Srpen vlna

Transkript

1 Srpen 0 6. vlna

2 Informace o projektu

3 Základní informace Zadavatel výzkumu Česká televize Realizátor výzkumu TNS Aisa Termín sběru dat 4.8. až Způsob sběru dat CATI (Computer Assisted Telephone Interview) s využitím náhodného generování mobilních telefonních čísel a pevných linek. Počet respondentů 00 Vážení Statistická chyba Statistická chyba volebního modelu Finální datový soubor byl převážen podle základních sociodemografických ukazatelů (pohlaví, věk, kraj, velikost místa bydliště a vzdělání). V rámci převážení dat bylo také zohledněno minulé volební chování respondentů, konkrétně účast či preferovaná strana v parlamentních volbách v roce 03. xxx ±, p.b. v případě, že názor zastává % dotázaných ±, p.b. v případě, že názor zastává % dotázaných ±,8 p.b. v případě, že názor zastává 0 % dotázaných ±, p.b. v případě, že názor zastává 7 % dotázaných ±, p.b. v případě, že názor zastává 9 % dotázaných u jednotlivých stran v rozmezí ±, p.b. až ± 3,0 p.b. 3

4 Struktura váženého datového souboru Pohlaví Muži Ženy 48,7 %,3 % Věk 8-9 let let 4-9 let 60+ 8, % 8,8 % 3,9 % 8,8 % Vzdělání Základní škola a SŠ bez maturity Střední škola s maturitou Vysoká / vyšší odborná škola,3 % 3,7 %,0 % Velikost místa bydliště Méně než Více než Praha 7,0 %,6 % 8, % 8,6 %, %, % Kraj Praha Středočeský kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Pardubický kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Jihomoravský kraj Moravskoslezský kraj Vysočina Zlínský kraj Olomoucký kraj, %, %,8 %, % 6,0 % 7,8 % 4,9 % 4, %,3 %, %,6 % 4,8 %,6 % 6, % 4

5 Shrnutí výsledků

6 Shrnutí výsledků ANO, ČSSD a KSČM jsou stabilně nejsilnějšími subjekty. Srpnový volební model ukazuje, že si hnutí ANO i nadále drží první příčku ve volebních preferencích volebních preferencí. Předchozí pokles preferencí se nyní stabilizoval na současných 8 %. Druhá nejsilnější ČSSD se pohybuje na 0, %. KSČM si i přes významný pokles preferencí udržuje pozici třetí nejsilnější strany. Významný pokles byl zaznamenán také u TOP 09, která tak přepustila svou čtvrtou pozici ODS. Stejně jako v předchozím období se na poslední, tedy šesté pozici pohybuje KDU-ČSL. Ta je s % preferencí poslední stranou, která by se dostala do PS PČR. Ochota jít k volbám je neměnná. Přestože současná ochota jít k volbám se pohybuje na 67 %, což je dlouhodobé maximum, je indikovaný nárůst pod hranicí statistické významnosti. Vyšší deklarovaná ochota jít k volbám dlouhodobě převládá u mužů, středoškolsky nebo vysokoškolsky vzdělaných občanů a spíše občanů starších. Hodnocení politické situace se zlepšilo, nicméně důvěra ve vládu zůstává stejná. Celkové hodnocení politické situace dosahuje nejlepšího výsledku od března 0. Podíl občanů, kteří aktuálně hodnotí politickou situaci jako velmi nebo spíše dobrou, dosahuje 33 %, což je hodnota nad dlouhodobým průměrem. Naproti tomu podíl občanů důvěřujících vládě se od února 0 pohybuje na srovnatelné úrovni, aktuálně dosahuje 43 %. Nadpoloviční většina obyvatel však vládě stále spíše nebo vůbec nedůvěřuje. Za poslední rok vzrostl podíl občanů, kteří sdílí nebo komentují politická témata na internetu. Oproti poslednímu měření, které proběhlo v září 04, jsme u obou hodnot zaznamenali nárůst zhruba o 0 p.b. Celkově však aktivní zapojení veřejnosti v politických otázkách zůstává na velmi nízké úrovni. Asi desetina občanů deklaruje podpis petice, jen 4 % se pak zúčastnila veřejného shromáždění. Zhruba desetina občanů pak přesvědčuje své známé či někoho jiného o svých politických názorech. Zmíněné hodnoty se pohybují na úrovni předchozích měření. Za poslední rok nedošlo ke změně podílu občanů, kteří deklarovali, že hovoří o politických záležitostech s někým blízkým, významně méně ale hovoří o těchto záležitostech s někým dalším. Daňový systém v ČR hodnotí občané jako složitý. 63 % občanů ČR se vyjádřilo, že daňový systém v ČR jim přijde v porovnání se systémy v jiných evropských zemích jako spíše či velmi složitý. Jen 8 % jej hodnotí jako spíše či velmi jednoduchý. Občané České republiky hodnotí práci finančních úřadů jako velmi dobrou. Přičemž 3 % ji hodnotí jako velmi dobrou a dalších 8 % jako spíše dobrou. Na závěr nás ještě zajímalo, zda by lidé souhlasili se zrušením finančních úřadů v menších městech. Pro zrušení se vyjádřila menšina, konkrétně 9 % dotázaných. 7 % by bylo proti tomuto rušení. O hodnocení obou témat jsme požádali respondenty, kteří jsou v kontaktu s finančním úřadem alespoň x za rok. Takových občanů je podle přímo položené otázky %. 6

