutěži Exportér roku 2011 Kritérium Počet firem uvedených na nejvyšších místech Z toho členské firmy AutoSAP Ostatní firmy autoprůmyslu Podíl firem autoprůmyslu celkem Počet Počet % Počet % Počet % Objem exportu ,5 2 5, ,5 Objem exportu ,0 2 5, ,0 Nárůst exportu ,9 2 8,3 7 29,2 Nárůst exportu - velcí exportéři (nad 500 mil. Kč) ,0 2 5, ,0 Nárůst exportu - střední exportéři (do 500 mil. Kč) Exportér roku 2010 příslušného kraje , , ,8 1 7,7 8 61,5 Dále ve stručnosti uvádíme pořadí firem zcela nebo částečně se angažujících v autoprůmyslu v jednotlivých kategoriích (tučně jsou uvedeny firmy AutoSAP). Objem exportu 1993 až 2010: 1. ŠKODA AUTO, 4. SIEMENS GROUP, 5. BARUM CONTINENTAL, 8. BOSCH DIESEL, 9. R. BOSCH, 10. IVECO CZECH REPUBLIC, 11. TATRA, 15. MITAS, 17. BEHR CZECH, 19. DENSO MANUFACTURING CZECH, 25. HELLA AUTOTECHNIK NOVA, 26. TRW DAS, 27. FEHRER BOHEMIA, 30. BRANO GROUP, 31. FEDERAL-MOGUL FRICTION PRODUCTS, 35. GUMOTEX, 40. KNORR-BREMSE SYSTÉMY PRO UŽITKOVÁ VOZIDLA. Objem exportu 2010: 1. ŠKODA AUTO, 4. BARUM CONTINENTAL, 6. BOSCH DIESEL, 7. SIEMENS GROUP, 9. TRW AUTOMOTIVE CZECH, 10. R. BOSCH, 11. IVECO CZECH REPUBLIC, 13. DENSO MANUFACTURING CZECH, 14. MITAS, 16. BEHR CZECH, 21. TRW DAS, 24. HELLA AUTOTECHNIK NOVA, 25. FEHRER BOHEMIA, 26. TATRA, 30. COOPER-STANDARD AUTOMOTIVE ČESKÁ REPUBLIKA, 31. BRANO GROUP, 34. FEDERAL-MOGUL FRICTION PRODUCTS, 35. BEHR OSTRAVA. Nárůst exportu mezi roky 2010 a 1993: 1. MITAS, 2. SIEMENS GROUP, 3. BARUM CONTINENTAL, 4. IVECO CZECH REPUBLIC, 6. ŠKODA AUTO, 20. GUMOTEX, 21. ČZ. Nárůst exportu mezi roky 2010 a 2009 velcí exportéři (nad 500 mil. Kč): 3. KOVOHUTĚ PŘÍBRAM NÁSTUPNICKÁ, 4. BEHR OSTRAVA, 6. MOTORPAL, 8. FEHRER BOHEMIA, 14. KNORR-BREMSE SYSTÉMY PRO UŽITKOVÁ VOZIDLA, 15. BOSCH DIESEL, 17. BARUM CONTINENTAL, 18. BRANO GROUP, 19. ČZ, 21. SAAR GUMMI CZECH, 24. INTEVA Soubor: APCR2011.DOC 49 AutoSAP, květen 2012

51 PRODUCTS CZECH REPUBLIC, 28. TATRA, 30. ZKL BEARINGS CZ, 31. ŠKODA AUTO, 32. KS KOLBENSCHMIDT CZECH REPUBLIC, 34. MITAS, 37. COOPER-STANDARD AUTOMOTIVE ČESKÁ REPUBLIKA, 40. BEHR CZECH. Nárůst exportu mezi roky 2010 a 2009 střední exportéři (do 500 mil. Kč): 6. BRISK TÁBOR, 9. KES KABELOVÉ A ELEKTRICKÉ SYSTÉMY, 10. GUMÁRNY ZUBŘÍ. Exportér roku příslušného kraje s největším objemem exportu za rok 2010 (v závorce uveden kraj): ROBERT BOSCH (Jihočeský), FEDERAL- MOGUL FRICTION PRODUCTS (Královéhradecký), TRW AUTOMOTIVE CZECH (Liberecký), HELLA AUTOTECHNIK NOVA (Olomoucký), SIEMENS GROUP (Praha), ŠKODA AUTO (Středočeský), BOSCH DIESEL (Vysočina), BARUM CONTINENTAL (Zlínský). Každoročně v souvislosti s touto i některými dalšími soutěžemi a anketami připomínáme, že firmy se do nich hlásí pouze na základě vlastního uvážení. To je důvodem, že ve výsledkových listinách nejsou uvedeni další finální výrobci i dodavatelé z automobilového průmyslu, kteří se v daném ročníku ankety nepřihlásili, ale jejichž exportní výsledky za hodnocené období byly rovněž vysoké. Výsledkové listiny by byly v jednotlivých kategoriích pro český automobilový průmysl ještě příznivější Například v kategorii objem exportu 2010 by se na předních místech bezesporu umístila řada dalších firem zapojených do AutoSAP jako je HMMC Nošovice, TPCA Czech, Continental Automotive Czech Republic, WITTE Nejdek, DURA Automotive CZ, TRW-DAS, BENTELER ČR, JTEKT AUTOMOTIVE CZECH Plzeň, DRAKA KABELY, MONROE CZECHIA (ČR), AGC Automotive Czech či MANN + HUMMEL (CZ). Obdobně by tomu bylo i v kategorii nárůst exportu mezi roky 2010 a 2009 a to jak mezi velkými exportéry (nárůst exportu větší než 20 % byl zaznamenán u 30 firem AutoSAP), tak mezi exportéry středními (nárůst větší než 20 % byl podchycen u 16 firem AutoSAP) / CZECH TOP 100 NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH FIREM v tomto žebříčku se hodnotí výše tržeb za uplynulý rok (2010) - zvítězila ŠKODA AUTO. 3/ ČESKÝCH 100 NEJLEPŠÍCH ŠKODA AUTO se umístila na 1. místě v anketě pořádané pan-evropskou společností Comenius, v níž hlasují vybraní profesionálové a oceňují firmy dosahující vynikajících výsledků. 4/ ČESKÝCH 100 OBDIVOVANÝCH FIREM vítězem této imagové ankety se potřetí za sebou stala ŠKODA AUTO na základě hlasování manažerů významných společností a dalších osobností. ŠKODA AUTO obsadila první místo i v kategorii Automobilová výroba a výroba dopravních prostředků, kde následovaly firmy v pořadí: 2. SOR LIBCHAVY, 3. BRANO GROUP a 4. IVECO CZECH REPUBLIC. Členské firmy AutoSAP event. firmy angažující se v autoprůmyslu se umístily i na předních místech dalších odvětví: Elektrotechnika a optika 1. BRISK TÁBOR, 2 HELLA AUTOTECHNIK NOVA; Chemický a gumárenský průmysl 4. BARUM CONTINENTAL. Obdobně jako u soutěže Exportér roku naše členské firmy AutoSAP zvítězily i v řadě krajů BRISK TÁBOR (Jihočeský), HELLA AUTOTECHNIK NOVA (Olomoucký), SOR LIBCHAVY (Pardubický) a ŠKODA AUTO (Středočeský). 5/ INVESTOR ROKU agentura CzechInvest hodnotí nejúspěšnější investory za uplynulý rok (2010). Automobilový průmysl byl zastoupen společností BREMBO CZECH (není členem AutoSAP), která zvítězila v kategorii zpracovatelský průmysl. 6/ NÁRODNÍ CENA KVALITY EXCELENTNÍ FIRMA Rada kvality ČR ocenila čtyři nejlepší firmy, z nichž dvě BOSCH DIESEL a HYUNDAI MOTOR MANUFACTURING CZECH jsou zapojeny do činnosti AutoSAP. Soubor: APCR2011.DOC 50 AutoSAP, květen 2012

52 7/ ZAMĚSTNAVATEL ROKU 2011 v první desítce celkového pořadí se umístily dvě členské firmy AutoSAP 6. ŠKODA AUTO a 10. TRW AUTOMOTIVE CZECH a dvě další firmy působící v autoprůmyslu 2. NOVEM CAR INTERIOR DESIGN a 5. ZÁVODY SKUPINY VALEO. Zaměstnavatelem bez bariér se stala ŠKODA AUTO. Mezi deseti nominovanými osobnostmi lidských zdrojů byla plná polovina z automobilového průmyslu včetně vedoucích pracovníků členských firem AutoSAP- WITTE NEJDEK (M. Kohout), HELLA AUTOTECHNIK CORPORATE CENTER CENTRAL AND EASTERN EUROPE (H. Pitnerová), R. BOSCH (B. Schellová) a ŠKODA AUTO (B. Wojnar). Firmy autoprůmyslu se zařadily i mezi nejlepší zaměstnavatele v krajích: R. BOSCH (Jihomoravský), TRW AUTOMOTIVE CZECH (Liberecký), KOYO BEARINGS ČESKÁ REPUBLIKa (Olomoucký), NOVEM CAR INTERIOR DESIGN (Plzeňský) a ZÁVODY SKUPINY VALEO (Středočeský a Zlínský). 8/ WEB Top za rok 2011 v kategorii Auto-moto této soutěže se na 1.místě umístily internetové stránky společnosti TATRA a na 2.místě stránky firmy ŠKODA AUTO. 9/ MANAŽER ROKU 2011" Tato individuální (osobnostní) soutěž je vyhlašována Českou manažerskou asociací ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy ČR a Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR. Účast v ní je záležitostí představitelů jednotlivých firem AutoSAP. Manažerem odvětví VÝROBA DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ A ZAŘÍZENÍ v soutěži Manažer roku 2011 se stal Ing. Pavel Pachovský, generální ředitel a předseda představenstva IVECO Czech Republic a člen představenstva AutoSAP. Mezi finalisty soutěže byli také Ing. Jiří Kalužík, generální ředitel a předseda představenstva společnosti GUMOTEX a Ing. Zdeněk Kunický, ředitel divize Recyklace KOVOHUTĚ Příbram nástupnická. 10/ AUTO ROKU 2012 V ČR a DODAVATEL PRO AUTO ROKU 2012 V ČR AutoSAP byl spoluvyhlašovatelem ankety Auto roku 2012 v České republice a v souvislosti s ní vyhlásil již poosmé akci Dodavatel pro Auto roku 2012 v ČR. Mohli se do ní přihlásit členové AutoSAP vyrábějící díly a příslušenství pro automobily nominované do ankety. Výrobci dodávající své produkty pro vítězný vůz mohou následně používat označení Dodavatel pro Auto roku Do akce DODAVATEL PRO AUTO ROKU 2012 V ČR se přihlásilo 42 dodavatelských firem, které dodávají své výrobky na 95 % z 41 nominovaných vozů pocházejících z různých zemí i světadílů. Firmy AutoSAP dodávají na všechny nominované vozy evropských značek. Rovněž mezi pěti vítězi kategorií (tj. Škoda Citigo městské vozy na snímku, Ford Focus nižší střední třída, Audi A6 střední a vyšší střední třída, Porsche 911 Carrera sportovní vozy, Range Rover Evoque terénní a velkoprostorové vozy) nebyl ani jediný, který by neměl dodavatele z České republiky. Soubor: APCR2011.DOC 51 AutoSAP, květen 2012

53 Na vítězný vůz Ford Focus výrobky dodává těchto 17 ze 42 přihlášených dodavatelských firem: 3 M Česko, spol. s r.o. A. Raymond Jablonec s.r.o. BARUM CONTINENTAL spol. s r.o. Behr Ostrava s.r.o. CONSTRUCT CZECH a.s. Gumárny Zubří, akciová společnost Kamax s.r.o. KES-kabelové a elektrické systémy, spol. s r.o. Monroe Czechia s.r.o. Robert Bosch odbytová s.r.o. Saar Gummi Czech s.r.o. Saint Gobain Sekurit ČR, spol. s r.o. Seco GROUP a.s. TRW Autoelektronika s.r.o. TRW DAS a.s. Visteon Autopal, s.r.o. WITTE Nejdek, spol. s r.o. Tyto firmy byly vyhlášeny jako Dodavatelé pro Auto roku 2012 v ČR a obdržely osvědčení o právu používat uvedené označení a certifikát AutoSAP. Zpracoval: Ing.Kyncl Soubor: APCR2011.DOC 52 AutoSAP, květen 2012

54 1.6 Soutěž PODNIK ROKU 2011 v českém automobilovém průmyslu Soutěž PODNIK ROKU je interní soutěží firem AutoSAP, jejíž pravidla jsou určena na základě rozhodnutí Rady ředitelů a Představenstva AutoSAP. V letošním roce byl připraven již její čtrnáctý ročník. Do soutěže je automaticky zapojena každá firma, která sekretariátu AutoSAP zaslala vyplněný Databázový list AutoSAP pro rok Na hodnotící kritéria byly firmy upozorněny přímo v Databázových listech. Soutěž byla stejně jako v předchozím roce hodnocena podle následujících kritérií: 1. Hospodářský výsledek před zdaněním (mil. Kč) 2. Přidaná hodnota na pracovníka (mil. Kč / pracovník) 3. a) Meziroční změna tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb (%) b) Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (mil. Kč) Všechna kritéria mají dle schválených pravidel hodnocení stejnou váhu. Konečné pořadí firem je pak dáno součtem umístění podle jednotlivých kritérií, přičemž pořadí podle třetího kritéria je dáno součtem umístění firmy podle a) a b). Do soutěže o Podnik roku 2011 bylo zařazeno celkem 114 členských firem, které předaly vyplněné databázové listy. Do vyhodnocení byly zařazeny i ty firmy, které sice zaslaly databázové listy, ale ty neobsahovaly všechny potřebné údaje. Výsledky soutěže byly projednány Představenstvem AutoSAP a prvních pět firem (bez určení pořadí) bylo odměněno pamětními cenami na červnovém zasedání Rady ředitelů. Dále jsou uvedeny výsledky podle jednotlivých kritérií. 1. Hospodářský výsledek před zdaněním V roce 2011 bylo dosaženo firmami AutoSAP celkového hospodářského výsledku ve výši ,3 mil. Kč. I přes celkový růst tržeb (s následným pozitivním promítnutím do hospodářského výsledku) se projevily mezi jednotlivými firmami značné rozdíly. Ty se pohybovaly od hodnoty mil. Kč u firmy ŠKODA AUTO a.s. až po záporné hodnoty, kdy některými firmami byla za účetní období vykázána ztráta. Mezi prvními pěti firmami se umístily, mimo již výše zmíněnou firmu ŠKODA AUTO a.s., firmy HYUNDAI Motor Manufacturing Czech, s.r.o., HELLA Corporate Center Central a Eastern Europe s.r.o., CONTINENTAL AUTOMOTIVE Czech Republic s.r.o. a TRW Automotive Czech s.r.o. Uvedené firmy jsou společnosti se zahraničním kapitálem a trvale vykazují vysoké hodnoty hospodářských výsledků. 2. Přidaná hodnota na pracovníka Jedná se o poměrový ukazatel významný z hlediska hodnocení produktivity práce v jednotlivých firmách. V rámci AutoSAP v roce 2011 bylo dosaženo průměrné hodnoty ve výši ,6 Kč na pracovníka. Nejvyšší hodnoty bylo dosaženo ve firmě HYUNDAI Motor Manufacturing Czech, s.r.o., Mimo firmu HYUNDAI Motor Manufacturing Czech, s.r.o. se mezi prvními pěti firmami dále umístily CONTINENTAL Automotive Czech Republic s.r.o., TRW Automotive Czech s.r.o., ŠKODA AUTO a.s. a GLOBAL ASSISTANCE a.s. 3.a) Meziroční změna tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb Údaj je samozřejmě do jisté míry ovlivněn výchozí základnou předchozího roku, ale charakterizuje jednoduchým způsobem růst a rozvoj firmy. Tvoří však pouze jednu ze součástí kumulovaného parametru. Mezi prvních pět firem patří MAGNETON a.s., 100% REWORK s.r.o., PANAV, a.s., EDSCHA AUTOMOTIVE Kamenice s.r.o. a BEHR Ostrava s.r.o.. Soubor: APCR2011.DOC 53 AutoSAP, květen 2012

55 3.b) Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Údaj o absolutní výši tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb tvoří druhou složku kumulovaného parametru. Byl vybrán z toho důvodu, že se na něj váže řada dalších ekonomických parametrů. Mezi prvních pět patří firmy: ŠKODA AUTO a.s. (s podílem na tržbách AutoSAP 34,2 %), HYUNDAI Motor Manufacturing Czech s.r.o. (s 10,3 %), TOYOTA PEUGEOT CITROËN Automobile Czech, s.r.o. (s podílem 5,9 %), následují firmy CONTINENTAL Automotive Czech Republic s.r.o., a BARUM Continental spol. s r.o. Z výsledků dosažených v jednotlivých kategoriích soutěže vyplynulo následujících pět firem, které se staly Podniky roku 2011 v českém automobilovém průmyslu HYUNDAI Motor Manufacturing Czech s.r.o. CONTINENTAL AUTOMOTIVE Czech Republic s.r.o. ŠKODA AUTO a.s. MONROE Czechia s.r.o. IVECO Czech Republic, a.s. V tabulce č je uvedeno pořadí dosažené vítěznými firmami v hodnocení podle jednotlivých kritérií (včetně firem s nejlepším výsledkem v jednotlivých kategoriích soutěže pro rok 2011) a dále pak výsledky této soutěže za všechny předcházející ročníky. Ocenění pro vyhodnocené firmy (uděluje se od 11. ročníku soutěže) Mezi nejčastěji vyhodnocenými pěti firmami byly v dosavadních čtrnácti ročnících tyto firmy 9 x - ŠKODA AUTO a.s. (1998, 2000, 2001, 2005, 2006, 2007, 2009, 2010, 2011); 8 x - CONTINENTAL Automotive Czech Republic s.r.o. (dříve SIEMENS VDO Česká republika s.r.o , 2000, 2002, 2005, 2006, 2007 a 2008, 2011) 5 x - firma BARUM CONTINENTAL spol. s r.o. (za roky 1998, 1999, 2001, 2002 a 2003); IVECO Czech Republic, a.s. (2006, 2007, 2008 a 2009, 2011) LUCAS VARITY, s.r.o. (2001, 2002, 2003, 2005 a 2009), 4 x - firmy CONTINENTAL TEVES CZ, s.r.o. (1999, 2000, 2001 a 2005), BEHR Czech s.r.o. (2003, 2004, 2005 a 2006). Soubor: APCR2011.DOC 54 AutoSAP, květen 2012

56 Tabulka PODNIKY ROKU ročník soutěže Hospodářský výsledek před zdaněním (mil. Kč) Přidaná hodnota / pracovník (mil.kč ) Změna tržeb (%) 2011/2010 a tržby z vlastní výroby (mil. Kč) + výsledné pořadí Celkem (součet jednotlivých umístění) HYUNDAI Motor Manufact. Czech s.r.o , ,440 % CONTINENTAL AUTOMOTIVE CR s.r.o , ,561 % ŠKODA AUTO a.s , ,769 % MONROE Czechia s.r.o , ,738 % IVECO Czech Republic, a.s , ,953 % místo dle daného kritéria (firma): Dosažená hodnota: ŠKODA AUTO a.s HYUNDAI Motor Manufacturing Czech s.r.o.. 3,966 HYUNDAI Motor Manufacturing Czech s.r.o. 40,440 % VÝSLEDKY VŠECH PŘEDCHOZÍCH ROČNÍKŮ SOUTĚŽE PODNIKY ROKU ročník soutěže Hospodářský výsledek před zdaněním (mil. Kč) Přidaná hodnota / pracovník (mil.kč ) Změna tržeb (%) 2010/2009 a tržby z vlastní výroby (mil. Kč) + výsledné pořadí Celkem (součet jednotlivých umístění) Hyundai Motor Manufact. Czech s.r.o , ,08 % ŠKODA AUTO a.s , ,43 % Monroe Czechia s.r.o , ,55 % Robert Bosch odbytová s.r.o , ,42 % Kovohutě Příbram nástupnická, a.s , ,63 % místo dle daného kritéria (firma): Dosažená hodnota: Škoda Auto a.s Škoda Auto a.s. 2,741 Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o. 76,08 % PODNIKY ROKU ročník soutěže Hospodářský výsledek před zdaněním (mil. Kč) Přidaná hodnota / pracovník (mil.kč ) Změna tržeb (%) 2009/2008 a tržby z vlastní výroby (mil. Kč) + výsledné pořadí Celkem (součet jednotlivých umístění) LUCAS VARITY s.r.o , ,3 % ŠKODA AUTO a.s , ,5 % TPCA Czech, s.r.o , ,5 % HELLA AUTOTECHNIK NOVA, s.r.o , ,1 % Iveco Czech Republic, a.s , ,8 % místo dle daného kritéria (firma): Dosažená hodnota: Škoda Auto a.s Global Assistance a.s. 2,875 Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o. 949,9 % Soubor: APCR2011.DOC 55 AutoSAP, květen 2012

57 PODNIKY ROKU ročník soutěže Hospodářský výsledek před zdaněním (mil. Kč) Přidaná hodnota / pracovník (mil.kč ) Změna tržeb (%) 2008/2007 a tržby z vlastní výroby (mil. Kč) + výsledné pořadí v kumulaci Celkem (součet jednotlivých umístění) Iveco Czech Republic, a.s , ,0 % TPCA Czech, s.r.o , ,2 % Benteler ČR s.r.o , ,8 % ArvinMeritor LVS Liberec a.s , ,7 % Toyota Tsusho Europe S.A., o.s , ,5 % místo dle daného kritéria (firma): Dosažená hodnota: Škoda Auto a.s Global Assistance a.s. 3,384 ArvinMeritor LVS Liberec a.s. 19,7 % BENTELER Automotive Rumburk s.r.o. 23,1 % HELLA Autotechnik s.r.o. 19,1 % PODNIKY ROKU ročník soutěže Hospodářský výsledek před zdaněním (mil. Kč) Přidaná hodnota / pracovník (mil.kč ) Změna tržeb (%) 2007/2006 a tržby z vlastní výroby (mil. Kč) + výsledné pořadí Celkem (součet jednotlivých umístění) IVECO Czech Republic, a.s , ,4 % CONTINENTAL Automotive CR s.r.o , ,7 % ŠKODA AUTO a.s , ,9 % BENTELER ČR s.r.o , ,6 % Kovohutě Příbram nástupnická, a.s , ,2 % místo dle daného kritéria (firma): Dosažená hodnota: Škoda Auto a.s Global Assistance a.s. 3,257 CONTINENTAL AUTOMOTIVE CZECH REPUBLIC 77,7 % PODNIKY ROKU ročník soutěže Hospodářský výsledek před zdaněním (mil. Kč) Přidaná hodnota / pracovník Změna tržeb (%) 2006/2005 a tržby z vlastní výroby (mil. Kč) + výsledné pořadí Celkem (součet jednotlivých umístění) (mil.kč ) BEHR CZECH s.r.o , ,3 % SIEMENS VDO Automotive, s.r.o , ,9 % ŠKODA AUTO a.s , ,4 % IVECO CZECH Republic, a.s. */ , ,8 % HAYES LEMMERZ Autokola a.s , ,4 % místo dle daného kritéria (firma): ŠKODA AUTO Dosažená hodnota: */ V roce 2006 ještě pod názvem KAROSA a.s. GLOBAL ASSISTANCE 2,176 TPCA CZECH 264,9 % Soubor: APCR2011.DOC 56 AutoSAP, květen 2012

58 PODNIKY ROKU ročník soutěže (od tohoto ročníku změna kritérií) Hospodářský výsledek před zdaněním (mil. Kč) Přidaná hodnota / pracovník (mil.kč ) Změna tržeb (%) 2005/2004 a tržby z vlastní výroby (mil. Kč) + výsledné pořadí Celkem (součet jednotlivých umístění) ŠKODA AUTO a.s , ,7 % BEHR CZECH s.r.o , ,4 % LUCAS VARITY, s.r.o , ,4 % CONTINENTAL TEVES CR, s.r.o , ,4 % SIEMENS VDO AUTOMOTIVE s.r.o , ,1 % místo dle daného kritéria (firma): Dosažená hodnota: ŠKODA AUTO CONSTRUCT A&D PLUS, s.r.o. 2,115 DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o. 142 % PODNIKY ROKU ročník soutěže objem exportu (mil. Kč) přidaná hodnota na pracovníka (mil.kč ) nárůst tržeb 2004 / 2003 bodů celkem BEHR CZECH s.r.o ,0 8. 1, , HELLA AUTOTECHNIK, s.r.o ,3 4. 1, , MONROE CZECHIA s.r.o , , , HAYES LEMMERZ ALUKOLA, s.r.o , , , ROBERT BOSCH odbytová s.r.o , , , místo dle daného kritéria (firma): Dosažená hodnota: ŠKODA AUTO a.s ,0 CONSTRUCT A&D Plus, s.r.o. 3,041 DENSO MANUFACTRING CZECH s.r.o. 13,905 PODNIKY ROKU ročník soutěže objem exportu (mil. Kč) přidaná hodnota/pracovník (mil. Kč ) nárůst tržeb 2003/2002 bodů celkem LUCAS VARITY, s.r.o , ,31 25 BARUM CONTINENTAL spol. s r.o , ,22 47 BEHR CZECH s.r.o , ,77 54 ROBERT BOSCH odbytová s.r.o , ,15 55 DURA AUTOMOTIVE CZ, s.r.o , , místo dle daného kritéria (firma): Dosažená hodnota: ŠKODA AUTO Audatex Česká republika 2,74 Alfmeier CZ 4,71 PODNIKY ROKU ročník soutěže objem exportu (mil. Kč) přidaná hodnota/pracovník (mil. Kč ) nárůst tržeb 2002/2001 bodů celkem MUBEA s.r.o , ,41 47 BARUM CONTINENTAL spol. s r.o , ,19 55 VDO Česká republika s.r.o , ,37 58 FEDERAL- MOGUL FP a.s , ,39 61 LUCAS VARITY, s.r.o , , místo dle daného kritéria (firma): Dosažená hodnota: ŠKODA AUTO TRW Carr 2,13 HEKRA 6,46 Soubor: APCR2011.DOC 57 AutoSAP, květen 2012

59 PODNIKY ROKU ročník soutěže objem exportu (mil. Kč) přidaná hodnota/pracovník (mil. Kč na pracovníka) nárůst tržeb 2001/2000 bodů celkem VALEO AUTOKLIMAIZACE s.r.o , ,64 10 LUCAS VARITY, s.r.o , ,54 18 CONTINENTAL TEVES CZ, s.r.o , ,32 23 BARUM CONTINENTAL spol. s r.o , ,30 29 ŠKODA AUTO a.s , , místo dle daného kritéria (firma): Dosažená hodnota: ŠKODA AUTO VALEO AUTOKLIMATIZACE 2,39 LEONI-CZ 2,50 PODNIKY ROKU ročník soutěže objem exportu (mil. Kč) přidaná hodnota/prac. (mil. Kč na pracovníka) nárůst tržeb 2000/1999 bodů celkem CONTINENTAL TEVES CR s.r.o , ,10 11 VDO ČR s.r.o , ,45 30 MERITOR LVS, a.s , ,77 45 HAYES LEMMERZ AUTOKOLA a.s , ,38 48 ŠKODA AUTO a.s , , místo dle daného kritéria (firma): Dosažená hodnota: ŠKODA AUTO CONTINENTAL TEVES CR 1,63 HAPPICH PLZEŇ 3,40 PODNIKY ROKU ročník soutěže objem exportu (mil. Kč) přidaná hodnota/prac. (mil. Kč na pracovníka) nárůst tržeb 1999/1998 bodů celkem BARUM CONTINENTAL s.r.o , ,51 16 CONTINENTAL TEVES CR s.r.o , ,53 17 TRW CARR s.r.o , ,73 25 SEKURIT SAINT-GOBAIN ČR s.r.o , ,75 55 AUTOPAL s.r.o , , místo dle daného kritéria (firma): Dosažená hodnota: ŠKODA AUTO KAUTEX TEXTRON BOHEMIA 1,90 ZPV Rožnov 6,77 PODNIKY ROKU ročník soutěže umístění dle: objemu exportu přidané hodnoty na pracovníka nárůstu tržeb 1998/1997 ŠKODA AUTO a.s MERITOR LVS a.s BARUM CONTINENTAL s.r.o VDO ČR s.r.o HELLA AUTOTECHNIK s.r.o bodů celkem Zpracoval: Ing. Novák Soubor: APCR2011.DOC 58 AutoSAP, květen 2012

60 2. Stav a vývoj automobilového průmyslu ČR 2.1 Vývoj výroby vozidel Výroba vozidel je jednou ze dvou rozhodujících produkčních skupin, které tvoří automobilový průmysl České republiky a výrazně ovlivňují celou tuzemskou ekonomiku. Druhou ekonomicky významnou skupinou je pak výroba dílů a příslušenství. Obě skupiny výrazně přispívají k zaměstnanosti, jsou zdrojem přílivu zahraničních investic a velkou měrou ovlivňují zahraničně obchodní bilanci. První část této kapitoly je zaměřena na finální výrobu - tj. výrobu osobních automobilů, nákladních vozidel, autobusů, motocyklů a přípojných vozidel. Výrobě skupin, dílů a příslušenství vozidel je věnována samostatná podkapitola 2.2. Dále uváděné údaje dokumentují, že i v roce 2011 byl automobilový průmysl dominantně proexportním oborem s rozhodujícím významem pro národní hospodářství a zahraničně obchodní bilanci. Trend ve výrobě a situace na trhu vozidel i v loňském roce do značné míry kopírovaly vývoj hospodářské situace ČR. Od roku 1989 do konce roku 2011 bylo v ČR vyrobeno ks motorových vozidel. V roce 2011 bylo vyrobeno celkem rekordních ks motorových vozidel. Z výsledků výroby motorových vozidel v roce 2011 je vidět, že tuzemský automobilový průmysl je v dobré kondici. Výroba motorových vozidel vzrostla oproti roku 2010 o 11,49 % (viz diagram č ). Vývoj výroby motorových vozidel v České republice - rok 1989 až 2011 (osobní automobily, malá užitková vozidla, autobusy, nákladní vozy včetně tahačů, motocykly a mopedy) Výroba motorových vozidel v ČR od roku Diagram č Dle údajů jednotlivých výrobců bylo v České republice za rok 2011 poprvé v historii vyrobeno více než ks vozidel. Na celkové výrobě motorových vozidel mají rozhodující podíl výrobci osobních automobilů, jejichž výroba tvoří více než 99 % všech dle počtu kusů vyrobených vozidel. Firma ŠKODA AUTO se na výrobě podílela více než 56 %, firma TPCA Czech téměř 23 % a HMMC Nošovice 21 % Soubor: APCR2011.DOC 59 AutoSAP, květen 2012

61 Produkce tuzemských výrobců osobních automobilů v ČR (včetně malých užitkových) ŠKODA AUTO TPCA Czech HMMC Nošovice ostatní Diagram č % 90% 80% 70% 60% 17,36% Podíly tuzemských výrobců na výrobě osobních automobilů v ČR (včetně malých užitkových) 34,55% 33,12% 34,49% 12,05% 33,96% 18,66% 27,58% 21,02% 22,65% 50% 40% 30% 20% 82,63% 65,44% 66,88% 64,23% 53,99% 53,75% 56,33% 10% 0% 100 % = podíl ŠKODA AUTO podíl TPCA Czech podíl HMMC Nošovice podíl ostatní Diagram č Celkový počet ks v ČR vyrobených osobních a malých užitkových automobilů potvrzuje, že tuzemské automobilky využily oživení na evropských i světových trzích. Ke zvýšení produkce došlo ve ŠKODA Auto a úspěšně pokračovalo plánované zvyšování výroby ve společnosti HYUNDAI Motor Manufacturing Czech (HMMC) Nošovice. Rok 2011 je tak možno považovat za další mezník ve výrobě vozidel v České republice. Jedná se o historicky rekordní roční výrobu automobilů a současně i o potvrzení dlouhodobého růstového trendu - výroba osobních automobilů se od roku 2003 každoročně zvyšovala, více viz diagram č Soubor: APCR2011.DOC 60 AutoSAP, květen 2012

62 Výroba osobních automobilů v ČR (včetně malých užitkových) (1998 až 2011) zahájení výroby: TPCA Czech HMMC Nošovice Diagram č Osobní automobily se v tuzemské výrobě motorových vozidel staly jednoznačně dominantním prvkem produkce a do budoucna se nedá očekávat výraznější posun ve prospěch jiných skupin. V roce 2011 se pozitivně vyvíjela i situace u ostatních kategorií vozidel. Růst výroby byl zaznamenán v kategorii autobusů a motocyklů, bohužel se ale nepotvrdil růst výroby nákladních vozidel zaznamenaný v roce V roce 2011 výroba nákladních vozidel poklesla o necelých 8 %, výroba motocyklů v roce 2011 výrazně vzrostla o téměř 48 %. Nutno ale poznamenat, že jde o růst z relativně malých objemů. Rostla i tradičně úspěšná výroba autobusů. Jejich výroba se v roce 2011 oproti roku 2010 zvýšila o více než 31 %. Vývoj výroby v souhrnu za všechny další kategorie motorových vozidel je zobrazen v diagramu č Detailní objem výroby vozidel v kusech za jednotlivé základní kategorie silničních vozidel je uveden v tabulce č Výroba ostatních motorových vozidel v ČR celkem */ (1998 až 2011) Diagram č */ = nákladní automobily + autobusy + motocykly a mopedy Soubor: APCR2011.DOC 61 AutoSAP, květen 2012

63 Tabulka č Souhrnná výroba vozidel v České republice od roku 1993 rok osobní užitková nákladní autobusy motocykly přípojná CELKEM (M1) (N1) (N2, N3) (M2, M3) (L) (O3, O4) CELKEM % z celku 85,04% 2,06% 0,64% 0,31% 0,79% 0,25% 89,10% 1.Q výhled 2012 */ */ Odhad na základě údajů za 1. Q 2012 V tabulce č přitom není zahrnuta výroba přípojných vozidel kat. O1 a O2. V České republice se výrobou těchto vozidel zabývá řada firem, souhrnné údaje o výrobě za tyto firmy však nejsou k dispozici. Nejvýznamnější firma z této skupiny, která je členem AutoSAP a pravidelně poskytuje údaje (firma AGADOS), vykázala za rok 2011 výrobu ks. Rovněž tak není v tabulce č zahrnuta ani výroba nástaveb na tuzemská i zahraniční nákladní vozidla. Výrobců nástaveb působí v České republice celá řada, avšak ne od všech se daří získat údaje. Údaje od těch firem, které data poskytly, hovoří o tom, že v roce 2011 bylo těchto nástaveb vyrobeno celkem ks. Reálná skutečnost však bude pravděpodobně vyšší. V roce 2011 bylo v ČR zaregistrováno ks nových vozidel kat. N2 a N3, z toho bylo ks z dovozu. Přitom ks dovezených vozidel, to je 30 %, bylo v provedení šasi (podvozek). Tato vozidla jsou dokompletovávána právě domácími výrobci nástaveb. V roce 2011 to představovalo cca 2300 vozových jednotek pro vybavení českou nástavbou. Reálná výroba nástaveb tedy bude o cca ks vyšší, než výše zmiňovaný údaj získaný od vybraných výrobců. Započítáme-li do celkové výroby vozidel v ČR i produkci firmy AGADOS (jak bylo výše zmíněno, údaje od jiných výrobců vozidel kat. O1 a O2 nejsou k dispozici) a dále připočteme data o výrobě nástaveb, je pak výsledná struktura výroby vozidel v ČR za rok 2011 dána diagramem č Soubor: APCR2011.DOC 62 AutoSAP, květen 2012

64 ČR - Struktura výroby vozidel v roce 2011 CR - Vehicles Production Structure in Year 2011 Užitková N2,N3 / CVs 0,11% Užitková N1 / LCVs 0,25% Autobusy / Buses 0,29% Motocykly / Motorcycles 0,09% Přípojná O3, O4 / Coupled Vehicles 0,09% Nástavby / Superstructures 0,10% Přípojná O1, O2 / Trailers for Cars 1,53% Osobní / Cars 97,54% Diagram č Při porovnání výše definované celkové výroby silničních vozidel v ČR mezi roky 2011 a 2010 byl zaznamenán nárůst o 11,50 %. Výroba vzrostla z hodnoty ks v roce 2010 na ks v roce loňském. Podíly jednotlivých kategorií vozidel zůstaly prakticky beze změny. Údaje o vývoji domácího trhu, prodejích českých výrobců na tomto trhu a údaje o dovozech vozidel jsou shrnuty dále v samostatné kapitole 4. Celkový počet vyrobených kusů a souhrnný objem produkce dosažený v roce 2011 tak automobilovému průmyslu České republiky garantuje stále dominantní pozici v rámci tuzemského průmyslu. V průběhu roku 2011 již byla překročena hranice 12 miliónů ks motorových vozidel vyrobených v České republice od roku Meziroční nárůsty výroby motorových vozidel od roku 1990 ukazuje diagram č , vývoj výroby v jednotlivých základních kategoriích vozidel v absolutních hodnotách (ks), včetně výhledu na rok 2012 (= odhad AutoSAP) pak znázorňují diagramy č až Jak je vidět z dále uvedeného obrázku a dalších diagramů uvedených v závěru této části, byla u celé řady firem výroba vozidel po slibném rozjezdu ukončena. Soubor: APCR2011.DOC 63 AutoSAP, květen 2012

65 Od do bylo v ČR vyrobeno motorových vozidel */. Současní výrobci (značky) motorových vozidel v ČR: osobní a malé užitkové automobily Gordon nákladní automobily */ */ autobusy motocykly a mopedy */ údaje o výrobě nejsou k dispozici Výrobci (značky) motorových vozidel, u kterých byla: Osobní a malé užitkové automobily (kat. M1 a N1) GAZELA LUBLIN výroba v ČR ukončena v roce Nákladní automobily (kat. N2 a N3) výroba v ČR ukončena v roce Autobusy (kat. M2 a M3) OASA ZLINNER výroba v ČR ukončena v roce Motocykly a mopedy (kat. L) výroba v ČR ukončena v roce */ = osobní automobily, malá užitková vozidla, nákladní automobily a tahače, motocykly a mopedy Zdroj : Statistiky Sdružení automobilového průmyslu od roku 1989, údaje výrobců Meziroční nárůsty (-poklesy) výroby motorových vozidel v ČR 50% 40% 30% 20% 10% 0% -10% -20% -30% -40% 1990/ ,14% 1991/ ,82% 1992/1991-5,84% 7,83% 1993/ / ,17% 17,11% 1995/ ,49% 1996/ ,73% 1997/ ,70% 1998/ /1998-8,33% 20,82% 2000/1999 2,45% 2001/ /2001-3,32% 2003/2002-2,43% 1,35% 2004/ ,22% 2005/ ,73% 2006/2005 9,81% 2007/2006 0,89% 2008/2007 3,78% 2009/2008 9,47% 2010/ ,40% 2011/2010 Diagram č Diagram č ukazuje, že zatím nejkritičtějším obdobím pro domácí výrobce motorových vozidel byl počátek devadesátých let. Z diagramu vyplývá i cykličnost (sinusový charakter) výroby motorových vozidel. Soubor: APCR2011.DOC 64 AutoSAP, květen 2012

66 Výroba osobních automobilů - kat M Diagram č Výroba malých užitkových vozidel - kat. N Diagram č Výroba nákladních automobilů - kat. N2 a N Diagram č Soubor: APCR2011.DOC 65 AutoSAP, květen 2012

67 Výroba autobusů kat. M2 a M Diagram č Výroba motocyklů a mopedů - kat. L Diagram č Výroba přívěsů a návěsů - kat. O3 a O Diagram č Soubor: APCR2011.DOC 66 AutoSAP, květen 2012

