Podzimní tah králíčka obecného Regulus regulus) v západních Krkonoších v letech

Transkript

1 Jasso L./ Tah králíčka obecného Podzimní tah králíčka obecného Regulus regulus) v západních Krkonoších v letech Autumn migration of the Goldcrest (Regulus regulus) in the western Krkonoše Mts. in Ladislav Jasso Proseč 25, CZ Semily; jasso.l@seznam.cz Jasso L. 2012: Podzimní tah králíčka obecného (Regulus regulus) v západních Krkonoších v letech Sylvia 38: Práce shrnuje výsledky výzkumu podzimního tahu králíčka obecného (Regulus regulus) na lokalitě Vosecká bouda v západních Krkonoších. Výzkum proběhl v letech metodou odchytu ptáků do nárazových sítí v kombinaci s vizuálním pozorováním. Odchyceno a okroužkováno bylo ex. (3 346 ve dne, 862 v noci). Nejsilnější tah byl touto metodou zjištěn , kdy bylo odchyceno 510 králíčků obecných. Pozorováno bylo celkem ex. (1 444 ve dne, v noci). Nejsilnější tah byl pozorován v noci z 3. na , kdy během 9 h protáhlo ve světle reflektoru cca ex., a dále v noci , kdy za 4 h bylo pozorováno dokonce ex. Králíček obecný protahuje přes hřebeny Krkonoš ve dne pouze v dopoledních hodinách, noční tah je nepravidelný, ale může být za vhodných meteorologických podmínek velmi intenzivní (až ex./h). Doba podzimní migrace byla stanovena na The paper summarises the results of a study of autumn migration of the Goldcrest (Regulus regulus) at Vosecká bouda in the western Krkonoše Mts., Czech Republic in Birds were captured by mist-nets and counted both during the daytime and at night (in the latter case using a powerful light source). A total of 4,208 individuals were captured (3,346 during daytime, 862 at night). The strongest passage as shown by mist-netting was recorded on October 7, 2001 when 510 Goldcrests were caught. Visual observations revealed a total of 20,647 individuals (1,444 during daytime, 19,203 at night). The strongest passage was observed during the night of October 3/4, 2008 when about 8,030 individuals were counted in the light of a reflector within 9 h, and during the night of October 18, 2008 when 11,173 individuals were observed within 4 h. During the daytime, Goldcrests pass over the ridge of the Krkonoše Mts. only in the morning, with no birds recorded in the afternoon. Night migration is irregular, yet it can be quite heavy under favourable meteorological conditions (up to 6,000 inds/h). The autumn migration period of the Goldcrest at the study site lasts from August 27 to November 6. Keywords: Giant Mountains, Goldcrest, migration, phenology, Regulus regulus 126