7 Detailní výsledky / volební model / ochota jít k volbám / pevnost přesvědčení o volbě

8 Volební model /aktuální měření Podle srpnového volebního modelu by hranici %, nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny, překročilo 6 politických stran nebo hnutí. Tento počet je při současném rozložení politických sil dlouhodobě neměnný. I přes drobné výkyvy ve volebních preferencích všech politických stran a hnutí zůstává hnutí ANO nejsilnějším politickým subjektem následovaným ČSSD a s větším odstupem pak KSČM. Strana ODS a TOP 09 se vzájemně střídají na 4. resp.. příčce. Šestici stran tradičně uzavírá KDU-ČSL. Vývoj preferencí jednotlivých subjektů ukazuje graf na následující straně. Posun v pořadí Rozdíl proti Červnu 0 Rozdíl proti volbám ANO 8,0% +,0 +9, ČSSD 0,% +,0 +0,0 KSČM,0% -, -4,0 ODS 9,% +,0 +,0 TOP 09 7,% -, -4, KDU-ČSL,0% -0, -,0 Piráti 3,% +0,0 +,0 Zelení 3,% +,0 +0, SPD* 3,0% +,0 -* Úsvit** 3,0% +, -4,0 Ostatní,% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 00 rozhovorů, z nichž do volebního modelu vstupuje 837 respondentů. Konstrukce volebního modelu je popsána detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo ve dnech 4.8. až prostřednictvím technologie CATI. Poznámka: Zobrazeny jsou strany se současným ziskem alespoň %; výsledky jsou zaokrouhlovány na půl procenta. Statistická chyba volebního modelu u jednotlivých stran se pohybuje v rozmezí ±, % až ±3,0 %. * SPD Svoboda a přímá demokracie, založeno..0, předseda Tomio Okamura. ** Úsvit Národní koalice, do června 0 dotazováno pod názvem Úsvit přímé demokracie 8

9 Únor 4 Březen 4 Duben 4 Květen 4 Červen 4 Červenec 4* Srpen 4 Září 4 Říjen 4 Listopad 4 Prosinec 4* Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec * Srpen Volební model /vývoj Z následujícího grafu je vidět, že preference hnutí ANO se, po jejich předchozím poklesu, během letního období stabilizovaly. Naopak významnější pokles preferencí, shodně o, p.b. ve srovnání s červnem 0, jsme zaznamenali jak u levicové KSČM, tak u pravicové TOP 09. Na pravicové straně politického spektra si naopak mírně polepšila ODS, a to konkrétně o p.b. Pokles u KSČM je dán zejména poklesem preferencí mezi ženami, lidmi do 9 let a lidmi se základním vzděláním. U TOP 09 jsme zaznamenali největší pokles u lidí do 9 let, lidí se základním vzděláním a podnikatelů. Mírné posílení preferencí u hnutí ANO je pak dáno posílením preferencí u podnikatelů. 40% 3% V V 30% % 0% % 0% % 0% ANO 8,0 % ČSSD 0, % KSČM,0 % ODS 9, % TOP 09 7, % KDU-ČSL,0 % Piráti 3, % Zelení 3, % SPD** 3,0 % Úsvit*** 3,0 % Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 00 rozhovorů, z nichž do volebního modelu vstupuje 837 respondentů. Konstrukce volebního modelu a termíny sběru dat jsou popsány detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Poznámka: Zobrazeny jsou strany se současným ziskem alespoň %; výsledky jsou zaokrouhlovány na půl procenta. Statistická chyba volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí ±, % až ±3,0 %. * Trendový odhad (nedotazováno) ** SPD Svoboda a přímá demokracie, založeno..0, předseda Tomio Okamura. *** Úsvit Národní koalice, do června 0 dotazováno pod názvem Úsvit přímé demokracie V Volby do Evropského parlamentu ; V Komunální volby a. kolo senátních voleb ,. kolo senátních v