68 Další diagramy (č až ) dokumentují vývoj výroby za období 1993 až 2011 u rozhodujících domácích výrobců - členů AutoSAP ve všech základních kategoriích vozidel, tak jak jsou uvedeny i v publikaci STATISTIKA AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČR Tato publikace již není vydávána v tištěné, ale pouze v elektronické podobě ŠKODA AUTO - Výroba, osobní automobily, (ks) SKODA AUTO - Production, Cars, (pcs) Diagram č TPCA Czech - Výroba, osobní automobily, (ks) TPCA Czech - Production, Cars, (pcs) Poznámka: Výroba zahájena v roce Diagram č Soubor: APCR2011.DOC 67 AutoSAP, květen 2012

69 HMMC Nošovice - Výroba, osobní automobily, (ks) HMMC Nosovice - Production, Cars, (pcs) Poznámka: Výroba zahájena v závěru roku Diagram č ŠKODA AUTO - Výroba, užitková vozidla kat. N1, (ks) SKODA AUTO - Production, LCVs, (pcs) Diagram č AVIA - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, (ks) AVIA - Production, CVs, (pcs) Diagram č Soubor: APCR2011.DOC 68 AutoSAP, květen 2012

70 TATRA - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, (ks) TATRA - Production, CVs, (pcs) Diagram č IVECO Czech Republic / KAROSA - Výroba, autobusy, (ks) IVECO Czech Republic / KAROSA - Production, Buses, (pcs) Diagram č SOR Libchavy - Výroba, autobusy, (ks) SOR Libchavy - Production, Buses, (pcs) Diagram č Soubor: APCR2011.DOC 69 AutoSAP, květen 2012

71 JAWA Moto / JAWA - Výroba, motocykly, (ks) JAWA Moto / JAWA - Production, Motorcycles, (pcs) Diagram č PANAV - Výroba, přípojná vozidla O3 a O4, (ks) PANAV - Production, Coupled Vehicles, (pcs) Diagram č AGADOS - Výroba, přípojná vozidla O1 a O2, (ks) AGADOS - Production, Coupled Vehicles, (pcs) Diagram č Pro úplnost tohoto materiálu je v diagramech č až znázorněn přehled o výrobě dalších vybraných tuzemských výrobců vozidel (dalších výrobců, kteří poskytli Soubor: APCR2011.DOC 70 AutoSAP, květen 2012

72 potřebné údaje za rok 2011). V závěru této kapitoly jsou pak uvedeny bez číslování diagramy těch výrobců, kteří již výrobu ukončili v předchozích letech nebo ji v minulém roce nerealizovali KAIPAN - Výroba, osobní automobily, (ks) KAIPAN - Production, Cars, (pcs) Diagram č KH motor CENTRUM - Výroba, autobusy, (ks) KH motor CENTRUM - Production, Buses, (pcs) Diagram č TEDOM - Výroba, autobusy, (ks) TEDOM - Production, Buses, (pcs) Diagram č Soubor: APCR2011.DOC 71 AutoSAP, květen 2012

73 SCHWARZMÜLLER - Výroba, přípojná vozidla O3 a O4, (ks) SCHWARZMÜLLER- Production, Coupled Vehicles, (pcs) Diagram č Další domácí výrobci (výroba ukončena nebo v r nebyla realizována či vykázána) Osobní automobily kat. M1 10 GORDON - Výroba, osobní automobily, (ks) GORDON - Production, Cars, (pcs) MTX - Výroba, osobní automobily, (ks) MTX - Production, Cars, (pcs) Soubor: APCR2011.DOC 72 AutoSAP, květen 2012

74 Užitková vozidla kat. N1 150 BETA / TATRA, ŠK. ELCAR - Výroba, užitková vozidla kat. N1, (ks) BETA / TATRA, ŠKODA ELCAR - Production, LCVs, (pcs) LUBLIN / DAEWOO AVIA - Výroba, užitková vozidla kat. N1, (ks) LUBLIN / DAEWOO AVIA - Production, LCVs, (pcs) MAGMA / ALFINE - Výroba, užitková vozidla kat. N1, (ks) MAGMA / ALFINE - Production, LCVs, (pcs) Soubor: APCR2011.DOC 73 AutoSAP, květen 2012

75 30 JLAURETA - Výroba, užitková vozidla kat. N1, (ks) JLAURETA - Production, LCVs, (pcs) DESTACAR - Výroba, užitková vozidla kat. N1, (ks) DESTACAR - Production, LCVs, (pcs) GAZELA / ROSS - Výroba, užitková vozidla kat. N1, (ks) GAZELA / ROSS - Production, LCVs, (pcs) Soubor: APCR2011.DOC 74 AutoSAP, květen 2012

76 Užitková vozidla kat. N2 a N LIAZ / ŠKODA LIAZ - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, (ks) LIAZ / ŠKODA LIAZ - Production, CVs, (pcs) PRAGA - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, (ks) PRAGA - Production, CVs, (pcs) ROSS - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, (ks) ROSS - Production, CVs, (pcs) Soubor: APCR2011.DOC 75 AutoSAP, květen 2012

77 Motocykly a mopedy kat. L DANDY / MOTOUNION - Výroba, motocykly, (ks) DANDY / MOTOUNION - Production, Motorcycles, (pcs) Poznámka: Výroba přesunuta do JAWA Moto. 200 PRAGA - Výroba, motocykly, (ks) PRAGA - Production, Motorcycles, (pcs) STELLA / PENTO - Výroba, mopedy, (ks) STELLA / PENTO - Production, Mopeds, (pcs) Soubor: APCR2011.DOC 76 AutoSAP, květen 2012

78 ČZ Cagiva / ČZ - Výroba, motocykly, (ks) ČZ Cagiva / ČZ - Production, Motorcycles, (pcs) Autobusy kat. M2 a M3 40 OASA Čáslav - Výroba, autobusy, (ks) OASA Čáslav - Production, Buses, (pcs) ŠKODA Ostrov - Výroba, autobusy, (ks) ŠKODA Ostrov - Production, Buses, (pcs) Soubor: APCR2011.DOC 77 AutoSAP, květen 2012

79 Přípojná vozidla kat. O3 a O4 BSS Metaco / METACO BO.BR. - Výroba, přípojná vozidla O3 a O4, (ks) BSS Metaco / METACO BO.BR. - Production, Coupled Vehicles, (pcs) KÖGEL / ORLIČAN - Výroba, přípojná vozidla O3 a O4, (ks) KÖGEL / ORLIČAN - Production, Coupled Vehicles, (pcs) Zpracoval: Ing. Ešner Soubor: APCR2011.DOC 78 AutoSAP, květen 2012

80 2.2 Vývoj výroby skupin, dílů a příslušenství vozidel Pokles produkce u finálních výrobců, který byl zaznamenán v období let 2008 a 2009, byl vystřídán růstem výroby v roce 2010 s pokračováním v roce 2011.Tato skutečnost se promítla výrazným způsobem i do výroby skupin, dílů a příslušenství (viz diagram č ). mil. Kč Objem produkce v základních skupinách firem AutoSAP, rok 1995 až finální výrobci dodavatelé ostatní Diagram , , , , , , , , , , , ,8 100% Podíly základních skupin firem na objemu produkce AutoSAP, rok 1995 až % 60% 59,11% 56,72% 56,82% 55,91% 46,64% 46,50% 45,74% 40% 20% 40,70% 43,08% 42,09% 42,87% 51,93% 52,02% 52,70% 0% finální výrobci dodavatelé ostatní Diagram Z hlediska podílu na celkových tržbách firem AutoSAP si skupina dodavatelů udržuje pozici z posledních let a její podíl v roce 2011 je téměř 50 %. Konkrétní hodnota podílu dodavatelů v roce 2011 dosáhla 45,74 % (viz diagram č ). Vliv na vývoj hodnoty podílu dodavatelů měl především vývoj produkce osobních automobilů. Soubor: APCR2011.DOC 79 AutoSAP, květen 2012

81 K výraznějším (skokovým) změnám pak docházelo zejména při náběhu výroby v nových kapacitách (2006 v TPCA Czech a 2009 v HMMC Nošovice). Růst celkové produkce v průběhu roku 2011 se logicky promítl i do růstu exportu finálních výrobců i dodavatelů (viz diagram č ). mil. Kč Objem exportu v základních skupinách firem AutoSAP, rok 1997 až , , , , , , , , , , , , finální výrobci dodavatelé ostatní Diagram Podíl dodavatelů na celkové výši exportu ve srovnání s předchozími roky je zřejmý z diagramu č Ve srovnání s rokem 2010 zůstal procentně prakticky na stejné výši - mírně pod hranicí 40 %, i když jeho absolutní hodnota vzrostla. 100% Objem exportu v základních skupinách firem AutoSAP, rok 1997 až % 60% 54,86% 49,40% 49,42% 50,02% 40,10% 39,61% 39,37% 40% 20% 45,09% 50,54% 50,28% 49,58% 59,27% 59,76% 59,86% 0% finální výrobci dodavatelé ostatní Diagram Soubor: APCR2011.DOC 80 AutoSAP, květen 2012

82 Stejně jako v období recese, tak i v etapě růstu se projevuje dodavatelský sektor jako významný zdroj zaměstnanosti a tvorby pracovních míst. Výrobci dílů a příslušenství si tak stále udržují důležitou roli v odvětví strojírenské výroby. Podíl výrobců dílů a příslušenství na celkovém počtu pracovníků AutoSAP je uveden v diagramu č Z tohoto diagramu je však patrné, že ekonomická recese v roce 2009 zasáhla především dodavatelský sektor. Současně vytvořila podmínky pro další zefektivnění výrobního procesu. Proto se následující zvýšení produkce nepromítlo do výraznějšího nárůstu počtu pracovníků. 100% Podíly základních skupin firem na počtu pracovníků AutoSAP, rok 1996 až % 60% 52,79% 52,20% 57,16% 63,78% 65,00% 67,01% 69,90% 70,77% 72,13% 73,02% 72,29% 70,30% 68,99% 65,55% 65,79% 66,43% 40% 20% 0% 45,90% 46,58% 41,62% 35,08% 34,36% 32,24% 29,39% 28,46% 27,05% 26,25% 26,94% 28,80% 30,00% 32,02% 31,32% 30,68% Finální výrobci Výrobci dílů Účelové organizace 700% 650% 600% 550% 500% 450% 400% 350% 300% 250% 200% 150% 100% Diagram Porovnání dynamiky růstu tržeb 1997 až 2011 (rok 1997 = 100%) 376,81% 429,18% 513,89% 689,84% 639,86% 602,25% 455,47% 316,45% 263,24% 273,87% 265,25% 254,65% 231,78% 237,43% 190,92% 131,86% 146,48% 156,63% 155,64% 145,81% 155,06%183,67% 115,36% 113,88% 529,27% 587,03% 351,10% 307,33% finalisté dodavatelé Diagram č Soubor: APCR2011.DOC 81 AutoSAP, květen 2012

83 Z diagramu č je zřejmý přehled a porovnání dynamiky růstu tržeb u dvou základních skupin výrobců. Diagram názorně dokumentuje, že nástup ekonomické recese ve 2. pololetí roku 2008 a v průběhu roku 2009 přibrzdil v růstu mnohem více výrobce skupin, dílů a příslušenství vozidel, než finální výrobce. Následující oživení výroby přineslo i pro dodavatelský sektor návrat k ekonomickému růstu. Tabulka č Vývoj tržeb a jejich meziročních indexů 2006 mil. Kč 2007 mil. Kč 2008 mil. Kč 2009 mil. Kč 2010 mil. Kč 2011 meziroční indexy Mil.Kč 07/06 08/07 09/08 010/09 011/010 dodavatelé , , , , , ,6 1,15 0,93 0,71 1,16 1,11 finalisté , , , , , ,8 1,12 0,96 1,03 1,17 1,14 Meziroční nárůsty (- poklesy) tržeb v letech 1999 až % 40% 30% 20% 10% 0% -10% -20% 44,79% 26,97% 19,07% 19,74% 15,55% 17,19% 21,40% 13,90% 29,27% 16,75% 14,24% 18,45% 14,54% 11,72% 6,92% 18,16% 3,38% 16,20% 1,30% -0,63% 6,34% -7,24% 10,91% -4,00% 1999/ / / / / / / / / / / / /2010-6,32% -30% -40% -28,82% finalisté dodavatelé Diagram č mil. Kč Tržby - absolutní výše v letech 1999 až , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , finalisté dodavatelé Diagram č Soubor: APCR2011.DOC 82 AutoSAP, květen 2012

84 V dalších diagramech a je pro porovnání uveden vývoj produkce firem zapojených do AutoSAP od vzniku samostatné České republiky (v členění finální výrobci, dodavatelé a AutoSAP celkem). 1600% 1400% 1200% 1000% 800% 600% 400% 91,12% 200% 67,16% 29,81% 0% Nárůst objemu produkce od roku 1993 (1993=100%) AutoSAP, rok 1994 až ,99% 819,39% 947,16% 1153,85% 672,11% 568,22% 465,52% 471,85% 365,82% 380,38% 334,10% 279,77% 306,75% 221,72% 240,03% 173,24% 1369,44% 258,20% 185,68% 205,46%203,54% 184,36%202,40% 124,99% 598,42% 1583,14% 363,04% 1461,21% 1191,38% 1332,29% 1011,31% 744,17% 698,49% 652,73% 648,62% 542,28% 584,29% 499,36% 417,29% 413,39% 396,62% finální výrobci dodavatelé CELKEM AutoSAP Diagram č % Vývoj meziročních nárůstů (- poklesů) objemu produkce (AutoSAP, rok 1994 až 2011) 50% 40% 30% 20% 10% 0% -10% % -30% finální výrobci dodavatelé CELKEM AutoSAP Diagram č Vývoj celkové produkce má za sledované období cyklický (sinusoidový) charakter, přičemž až do roku 2007 se každoročně zvyšovala výchozí základna pro výpočet růstu. Růst objemu produkce v dodavatelském sektoru vykazoval až do roku 2007 vyšší dynamiku než u finálních výrobců. Po odeznění ekonomické recese (2008 a 2009) je od roku 2010 zaznamenán růst u obou skupin výrobců zhruba na stejné úrovni. Soubor: APCR2011.DOC 83 AutoSAP, květen 2012

85 Vývoj v oblasti exportu je prakticky shodný s růstem produkce (viz diagram č a další). 1100% 900% 700% 500% 300% 100% Porovnání dynamiky vývozu 1997 až 2011 (rok 1997 = 100%) 141,40% 130,10% 162,79%181,79%174,81% 166,66% 197,51%215,93% 124,20% 406,98% 341,39% 270,10% 509,88% 650,05% 773,76% 936,36% 878,75% 1125,87% 1053,18% 747,17% 330,20% 342,42% 286,39% 312,08% 864,05% 986,56% 448,40% 389,71% finalisté dodavatelé Diagram č Tabulka č Vývoj exportu a jeho meziroční indexy 2006 mil.kč 2007 mil. Kč 2008 mil. Kč 2009 mil. Kč 2010 mil. Kč 2011 mil.kč meziroční indexy 07/06 08/07 09/08 010/09 011/010 dodavatelé , , , , , ,9 1,20 0,94 0,71 1,16 1,14 finalisté , , , , , ,9 1,20 0,91 1,06 1,18 1,15 Meziroční nárůsty (- poklesy) exportu v letech 1999 až % 80% 41,40% 60% 40% 20% 0% -20% 25,25% 18,02% 25,13% 91,02% 26,39% 19,25% 19,03% 32,63% 32,63% 15,06% 13,57% 20,24% 6,56% 24,20% -4,66% 15,64% 14,18% 25,13% 9,32% -6,46% -8,86% 1999/ / / / ,68% 2003/ / / / / / / / /2010-8,86% -3,84% -40% -29,06% finalisté dodavatelé Diagram č Soubor: APCR2011.DOC 84 AutoSAP, květen 2012

86 mil.kč Export - absolutní hodnoty v letech 1999 až , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , finalisté dodavatelé Diagram č Přes skutečnost, že se výrobci skupin dílů a příslušenství dokázali v rámci globalizace uplatnit nejen u tuzemských, ale i u dalších významných finálních výrobců zejména v rámci EU, je z výše uvedeného patrné, že výrobci skupin, dílů a příslušenství vozidel se v letech 2009 až 2010 museli s mnohem vyšší intenzitou vypořádávat s důsledky recese. Diverzifikace výroby (orientace na více odběratelů) je ve skupině dodavatelů významným stabilizačním prvkem. Zpracoval: Ing. Novák 2.3 Vývoj členské základny AutoSAP (stav k ) Do činnosti Sdružení automobilového průmyslu bylo k výše uvedenému dni zapojeno celkem 152 subjektů z České republiky, z toho: 136 řádných členů (s hlasovacím právem) 4 firmy se statutem pozorovatel 8 organizací se statutem neplatícího člena (jedná se o 7 vysokých škol a Českou automobilovou společnost) 4 firmy s pozastavenou činností ve AutoSAP (ERICH JAEGER, s.r.o., FEZKO THIERRY a.s., H.L.F., s.r.o. a LEAR Corporation Czech Republic s.r.o.). Kolektivním členem je Zväz (do dubna 2012 Združenie) automobilového priemyslu SR (ZAP SR), jehož zástupce je z tohoto titulu členem Rady ředitelů. Rada ředitelů (Valná hromada) AutoSAP tak čítá k uvedenému datu 137 mandátů. Počet členů AutoSAP se po poklesu v roce 2010 v průběhu roku 2011 stabilizoval. Členství v roce 2011 ukončily 4 firmy, na druhé straně se do činnosti AutoSAP nově zapojilo 6 firem. Vývoj počtu firem zapojených do činnosti AutoSAP je uveden v diagramu č Soubor: APCR2011.DOC 85 AutoSAP, květen 2012

87 Vývoj počtu firem z ČR zapojených do činnosti AutoSAP stav k datu Diagram do r.1994 nezahrnuje firmy, k teré nejsou v současné době zapojeny do činnosti AutoSAP. Diagram č Aktuální stav členské základny AutoSAP, spolu se základním výrobním programem firem (předmětem podnikání) je na internetové adrese v rubrice 5 - ČLENSKÁ ZÁKLADNA AutoSAP. Změny v členské základně AutoSAP a ekonomická recese se odrážejí i ve struktuře a změnách členské základny, zejména v počtu zaměstnanců u výrobců skupin a dílů vozidel. STRUKTURA ČLENSKÉ ZÁKLADNY (dle počtu firem a organizací) ostatní; 30; 19,74% výrobci vozidel a nástaveb; 14; 9,21% výrobci skupin a dílů vozidel; 108; 71,05% Stav k datu (dle aktuální databáze AutoSAP). 100% = 152 subjektů Diagram č Soubor: APCR2011.DOC 86 AutoSAP, květen 2012

88 ostatní ,89% STRUKTURA ČLENSKÉ ZÁKLADNY (dle počtu zaměstnanců) výrobci vozidel a nástaveb ,68% výrobci skupin a dílů vozidel ,43% Stav k datu (dle aktuální databáze AutoSAP). Diagram č % = osob do 2500 zaměstnanců; 7; 4,61% STRUKTURA ČLENSKÉ ZÁKLADNY nad 2500 zaměstnanců; 6; 3,95% (dle velikosti firmy) do 50 zaměstnanců; 22; 14,47% do 1500 zaměstnanců; 11; 7,24% do 250 zaměstnanců; 40; 26,32% do 1000 zaměstnanců; 30; 19,74% do 500 zaměstnanců; 36; 23,68% Stav k datu (dle aktuální databáze AutoSAP). 100% = 152 subjektů Diagram č Členem AutoSAP je od r MORAVSKOSLEZSKÝ AUTOMOBILOVÝ KLASTR, o.s. Základní informace, včetně seznamu členů tohoto uskupení, najdete na internetové adrese Zajímavým ukazatelem s relativně vysokou vypovídací schopností nejen o stavu oboru, ale i stavu jednotlivých firem, jsou platby na činnost AutoSAP v průběhu roku. Je potěšující konstatovat, že z celkového rozpisu plateb na rok 2011 ve výši Kč ( Kč bez DPH) nebylo uhrazeno pouze Kč. Soubor: APCR2011.DOC 87 AutoSAP, květen 2012

89 60% Vývoj plateb firem v průběhu roku 2011 a 2010 (v % rozpisu) 50% 42,39% 45,45% 40% 30% 20% 10% 0% 12,53% 10,04% přeplatky z předch. roku 0,89% 0,96% přeplatky firem v roce 13,69% 8,79% 7,46% 11,18% 7,55% 5,68% 0,93% 1,17% 1,88% 2,42% 4,62% leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec v roce 2011 v roce ,29% 0,15% 0,47% 0,51% 0,87% 6,57% 3,76% 0,51% 2,04% 1,05% 2,12% Z celkem 158 subjektů zapojených do AutoSAP v roce 2011: ROZPIS PLATEB (100 %) = Kč (bez DPH) z toho: 1 dosud neuhradil žádnou platbu = Kč (s DPH 20 %) 0 úhrada pod 30% rozpisu plateb Za rok 2011 neuhrazeno Kč (bez DPH) 3/ 1 úhrada nad 80% rozpisu plateb resp Kč (s DPH 20 %) 148 je plně vyrovnáno s rozpisem na rok 2011 to je 0,17% (bez přeplatků) 8 jsou "neplatící" členové (vysoké školy + CAS) Přeplatky firem činí Kč Stav k 31. prosinci 2011 Diagram č Vývoj plateb v tomto roce dává předpoklad dosažení obdobně dobré platební discipliny členů jako v roce K 30. dubnu 2012 bylo firmami uhrazeno 83,41 % rozepsaných plateb, za stejné období roku 2011 to bylo 83,63 %. 60% Vývoj plateb firem v průběhu roku 2012 a 2011 (v % rozpisu) 50% 44,07% 42,39% 40% 30% 20% 10% 0% 11,05% 12,53% přeplatky z předch. roku 0,00% 0,89% přeplatky firem v roce 16,62% 13,69% 6,35% 7,46% 5,33% 7,55% 0,00% 0,93% 0,00% 1,88% 0,00% leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec v roce 2012 v roce ,62% 0,00% 0,15% 0,00% 0,51% 0,00% 6,57% 0,00% 0,51% 0,00% 1,05% Z celkem 152 subjektů zapojených do AutoSAP v roce 2012: ROZPIS PLATEB (100 %) = Kč (bez DPH) z toho: 8 v roce 2012 neuhradilo žádnou platbu = Kč (s DPH 20 %) 7 úhrada pod 50% rozpisu plateb Dosud neuhrazeno Kč (bez DPH) 3/ 30 úhrada nad 50% rozpisu plateb resp Kč (s DPH 20 %) 99 je vyrovnáno s rozpisem na rok 2012 to je 16,59% (bez přeplatků) 8 jsou "neplatící" členové (vysoké školy + CAS) Přeplatky firem činí 0 Kč Stav k 30. dubnu 2012 Diagram č Uvedený vývoj plateb v průběhu roku 2012 dokumentuje dobrou situaci v oboru automobilového průmyslu. *********************** Soubor: APCR2011.DOC 88 AutoSAP, květen 2012

90 Do činnosti AutoSAP v rámci pracovní skupiny AUTOSAP/ODETTE ČR (řeší problematiku elektronické výměny dat EDI), tvořenou šesti členy AutoSAP, je zapojeno ještě dalších 6 nečlenských firem (AIMTEC, MAGNA CARTECH, MINERVA ČR, s.n.o.p. cz, TELEDIN CR a T-SYSTEMS). Bližší informace viz internetové stránky Jak bylo již výše zmíněno, je kolektivním členem Sdružení automobilového průmyslu i ZVÄZ AUTOMOBILOVÉHO PRIEMYSLU Slovenskej republiky (ZAP SR). Informace najdete na internetových stránkách tohoto sdružení na adrese *********************** Nutno uvést, že mimo AutoSAP stojí stále celá řada potenciálních členů. V některých případech se jedná o významné firmy z oboru automotive. S převážnou většinou těchto firem udržuje sekretariát dílčí kontakty při zpracovávání některých publikací a materiálů (zejména Adresář a Statistika ) a zasílá jim i vybrané publikované materiály (avšak jen těm, které poskytnou potřebné údaje pro jejich zpracování). Z tohoto pohledu se jeví žádoucí, aby stávající členové AutoSAP a jejich představitelé při jednáních a kontaktech s těmito firmami upozorňovali na činnost a aktivity AutoSAP s cílem získat je za členy AutoSAP. Zpracoval: Ing. Šípek 2.4 Základní struktura členské základny AutoSAP Rozdělení firem AutoSAP lze provést, jak ukazuje následující soubor tabulek, z několika hledisek (podle právní formy, základního předmětu podnikání, počtu pracovníků či podílu zahraničního kapitálu). Jedná se o základní rozčlenění, které v řadě případů napomůže orientaci ve struktuře firem zapojených do AutoSAP Dle právní formy Dvě základní skupiny firem AutoSAP tvoří akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným. Ostatní právní formy, jako jsou např. komanditní společnosti, jsou zastoupeny v minimální míře a jsou charakteristické zejména pro firmy se zahraničním kapitálem. Skupinu ostatní tvoří vysoké školy (VŠ) a zájmová či občanská sdružení. Tabulka č Firmy AutoSAP - dle právní formy právní forma firem základní jmění počet % mil. Kč % Akciová společnost (a.s.) 48 31, ,5 43,2 Společnost s ručením omezeným (s.r.o.) 90 59, ,1 54,2 Komanditní společnost (k.s.) 2 1,3 k.s. + ostatní: Ostatní (7x VŠ, 1x org. sl., 4x sdružení) 12 7, ,2 2,6 CELKEM : , ,8 100, Dle předmětu podnikání (hlavní činnosti) Výrobní firmy tvoří rozhodující skupinu AutoSAP a na celkovém počtu členů se podílí více jak 80 %. Rozhodující podíl a to téměř 89 % představují v této skupině výrobci dílů a příslušenství vozidel. Výrobní firmy mají také rozhodující podíl na Soubor: APCR2011.DOC 89 AutoSAP, květen 2012

91 základním jmění. Podíl nevýrobních organizací dosahuje téměř 20 % z celkového počtu firem zapojených do AutoSAP (viz tabulka č 2.4.2). Tabulka č Firmy AutoSAP - dle hlavní činnosti charakter firem základní jmění (dle převažujícího výr. programu) počet % mil. Kč % - výrobní , ,6 96,3 z toho: finální výrobci vozidel 14 9, ,1 54,1 výrobci skupin a dílů , ,5 42,2 - nevýrobní (účelové organizace) 30 19, ,2 3,7 z toho: služby, prodej 16 9, ,5 1,9 výzkum, zkoušky 14 10, ,1 1,8 CELKEM : , ,8 100, Dle počtu zaměstnanců Z hlediska počtu zaměstnanců představují v rámci AutoSAP rozhodující skupinu firem malé a střední firmy, tedy subjekty s méně než 250 zaměstnanci. Jejich počet tvoří více jak 40 % členské základny. Další významnou skupinu představují firmy s počtem zaměstnanců mezi Obě skupiny, jak vyplývá z tabulky 2.4.3, představují téměř 65 % členské základny. Jejich podíl na počtu zaměstnanců AutoSAP však představuje necelých 18 %. Tabulka č Firmy AutoSAP - dle počtu zaměstnanců velikost firmy firem celkem zaměstnávají (počet zaměstnanců) počet % osob % - do , ,6 - od 250 do , ,1 - od 500 do , ,9 - od do , ,5 - nad , ,9 CELKEM : , , Dle zahraniční kapitálové účasti Firmy se zahraniční účastí tvoří podle počtu firem více jak nadpoloviční většinu členské základny AutoSAP (viz tabulka č ). Z hlediska ekonomických výsledků má však jejich podíl na řadě ukazatelů rozhodující charakter a podstatně převyšuje podíl odpovídající počtu těchto firem v rámci členské základny AutoSAP. Tabulka č Firmy AutoSAP - dle podílu zahraničního kapitálu charakter firmy se zahraniční kapitálovou účastí základní jmění firem s účastí zahraničního partnera (Σ) (dle převažujícího výr. programu) počet % mil. Kč % Finální výrobci vozidel 6 42,9 z finalistů ,8 97,8 z finalistů Výrobci skupin a dílů 72 66,7 z výr. dílů ,3 80,4 z výr. dílů Nevýrobní (účelové organizace) 12 40,0 z účel. org ,7 53,1 z účel. org. CELKEM : 90 59,2 z AutoSAP ,7 88,8 z AutoSAP Postup privatizace v automobilovém průmyslu a charakteristika vlastnické struktury (např. podle výše podílu jednotlivých vlastníků na základním jmění firem) je uvedena detailněji v následující kapitole. Zpracoval: Ing. Novák Soubor: APCR2011.DOC 90 AutoSAP, květen 2012

92 2.5 Vlastnická struktura Formování vlastnické struktury v oboru automobilového průmyslu mělo svůj specifický vývoj, který zpočátku odpovídal celkovému stavu privatizace v ČR, kdy většina majetku byla ve vlastnictví Fondu národního majetku (FNM) a držitelů investičních kupónů (DIK). Další kroky byly významným způsobem ovlivněny úspěšnou privatizací firmy Škoda Auto (vstup koncernu VW). Firmu VW následovala řada zahraničních dodavatelských firem, které buď samostatně nebo ve spolupráci s českým výrobcem začaly rozvíjet svou výrobu v České republice. Tím získal automobilový průmysl v porovnání s ostatními průmyslovými obory určitý náskok. Dalším významným mezníkem bylo období, kdy do procesu privatizace aktivně vstoupily managementy jednotlivých firem a využily možnosti privatizace, které legislativa v té době nabízela. Forma společných podniků se zahraničním partnerem doplněná českými vlastníky vedla k postupnému snižování podílu FNM, investičních fondů a DIK v celém oboru automobilového průmyslu. Uvedené formy privatizace vytvořily poměrně rychle jasně definovanou a průhlednou vlastnickou strukturu, která byla přivítána i bankovním sektorem a v řadě případů podpořila další zájem o investice do tohoto odvětví. Změny v ostatních skupinách vlastníků mají svůj vlastní vývoj a v podstatě doplňují průběh celé privatizace. Postupně ve firmách klesaly podíly zejména držitelů investičních kuponů a klasických investičních fondů vzniklých v rámci kupónové privatizace. Časový průběh a související změnu podílu základních skupin vlastníků na celkovém základním jmění od roku 1996 ukazuje diagram č % základního jmění 100% 90% 80% 70% 35,5 Postup privatizace ve firmách AutoSAP (podíly základních skupin vlastníků) "ostatní" vlastníci 43,0 39,6 39,2 28,6 29,0 28,7 24,5 20,9 16,8 25,6 22,3 24,3 12,9 12,2 12,3 60% zahraniční vlastníci 50% 40% 30% 41,7 FNM 44,0 50,6 55,1 68,0 69,3 67,5 74,3 78,6 82,9 74,2 77,6 75,6 87,1 87,8 87,7 20% 10% 0% DIK IF Diagram č Základní skupiny vlastníků jsou v diagramu pro porovnání zachovány i když některé z nich již v současnosti nemají z pohledu vlastnictví prakticky žádný význam. Soubor: APCR2011.DOC 91 AutoSAP, květen 2012

93 Složení vlastnické struktury firem AutoSAP z hlediska základního jmění k je v diagramu č Jedná se o údaje, které uvedly firmy v předaných databázových listech za rok Podíly a výše základního jmění v jednotlivých skupinách vlastníků od roku 2006 až do roku 2011 jsou uvedeny v tabulce č Výše základního jmění v uvedeném období je ovlivněna mírou investic, která směřovala do firem AutoSAP, změnou vlastnické formy a v menší míře změnou členské základny AutoSAP. Podíly vlastníků firem AutoSAP na hodnotě základního jmění (k ) DIK 0,01% Ostatní vlastníci (ČR) 12,28% IF 0,05% Zahraniční vlastníci 87,65% Diagram č % = ,80 mil. Kč Tabulka č Základní rozdělení vlastníků firem (období 2006 až 2011) základní jmění v roce (mil. Kč) (mil. Kč) (mil. Kč) (mil. Kč) (%) (%) (%) (%) skupina vlastníků Investiční fondy 0,0 a společnosti (IF) 0,0 Držitelé investičních 128,4 kupónů (DIK) 0,2 Fond národ. majetku 0,0 (FNM) 0,0 Zahraniční partner **) ,0 (ZP) 74,2 Ostatní vlastníci *) ,2 25,6 CELKEM ,6 100,0 0,0 0,0 20,0 0,1 0,0 0, ,1 77, ,4 22, ,5 100,0 0,0 0,00 9,7 0,01 0,0 0, ,1 75, ,1 24, ,9 100,00 0,00 0,00 9,65 0,01 0,0 0, ,20 87, ,32 12, ,17 100, (mil. Kč) (%) 0,00 0,00 9,7 0,01 0,0 0, ,6 87, ,1 12, ,4 100, (mil.kč) (%) 39,9 0,05 9,7 0,01 0,0 0, ,4 87, ,8 12, ,8 100,00 *) Subjekty s českým vlastníkem (kapitálem) mimo IPF a DIK. **) Zde se na rozdíl od tabulky č jedná o hodnotu základního jmění skutečně vlastněného zahraničním partnerem. Z diagramu a z uvedených tabulek vyplývá to, co již bylo zmíněno v úvodu kapitoly. Členskou základnu AutoSAP tvoří prakticky dvě významné skupiny vlastníků, které se rozhodující měrou podílí na základním jmění firem. Soubor: APCR2011.DOC 92 AutoSAP, květen 2012

94 Majetková struktura vlastníků firem AutoSAP z pohledu teritoriálního původu kapitálu je uvedena v tabulkách č a č a následných diagramech. Je z nich zřejmý přehled vlastníků firem podle země původu a dále pak přehled jednotlivých zemí podle podílu těchto zemí na základním jmění firem AutoSAP. Tabulka č Země základní jmění (ZJ) v mil. Kč to je % ze ZJ všech firem AutoSAP rok 2009 rok 2010 rok 2011 rok 2009 rok 2010 rok 2011 Česká republika 9 593, , ,4 12,9 12,2 12,3 Německo , , ,0 32,8 32,8 30,9 USA 2 244, , ,9 3,0 3,2 2,8 Francie 6 293, , ,9 8,5 8,2 8,6 Švýcarsko 86,8 86,8 86,8 0,1 0,1 0,1 Rakousko 491,4 541,3 541,3 0,7 0,7 0,7 Nizozemsko 2 717, , ,8 3,7 5,1 5,9 Španělsko 1 545, , ,4 2,1 2,0 2,1 Itálie 150,0 70,0 70,0 0,2 0,1 0,1 Japonsko 8 796, , ,6 11,8 12,0 12,0 Velká Britanie 3 271, , ,9 4,4 4,0 4,1 Belgie 838,5 838,5 838,5 1,1 1,1 1,1 Švédsko 80,0 80,0 0,1 0,1 Indie 0,2 0,2 0,2 0,0 0,0 0,0 Lucembursko 124,0 194,2 0,2 0,3 J. Korea , , ,0 18,7 18,2 18,9 Σ zahraniční partner , , ,4 87,1 87,8 87,7 CELKEM , , ,8 100,0 100,0 100,0 Podíly zemí na hodnotě základního jmění v rámci firem AutoSAP (rok 2011) Jižní Korea 18,91% Česká republika 12,35% Německo 30,90% Lucembursko 0,26% Japonsko 11,97% USA 2,78% Indie 0,00% Belgie 1,14% Velká Britanie 4,14% Itálie 0,10% Španělsko 2,12% Nizozemsko 5,91% Rakousko 0,74% Švýcarsko 0,12% Francie 8,56% 100% = ,80 mil.kč Diagram č Poznámka: Identifikace podílu zahraničního kapitálu je v řadě případů velmi obtížná. Firma v ČR může být například 100% dcerou německého koncernu, který je však vlastněn čínským kapitálem. Z obchodního rejstříku však tyto informace nelze zjistit. Soubor: APCR2011.DOC 93 AutoSAP, květen 2012

95 Tabulka č Země Počet firem Podíl na počtu firem v % rok 2009 rok 2010 rok 2011 rok 2009 rok 2010 rok 2011 Česká republika ,7 41,7 40,8 Německo ,0 22,4 21,7 USA ,3 2,6 2,6 Francie ,3 5,1 5,3 Švýcarsko ,3 1,3 1,3 Nizozemsko ,3 9,0 9,9 Rakousko ,7 2,6 2,6 Belgie ,0 1,9 2,0 Velká Británie ,7 2,6 2,6 Itálie ,3 0,6 0,7 Japonsko ,7 5,1 4,6 Lucembursko 1 3 0,6 2,0 Indie ,7 0,6 0,7 Španělsko ,7 2,6 2,6 Švédsko 1 1 0,7 0,6 J. Korea ,7 0,6 0,7 Σ zahraniční partner ,3 58,3 59,2 CELKEM ,0 100,0 100,0 Pro názornost jsou tabulky č a převedeny do grafické podoby (viz diagramy č a 2.5.4). Španělsko 4 2,63% Indie 1 0,66% Jižní Korea 1 0,66% Podíly zemí na počtu firem v rámci AutoSAP (rok 2011) Česká republika 62 40,79% Lucembursko 3 1,97% Japonsko 7 4,61% Itálie 1 0,66% Velká Británie 4 2,63% Belgie 3 1,97% Nizozemsko 15 9,87% Rakousko 4 2,63% Švýcarsko 2 1,32% Německo 33 21,71% Francie 8 5,26% USA 4 2,63% Diagram č % = 152 firem V souvislosti s uvedenými údaji o vlastnické struktuře je možné konstatovat: - významné množství zahraničních partnerů má ve společných firmách 100% podíl; mezi finálními výrobci se jedná ve většině případů o nadnárodní firmy, jako jsou VOLKSWAGEN (prostřednictvím Škoda Auto), IVECO (prostřednictvím Iveco Czech Republic), TOYOTA a skupina PSA (prostřednictvím TPCA Czech) a firma HYUNDAI (prostřednictvím Hyundai Motor Manufacturing Czech); obdobně by bylo možno uvést i řadu významných dodavatelských firem. Soubor: APCR2011.DOC 94 AutoSAP, květen 2012

96 - z hlediska vlastnictví představuje druhou nejvýznamnější vlastnickou skupinu skupina českých vlastníků, která je v materiálu uvedena pod označením ostatní vlastníci. Jedná se o tuzemské fyzické nebo právnické osoby, které bez pomoci zahraničního kapitálu dokázaly úspěšně provést privatizaci firmy. Změna podílu základního jmění v této skupině vlastníků je ovlivněna jednak počtem firem a v poslední době i tím, že v řadě případů dochází ke vstupu zahraničního partnera do firmy; - do celkové změny výše základního jmění firem AutoSAP se v uplynulém období promítla změna vlastnické formy a v menší míře i změna počtu členské základny. Podíl firem se zahraničním partnerem a firem ostatních na základním jmění firem AutoSAP se ale oproti roku 2010 podstatně nezměnil; - majetek ve vlastnictví držitelů investičních kupónů nemá z hlediska celku prakticky žádný vliv na podíl dvou nejvýznamnějších skupin; - majetek vlastněný investičními fondy (IF) má v souhrnu rovněž velmi nízkou hodnotu a majetek ve FNM již nebyl v podkladech uveden; - prakticky nulová hodnota majetku ve vlastnictví investičních fondů a FNM potvrdila, že v rámci členské základny AutoSAP existují konkrétní vlastníci a to bez účasti státu. Zpracoval: Ing. Novák, Ing. Doležal 2.6 Počty pracovníků, jejich struktura a kvalifikace Současná situace Optimalizace výrobních a následně i personálních nákladů vedla u firem AutoSAP k určité stabilizaci počtu zaměstnanců a v průběhu roku 2011 k jejich mírnému růstu oproti roku Ovlivnila to zejména ustupující celosvětová ekonomická krize, která se pochopitelně dotkla i oboru automobilového průmyslu. Výraznější růst byl ve skupině finálních výrobců, kde byl nárůst v souladu se zvyšováním produkce zejména v kategorii výrobců osobních automobilů. Výrobci příslušenství po poměrně radikální meziroční redukci počtu zaměstnanců (2008 až 2009) znovu tvoří skupinu firem, kde počet pracovních míst roste. Bez ohledu na stav pracovních míst a počet zaměstnanců stále platí, že v odvětví automobilového průmyslu jsou úzkým profilem zejména technické profese a to v rozsahu od učňovského přes střední odborné až po vysoké školství. Výrazným způsobem se projevuje i generační problém, jehož důsledkem je úbytek kvalifikovaných pracovníků v řadě dílenských činností (např. výroba nářadí, obsluhy CNC strojů, obráběči atd.) i v odborných technických útvarech (konstrukce, technologie atd.). Lidé s touto kvalifikací jsou proto hledanými odborníky i v současné době. Nynější situace je z hlediska kvalifikační a odvětvové struktury výsledkem hrubého podcenění významu a potřeb průmyslu ze strany současného vzdělávacího systému. Období růstu výroby by mělo být využito pro posílení aktivit vedoucích k získání zájmu o studium na technických školách a to jakéhokoliv stupně. ********************************** Projekty pro podporu rozvoje vzdělávání v technických oborech S ohledem na výše uvedenou skutečnost AutoSAP vystupuje v tomto smyslu velmi aktivně a podílí se na řadě úspěšných projektů, jejichž cílem je nejen zdůraznit význam Soubor: APCR2011.DOC 95 AutoSAP, květen 2012