2 Sylvia 48 / 2012 Úvod Králíček obecný (Regulus regulus) hnízdí na rozsáhlém území od severu Pyrenejského poloostrova a od Velké Británie přes západní, střední a východní Evropu až po Bajkal. Kromě nejzazšího severu hnízdí i v celé Skandinávii. Izolované populace žijí na Azorech, Korsice, v Itálii, na Balkánském poloostrově, Turecku a na Kavkaze (Šťastný et al. 2006). V Asii ještě hnízdí v severní Indii (Himálaje), ve střední Číně, na Sachalinu, Korejském poloostrově a v Japonsku. Jeho hnízdní výskyt je vázán především na jehličnaté (smrkové) a smíšené lesy, v horách vystupuje až k horní hranici lesa. Králíček obecný je považován různými autory za tažný, částečně tažný nebo stálý druh. Je pravda, že na zimu mizí jen z nejsevernějších hnízdišť (Hildén 1982), jinak se hnízdní a zimní areál do značné míry překrývají. Zdá se, že podíl stálých ptáků v populaci se zvyšuje směrem na jih (Cramp 1992). Přesvědčivé doklady o tom, že by některé populace byly vyloženě stálé, ale dosud chybějí. O masivním průtahu skandinávských populací svědčí umístění tohoto druhu na předních místech v žebříčku nejčastějších kroužkovanců ve Švédsku a na baltském pobřeží (Stolt et al. 1995, Remisiewicz & Baumanis 1996) a pro tažnost hovoří i výrazný tahový neklid švýcarských králíčků obecných chovaných v zajetí (Thaler & Glutz von Blotzheim 1991). Těžiště zimního výskytu evropských populací leží v západní Evropě, kde je chladné období roku díky atlantskému klimatu teplotně příznivější a kde dosahuje králíček obecný v zimě vyšší početnosti než v hnízdním období (Thaler & Glutz von Blotzheim 1991). Zimující ptáci byli pozorováni ale i na středomořských ostrovech (Sicílie, Kréta, Kypr), v Alžírsku, Tunisku, Egyptě a Jordánsku (Cepák et al. 2008). Ve východní Asii byli zimující jedinci zastiženi až v jihovýchodní Číně a na Tchaj-wanu (Brazil 2009). Podzimní tah probíhá v Evropě od srpna až do přelomu listopadu a prosince, jarní návrat na hnízdiště od března až do poloviny května. Návratnost zpětných hlášení je v přepočtu na množství okroužkovaných králíčků obecných extrémně nízká, pohybuje se jen kolem 0,1 % (Thaler & Glutz von Blotzheim 1991). Přestože je podzimní tah králíčka obecného zejména na ostrovech i na pobřeží poměrně nápadný, o dynamice průtahu vnitrozemím střední Evropy nemáme zatím dostatečné znalosti. Cílem tohoto článku je shrnout data o průtahu králíčka obecného v krkonošském sedle nad Voseckou boudou, kde probíhal dlouhodobý výzkum podzimního tahu ptáků metodou odchytu do nárazových sítí v kombinaci s vizuálním pozorováním (Červa et al. 2003, Jasso 2011). Pravidelné odchyty ptáků na světlo a vizuální sledování tahu umožnily vyhodnotit dynamiku průtahu a navíc zachytit podíl ptáků táhnoucích v noci a ve dne. Metodika Výzkum podzimního tahu králíčka obecného proběhl v letech v sedle nad Voseckou boudou (1 260 m n. m.; 50 47' N, 30 52' E) v západních Krkonoších. Ptáci zde byli odchytáváni do nárazových sítí za účelem kroužkování ve dne především dopoledne a v noci s použitím 2kW reflektoru (Jasso 2011). Kromě odchytů probíhalo i vizuální sledování tahu. Králíčci byli sčítáni zejména při přeletu mezi porosty kosodřeviny na hraniční cestě mezi Českou republikou a Polskem. V noci probíhalo sčítání ve světle reflektoru. Údaje o počtech ptáků jsem nahrával do diktafonu a doma pře- 127

3 Jasso L./ Tah králíčka obecného pisoval do deníku. Při silnějším tahu, kdy nebylo možné spočítat jednotlivé ptáky, jsem počet odhadl na základě minutového průměru. Ve světle reflektoru nebylo těžké tento druh vzhledem k velikosti a charakteristickému letu určit. Všechny časové údaje jsou převedené na středoevropský čas. Výsledky Průběh podzimního tahu V době podzimního tahu bylo v sedle nad Voseckou boudou v západních Krkonoších pozorováno (ve dne) a odchyceno (ve dne i v noci) celkem králíčků obecných (tab. 1). Dalších ex. bylo sečteno při nočním tahu ve světle reflektoru, ale tito ptáci nejsou vzhledem k malému počtu nocí (pouze 2 z 5 sledovaných) zahrnuti do obr. 1, neboť by ho výrazně ovlivnili. Alespoň jeden králíček obecný se chytil během 126 dnů a 32 nocí. Ve dne byl pozorován tento druh během 41 dnů (325 hodin) a 2 nocí (13 hodin). Celkem bylo odchyceno ptáků (3 346 ve dne, 862 v noci) v době od do Až do poloviny srpna byli zaznamenáni ptáci v nízkých počtech, zřejmě na potulce (obr. 1). Teprve od konce srpna, výrazněji od poloviny září, v říjnu a začátkem listopadu proběhl hlavní tah s výraznými vrcholy v 1., 2. a 6. pentádě října. Doba podzimního tahu králíčka obecného byla pro západní Krkonoše stanovena na (obr. 1). Denní a noční tah Králíček obecný táhl přes hřebeny západních Krkonoš ve dne pouze dopoledne a početně také v noci. Ve dne se v termínu odchytilo celkem ex., v noci pak mezi dalších 862 ptáků. Vizuálním sledováním bylo v termínu pozorováno králíčků obecných, z toho ve dne a v noci. Za vhodných meteorologických podmínek může denní průtah králíčka obecného dopoledne gradovat během 1 2 hodin. Ráno začínali ptáci migrovat obvykle hned po rozednění a postupně během dopoledne průtah ustal. Nejsilnější denní tah jsem zaznamenal (253 ex. mezi 9 10 h), (208 ex. mezi 6:30 11:00 h) a (238 ex. mezi 7 9 h). Králíčci na lokalitě protahovali kosodřevinou a nad travnatými plochami přeletovali nízko nad zemí (do 1 m). Noční tah je nepravidelný, ale za příznivých povětrnostních podmínek může být velmi intenzivní. V noci ze 3. na mezi 19:15 4:00 h jsem ve světle reflektoru odečetl celkem králíčků obecných a mezi 2:30 6:10 h dokonce ex. Mezi 5. a 6. hodinou noční protáhlo ve světle reflektoru cca ex. s maximální intenzitou až 200 ex./min. Noční migrace je výrazně závislá na meteorologických podmínkách a probíhá v různou noční dobu. Nejintenzivněji králíčci v noci táhnou při mírném jihovýchodním až jihozápadním větru a teplotách kolem 0 C. V noci na rozdíl ode dne proletovali králíčci obecní nad kosodřevinou ve výšce 1 30 m nad terénem. Časový průběh tahu králíčka obecného ve dne a v noci zjištěný vizuálním pozorováním ukazuje obr. 2 a 3. Diskuse Doba tahu králíčka obecného v krkonošském sedle nad Voseckou boudou byla stanovena na , což je v souladu s údaji v zahraniční literatuře, pokud přihlédneme k pravděpodobnému hnízdnímu původu protahujících ptáků ze severní Evropy (Cepák et al. 2008). Zatímco migrace britských populací je 128