10 Únor 4 Březen 4 Duben 4 Květen 4 Červen 4 Červenec 4* Srpen 4 Září 4 Říjen 4 Listopad 4 Prosinec 4* Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec * Srpen Volební model /vývoj pravice vs. levice Následující graf ukazuje zajímavý pohled na politickou scénu a její hlavní hráče z pohledu pravolevého rozdělení politického spektra. Pod pravici zahrnujeme strany TOP 09 a ODS, pod levici strany ČSSD a KSČM. Hnutí ANO a strana KDU-ČSL jsou prezentovány samostatně. Z grafu je patrná stabilní pozice KDU-ČSL a také pravice, kde dochází jen k minimálním výkyvům. V aktuální vlně je pokles pravice způsoben významnějším poklesem u TOP 09. Na straně levice dochází v dlouhodobém pohledu k výkyvům větším, daným zejména KSČM. K podobně významným změnám dochází mezi příznivci hnutí ANO. Výkyvy na straně levice a hnutí ANO jsou více méně protichůdné. 40% 3% 30% % V V Levice 3, % (ČSSD, KSČM) ANO 8,0 % 0% % Pravice 7,0 % (TOP 09, ODS) 0% % KDU-ČSL,0 % 0% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 00 rozhovorů, z nichž do volebního modelu vstupuje 837 respondentů. Konstrukce volebního modelu a termíny sběru dat jsou popsány detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Poznámka: Výsledky jsou zaokrouhlovány na půl procenta. Statistická chyba volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí ±, % až ±3,0 %. * Trendový odhad (nedotazováno) V Volby do Evropského parlamentu ; V Komunální volby a. kolo senátních voleb ,. kolo senátních v

11 Aktuální volební preference Volební model / současné preference ve srovnání s volebním chováním ve volbách do PS PČR v roce 03 Z dlouhodobého pohledu se ukazuje, že struktura voličů jednotlivých stran zůstává v čase spíše neměnná. Pokud ale srovnáme aktuální volební preference s chováním ve volbách do PS PČR v roce 03, zjistíme, že zhruba jen polovina podporovatelů hnutí ANO volila toto hnutí v minulých volbách. Oproti poslednímu srovnání jsme navíc zaznamenali drobný pokles, konkrétně o 7 p.b. Necelou třetinu jejího aktuálního elektorátu pak tvoří minulí voliči jiných stran, čtvrtina se voleb nezúčastnila. Srovnání současných preferencí s volebním chováním v roce 03 tak ukazuje, že v případě voličů ANO se jedná o velmi heterogenní skupinu, na rozdíl od voličů tradičnějších, dlouhodobě vyprofilovaných stran (jako ČSSD, KSČM, KDU-ČSL nebo TOP 09). U strany ODS jsme v posledních 4 měřeních zaznamenali nárůst podílu těch voličů, kteří tuto stranu volili i ve volbách 03. Tento trend se však v aktuálním měření zastavil. Podíl těchto voličů klesl o p.b. Po předchozím nárůstu zmíněné skupiny voličů u ČSSD jsme i zde zaznamenali mírný pokles. Naopak mírný nárůst (po předchozím poklesu) byl zaznamenán u KSČM. Volební chování ve volbách do PS PČR v roce 03 volil stranu volil někoho jiného nevolil, neví ANO ČSSD 6 6 KSČM ODS TOP KDU-ČSL Piráti 8 70 Zelení 30 Úsvit* % 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 00 rozhovorů, z nichž do volebního modelu vstupuje 837 respondentů. Konstrukce volebního modelu je popsána detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo ve dnech 4.8. až prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty.