97 technického školství, ale poukázat i na jasnou perspektivu technických oborů jak z hlediska finančního ohodnocení, tak i stability pracovních míst. Priorita AutoSAP je v současné době zaměřena na realizaci a čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU. AutoSAP je předkladatelem projektu, který se týká zvýšení konkurenceschopnosti autoprůmyslu prostřednictvím dalšího profesního vzdělávání zaměstnanců. Projekt pod názvem AUTOADAPT se přes počáteční problémy spojené s jeho administrací na straně MPSV ČR úspěšně rozběhnul a v současné době je do jeho realizace zapojeno 24 firem AutoSAP. Počátkem roku 2012 byl ze strany AutoSAP formulován a ve spolupráci s MŠMT připraven další projekt kategorie IPN (Individuální Projekt Národní) zaměřený na spolupráci škol a firem v oblasti odborného vzdělávání v praxi. V současné době je ve schvalovacím řízení a je předpoklad zahájení jeho realizace v druhé polovině r Dále pokračuje spolupráce se Vzdělávací agenturou Kroměříž na projektu IQ Industry. Jsou v něm využity výsledky předchozího projektu IQ Auto rozšířené o další aktivity, které vedou zejména k navrhování, zavádění a provádění reforem systémů vzdělávání a odborné přípravy s cílem rozvíjet zaměstnavatelnost a tím i k dalšímu vzdělávání pedagogických pracovníků. AutoSAP spolupracuje s předkladatelem dle jeho požadavků. K žákům základních škol směřuje další iniciativa AutoSAP, jejímž cílem je podpořit jejich zájem o studium technických oborů. Projekt pod názvem AUTA NÁS BAVÍ se snaží populární formou a při využití internetu informovat o aktuálních podmínkách a možnostech studia na školách technického směru v daném regionu. Projekt je plně financován z prostředků AutoSAP. V průběhu roku 2011 byly informace uveřejňované na internetových stránkách rozšířeny o facebookové stránky projektu, které vedou k rozšíření možností diskuse a sdílení poznatků mezi jednotlivými účastníky. Přes skutečnost, že na celostátní úrovni existuje také řada aktivit na podporu technického vzdělávání (např. školská zařízení a kraje), tak se iniciativou AutoSAP a jeho členů podařilo pokrýt v podstatě celou oblast vzdělávacího systému od základních škol až po univerzitní vzdělání, což znázorňuje dále uvedený schematický obrázek. Akreditační komise pro VŠ a VOŠ (zástupci AutoSAP) Sektorová rada pro strojírenství (zástupci AutoSAP) Soubor: APCR2011.DOC 96 AutoSAP, květen 2012

98 2.6.2 Souhrnné údaje Počet pracovníků v jednotlivých skupinách výrobců včetně přehledu o celkovém vývoji jejich počtu je uveden v tabulce č V této souvislosti je nutné připomenout, že řada údajů o vývoji počtu pracovníků v automobilovém průmyslu a dopadech ekonomické recese na zaměstnanost byla uvedena v úvodu této publikace. Tabulka č Počty pracovníků ve firmách AutoSAP od roku 2005 */ údaje za počet firem: průměrný stav u skupiny: Finální výrobci vozidel osobní automobily - nákladní automobily * z toho účel. nástavby - autobusy - motocykly - přípojná vozidla Výrobci dílů (dodavatelé) Ostatní firmy AutoSAP CELKOVÝ POČET (osob): průměrný počet pracovníků na 1 firmu AutoSAP: */ V této tabulce uvedené údaje jsou souhrnné údaje za firmy zapojené do činnosti AutoSAP vždy ke konci daného roku (např. k za 152 firem). Údaje v předchozí tabulce jenom dokazují pozvolné zotavování firem z období ekonomické recese, kdy firmy ve vazbě na pokles produkce snižovaly výrazným způsobem personální náklady (viz období ). Je pravdou, že uvedená čísla jsou určitým způsobem ovlivněna i změnou počtu členů AutoSAP. Oba tyto faktory se obdobným způsobem promítají i do parametru, který hovoří o počtu pracovníků připadajících na jednu firmu (viz poslední řádek tabulky č za rok 2011 činí 728 pracovníků). Diagram č znázorňuje celkový vývoj počtu pracovníků za období od roku 1994 do konce roku Počty pracovníků v základních skupinách firem uvádí diagram č Diagramy č a č pak ukazují vývoj v základních skupinách firem. Údaje za roky 2010 a 2011 jsou v těchto diagramech uvedeny za současný stav členské základny AutoSAP (tj. stav na počátku roku 2012). Je z něj zřejmá i reakce firem v oblast pracovních sil na celkovou recesi průmyslu v letech Současná situace, daná stavem počtu pracovníků ke konci roku 2011, je ovlivněna jejich růstem prakticky ve všech kategoriích, zejména pak u kategorie výrobců nákladních automobilů, resp. výrobců účelových nástaveb. Po období poklesu počtu pracovníků u výrobců přípojných vozidel je zřejmý obrat a nastává jejich růst. Tabulka 2.6.1a Počty pracovníků ve firmách AutoSAP (od roku 2004) rok údaje za (počet firem) počet pracovníků meziroční změna (%) +3,08 +3,67 +12,02 +2,95 + 4,94-17,60 1,62 3,76 +2,66 +3,14 +2,76 +3,31 + 8,56-10,58-0,24 5,1 Vývoj počtu pracovníků ve firmách AutoSAP od roku 1994 do konce roku 2011 je uveden v diagramu č (za období viz též diagram č ). Soubor: APCR2011.DOC 97 AutoSAP, květen 2012

99 počet pracovníků VÝVOJ POČTU PRACOVNÍKŮ VE FIRMÁCH AutoSAP 1994 až Diagram Poznámka: Údaje za roky 2010 a 2011 uvedeny za současný stav členské základny AutoSAP (tj. stav na počátku roku 2012) Počty pracovníků v základnch skupinách firem AutoSAP, rok 1994 až Finální výrobci Výrobci dílů Účelové organizace Diagram Poznámka: Počty pracovníků uvedené v diagramech č a za roky 2005 až 2008 jsou oproti údajům v tabulce přepočteny na stav pracovníků odpovídající srovnatelné členské základně (vždy v porovnání hodnocený rok a rok předchozí - viz předchozí tabulka 2.6.1a, za roky 2005 až 2009 spodní údaje v příslušném řádku). Soubor: APCR2011.DOC 98 AutoSAP, květen 2012

100 Nárůsty počtu pracovníků od roku 1994 (1994 = 100%) AutoSAP, rok 1994 až % 90% 70% 50% 30% 10% -10% -30% 76,23% 36,45% ,21% -50% finální výrobci dodavatelé AutoSAP Nárůst (- pokles) 20111/ 2010: Diagram ,96% finální výrobci 6,13% dodavatelé 5,10% celkem za firmy AutoSAP počty pracovníků POČTY PRACOVNÍKŮ k (podle převažujícího charakteru výroby) Osobní automobily Nákladní automobily 306 Přívěsy, návěsy Autobusy Motocykly Přísluš. mech.díly Přísluš. el.díly Ost. přísluš. Účelové org. celkem Číselný údaj v diagramu se vztahuje k poslednímu vyhodnocenému období (= údaj za rok 2011) Diagram Soubor: APCR2011.DOC 99 AutoSAP, květen 2012

101 Nejvyšší relativní nárůst byl u následujících skupin: účelové organizace - výzkumné + 9,33 % to je nárůst o 152 osob výrobci dílů - ostatní + 7,43 % to je nárůst o osob K nejvyššímu absolutnímu nárůstu pracovníků došlo u: výrobců dílů - mech. díly o osob to je nárůst o 6,48 % Největší relativní pokles byl zaznamenán u těchto skupin výrobců: nákladní automobily - 2,43 % to je pokles o 40 osob autobusy - 1,14 % to je pokles o 30 osob Neustálý tlak na snižování nákladů a tím i osobních nákladů se musí nutně promítnout i do oblasti lidských zdrojů. Optimalizace počtu pracovníků a jejich konečný stav hraje důležitou roli např. v případě žádosti firmy o zapojení do některých z programů strukturálních fondů EU nebo programů vypisovaných vládou ČR. Většina těchto programů je vypisována právě pro kategorii malých a středních podniků (MSP), kde počet zaměstnanců je jedním z rozhodujících kritérií a jeho splnění je jednou z podmínek, která umožní firmě uvažovat o zpracování projektu a podání žádosti Základním kritériem pro posouzení velikosti podnikatele je počet zaměstnanců, velikost ročního obratu a bilanční suma roční rozvahy (velikost aktiv). Údaje, které se mají použít pro stanovení počtu zaměstnanců a finančních veličin, jsou údaje vztahující se k poslednímu uzavřenému zdaňovacímu období vypočtené za období jednoho kalendářního roku. Za drobného, malého a středního podnikatele se považuje podnikatel, který zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a jeho roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jeho bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR. V rámci kategorie malých a středních podniků jsou malé podniky vymezeny jako podniky, které zaměstnávají méně než 50 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů EUR. V rámci kategorie malých a středních podniků jsou drobní podnikatelé vymezeni jako podnikatelé, kteří zaměstnávají méně než 10 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR. Pro výpočet je také velmi důležité posoudit vazby na jiné podniky a změny statutu MSP ve sledovaném období. Definice malého a středního podnikatele je upravena Nařízením Komise (ES) č. 800/2008. Podle kritéria počtu zaměstnanců je z celkového počtu 152 subjektů zapojených v současnosti do činnosti AutoSAP (stav k viz diagram č ) 62 firem (to je cca 41 % členské základny) v kategorii MSP. Jedná o: - 22 firem s počtem zaměstnanců do 50 osob; - 40 firem s počtem zaměstnanců mezi 50 až 250 osobami. Celkový počet zaměstnanců, kteří pracují v 62 firmách MSP však představuje pouze 5,61 % zaměstnanců firem zapojených do AutoSAP. Tento poměr se oproti roku 2010 snížil (vlivem uskutečněné optimalizace počtu zaměstnanců se několik firem posunulo do kategorie MSP ). S odeznívající recesí dochází prakticky ke stabilizaci počtu kmenových zaměstnanců a případné požadavky na navýšení výroby jsou řešeny zaměstnáváním agenturních pracovníků. Ke konci roku 2011 bylo ve firmách AutoSAP zaměstnáno agenturních pracovníků. Soubor: APCR2011.DOC 100 AutoSAP, květen 2012

102 Počet kmenových zaměstnanců ve firmách zapojených do činnosti AutoSAP se naopak stabilizuje. Byla tak potlačena jejich výraznější redukce, která se odehrála v prvním pololetí roku V porovnání s koncem roku 2010 byl počet pracovníků vyšší o 5,10 %, tj. o osob. Mírný meziroční nárůst celkového počtu zaměstnanců ve firmách AutoSAP opět potvrzuje skutečnost, že automobilový průmysl je možné prezentovat jako obor se silným stabilizačním faktorem v oblasti zaměstnanosti, tedy jako významný zdroj pracovních míst. Tato skutečnost se plně potvrdila např. v případě výrobců příslušenství. Z hlediska zaměstnanosti se podařilo období recese ve firmách AutoSAP překonat i díky opatřením, která byla zavedena v řadě zemí Evropské unie k podpoře obnovy vozového parku v průběhu 2. pololetí roku Základní struktura pracovních sil Pro účely zpracovávaného materiálu je možné strukturu pracovních sil rozdělit do dvou hlavních skupin a to na pracovníky dělnických profesí ( D ) a na technicko - administrativní pracovníky ( T ). Celkovou situaci v rámci podniků AutoSAP nejlépe vystihují následující tabulky č a Vyplývá z nich, že i při zvýšení počtu pracovníků v roce 2011 zůstává určitá proporcionalita v jejich složení podle uvedených kategorií. Poměr počtu zaměstnanců, zařazených do dělnických profesí, k počtu zaměstnanců vykonávajících technicko-administrativní činnosti přesahuje hodnotu 3, což je z hlediska efektivity považováno ve vyspělých ekonomikách za přiměřený poměr těchto kategorií s tím, že v oblasti výrobců dílů je tento poměr trvale příznivější. Tabulka č Struktura pracovních sil v rámci firem AutoSAP skupina firem počet firem údaje za r údaje za r kategorie "D" kategorie "T" kategorie "D" kategorie "T" změna 2011/2010 kategorie "D" kategorie "T" I. FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL ,07% 2,67% z toho : a) osobní automobily ,72% 3,40% b) nákladní automobily ,62% -3,63% z toho účel. nástavby ,39% -3,31% c) přívěsy a návěsy ,78% 3,54% d) autobusy ,82% 0,71% e) motocykly ,14% -5,56% II. VÝROBCI DÍLŮ ,84% 3,53% z toho : a) převážně mech.díly ,92% 4,88% b) převážně elektr.díly ,47% 1,82% c) ostatní ,13% 0,77% III. ÚČELOVÉ ORGANIZACE ,40% 7,81% z toho:a) obchodní, služby ap ,53% 4,30% b) výzkumné, zkušební ,45% 9,28% CELKEM AutoSAP: ,62% 3,58% z toho výrobní firmy ,70% 3,20% Celková změna počtu zaměstnanců v roce 2011 se promítla i do změny počtu zaměstnanců v uvedených kategoriích. Z údajů je zřejmé, že v roce 2011 došlo k růstu počtu pracovníků jak v kategorii dělnických profesí, tak i v kategorii technickoadministrativních pracovníků. Meziroční nárůsty činily v případě dělnické kategorie 5,70 % a v kategorii technicko-administrativních pracovníků 3,20 %. Soubor: APCR2011.DOC 101 AutoSAP, květen 2012

103 Tabulka č Vývoj podílu D / T v rámci firem AutoSAP poměr D / T skupina firem FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL 2,48 2,57 2,58 2,58 2,52 2,53 VÝROBCI DÍLŮ (dodavatelé) 3,75 3,81 3,68 3,48 3,63 3,75 ÚČELOVÉ ORGANIZACE nesledováno nesledováno nesledováno nesledováno nesledováno nesledováno CELKEM firmy AutoSAP: 3,24 3,29 3,22 3,14 3,20 3, U dalších 35 firem, které poskytly údaje za rok 2011, byl poměr D / T ve výši 3, Regionální členění Přehled počtu firem včetně celkového počtu zaměstnanců podle jednotlivých územně správních celků ukazuje tabulka č Je z ní patrné, že jednotlivé regiony jsou z hlediska koncentrace výrobních závodů členských firem AutoSAP nerovnoměrně republikově rozloženy. Jejich větší koncentrace např. ve Středočeském a Libereckém kraji souvisí zejména s důležitými finálními výrobci jako jsou Škoda Auto a TPCA Czech. Tito finální výrobci jsou ve větší či menší míře obklopeni okruhem svých dodavatelů, což se u Škody Auto promítá zejména do Libereckého kraje. Významnou roli v obou případech hraje poměrně dobrá infrastruktura, která umožňuje zásobování v systému JIT. Další region, ve kterém se rozvíjí výroba osobních vozidel, je Moravskoslezský kraj, což se projevilo na zvýšeném počtu dodavatelských firem, které jsou v blízkosti závodu HMMC v Nošovicích. Z pohledu dodavatelského sektoru je možné považovat za další významné lokality Zlínský a Královéhradecký kraj, kde převládá zaměření na výrobu plastových a pryžových dílů vozidel. Jihočeský kraj a Ústecký kraj jsou svou polohou příznivé pro firmy zaměřené na dodávky zejména pro západní Evropu. Tabulka Počty pracovníků automobilového průmyslu v krajích ČR (rok 2011) kraj počet pracovníků počet firem průměrný počet pracovníků / 1 firma Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Hlavní město Praha Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Z podkladů zpracovávaných sekretariátem AutoSAP (údaje o počtu pracovníků a průměrných mzdách za rok 2011) např. vyplynulo, že z regionálního pohledu došlo, Soubor: APCR2011.DOC 102 AutoSAP, květen 2012

104 mimo Pardubického kraje, ke zvýšení počtu pracovníků ve firmách autoprůmyslu ve všech krajích (nejvíce v kraji Moravskoslezském). Kraje s největšími počty zaměstnanců v automobilovém průmyslu jsou Středočeský ( osob), Moravskoslezský ( osob) a Liberecký ( osob). V této kapitole byly soustředěny poznatky z hlediska počtu pracovníků v rámci firem AutoSAP. Je ale nesporné, a to platí i v současné době, že automobilový průmysl je významný i z pohledu svého multiplikačního efektu - tzv. vyvolaných pracovních míst. Lze odhadnout, že formou navazujících služeb (prodej a servis vozidel, čerpací stanice apod.) a zapojením dodavatelů prvotních materiálů a surovin (např. i včetně výroby a distribuce pohonných hmot) je v ČR s automobilovým průmyslem existenčně spojeno cca až osob. Tento údaj je v relaci s údaji, které jsou zveřejňovány v odborném tisku. Zpracoval: Ing. Novák Kvalifikační struktura zaměstnanců AutoSAP Lidské zdroje, jejich struktura a kvalifikační úroveň společně se znalostmi a dovednostmi tvoří jeden z nevýznamnějších, ne-li nejvýznamnější faktor ovlivňující konkurenceschopnost firmy. S problematikou lidských zdrojů pak úzce souvisí dvě hlavní témata, kterými jsou kvalifikační struktura a úroveň vzdělávání. Vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů proto patři mezi jednu z dlouhodobých priorit Sdružení automobilového průmyslu. Členské firmy AutoSAP si uvědomují, že s tím, jak se mění výrobní technologie i globální situace v oboru, bude nutné měnit i vzdělanostní strukturu zaměstnanců. Proto jsou data o vzdělanostní struktuře v členských firmách již několik let pravidelně sledována a vyhodnocována. Jak vypadá vzdělanostní charakteristika zaměstnanců členských firem AutoSAP a její předpokládaný vývoj ilustrují diagramy 2.6.7a e. Údaje za předešlé tři roky 2008 až 2010 zobrazují diagramy 2.6.7a až 2.6.7c. Aktuální hodnoty roku 2011 pak zobrazuje diagram 2.6.7d. Kam by se vzdělanostní charakteristika měla ubírat, ukazuje diagram 2.6.7e. Aktuální údaje roku 2011 potvrdily, že největší skupinou podle dosaženého vzdělání je střední odborné vzdělání s výučním listem, které má dle posledních údajů (počátkem roku 2012) 47,9 % všech zaměstnanců. Následují úplné střední odborné vzdělání s maturitou se 22,8 %, vysokoškolské vzdělání s 10,7 %, úplné střední odborné vzdělání s vyučením i maturitou s 9,5 %, dále základní vzdělání, kterým disponuje 8,3 % zaměstnanců. Zbývající skupiny vzdělání souhrnně pojmenované ostatní formy vzdělání jsou zastoupeny spíše marginálně a tvoří zbylé zhruba 0,9 % zaměstnanců. Ačkoliv sledovaný časový horizont uvedený v grafech je poměrně krátký, je vidět, že vzdělanostní charakteristika v členských firmách směřuje ve prospěch vyšších forem vzdělání - vysokoškolské vzdělání a úplné střední odborné vzdělání s vyučením i maturitou. Rozdíly u obou oblastí vzdělání jsou sice v řádu procent či desetin procenta, ale vzhledem k tomu, že se jedná o méně početné skupiny, jsou to změny poměrně významné. Při zběžném pohledu na diagramy se sice zdá, že vzdělanostní charakteristika se v jednotlivých letech liší jen minimálně, přesto lze vysledovat a očekávat patrné trendy. Takto kvantifikované přesuny v poptávce na trhu práce v automobilovém průmyslu by měly být dostatečným a jasně srozumitelným argumentačním podkladem nejen ve vztahu ke státní správě a regionální samosprávě (zřizovatelé škol), ale měly by posloužit i jako další informační podklad při zvažování volby budoucího vzdělání a následného výkonu povolání. Soubor: APCR2011.DOC 103 AutoSAP, květen 2012

105 Podle podrobnějšího průzkumu prováděného počátkem roku 2008 je možno naznačit, jakým směrem se bude pravděpodobně vzdělanostní struktura v automobilovém průmyslu ubírat do roku 2015 (viz diagram č e). Z tohoto diagramu je zcela zřetelně vidět, že již v poměrně krátkém časovém horizontu firmy očekávají zvýšení podílu vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců. Na opačném konci pak bude docházet k útlumu zaměstnanců, kteří mají jen základní vzdělání. úplné střední odborné vzdělání s vyučením i maturitou 8,91% Kvalifikační struktura zaměstnanců firem AutoSAP - r vysokoškolské vzdělání 8,65% ostatní formy vzdělání 0,90% základní vzdělání 9,66% střední odborné vzdělání s výučním listem 47,64% úplné střední odborné vzdělání s maturitou (bez vyučení) 24,23% úplné střední odborné vzdělání s vyučením i maturitou 9,23% Diagram č a Kvalifikační struktura zaměstnanců firem AutoSAP - r vysokoškolské vzdělání 7,77% střední odborné vzdělání s výučním listem 51,54% ostatní formy vzdělání 0,86% Diagram č b základní vzdělání 9,06% úplné střední odborné vzdělání s maturitou (bez vyučení) 21,54% úplné střední odborné vzdělání s vyučením i maturitou 9,65% Kvalifikační struktura zaměstnanců firem AutoSAP - r vysokoškolské vzdělání 9,69% střední odborné vzdělání s výučním listem 50,01% ostatní formy vzdělání 1,04% Diagram č c základní vzdělání 8,34% úplné střední odborné vzdělání s maturitou (bez vyučení) 21,27% Soubor: APCR2011.DOC 104 AutoSAP, květen 2012

106 úplné střední odborné vzdělání s vyučením i maturitou 9,45% Kvalifikační struktura zaměstnanců firem AutoSAP - r vysokoškolské vzdělání 10,67% střední odborné vzdělání s výučním listem 47,91% ostatní formy vzdělání 0,83% základní vzdělání 8,35% úplné střední odborné vzdělání s maturitou (bez vyučení) 22,78% Diagram č d Kvalifikační struktura zaměstnanců firem AutoSAP - r předpoklad úplné střední odborné vzdělání s vyučením i maturitou 9,85% vysokoškolské vzdělání 11,12% střední odborné vzdělání s výučním listem 48,83% ostatní formy vzdělání 1,65% Diagram č e základní vzdělání 7,04% úplné střední odborné vzdělání s maturitou (bez vyučení) 21,50% Jaké závěry vyplývají z výše uvedených diagramů a jaké změny se tedy očekávají: o v oblasti základního vzdělání (včetně nedokončeného) se předpokládá největší změna - jednoznačný útlum poptávky. Podíl těchto zaměstnanců by měl postupně klesat až k hranici 7 %; o oblast středního odborného vzdělání s výučním listem - dlouhodobě stabilní poptávka, podíl zaměstnanců se bude držet těsně pod hranicí 50 % všech zaměstnanců v autoprůmyslu; o úplné střední odborné s maturitou (bez vyučení) - rovněž dlouhodobě stabilní poptávka, očekávaný podíl zaměstnanců bude oscilovat kolem hodnoty 21 % všech zaměstnanců v automobilovém průmyslu; o v oblasti středního odborného vzdělání s vyučením i maturitou je očekáván mírný růst poptávky, podíl zaměstnanců s tímto vzděláním by měl růst na úroveň kolem 10 %; o v oblasti vysokoškolského vzdělání, včetně bakalářského a doktorského, lze očekávat také poměrně výrazný růst poptávky, vyjádřeno podílem požadovaných Soubor: APCR2011.DOC 105 AutoSAP, květen 2012

107 zaměstnanců k velikosti skupiny se předpokládá navýšení na hodnotu mezi 11 až 12 % všech zaměstnanců v autoprůmyslu. Výše uváděné údaje pak korespondují s průzkumem prováděným v dubnu 2012 s cílem definovat technické obory (profese), které jsou v členských firmách Sdružení automobilového průmyslu zastoupeny a které firmy potřebují od technického vzdělání v ČR. Vytipovány byly nejdůležitější profese/povolání z oborů strojírenství, elektrotechnika a hutnictví a slévárenství. Povolání/profese byly rozděleny do 6ti kvalifikačních úrovní podle stupně vzdělání s tím, že nejdetailněji byly dále rozčleněny a analyzovány kvalifikační úroveň střední vzdělání s výučním listem (20 profesí) a střední vzdělání s maturitní zkouškou (12 profesí). Jako zdroj pro definování povolání/profesí byl využit katalog Národní soustavy povolání. Struktura zaměstnanců ve firmách v těchto vybraných technických profesích je uvedena v diagramu Střední vzdělání s maturitní zkouškou 16,0% Vyšší odborné vzdělání-bakalářský studijní program 1,3% Vysokoškolské vzdělání-magisterský studijní program 8,1% Pomocný pracovník ve strojírenství, hutnictví a slévárenství a elektr. 9,0% Střední vzdělání s výučním listem 31,6% Dělník ve strojírenské výrobě 33,9% Diagram č Očekávané pravděpodobné změny v poptávce po zaměstnancích v automobilovém průmyslu sice na první pohled nesignalizují žádné revoluční změny, ale vzhledem k očekávanému vývoji demografické křivky (diagram č ) a vývoji v systému středního školství (diagramy a a b) bude obtížné zabezpečit zejména dostatek zaměstnanců se středním odborným vzděláním s výučním listem. Nacházíme se totiž v období, kdy počet žáků vstupujících do 1. ročníků středního vzdělání je výrazně nižší než v letech předchozích! Dle aktuálních údajů Národního ústavu odborného vzdělávání z dubna 2012 je školní rok 2011/12 druhým rokem, ve kterém se v počtu nově přijatých opět výrazně odráží pokles populace. Pokles nově přijatých na úrovni prvních ročníků středních škol je menší než v loňském roce, kdy činil žáků, představuje však téměř žáků, což je 6,3 % nově přijatých. Pokles počtu přijímaných bude pokračovat minimálně ještě v příštím roce. Pokles se projevil u všech kategorií vzdělání, nepotvrdila se ale prognóza, že nejhůř na tom budou učební obory. Naopak po mnoha letech dochází ke snížení procenta žáků vstupujících do maturitních oborů. Jejich podíl po maximu dosaženém v roce 2008 (69 %) mírně klesá, v letošním školním roce se snížil na 67,4 %. Situaci zobrazuje diagram č Soubor: APCR2011.DOC 106 AutoSAP, květen 2012

108 Dlouhodobý vývoj počtu 15letých osob v České republice Zdroj dat: ČSÚ prognóza vytvořená v roce 2009 Diagram č Podíl žáků vstupujících do maturitních a nematuritních oborů Diagram č Podíl žáků vstupujících do učebních oborů po dlouhé etapě mírného poklesu od roku 2009 nepatrně stoupá: v roce 2011/12 se zvýšil na 31,64 %, což ovšem vzhledem k poklesu populace znamená snížení počtu o žáků. Přesto lze považovat za příznivé, že nedošlo k přesunům většiny nově přijímaných žáků do maturitních oborů Soubor: APCR2011.DOC 107 AutoSAP, květen 2012

109 a k výraznému omezení podílu žáků v učňovském školství, jak bylo v minulých letech prognózováno. Vývoj počtů žáků vstupujících do 1. ročníků středního vzdělávání Diagram č a Vývoj podílu žáků vstupujících do 1. ročníků středního vzdělávání Diagram č b Zdroj dat: NÚOV - Publikace Vývoj vzdělanostní a oborové struktury žáků a studentů ve středním a vyšším odborném vzdělávání v ČR a v krajích ČR a postavení mladých lidí na trhu práce ve srovnání se stavem v Evropské unii, duben 2012 Z diagramů č a a č b a z podrobnějších dat zdrojové studie je vidět, že snad i díky informačním kampaním a stipendijním programům se podařilo zastavit pokles podílu žáků vstupujících do učebních oborů. Po nárůstu na 31 % v roce 2009 se tento podíl udržel přibližně na stejné úrovni i v roce 2010, v roce 2011 pak ještě Soubor: APCR2011.DOC 108 AutoSAP, květen 2012

110 nepatrně vzrostl. V této souvislosti doufáme, že jednou z konkrétních podpůrných akcí, kterou se tohoto cíle snaží dosáhnout i AutoSAP, je i každoroční propagační kampaň a webové a facebookové stránky Podíly žáků nově přijatých do 1. ročníků oborů poskytujících střední vzdělání s výučním listem nebo maturitní zkouškou Diagram č Soubor: APCR2011.DOC 109 AutoSAP, květen 2012

111 Při podrobnějším pohledu na data uvedená v diagramu č vidíme, že v oboru strojírenství, tedy v nejdůležitějším oboru pro tuzemský průmysl byla situace v roce 2011 příznivější než v letech 2009 a 2010, protože podíl počtu žáků se zvýšil o téměř 1 procentní bod. Protože rok 2011 byl pro automobilový průmysl výsledkově úspěšný a na rekordní objemy vzrostla jak výroba vozidel, tak i skupin dílů a příslušenství, začínají firmy opět výrazně pociťovat nedostatek zaměstnanců s kvalitním technickým vzděláním. Nabíráni jsou ale i lidé do dělnických profesí. Je samozřejmé, že výrazný prostor při přijímání nových zaměstnanců dostanou i absolventi škol. Z tohoto důvodu byl letos poprvé proveden výše zmiňovaný průzkum zaměřený na počty a strukturu zaměstnanců ve vybraných technických profesích podle úrovně vzdělání, které ve firmách aktuálně jsou a které firmy budou potřebovat v krátkodobém i střednědobém časovém horizontu. Výsledky jsou uvedeny v tabulkách č až č Tabulka č Kvalifikační úroveň - Základní a Střední vzdělání s výučním listem Povolání/profese Počet zaměstnanců Zastoupení profese (%) Pomocný pracovník ve strojírenství, % Dělník ve strojírenské výrobě % Tabulka č Kvalifikační úroveň - Střední vzdělání s výučním listem Povolání/profese Počet zaměstnanců Zastoupení profese (%) Obráběč kovů % Automechanik % Karosář % Nástrojař % Provozní zámečník a montér % Svářeč % Lisař % Mechanik strojů a zařízení % Autolakýrník % Elektrikář mechanik % Strojní zámečník a rýsovač % Elektromechanik pro slaboproud % Slévač % Elektromechanik pro silnoproud % Kovář 192 6% Lakýrník % Zušlechťovač kovů % Modelář ve slévárenství % Klempíř % Svářečský instruktor 26 5% Svářeč plastů 7 2% Tabulka č Kvalifikační úroveň - vyšší odborné vzdělání Povolání/profese Počet zaměstnanců Zastoupení profese (%) Samostatný strojírenský technik % Samostatný zkušební technik % Samostatný slévárenský technik 63 11% Samostatný elektrotechnik 63 17% Soubor: APCR2011.DOC 110 AutoSAP, květen 2012

112 Tabulka č Kvalifikační úroveň - Střední vzdělání s maturitní zkouškou Povolání/profese Počet zaměstnanců Zastoupení profese (%) Strojírenský technik % Mechanik a seřizovač obráběcích strojů % Technik jakosti ve strojírenství % Elektrotechnik % Programátor NC strojů % Slévárenský technik % Svářečský technolog % Technik autoservisu 53 8% Technik kování 29 6% Autotronik 20 6% Technolog svařování plastů 20 8% Revizní technik 17 10% Tabulka č Kvalifikační úroveň - vysokoškolské vzdělání Povolání/profese Počet zaměstnanců Zastoupení profese (%) Strojní inženýr % Inženýr v elektrotechnice % Slévárenský inženýr 77 17% Svářečský inženýr 41 6% Kovárenský inženýr 19 2% Tabulka č Potřeba zaměstnanců podle kvalifikační úrovně v krátkodobém časovém horizontu 2013/2014 Nárůst počtu zaměstnanců ve firmách Kvalifikační úroveň změna (%) Pomocný pracovník ve strojírenství, 258 3,8% Dělník ve strojírenské výrobě ,4% Střední vzdělání s výučním listem ,6% Střední vzdělání s maturitní zkouškou ,8% Vyšší odborné vzdělání; Bakalářský studijní program ,4% Vysokoškolské vzdělání; Magisterský studijní program ,4% Tabulka č Potřeba zaměstnanců podle kvalifikační úrovně ve střednědobém časovém horizontu 2018 Nárůst počtu Kvalifikační úroveň zaměstnanců ve firmách změna (%) Pomocný pracovník ve strojírenství, 558 8,2% Dělník ve strojírenské výrobě 651 2,5% Střední vzdělání s výučním listem ,8% Střední vzdělání s maturitní zkouškou ,2% Vyšší odborné vzdělání; Bakalářský studijní program ,5% Vysokoškolské vzdělání; Magisterský studijní program ,7% Z výše uvedených tabulek lze s jistou mírou nepřesnosti stanovit, jaká bude potřeba jednotlivých profesí ve firmách automobilového průmyslu. Údaje o počtech vyjadřují absolutní změnu počtu zaměstnanců k výchozí základně r U většiny firem jde o kvalifikovaný odhad z personálního plánu bez zohlednění fluktuace, která se pohybuje od 4 do 8% v průměru a potřebu personálu ještě zvyšuje. Soubor: APCR2011.DOC 111 AutoSAP, květen 2012

113 Stále platí, že do budoucna bude poptávka po absolventech středních odborných škol s vyučením. Odborné technické vzdělání s výučním listem tak zůstává stále velmi perspektivní i do budoucna. AutoSAP dlouhodobě usiluje o to, aby studium nematuritních oborů bylo zaměřeno především prakticky. Ve spolupráci s firmami se tak mnohde zlepšuje nejen vybavení odborných učeben, ale především nabídka praxí a stáží. Některé firmy se podílejí i na přípravě vzdělávacích programů nebo se účastní závěrečných zkoušek. Absolventi oborů s výučním listem a firemní praxí pak daleko lépe najdou uplatnění na trhu práce. Silná poptávka, vyjádřená podílem požadovaných zaměstnanců k velikosti skupiny, bude u středního odborného vzdělání s maturitou. Rostoucí zájem je dán zejména zvyšující se komplexností výrobních i obslužných procesů, náběhem nových technologií, změnou výrobních linek, zvýšenou mírou automatizace pracovišť a slučováním jednotlivých profesí. Stejně tak inženýrské vysokoškolské vzdělání odpovídající aktuálním firemním potřebám je a stále bude velice žádaným a nedostatkovým artiklem na trhu práce. Nárůst vysoce kvalifikovaných profesí (výzkum, vývoj výrobků, technologií), rozvoj logistických a obchodních činností a požadavky na vysoce kvalifikovaný nižší a střední management vyvolají v budoucnu samozřejmě i výrazné zvýšení poptávky po vysokoškolském vzdělání. Neustále se zvyšující požadavky na kvalitu a rostoucí technologická náročnost s vysokým podílem automatizace budou mít už v poměrně krátkodobém časovém horizontu za důsledek velice významný pokles poptávky po zaměstnancích, kteří mají jen základní vzdělání. V závěru této kapitoly jsou stručně sumarizovány některé postřehy firemních personalistů, které se týkají dvou skupin zaměstnanců s nejvyšší úrovní kvalifikace z řad absolventů (s vysokoškolským a středoškolským vzděláním s maturitou) včetně toho, jaké mají tito absolventi z pohledu zaměstnavatelů silné a slabé stránky. K silným stránkám patří znalost a využívání informačních technologií a teoretické osvojení poznatků vlastního oboru. K nejčastěji uváděným slabým stránkám patří týmová práce, jazyková vybavenost, schopnost vyjadřovat své názory, zvládnutí stresu a doplňující znalosti z dalších oborů. Kde jsou ve vzdělávání rezervy a jaká opatření by byla nezbytná na školách přijmout ke zlepšení slabých stránek absolventů, vyjadřují dvě skupiny dovedností. První skupinu tzv. tvrdé dovednosti lze lépe naučit a popisují ji hlavně opatření založená na zlepšení v následujících oblastech: teoretické znalosti ve spolupráci s firmami přizpůsobit praxi, teoretické znalosti podložit praxí - opět spolupráce s firmami, zkvalitnit doplňující znalosti (ekonomické myšlení, manažerské technologie, organizace a plánování, ekologické vědomí, ), rozšíření jazykové výuky. Druhá skupina tzv. měkké dovednosti se dají naučit obtížněji, ale i ty se ve škole částečně trénovat či zdokonalovat mohou. K nejvíce zmiňovaným patří: schopnost pracovat v týmu, schopnost prezentovat své názory a výsledky, schopnost organizovat a plánovat svůj čas. Na základě těchto poznatků je pak možno sestavit alespoň částečný profil absolventa, který zaměstnavatelé v automobilovém průmyslu očekávají: - odbornost - teoretické a částečně i praktické osvojení poznatků vlastního oboru - ochota dále se učit, být otevřen novým poznatkům - pracovitost a pracovní motivace, zodpovědnost - schopnost pracovat samostatně ale i v týmu - flexibilita a mobilita Soubor: APCR2011.DOC 112 AutoSAP, květen 2012

114 - kreativita myšlení a cit pro nové příležitosti - schopnost nést zodpovědnost, umět se rozhodovat - komunikační a prezentační dovednosti Zpracoval: Ing. Ešner ********************************* O situaci ve vzdělávání v technických oborech na vyšších odborných školách (VOŠ) vypovídají do značné míry i počty a typy (oblasti) vzdělávacích programů předložených VOŠ k akreditaci v letech 2008 až Výroční zpráva Akreditační komise pro vyšší odborné vzdělávání za rok 2011 Příloha Vývoj v počtu projednávaných žádostí v jednotlivých letech a po jednotlivých skupinách Rok Projednané žádosti Doporučeno / nedoporučeno Sociální práce, zdravotnictví, pedagogika, teologie Ekonomika, management, správní činnosti Průmysl a doprava Ostatní /40 nesledováno nesledováno nesledováno nesledováno /58 nesledováno nesledováno nesledováno nesledováno /44 39/2 29/21 11/9 10/ /48 45/6 16/30 9/5 15/ /37 35/10 18/19 15/3 28/ /20 22/7 14/10 25/1 14/2 celkem / /25* 77/80* 60/18* 67/26* Poznámka: *) součet jen za roky 2008 až 2011 Skupina Ostatní zahrnuje zemědělství, turistický a cestovní ruch, sport a další. Komentář: Z výše uvedené tabulky vyplývá, že ze 494 žádostí o akreditaci vzdělávacího programu Vyšší odborné školy, projednaných v letech 2008 až 2011, se pouze 78 programů, to je necelých 16 %, týkalo průmyslu a dopravy! Z celkově 345 vzdělávacích programů doporučených k akreditaci směřovalo do oblasti průmyslu a dopravy jen 60 programů, to je 17,4 %! Možno však konstatovat, že v roce 2011 došlo v této oblasti ke zlepšení stavu; z 95 celkem projednaných programů se průmyslu a dopravy týkalo 26 programů (27,4%) a z celkem 75 schválených programů směřovala do průmyslu a dopravy plná třetina (25 programů). Soubor: APCR2011.DOC 113 AutoSAP, květen 2012