4 Sylvia 48 / 2012 Tab. 1. Průběh podzimního tahu králíčka obecného na lokalitě Vosecká bouda v západních Krkonoších v letech Počty ptáků pozorovaných v noci se týkají králíčků obecných pozorovaných ve světle reflektoru (pouze 2 sledované noci). Table 1. Numbers of migrating Goldcrests at Vosecká bouda in the western Krkonoše Mts. in Numbers of birds observed at night concern Goldcrests counted by using a powerful light source (only 2 nights in total). pentáda / 5-day period 1/VIII 2/VIII 3/VIII 4/VIII 5/VIII 6/VIII 1/IX 2/IX 3/IX 4/IX 5/IX 6/IX 1/X 2/X 3/X 4/X 5/X 6/X 1/XI 2/XI Σ denní odchyty / daylight netting počet jedinců / no. individuals počet dní / number of days noční odchyty / night netting počet jedinců / no. individuals počet nocí / number of nights denní pozorování / daylight observations počet jedinců / no. individuals počet dní / number of days noční pozorování / night observations počet jedinců / no. individuals počet nocí / number of nights Σ jedinců / Σ individuals Σ dní a nocí / Σ days and nights

5 Jasso L./ Tah králíčka obecného 180 průměrný počet / mean number denní odchyty / daylight captures denní pozorování / daylight observations noční odchyty / night captures 0 1/VIII 2/VIII 3/VIII 4/VIII 5/VIII 6/VIII 1/IX 2/IX 3/IX 4/IX 5/IX 6/IX 1/X 2/X 3/X 4/X 5/X 6/X 1/XI 2/XI pentáda / 5-day period Obr. 1. Průměrné počty odchycených nebo pozorovaných králíčků obecných na lokalitě Vosecká bouda v letech Data jsou přepočtena na počty sledovaných dnů a nocí. Noční pozorování nejsou v grafu zahrnuta (viz tab. 1). Fig. 1. Mean numbers of trapped or observed Goldcrests at Vosecká bouda in recalculated on the number of days or nights. Night observations not included (see Table 1) n čas / time (h) Obr. 2. Noční tah králíčka obecného na lokalitě Vosecká bouda v západních Krkonoších (n = , doba pozorování 13 h) v noci a Fig. 2. Temporal pattern of night migration of Goldcrests over Vosecká bouda in the western Krkonoše Mts. (n = 19,203, total observation time 13 h) on October 3 4, 2008 and October 18,