12 Ochota jít k volbám 46 % respondentů deklarovalo, že by se určitě zúčastnilo voleb do Poslanecké sněmovny PČR v případě, že by se konaly tento týden. Dalších % by se jich spíše zúčastnilo. Nejedná se však o odhad případné volební účasti, ale o deklaraci respondentů vztaženou k současnosti. Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich? určitě ano spíše ano 0% % spíše ne % 46% určitě ne % neví/bez odpovědi Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 4.8. až prostřednictvím technologie CATI.

13 Únor 4 Březen 4 Duben 4 Květen 4 Červen 4 Červenec 4* Srpen 4 Září 4 Říjen 4 Listopad 4 Prosinec 4* Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec * Srpen Ochota jít k volbám / vývoj Z grafu zobrazujícího vývoj hodnot deklarované ochoty zúčastnit se voleb do Poslanecké sněmovny PČR, která je v našem případě definována jako součet odpovědí určitě ano a spíše ano, je zřejmé, že se dlouhodobě pohybuje na úrovni přibližně /3 potenciálních voličů a současné měření z tohoto průměru nijak nevybočuje, byť se ochota jít k volbám oproti minulému měření nepatrně zvýšila a nyní se pohybuje na svém dlouhodobém maximu. Mírné výkyvy hodnot se ale pohybují pod hranicí statistické významnosti. Z dlouhodobějšího hlediska došlo od začátku měření, tedy od února 04, k většímu poklesu deklarované ochoty zúčastnit se voleb do Poslanecké sněmovny PČR pouze v loňském roce v době voleb do Evropského parlamentu a v menší míře také v podzimním období, kdy kromě senátních voleb proběhly také oslavy výročí 7. listopadu. Zřejmě v souvislosti s hojně diskutovanými činy a výroky prezidenta Miloše Zemana tehdy současně došlo také k celkovému poklesu pozitivního hodnocení nálady ve společnosti i politické situace. Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich? určitě ano + spíše ano 7% 70% 6% 60% V V % 0% 4% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy. Poznámka: * Trendový odhad (nedotazováno) V Volby do Evropského parlamentu ; V Komunální volby a. kolo senátních voleb ,. kolo senátních v

14 Ekonomický status Vzdělání Věková kategorie Pohlaví Ochota jít k volbám / třídění dle sociodemografií Vyšší deklarovaná ochota jít k volbám dlouhodobě převládá u mužů, středoškolsky nebo vysokoškolsky vzdělaných občanů a spíše občanů starších. V srpnovém měření jsme zaznamenali nárůst ochoty mezi ženami a mladými lidmi do 9 let. Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne neví/bez odpovědi Total 46 0 muž 49 8 žena let let let a více let základní, vyučen maturita 6 vysokoškolské zaměstnanec(kyně) podnikatel(ka) ekonomicky neaktivní % 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 4.8. až prostřednictvím technologie CATI. 4

15 Ochota jít k volbám / třídění dle volebních preferencí Pokud jde o voliče jednotlivých stran, pak dlouhodobě největší ochotu jít k volbám, vyjádřenou součtem odpovědí určitě ano a spíše ano, deklarují příznivci KDU-ČSL. Oproti předchozímu měření došlo k nárůstu mezi voliči ČSSD, zejména pokud jde o odpověď spíše ano a také mezi voliči TOP 09, což je dáno nárůstem u odpovědi určitě ano. Metodologická poznámka: Výsledky tříděné přes preferované strany se na první pohled mohou zdát zvláštní tím, že se prakticky u všech stran objevuje určitě ano častěji než u celku. To je ale dáno tím, že v tomto třídění se logicky nezobrazují respondenti, kteří uvádějí, že by k volbám určitě nedorazili, ale pouze ti, kteří nějakou stranu preferují a jsou přirozeně ochotnější jít k volbám. Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne neví/bez odpovědi Total 46 0 ANO ČSSD 3 4 KSČM 6 ODS 9 6 TOP KDU-ČSL 79 9 Piráti Zelení SPD * Úsvit * % 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 4.8. až prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty.