115 Počty vzdělávacích programů VOŠ doporučených k akreditaci v letech 2008 až ,39% 67 19,42% 77 22,32% ,87% Zdravotnictví, veterinářství, pedagogika, sociální práce, teologie Ekonomika, finančnictví, management (řízení), správní činnosti, obchod Průmysl, doprava, informační technologie Ostatní (umělecká tvorba, sport, ekologie, zemědělství, cestovní ruch apod.) 100% = 345 vzdělávacích programů Počty vzdělávacích programů VOŠ doporučených k akreditaci v roce ,67% 22 29,33% 25 33,33% 14 18,67% Zdravotnictví, veterinářství, pedagogika, sociální práce, teologie Ekonomika, finančnictví, management (řízení), správní činnosti, obchod Průmysl, doprava, informační technologie Ostatní (umělecká tvorba, sport, ekologie, zemědělství, cestovní ruch apod.) 100% = 75 vzdělávacích programů Zpracoval: Ing. Šípek Soubor: APCR2011.DOC 114 AutoSAP, květen 2012

116 2.7 Průměrné mzdy Podkladem pro tuto část jsou materiály, které jsou na základě požadavku členské základny pro její potřeby pravidelně pololetně zpracovávány sekretariátem AutoSAP z konkrétních údajů jednotlivých firem. Souhrnné výsledky jsou pak porovnány s regionálními a republikovými daty. Informovanost a přehled o údajích, které se týkají výše průměrných mezd patří mezi důležité faktory ovlivňující míru osobních nákladů na pracovníka a jsou jedním z významných parametrů určujících konkurenceschopnost jak na místním, tak i na globálním trhu automobilového průmyslu. Výrazný tlak na snižování nákladů je výzvou každého z členů nejen ke sledování, ale zejména k provádění reálné mzdové politiky v rámci své firmy. V uvedené souvislosti byly sekretariátu AutoSAP v počátku roku 2012 poskytnuty jednotlivými firmami údaje za rok Vyplývá z nich, že průměrná měsíční mzda (vypočtená jako vážený průměr zohledňující počty pracovníků a průměrné mzdy v jednotlivých firmách) ve firmách AutoSAP dosáhla hodnoty Kč Základní vývoj ve firmách automobilového průmyslu Průměrná mzda v roce 2011 v porovnání s rokem 2010 vzrostla o 4,56 %. Ve srovnání s nárůstem mezi roky 2010 a 2009 (+ 6,45 %) se růst mezd meziročně snížil. Jeho hodnota se dostala do reality s celkovou ekonomickou situací firem ovlivněnou končící hospodářskou recesí, která se ve svých důsledcích nevyhnula ani automobilovému průmyslu. Růst mezd byl však umožněn mimo jiné i tím, že došlo k výrazné restrukturalizaci v oblasti pracovních sil a tím při rostoucí zakázkové náplni ke zvýšení produktivity práce s promítnutím do mezd. 12% 11% 10,85% Meziroční nárůsty mezd ve firmách AutoSAP 10% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 8,28% 6,41% 4,70% 4,17% 7,62% 6,65% 7,18% 6,91% 5,67% 1,50% 6,45% 4,56% 1% 0% 1999/ / / / / / / / / / / / /2010 Diagram č Následující diagramy znázorňují vývoj průměrných mezd v rámci firem AutoSAP od roku 1998 (diagram č ) a vývoj tohoto parametru v základních skupinách výrobců za období 1993 až 2011 (diagram č ). V dalším diagramu č je pak uveden růst mezd od roku 1994 (rok 1993 = výchozí základna) a diagram č ukazuje vývoj meziročního nárůstu mezd v základních skupinách firem. Soubor: APCR2011.DOC 115 AutoSAP, květen 2012

117 průměrná měsíční mzda Kč VÝVOJ PRŮMĚRNÉ MĚSÍČNÍ MZDY ve firmách AutoSAP Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč 0 Kč Diagram Průměrné mzdy uvedené v tomto diagramu za roky 2005 až 2011 jsou oproti údajům v tabulce přepočteny na počty firem odpovídající srovnatelné členské základně (vždy v porovnání hodnocený rok a rok předchozí - viz dále tabulka 2.7.9, za r až 2010 spodní údaje v příslušném řádku). Jak bylo již výše uvedeno, průměrná mzda vypočtená z údajů dalších 35 firem autoprůmyslu (nezapojených do AutoSAP, údaje však tyto firmy poskytly) činila v roce 2011 pouze Kč (tedy relativně vysoko pod úrovní celostátního průměru, v dělnických profesích byla průměrná mzda u těchto firem na hodnotě Kč). Pokud vypočteme průměrnou mzdu (vážený průměr) za AutoSAP + 35 dalších firem vychází, že průměrná mzda za 187 firem automobilového průmyslu s celkem zaměstnanci činila Kč. Tato hodnota je nad celostátním průměrem ČR o 17,91 % (pouze u firem AutoSAP je to však o 20,26 % nad průměrem ČR). Ukazatel (údaje za rok 2011) ÚDAJE ZA DALŠÍCH 35 FIREM CELKEM za firmy AutoSAP podíl firem celkem THP D + 35 dalších firem AutoSAP PRŮMĚRNÁ MZDA Kč Kč Kč Kč ROČNÍ OBJEM MEZD (bez OON) celkem Kč Kč 94,15% V porovnání s rokem 1993 je průměrná mzda ve firmách AutoSAP 4,76x vyšší. Z hlediska jednotlivých výrobních skupin to bylo u finálních výrobců 4,88x více, u dodavatelů 4,48x více a u skupiny ostatních firem 6,35x více než v roce Tempo, kterým dochází k meziročním změnám mezd v jednotlivých výrobních skupinách, je patrné z diagramu č Meziroční mzdové nárůsty se vrátily po poklesu v období 2009/2008 do předchozího trendu minulých let. Potvrdilo se, že oživení ekonomiky bude mít vliv i na další pozitivní mzdový vývoj, který byl od roku 2003 do letošního roku, kromě roku 2007 v případě finálních výrobců, v podstatě lineární (viz výše). Vývoj mezd v jednotlivých základních skupinách firem je zřejmý z tabulky č a z dalšího podrobnějšího členění, které představují průměrné mzdy ve firmách dle charakteru výroby. Soubor: APCR2011.DOC 116 AutoSAP, květen 2012

118 Kč/měsíc Vývoj průměrné mzdy v základních skupinách firem AutoSAP, rok 1993 až finální výrobci dodavatelé ostatní Údaje za rok 2011 přepočteny na stav členské základny v roce 2012 Diagram % 450% 400% 350% 300% 250% 200% 150% 100% 50% 0% Růst průměrné mzdy v základních skupinách firem AutoSAP, rok 1994 až finální výrobci dodavatelé AutoSAP celkem Nárůst (- pokles) průměrné mzdy: 2011/ /2010 finální výrobci ,60% 8,42% dodavatelé ,53% 2,51% ostatní ,60% 6,01% Diagram Soubor: APCR2011.DOC 117 AutoSAP, květen 2012

119 30% Nárůst průměrné mzdy v základních skupinách firem AutoSAP, rok 1993 až % 20% 15% 10% 5% 0% -5% finální výrobci dodavatelé AutoSAP celkem nárůst (- pokles): 2004/ / / / / / / /2010 finální výrobci 6,93% 5,53% 5,53% 12,34% 4,87% 0,64% 5,84% 8,42% dodavatelé 8,27% 5,98% 6,82% 5,36% 6,31% 0,51% 6,60% 2,51% AutoSAP celkem 7,62% 5,67% 6,65% 7,18% 6,91% 1,50% 6,45% 4,56% Diagram Tabulka č Průměrné mzdy v základních skupinách firem (v Kč / měsíc) údaje za počet firem AutoSAP 149 r r r r r r FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL z toho : - osobní automobily nákladní automobily z toho účel. nástavby přívěsy a návěsy autobusy motocykly VÝROBCI DÍLŮ (DODAVATELÉ) z toho : - převážně mech. díly převážně elektr. díly ostatní, jiné NEVÝROBNÍ (ÚČELOVÉ) ORGANIZACE z toho: - obchodní, konzultační výzkumné, zkušební ap CELKEM za firmy AutoSAP : */ V této tabulce uvedené údaje jsou souhrnné údaje za firmy zapojené do činnosti AutoSAP v roce zpracování podkladu (např. k za 152 firem, které jsou do AutoSAP zapojeny v roce 2012). Z diagramu č je pak patrné, že v jednotlivých skupinách výrobců existují rozdíly ve výši průměrné mzdy a ne ve všech je dosaženo průměrné výše AutoSAP. Porovnání meziročních mzdových nárůstů 2011/2010 a vývoje průměrných mezd v rámci ČR a firem AutoSAP bylo provedeno již v rámci kapitoly 1.4, bod 2/. V roce 2011 byl mzdový růst u firem AutoSAP (+ 4,56 %) vyšší, než byl vykázaný celorepublikový nárůst průměrných mezd (+ 2,19 %). Mzdový náskok firem AutoSAP od roku 1993 do konce roku 2011 dokumentuje diagram č Soubor: APCR2011.DOC 118 AutoSAP, květen 2012

120 průměrná měsíční mzda Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč PRŮMĚRNÉ MZDY za rok 2011 (podle převažujícího charakteru výroby) Kč Kč 246 = průměr Autosap AutoSAP v r Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč 0 Kč Osobní automobily Nákladní automobily Přívěsy, návěsy Autobusy Motocykly Přísluš. mech.díly Přísluš. el.díly Ost. přísluš. Účelové org. celkem Číselný údaj v diagramu se vztahuje k poslednímu vyhodnocenému období (= údaj za rok 2011). Při porovnání s rokem 2010 došlo k růstu průměrné mzdy u většiny skupin výrobců K nadprůměrnému růstu průměrné mzdy došlo u následujících skupin výrobců: - u výrobců osobních automobilů o Kč, to je o...8,72% - u výrobců přívěsů a návěsů o Kč, to je o...11,26% - u výrobců motocyklů o Kč, to je o...10,83% - u výrobců autobusů o Kč, to je o...5,82% Diagram č Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Průměrné mzdy ve firmách AutoSAP a v ČR (rok 1993 až rok 2011) Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč vždy za celý rok firmy AutoSAP ČR celkem Kč Diagram č Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Soubor: APCR2011.DOC 119 AutoSAP, květen 2012

121 2.7.2 Porovnání průměrných mezd ve firmách AutoSAP a v krajích ČR Při porovnání průměrných mezd z regionálního hlediska je patrné, že ve většině krajů je úroveň průměrných mezd ve firmách AutoSAP vyšší než průměrné mzdy daného kraje (viz diagram č ). Kč/měsíc Kč Kč Průměrná měsíční mzda v roce 2011 podle krajů Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč 0 Praha Středočeský Jihomoravský Plzeňský Moravsko slezský průměrná mzda v kraji Liberecký Královehradecký Ústecký Jihočeský Vysočina Olomoucký Zlínský Pardubický Karlovarský za ČR celkem průměrná mzda u firem AutoSAP v kraji Zdroj: ČSÚ, Regionákní informace (k ) a údaje z databanky AutoSAP Diagram č Dlouhodobě je nižší úroveň průměrné mzdy u firem AutoSAP pouze ve dvou krajích (hlavní město Praha a Jihomoravský). V Praze, kde je patrný největší rozdíl (mzdy u firem AutoSAP jsou o 4,49 % nižší než pražský průměr), je úroveň mezd ovlivněna koncentrací ústředních orgánů, bankovního a pojišťovacího sektoru, včetně zastoupení významných zahraničních firem. V Jihomoravském kraji je průměrná mzda ve firmách autoprůmyslu o cca 3,4 % nižší než je krajský průměr. V Plzeňském, Libereckém, Středočeském, Olomouckém a Zlínském kraji, kde je vzhledem ke koncentraci průmyslu zřejmě vyšší poptávka po kvalifikované pracovní síle, přesahují mzdy ve firmách autoprůmyslu v řadě případů celokrajské průměry o více jak o 30 % Porovnání průměrných mezd mezi firmami s OS KOVO a bez OS KOVO Vypočtené průměry a nárůsty za AutoSAP jsou značně závislé na údajích firmy ŠKODA AUTO, která se podílí na celkovém počtu pracovníků firem AutoSAP více než 21,6 %. počty pracovníků Stav ke dni Stav ke dni: Rozdíl: rok rok 2010 Změna: rok 2011 / rok 2010 firmy včetně ŠKODA AUTO s OS KOVO bez OS KOVO Σ AutoSAP ,67% 5,91% 5,10% Soubor: APCR2011.DOC 120 AutoSAP, květen 2012

122 počty pracovníků Stav ke dni Stav ke dni: Rozdíl: rok rok 2010 při nezahrnutí údajů firmy ŠKODA Auto s OS KOVO bez OS KOVO Σ AutoSAP ,79% 5,29% Změna: rok 2011 / rok ,91% Vzhledem k výše mezd ve firmě ŠKODA AUTO a vysokého počtu pracovníků bylo základní porovnání průměrných mezd u firem, kde působí OS KOVO a kde nikoli, provedeno jednak bez údajů za ŠKODA AUTO a jednak dále při zahrnutím těchto údajů. Porovnání bez zahrnutí údajů za ŠKODA AUTO: souhrn za všechny pracovníky s OS KOVO bez OS KOVO Σ AutoSAP za rok Kč za rok Kč Kč Kč Kč Kč Rozdíl: rok rok Kč 879 Kč 784 Kč Změna: rok 2011 / rok ,71% 3,29% 2,98% Dále bylo provedeno stejné porovnání za pracovníky "dělnických profesí" (kat. "D"): souhrn za za kat. "D" s OS KOVO bez OS KOVO Σ AutoSAP za rok Kč Kč Kč za rok Kč Kč Kč Rozdíl: rok rok Kč 642 Kč 604 Kč Změna: rok 2011 / rok ,54% 2,89% 2,68% Pro úplnost uvádíme porovnání zahrnující údaje i za ŠKODA AUTO: souhrn za všechny pracovníky s OS KOVO bez OS KOVO za rok za rok Kč Kč Kč Kč Rozdíl: rok rok Kč 879 Kč Změna: rok 2011 / rok ,23% 3,29% Σ AutoSAP Kč Kč Kč 4,56% souhrn za za kat. "D" s OS KOVO bez OS KOVO Σ AutoSAP za rok za rok Kč Kč Kč Kč Kč Kč Rozdíl: rok rok Kč 642 Kč 950 Kč Změna: rok 2011 / rok ,60% 2,89% 4,01% Porovnání průměrných mezd ve firmách AutoSAP s jinými odvětvími NH Vývoj průměrné mzdy firem AutoSAP v porovnání s některými dalšími obory či odvětvími národního hospodářství ukazuje tabulka a diagram č Přes skutečnost, že průměrná mzda ve firmách AutoSAP se pohybovala dlouhodobě v průměru o cca 14 % nad celorepublikovým průměrem, při porovnání s některými vybranými obory se pohybovala na hodnotě pouze mezi 90 % až 92 % průměru těchto oborů. Teprve v roce 2010 a 2011 se dostává na úroveň období 1998 až 2001 a překračuje 96 %. Soubor: APCR2011.DOC 121 AutoSAP, květen 2012

123 Tabulka č údaj za skupinu (obor, odvětví) nárůst průměrné mzdy (x krát) 2011/ / / /1995 Česká republika 1,02 1,48 1,98 2,93 firmy AutoSAP 1,05 1,57 2,15 3,38 zpracovatelský průmysl 1,03 1,53 1,96 3,01 doprava a skladování 1,01 1,44 1,97 2,83 vzdělávání 1,03 1,43 2,23 3,19 peněžnictví a pojišťovnictví 1,02 1,44 2,35 3,38 za 1 rok za 8 let za 8 let za 16 let V následujících diagramech je uveden vývoj průměrných mezd firem AutoSAP v porovnání s dalšími odvětvími národního hospodářství za roky 2007 až Výši průměrné mzdy za roky 2007 až 2011 znázorňuje diagram č a její změny vyjádřené meziročními nárůsty diagram č Z diagramu je zřejmé, která odvětví jsou z pohledu průměrných mezd pod a které nad úrovní průměrné mzdy dosažené v roce 2011 ve firmách AutoSAP. Tradičně se z pohledu výše průměrné mzdy umísťují na špici pomyslného žebříčku obory peněžnictví a pojišťovnictví (průměr Kč), informační a komunikační činnosti ( Kč) a výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla ( Kč). Meziroční procentní nárůsty, resp. poklesy průměrné mzdy v jednotlivých oborech národního hospodářství za období 2011/2010 jsou patrné z diagramu č K výraznějšímu poklesu průměrné mzdy došlo u oboru Veřejná správa a obrana, sociální zabezpečení (2,26 %). U většiny ostatních oborů byl minimální meziroční přírůstek průměrné mzdy vyšší než 0,5 % s tím, že u odvětví Těžba a dobývání dosáhl výše 6,17 %. Kč Průměrná hrubá mzda ve 4 vybraných odvětvích a hrubá mzda ve firmách AutoSAP (rok 1994 až 2011) ,69% 92,21% 93,09% 97,20% 96,97% 98,51% 101,03% 95,78% 91,96% 91,89% 92,23% 92,45% 92,31% 92,99% 92,43% 90,68% 96,24% 99,04% 125% 100% % % % firmy AutoSAP zpracovatelský průmysl doprava a skladování vzdělávání peněžnictví a pojišťovnictví mzda AutoSAP / průměr vybraných odvětví 0% Diagram č Údaje od roku 2000 byly ČSÚ přepočteny dle CZ-NACE a proto se liší od dříve publikovaných. Soubor: APCR2011.DOC 122 AutoSAP, květen 2012

124 PRŮMĚRNÉ MZDY za roky 2007 až 2011 v jednotlivých oborech a odvětvích hospodářství ČR Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč = průměr AutoSAP Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč 0 Kč Česká republika Firmy AutoSAP Zemědělství, lesnictví a rybářství Těžba a dobývání Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a vzduchu Zásobování vodou, odpadní vody, odpady a sanace Stavebnictví Velkoobchod a maloobchod Doprava a skladování Ubytování, stravování a pohostinství Peněžnictví a pojišťovnictví Informační a komunikační činnosti Činnosti v oblasti nemovitostí Diagram č Administrativní a podpůrné činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti Veřejná správa a obrana, sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotní a sociální péče Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Ostatní činnosti NÁRŮSTY PRŮMĚRNÉ MZDY za roky 2007 až 2011 v jednotlivých oborech a odvětvích hospodářství ČR 2008/ / / / % 13% 11% 9% 7% 5% 3% 1% 2,19% 4,56% -0,08% 6,17% 2,54% 1,19% 2,09% 2,31% 1,30% 0,37% 2,55% 2,13% 2,62% 2,68% 0,00% 6,85% -1% -3% Česká republika -5% Firmy AutoSAP Zemědělství, lesnictví a rybářství Těžba a dobývání Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a vzduchu Zásobování vodou, odpadní vody, odpady a sanace -0,86% Stavebnictví Velkoobchod a maloobchod Doprava a skladování Ubytování, stravování a pohostinství Informační a komunikační činnosti Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí -3,65% Profesní, vědecké a technické činnosti -1,58% Administrativní a podpůrné činnosti -0,47% Veřejná správa a obrana, sociální zabezpečení -2,26% Vzdělávání Zdravotní a sociální péče Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Ostatní činnosti Diagram č Zpracováno z údajů ČSÚ Soubor: APCR2011.DOC 123 AutoSAP, květen 2012

125 2.7.5 Průměrné mzdy u firem AutoSAP v kategorii pracovníků D a THP Diagramy č a č dokumentují úroveň a vývoj průměrných mezd ve dvou základních profesních skupinách pracovníků a to u skupiny dělnických profesí ( D ) a u tzv. technicko-hospodářských pracovníků ( THP ). Totéž je uvedeno v detailnějším členění za roky 2010 a 2011 v tabulkách č a č Růst průměrných mezd u pracovníků "THP" a "D" Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč 0 Kč průměrná mzda u pracovníků "THP" průměrná mzda u pracovníků "D" Diagram Podíly na mzdových nákladech v roce 2011 (firmy AutoSAP celkem mil. Kč) kategorie "D" kategorie "THP" (ostatní) 36,7% 63,3% Diagram Nárůst mzdových nákladů firem AutoSAP 2011/2010: u zaměstnanců kategorie "D": u zaměstnanců kategorie "THP": 3 500,7 mil.kč to je 9,90% 2 207,0 mil.kč to je 9,85% 1 293,7 mil. Kč to je 9,98% Soubor: APCR2011.DOC 124 AutoSAP, květen 2012

126 Tabulka č Počty pracovníků a průměrné mzdy u skupiny dělnických profesí skupina firem údaje za r údaje za r změna 2011/2010 poč.prac. prům.mzda poč.prac. prům.mzda poč.prac. prům.mzda I. FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL Kč Kč 3,07% 8,08% z toho : a) osobní automobily Kč Kč 3,72% 8,37% b) nákladní automobily Kč Kč -1,62% 0,99% z toho účel. nástavby Kč Kč -19,39% -3,01% c) přívěsy a návěsy Kč Kč 6,78% 8,90% d) autobusy Kč Kč -1,82% 5,31% e) motocykly Kč Kč 7,14% 13,38% II. VÝROBCI DÍLŮ Kč Kč 6,84% 2,21% z toho : a) převážně mech.díly Kč Kč 6,92% 1,79% b) převážně elektr.díly Kč Kč 1,47% 3,66% c) ostatní Kč Kč 9,13% 2,37% III. ÚČELOVÉ ORGANIZACE Kč Kč -2,40% 1,86% z toho:a) obchodní, služby ap Kč Kč -3,53% 0,79% b) výzkumné, zkušební Kč Kč 10,45% 8,67% CELKEM AutoSAP: Kč Kč 5,62% 4,01% z toho výrobní firmy Kč Kč 5,70% 4,02% počet Tabulka č Počty pracovníků a průměrné mzdy u technicko-administrativ. profesí skupina firem údaje za r údaje za r změna 2011/2010 poč.prac. prům.mzda poč.prac. prům.mzda poč.prac. prům.mzda I. FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL Kč Kč 2,67% 9,07% z toho : a) osobní automobily Kč Kč 3,40% 9,36% b) nákladní automobily Kč Kč -3,63% 2,96% z toho účel. nástavby Kč Kč -3,31% -4,76% c) přívěsy a návěsy Kč Kč 3,54% 14,51% d) autobusy Kč Kč 0,71% 5,87% e) motocykly Kč Kč -5,56% 11,43% II. VÝROBCI DÍLŮ Kč Kč 3,53% 1,77% z toho : a) převážně mech.díly Kč Kč 4,88% 1,35% b) převážně elektr.díly Kč Kč 1,82% 2,49% c) ostatní Kč Kč 0,77% 7,30% III. ÚČELOVÉ ORGANIZACE Kč Kč 7,81% 22,97% z toho:a) obchodní, služby ap Kč Kč 4,30% 2,35% b) výzkumné, zkušební Kč Kč 9,28% -45,91% CELKEM AutoSAP: Kč Kč 3,58% 6,18% z toho výrobní firmy Kč Kč 3,20% 4,78% počet Tabulka č Počty pracovníků a průměrné mzdy celkem za firmy AutoSAP skupina firem údaje za r údaje za r změna 2011/2010 poč.prac. prům.mzda poč.prac. prům.mzda poč.prac. prům.mzda I. FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL Kč Kč 2,96% 8,43% z toho : a) osobní automobily Kč Kč 3,63% 8,72% b) nákladní automobily Kč Kč -2,43% 1,75% z toho účel. nástavby Kč Kč -14,32% -2,03% c) přívěsy a návěsy Kč Kč 5,52% 11,26% d) autobusy Kč Kč -1,14% 5,82% e) motocykly Kč Kč 1,28% 10,83% II. VÝROBCI DÍLŮ Kč Kč 6,13% 2,51% z toho : a) převážně mech.díly Kč Kč 6,48% 2,14% b) převážně elektr.díly Kč Kč 1,55% 3,29% c) ostatní Kč Kč 7,43% 2,94% III. ÚČELOVÉ ORGANIZACE Kč Kč 5,02% 6,01% z toho:a) obchodní, služby ap Kč Kč 0,07% 3,00% b) výzkumné, zkušební Kč Kč 9,33% 6,03% CELKEM firmy AutoSAP: Kč Kč 5,10% 4,56% z toho výrobní firmy Kč Kč 5,11% 4,51% počet Soubor: APCR2011.DOC 125 AutoSAP, květen 2012

127 Jako příklad využití byly pro potřeby kolektivního vyjednávání v roce 2012 na žádost několika finálních výrobců vozidel zpracovány anonymní diagramy č a znázorňující podíly těchto výrobců k průměru za celou skupinu. Průměrné mzdy u finálních výrobců vozidel *1/ (údaje za rok 2011) 120% 100% 80% AGADOS spol. s r.o. přípojná O1, O2 AVIA Ashok Leyland s.r.o. NA EKOBUS a.s. přestavby BUS HMMC, s.r.o. OA Iveco Czech Republic a.s. BUS JAWA MOTO s.r.o. motocykly KAROSERIA BRNO a.s. nástavby NA MTX s.r.o. nástavby, přestavby OA PANAV a.s. přípojná O3. O4 SOR Libchavy s.r.o. BUS ŠKODA AUTO a.s. OA TATRA a.s. NA THT s.r.o. nástavby NA TPCA Czech, s.r.o. OA 60% 40% 20% 107,88% 93,48% 88,47% 86,15% 84,78% 79,68% 75,96% 68,00% 65,17% 61,90% 60,96% 56,21% 55,90% 52,49% 0% firma číslo 100 % (průměr za všechny finální výrobce vozidel) = Kč *1/ Všichni výrobci vozidel a nástaveb zapojení do AutoSAP (čísla neodpovídají abecednímu seznamu) počet pracovníků = osob Diagram Průměrné mzdy u finálních výrobců vozidel *1/ v kategorii "D" (údaje za rok 2011) 120% 100% 80% AGADOS spol. s r.o. přípojná O1, O2 AVIA Ashok Leyland s.r.o. NA EKOBUS a.s. přestavby BUS HMMC, s.r.o. OA Iveco Czech Republic a.s. BUS JAWA MOTO s.r.o. motocykly KAROSERIA BRNO a.s. nástavby NA MTX s.r.o. nástavby, přestavby OA PANAV a.s. přípojná O3. O4 SOR Libchavy s.r.o. BUS ŠKODA AUTO a.s. OA TATRA a.s. NA THT s.r.o. nástavby NA TPCA Czech, s.r.o. OA 60% 40% 20% 106,38% 97,80% 87,51% 85,49% 84,78% 75,86% 75,36% 73,14% 63,53% 62,38% 58,81% 57,41% 56,22% 55,06% 0% firma číslo 100 % (průměr za všechny finální výrobce vozidel) = Kč *1/ Všichni výrobci vozidel a nástaveb zapojení do AutoSAP (čísla neodpovídají abecednímu seznamu) celkový počet pracovníků fin. výrobců= osob Diagram Soubor: APCR2011.DOC 126 AutoSAP, květen 2012

128 2.7.6 Průměrné mzdy u firem se zahraničním vlastníkem a ostatních firem V současné době má téměř 60 % firem působících v rámci AutoSAP zahraničního partnera, který má různý podíl na základním jmění firmy. Porovnání mzdového vývoje firem se zahraničním partnerem s firmami tzv. ostatními má význam zejména při porovnání tohoto údaje s některými ekonomických ukazateli Kč Kč Kč Kč Kč Kč Růst průměrných mezd u firem bez a se zahraniční účastí Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč firmy se zahraniční účastí firmy bez zahraniční účasti Diagram K datu bylo v rámci AutoSAP celkem 90 firem se zahraničním kapitálem (partnerem). Bylo v nich zaměstnáno osob (to je 82,95 % z celk. počtu zaměstnanců firem AutoSAP). Jejich průměrná mzda ke stejnému datu dosáhla hodnoty Kč. V porovnání s předchozím obdobím vzrostla o 4,9 % a její nárůst byl tedy mírně nad úrovní vykázanou za všechny firmy AutoSAP. Ve firmách, které nemají zahraničního partnera (62 firem AutoSAP), bylo zaměstnáno celkem osob. Průměrná mzda v těchto firmách dosáhla k datu výše Kč, meziročně tedy došlo k nárůstu o 3,34 %. I z diagramu vyplývá, že absolutní meziroční růst mezd 2010/2011, který představoval u firem bez zahraniční účasti 669 Kč, je nižší než u firem se zahraničním partnerem (hodnota Kč). To znamená, že dochází ke zvyšování rozdílu průměrných mezd mezi těmito dvěma skupinami firem. V následujících tabulkách č a č je uvedeno srovnání výše průměrných mezd u obou skupin firem a dále pak jejich vývoj (meziroční nárůsty). Vzájemný poměr dosahované průměrné mzdy ve firmách bez zahraniční účasti a firmách se zahraniční účastí je uveden v tabulce č Soubor: APCR2011.DOC 127 AutoSAP, květen 2012

129 Tabulka č Průměrná mzda (Kč / měs.) Počet pracovníků CELKEM AutoSAP ve firmách se zahraniční účastí ve firmách bez zahraniční účasti průměr na 1 firmu AutoSAP ve firmách se zahraniční účastí ve firmách bez zahraniční účasti Tabulka č Průměrná mzda (Kč / měs.) Meziroční nárůst / / /2010 ve firmách se zahraniční účastí ,6% 6,03 % 4,89 ve firmách bez zahraniční účasti ,1% 7,06 % 3,34 Tabulka č rok Poměr průměrné mzdy firmy bez zahraniční účasti k průměrné mzdě firmy se zahraniční účastí (v %) 70,98 72,49 73,86 70,59 71,07 70,03 Údaje za r a 2011 v tabulkách č až jsou vztaženy na stav členské základny k Z tabulky č je zřejmé, že vzájemný poměr průměrných mezd mezi oběma skupinami firem má prakticky konstantní hodnotu. I v tomto případě se však do údajů a poměrových ukazatelů promítá vliv výchozí základny v obou skupinách firem Odvody firem na zdravotní a sociální zabezpečení a odvody zaměstnanců (mil. Kč) Odvody firem na zdravotní a sociální pojištění a odvody zaměstnanců (daň ze mzdy a pojištění) (firmy AutoSAP, rok 2007 až 2011) , , , , , odvod firem na soc. a zdrav. pojištění odvod zaměstnanců (soc. a zdrav. pojištění, daň ze mzdy) 9 275, , , , ,2 Diagram Celkové odvody firem AutoSAP na zdravotní a sociální pojištění a odvody (daň ze mzdy) zaměstnanců lze odhadnout z celkové výše vyplacených mzdových prostředků. Z diagramu č vyplývá, že souhrnná částka odvedená firmami Soubor: APCR2011.DOC 128 AutoSAP, květen 2012

130 AutoSAP přesahuje 24 miliard Kč. Vlivem růstu mezd došlo oproti roku 2010 k nárůstu odvodů firmami AutoSAP (určitý podíl má na tomto faktu i růst počtu zaměstnanců oproti roku 2010) Průměrné mzdy a velikost firmy průměrná měsíční mzda Kč Kč PRŮMĚRNÉ MZDY podle velikosti firmy Kč = průměr AutoSAP 2011 průměrná měsíční Kč mzda Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč PRŮMĚRNÉ MZDY podle velikosti firmy Kč Kč Kč Kč průměrná mzda AutoSAP Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč 0 Kč 0 Kč do 50 pracovníků do 50 pracovníků do 250 pracovníků do 250 pracovníků do 500 do 1000 do do nad pracovníků do 500 pracovníků do 1000 pracovníků do 1 500pracovníků do pracovníků nad pracovníků pracovníků pracovníků pracovníků pracovníků Číselný údaj v diagramu se vztahuje k poslednímu vyhodnocenému období (= údaj za rok 2011) Číselný údaj v diagramu se vztahuje k poslednímu vyhodnocenému období (= údaj za rok 2011). Nárůst průměrné mzdy byl nejvyšší u firem nad zaměstnanců 7,0% to je Kč firem od 50 do 250 zaměstnanců 5,8% to je Kč firem od do 2500 zaměstnanců 2,8% to je 734 Kč Diagram Diagram č znázorňuje dosaženou hodnotu průměrné mzdy podle velikosti firmy (dané počtem zaměstnanců) v porovnání s průměrem za firmy AutoSAP za období 2008 až Z tohoto diagramu jsou zřejmá dvě okrajová maxima a to u nejmenších firem (do 50 zaměstnanců) a firem největších (nad zaměstnanců). V obou případech je dosaženo o více jak 20 % vyšší průměrné mzdy, než je průměrná mzda vykázaná za ČR a u skupiny firem s více jak zaměstnanci pak ještě o více než 18 % než je průměr firem AutoSAP. Vyšší průměrné mzdy u firem do 50 zaměstnanců jsou dány v převážné míře firmami, jejichž činnost má nevýrobní charakter (účelové organizace, služby pro automobilový průmysl). Na druhé straně jsou vyšší průměrné mzdy u kategorie firem nad pracovníků ovlivněny zejména tím, že se jedná o výrobní firmy jak z oblasti výroby dílů, tak i finální výrobce, s převážně zahraničním vlastníkem. Soubor: APCR2011.DOC 129 AutoSAP, květen 2012

131 2.7.9 Průměrné mzdy a míra inflace Meziroční indexy růstu mezd v České republice společně s indexy růstu mezd firem AutoSAP ukazuje diagram č Oba tyto údaje jsou porovnány s mírou inflace v daném období. Z diagramu je patrný trend postupného sbližování meziročního růstu mezd v rámci firem AutoSAP s růstem mezd v rámci celé ČR. Výjimkou bylo období roku 2010/2009, kdy růst mezd u firem AutoSAP výraznějším způsobem předstihl růst mezd ČR. Naopak v letech 2003 až 2007 byly meziroční nárůsty v podstatě stejné. Ekonomická recese v letech 2008 a především pak v roce 2009 však firmy automobilového průmyslu přinutila ke zbrzdění mzdových růstů, na rozdíl od růstu mezd za celou ČR, který byl více jak 2 % nad mírou inflace. Je možné ale konstatovat, že meziroční nárůsty mezd ve firmách AutoSAP se pohybovaly v různém rozpětí nad vykazovanou mírou inflace. Vývoj nárůstů průměrných mezd a míry inflace 24% 22% 20% 18% 16% 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0% míra inflace dle ČSÚ růst mezd - firmy AutoSAP růst mezd - Česká republika / / / / / /2010 míra inflace dle ČSÚ 2,5% 2,8% 6,3% 1,0% 1,5% 1,9% růst mezd - firmy AutoSAP 6,6% 7,2% 6,9% 1,5% 6,4% 4,6% růst mezd - Česká republika 6,6% 7,2% 7,8% 3,3% 1,9% 2,2% Závěrečné shrnutí Diagram č Závěry z této kapitoly je možno shrnout do následujících bodů: Za období 2011/2010 vzrostly průměrné mzdy ve firmách AutoSAP o 4,56 %. Oproti období 20010/2009, kdy činil meziroční nárůst 5,88 %, došlo k mírnému snížení růstu mezd. V porovnání s růstem mezd v ČR za stejné období je růst mezd v rámci firem AutoSAP vyšší o 2,3 %. Ve srovnání s mírou inflace, která v roce 2011 dosáhla v ČR úrovně 1,9 %, byl růst průměrných mezd v rámci firem AutoSAP vyšší než míra inflace. Růst průměrných mezd u firem se zahraniční účastí a ostatních (českých) firem probíhal s mírnými diferencemi prakticky paralelně, avšak v roce 2009 došlo k určitému rozevření mzdových nůžek. V porovnání s průměrnou mzdou v ČR je průměrná mzda v automobilovém průmyslu za rok 2011 vyšší o více než 20 %. Soubor: APCR2011.DOC 130 AutoSAP, květen 2012

132 Firmy AutoSAP se svým indexem růstu mezd 2011 / 2010 zařadily mezi většinu odvětví, u nichž byl zaznamenán meziroční mzdový nárůst. U výrobců skupin, dílů a příslušenství vozidel (u dodavatelů) došlo ke zvýšení průměrné mzdy v roce 2011 o 2,51 %. Finální výrobci vozidel v rámci firem AutoSAP vykázali v souhrnu nárůst mezd o 8,43 %, který je téměř dvojnásobný, než je průměr AutoSAP. Vývoj u jednotlivých skupin finalistů byl nerovnoměrný (např. u výrobců účel. nástaveb a autobusů došlo k poklesu průměrné mzdy (ovlivněno konty pracovní doby). V tabulce č je pro úplnost uveden vývoj průměrných mezd ve firmách AutoSAP od roku 2004 do roku 2011, který je doplněný o celkové objemy vynaložených mzdových prostředků ve firmách AutoSAP v uvedených letech. Tabulka č Vývoj průměrných mezd a vyplacených mzdových prostředků rok údaje za (počet firem) průměrná mzda */ (Kč/měs.) meziroční nárůst (- pokles) ,29% 5,44% 5,77% 8,66% 6,06% 1,22% 6,69% 5,12% 19,96% 4,46% 5,54% 7,53% 6,40% 0,73% 5,88% 4,56% objem mezd za rok 24,434 26,708 31,646 35,398 39,986 32,859 35,625 38,862 (v mld. Kč) 24,789 29,179 31,865 36,605 36,481 33,728 35,361 meziroční nárůst (- pokles) 31,58% 9,31% 18,49% 11,86% 12,96% -17,82% 8,42% 9,09% 25,93% 7,74% 8,45% 11,09% 9,24% -9,93% 5,62% 9,90% Vysvětlení: Jednotlivé v tabulce uvedené ukazatele jsou uvedeny jednak v běžné časové časové řadě (údaje vykázané firmami za daný rok = horní řádek) a dále pro meziroční porovnání vždy na stejný počet a strukturu firem (= dolní řádek). Stejně tak uvedená meziroční porovnání jsou vypočtena z běžné časové řady (= horní řádek) a dále vždy mezi jednotlivými roky z údajů za stejný počet firem (= spodní řádek; výpočet proveden z údajů "křížem", jak v tabulce naznačeno). Tyto údaje mají dle našeho názoru větší vypovídací schopnost, neboť porovnávají údaje za stejné firmy. Poznámka: */ Vážený průměr = průměr respektující počty zaměstnanců a mzdy ve firmách. Mzdová politika a mzdové náklady bezesporu významným způsobem ovlivňují celkové osobní náklady a tím i konkurenceschopnost firem a jejich ekonomické výsledky. Jak vyplývá z této kapitoly, jsou si firmy AutoSAP této skutečnosti plně vědomy a na rozdíl od některých dalších odvětví a oborů národního hospodářství se snaží udržet reálné a sociálně únosné poměry zejména ve vazbě na míru inflace, trh pracovních sil a politiku zaměstnanosti. 2.8 Pracovní neschopnost a pracovní úrazy Pracovní neschopnost Zpracoval: Ing. Novák Vedle ekonomických dat patří sledování a vyhodnocování míry pracovní neschopnosti k nejsledovanějším údajům, protože procento pracovní neschopnosti patří k velmi významným faktorům, které mají zásadní vliv na plynulost výroby a tím samozřejmě i na ekonomické výsledky firem. Na základě dostupných údajů z Českého statistického úřadu vyplývají pro nemocnost některé zobecňující principy, které se projevují i v automobilovém průmyslu. Míra pracovní neschopnosti v České republice je v porovnání s ostatním vyspělým světem stále neúměrně vysoká. Tato disproporce nemá žádnou objektivní příčinu, protože faktory, které mají na nemocnost samozřejmě vliv (vrozené dispozice, celkový zdravotní stav i pracovní prostředí), jsou v porovnání Soubor: APCR2011.DOC 131 AutoSAP, květen 2012