6 Sylvia 48 / 2012 n čas / time (h) Obr. 3. Denní tah králíčka obecného v období na lokalitě Vosecká bouda v západních Krkonoších (n = 1 444, doba pozorování 325 h). Fig. 3. Temporal pattern of daytime migration of Goldcrests over Vosecká bouda in the western Krkonoše Mts. between August 10 and November 6 (n = 1,444, total observation time 325 h). poměrně časná a probíhá téměř výlučně v září, maximálně do prvních říjnových dnů (Thorpe & Sapsford 1992), tah severoevropských populací je výrazně pozdější. Skandinávští králíčci obecní táhnou od konce srpna do začátku listopadu s vrcholem migrace od konce září do poloviny října (Österlöf 1966, Karlsson 1980, Grenmyr & Olsén 1995), v Pobaltí táhnou od začátku září do konce října (Remisiewicz & Baumanis 1996). Průtah v oblasti Ladožského jezera dosahoval vrcholu , v Estonsku , v Kaliningradské oblasti až (Bojarinova et al. 2008). Průtah švýcarským průsmykem Ulmethöchi v průměru vrcholil kolem a poté do konce října slábl (Korner-Nievergelt et al. 2007). Podobný průběh zaznamenali i ve švýcarském sedle Col de Bretolet (Jenni 1984) a na stanici Mettnau v jihozápadním Německu (Berthold et al. 1991). V západním Maďarsku byl tah ještě pozdější od konce září do začátku listopadu s nejsilnějším průtahem až na přelomu října a listopadu (Gyurácz et al. 2003). Při srovnávání různých studií je třeba si ale vždy uvědomit, že počty protahujících králíčků obecných se výrazně meziročně mění a vrchol tahu může nastávat v různých letech v jiném období (Frelin & Cornillon 1974, Grenmyr & Olsén 1995, Beaud 1999). Migrace tohoto druhu totiž probíhá často ve vlnách, jejichž průběh je poměrně komplikovaný (Remisiewicz & Baumanis 1996) a vzhledem k malé velikosti těla je výrazně ovlivněn meteorologickými podmínkami, zejména větrem (Gezelius & Hedenström 1988, Beaud 1999). Je zajímavé, že některými lokalitami samice králíčků protahují na podzim v průměru dříve než samci (Grenmyr & Olsén 1995, Hüppop & Hüppop 2004, Korner-Nievergelt et al. 2007), ale rozhodně to není pravidlem, protože jiné studie žádný rozdíl ve fenologii podzimního tahu mezi pohlavími nezjistily (Frelin & Cornillon 1974, Beaud 1999). Podobně se sice počty samců a samic králíčků zabitých nárazem do dánských majáků od sebe liší jak na podzim, tak na jaře (více samců než samic), ale podíl nalezených samců a samic v jednotlivých podzimních měsících se neliší (Österlöf 1966). Analýza rozdílu mezi pohlavími nebyla ale cílem tohoto příspěvku. Králíček obecný patří mezi druhy, které táhnou ve dne i v noci (Cramp 1992). Maximum ptáků bylo ve Švýcarsku odchyceno těsně před rozbřeskem a do 1 2 h po východu slunce (Beaud 1999, Korner-Nievergelt et al. 2007). Podobné načasování ukazují i naše výsledky, které jsou první podrobnější analýzou průtahu králíčka obecného na území 131

7 Jasso L./ Tah králíčka obecného České republiky. Do budoucna by bylo zajímavé dále sledovat tah tohoto druhu a porovnat jeho dynamiku na různých lokalitách, zejména mezi pohraničními horami (Vosecká bouda v Krkonoších, Červenohorské sedlo v Jeseníkách) a vnitrozemím (např. Světice ve středních Čechách). Rovněž by si zasloužil pozornost poměr pohlaví u odchycených ptáků a jeho vztah k načasování migrace, jakož i otázka, nakolik je fenologie tahu v jednotlivých letech ovlivněna meteorologickými podmínkami. SUMMARY Autumn migration of the Goldcrest (Regulus regulus) was studied at Vosecká bouda in the western Krkonoše Mts., Czech Republic (1 260 m n. m., 50 47' N, 30 52' E) in Birds were captured by mist-nets and counted both during the daytime and at night (in the latter case using a 2 kw light source). A total of 4,208 individuals were captured (3,346 during daytime, 862 at night; Table 1). The strongest passage as shown by mistnetting was recorded on October 7, 2001 when 510 Goldcrests were caught. Visual observations revealed a total of 20,647 individuals (1,444 during daytime, 19,203 at night; Table 1). The strongest passage was observed during the night of October 3/4, 2008 when about 8,030 individuals were counted in the light of a reflector within 9 h, and during the night of October 18, 2008 when 11,173 individuals were observed within 4 h. Night migration (Fig. 2) is irregular, yet it can be quite heavy (up to 6,000 inds/h) under favourable meteorological conditions (weak headwind, temperature around 0 C). During the daytime, Goldcrests pass over the ridge of the Krkonoše Mts. only in the morning, with no birds recorded in the afternoon (Fig. 3). The autumn migration period of the Goldcrest at the study site lasts from August 27 to November 6. Poděkování Za poskytnutí kroužkovacích dat děkuji Luboru Červovi. Za pomoc s grafickou částí tohoto článku děkuji Jiřímu Šťastnému z Turnova a za spolupráci při výzkumu tahu na hřebenech Krkonoš děkuji především kroužkovateli Františku Zichovi. Literatura Beaud M. 1999: Phénologie de la migration du Roitelet huppé Regulus regulus à la Berra FR de 1984 à Nos Oiseaux 46: Berthold P., Fliege G., Heine G., Querner U. & Schlenker R. 1991: Wegzug, Rastverhalten, Biometrie und Mauser von Kleinvögeln in Mitteleuropa. Eine kurze Darstellung nach Fangdaten aus dem Mettnau-Reit-Illmitz- Programm der Vogelwarte Radolfzell. Vogelwarte 36, Sonderheft: Bojarinova J., Ilves A., Chernetsov N. & Leivits A. 2008: Body mass, moult and migration speed of the Goldcrest Regulus regulus in relation to the timing of migration at different sites of the migration route. Ornis Fennica 85: Brazil M. 2009: Birds of East Asia (China, Taiwan, Korea, Japan and Russia). Princeton University Press, Princeton & Oxford Cepák J., Klvaňa P., Škopek J., Schröpfer L., Jelínek M., Hořák D., Formánek J. & Zárybnický J. (eds) 2008: Atlas migrace ptáků České republiky a Slovenska. Aventinum, Praha. Cramp S. (ed.) 1992: The birds of the Western Palearctic, Vol. VI. Oxford University Press, Oxford. Červa L., Rosmus J., Jelínek J., Zicha F. & Hovorka L. 2003: Odchyt ptáků v sedle nad Voseckou boudou v letech 2001 a Zprávy ČSO 56: Frelin C. & Cornillon B. 1974: La migration d automne du Roitelet huppé (Regulus 132