16 Pevnost přesvědčení o volbě O své současné preferenci strany nebo hnutí v případě voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky je pevně rozhodnuto 37 % voličů, dalších 3 % by pak své rozhodnutí spíše neměnilo. Zbylá necelá třetina voličů je ve svých preferencích spíše nestabilní, připouští možnost změny a často osciluje mezi tradiční stranou, ke které inklinovali dříve, a alternativami v podobě nově vzniklých stran a uskupení (viz. Proměny politických základen na straně 0). Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností... jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí 6% je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní % 37% je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní neví/bez odpovědi 3% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 00 rozhovorů, z nichž politický subjekt vybralo 893 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 4.8. až prostřednictvím technologie CATI. 6

17 Únor 4 Březen 4 Duben 4 Květen 4 Červen'4 Červenec 4* Srpen 4 Září 4 Říjen 4 Listopad 4 Prosinec 4* Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec * Srpen Pevnost přesvědčení o volbě / vývoj Graf na této straně ukazuje, do jaké míry se mění pevnost přesvědčení o volbě v čase. Z grafu je patrné, že voliči jsou ve své pevnosti přesvědčení o volbě dlouhodobě spíše konzistentní. Dříve indikovaný stoupající nárůst podílu pevně rozhodnutých voličů se v aktuálním měření nepotvrdil, naopak jsme u této skupiny zaznamenali značný pokles. Nyní se pohybuje na svém minimu. Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností... neví/bez odpovědi je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí jste pevně rozhodnutý/á volit tuto stranu nebo hnutí 00% 80% % % 0% % Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 00 rozhovorů, z nichž politický subjekt vybralo v poslední vlně 893 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy. * Trendový odhad (nedotazováno) 7

18 Ekonomický status Vzdělání Věková kategorie Pohlaví Pevnost přesvědčení o volbě / třídění dle sociodemografií Ze sociodemografického hlediska lze konstatovat, že pevnost přesvědčení o volbě kopíruje věk a vzdělání; vycházíme přitom z dlouhodobého pozorování. Čím jsou voliči starší, tím více se zdá být pravděpodobné, že budou věrní jedné straně. U vzdělání je trend přesně opačný: čím vyšší je, tím je také pravděpodobnější, že voliči svou preferenci ještě změní (mezi občany se základním vzděláním a vyučenými je sice nejmenší podíl voličů, ale ti patří častěji mezi pevně rozhodnuté). Největší pokles jsme oproti poslednímu měření zaznamenali u lidí starších 4 let a lidí se základním vzděláním. Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností... jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní neví/bez odpovědi Total muž žena let let let a více let základní, vyučen maturita 3 3 vysokoškolské zaměstnanec(kyně) podnikatel(ka) ekonomicky neaktivní % 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 00 rozhovorů, z nichž politický subjekt vybralo v poslední vlně 893 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 4.8. až prostřednictvím technologie CATI. 8

19 Pevnost přesvědčení o volbě / třídění dle volebních preferencí Co se politických preferencí týče, nejpevnější pouto ke straně dlouhodobě vykazují voliči KSČM. Mezi další politické subjekty, které mají nejvíce pevně rozhodnutých voličů, patří hnutí ANO a ČSSD, byť jsme aktuálně u obou zaznamenali pokles této skupiny voličů. Významný pokles v pevnosti přesvědčení o volbě jsme pak oproti červnu 0 zaznamenali u voličů ODS. Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností... jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní Total ANO ČSSD KSČM 67 9 ODS TOP KDU-ČSL Piráti Zelení 6 34 SPD * 36 4 Úsvit * % 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 00 rozhovorů, z nichž politický subjekt vybralo v poslední vlně 893 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 4.8. až prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 9

20 Detailní výsledky / hodnocení politické situace / důvěra v současnou vládu / politická participace

21 Únor 4 Březen 4 Duben 4 Květen 4 Červen 4 Červenec 4* Srpen 4 Září 4 Říjen 4 Listopad 4 Prosinec 4* Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec * Srpen Únor 4 Březen 4 Duben 4 Květen 4 Červen 4 Červenec 4* Srpen 4 Září 4 Říjen 4 Listopad 4 Prosinec 4* Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec * Srpen Politické trendy Aktuální měření ukazuje pozvolné zlepšení v hodnocení politické situace. V současné době je s politickou situací spokojeno 33 % občanů ČR, což je hodnota nad dlouhodobým průměrem od začátku měření. Tento pozitivní trend se však neukázal v hodnocení důvěry ve vládu. Zde oproti poslednímu měření v podstatě nedošlo k žádné změně. /Podíl občanů kladně hodnotících politickou situaci 40% 3% 30% % 0% % 0% velmi dobrá + spíše dobrá /Podíl občanů důvěřujících vládě % 0% 4% 40% 3% 30% % rozhodně důvěřujete + spíše důvěřujete Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy. * Trendový odhad (nedotazováno)