133 s ostatními zeměmi zcela srovnatelné. Vysoké procento nemocnosti pak ve firmách způsobuje ztráty v produktivitě práce a poruchy výrobního taktu. V konečném důsledku pak mohou omezení plynoucí z velkého procenta práce neschopných zaměstnanců vyústit až v omezení výroby a tím způsobit ztrátu zakázek. Vedle tohoto již kritického následku má nemocnost rovněž vliv na potřebu další přesčasové práce, případně využívání pracovníků od zprostředkovatelských agentur. Z těchto důvodů byla od začátku roku 2008 ze strany státní správy i firem vyvíjena snaha o změnu systému nemocenských dávek. Do konce roku 2007 byl systém nastaven tak, že často platilo, že dávky byly zneužívány a nemocnost byla ovlivňována ne objektivními faktory, ale výší příjmu. Vývoj v roce 2008 byl ovlivněn změnami v legislativě, která se dvakrát měnila. V 1. pololetí došlo k výraznému poklesu počtu pracovních neschopností a na druhé straně zvýšení délky trvání jednoho případu pracovní neschopnosti. Tento stav byl dán úpravu legislativy, kdy za první tři kalendářní dny pracovní neschopnosti nenáleželo nemocenské (náhrada mzdy). Situaci ve 3. čtvrtletí 2008 změnil nález Ústavního soudu, který zrušil neposkytování nemocenské za první 3 kalendářní dny pracovní neschopnosti. Od tak zaměstnanci pobírali za první tři dny nemoci 60% vyměřovacího základu, tedy stejně, jako pobírají v dalších dnech nemoci. Bylo to paradoxně více, než pobírali nemocní zaměstnanci v roce 2007, kdy to bylo výše zmiňovaných 25 % z vyměřovacího základu. Od se ale vládě podařilo prosadit novelu zákona, která opět snížila sazbu pro výpočet nemocenského za první 3 kalendářní dny pracovní neschopnosti z 60 % na 25 %. I přes tuto legislativní rozkolísanost se ale dá konstatovat, že úpravy v nemocenském pojištění přinesly v roce 2008 první pozitivní výsledky. Od 1. ledna 2009 je nemocenské pojištění upraveno zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, který má novou koncepci. Pojistné na nemocenské pojištění je upraveno zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Dle tohoto zákona se sazby pojistného na nemocenské pojištění snižují pro zaměstnavatele na 2,3 % a zaměstnance na 1 %. V souvislosti s přijetím zákona č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010, došlo v oblasti nemocenského pojištění ke změnám ovlivňujícím výši dávek. Cílem těchto přijatých opatření bylo, dle programového prohlášení vlády, snížení deficitu státního rozpočtu. Na vývoj pracovní neschopnosti v roce 2011 měly vliv zejména stanovené výše dávek nemocenského pojištění, pro které platily stejné podmínky jako v roce 2010: Po dobu prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti je zaměstnanec zabezpečen náhradou mzdy, kterou poskytuje zaměstnavatel; Náhrady mzdy náleží za pracovní dny pracovní neschopnosti a to při dočasné pracovní neschopnosti od 4. pracovního dne (při karanténě od prvního dne); Od roku 2010 je zrušeno odstupňování procentní sazby pro nemocenské podle délky trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény. Platí tedy jednotná sazba pro stanovení denní výše nemocenského, a to 60 % denního vyměřovacího základu; tato sazba zůstala v platnosti i pro rok 2011 bez časového omezení. Diagram č ukazuje, že průměrná délka pracovní neschopnosti ve firmách AutoSAP byla v roce 2011 výrazně nižší, než byl celorepublikový průměr. Podíváme-li se na vývoj pracovní neschopnosti podrobněji, vycházejí statistické údaje uvedené v tabulce č a diagramech č a Soubor: APCR2011.DOC 132 AutoSAP, květen 2012

134 Tabulka č Počet dnů pracovní neschopnosti administrativa Počet dnů pracovní neschopnosti dělnické profese Celkem AutoSAP 7,5 9,6 8,3 6,6 5,7 6,2 6,8 22,1 25,3 23,9 22,3 18,1 15,1 18,3 Finální výrobci 9,3 9,1 8,7 7 7,1 6,2 3,9 26,0 20,4 18,4 17,1 12,7 11,7 9,7 Výrobci příslušenství 7,3 9,6 8,4 6,5 5,5 6,6 7,6 22,1 26,3 25,6 23,3 19,4 16,2 20,0 Účelové organizace 6,5 9,6 7,1 7,4 6,0 3,1 3,9 6,5 14,8 7,4 10,9 7,4 7,0 7,8 Firmy se zahraniční účastí 6,6 8,4 7,3 5,5 5,1 6,3 5,5 22,3 26,9 25,6 20,3 15,5 15,8 14,2 Tuzemské firmy 8,6 11,3 9,7 8,2 6,6 6,0 9,3 21,8 22,9 21,1 25,5 21,9 13,6 27,8 Průměrný počet kalend. dnů ČR - Průměrná délka pracovní neschopnosti 43,8 43,5 42,6 34,8 35,3 34,6 37,2 32,8 30,8 23,2 24,8 23,9 25,8 26,3 26,8 26,1 28,0 30,5 28,6 AutoSAP (D) AutoSAP (T) Zdroj: Český statistický úřad Diagram č "Administrativa" - průměrná délka pracovní neschopnosti 15 12,5 počet kalendářních dnů 10 7,5 5 2, Celkem AutoSAP Finální výrobci Výrobci příslušenství Účelové organizace roky Diagram č Soubor: APCR2011.DOC 133 AutoSAP, květen 2012

135 "Dělnické profese" - průměrná délka pracovní neschopnosti 30 počet kalend ářních dnů Celkem AutoSAP Finální výrobci Výrobci příslušenství Účelové organizace roky Diagram č Z tabulky č a diagramů č a vyplývá, že pracovní neschopnost v automobilovém průmyslu oproti roku 2010 v dělnických profesích vzrostla a vrátila se tak na úroveň roku Rovněž nemocnost po čtyřech letech poklesu opět vzrostla. Až výsledky roku 2012 ale ukáží, zda jde jen o statistický výkyv, nebo otočení pozitivního trendu, který byl v letech ovlivněn opatřeními, které byly ve firmách přijímány. Údaje roku 2011 také ukazují, že ke zvýšení nedošlo ve všech sledovaných kategoriích. Výrazný nárůst vykázaly firmy s tuzemským vlastníkem, kde nemocnost vzrostla dvojnásobně. Naproti tomu ve firmách zahraničních nemocnost v dělnických profesích dále klesala. Nepatrné zvýšení bylo zaznamenáno i u administrativních zaměstnanců celkem za AutoSAP. Mírně vyšší než v roce 2010 je též poměr nemocnosti v dělnických profesích vůči administrativě. Tento ukazatel se zvýšil na hodnotu 2,69 z hodnoty 2,43 dosažené v roce V roce 2009 měl ukazatel hodnotu 3,18, v roce 2008 to bylo 3,38 a v roce 2007 poměr dosahoval 2,87. Nejlepší hodnoty dosahuje tento poměr u účelových organizací, kde je nemocnost v dělnických profesích jen 2 krát vyšší než v administrativě. Příznivá je i situace u finalistů kde má poměr hodnotu 2,49. Pokud vezmeme jen dělnické profese, u kterých je pracovní neschopnost vyšší, je vidět, že průměrná délka pracovní neschopnosti v automobilovém průmyslu byla v roce 2011 o zhruba 57 % nižší, než je celostátní průměr. V roce 2010 to ale byla dokonce o 65 % nižší hodnota. Podíváme-li se na vývoj nemocnosti v administrativních profesích, pak vidíme, že velice nízká nemocnost je u finálních výrobců vozidel, účelových organizacích i ve firmách se zahraničním vlastníkem v souhrnu. I v kategorii administrativních pracovníků ale platí, že méně potěšitelný je vývoj nemocnosti z pohledu tuzemských firem. Jak v dělnických, tak administrativních profesích je ve firmách zahraničních nemocnost výrazně nižší. Z toho, co bylo výše uvedeno, je vidět, že stimulátory a motivátory k ovlivňování pracovní neschopnosti zaměstnanců v roce 2011 nesly lepší výsledky ve firmách AutoSAP se zahraničním vlastníkem. K nejčastěji používaným motivačním nástrojům ve firmách patří tzv. odměny za přítomnost v práci, ale také regenerační volno (delší dovolená), preventivní léčebné programy nebo např. očkování proti chřipce. Soubor: APCR2011.DOC 134 AutoSAP, květen 2012

136 2.8.2 Pracovní úrazy Počet pracovních úrazů a opatření k jejich minimalizaci je možno považovat za ještě důležitější ukazatel, než snižování nemocnosti, protože prevence a vytváření podmínek pro bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující pracovní prostředí vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci včetně přijímání opatření k prevenci rizik patří k základním povinnostem zaměstnavatelů. Na rozdíl od nemocnosti, která ovlivňuje ekonomické výsledky firmy, jde u úrazů navíc ještě o aspekt morální. Celková míra bezpečnosti práce v jednotlivých firmách je prioritně závislá na prevenci a identifikaci rizik. Ovlivňují ji ale i mnohé další faktory, kterými jsou zejména výrobní program a používané technologie, možnosti technického zařízení, ekonomické možnosti a samozřejmě samotný lidský faktor. Diagram č ukazuje postavení automobilového průmyslu v kontextu České republiky. Pracovní úrazovost v letech 2003 až 2011 ve firmách AutoSAP je uvedena v tabulce č a diagramech č a ČR - Vývoj průměrné délky pracovní neschopnosti na pracovní úraz Průměrný počet kalend. dnů ,2 35,2 36,0 37,5 38,6 38,2 39,4 40,8 40,6 41,8 42,0 43,7 45,1 45,8 46,6 48,6 55,2 AutoSAP 52,1 55, Zdroj: Český statistický úřad Diagram č Tabulka č Průměrný počet pracovních úrazů Průměrný počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti na úraz Celkem AutoSAP 15,6 18,4 19,2 16,6 11,2 12,6 14,6 36,9 34,3 35,3 40,8 44,9 40,7 39,1 Finální výrobci 25,3 24,7 31,9 22,1 25,1 21,1 46,6 45,2 41,8 43,3 55,1 50,1 48,2 24,4 Výrobci příslušenství 15,2 18,2 17,9 16,9 10,0 12,2 12,3 35,3 33,0 33,6 39,0 43,7 39,3 44,1 Účelové organizace 1,0 1,0 1,0 1,4 1,5 1,8 2,3 42,4 13,3 9,0 14,3 9,3 20,9 47,2 Firmy se zahraniční účastí 19,2 20,6 21,1 18,5 13,2 12,0 17,5 37,4 34,6 34,2 41,4 41,1 46,1 37,8 Tuzemské firmy 10,3 15,2 15,2 13,4 7,8 13,7 9,1 35,6 33,6 38,3 39,4 55,5 31,7 43,6 Z diagramu č i ze zdrojových dat ČSÚ vyplývá, že automobilový průmysl je obor s nižší hodnotou průměrného počtu kalendářních dnů pracovní neschopnosti připadajících na 1 pracovní úraz. Oproti celostátním průměrům je tato hodnota o téměř Soubor: APCR2011.DOC 135 AutoSAP, květen 2012

137 30 % nižší. V uplynulých letech to ale bylo zhruba o 20 %, např. v roce 2007 to bylo o 24 % méně, v roce 2008 o 16 %, v roce 2009 o 19 % a v roce 2010 pak o 22 %. Z tabulky č je vidět, že průměrný počet pracovních úrazů se v roce 2011 mírně zvýšil, což samozřejmě pozitivní není. Velký výkmit byl zaznamenán u finálních výrobců, kde došlo k více než dvojnásobnému zvýšení. Pro vysvětlení je ale nutno uvést, že jde o údaj jediného výrobce, který významně ovlivnil celou skupinu. Ve zbývajících dvou skupinách podle charakteru výroby se ukazatel téměř nezměnil. Pokud vynecháme účelové organizace, které mají odlišné podmínky, tak ze sledovaných skupin mají nejnižší úrazovost tuzemské firmy, které ji za poslední rok ještě o téměř 5 případů dále snížily a průměrný počet úrazů tak mají přibližně o 50 % nižší než ve firmách se zahraniční majetkovou účastí. Dalším pozitivem je skutečnost, že za celé Sdružení automobilového průmyslu došlo k dalšímu snížení pracovní neschopnosti z důvodu úrazů o 1,6 dnů. Nejvyšší hodnota tohoto ukazatele byla u účelových organizací. Hodnota je ale také ovlivněna jednou konkrétní firmou a pravděpodobně i případem. Podíváme-li se na úrazovost z hlediska vlastnické struktury, zjistíme, že se v roce 2011 průměrný počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti vztažený na 1 případ úrazu výrazně změnil. V roce 2010 byla situace výrazně odlišná. Ve firmách s tuzemskou majetkovou účastí hodnota ukazatele dramaticky poklesla na nejnižší úroveň za sledované období a dosáhla hodnoty jen 31,7 kalendářních dnů pracovní neschopnosti na pracovní úraz. U firem se zahraniční majetkovou účastí se hodnota ukazatele o 5 dní zvýšila na hodnotu 46,1 a je zhruba o 45 % vyšší než ve firmách tuzemských. V roce 2011 se ale situace změnila a ve firmách s tuzemskou majetkovou účastí hodnota ukazatele výrazně vzrostla a dosáhla hodnoty 43,6 kalendářních dnů pracovní neschopnosti na pracovní úraz. U firem se zahraniční majetkovou účastí se hodnota ukazatele naopak o 8 dní snížila na hodnotu 37,8 z hodnoty 46,1 a je zhruba o 14 % nižší než ve firmách tuzemských. počet úrazů Průměrný počet pracovních úrazů Celkem AutoSAP Finální výrobci Výrobci příslušenství Účelové organizace roky Diagram č Soubor: APCR2011.DOC 136 AutoSAP, květen 2012

138 60 Počet dnů pracovní neschopnosti na úraz 50 počet kalendářních dní Celkem AutoSAP Finální výrobci Výrobci příslušenství Účelové organizace roky Diagram č Zpracoval: Ing. Ešner 2.9 Vývoj vybraných ekonomických ukazatelů Objem produkce (tržby z vlastní výroby) Je zřejmé, že odvětví automobilového průmyslu překonalo období let 2008 a 2009, kdy se do jeho výsledků promítly celosvětové hospodářské problémy. Potvrdily to i údaje z databázových listů zejména o výši tržeb z vlastní výroby za rok Jak bude zřejmé z dalšího obsahu kapitoly, jejich růst překonal původní odhady AutoSAP, kdy hodnota přesahující 12,8 % je větší než vykázaný růst průmyslové výroby ČR. Do celkových výsledků hospodaření firem autoprůmyslu se jako u každého výrazně proexportního odvětví negativně promítá kolísavý kurz koruny vůči EUR a USD. Objektivně je nutné ale uvést, že konečný výsledek určitým způsobem ovlivňuje i změna v počtu členských firem AutoSAP za sledované období. Výsledky a rozdíly u hlavních skupin výrobců, to je u finálních výrobců resp. výrobců dílů a příslušenství vozidel, vyplynou z vlastního obsahu kapitoly. Produkce firem AutoSAP ve finančním vyjádření a to podle základních výrobních skupin je v tabulce č Podíly základních skupin výrobců na celkovém objemu tržeb z vlastní výroby jsou zřejmé z diagramu č V diagramu č jsou pak uvedeny podíly jednotlivých výrobních skupin v kategorii finálních výrobců. Tabulka č Vývoj celkové produkce firem AUTOSAP rok objem produkce AutoSAP (mil. Kč) , , , , , , ,70 z toho: finální výrobci vozidel , , , , , , ,80 z toho: osobní automobily , , , , , , ,00 nákladní vozy 3 585, , , , , , ,40 autobusy 6 744, , , , , , ,00 ostatní 3 041, , , ,40 633,40 623,40 764,40 výrobci skupin a dílů vozidel , , , , , , ,60 účelové organizace 905, , , , , , ,30 Soubor: APCR2011.DOC 137 AutoSAP, květen 2012

139 Podíly jednotlivých výrob na celkovém objemu produkce (firmy AutoSAP, rok 2011) autobusy 1,80% nákladní vozy 0,45% účelové organizace 1,56% ostatní 0,11% výrobci skupin a dílů vozidel 45,74% osobní automobily 50,34% 100 % = ,70 mil. Kč Diagram č Celková hodnota tržeb v roce 2011 činila ,7 mil. Kč. Oproti roku 2010 byla vyšší o ,2 mil. Kč, což při procentním vyjádření znamená nárůst o 12,8 %. Pozitivní roli v tomto případě hrála i celková situace na světových trzích, zejména stabilizace světové ekonomiky a pokračující růst prodejů vozidel v průběhu roku Nepodstatnou roli v tomto případě měl vliv změny členské základny AutoSAP. Podíly jednotlivých kategorií vozidel na objemu produkce finálních výrobců (firmy AutoSAP, rok 2011) nákladní vozy 0,86% autobusy 3,41% ostatní (přípojná vozidla, nástavby a motocykly) 0,21% osobní automobily 95,51% Diagram č % = ,80 mil. Kč Tabulka uvádí meziroční indexy za delší časové období a v tabulce č jsou pak celkové údaje v podrobnějším členění. Je zřejmé, že nárůst tržeb se promítá Soubor: APCR2011.DOC 138 AutoSAP, květen 2012

140 do obou výrobních kategorií tj. jak finálních výrobců, tak výrobců příslušenství. V tomto případě je růst tržeb u finálních výrobců a výrobců příslušenství vyšší jak 10 %. Tabulka č Meziroční změny objemu produkce ve firmách AutoSAP změna objemu produkce (tržeb z průmyslové činnosti) (%) 2005/ / / / / / / ,0 + 22,1 + 14,3-5,7-14,7 + 16,6 + 12,8 Tabulka č (mil. Kč) 2011 (mil.kč) změna 2011/2010 objem produkce (tržeb z průmyslové činnosti) AutoSAP , ,7 12,8 % - z toho: finální výrobci , ,8 14,2 % z toho: osobní automobily , ,0 14,3 % nákladní vozy 3 510, ,4-12,5 % autobusy , ,0 18,5 % ostatní 623,4 764,4 22,6 % výrobci příslušenství , ,6 10,9 % účelové organizace 8 902, ,3 18,9 % V tabulce č , která navazuje na dříve uvedený diagram č , jsou uvedeny podíly jednotlivých skupin výrobců na celkovém objemu produkce v %. Je z ní zřejmé, že tentokrát při celkovém růstu tržeb mírně poklesl oproti roku 2010 procentní podíl výrobců dodavatelského sektoru na jejich celkové výši. Tabulka č výrobci r objem produkce ,2 mil. r objem produkce ,8 mil. Kč 2010 objem produkce ,5 mil. Kč 2011 objem produkce ,7 mil. Kč osobní automobily 39,4 % 48,7 % 49,6 % 50,34 % nákladní automobily 1,0 % 0,6 % 0,4 % 0,45 % autobusy 2,1 % 2,4 % 1,7 % 1,8 % výroba nástaveb 0,1 % 0,2 % 0,2 % 0,1 % motocykly 0,03 % 0,03 % 0,03 % 0,02 % přípojná vozidla 0,2 % 0,1 % 0,1 % 0,09% dodavatelé 55,9 % 46,6 % 46,5 % 45,74 % ostatní 1,2 % 1,4 % 1,5 % 1,56 % Na celkovém objemu tržeb ,7 mil. Kč se z hlediska velikosti firmy (dané v tomto případě počtem zaměstnanců) jednotlivé skupiny firem podílí způsobem, který je uvedený v tabulce č Tabulka č velikost firmy (počet zaměstnanců) r podíl na celkových tržbách v % 100 % = ,5 mil. Kč r podíl na celkových tržbách v % 100 % = ,7 mil. Kč do 50 0,2 0, ,5 2, ,4 7, ,9 10, ,8 41,0 nad ,2 38,2 Soubor: APCR2011.DOC 139 AutoSAP, květen 2012

141 Z tabulky je zřejmé, že rozhodující podíl na tržbách z vlastní výroby mají firmy s počtem pracovníků převyšujícím 500 osob. Podíl na celkových tržbách, který mají malé a střední firmy (to je firmy s počtem zaměstnanců do 250 osob), se stále snižuje (z hodnoty 4,9 % v roce 2008 na hodnotu 4,2 % v roce 2009 a 3,7 % v roce 2010 až po 2,9 % v roce 2011). Tyto firmy představují z hlediska svého počtu cca 41 % členské základny firem AutoSAP. Z tabulky tak vyplývá značný nepoměr obou těchto hodnot Výroba vozidel Na místo finančních ukazatelů je v řadě případů vhodnější a názornější vyjádřit celkovou situaci odvětví počtem vyrobených a prodaných vozidel. Je to vhodné zejména u finálních výrobců, kdy je statistický přehled, který se týká výroby, domácího prodeje a exportu jednotlivých typů vozidel (v kusech za české výrobce) - viz tabulka č velmi vypovídající a jak se potvrzuje, tak koresponduje s finančními údaji. Tabulka č SOUHRN - Porovnání výroby a odbytu všech kategorií vozidel 2011/2010 výroba domácí prodej export Výrobce r.2011 r.2010 změna r.2011 r.2010 změna r.2011 r.2010 změna Celkem I. až IV. : ,47% ,98% ,84% Firmy AutoSAP ,49% ,93% ,84% to je 99,86% 99,84% 0,02% 98,26% 98,30% -0,05% 99,95% 99,95% 0,00% POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU DVOUSTOPÝCH MOTOROVÝCH VOZIDEL 2011/2010 výroba domácí prodej export Výrobce r.2011 r.2010 změna r.2011 r.2010 změna r.2011 r.2010 změna ŠKODA AUTO ,79% ,29% ,52% TPCA Czech ,46% ,57% ,50% HMMC Nošovice ,49% ,16% ,30% KAIPAN ,44% ,44% 0 0 #DIV/0! Σ Osobní+N ,44% ,02% ,77% AVIA ,26% ,91% ,26% TATRA ,60% ,02% ,96% Σ Nákladní ,66% ,02% ,51% IVECO CZECH R ,52% ,92% ,75% SOR ,60% ,92% ,22% KH motor Centrum ,17% ,17% 0 0 #DIV/0! TEDOM ,50% ,22% ,67% Σ Autobusy ,39% ,87% ,11% Celkem I : ,47% ,19% ,78% Firmy AutoSAP ,48% ,25% ,78% to je 99,996% 99,990% 0,006% 99,911% 99,853% 0,058% 100,000% 99,999% 0,001% POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU MOTOCYKLŮ 2011/2010 výroba domácí prodej export Výrobce r.2011 r.2010 změna r.2011 r.2010 změna r.2011 r.2010 změna JAWA MOTO ,70% ,59% ,44% Celkem II : ,70% ,59% ,44% Firmy AutoSAP ,70% ,59% ,44% to je 100,00% 100,00% 0,00% 100,00% 100,00% 0,00% 100,00% 100,00% 0,00% Soubor: APCR2011.DOC 140 AutoSAP, květen 2012

142 POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU PŘÍPOJNÝCH VOZIDEL 2011/2010 výroba domácí prodej export Výrobce r.2011 r.2010 změna r.2011 r.2010 změna r.2011 r.2010 změna PANAV ,80% ,14% ,83% SCHWARZMULLER ,46% ,18% ,29% Σ O3+O ,90% ,05% ,17% AGADOS (O1+O2) ,67% ,56% ,53% Celkem III : ,98% ,11% ,39% Firmy AutoSAP ,48% ,24% ,84% to je 96,60% 97,04% -0,44% 95,81% 97,50% -1,69% 93,08% 93,50% -0,42% POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU NÁSTAVEB 2011/2010 výroba domácí prodej export Výrobce r.2011 r.2010 změna r.2011 r.2010 změna r.2011 r.2010 změna AUTO-TECH ,65% ,52% ,00% KAROSERIA ,00% ,57% 0 0 #DIV/0! CTS ,50% ,65% ,02% NAVARA Novosedly N/A 98 N/A 78 N/A 11 ČKD Mobilní Jeřáby ,18% 2 2 0,00% ,22% HAGEMANN N/A 80 N/A 76 N/A 4 PANAV ,76% ,17% ,33% SSUB ,67% 5 5 0,00% ,00% THT Polička ,58% ,00% ,73% Celkem IV : ,27% ,90% ,09% Firmy AutoSAP ,63% ,39% ,31% to je 21,84% 13,07% 8,77% 24,45% 8,94% 15,51% 5,20% 28,00% -22,80% Tabulka č POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU NÁSTAVEB 2011/2010 nezahrnuje celé spektrum výrobců, ale pouze jejich část (důvodem je obtížná dostupnost údajů). Z údajů, které jsou uvedeny v předchozích tabulkách vyplývá, že: Celková výroba vozidel v ČR (viz též kapitola 2.1) všech kategorií v roce 2011 (osobní + malá užitková N1 + nákladní + autobusy + motocykly + nástavby + přípojná) v porovnání s rokem 2010 vzrostla o 11,4 %. Rovněž v předchozím období 2010/2009 byl zaznamenán nárůst (o 9,4 %). Tuzemský prodej - po období, pro které byl charakteristický pokles tuzemských prodejů, t.j období 2008/ pokles prodejů na domácím trhu o více jak 10 % a období 2009/ pokles prodejů 4,5 %, nastává v roce 2010 obrat. Růst prodejů 2010/2009 přesáhl 4 % a tento trend pokračoval přibližně ve stejné výši 4 % i v r Zahraniční prodej - pokračoval jeho další růst a meziroční změna 2011/2010 dosáhla téměř 12 %. Navázal tak na úspěšné období let 2009/ růst cca 12 % a roky 2010/2009, kdy vzrostl o 11,2 %. Na zvýšení se podílejí rozhodující měrou výrobci osobních vozidel. Soubor: APCR2011.DOC 141 AutoSAP, květen 2012

143 K jednotlivým kategoriím vozidel je možno uvést: V oblasti výroby osobních automobilů (M1) a malých užitkových vozidel kategorie N1 představoval souhrnný růst více jak 11 %. Pozitivně se promítla poptávka po vozech vyrobených v HMMC Nošovice a zejména růst poptávky po vozech Škoda. Obě tyto skutečnosti vedly k eliminaci poklesu výroby v TPCA Czech. Domácí prodej této kategorie vozidel (osobní automobily M1 a malá užitková N1) vzrostl v celkovém součtu o 3,02 %. Zvýšení domácího prodeje bylo doprovázeno i zvýšeným uplatněním produkce na zahraničních trzích; došlo tak k nárůstu exportu o 11,77 %. Výrobci nákladních vozidel zaznamenali v období 2011/2010 pokles výroby o více než 7,66 % s tím, že přes růst výroby ve firmě AVIA tuto hodnotu výrazněji ovlivnil pokles výroby ve firmě TATRA. Z hlediska uplatnění českých výrobců nákladních vozidel na tuzemském i zahraničním trhu pokračoval pokles prodeje na tuzemském trhu (viz pokles za období 2009/2008 o 39 % a období 2010/2009 o téměř 51 %) a to o dalších 5 %. Tuto hodnotu ovlivnil zejména vývoj prodejů vozidel TATRA. Obdobně se vyvíjela situace na zahraničních trzích, kde pokles za období 2011/2010 činil více jak 17 % - zejména vlivem firmy TATRA. Výroba v kategorii autobusů - po poklesu výroby (v období 2009/2008 o 12,27 % a 2010/2009 o dalších 11,61 %) se výroba mezi roky 2011 a 2010 zvýšila o 31,4 %. Z hlediska absolutního počtu vyrobených kusů se na růstu nejvýrazněji podílela firma IVECO Czech Republic. Prodeje autobusů na tuzemském trhu vzrostly celkově o 29 % s výrazným procentním podílem firmy SOR a KH motor Centrum. Naopak pokračoval pokles domácích prodejů firmy TEDOM a firmy IVECO Czech Republic. Zvýšená výroba našla výraznější uplatnění na zahraničních trzích. Je zaznamenáno zvýšení exportu autobusů o více jak 28 %. Relativně vyšší pokles vývozu firmy SOR byl nahrazen zvýšeným exportem firmy IVECO Czech Republic. V kategorii výrobců motocyklů vzrostla výroba o 47,7 %, s tím, že v oblasti realizace výroby došlo ke zvýšení jak domácího prodeje o 10,59 %, tak i exportu o 52,4 %. V případě těchto údajů je nutné mít na zřeteli počet vyrobených kusů viz uvedená tabulka. U kategorie přípojných vozidel O3 a O4 došlo v oblasti výroby v období 2011/2010 ke zvýšení o téměř 40 %. Zvýšený tuzemský prodej o téměř 70 % byl podpořen i růstem exportu, který celkově vzrostl o 31 %. V případě přípojných vozidel kat. O1 a O2 jsou statistické údaje k dispozici pouze za firmu Agados (člen AutoSAP). Ve výrobě došlo k meziročnímu nárůstu o 9,67 %, který se promítnul do zvýšení domácího prodeje o více jak 5,5 %. Pokračoval i úspěšný export, který vzrostl o 20,5 % Přidaná hodnota V roce 2011 bylo firmami AutoSAP dosaženo celkové přidané hodnoty ve výši ,1 mil. Kč. Údaj patří mezi další významné ekonomické ukazatele. Růst tržeb z vlastní výroby se tak promítnul i do meziročního růstu přidané hodnoty, který činil 12,9 %. Meziroční indexy přidané hodnoty jsou uvedeny v tabulce č a diagramu č Podíl jednotlivých hlavních skupin výrobců na její celkové výši za poslední tři roky je v tabulce č Soubor: APCR2011.DOC 142 AutoSAP, květen 2012

144 Tabulka č index mil. Kč mil. Kč mil.kč 2010/ /2010 finální výrobci , , ,7 1,320 1,173 výrobci příslušenství , , ,3 1,195 1,060 ostatní 1 037, , ,1 1,178 1,444 CELKEM , , ,1 1,265 1,130 (mil. Kč) Nárůsty přidané hodnoty v rámci firem AutoSAP 26,48% 30% 21,38% 19,71% 25% 7 16,15% 14,33% 20% 11,14% 12,33%13,93% 12,95% 9,08% 8,97% 15% 6,74% 7,47% 10% , , , , , , , , , , , , , ,11 5% 0% -5% -10% -15% -16,45% -20% výše přidané hodnoty meziroční nárůst Diagram č Z hlediska podílu jednotlivých skupin výrobců je zřejmé, že finální výrobci svůj podíl na celkové výši přidané hodnoty v porovnání se skupinou výrobců příslušenství trvale zvyšují. Konkrétní hodnoty jsou uvedeny v tabulce č Tabulka č rok 2009 celková výše přidané hodnoty ,3 mil. Kč rok 2010 celková výše přidané hodnoty ,1 mil. Kč rok 2011 celková výše přidané hodnoty ,1 mil. Kč finální výrobci 55,99 % 58,45 % 60,70 % dodavatelé 43,01 % 40,62 % 38,11 % ostatní 1,00 % 0,93 % 1,19 % Vzájemná vazba výše tržeb z vlastní výroby a přidané hodnoty je uvedena v tabulce č Jsou zde uvedeny podíly jednotlivých skupin výrobců na celkových tržbách a přidané hodnotě za rok Další tabulka č uvádí meziroční indexy přidané hodnoty včetně jejího podílu na tržbách z vlastní výroby. Tabulka č údaje za rok 2011 Podíl na celkových tržbách 100% = ,70 mil. Kč Podíl na celkové přidané hodnotě 100% = ,11 mil. Kč finální výrobci 52,70 % 60,70 % dodavatelé 45,74 % 38,11 % ostatní 1,56 % 1,19 % Soubor: APCR2011.DOC 143 AutoSAP, květen 2012

145 Tabulka č rok 2009 rok 2010 rok 2011 index mil. Kč mil. Kč mil. Kč 2010/ /2010 Tržby z vlastní výroby , , ,7 1,166 1,128 Přidaná hodnota , , ,1 1,265 1,130 Podíl přidané hodnoty na tržbách 20,17 % 21,89 % 21,92 % 1,085 1, Produktivita práce V rámci zpracovávaných podkladů jsou uváděny dvě hodnoty produktivity práce. Jednak produktivita práce vztažená k výši tržeb z vlastní výroby a jednak produktivita práce vycházející z údaje o výši přidané hodnoty. Oba údaje mají svůj význam a užití. Produktivita práce na jednoho pracovníka vypočtená z tržeb z vlastní výroby vzrostla v roce 2011 oproti roku 2010 o 7,3 %. V tabulce č je uveden vývoj údaje podle základních skupin výrobců od roku Tabulka č Objem tržeb na jednoho pracovníka u firem AutoSAP Celkem za AutoSAP (tis. Kč / rok) 4 136, , , , , , ,4 - z toho: finální výrobci 6 055, , , , , , ,6 přičemž: osobní automobily 6 912, , , , , , ,6 nákladní vozy 1 603, , ,7 2459, , , ,9 ostatní 2 779, , , , , , ,1 výrobci příslušenství 3 422, , , , , , ,3 účelové organizace 1 078, , , , , , ,5 V tabulce č je uvedena produktivita práce na jednoho pracovníka vypočtená z přidané hodnoty. Z údajů je zřejmé, že oproti roku 2010 vzrostla o 7,5 %. Na oba uvedené parametry měl podstatný vliv zejména růst tržeb z vlastní výroby doprovázený i růstem přidané hodnoty při poměrně malém růstu počtu pracovníků. Tabulka č uvádí tyto údaje v delší časové řadě. Tabulka č POROVNÁNÍ VÝVOJE NĚKTERÝCH DALŠÍCH UKAZATELŮ Ukazatel přidaná hodnota (mil. Kč) přidaná hodnota / pracovník */ (tis. Kč / prac.) objem produkce (mil. Kč) objem produkce / pracovník */ (tis. Kč/prac.) tuzemský prodej (jen položky autoprůmyslu) (mil. Kč) export (jen položky autoprůmyslu) (mil. Kč) průměrná mzda / pracovník */ (Kč/měsíc) za rok 2008 za rok 2009 za rok 2010 za rok 2011 změna (%) 2011/ , , , ,1 12,9 759,1 823,8 990,1 972, , , , ,4 8,9 7, , , , ,7 12, , , , , , , , ,4 8,7 7, , , , ,8 1, , , , ,8 15, */ Údaje v horním řádku jsou údaje odpovídající stavu členské základny v daném roce, ve spodním řádku se jedná o údaje meziročně přepočtené na ukazatele (počty firem a pracovníků) odpovídající následujícímu roku. 5,1 4,6 Soubor: APCR2011.DOC 144 AutoSAP, květen 2012

146 Vzájemná vazba mezi indexem růstu produktivity práce a růstem mezd je zřejmá z diagramu č V souvislosti s ekonomickou recesí v letech 2008 a 2009 byla realizována řada firemních racionalizačních opatření jak v personální, tak i výrobní oblasti, která se v následném období růstu poptávky a tím i rostoucích tržeb z vlastní výroby pozitivně promítla do ekonomických ukazatelů např. do ukazatele produktivity práce a to jak z vlastních tržeb, tak i přidané hodnoty. Současně se vytvořil prostor pro reálnou mzdovou politiku. 30% 25% Vývoj meziročních nárůstů "produktivity" a růstu průměrných mezd (firmy AutoSAP, rok 2001 až 2011) 20% 15% 10% 5% 0% -5% -10% -15% -20% 2001/ / / / / / / / / / /2010 růst "produktivity" (objem tržeb na pracovníka) růst "produktivity" (přidaná hodnota na pracovníka) meziroční nárůst mezd 2008/ / / /2010 růst "produktivity" (objem tržeb na pracovníka) -5,77% -6,33% 18,34% 7,29% růst "produktivity" (přidaná hodnota na pracovníka) -16,48% 17,99% 28,41% 7,47% meziroční nárůst mezd 6,91% 1,50% 6,45% 4,56% Pro sestavení tohoto diagramu a tabulky jsou použity údaje odpovídající spodním řádků tabulky č Diagram č Uplatnění produkce na zahraničním a domácím trhu Vliv celosvětového hospodářského poklesu v roce 2009 se promítl do výrazného omezení spotřeby. Celkové oživení trhu, které nastalo v roce 2010 a pokračovalo i v roce 2011, znamenalo pro firmy AutoSAP růst prodejů vozidel, který se promítl do všech významných ekonomických údajů a to jak v případě finálních výrobců, tak i výrobců skupin, dílů a příslušenství vozidel. Rostoucí úroveň prodejů v Asii a zemích Evropské unie byla u řady zemí důsledkem podpory obměny vozového parku se zaměřením na plnění přísnějších ekologických limitů. Firmy AutoSAP (zejména výrobci osobních automobilů) této situace dokázaly využít a přizpůsobily svůj výrobní program těmto novým podmínkám. V této souvislosti je ovšem nutné konstatovat, že z hlediska inkasa automobilový průmysl výrazným způsobem doplácí na kolísání kurzu koruny vůči EUR a USD. Uplatnění produkce na domácím trhu Bylo zřejmé, že vysoké nárůsty v oblasti domácího prodeje v předchozích letech (v porovnání 2005/2004 činil růst více jak 45 % a v porovnání 2006/2005 pak dalších 34,4 %) nejsou trvale udržitelné. Po poklesu domácího prodeje mezi roky 2009 a 2008 celkem o 26,0 % se bilance na domácím trhu Soubor: APCR2011.DOC 145 AutoSAP, květen 2012

147 stabilizovala a od roku 2010/2009, kdy vzrostla o 9,9 %, pokračovala v růstu i v období 2011/2010 o dalších 0,8 %. V případě výrobců dílů a příslušenství vozidel činil meziroční pokles dodávek na tuzemský trh 1,3 % a v případě finálních výrobců se naopak dodávky zvýšily o 4,9 %. Vývoz Meziročně vzrostl o 14,9 %. Na pozitivním vývoji se podílely obě hlavní skupiny výrobců prakticky shodným způsobem, s tím, že inkaso z vývozu u finálních výrobců vzrostlo o 15 % a u výrobců příslušenství o 14,2 %. Celková výše tržeb z vlastní výroby má jednoznačně přímou vazbu na výši domácího a zahraničního prodeje. Jednotlivé jejich podíly v delší časové řadě jsou zřejmé z diagramu č mil Kč Objem a základní rozdělení produkce celkový objem produkce domácí trh export Diagram č Ve vazbě na výše uvedené byl proveden průzkum, který se týkal pohledu firem AutoSAP na zavedení měny EUR v ČR. Reagovalo na něj 92 firem, což jsou téměř dvě třetiny firem AutoSAP. Jeho výsledkem je zjištění, že z těchto firem jich 76 % doporučuje zavedení EUR a to v různém časovém horizontu. Jedná se o firmy převážně se zahraničním partnerem a s rozhodujícím podílem jak na zaměstnanosti, tak na ekonomických ukazatelích firem AutoSAP. Diagram č pak potvrzuje, že nejvýznamnějším exportním teritoriem pro firmy AutoSAP zůstává trh Evropské unie. Na trhy EU firmy AutoSAP v roce 2011 vyvezly 82,9 % z celkového vývozu výrobků firem AutoSAP. Tento podíl se sice snižuje (2010/2009 snížení o 4,1 %, 2011/2010 o dalších 2,3 %) ale z hlediska absolutní hodnoty ,5 mil. Kč vzrostl vývoz firem AutoSAP do zemí EU v roce 2011 oproti roku 2010 o 11,7 %. Porovnáme-li tyto výsledky s údaji ČSÚ, který uvádí za rok 2011 celkový export ČR do zemí EU ve výši ,0 mil. Kč, pak podíl firem AutoSAP činí 19,1 % a je prakticky stejný jako v roce Soubor: APCR2011.DOC 146 AutoSAP, květen 2012