8 Sylvia 48 / 2012 regulus) et du Roitelet triple bandeau (Regulus ignicapillus) au Col de Golèze. Oiseau 44: Gezelius L. & Hedenström A. 1988: Vindens inverkan på fångsten av rödhake Erithacus rubecula och kungsfågel Regulus regulus vid Ottenby. Vår Fågelvärld 47: Grenmyr U. & Olsén B. 1995: Kungsfågelns Regulus regulus höstflyttning över Stora Fjäderägg. Ornis Svecica 5: Gyurácz J., Góczán J., Bánhidi P. & Lepold Á. 2003: Autumn migration of the Goldcrest (Regulus regulus) in western Hungary. Ring 25: Hildén O. 1982: Winter ecology and partial migration of the Goldcrest Regulus regulus in Finland. Ornis Fennica 59: Hüppop K. & Hüppop O. 2004: Atlas zur Vogelberingung auf Helgoland. Teil 2: Phänologie im Fanggarten von 1961 bis Vogelwarte 42: Jasso L. 2011: Podzimní tah lejska černohlavého (Ficedula hypoleuca) v západních Krkonoších v letech Sylvia 47: Jenni L. 1984: Herbstzugmuster von Vögeln auf dem Col de Bretolet unter besonderer Berücksichtigung nachbrutzeitlicher Bewegungen. Der Ornithologische Beobachter 81: Karlsson L. 1980: The autumn migration of the Goldcrest Regulus regulus at Falsterbo, South Sweden. Anser 19: Korner-Nievergelt F., Korner-Nievergelt P., Baader E., Fischer L., Schaffner W. & Kestenholtz M. 2007: Jahres- und tageszeitliches Auftreten von Singvögeln auf dem Herbstzug im Jura (Ulmethöchi, Kanton Basel-Landschaft). Der Ornithologische Beobachter 104: Österlöf S. 1966: Kungsfågelns Regulus regulus flyttning. Vår Fågelvärld 25: Remisiewicz M. & Baumanis J. 1996: Autumn migration of Goldcrest (Regulus regulus) at the eastern and southern Baltic coast. Ring 18: Stolt B., Ekström L., Fransson T., Staav R. Sällström B. & Sällström U. B. 1995: Report on Swedish Bird Ringing for Swedish Museum of Natural History. Stockholm. Šťastný K., Bejček V. & Hudec K. 2006: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice Aventinum, Praha. Thaler E. & Glutz von Blotzheim U. N. 1991: Regulus regulus Wintergoldhähnchen. Wanderungen. In: Glutz von Blotzheim U. N. & Bauer K. M. (eds): Handbuch der Vögel Mitteleuropas. Band 12. AULA- Verlag, Wiesbaden: Thorpe J. P. & Sapsford A. M. 1992: Population structure of Goldcrests Regulus regulus caught on migration at the Calf of Man Bird Observatory in Ringing & Migration 13: Došlo 5. března 2010, přijato 26. září Received March 5, 2010; accepted September 26, Editor: P. Procházka 133