148 mil.kč Směřování vývozu firem AutoSAP Evropská Unie ESVO ostatní Evropa ostatní svět , , , , , , , , , ,2 Evropská Unie ESVO ostatní Evropa ostatní svět ,91% 9,29% ,24% 8,12% ,92% 5,53% ,67% 10,16% ,46% 5,54% Evropská Unie ESVO ostatní Evropa ostatní svět Diagram č Soubor: APCR2011.DOC 147 AutoSAP, květen 2012

149 2.9.6 Vývoj některých dalších ukazatelů Pokles jak tuzemské, tak zejména zahraniční poptávky se promítl nejen do vlastního procesu výroby, ale návazně i do řady dalších důležitých ekonomických ukazatelů. Firmy přijímají řadu opatření pro udržení své konkurenceschopnosti, která jsou zaměřena na snižování výrobních i personálních nákladů včetně využití úpravy pracovní doby. Hospodářský výsledek Firmy AutoSAP vykázaly za rok 2011 hospodářský výsledek před zdaněním ve výši ,3 mil. Kč. Významné nárůsty hodnoty jsou u obou hlavních výrobních skupin, tj. u finálních výrobců a výrobců příslušenství. Z podkladů vyplynulo, že skupina finálních výrobců zvýšila svůj podíl na celkové hodnotě hospodářského výsledku z 59 % na 62,5 %. Údaj o jeho výši u jednotlivých firem je mimo jiné jedním z kritérií pro hodnocení firem v rámci soutěže Podnik roku. V tabulce č je uvedeno porovnání tržeb z vlastní výroby a hospodářského výsledku. Tabulka č rok 2010 rok 2011 Tržby z vlastní výroby (mil. Kč) , ,7 Hospodářský výsledek (mil. Kč) , ,3 Podíl hospodářského výsledku na tržbách 4,33 % 5,24 % Pohledávky a závazky po lhůtě splatnosti Tabulka č pohledávky po lhůtě splatnosti (mil. Kč) podíl na tržbách (%) ,3 7, ,9 6, ,2 5, ,8 4, ,8 3, ,9 2, ,8 1, ,7 1, ,7 1, ,5 1, ,5 1, ,1 1, ,8 1, ,2 1, ,2 2, ,7 1, ,6 0,8 Vztah mezi obchodními partnery a jejich ekonomická situace se do určité míry promítá i do celkové úrovně pohledávek a závazků firem AutoSAP. Částka, kterou dluží po lhůtě splatnosti jednotliví odběratelé firmám AutoSAP, je uvedena v tabulce č Je z ní zřejmé období recese, kdy se zhoršila platební morálka a závazky odběratelů vzrostly. Celkové oživení ekonomiky se odrazilo i na zlepšení platební morálky a snížení úrovně pohledávek např. v poměru k tržbám. V případě závazků činí jejich výše vykázaná firmami AutoSAP 5 372,7 mil. Kč. Zlepšená hospodářská situace firem AutoSAP se promítá v celkovém snížení jejich Soubor: APCR2011.DOC 148 AutoSAP, květen 2012

150 zadluženosti. Hodnota závazků je méně než poloviční oproti r (13 761,1 mil. Kč) a v poměru k celkovým tržbám se jedná o 0,8 %. Podíl závazků např. na základním jmění firem AutoSAP dosahuje hodnoty 7,3 %, která je oproti roku 2010 (9,8 %) nižší o více jak 2,5 procentního bodu. Podniky se zahraniční kapitálovou účastí Vzhledem k tomu, že firmy se zahraniční kapitálovou účastí představují více než 59 % členské základny firem AutoSAP, je důležité zmapovat jejich význam a podíl na dílčích ekonomických ukazatelích. V tabulce č je proto uveden procentní podíl na základních výsledcích. Je nutné uvést, že firmy se zahraničním partnerem tvoří rozhodující ekonomické výsledky odvětví automobilového průmyslu a podíl na jeho celkových výsledcích mají mnohem vyšší, než odpovídá jejich procentnímu zastoupení mezi firmami AutoSAP. Tabulka č Podíly firem se zahraniční účastí na celkových výsledcích r r r r z objemu výroby 94,5 % 95,1 % 95,3 % 95,7 % celkový objem výroby (mil. Kč) =100% , , , ,7 z přidané hodnoty 90,8 % 93,5 % 93,8 % 94,7% přidaná hodnota celk. (mil. Kč) =100% , , , ,1 z celkového exportu 96,6 % 97,0 % 96,8 % 97,2 % celkový export (mil. Kč) = 100% , , , ,2 z celk. počtu pracovníků 82,3 % 83,2 % 82,7 % 82,9 % celk. počet pracovníků (osob) = 100% Pozice podniků AutoSAP v rámci hospodářství ČR Tento bod navazuje na úvodní části materiálu, kde jsou prezentovány některé makroekonomické údaje týkajících se celého národního hospodářství a pozice automobilového průmyslu. V této souvislosti je potěšitelný rostoucí trend většiny ukazatelů firem AutoSAP. Původ je možné hledat v rostoucí poptávce po výrobcích automobilového průmyslu, která se po období recese dostává na dřívější úroveň. Na základě prezentovaných údajů se potvrzuje, že odvětví automobilového průmyslu patří stále mezi nejdůležitější odvětví národního hospodářství. Lze to dokumentovat na jeho podílech na některých ekonomických ukazatelích za celou ČR. Průmyslová výroba Celková průmyslová výroba České republiky dosáhla podle údajů ČSÚ (= nová časová řada) v roce 2011 hodnoty mil. Kč a vzrostla v tomto vyjádření oproti roku 2010 o 7,2 %. Firmy AutoSAP svým objemem produkce ,7 mil. Kč dosáhly podílu 19,0 % na celkové průmyslové produkci ČR. Tento podíl je vyšší než v roce 2010 (kdy činil 18,1 %) a dokumentuje význam odvětví (firem AutoSAP) pro českou ekonomiku. Podíl firem automobilového průmyslu na tržbách z průmyslové činnosti roste v posledních letech zhruba o 1 % ročně ,0% 77,7% ,1% 78,8% ,0% 80,0% firmy AutoSAP ostatní firmy autoprůmyslu ČR ostatní průmyslové činnosti Soubor: APCR2011.DOC 149 AutoSAP, květen 2012

151 O produktivitě práce automobilového průmyslu ČR jako celku svědčí i skutečnost, že se firmy z tohoto oboru v roce 2011 podílely na počtu zaměstnanců v průmyslových činnostech (v roce 2011 cca osob) pouze 11,1 %, ale vytvořily 22,3 % objemu průmyslové produkce. podíl na počtu zaměstnanců 11,1% 88,9% podíl na průmyslové produkci (tržbách) 22,3% 77,7% firmy autoprůmyslu ČR ostatní průmyslové činnosti Export a zahraničně obchodní bilance podniků AutoSAP Obdobně lze vyjádřit podíl podniků AutoSAP na celkovém vývozu ČR. Výše exportu ČR činila v roce 2011 celkem mil. Kč a oproti roku 2010 se zvýšila o 13,3 %. Firmy AutoSAP vyvezly v roce 2011 zboží v hodnotě ,2 mil. Kč, což znamenalo oproti roku 2010 nárůst o 14,9 %. Pokud vyjádříme na základě těchto faktů vlastní podíl firem AutoSAP na celkovém vývozu ČR, dosáhl hodnoty 19,1 % a ve srovnání s rokem 2010 (kdy činil 18,97 %), zůstal procentuálně prakticky na stejné výši, ovšem při podstatně vyšší hodnotě. Potvrzuje se, že pozice automobilového průmyslu je silná i z hlediska zahraničně obchodní bilance ČR. Firmy AutoSAP vyvezly v roce 2011 produkci, která dosáhla úrovně 80,92 % z celkových tržeb a oproti roku 2010 je vyšší o 1,48 % při zachování růstu její absolutní hodnoty. Z teritoriálního pohledu zůstává i nadále nejvýznamnějším odbytištěm trh EU, kam směřovalo téměř 82,91 % vývozu. Tento podíl se oproti roku 2010 snížil o cca 2,3 %. Dochází již druhým rokem k poklesu tohoto údaje, na druhé straně se zvyšuje export na mimoevropské trhy. Celkový pohled na vývoz do jednotlivých teritorií ukazuje diagram č Na druhou stranu je automobilový průmysl odvětvím, které pro svou výrobu ve značné míře dováží jak suroviny, tak i polotovary a díly pro kompletaci. Porovnáme-li oba tyto údaje, tj. celkový vývoz ve výši ,2 mil. Kč a dovoz pro výrobní spotřebu a investice ve výši ,3 mil. Kč, tak firmy AutoSAP vytvořily kladné saldo zahraničně obchodní bilance ve výši ,0 mil. Kč, které je oproti roku 2010 vyšší o 8,64 %. Investice ve firmách AutoSAP Za poslední období (17 roků) investovaly firmy AutoSAP do svého rozvoje a modernizace výroby celkovou částku ,0 mil. Kč. Tabulka č ukazuje rozložení investic po jednotlivých letech. Z úrovně investic lze najít vazbu nejen na hospodářské výsledky daného roku, ale jejich výše určitým způsobem kopíruje i minulou recesi a následné oživení výroby. Úroveň prostředků určených na investice se oproti předchozímu roku zvýšila a dosáhla částky ,6 mil. Kč, z čehož investice do strojního zařízení tvořily téměř 43 % (10 178,6 mil. Kč) z uvedené částky. Diagram č pak ukazuje vývoj výše investičních prostředků vložených do rozvoje výroby a jejich srovnání s tržbami z vlastní výroby, včetně jejich vzájemného podílu. Jak je z diagramu zřejmé, tento poměr se od r dlouhodobě pohybuje mezi 2 až 4 %. Soubor: APCR2011.DOC 150 AutoSAP, květen 2012

152 Tabulka č Investice ve firmách AutoSAP rok celkem (mil. Kč) z toho dovoz (mil. Kč) , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,8 CELKEM , ,2 mil. Kč ,8 7, , ,0 8,6 Investice a tržby z vlastní výroby 10,2 6,6 6, , , , , ,9 5, , , , ,6 2,1 2,3 4, ,8 2, ,5 3, ,7 3,5 12 % , , , ,7 3, , , , , , , , , , , Investice I (Kč) tržby T (Kč) poměr I/T (%) 0 Diagram č Kromě vlastních zdrojů existuje v oblasti investic ještě další možnost získání finančních prostředků. Česká republika nabízí v rámci finanční podpory investic českým i zahraničním investorům několik programů podpory. Tyto programy jsou zaměřené na různé oblasti podnikání a jsou financované jednak ze strukturálních fondů Evropské unie a jednak ze státního rozpočtu České republiky. Soubor: APCR2011.DOC 151 AutoSAP, květen 2012

153 Jako významné je možné uvést: Ministerstvo průmyslu a obchodu koordinátor Operačního programu Podnikání a inovace. Pro období nabízí celkem 15 programů podpory. Finanční prostředky z nich jsou využitelné na spolufinancování podnikatelských projektů ve zpracovatelském průmyslu a souvisejících službách. Peníze pocházejí dílem ze strukturálních fondů EU (85 %) a dílem ze státního rozpočtu (15 %). Z Operačního programu Podnikání a inovace budou peníze vypláceny ve formě nevratných dotací, zvýhodněných úvěrů a záruk. Šanci mají projekty realizované na území celé České republiky vyjma hlavního města Prahy. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rámci programu Lidské zdroje a zaměstnanost umožňuje podporu spolupráce institucí terciárního vzdělávání (vyšší odborné školy a vysoké školy) s podniky. Vychází se ze skutečnosti, že podnikání není jen pořizování nemovitostí a strojů, jsou to především lidé, kteří pracují. Státní podpora se dosud zaměřovala především na tvorbu pracovních míst jednalo se o programy v gesci MPSV. Zaměstnavatelé ale často řeší také to, že pravidelné investice do zvyšování kvalifikace zaměstnanců představují stále významnější položku jejich rozpočtu. Důležitou součástí podpory podnikání z evropských fondů je tak podpora rozvoje lidských zdrojů ať už se jedná o dotace na školení zaměstnanců nebo zavádění standardů jejich rozvoje. Další program koordinovaný MPO jsou Investiční pobídky pro zpracovatelský průmysl. V rámci něj jsou podporovány projekty zaměřené na činnosti s vysokou přidanou hodnotou a související se znalostní ekonomikou, dále pak projekty do progresivních technologií a s velkým exportním potenciálem. V současné době je připravena novela zákona, která prošla PSP a Senátem ČR a je těsně před konečným schválením prezidentem republiky. Dále jsou uvedeny podmínky v rámci platné legislativy a významné změny oproti stávajícímu platnému znění zákona. Investiční pobídky - zpracovatelský průmysl stávající legislativa Investoři zavádějící novou výrobu nebo rozšiřující stávající výrobu v oblasti zpracovatelského průmyslu mohou v případě investice vyšší než 50 mil. Kč získat investiční pobídky podle Zákona o investičních pobídkách č. 72/2000 Sb. ve znění platném od 2. července Nabízené pobídky Sleva na dani z příjmů právnických osob - úplná sleva na dani z příjmu až po dobu 5 let (nově vzniklé společnosti) - částečná sleva na dani z příjmu až po dobu 5 let (expandující společnosti) Hmotná podpora vytvářených pracovních míst (50 tis. Kč na jedno nové pracovní místo v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností (A) Hmotná podpora na školení a rekvalifikace ve výši 25 % nákladů na školení a rekvalifikace (v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností (A) ) Celková hodnota uvedených investičních pobídek (kromě školení a rekvalifikace) nesmí překročit 40 % (resp. 60 % u malých a 50% u středních podniků) z investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Soubor: APCR2011.DOC 152 AutoSAP, květen 2012

154 Tabulka A B C Hmotná podpora na tvorbu nových pracovních míst (tis. Kč) Hmotná podpora na školení a rekvalifikaci 25 % 35 % 45 % velké střední malé Platnost: 1. ledna 30. ledna 2012 (k tab ) - - Podmínky pro získání pobídek viz tab Tabulka A B C Minimální výše investice (mil. Kč) Minimální krytí vlastním kapitálem (mil. Kč) Minimální procento do strojů z celkové výše investice Platnost: 1. ledna 30. června 2012 (k tab ) Shrnutí návrhu novely zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách) 1) Investiční pobídky pro ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL hlavní změny Podmínky: - Snížení předepsaného podílu strojního zařízení na celkové investici (z 60 % na 50 %) - Minimální investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku musí činit 50 mil. Kč ve znevýhodněných regionech (jedná se o stávající regiony A (tj. regiony, v nichž je k datu Soubor: APCR2011.DOC 153 AutoSAP, květen 2012

155 předložení žádosti míra nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než průměr ČR) a regiony se soustředěnou podporou státu dle usnesení Vlády ČR vč. 141 ze dne 22. února 2010), 100 mil. Kč v ostatních regionech - Nebude možné prodloužit lhůtu pro splnění všeobecných podmínek o 2 roky - Odpadá podmínka zahájení placení částek na pořízení majetku do 24 měsíců od doručení rozhodnutí o příslibu IP - Zpřísnění podmínek pro zachování investice: 5 let od dokončení investiční akce, nikoli od splnění všeobecných podmínek Formy investičních pobídek: - Prodloužení období čerpání slevy na dani z příjmů z 5 na 10 let pro nově příchozí investory i pro expanze stávajících firem - Hmotná podpora na vytváření pracovních míst a na školení a rekvalifikaci bude poskytována stejně jako dle stávající legislativy - Nadále se poskytuje investiční pobídka ve formě převodu pozemků včetně související infrastruktury za zvýhodněnou cenu 2) Rozšíření systému investičních pobídek i na CENTRA STRATEGICKÝCH SLUŽEB Podmínky: - Pobídky pro centra pro tvorbu software, centra sdílených služeb a opravárenská centra - Vytvoření 40 nových pracovních míst u center pro tvorbu software, 100 pracovních míst u ostatních center strategických služeb - Investor má možnost volby způsobilých nákladů mezi náklady na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a mzdovými náklady na nová pracovní místa za 2 roky - Podmínka zachování pracovních míst, popř. dlouhodobého majetku (dle volby způsobilých nákladů) 5 let od vytvoření prvního pracovního poměru na daném pracovním místě nebo od dokončení investiční akce Formy investičních pobídek: - Sleva na dani z příjmů na 10 let - pro nově příchozí investory i pro expanze stávajících firem - Hmotná podpora na vytváření nových pracovních míst a na školení a rekvalifikaci za stejných podmínek jako u zpracovatelského průmyslu 3) Rozšíření systému investičních pobídek i na TECHNOLOGICKÁ CENTRA Podmínky: - Minimální investice 10 mil. Kč do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, z toho nejméně 5 mil. Kč do strojního zařízení - Vytvoření minimálně 40 nových pracovních míst - Investor má možnost volby způsobilých nákladů mezi náklady na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a mzdovými náklady na nová pracovní místa za 2 roky - Podmínka zachování pracovních míst a dlouhodobého majetku 5 let od vytvoření prvního pracovního poměru na daném pracovním místě / dokončení investiční akce Formy investičních pobídek: - Sleva na dani z příjmů na 10 let pro nově příchozí investory i pro expanze stávajících firem - Hmotná podpora na vytváření nových pracovních míst a na školení a rekvalifikaci za stejných podmínek jako u zpracovatelského průmyslu - Převod pozemků včetně související infrastruktury za zvýhodněnou cenu 4) Zavedení institutu STRATEGICKÉ INVESTIČNÍ AKCE - Kromě ostatních investičních pobídek mohou strategické investiční akce získat hmotnou podporu na kapitálovou investici až 5 % nákladů - Pokud v rámci investiční akce dojde k zavedení či rozšíření výroby a současně zavedení či rozšíření technologického centra, může hmotná podpora činit až 7 % nákladů - Maximální míra veřejné podpory se i nadále řídí Regionální mapou ČR, pobídky však budou mít jinou formu (místo části slevy na dani obdrží investor hmotnou podporu) Soubor: APCR2011.DOC 154 AutoSAP, květen 2012

156 - Poskytnutí hmotné podpory na kapitálovou investici schvaluje v jednotlivých případech Vláda ČR - Strategické investiční akce ve výrobě: - Investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku musí činit nejméně 500 mil. Kč; z toho nejméně 250 mil. Kč musí směřovat do strojního zařízení - V důsledku investiční akce musí být vytvořeno nejméně 500 nových pracovních míst - Hmotná podpora na kapitálovou investici může činit nejvýše 1,5 mld. Kč - Strategické investiční akce v oblasti technologických center: - Investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku musí činit nejméně 200 mil. Kč; z toho nejméně 100 mil. Kč musí směřovat do strojního zařízení - V důsledku investiční akce musí být vytvořeno nejméně 120 nových pracovních míst - Hmotná podpora na kapitálovou investici může činit nejvýše 500 mil. Kč MINIMÁLNÍ INVESTICE DLE REGIONŮ CH SO KV TC DO DC LB TP UL CL JN CV MO LT SM TU LN ME MB JC NA KD HK RA PH NB RK PS AB KO PU BE RO PZ KH CR UO PM PB BN SY HB PJ PI PE ZR TA KT JI BK ST JH TR BM BI PT CB ZN CK BV JE SU BR OP OV KI OC NJ FM PR PV VS KM VY ZL UH HO SKUPINA A B C MINIMÁLNÍ INVESTICE 50 mil. Kč 60 mil. Kč 100 mil. Kč Investoři hodnotí možnost spolupráce resp. rozhodnutí o umístění své investice do ČR podle řady hledisek. Jedním z rozhodujících je přístup státu k potenciálnímu investorovi vyjádřený zpravidla určitým systémem, který v legislativní podobě má charakter tzv. investičních pobídek. Rok 2011 byl rokem, kdy vzrostl zájem i počet podaných projektů, který se následně projevil v počtu schválených investičních pobídek. Diagram č znázorňuje rozložení schválených investičních pobídek podle jednotlivých sektorů a podle výše investic v roce Sektor dopravních prostředků, v rámci kterého jsou vedeny investice, které se týkají i automobilového průmyslu, je tentokrát dominujícím sektorem, který realizoval rozhodující procento investic v roce Tato skutečnost vyplývá i z uvedeného diagramu. V případě AutoSAP bylo v roce 2011 vydáno rozhodnutí o udělení Investiční pobídky firmám, které jsou uvedeny v tabulce č Soubor: APCR2011.DOC 155 AutoSAP, květen 2012

157 Investice podle sektorů v roce % = 923,9 mil. USD ostatní 14,6% strojírenství 5,4% dopravní prostředky 47,6% kovozpracující 1,5% chemie, biotechnologie, plasty, guma 8,3% dřevo, textil, papír 3,7% elektrotechnický 1,9% Diagram č Tabulka Společnost Země původu žadatele Investice mil. USD Investice mil. CZK Nově vytvořená pracovní místa BRANO a.s. Česká republika n.s. n.s. n.s. Jihostroj a.s. Česká republika n.s. n.s. n.s. MUBEA s.r.o. Česká republika 80, , Robert Bosch spol. s.r.o. Německo 82, , ŠKODA AUTO a.s. Česká republika 12,62 219, Pro zpracování části kapitoly o investicích v automobilovém průmyslu bylo využito i podkladů agentury CzechInvest. Zpracoval: Ing. Novák 2.10 Výzkumně vývojová základna Její charakter odpovídá současným úkolům souvisejícím zejména s ekologií provozu a bezpečností vozidel a tvoří významný inovační potenciál podniků AutoSAP. Za pozitivum je možné považovat skutečnost, že se ve větší míře uplatňuje týmová spolupráce firem AutoSAP na mezinárodních projektech v rámci evropských programů výzkumu a vývoje (VaV). Kvalita jednotlivých firemních útvarů VaV se projevuje i v tom, že jsou pověřena komplexním vývojem výrobku pro svou mateřskou firmu. V rámci AutoSAP tak vzniká celá řada specializovaných a na špičkové úrovni vybavených pracovišť VaV. Vývoj počtu pracovníků v oblasti VaV v rámci členské základny AutoSAP je zřejmý z diagramu č Oproti roku 2010 došlo v roce 2011 v útvarech VaV k nárůstu pracovníků o cca 7 % a jejich celkový počet ke konci roku 2011 tak dosáhl počtu osob. Jedná se o počet pracovníků v útvarech VaV firem AutoSAP, tedy kromě odborných kateder vysokých škol zapojených do činnosti AutoSAP. Soubor: APCR2011.DOC 156 AutoSAP, květen 2012

158 osob Počet pracovníků ve výzkumu a vývoji počet pracovníků útvarů VaV Diagram č Celkový trend v počtu pracovníků ve vývojových útvarech zůstává pozitivní. V tabulce č jsou uvedeny počty pracovníků útvarů VaV po jednotlivých skupinách výrobců v uplynulých šesti letech. Hodnoty jsou částečně ovlivněny změnou členské základny AutoSAP. Tabulka č Počet pracovníků útvarů VaV finální výrobci výrobci příslušenství účelové organizace V oblasti VaV nachází uplatnění jak individuální schopnost jednotlivce, tak i dokonalá týmová spolupráce. Projevuje se to zejména ve vztahu finální výrobce a výrobce příslušenství, kdy je ze strany finálních výrobců vyžadována větší součinnost v předvýrobních etapách celého projektu. Celý tento systém směřuje ke snížení nákladů na předvýrobní etapy a to jak na straně finálního výrobce, tak v menší míře i na straně výrobců dílů. V neposlední řadě výrazně ovlivňuje pozici dodavatele v rámci dodavatelského řetězce u jednotlivých finálních výrobců. Podíl výrobců dílů a příslušenství, kteří díky uvedené spolupráci získali pozici dodavatele první a druhé řady, tvoří cca 94 % z členských firem, které se touto výrobou zabývají. Problematiku VaV je možno shrnout následujícím způsobem: V rámci AutoSAP má vlastní VaV nebo oddělení související s touto činností více jak 45 % firem. Ke konci roku 2011 v těchto útvarech pracovalo osob. Podle jednotlivých skupin výrobců má vlastní VaV (či obdobný útvar) více jak 46 % podniků příslušenství a 71 % finálních výrobců. Z celkového počtu 90 firem se zahraničním partnerem uvedlo, že má vlastní VaV 42 firem, což je více jak 46 %. Soubor: APCR2011.DOC 157 AutoSAP, květen 2012

159 Na celkovém počtu zaměstnanců firem AutoSAP činí podíl pracovníků VaV 4,5 %. Tento podíl je vyšší než v roce 2010 a dokazuje, že pokud docházelo k redukci počtu pracovníků ve firmách, tak pracoviště VaV byla v řadě případů naopak posílena. Prostředky, které firmy AutoSAP investují ze svých rozpočtů do činnosti útvarů VaV, se pohybují ve výši 3-4 % v závislosti na tržbách z vlastní výroby. Na celkovém počtu pracovníků ve výzkumu a vývoji v ČR se podílí počet pracovníků VaV ve firmách AutoSAP více jak devíti procenty. Národní politika VaV Za pozitivní je možno považovat skutečnost, že si vláda ČR uvědomuje význam VaV pro budoucí rozvoj ekonomiky. Výsledkem je její snaha směřující ke sjednocení vzdělávacího procesu, inovací, výzkumu a aplikační praxe. Jedná se o činnosti které jsou náročné jak z hlediska lidských zdrojů (rozvoj lidského potenciálu), tak z hlediska finančních zdrojů. Efektivní alokace finančních a lidských zdrojů v každé oblasti se však neobejde bez znalosti charakteristik jeho vývoje až do současné podoby, a proto hrají ukazatele vědy a technologií důležitou roli pro určování priorit a tvorbě budoucích politik. Na základě rozhodnutí vlády jsou ze státního rozpočtu každoročně vyčleňovány prostředky pro jednotlivé resorty na zabezpečení úkolů souvisejících se základním i aplikovaným výzkumem a vývojem. Z diagramu č je zřejmá jejich roční alokace včetně podílu připadajícího na MPO. Výdaje na výzkum a vývoj celkem ČR MPO výdaje (mil. Kč) Diagram č Technologická agentura ČR Pro koordinaci úkolů v oblasti VaV a činností s tím souvisejících byl vládním usnesením zřízen nový orgán a sice Technologická agentura ČR (TA ČR), jejíž hlavní úlohou a zaměřením je připravovat a implementovat programy aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací a tím přispívat ke zvyšování konkurenceschopnosti Soubor: APCR2011.DOC 158 AutoSAP, květen 2012

160 a hospodářského růstu ČR. Mezi významné úkoly TA ČR patří i podpora spolupráce mezi výzkumnými organizacemi a podnikatelskou sférou. Prvním vyhlášeným programem byl v roce 2010 program ALFA. Na jaře roku 2011 byl následně vyhlášen program veřejných zakázek pro potřeby orgánů státní správy BETA. V červnu a červenci 2011 byly spuštěny ještě dva nové programy. Jedná se o program Centra kompetence, jehož cílem je podporovat rozvoj dlouhodobé spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích mezi veřejným a soukromým sektorem a program OMEGA zaměřený na podporu projektů aplikovaného společenskovědního výzkumu a vývoje. V červenci 2011 byla také vyhlášena druhá veřejná soutěž programu ALFA. Ačkoliv ve všech programech je kladen velký důraz na aplikační potenciál výsledků projektů, jedná se o naprosto rozdílné programy lišící se nejen svým odborným zaměřením, objemem finančních prostředků, ale i cíli a způsobem výběru projektů. Program ALFA Charakteristika Program ALFA se zaměřuje na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje zejména v oblasti progresivních technologií, materiálů a systémů, energetických zdrojů a ochrany a tvorby životního prostředí a dále v oblasti udržitelného rozvoje dopravy. Program ALFA je rozdělen do 3 podprogramů: 1. Progresivní technologie, materiály a systémy 2. Energetické zdroje a ochrana a tvorba životního prostředí 3. Udržitelný rozvoj dopravy Program je koncipován na šestileté období ( ), během něhož by mělo být rozděleno celkem 7,5 mld. Kč. První výzva do veřejné soutěže byla vyhlášena 24. března 2010, další výzva proběhla v roce 2011 a připravuje se výzva v roce Minimální délka řešení projektů v tomto programu je stanovena na 24 měsíců, maximální pak na 72 měsíců. Příjemci podpory na projekt mohou být samostatné podnikatelské subjekty (právnické i fyzické osoby) i výzkumné organizace, v programu ALFA budou zejména podporovány jejich společné projekty. V programu ALFA mohou být podporovány pouze takové projekty, které odůvodněně předpokládají dosažení alespoň jednoho z následujících druhů výsledků: patent, poloprovoz, ověřená technologie, výsledky s právní ochranou - užitný vzor, průmyslový vzor, technicky realizované výsledky - prototyp, funkční vzorek, certifikované metodiky a postupy a mapy s odborným obsahem, software. PROGRAM BETA Charakteristika PROGRAM BETA bude realizován formou veřejných zakázek na základě výzkumných potřeb identifikovaných příslušnými orgány státní správy. Soubor: APCR2011.DOC 159 AutoSAP, květen 2012

161 Výzkumnými potřebami se nazývají konkrétní projekty, které chce daný orgán státní správy řešit veřejnou zakázkou. TA ČR bude v programu BETA zadávat veřejné zakázky pro následující orgány státní správy: Český báňský úřad; Český úřad zeměměřický a katastrální; Ministerstvo dopravy; Ministerstvo práce a sociálních věcí; Ministerstvo pro místní rozvoj; Ministerstvo vnitra; Ministerstvo zahraničních věcí; Ministerstvo životního prostředí; Státního úřad pro jadernou bezpečnost. Výzkumné potřeby musí přispívat k naplnění alespoň jednoho specifického cíle programu, resp. specifického cíle, který si stanovil příslušný orgán státní správy. Délka řešení projektů v programu BETA je stanovena na 12 až 36 měsíců. Výše nákladů projektu je omezena prostředky programu a prostředky přidělenými danému orgánu státní správy. Způsobilé náklady projektu budou vzhledem k výběru pomocí veřejných zakázek hrazeny ze 100 %. Podpora bude poskytována postupně, pomocí zálohového financování po etapách. Celková částka bude doplacena až po řádném zhodnocení ukončeného projektu. Celkový rozpočet programu je na celou dobu trvání 640 mil. Kč. Pro rok 2012 je vyčleněno 80 mil. Kč. PROGRAM OMEGA Charakteristika PROGRAM OMEGA Je zaměřen na podporu projektů výzkumu a experimentálního vývoje, které mají vysoký předpoklad pro uplatnění v řadě oblastí celospolečenského života obyvatel ČR. Projekty v programu OMEGA mohou předkládat výzkumné organizace i podniky, a to pouze právnické osoby, které splní definici uchazeče dle zákona č. 130/2002 Sb. a Rámce společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2006/C 323/01). Doba trvání programu se předpokládá v letech 2012 až 2017, tj. 6 let. Veřejná soutěž ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích (dále jen veřejná soutěž ) bude vyhlašována ve třech po sobě vyhlašovaných veřejných soutěžích. Poprvé byla vyhlášena v roce 2011 se zahájením poskytování podpory v roce Minimální délka řešení projektů v tomto programu je stanovena na 12 měsíců. Maximální délka řešení projektů je omezena na 24 měsíců. Doba řešení projektů z jednotlivých výzev se nebude překrývat. Výsledky 1. veřejné soutěže programu na podporu aplikovaného společenskovědního výzkumu a experimentálního vývoje OMEGA a Seznam projektů doporučených k podpoře jsou uvedeny na internetových stránkách TAČR. Soubor: APCR2011.DOC 160 AutoSAP, květen 2012

162 PROGRAM CENTRA KOMPETENCE Charakteristika Program Centra kompetence je zaměřen na podporu vzniku a činnosti center výzkumu, vývoje a inovací v progresivních oborech s vysokým aplikačním potenciálem a perspektivou pro značný přínos k růstu konkurenceschopnosti ČR. Vzniklá centra by měla vytvořit podmínky pro rozvoj dlouhodobé spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích mezi veřejným a soukromým sektorem. V návaznosti na hlavní cíl programu, kterým je zvýšení konkurenceschopnosti ČR, program usiluje o stimulaci spolupráce podniků a výzkumných organizací k vytvoření strategických partnerství, posílení interdisciplinarity výzkumu, vývoje a inovací a zvýšení horizontální mobility výzkumných pracovníků (zejména začínajících výzkumníků). Důraz je kladen na skutečnou realizaci výsledků v praxi. Stěžejním předpokladem pro vznik a činnost centra je formulace strategické výzkumné agendy (SVA), tj. dlouhodobých strategických a operativních cílů (na 6 až 10 let) ve výzkumu, vývoji a inovacích, kterých chtějí uchazeči společně dosáhnout. SVA je strukturována do tzv. pracovních balíčků, ve kterých se řeší jednotlivé dílčí úkoly. Centrum kompetence je proto nutno chápat nikoli jako jednorázový krátkodobý projekt, ale jako systém tvořený výzkumnými a podnikatelskými partnery udržitelný i v budoucnosti. Délka trvání programu je 8 let ( ) s termíny vyhlášení tří dvoustupňových veřejných soutěží v letech 2011, 2013 a Celkově by mělo být v rámci programu Centra kompetence rozděleno mil. Kč. Lze očekávat, že v rámci celého programu bude podpořeno přibližně 35 center s průměrným počtem 5 partnerů na jedno centrum, z toho minimálně 3 podniky a 1 výzkumná organizace. Program byl otevřen v roce 2011 s následujícími výzvami pro léta 2013 a Zásady programu byly schváleny Vládou ČR. Technologická agentura České republiky vyhlásila dne výsledky první veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích programu Centra kompetence vyhlášené dne 29. června Na základě tohoto hodnocení a aktuálně disponibilních finančních prostředků předpokládá Technologická agentura uzavření smlouvy o poskytnutí podpory u celkem 22 návrhů projektů z celkem 128 návrhů projektů podaných do této veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích. Mezi podpořené projekty by mělo být v prvním roce řešení rozděleno celkem tis. Kč, což odpovídá částce alokované na program v Návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2012 schváleném usnesením vlády ze dne 21. září 2011 č Seznam návrhů projektů, které byly doporučeny k podpoře a u kterých Technologická agentura ČR předpokládá uzavření Smlouvy o poskytnutí podpory/rozhodnutí o poskytnutí podpory - viz Národní programy pro podporu VaV v gesci odvětvově příslušného resortu Program resortu MPO - TIP jedná se o aktuální program, proto jsou uvedeny některé detaily pro zájemce o zpracování projektu. Program realizuje účelovou podporu průmyslového výzkumu a vývoje z prostředků státního rozpočtu určených na tento účel v rozpočtové kapitole Ministerstva průmyslu a obchodu. Příjem žádostí do programu bude prováděn formou Veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji každoročně, na roky 2010 až 2014 vždy v předcházejícím roce. Soubor: APCR2011.DOC 161 AutoSAP, květen 2012

163 Ukončení řešení všech projektů je určeno na rok Délka řešení jednotlivých projektů je stanovena na dobu do čtyř let (48 měsíců) s tím, že řešení musí být započato v roce, na který byla vyhlášena Veřejná soutěž. Podpora bude poskytována jako účelová podílová dotace na programový projekt. Výše podílu podpory z celkových uznaných nákladů potřebných na vyřešení daného projektu bude stanovena podle platných předpisů (daných tzv. Rámcem ). Projekty z oblasti základního a aplikovaného výzkumu s požadavkem na 100% podporu nebudou přijímány. Nebude poskytována ani 100% podpora etapám řešení v rámci programového projektu výzkumu a vývoje. Pro zájemce o zapojení do tohoto programu jsou dále uvedeny nejdůležitější podmínky pro podání žádosti. Účel dotace poskytované v programu a právní základ Účelem programu TIP je poskytovat podporu z veřejných prostředků výzkumným a vývojovým projektům prováděným před vstupem do podmínek soutěže na trhu, zajišťujícím aplikovaný výzkum a experimentální vývoj pro racionální průmyslovou výrobu budoucnosti, za účelem posílení produkce v České republice a následně i v Evropské unii, k zajištění udržitelného rozvoje ve všech jeho dimenzích, tj. ekonomické, sociální a environmentální, k zajištění plynulé a trvalé tvorby poznatků pro průmyslovou výrobu a k zajištění jejich rychlého a efektivního využívání. Projekty musí přinášet mj. i výrazný motivační účinek pro další výzkumně vývojovou činnost ve smyslu části 6. Rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací č. 2006/C 323/01 ze dne 30. prosince 2006 (dále jen Rámec). Účast, resp. získání podpory v tomto programu má napomoci výrobním organizacím zaujmout takovou pozici na trhu, která by jim umožnila rychle reagovat na změny a spolupodílet se na nich, či je utvářet, a to především těm výrobním organizacím, které skýtají záruku dlouhodobého udržení se na českém trhu. Významně by měl být podpořen aplikovaný výzkum a experimentální vývoj pro malé a střední podniky. Legislativní rámec je dán zejména zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu (dále Zákon ). Předpoklady pro poskytnutí dotace a příjemce podpory Předpokladem pro poskytnutí dotace je účast ve Veřejné soutěži na výběr programových projektů do tohoto programu vyhlášené podle Zákona a souvisejících předpisů v platném znění a dodržení jednotlivých ustanovení Rámce. Dotaci na podporu programového projektu výzkumu a vývoje může obdržet pouze ten uchazeč, který sám zajistí nejméně 50 % řešení projektu vlastními zaměstnanci - měřeno spotřebou té části uznaných nákladů na projekt, určených jako osobní náklady - nebo konsorcium uchazečů, jejichž podíl na řešení projektu je objemem srovnatelný, a to prostřednictvím jednoho ze zúčastněných uchazečů (příjemce). Náklady na pořízení dlouhodobého hmotného majetku nemohou být uznanými náklady na řešení projektu. Náklady na pořízení dlouhodobého nehmotného majetku celkem mohou v projektu činit maximálně 20 % z celkových uznaných nákladů. Nehmotný majetek musí být v žádosti podrobně specifikován a jeho nezbytnost pro řešení projektu musí být náležitě zdůvodněna. Potřeba nehmotného majetku bude individuálně posuzována. Očekávají se výsledky řešení, které budou po navazující etapě přípravy výroby, realizovatelné v praxi, nebo které jednoznačně povedou na základě dalšího navazujícího vývoje a po následné etapě přípravy výroby k realizaci v praxi a dále takové výsledky, které lze uplatnit i v jiných organizacích a podnikatelských subjektech a výsledky, které mají širší aplikační uplatnění. Soubor: APCR2011.DOC 162 AutoSAP, květen 2012

164 Příjemcem podpory, resp. dotace ze státního rozpočtu České republiky na programový projekt výzkumu a vývoje podle Zákona, mohou být: Podnikatelské subjekty - právnické i fyzické osoby, které vedou účetnictví podle platného zákona o účetnictví a jsou zapsané v Obchodního rejstříku - z oblasti průmyslové výroby, včetně malých a středních podniků; výzkumné organizace (výzkumné ústavy, veřejné výzkumné instituce) a školy se mohou účastnit řešení projektů jako spoluřešitelé a spolupříjemci bez omezení. Jestliže se předpokládá spolupráce na řešení projektu, musí být doložena právně platnou smlouvou o spolupráci na řešení tohoto projektu. Výzkumné organizace (výzkumné ústavy, veřejné výzkumné instituce) a školy mohou obdržet podporu jako řešitelé a příjemci v tomto programu pouze v případě, když průkazně doloží zdroje spolufinancování uznaných nákladů na projekt z vlastních neveřejných prostředků, či jiných neveřejných prostředků. Podnikatelské subjekty - právnické i fyzické osoby, které vedou účetnictví podle platného zákona o účetnictví a jsou zapsané v obchodním rejstříku - z oblasti průmyslové výroby, včetně malých a středních podniků, které řeší projekt samy vlastními zaměstnanci nebo ve spolupráci s dalšími účastníky projektu a prokážou schopnost projekt kofinancovat z vlastních nebo jiných neveřejných prostředků, Aktuální výzva: Vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích na výběr programových projektů do resortního programu výzkumu a vývoje TIP Ministerstva průmyslu a obchodu na rok 2013 se předpokládá v květnu-červnu V rámci programu TIP bylo v roce 2011 zahájeno řešení u následujících projektů výrobních členských firem AutoSAP: Kód Příjemce Projekt FR TI3/497 Continental Automotive Czech Republic s.r.o. FR TI3/018 Jihostroj a.s. FR TI3/460 MODELÁRNA LIAZ spol. s r.o. Multimediální jednotky vývoj nových zkušebních a analytických metod určených pro konstrukci produktů s vysokou kvalitou a užitnými vlastnostmi. Konchoidní hydrogenerátor (KHG) vysokotlaké hydraulické čerpadlo s valivým pístem nové kinematické koncepce Výzkum a vývoj vysoceefektivních technologií a nástrojů pro lisované a vypěňované díly. Pro rok 2012 by vybrány následující projekty výrobních členských firem AutoSAP Kód Příjemce Projekt FR TI4/039 JAWA Moto spol. s r.o. FR TI4/310 IDIADA CZ a.s. FR TI4/701 Continental Automotive Czech Republic s.r.o. Nový univerzální terénní a cestovní motocykl JAWA 1200 Zvýšení životnosti dopravních pásů namáhaných rázovým zatížením Vize budoucnosti Helický paprsek Soubor: APCR2011.DOC 163 AutoSAP, květen 2012

165 Programy EU zaměřené na oblast VaV Program MPO - Operační program podnikání a inovace (OPPI) V rámci své působnosti koordinuje MPO významný operační program hrazený dle pravidel EU s názvem Operační program podnikání a inovace (OPPI). Ministerstvo průmyslu a obchodu představuje v rámci tohoto programu pro období 2007 až 2013 celkem 15 programů podpory. Do oblasti výzkumu a vývoje je možné v rámci OPPI zařadit tyto programy: POTENCIÁL má za cíl posílení podnikových kapacit výzkumu a vývoje s návazností na výrobní aktivity firem. Podporováno je zejména zakládání a rozvoj technologických center a vnitropodnikových oddělení výzkumu a vývoje. Program je součástí Operačního programu Podnikání a inovace a je určen všem podnikatelům bez ohledu na velikost. V této souvislosti je nutné připomenout, že např. v rámci programu Potenciál postavila společnost Tesla Blatná novou moderní laboratoř pro výzkum a vývoj nových výrobků z oblasti senzorové techniky. Realizovaný projekt s dotací 36 % způsobilých výdajů vytváří předpoklady, jak posílit konkurenceschopnost firmy. PROSPERITA je zaměřena na podporu vzájemné spolupráce mezi vědeckovýzkumnými institucemi, vysokými školami a podniky formou výstavby a rozvoje vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů a center pro transfer technologií. Program je součástí Operačního programu Podnikání a inovace a je určen podnikatelským subjektům, vysokým školám a veřejným výzkumným institucím. SPOLUPRÁCE podporuje vznik a rozvoj kooperačních seskupení (klastrů, pólů excelence a technologických platforem), v nichž spolupracují podniky, vysoké školy a výzkumné ústavy. Program je součástí Operačního programu Podnikání a inovace a je určen firmám, vysokým školám a veřejným výzkumným institucím. V rámci druhé výzvy tohoto programu zpracoval AutoSAP projekt s názvem Technologická platforma Vozidla pro udržitelnou mobilitu, jehož cílem je vypracování základního směru a témat jako podkladu pro budoucí technologický a inovační rozvoj odvětví a směru výzkumu a vývoje v rámci odvětví. Projekt byl schválen pod č. 5.1 SPTP02/008 s termínem zahájení v 6/2010 a ukončení v 5/2013. V průběhu roku 2011 byla zpracována STRATEGICKÁ VÝZKUMNÁ AGENDA, která je v současné době transformována do Implementačního Akčního Plánu (IAP). AutoSAP se podílí na činnosti následujících technologických platforem: - Česká technologická platforma STROJÍRENSTVÍ - Národní technologická platforma NGV (Natural Gas Vehicles) GESHER/MOST je určen na podporu účasti českých podniků všech velikostí ve spolupráci s izraelským partnerem v projektech aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje. Účast veřejné výzkumné instituce je možná pouze ve spolupráci se soukromou firmou. Projekty na ochranu práv průmyslového vlastnictví tato část programu Inovace přispívá dotacemi k širšímu využívání ochrany nehmotných statků v podobě patentů, užitných vzorů, průmyslových vzorů a ochranných známek. Program je součástí Operačního programu Podnikání a inovace a je určen podnikatelským subjektům, vysokým školám a veřejným výzkumným institucím. Soubor: APCR2011.DOC 164 AutoSAP, květen 2012

166 Tabulka uvádí základní přehled o stavu výzev jednotlivých programů podpory. Aktualizace: k Plánované spuštění Program podpory vyhlášení prodloužení Výzvy III v rámci programu EKO ENERGIE příjem registračních žádostí do programu MARKETING příjem registračních žádostí do programu SPOLUPRÁCE TECHNOLOGICKÉ PLATFORMY příjem plných žádostí do programu SPOLUPRÁCE - KLASTRY vyhlášení druhého prodloužení Výzvy II v rámci programu MARKETING vyhlášení prodloužení Výzvy II v rámci programu SPOLUPRÁCE TECHNOLOGICKÉ PLATFORMY vyhlášení prodloužení Výzvy II v rámci programu NEMOVITOSTI vyhlášení I. prodloužení Výzvy III v rámci programu ROZVOJ příjem plných žádostí do programu ICT V PODNICÍCH vyhlášení II. prodloužení Výzvy III v rámci programu PROGRES příjem registračních a plných žádostí do programu INOVACE PROJEKT NA OCHRANU PRÁV PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ příjem plných žádostí do programu ŠKOLICÍ STŘEDISKA Důležité informace k jednotlivým programům VaV lze nalézt na internetových stránkách MPO ( a CzechInvestu ( resp. na Program resortu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR Program Výzkum a vývoj pro inovace (VaVpI) Pro potřeby veřejných institucí v oblasti průmyslového výzkumu a vývoje dále slouží Operační program Výzkum a vývoj pro inovace. Cílem tohoto operačního programu je zintenzívnit spolupráci vysokých škol s průmyslovými podniky, a to jak podporou rozvoje kapacit pro výzkum a vývoj na vysokých školách či výzkumných institucích, tak i zlepšením informovanosti o nabídce a poptávce v oblasti průmyslového výzkumu a vývoje. Bližší informace k Operačnímu programu Výzkum a vývoj pro inovace lze získat na adrese: opvyzkum@msmt.cz. Z hlediska další perspektivy bude zaměřena pozornost vedle výše zmíněných programů zejména na prohloubení spolupráce vysokých škol a průmyslového sektoru, vzniku nových technologicky orientovaných firem, informovanosti odborné i široké veřejnosti o výsledcích výzkumu a vývoje a v neposlední řadě i na podporou inovativních projektů. Soubor: APCR2011.DOC 165 AutoSAP, květen 2012

167 Další programy EU Sedmý rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj (RP7) Jedná se o nový standard v evropském výzkumu, který je základním nástrojem EU pro financování výzkumu v Evropě. Platí od roku 2007 do roku Tento program je výsledkem mnohaletých konzultací s vědeckou komunitou, výzkumnými a zákonodárnými institucemi i dalšími zainteresovanými stranami. RP7 si uchovává důležité prvky dřívějších rámcových výzkumných programů. Klade stejný důraz na sdružování evropských partnerů, přeshraniční spolupráci, otevřenou koordinaci a vynikající kvalitu výzkumu. Jeho rozpočet v letech 2007 až 2013, tedy na sedmileté období, dosahuje 53,2 miliard euro, což je dosud největší množství peněz, jaké kdy bylo na takové programy vyčleněno. RP7 má oproti předchozím programům řadu odlišností. - Vyšší rozpočet - Tematické zaměření - Evropská rada pro výzkum (ERV) - Znalostní regiony - Finanční sdílení rizik - Společné technologické iniciativy (STI) - Jediná asistenční služba Sedmý rámcový program se skládá z několika specifických programů: Spolupráce podporování spolupráce mezi průmyslovými podniky a akademickou obcí za účelem získání vedoucího postavení v klíčových technologických oblastech. Myšlenky podpora základního vědeckého hraničního výzkumu (řízení prostřednictvím Evropské rady pro výzkum). Lidé podpora mobility a rozvoje kariéry pro výzkumné pracovníky z Evropy i jiných zemí. Kapacity napomáhání rozvoji kapacit, které Evropa potřebuje k tomu, aby se stala prosperující ekonomikou založenou na znalostech. Jaderný výzkum (program Euratom) rozvoj evropských kapacit týkajících se štěpení a fúze jádra. Sedmý rámcový program je otevřen širokému spektru organizací a jednotlivců. Univerzity, výzkumná střediska, nadnárodní společnosti, MSP (malé a střední podniky), veřejná správa, a dokonce i jednotlivci z celého světa ti všichni mají příležitost účastnit se RP7. Konkrétní účastnická pravidla jsou vždy uplatňována v závislosti na dané výzkumné iniciativě. Více informací na www. cordis.europa.eu, nebo cordis.europa.eu/fp7/home_en.html. Soubor: APCR2011.DOC 166 AutoSAP, květen 2012

168 Významní investoři v oblasti VaV V oblasti výzkumu a vývoje patří Česká republika stále mezi nejatraktivnější lokality. Řada nadnárodních společností, jako jsou MB Tech, Ricardo, Swell, Valeo, Visteon, Bosch a Siemens, zde vybudovala svá střediska výzkumu a vývoje. Je to ovlivněno zejména: - vysokou úrovní technického vzdělání na některých technických vysokých školách - každoročně se stává součástí pracovního trhu více jak absolventů škol technického směru a každým rokem tento počet vzrůstá o stovky. Kromě vysokých škol má český vzdělávací systém ještě jiné zdroje kvalifikované pracovní síly včetně specializovaných čtyřletých technických středních škol, jejichž absolventi dosahují vzdělání téměř na úrovni bakalářského vzdělání na vysoké škole. Většina vysokých škol provozuje střediska výzkumu a vývoje zaměřená na úkony spojené s automobilovým průmyslem, která úzce spolupracují s firmami z tohoto oboru. Jako příklad je možné uvést nové laboratoře a zkušebny ČVUT Centrum vozidel udržitelné mobility v Roztokách u Prahy. V tabulce č jsou pro informaci uvedeni významní investoři v oblasti výzkumu a vývoje v České republice za uplynulé období. Tabulka č společnost sektor společnost sektor AMI Semiconductors mikroelektronika Motorola Freescale mikroelektronika Behr automobilový průmysl On Semiconductors mikroelektronika Bosch automobilový průmysl Ricardo součástky do motorů Continental Teves automobilový průmysl Rieter automobilový průmysl, přesné strojírenství Ericsson elektronika Rockwell Automation přesné strojírenství Flextronics mikroelektronika Roper Industries přesné strojírenství Honeywell elektronika Siemens automobilový průmysl IMI přesné strojírenství Silicon & Soft Systems mikroelektronika Indet Safety Systems automobilový průmysl ST Microelectronics mikroelektronika Ingersoll Rand přesné strojírenství TRW automobilový průmysl Kostal automobilový průmysl Tyco protipožární systémy Latecoere letecké součástky Valeo automobilový průmysl Mercedes Benz automobilový průmysl Visteon automobilový průmysl 2.11 Stav v oblasti certifikace Zpracoval: Ing. Novák Podmínky pro uplatnění výrobků na automobilovém trhu, resp. pro to, stát se globálním dodavatelem v rámci automobilového průmyslu, se neustále zpřísňují. Firmy jsou povinny splnit řadu předpokladů. Požadavky uplatňované zejména ze strany finálních výrobců na tzv. první řadu dodavatelů se netýkají jenom otázky ceny, kvality výrobku a jeho dodání v čase podle potřeby zákazníka. Současná doba klade odpovídající nároky i na řízení výroby a management dodavatele, který musí prokázat, že je schopný kvalifikovaně reagovat na potřeby odběratele. Mimo kvalitativní ukazatele musí výroba splňovat i přísné ekologické normy. Tato kriteria většina norem obsahuje. Je pochopitelné, že jsou tyto podmínky a kriteria dále uplatňovány v rámci celého dodavatelského řetězce a jsou přeneseny i na dodavatele druhé resp. třetí řady. Pro jejich ověření je zaveden celý systém tzv. certifikací. Další část kapitoly mapuje situaci ve dvou nejdůležitějších oblastech a to v oblasti řízení kvality a ekologie. Soubor: APCR2011.DOC 167 AutoSAP, květen 2012

169 Normy kvality Rozsah certifikace kvality doznal v posledním období výrazných změn. Dřívější vrchol, který znamenal obdržení certifikátu kvality dle normy VDA 6.1, je nahrazen komplexnějším hodnocením, které prochází prakticky celým dodavatelským řetězcem a vyznačuje se tedy provázaností od dodavatele první řady až na dodavatele dalších řad. Celý systém vede k dalšímu zvýšení zodpovědnosti za výrobek a to nejen ve vztahu k vozidlu, ale v tomto případě i ke každému jeho dílu. Většina firem AutoSAP zareagovala pozitivně na tuto novou skutečnost a z předaných podkladů vyplývá, že prakticky ve většině výrobních firem jsou vytvářeny podmínky pro přechod na vyšší stupeň, tj. na normu řady ISO/TS. Určitou výjimkou jsou nevýrobní organizace, jako jsou např. školy, konstrukční kanceláře apod. Přehled o situaci z hlediska norem kvality ve firmách zapojených do činnosti AutoSAP je uveden v tabulce č Tabulka č certifikace dle ISO , ISO/TS16949, VDA 6.1, QS 9000 případně audit kvality odběratelem počet firem AutoSAP % z firem AutoSAP má uděleno ,4 91,3 90,4 88,2 usiluje o udělení ,0 0,0 0,0 0,0 ostatní ,6 8,7 9,6 11,8 Celkem AutoSAP: ,0 100,0 100,0 100,0 Poznámka: pod označení ostatní jsou vedeny školy, sdružení a firmy, které údaje nepředaly Audity systému řízení kvality Na provádění auditů se specializuje řada organizací a to jak se zahraniční kapitálovou účastí, tak i české auditorské firmy. Ty jsou většinou s vazbou na určitý region. Ve vazbě na rozšířené systémy hodnocení jsou do procesu certifikace zapojeni i dodavatelé další řady a okruh hodnocených firem se tak zvětšuje. Zejména s ohledem na finanční náročnost a nutnou pravidelnou aktualizaci certifikátu se začíná po dohodě s odběratelem uplatňovat tzv. samohodnocení. V řadě případů je postupováno podle vlastních pravidel, která však berou za základ výše uvedené normy. Normy pro ochranu životního prostředí Jednou z dalších podmínek, které platí jak pro finální výrobce, tak i pro uplatnění firmy v rámci dodavatelského řetězce automobilového průmyslu, je její aktivní politika v oblasti ochrany životního prostředí. Z tohoto pohledu je automobilový průmysl na čelním místě v rámci zpracovatelského průmyslu. Týká se to zejména uplatňování a zavádění norem řady ISO V rámci AutoSAP mělo k datu udělen certifikát dokládající plnění těchto norem celkem 95 firem, což představuje více jak 62 % z členské základny. Např. z firem vyrábějících díly a příslušenství vozidel získalo certifikát téměř 78 % firem. Další firmy AutoSAP se na certifikaci připravují. Soubor: APCR2011.DOC 168 AutoSAP, květen 2012

170 Ekologické audity Ve většině případů jsou ekologické audity prováděny firmami, které se zabývají prováděním auditů kvality. Odlišnost vlastního procesu hodnocení je řešena v rámci organizační struktury hodnotitelské firmy. Závěr ke kapitole Výzvou pro každou firmu je skloubit zvyšující se nároky na kvalitu v rámci procesu výroby s požadavkem na její ekonomičnost a ekologičnost. Tento trend pak vede k zavádění vyšších, dokonalejších a pochopitelně i nákladnějších systémů řízení prakticky na všech stupních vedení firmy. Týká se to jak finálních výrobců z pohledu uplatnění výrobku na trhu, tak i výrobců dílů a příslušenství vozidel, pro které je jejich zavádění a dodržování nutnou podmínkou pro udržení konkurenceschopnosti firmy a udržení se v dodavatelském řetězci. Všechna tato opatření na straně výrobců jsou motivována nejen snahou o plnění legislativy, která chrání spotřebitele, ale zejména splněním rostoucích požadavků zákazníků, kteří očekávají po všech stránkách nejen kvalitní výrobek s vysokou mírou užitných vlastností, ale v současné době i výrobek, který je svým provozem šetrný k životnímu prostředí. Za významnou oblast je možné z pohledu vlastního procesu hodnocení považovat výrobu a prodej náhradních dílů. Časová a finanční náročnost jednotlivých opatření klade otázku, do jaké míry jsou schopni podmínky certifikace plnit někteří výrobci, kteří se chtějí uplatnit zejména na trhu náhradních dílů. Proto zůstává i nadále našim zájmem, aby bylo z důvodu dodržení požadované kvality a následné bezpečnosti výrobku upřednostňováno použití originálních náhradních dílů. Zpracoval: Ing. Novák 2.12 Sociální dialog a kolektivní vyjednávání ve firmách Podniková úroveň Údaje o průběhu a výsledcích kolektivního vyjednávání jsou sekretariátem AutoSAP pravidelně vyhodnocovány. Vedle údajů o průměrných mzdách za uplynulé období i datech o očekávaném mzdovém vývoji v nastávajícím roce jsou tak dalším důležitým zdrojem informací pro členskou základnu v dané oblasti. Zjišťování dat je prováděno ve dvou fázích. První šetření je provedeno na začátku roku. V tomto úvodním šetření je důraz kladen zejména na očekávaný mzdový vývoj v nastávajícím roce. Dále se zjišťuje situace o stavu kolektivního vyjednávání. Získané údaje slouží zejména jako podpůrný argument pro firmy, které ještě nemají kolektivní vyjednávání uzavřené. Poté se průzkum ještě jednou aktualizuje prostřednictvím databázových listů. Na základě těchto dat se aktualizují zejména údaje o stavu kolektivního vyjednávání a úrovně odborové organizovanosti v členských firmách. Dvě fáze se používají proto, že kolektivní smlouvy se ve firmách uzavírají většinou do konce prvního čtvrtletí. Je ale obvyklé, že se vyjednávání protáhne až do dubna či května. Kromě údajů z firem jsou monitorovány i veřejné informační zdroje, doplňujícím zdrojem informací je i účast na valné hromadě automobilní sekce OS KOVO. Kolektivní vyjednávání má ve firmách různý průběh a nelze jej zjednodušit pod jedinou zobecňující charakteristiku. Přesto lze v roce 2012 z nám známých průběhů kolektivního vyjednávání (zejména z oblasti finálních výrobců) vysledovat trend zvyšování požadavků ze strany odborových organizací. Z dalších dostupných, ale spíše zprostředkovaných informací a vyjádření obou stran sociálního dialogu tj. odborů a zaměstnavatelů vyplývá, že v některých členských firmách došlo k dohodě zaměstnavatelů a zástupců zaměstnanců ještě do konce roku 2011 a průběh kolektivního vyjednávání lze charakterizovat jako nekonfliktní, rychlý a korektní. Soubor: APCR2011.DOC 169 AutoSAP, květen 2012

171 V některých firmách bylo ale kolektivní vyjednávání delší a možno říci i komplikované. V některých případech nebyl výsledek znám ještě ani ke konci dubna, kdy byly uzavírány databázové listy, ale počet firem, které v době uzávěrky ještě kolektivní vyjednávání uzavřené neměly, zůstal zhruba na úrovni roku Zároveň nám není znám případ, kdy by při kolektivním vyjednávání byl ze strany odborů využit i nátlakový argument výstražné stávky. Uváděné odlišné formy kolektivního vyjednávání jsou dány nejen ekonomickými výsledky jednotlivých firem, ale i odlišnými výchozími podmínkami v regionech (zejména úrovní zaměstnanosti a průměrné mzdy). Přesto je možno říci, že vztahy mezi zástupci zaměstnanců a zaměstnavateli v automobilovém průmyslu jsou dlouhodobě korektní a dialog se vede v oboustranně rozumných mezích i při kolektivním vyjednávání. Zástupci zaměstnanců (odbory) ve většině případů správně vnímají, že kolektivní vyjednávání a jeho výsledky musí odrážet reálné ekonomické možnosti jednotlivých firem. Jen za tohoto předpokladu je možno budovat vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem na korektních základech. Vzájemně vyvážená kolektivní smlouva je nejen nezbytným nástrojem k udržení sociálního smíru, ale i jednou ze základních podmínek pro udržení konkurenceschopnosti firmy. Je ale zřejmé, že v roce 2012 bylo kolektivní vyjednávání jednoznačně o tom, jak zvýšit reálné příjmy zaměstnanců. To je hlavní rozdíl od krizového období let 2009 a částečně i 2010, kdy bylo kolektivní vyjednávání zejména o tom, jak udržet zaměstnanost. Jsme tedy opět v obvyklé situaci hledání vyváženého kompromisu mezi růstem mezd a růstem přidané hodnoty jako základního předpokladu konkurenceschopné firmy. Údaje o odborové organizovanosti a stavu kolektivního vyjednávání předalo prostřednictvím databázových listů 81,6 % členské základny, to je o téměř 9 procentních bodů větší návratnost než v roce Data zpracovaná a vyhodnocená do konce dubna 2012 je možno shrnout do následujících hlavních bodů */: existenci odborové organizace uvedlo 60,5 % členské základny AutoSAP, tedy stejně jako v roce minulém; zbylých 39,5 % firem odborovou organizaci nemá; odborově organizováno je více než 50 % zaměstnanců firem AutoSAP, to je více než celostátní průměr (pod 30 %, trend má spíše klesající charakter); nejpočetněji zastoupeným odborovým svazem je OS KOVO, který má zastoupení v 73 % firem s odborovou organizací, druhým nejpočetnějším svazem zůstává OS CHEMIE, vedle těchto tradičních odborových svazů se začíná zvyšovat počet firem, u kterých působí nezávislá odborová organizace, zvyšuje se i počet firem, kde působí více než jedna organizace; k datu zpracování byla kolektivní smlouva uzavřena v 74,7 % firem, u kterých působí odborová organizace, to je jen o necelý 1 procentní bod více než v roce loňském; ve zbývajících 25,3 % firem se o uzavření kolektivní smlouvy dosud jedná; kolektivní smlouvy jsou většinou uzavírány jako víceleté s tím, že každoročně je obnovována pouze tzv. MZDOVÁ DOHODA, která je ze své podstaty samozřejmě nejproblémovější částí při kolektivním vyjednávání */ Získaná data potvrdila, že rozdíly v odborové organizovanosti a podílu OS KOVO oproti datům z roku 2009 a 2010 jsou naprosto zanedbatelné. Potvrzuje se tedy, že získaná data jsou velmi korektní a jen nepatrné rozdíly jsou dány počtem a strukturou respondentů. Výsledky rychlého průzkumu k předpokládanému vývoji (nárůstu) mezd ve firmách AutoSAP pro rok 2012 jsou uvedeny dále v samostatné kapitole Soubor: APCR2011.DOC 170 AutoSAP, květen 2012

172 Kromě mezd jsou dalšími důležitými oblastmi kolektivního vyjednávání: fond pracovní doby a práce přesčas příplatky za práci v rizikovém či zdraví škodlivém prostředí pružná pracovní doba a s ní související fond pracovní doby agenturní zaměstnávání, včetně zaměstnávání cizinců odvody sociálního a zdravotního pojištění za odborové funkcionáře I přes to, že průměrná mzda v automobilovém průmyslu dlouhodobě přesahovala zhruba o 15 % výši průměrné mzdy v ČR (v roce 2011 to bylo už o 20,2 %), poskytuje většina firem navíc svým zaměstnancům sociální výhody jdoucí nad rámec znění současného Zákoníku práce. V roce 2011 byly bonusy vyhodnocovány již pátým rokem. Na dotaz ohledně bonusů odpovědělo v databázových listech 115 firem (75,7 % členské základny). Je to tedy opět výrazně lepší návratnost než v roce 2010, kdy odpovědělo 65 % firem. Z došlých odpovědí je sestaveno pořadí podle četnosti a v diagramu č pak vyjádřen jejich procentní podíl. Tabulka č Poskytovaný bonus Poskytuje firem příspěvek na stravování 96 příspěvek na penzijní připojištění 68 delší dovolená 60 příspěvek na kapitálové životní pojištění 38 příspěvky na péči o zdraví, fitness 34 odměny při pracovních a životních jubileích 32 financování vzdělávání 29 příspěvky na dopravu 20 mzdové benefity 16 příspěvky na rekreaci 14 ostatní 2 90,0% 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% příspěvek na stravování 83,5% příspěvek na penzijní připojištění Bonusy poskytované firmami AutoSAP 59,1% 52,2% příspěvky na péči o zdraví, fitness delší dovolená příspěvek na kapitálové životní pojištění 33,0% 29,6% 27,8% 25,2% odměny při pracovních a životních jubilejích financování vzdělávání Diagram č příspěvky na dopravu 17,4% 13,9% 12,2% mzdové benefity příspěvky na rekreaci Soubor: APCR2011.DOC 171 AutoSAP, květen 2012 ostatní 1,7%

173 Z tabulky č a diagramu č vyplývá, že nejoblíbenějším a nejvíce se vyskytujícím bonusem, který ale zároveň zaměstnanci vnímají téměř jako samozřejmost, je příspěvek na stravování. Využívá ho více než 83 % firem. Oproti roku 2010 se tento podíl ještě mírně zvýšil. Velmi oblíbený a výhodný jak pro zaměstnance, tak i zaměstnavatele je příspěvek na penzijní připojištění, které firmy poskytují nejčastěji v rozmezí Kč měsíčně. Poskytování uvedeného bonusu uvedlo 59 % firem, tedy zhruba o 6 procentních bodů méně než v loňském roce. Jako téměř samozřejmé už je dnes řadou zaměstnanců i zaměstnavatelů vnímáno i poskytování delší dovolené o 1 týden (někteří z respondentů tento bonus pravděpodobně ani neuvedly). Příspěvek na životní pojištění je poskytován nejčastěji v rozmezí Kč měsíčně. Příspěvek poskytuje 33 % firem, hodnota je v tomto případě o 4 procentní body nižší proti roku Mírný pokles zaznamenaly příspěvky na péči o zdraví a na vzdělávání. K mírnému zvýšení oproti loňsku naopak došlo u odměn při pracovních a životních jubileích. Pokud jde o ostatní uváděné bonusy hmotného charakteru (zejména mobilní telefony a notebooky), jsou zaměstnanci vnímány spíše jako pracovní nástroj než jako bonus Vyšší odborová úroveň - Kolektivní smlouva vyššího stupně (KSVS) S ohledem na nové členské firmy je potřeba na úvod této kapitoly zopakovat stanovisko členské základny (vyjádřené několikrát zopakovaným usnesením Rady ředitelů), o tom, že Sdružení automobilového průmyslu nejedná a nebude jednat o uzavření kolektivní smlouvy vyššího stupně (KSVS). Sdružení automobilového průmyslu také odmítá možnost případného zastupování v těchto jednáních třetím subjektem (např. Svazem průmyslu a dopravy ČR). Protože automobilový průmysl je specifické odvětví, nepovažujeme za správný ani institut tzv. plošného rozšiřování KSVS na příbuzné či blízké obory. Přestože AutoSAP hlavně z důvodů velkých rozdílů mezi členskou základnou (odlišné ekonomické podmínky i výrobní program) nejedná o kolektivní smlouvě vyššího stupně, členská základna AutoSAP považuje sociální dialog za důležitý a žádoucí. Důkazem toho je, že AutoSAP má od ledna 2012 nově uzavřenou aktualizovanou Dohodu o spolupráci s OS KOVO, která navazuje na dohodu z října 2001 a její dodatky z března 2004 a ledna Oblasti spolupráce vymezené dohodou jsou: o Všeobecná část - podpora včasného uzavírání kvalitních podnikových kolektivních smluv - respektování uzavřených smluv, ujednání a závazků - konzultace a diskuse o otázkách pracovněprávních a mzdových - vzájemná výměna informací včetně účasti zástupců na zasedáních o Úroveň Rady hospodářské a sociální dohody (tripartity) - prosazování společných zájmů v automobilovém průmyslu - zjednodušení regulačního rámce, investice do dopravní infrastruktury, rozvoj lidských zdrojů, výzkum a vývoj, čerpání prostředků z OP EU, obnova vozového parku, zamezení sociálního dumpingu, o Podniková úroveň - vzájemný dialog a spolupráce, informovanost - vytváření podmínek pro činnost odborových organizací - důvěra a partnerství Soubor: APCR2011.DOC 172 AutoSAP, květen 2012

174 o Flexibilita pracovní síly o Péče o zdraví zaměstnanců o Liberalizace pracovního práva o Ovlivňování vzdělávací soustavy směrem k potřebám trhu práce o Motivace zaměstnanců a formy odměňování Dohoda v kompletním znění je umístěna na stránkách v sekci Jen pro členy. Zpracoval: Ing. Ešner 2.13 Předpokládané nárůsty mezd pro rok 2012 Výsledky rychlého průzkumu mezi firmami AutoSAP z února 2012 Byla oslovena celá členská základna AutoSAP, tj.152 firem. Na společný dotaz, který se týkal kolektivního vyjednávání a předpokládaného mzdového vývoje, odpovědělo více než dvě třetiny firem. Ne všechny odpovědi však obsahovaly údaje o očekávaném mzdovém vývoji. Tyto údaje uvedla cca polovina firem, které na rychlý průzkum reagovaly. Výsledky průzkumu jsou shrnuty v následujících tabulkách. dohodnutý či v KS již uzavřený nárůst mzdový nárůst 2012 / 2011 vstupní požadavky odborů návrh vedení firem předpokládaný nárůst u firem 2,92% 8,61% 2,32% z toho: finální výrobci 1,50% 13,65% 2,30% výrobci skupin a dílů 2,93% 5,25% 2,33% účelové organizace 3,67% - - bez odborové organizace předpokládaný nárůst u firem 3,33% mzdový nárůst 2012 / 2011 s odborovou organizací a uzavřenou kolektivní smlouvou 2,81% mzdový nárůst 2012 / 2011 se zahraničním kapitálem tuzemské firmy bez zahraničního partnera předpokládaný nárůst u firem 3,09% 2,61% Pro ilustraci je v následujícím diagramu uveden vývoj meziročních mzdových nárůstů od roku 2005 s předpokladem vývoje 2011/2012. Soubor: APCR2011.DOC 173 AutoSAP, květen 2012

175 10,0% Meziroční vývoj mezd ve firmách AutoSAP 9,0% 8,0% 7,0% 6,0% 5,0% 5,67% 6,65% 7,18% 6,91% 6,45% 4,56% 4,0% 3,0% 2,0% 1,0% 1,50% 2,92% 0,0% 2005/ / / / / / /2010 předpoklad 2012/2011 Zpracoval: Ing. Ešner Soubor: APCR2011.DOC 174 AutoSAP, květen 2012

176 3. Složení vozového parku v České republice 3.1 Základní údaje a shrnutí ukazatel (parametr) Česká republika 1/ Počet registrovaných vozidel k osobní (OA) ks - malá užitková ks - nákladní ks - autobusy ks - motocykly a mopedy ks 2/ Struktura vozového parku OA Česká republika průměr EU Průměrný věk OA 13,83 roku 8 až 8,5 roku Podíl OA ve věku nad 10 let 60,38 % pod 36 % Počet OA na 1000 obyvatel Obměna vozového parku novými OA 3,85 % nad 7,5 % Stupeň motorizace (počet osobních automobilů na 1000 obyvatel) v ČR se přibližuje některým motoristicky vyspělým zemím EU. Věková struktura parku osobních automobilů a obměna vozového parku v ČR je však nevyhovující a ve srovnání s hodnotou v zemích EU podprůměrná (průměrným stářím, podílem vozidel ve věku nad 10 let i hodnotou obměny parku). 3/ Životní prostředí Česká republika Roční proběh OA plnících EURO = < 1 4,5 mil km to je 10,1 % a podíl na celkových emisích HC a NOx... 12,0 mil. tun to je 50,5 % Roční proběh OA plnících EURO > 1 40,5 mil. km to je 89,9 % a podíl na celkových emisích HC a NOx... 11,8 mil. tun to je 49,5 % stará vozidla Stará vozidla při mnohem nižším (10%) ročním proběhu km vypustí do ovzduší více než 50 % nebezpečných emisí uhlovodíků (HC) a oxidů dusíku (NOx), tedy více než zbytek vozového parku dohromady (viz diagram č ). Pokud by stará vozidla byla nahrazena vozidly plnícími normu EURO 4 a EURO 5, došlo by ke snížení emisí HC a NOx vznikajících provozem osobních automobilů o 9,3 mil. tun, to je téměř o 40 %. Jednalo by se o vyřazení cca 1,38 mil. vozidel. 4/ Bezpečnost v provozu Česká republika absolutně podíl přepočtený na proběh km Usmrcené osoby v OA starších než 10 let ,24 % ve věku do 10 let ,76 % Počet těžce zraněných v OA nad 10 let ,53 % do 10 let ,47 % Vozidla do věku 10 let mají větší podíl na nehodách (i vlivem vyššího ročního proběhu km), ale počty usmrcených, těžce a lehce zraněných osob jsou výrazně nižší (viz diagram č ). Nejvyšší podíl jak na počtu usmrcených tak zraněných osob byl podchycen u vozidel ve věku 11 až 15 let. Poměr usmrcených osob v osobních automobilech ve věku do 10 a nad 10 let činí zhruba 40 % : 60 %. Česká republika průměr EU 5/ Průměrný věk autobusů 14,56 roku 10,5 až 11 let Obnova vozového parku je i v této kategorii vozidel nedostatečná, průměrný věk vozového parku autobusů v ČR je neúměrně vysoký. Soubor: APCR2011.DOC 175 AutoSAP, květen 2012

177 Vliv na životní prostředí Situace v roce 2011 Vliv na bezpečnost v provozu Diagram č Absolutní počty osob usmrcených v osobních automobilech (vývoj za roky 2008 až 2011) v roce 2008 v roce 2009 v roce 2010 v roce 2011 vozidla do 10 let věku vozidla starší než 10 let stáří nezjištěno Diagram č Podrobný analyticko-argumentační rozbor vlivu stáří vozidel na životní prostředí a bezpečnost v provozu je zpracován v samostatném podkladu NÁVRH OPATŘENÍ NA ZLEPŠENÍ STRUKTURY VOZOVÉHO PARKU V ČESKÉ REPUBLICE (aktualizace, květen 2012). Zpracoval: Ing. Šípek Soubor: APCR2011.DOC 176 AutoSAP, květen 2012

178 3.2 Údaje Centrálního registru vozidel Souhrnný přehled SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU V ČR je pravidelně vydáván každé pololetí a je jedním ze základních datových výstupů sekretariátu AutoSAP. Zdrojem údajů je Centrální registr vozidel MD ČR (dále jen CRV). Od počátku vydávání bylo členské základně AutoSAP předáno již 31 publikací. Publikace je sekretariátem AutoSAP vydávána vždy po skončení pololetí, zpravidla koncem února a koncem srpna. Předchozí publikovaná vydání popisovala stav od až do Poslední aktuální vydání k bylo již počtrnácté zpracováno z nových základních datových souborů. Tyto soubory jsou sice mnohem obsáhlejší, zpracování dat je složitější, ale výsledné výstupy jsou přesnější, protože předchozí statistiky sledovaly počty vozidel pouze pro předdefinované značky a typy. Aktuální verze statistických datových souborů z CRV obsahuje veškeré evidované značky a typy. Počty vozidel v CRV k datu a změny počtu registrací (pro osobní automobily, tahače a autobusy včetně porovnání oficiálních prodejů a přírůstku registrací) za období od do pro: Osobní automobily dle výrobních značek a typů (modelů) Σ 107 výrobních značek Nákladní automobily dle výrobních značek a typů (modelů) Σ 56 výrobních značek Silniční tahače dle výrobních značek a typů (modelů) Σ 16 výrobních značek Autobusy dle výrobních značek a typů (modelů) Σ 40 výrobních značek Motocykly dle výrobních značek a typů (modelů) Σ 98 výrobních značek Speciální automobily dle výrobních značek Σ 65 výrobních značek Traktory dle výrobních značek Σ 39 výrobních značek Přívěsy dle výrobních značek Σ 19 výrobních značek Návěsy dle výrobních značek Σ 26 výrobních značek jsou uvedeny ve výše zmíněném samostatném podkladu. Souhrnný přehled o složení vozového parku, převzatý z tohoto materiálu, je uveden v tabulce č Z údajů uvedených v předmětné publikaci je možno odvodit základní vztahy mezi počty vyřazovaných vozů a novými registracemi vozidel a posoudit vývoj trhu vozidel v jeho jednotlivých segmentech. Dále jsou v tabulce č zpracovány údaje o počtech vozidel v základních kategoriích v rozdělení do jednotlivých krajů a okresů. V tabulce č jsou uvedeny i velmi žádané údaje o počtech tzv. prvních registrací v daném období v rozdělení na vozidla nová a ojetá. Data jsou důležitá zejména pro sledování celkové velikosti tuzemského trhu vozidel. Zde je ale třeba zdůraznit, že tyto základní souhrnné údaje z Centrálního registru vozidel se mohou lišit od očištěných dat o prvních registracích uváděných v následující kapitole 4. Diference v datech jsou dány skutečností, že pro účely detailního mapování trhu vozidel jsou tato data zpřesněna, opravena a zatříděna do kategorií na základě informací od jednotlivých dovozců a prodejců vozidel. Soubor: APCR2011.DOC 177 AutoSAP, květen 2012

179 Tabulka č Sumární počty vozidel v CRV k Motorová vozidla stáří vozidel uváděno k roku : 2012,00 druh vozidla kategorie celkový počet k rozdíl průměrný rok výroby a věk registrací k motocykly celkem L* : ,78 32,22 z toho : L ,11 21,89 L ,09 24,91 L ,61 40,39 L ,23 47,77 L ,32 35,68 LA ,59 5,41 LB ,97 7,03 LC ,14 6,86 LD ,26 18,74 LE ,28 3,72 LM ,39 5,61 autobusy celkem AB * : ,44 14,56 z toho : M ,47 26,53 M ,17 10,83 ostatní (nezařazeno) ,92 27,08 osobní celkem OA * : ,17 13,83 z toho : M ,17 13,83 nezařazeno ,40 14,60 užitkové automobily celkem N1+N2+N3: ,82 11,18 z toho : N ,82 9,18 N ,23 19,77 N ,50 13,50 z toho : nákladní celkem NA * : ,70 10,30 z toho : N ,90 9,10 N ,94 19,06 N ,02 11,98 nezařazeno ,66 12,34 tahače celkem TP+TN+T : ,79 14,21 z toho : tahače přívěsů (TP) ,41 36,59 tahače návěsů (TN) ,03 13,97 jiné (T) ,73 13,27 speciální celkem SA * : ,98 27,02 z toho : N ,19 20,81 N ,71 28,29 N ,69 28,31 nezařazeno ,66 19,34 ostatní (nezařazeno) ,01 9,99 traktory celkem (TJE+TKO+TKU+TPA+TR) : ,20 29,80 z toho : jednonápravové (TJ) ,00 33,00 kolové+kultivační (TK) ,21 32,79 malotraktory (TM) ,20 12,80 tahače (T) ,06 8,94 pásové (TP) ,94 47,06 jiný (TR) ,27 15,73 MOTOROVÁ VOZIDLA CELKEM: ,34 16,66 /v měsících/ Zvýšení stáří ("minus" = snížení) oproti stavu k u : motocyklů 2,63 (za 12 měsíců, to je za 1 rok) osobních vozidel 1,52 autobusů 2,14 užitkových vozidel 5,95 traktorů 5,09 MOTOROVÁ CELKEM: 2,39 Soubor: APCR2011.DOC 178 AutoSAP, květen 2012

180 Tabulka č pokračování Sumární počty vozidel v CRV k Přípojná a jiná vozidla stáří vozidel uváděno k roku : 2012,00 druh vozidla kategorie celkový počet k rozdíl průměrný rok výroby a věk registrací k PŘÍPOJNÁ (O1+O2+O3+O4) CELKEM: ,32 21,68 z toho : O ,00 20,00 O ,49 17,51 O ,74 36,26 O ,13 15,87 jiná (nezařazeno) ,76 35,24 z toho : přívěsy za OA celkem (PO *) : ,14 25,86 z toho : O ,92 26,08 O ,44 24,56 nezařazeno ,84 8,16 přívěsy za NA celkem (PN *) : ,40 9,60 z toho : O ,98 8,02 O ,34 11,66 O ,84 31,16 O ,03 14,97 nezařazeno ,98 7,02 přívěsy traktorové celkem (PT *): ,69 36,31 O ,01 39,99 O ,80 37,20 O ,64 33,36 nezařazeno ,59 28,41 návěsy celkem ,62 9,38 z toho : cisternový (NC) ,17 9,83 nákl. jednonápr. (NJ) ,44 18,56 sklápěčkový (NK) ,07 9,93 nákladní návěs (NN) ,56 5,44 nákl. speciální (NP*) ,53 7,47 speciální (NS) ,46 17,54 traktorový (NT*) ,70 25,30 valníkový (NV) ,02 11,98 ostatní, jiné (N) ,04 9,96 jiná (dosud nezařazeno) ,69 36,31 MOTOROVÁ a PŘÍPOJNÁ CELKEM */: ,68 17,32 ROZDÍL **/: ,00 0,00 Zvýšení stáří ("minus" = snížení) oproti stavu k u : /v měsících/ (za 12 měsíců, to je za 1 rok) přívěsů O1 a O2 za osobní 9,38 Poznámky: přívěsů O1 až O4 za nákladní 2,99 */ Dle součtu registrací v jednotlivých kategoriích přívěsů O2 až O4 za traktory 11,23 **/ Oproti údaji v CRV ("počet všech vozidel") návěsů (všech druhů dle tab.) 2,37 ostatních dosud nezařazených -23,01 PŘÍPOJNÁ CELKEM : 2,82 evidováno průměrný průměrný POČET VŠECH VOZIDEL v CRV : (ks) rok výroby věk (roků) k datu : ,89 17, ,68 17,32 Od do (za 1 rok) došlo ke zvýšení o : ,79 0,21 Soubor: APCR2011.DOC 179 AutoSAP, květen 2012

181 Tabulka č ČESKÁ REPUBLIKA - VOZIDLA REGISTROVANÁ, PODLE KRAJŮ A OKRESŮ Rok CZECH REPUBLIC - VEHICLES IN USE, BY DISTRICTS AND REGIONS Year : 2011 Kategorie Category Kraj/Okres Region/District osobní + dodávkové Cars + Delivery Vans nákladní Trucks účelové Special Purpose Trucks tahače Road Tractors ostatní Others autobusy Buses + Coaches jednostopá vozidla Two Wheelers zeměď. traktory Agricultural Tractors přípojná + ostatní Coupled V. + others M1 N1, N2, N3 N1, N2, N3 N2, N3 N1, N2, N3 M2, M3 L1 - L5 T O1 - O4 Praha Středočeský Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha - východ Praha - západ Příbram Rakovník Jihočeský České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Plzeňský Domažlice Klatovy Plzeň - město Plzeň - jih Plzeň - sever Rokycany Tachov Karlovarský Cheb Karlovy Vary Sokolov Ústecký Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Liberecký Česká Lípa Jablonec nad Nisou Liberec Semily Královéhradecký Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov Soubor: APCR2011.DOC 180 AutoSAP, květen 2012

182 Tabulka č pokračování Pardubický Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí Vysočina Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Jihomoravský Blansko Brno - město Brno - venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Olomoucký Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Zlínský Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín Moravskoslezský Bruntál Frýdek - Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava - město CELKEM TOTAL Soubor: APCR2011.DOC 181 AutoSAP, květen 2012

183 Tabulka č První registrace vozidel v CRV za měsíc 2011 Motorová vozidla druh vozidla kategorie počet prvních registrací celkem průměrný rok výroby NOVÁ OJETÁ N+O NOVÁ OJETÁ motocykly celkem L* : , ,50 z toho : L , ,47 L , ,25 L , ,06 L , ,88 L , ,00 LA , ,00 LB , ,50 LC , ,24 LD , ,30 LE , ,88 LM ,00 nezařazeno ,00 autobusy celkem AB * : , ,77 z toho : M , ,56 M , ,73 nezařazeno , ,87 osobní celkem OA * : , ,00 z toho : M , ,00 nezařazeno , ,06 užitkové automobily celkem N1+N2+N3: , ,30 z toho : N , ,08 N , ,16 N , ,15 z toho : nákladní celkem NA * : , ,21 z toho : N , ,07 N , ,90 N , ,64 nezařazeno , ,86 tahače celkem TP+TN+T : , ,92 z toho : tahače přívěsů (TP) ,00 tahače návěsů (TN) , ,51 jiné (T) , ,15 speciální celkem SA * : , ,78 z toho : N , ,81 N , ,28 N , ,73 nezařazeno , ,39 ostatní (nezařazeno) , ,04 traktory celkem (TJE+TKO+TKU+TPA+TR) : , ,44 z toho : jednonápravové (TJE) kolové (TKO) , ,08 kultivační (TKU) , ,33 pásový (TPA) , ,00 jiný (TR) , ,83 MOTOROVÁ VOZIDLA CELKEM : , ,94 Soubor: APCR2011.DOC 182 AutoSAP, květen 2012

184 Tabulka č pokračování První registrace vozidel v CRV za měsíc 2011 Přípojná a jiná vozidla druh vozidla kategorie počet prvních registrací celkem průměrný rok výroby NOVÁ OJETÁ N+O NOVÁ OJETÁ přípojná (O1+O2+O3+O4) a jiná vozidla celkem: , ,49 z toho : O , ,61 O , ,81 O , ,33 O , ,61 jiná (nezařazeno) , ,66 z toho : přívěsy za OA celkem (PO *) : , ,91 z toho : O , ,33 O , ,01 nezařazeno , ,45 přívěsy za NA celkem (PN *) : , ,89 z toho : O , ,61 O , ,01 O , ,88 O , ,73 nezařazeno , ,31 přívěsy traktorové celkem (PT *): , ,59 O , ,31 O , ,17 O , ,00 nezařazeno , ,13 návěsy celkem , ,77 z toho : cisternový (NC) , ,90 nákl. jednonápr. (NJ) , ,50 sklápěčkový (NK) , ,81 nákl. speciální (NP*) , ,70 speciální (NS) , ,76 traktorový (NT*) , ,88 valníkový (NV) , ,36 ostatní, jiné (N) ,00 jiná (dosud nezařazeno) , ,28 PŘÍPOJNÁ A JINÁ CELKEM : , ,49 evidováno průměrný průměrný POČET VŠECH PRVNÍCH REGISTRACÍ v CRV : (ks) rok výroby věk (roků) k datu : NOVÁ ,00 1,00 OJETÁ ,68 9,32 Soubor: APCR2011.DOC 183 AutoSAP, květen 2012

185 3.3 Ukázky zpracování možných výstupů Zdrojová data CRV je možné využít jako relativně dostatečný výchozí soubor dat ke zmapování vozového parku v České republice. Po zpracování těchto dat a vytvoření vazeb s dalšími souvisejícími statistickými údaji lze získat celou řadu zajímavých výstupů a provádět různá porovnání. V diagramech č a je pro příklad aktuálně zpracováno průměrné stáří osobních automobilů v jednotlivých okresech ČR a počty obyvatel připadající na 1 osobní automobil k Průměrný věk osobních automobilů v okresech ČR k Praha - západ Mladá Boleslav Praha - východ Zlín Brno - město Olomouc Praha Opava Vyškov Frýdek - Místek 11,91 12,44 12,83 12,87 12,96 12,97 13,06 13,11 13,21 13,23 dalších 57 okresů... Semily Rychnov nad Kněžnou Jičín Bruntál Louny Most Česká Lípa Jeseník Chomutov Děčín 14,74 14,74 14,78 14,97 15,00 15,09 15,15 15,16 15,27 15, stáří (roků) Diagram č Soubor: APCR2011.DOC 184 AutoSAP, květen 2012

186 Počet obyvatel na 1 osobní automobil v okresech ČR k Praha Plzeň - jih Mladá Boleslav České Budějovice Rokycany Semily Plzeň - sever Plzeň - město Příbram Beroun 1,88 1,95 2,02 2,03 2,04 2,04 2,05 2,09 2,11 2,11 dalších 57 okresů... Olomouc Vsetín Nový Jičín Ostrava - město Opava Šumperk Přerov Bruntál Karviná Jeseník 2,62 2,63 2,65 2,66 2,68 2,71 2,77 2,83 2,85 2,88 0,00 0,50 1,00 1,50 2,00 2,50 3,00 3,50 Diagram č Soubor: APCR2011.DOC 185 AutoSAP, květen 2012

187 Současná verze statistických datových souborů obsahuje veškeré evidované značky a typy. V porovnání se statistikami z předchozích let již nejsou jen dvě úrovně podrobnosti (globální a detailní), ale pět, kdy následující soubor je vždy jakýmsi souhrnem součtových řádků pro soubor předchozí. V každém ze souborů statistik figuruje každé z vozidel právě jednou, tedy křížové reference navzájem souhlasí. To je sice oproti letům předchozím výrazný kvalitativní posun, je ale třeba zdůraznit i některé problémy a nedostatky, které to při zpracování přineslo: 1) Několikanásobně se rozšířil počet typů (modelů). 2) Do datových souborů byly zahrnuty i údaje za vozidla roku výroby staršího než V důsledku toho došlo k výraznému nárůstu počtu vozidel některých značek např. AERO - OA, Harley Davidson - MTC aj. 3) Ne zcela je ještě v databázi CRV vyřešen problém s uváděním typu u dvojslovných značek jako např. Alfa Romeo. V políčku typ se objeví právě druhé slovo názvu a proto údaje o nejrozšířenějších typech (modelech) zůstávají u některých značek nedoplněné. 4) Značky a typy vozidel jsou v datových souborech uvedeny přesně tak, jak je zavedlo registrační místo - pověřená obec. Odtud tedy např. značka škoida má zřejmě být škoda, dále *citroen má být značka citroen, nikoliv značka * a typ citroen MV ČR (CRV) není oprávněno tato data jakkoli měnit, tedy ani opravovat překlepy. Z hlediska absolutních počtů jsou tyto chyby ale dle našeho názoru statisticky nevýznamné. Celkově je v evidenci přes 300 tisíc základních technických popisů (ZTP) schválených typů vozidel. Podle nejpodrobnějšího členění tedy máme typů vozidel, z toho na typech je pouze jedno jediné vozidlo. Na dalších více než typech jsou vozidla dvě. Tedy více než polovina typů obsahuje méně než 3 vozidla. Na druhou stranu tyto typy obsahují více než 95 % všech chyb a nelogičností, ať již zásadních technických nebo jen formálních. Pokud nerozlišíme druh a kategorii vozidla, máme cca typů, z toho téměř má méně než 3 vozidla a cca typů jen jedno jediné vozidlo. Kromě nejrůznějších, mnohdy velmi detailně zaměřených výstupů (mají nízkou univerzální využitelnost), které lze z těchto dat zpracovat, umožňují data soustředěná v sekretariátu AutoSAP sestavit i trendy ve vývoji registrací jednotlivých druhů vozidel nebo trendy ve vývoji průměrného stáří vozového parku. Pro nejdůležitější kategorie vozidel (osobní automobily, užitková vozidla, autobusy a motocykly) viz diagramy č až č Rovněž tak je možné, s použitím dat Českého statistického úřadu, provádět meziroční porovnání vybavenosti obyvatel např. osobními automobily na úrovni krajů (diagram č ) až okresů či sledovat změny průměrného věku jednotlivých kategorií vozidel v krajích (pro osobní automobily viz diagram č ) apod. Soubor: APCR2011.DOC 186 AutoSAP, květen 2012

188 ks Počty registrovaných osobních automobilů (kat. M1) stav ke konci časového období Poznámky: 1) Údaje do roku 1997 z dat SDP */, od roku 1998 se již jedná o údaje z CRV */. 2) Pokles registrací v roce 1998 dán "překlopením" na data z CRV, v roce 1999 byl pokles způsoben masovým vyřazováním starších vozidel ve vazbě na povinně smluvní pojištění. 3) Vozový park se za rok 2011 zvýšil oproti konci roku 2010 o vozidel M1. 4) Podchycené "první registrace" za rok 2011 (nová + ojetá z dovozu) vozidel M1. Rozdíl "první registrace" - přírůstek registrací: vozidel M1. 5) Za rok 2011 bylo dle SDA vyřazeno celkem ks vozidel ( zrušeno, exportováno). */ SDP = Služba Dopravní Policie CRV = Centrální Registr Vozidel SDA = Svaz Dovozců Automobilů roků 15 Průměrný věk osobních automobilů v ČR (kat. M1) ,10 14,18 14,15 14,29 13,72 13,51 13,61 13,72 13,49 13,53 13,82 13,87 13,93 13,82 13,65 13,70 13, stav ke konci časového období Poznámky: Průměrný věk osobních automobilů se od roku 1995 výrazněji nemění. Rozhodující vliv na snížení věku má zejména trvalé vyřazování starších aut z provozu (k tomu ve větším měřítku došlo v letech 1999 a 2000 (přechod na povinně smluvní pojištění). Rovněž v roce 2003 došlo k vyřazení relativně vysokého počtu osobních automobilů z provozu, což se projevilo na snížení průměrného věku. Dalších 5 let od roku 2004 pak stáří vozového parku každoročně mírně rostlo. Mírný pokles věku se opět projevil až v roce 2008 a 2009 (kampaň kanceláře pojistitelů, poplatky při první registraci a přeregistraci starších vozů). Za rok 2011 se průměrný věk parku osobních automobilů opět mírně zvýšil na 13,83 roku. Diagram č Soubor: APCR2011.DOC 187 AutoSAP, květen 2012

189 ks Počty registrovaných užitkových vozidel (kat. N1 až N3 = včetně tahačů a speciálních automobilů) stav ke konci časového období 2011 Poznámky: 1) Údaje do roku 1996 z dat SDP, od roku 1997 se již jedná o údaje z CRV. Přechod na data CRV již od roku 1997 vyvolán značným rozdílem mezi daty CRV a SDP v roce ) Trendem je pozvolný růst registrací, daný zejména přírůstky v kategorii N1. Určité přibrzdění růstu v roce 1999 a v roce 2000 dáno opět vazbou na povinně smluvní pojištění (větší počet vozidel trvale vyřazených z provozu). 3) Vozový park se za rok 2011 oproti konci roku 2010 zvýšil o ks N1až N3 4) Podchycené "první registrace" za rok 2011 (nová + ojetá z dovozu) ks N1až N3 Rozdíl "první registrace" - přírůstek registrací: ks N1až N3 5) Za rok 2011 bylo dle SDA vyřazeno celkem ks vozidel kat. N1 až N3. roků Průměrný věk užitkových vozidel (kat. N1 až N3) ,74 14,06 8,84 13,90 9,04 14,62 8,94 15,40 8,82 15,98 8,37 16,59 8,09 17,46 7,97 18,36 8,21 19,28 20,19 8,55 21,48 9,09 22,46 9,66 23,39 10,33 11,15 24,22 25,14 12,07 13,07 26,12 27,02 14, ,80 10,83 10,69 10,77 10,51 10,21 10,28 10,37 10,27 9,99 9,66 9,32 8,99 8,82 9,20 9,76 10, Poznámky: Z diagramu je vidět značné "stárnutí" speciálních vozidel, u nákladních vozů je průměrný věk v podstatě ustálený. Věk tahačů od r také roste, protože od tohoto roku jako samostatný druh v registru nejsou. Obdobně je to i u speciálních vozidel, rovněž již nejsou do registru zapisována jako "speciální". Za rok 2011 se průměrný věk parku užitk. vozidel kat. N1 - N3 zvýšil o 0,50 roku nákladní tahače speciální 2004 Diagram č stav ke konci časového období 2011 Soubor: APCR2011.DOC 188 AutoSAP, květen 2012

190 ks Počty registrovaných autobusů (kat. M2, M3) Poznámky: 1) Údaje do roku 1997 z dat SDP, od roku 1998 se již jedná o údaje z CRV. stav ke konci časového období 2) Pokles registrací autobusů po roce 1991 má dlouhodobý charakter. Přechod na CRV v roce 1998 neměl na tento trend v podstatě žádný vliv. Skokové zvýšení počtu v CRV registrovaných autobusů v roce 2002 bylo způsobeno "přírůstkem" registrací autobusů zn. ŠKODA (oproti pololetí 2002 "přibylo" v CRV ks této značky, rok výroby 1967 až 1989). 3) Od roku 2004 do 2007 počet autobusů mírně rostl, v roce 2009 pak park autobusů výrazněji poklesl. Za rok 2011 se vozový park oproti konci roku 2010 zvýšil o.. 46 autobusů. 4) Podchycené "první registrace" za rok 2011 (nové + ojeté z dovozu) autobusů. Rozdíl "první registrace" - přírůstek registrací: autobusů. 5) Za rok 2011 bylo dle SDA vyřazeno celkem ks autobusů (645 zrušeno, 681 exportováno). roků 15 Průměrný věk autobusů v ČR (kat. M2, M3) ,39 10,82 11,35 11,73 11,76 11,77 11,92 14,10 14,09 14,26 14,62 14,61 14,63 14,31 14,19 14,38 14, stav ke konci časového období Poznámky: Průměrný věk autobusů od roku 2003 má mírně se zvyšující trend. "Přírůstek" registrací v roce 2002 zapříčinil i výrazný vzrůst průměrného stáří autobusů, které se tím zvýšilo nad 14 let. Jako pravděpodobné vysvětlení se nabízí přesunutí části vozidel ŠKODA 1203 z kategorie osobních automobilů do kategorie autobusů. Za rok 2011 se průměrný věk parku autobusů mírně zvýšil na 14,56 roku. Diagram č Soubor: APCR2011.DOC 189 AutoSAP, květen 2012

191 ks Počty registrovaných jednostopých vozidel (kat. L) stav ke konci časového období Poznámky: 1) Údaje do roku 1996 z dat SDP, od roku 1997 se již jedná o údaje z CRV. Přechod na data CRV již od r vyvolán značným rozdílem mezi daty CRV a SDP v r a kontinuitou daného trendu. 2) Od r docházelo k poklesu registrací jednostopých vozidel. Tento trend byl umocněn v r přechodem na povinně smluvní pojištění, což vyvolalo velké vyřazování motocyklů z evidence. V roce 2000 tento trend pokračoval mírnějším tempem a od roku 2001 již byl podchycen růst počtu registrovaných motocyklů (od poloviny roku 2001 je povinná i registrace mopedů). 3) Vozový park se za rok 2011 zvýšil oproti konci roku 2010 o ks kat. L 4) Podchycené "první registrace" za rok 2011 (nové + ojeté z dovozu) ks kat. L Rozdíl "první registrace" - přírůstek registrací: ks kat. L 5) Za rok 2011 bylo dle SDA vyřazeno celkem ks vozidel kat. L. roků ,58 28,04 Průměrný věk jednostopých vozidel (kat. L) 28,70 29,46 29,53 29,93 30,38 30,71 31,08 31,45 33,09 32,94 32,50 31,98 31,88 32,00 32, stav ke konci časového období 2011 Poznámky: Relativně "nízký" věk motocyklů v roce 1995 je zřejmě dán tím, že v registru ještě nebyla zanesena správná data výroby u všech evidovaných motocyklů. Růst průměrného věku motocyklů se v r zastavil, stáří parku motocyklů zůstává ale stále vysoké. Za rok 2011 se průměrný věk parku vozidel kat. L mírně zvýšil a to o... 0,22 roku. Diagram č Soubor: APCR2011.DOC 190 AutoSAP, květen 2012

192 Porovnání vybavenosti osobními automobily 4,0 Počet obyvatel na 1 osobní automobil v krajích ČR 3,5 3,0 2,5 2,0 1,93 1,88 2,13 2,09 2,18 2,15 2,18 2,16 2,28 2,25 2,39 2,34 2,39 2,36 2,41 2,36 2,45 2,43 2,47 2,43 2,47 2,44 2,64 2,58 2,69 2,65 2,75 2,70 2,34 2,30 1,5 1,0 0,5 0,0 Praha Plzeňský Jihočeský Středočeský Královéhradecký Pardubický Liberecký Vysočina Ústecký k k Jihomoravský Karlovarský Zlínský Olomoucký Moravskoslezský ČR celkem kraj oby-kraj.gif Počty osobních automobilů (dle údajů Centrálního Registru Vozidel): K datu k celkem ks K datu k celkem ks Přírůstek / - úbytek registrovaných vozidel: ks Počty obyvatel v krajích dle údajů zveřejněných ČSÚ ČR celkem = obyvatel (stav k ) obyvatel (stav k ) Přírůstek / - úbytek obyvatel: obyvatel za ČR k = resp. za ČR k = resp. přírůstek / - úbytek: resp. 2,30 obyv./ 1 osobní automobil 434,46 osob. automobilů / 1000 obyv. 2,34 obyv./ 1 osobní automobil 427,13 osob. automobilů / 1000 obyv. -0,04 obyv./ 1 osobní automobil 7,33 osob. automobilů / 1000 obyv. Diagram č Soubor: APCR2011.DOC 191 AutoSAP, květen 2012

193 16 Průměrný věk parku osobních automobilů v krajích ČR ,11 13,06 13,28 13,42 13,33 13,48 13,34 13,50 13,50 13,64 13,62 13,73 13,59 13,76 13,88 14,07 14,11 14,27 14,13 14,28 14,23 14,35 14,24 14,42 14,58 14,74 14,71 14,93 13,70 13,83 12 Praha Zlínský Středočeský Jihomoravský Moravskoslezský Vysočina Olomoucký Karlovarský Plzeňský Jihočeský Pardubický k k Královéhradecký Liberecký Ústecký kraj ČR celkem V r se průměrný věk osobních automobilů snížil na 13,82 let jako důsledek většího počtu vyřazených vozidel. Příznivý trend pokračoval i v r Průměrný věk se dále snížil až na 13,65 roku. Údaje za roky 2010 a 2011 trend nepotvrdily. Věk parku vzrost na 13,83 roku, podobně věk rostl v letech 2002 až Ještě časově vzdálenější pokles z let byl rovněž dán vyřazováním starších vozidel, zejména zn. Škoda a dalších značek původem z bývalého vých. bloku. Stále platí: dovoz ojetých vozidel situaci zhoršuje, vyřazování starých vozidel má pozitivní vliv. Diagram č ************************ Pravidelným vyhodnocováním struktury vozového parku naplňuje AutoSAP Usnesení Vlády č. 819 ze dne , kterým bylo mimo jiné uloženo: ministru průmyslu a obchodu ve spolupráci s ministrem dopravy, představiteli Sdružení automobilového průmyslu a Svazu dovozců automobilů: - nadále monitorovat vývoj struktury vozového parku v České republice a přijatá opatření členských států Evropské unie na zlepšení struktury jejich vozového parku Plnění: Monitorování vývoje struktury vozového parku ze strany Sdružení automobilového průmyslu a Svazu dovozců automobilů je průběžně zabezpečováno - viz kapitola 4. tohoto podkladu. Zpracoval: Ing. Ešner Soubor: APCR2011.DOC 192 AutoSAP, květen 2012

194 4. Vývoj českého trhu a dovozy vozidel SOUHRNNÉ STATISTICKÉ ÚDAJE se zpracovávají a vydávají měsíčně prakticky od počátku existence AutoSAP a stále patří mezi základní činnosti sekretariátu. Přílohou materiálu jsou diagramy o vývoji podílu českých výrobců na domácím trhu. Čtvrtletně tento materiál obsahuje navíc ještě údaje o očekávaných trendech na trhu vozidel všech kategorií. Do konce roku 2004 se trh vozidel sledoval podle prodejů vykázaných jednotlivými výrobci a dovozci, nyní je trh vozidel vyhodnocován na základě údajů o prvních registracích, stejně jako je to obvyklé v zemích EU. Zdrojem údajů o trhu vozidel tak jsou data z CRV, od českých finálních výrobců se nadále vyhodnocují údaje o jimi vykázané výrobě a odbytu vozidel (to je tuzemský prodej a export) v základních kategoriích (osobní, užitková N1, nákladní N2 a N3, autobusy, motocykly a mopedy a přípojná vozidla). Zpracované údaje od jednotlivých značek jsou počátkem každého měsíce zveřejňovány na internetových stránkách AutoSAP, včetně možnosti kompletního stažení souborů ze stránek Svazu dovozců automobilů. 4.1 Osobní automobily a užitková vozidla kat. N Osobní automobily (kat. M1) počet prvních registrací nárůst (-pokles) Osobní automobily (kat. M1) rok 2011 rok 2010 % ks NOVÉ ,39% podíl domácích výrobců 35,34% 35,05% 0,30% OJETÉ (z dovozu) ,68% podíl domácích značek 17,85% 16,19% 1,66% CELKEM (nové + ojeté): ,94% podíl domácích výrobců 27,79% 26,96% 0,83% PODÍL OJETÝCH VOZIDEL (z dovozu): 43,18% 42,88% 0,31% V roce 2011 bylo v ČR poprvé zaregistrováno celkem nových osobních automobilů a lehkých užitkových automobilů. Registrace nových osobních automobilů v porovnání 2011 / 2010 vzrostly o 2,39 % (o ks) a ojetých z dovozu pak o 3,68 %. Od počátku roku 1993 je celkový objem trhu v ČR na hodnotě ks osobních automobilů, z čehož však 48,06 % tvoří ojeté osobní automobily z dovozu. Pokud vezmeme jen vykázané první registrace (od 2004), tak v ČR bylo od roku 2004 poprvé zaregistrováno ks osobních automobilů, z nichž bylo ks (52,61 %) ojetých z dovozu. V letech 2009 a 2010 došlo sice k meziročnímu poklesu dovozů ojetých osobních automobilů (mezi roky 2009/2008 o ks, to je o 37,39 % a mezi roky 2010/2009 Soubor: APCR2011.DOC 193 AutoSAP, květen 2012

195 o ks, to je o 12,15 %), avšak v roce 2011 byl opět zaznamenám meziroční růst dovozů ojetých osobních automobilů, navíc v nevyhovující věkové struktuře (již druhým rokem zhoršení viz následující tabulka a diagram č ). Podíly dovozů ojetých osobních automobilů (kat. M1) podle věku rok do 1 roku (%) 1-3 roky (%) 3-5 let (%) 5-10 let (%) let (%) nad 15 let (%) ,14 7,95 13,48 46,64 25,38 4, ,48 9,81 15,94 41,82 24,26 4, ,07 12,42 22,48 41,24 18,8 1, ,84 9,77 20,15 39,69 24,82 2, ,92 7,61 19,92 36,32 29,48 3,76 Zdroj: Statistiky SDA ( % ) 90 Podíly dovozů osobních automobilů ve věku do 10 let a nad 10 let ,21 71,05 29,79 28,94 79,21 20,79 72,45 27,55 66,77 33, do 10 let celkem nad 10 let v roce VĚKOVÁ STRUKTURA DOVOZŮ V ROCE 2011 BYLA NEJHORŠÍ ZA UPLYNULÝCH 5 LET!!! Diagram č Vývoj českého trhu nových osobních automobilů od roku 1993 do roku 2011 (spolu s prvními registracemi ojetých vozidel z dovozu) znázorňuje diagram č Z tohoto diagramu vyplývá, že český trh nových osobních vozidel dosáhl prvního maxima (téměř ks) v roce Po následujícím relativně prudkém poklesu prodejů v roce 1998 se trh v roce 1999 v podstatě stabilizoval a až do roku 2003 osciloval kolem hodnoty ks. V roce 2004 trh vykázal další poměrně velký pokles (o 11,08 %), který pokračoval i v letech 2005 a 2006 až na hodnotu necelých prvně registrovaných vozidel v roce V roce 2007 se trh konečně zvýšil a vykázal růst o téměř 7 %, v roce 2008 se tento růst ještě zvýšil až na 8,39 %. I v dalších letech pak český trh zaznamenává růst, když výsledná hodnota prvních registrací v roce 2010 dosáhla vozidel. V roce 2011 byla i tato hodnota překonána a trh nových osobních vozidel dosáhl za celé sledované období historického maxima ks. Soubor: APCR2011.DOC 194 AutoSAP, květen 2012

196 První registrace osobních automobilů v ČR nová ojetá z dovozu Diagram č Na tomto místě je třeba uvést, že meziroční porovnávání prodejů osobních automobilů, ale i lehkých užitkových vozidel nemělo v porovnání let 2008, 2009 a 2010 dostatečnou vypovídací schopnost! V dubnu 2009 byl odstraněn abnormální stav, který působil deformaci trhu, danou nemožností odpočtu DPH u osobních automobilů od listopadu roku 2004 (do té doby bylo možno odpočet DPH uplatnit u tzv. montážních osobních automobilů). První registrace nových osobních automobilů jsou z pohledu potřeb obnovy vozového parku ve srovnání s EU stále nízké. 6% Obměna parku osobních automobilů (kat. M1) v ČR nové osobní automobily (první registrace v ČR) 5% 4% 3% 2% 1% 3,25% 3,33% 3,92% 4,96% 5,13% 4,08% 4,20% 4,33% 4,43% 4,20% 3,85% 3,39% 3,34% 3,13% 3,23% 3,36% 3,65% 3,82% 3,85% 0% Obměna parku = počet prvních registrací OA za rok / celkový počet OA registrovaných k předchozího roku Diagram č Soubor: APCR2011.DOC 195 AutoSAP, květen 2012

197 Hodnota obměny vozového parku novými osobními automobily se tak v roce 2011 dostala na úroveň roku 2003, v letech 2004 až 2008 se pohybovala dokonce pod 3,5 %. Tento pokles byl způsoben deformací na trhu osobních automobilů danou nemožností odpočtu DPH při nákupech firemních vozidel. Nejvyšší hodnota obnovy parku novými osobními automobily byla dosažena v roce 1997, kdy činila 5,13 %. V motoristicky vyspělých zemích se přitom tento parametr pohybuje u nových osobních automobilů v průměrném rozmezí od 7,5 % do 10 %, v dobách ekonomického růstu se přibližuje hodnotě 12 %. První odhad dle výsledků za 1. čtvrtletí 2012 naznačuje, že v roce 2012 by mohl trh dále mírně vzrůst. Osobní automobily by mohly dosáhnout nového rekordu na hodnotě blížící se ks prvně registrovaných vozidel. Diagram č STRUKTURA PRVNÍCH REGISTRACÍ - nové osobní automobily (kat. M1) Tržní segmenty Z hlediska segmentů vozidel je na prvním místě kategorie menších automobilů s 28,31 % (mini 2,38 % a malé 25,93 %; za rok 2010 tento podíl činil 29,71 % = mini 3,47 % + malé 26,24 %). Na druhém místě figuruje střední třída s 19,03 % (v roce 2010 to bylo 20,32 %), následuje nižší střední s 18,98 % (2010 = 19,09 %), MPV s 13,39 % (2010 = 12,21 %), terénní s 12,94 % (2010 = 11,39 %), vyšší střední třída s 4,33 % (2010 = 3,88 %), sportovní s 0,50 % (2010 = 0,53 %), luxusní vozy s 0,28 % (2010 = 0,27 %) a nezařazeno bylo 2,24 % vozidel (2010 = 2,57 %). Palivo Z hlediska paliva či druhu pohonu je na prvním místě benzin s 57,79 %, na druhém místě diesel s 39,53 %, následuje E85 s 0,19 %, CNG s 0,11 %, LPG s 0,07 %, elektro s 0,03 % (56 ks) a jiné druhy s 10 ks (0,00 %). Druh paliva nebyl zjištěn u 2,24 % vozidel. Soubor: APCR2011.DOC 196 AutoSAP, květen 2012

198 Emise CO 2 Z hlediska CO 2 (g/km) je u vozidel s palivem benzin na prvním místě emisní skupina s emisemi CO 2 v rozmezí 121 < 140 s podílem 42,67 %, na druhém 141 < 160 s 34,15 % a pak následuje skupina s emisemi CO < 180-9,29 %. Vozidel s CO 2 < 120 bylo 9,10 %, v rozmezí 181 < 200 bylo 2,97 %, 201 < 250 pak 1,14 % a emise > 250 mělo 0,30 % vozidel (neznámé množství emisí CO 2 u 0,34 % vozidel). Z hlediska CO 2 vozidel s palivem diesel je na prvním místě skupina s emisemi CO 2 v rozmezí < 120 s 27,21 %, na druhém 141 < 160 s 24,71 %, následuje 121 < 140 s podílem 24,14%, 161 < 180 s 9,97 %, 181 < 200 s 8,35 %, 201 < 250 s 4,85 % a > 250 s 0,25 % (neznámé množství emisí CO 2 u 0,49 % vozidel). Provozovatel (vlastník) Podíl firemních vozidel v roce 2011 činil 57,87 % (v roce 2010 to bylo 56,52 %), privátních 38,36 % (v roce 2010 = 40,75 %) a neurčeno 3,77 % (2010 = 2,73 %) Malá užitková vozidla (kat. N1) počet prvních registrací nárůst (-pokles) Malá užitková vozidla (kat. N1) rok 2011 rok 2010 % ks NOVÁ ,63% podíl domácích výrobců 2,49% 4,62% -2,13% OJETÁ (z dovozu) ,46% -184 podíl domácích značek 2,05% 1,98% 0,06% CELKEM (nová + ojetá): ,92% podíl domácích výrobců 2,34% 3,59% -1,25% PODÍL OJETÝCH VOZIDEL (z dovozu): 35,45% 39,22% -3,77% Vývoj českého trhu nových vozidel této kategorie od roku 2004 do roku 2011 znázorňuje diagram č Velká deformace a propad trhu v letech 2009 a 2010 jsou dány skutečností, že trh lehkých užitkových vozidel se v roce 2009 silně propadl a to nejen v reakci na zhoršenou ekonomickou situaci řady firem. Významnou roli sehrálo i zavedení odpočtu DPH i pro osobní firemní vozidla. Malých užitkových vozidel bylo za roky 2004 až 2011 poprvé zaregistrováno celkem ks, z toho ojetých z dovozu bylo 18,99 %. Vysoké počty registrací v letech 2005 až 2008 byly dány nemožností odpočtu DPH u firemních osobních automobilů, takže docházelo k přestavbám osobních automobilů na kat. N1. Registrace ojetých malých užitkových vozidel z dovozu v posledních třech letech v podstatě stagnovaly. U nových vozidel byl v porovnání 2011 / 2010 zaznamenán nárůst. Objem trhu nových užitkových vozidel kat. N1 od roku 1997 trvale klesal až na hodnotu necelých ks vozidel v roce V roce 2003 však nastal prudký obrat. Příčinou obratu byla změna daňové legislativy, která umožnila odpis DPH u vozidel kategorie N1. Důsledkem této legislativní změny pak byl každoroční vysoký růst trhu vozidel kat. N1, který ale zároveň dosti značně deformoval trh osobních vozidel. Rekordní hodnoty trh dosáhl v roce 2007, kdy bylo registrováno ks vozidel. V roce 2008 trh mírně poklesl na hodnotu Z rekordních hodnot kolem ks se ale v roce 2009 tento trh z výše uvedených příčin dramaticky snížil. Prvně registrováno bylo jen ks vozidel N1, což představuje pokles o 67,61 %. V roce Soubor: APCR2011.DOC 197 AutoSAP, květen 2012

199 2010 pokračoval pád trhu až na konečnou hodnotu prvně registrovaných vozidel. V roce 2011 pak došlo k očekávanému oživení trhu; v tomto roce bylo poprvé zaregistrováno ks malých užitkových vozidel První registrace malých užitkových vozidel v ČR nová ojetá z dovozu Diagram č STRUKTURA PRVNÍCH REGISTRACÍ - nová malá užitková vozidla (kat. N1) Tržní segmenty Z hlediska segmentů je na prvním místě skupina do 3 t celkové hmotnosti s 45,25 %, následuje skupina do 3,5 t s 39,10 % a skupina do 2 t s 12,46 % (nezjištěno je 3,17 %). Palivo Z hlediska druhu paliva dominuje diesel s 88,49 %, na druhém místě benzin s 7,72 %, následuje CNG s 0,39 %, LPG s 0,20 %, elektro = 1 ks (0,00 %); nezjištěno je 3,17 %. Shrneme-li fakta uvedená v kap a 4.1.2, je možno konstatovat, že trh osobních a malých užitkových vozidel je stále vhodnější hodnotit kvůli zmiňovaným změnám při odpočtu DPH jako trh společný. Vývoj registrací nových a ojetých osobních a malých užitkových vozidel od roku 2004 nová vozidla M1 dovezená ojetá vozidla M1 celkem nová vozidla M1+N1 celkem ojetá vozidla M1+N CELKEM: Zdroj: Statistiky SDA Soubor: APCR2011.DOC 198 AutoSAP, květen 2012

200 Údaje o výrobě a prodejích jednotlivých domácích značek osobních automobilů a malých užitkových vozidel jakož i údaje o dovozech vozidel těchto kategorií jsou v souhrnu za rok 2011 a předcházející čtyři roky uvedeny v pravidelné publikaci STATISTIKA AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU , která je rovněž předávána celé členské základně Sdružení automobilového průmyslu (pouze v elektronické verzi). 4.2 Nákladní automobily, autobusy, motocykly a přípojná vozidla Zpracování souhrnných přehledů o trhu ostatních kategorií vozidel (nákladních automobilů, autobusů, motocyklů a přípojných vozidel) probíhá stejně jako u kategorie osobních a malých užitkových vozidel podle údajů o prvních registracích z Centrálního registru vozidel. Údaje za všechny kategorie vozidel, mimo přípojná vozidla, jsou zpracovávány měsíčně a předávány průběžně členské základně AutoSAP, rovněž jako u osobních automobilů a malých užitkových vozidel, především elektronickou cestou Nákladní automobily (kat. N2 a N3) počet prvních registrací nárůst (-pokles) Nákladní automobily (kat. N2 + N3) rok 2011 rok 2010 % ks nové ,23% podíl domácích výrobců 3,10% 5,71% -2,61% ojeté (z dovozu) ,22% 35 podíl domácích značek 4,08% 4,09% -0,01% CELKEM (nové + ojeté): ,74% podíl domácích výrobců 3,36% 5,15% -1,79% PODÍL OJETÝCH VOZIDEL (z dovozu): 26,65% 34,42% -7,77% Vývoj trhu nových nákladních vozidel od roku 1993 do roku 2011 znázorňuje diagram č Trh nových vozidel v ČR (kat. N2 a N3, včetně tahačů) (do r prodeje, od r první registrace) Diagram č Soubor: APCR2011.DOC 199 AutoSAP, květen 2012