22 Politická situace Při detailnějším pohledu na hodnocení politické situace je vidět, že 3 % občanů hodnotí současnou politickou situaci jako spíše dobrou, další % pak jako velmi dobrou. 6 % občanů ČR však stále hodnotí současnou politickou situaci jako velmi nebo spíše špatnou. Otázka: Jak byste celkově ohodnotil(a) aktuální politickou situaci v České republice? velmi dobrá spíše dobrá 0% % % 3% spíše špatná velmi špatná 4% neví/bez odpovědi Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 4.8. až prostřednictvím technologie CATI.

23 Ekonomický status Vzdělání Věková kategorie Pohlaví Politická situace / třídění dle sociodemografií Z obecného hlediska lze konstatovat, že negativněji mají tendenci hodnotit politickou situaci ženy, naopak spokojenost roste s věkem a vzděláním. Tyto poměry zůstávají v rámci sociodemografických skupin dlouhodobě neměnné. Významný nárůst v hodnocení jsme zaznamenali pouze u věkové skupiny let. Otázka: Jak byste celkově ohodnotil(a) aktuální politickou situaci v České republice? velmi dobrá spíše dobrá spíše špatná velmi špatná neví/bez odpovědi Total muž žena let let let a více let základní, vyučen maturita vysokoškolské zaměstnanec(kyně) podnikatel(ka) ekonomicky neaktivní % 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 4.8. až prostřednictvím technologie CATI. 3

24 Politická situace / třídění dle volebních preferencí Pokud se podíváme na příznivce jednotlivých stran a hnutí, pak není překvapením, že nejspokojenější jsou voliči dvou hlavních vládních subjektů, tedy ANO a ČSSD. Jedná se o dlouhodobý trend. Spokojenost u příznivců KDU-ČSL opět vzrostla, byť tento nárůst je pouze indikativní. Mezi dlouhodobě nejméně spokojené s politickou situací se pak řadí podporovatelé menších stran, jako jsou Piráti nebo Zelení. U všech posledně jmenovaných, stejně jako u KSČM, není nespokojenost s aktuální politickou situací překvapující, vzhledem k tomu, že součástí politické identity těchto stran je, ač v různých podobách, i jejich opoziční role. Otázka: Jak byste celkově ohodnotil(a) aktuální politickou situaci v České republice? velmi dobrá spíše dobrá spíše špatná velmi špatná neví/bez odpovědi Total ANO ČSSD KSČM ODS TOP KDU-ČSL Piráti 69 0 Zelení SPD * Úsvit * % 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 4.8. až prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 4

25 Důvěra v současnou vládu Následující graf ukazuje, že zatímco 43 % občanů ČR rozhodně nebo spíše důvěřuje současné vládě, více než polovina jí vyjadřuje nedůvěru: konkrétně 38 % občanů vládě spíše nedůvěřuje a 9 % jí vůbec nedůvěřuje. Otázka: Do jaké míry důvěřujete nebo nedůvěřujete současné vládě? rozhodně důvěřujete spíše důvěřujete 9% % spíše nedůvěřujete 4% vůbec nedůvěřujete 38% neví/bez odpovědi Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 4.8. až prostřednictvím technologie CATI.

26 Ekonomický status Vzdělání Věková kategorie Pohlaví Důvěra v současnou vládu / třídění dle sociodemografií Detailní pohled na sociodemografické charakteristiky ukazuje, že vládě důvěřují více muži než ženy. Důvěra ve vládu roste s věkem i vzděláním. Tato zjištění jsou platná dlouhodobě. Oproti minulému měření jsme nezaznamenali žádné významnější změny. Otázka: Do jaké míry důvěřujete nebo nedůvěřujete současné vládě? rozhodně důvěřujete spíše důvěřujete spíše nedůvěřujete vůbec nedůvěřujete neví/bez odpovědi Total muž žena let let let a více let 3 8 základní, vyučen maturita 4 4 vysokoškolské zaměstnanec(kyně) podnikatel(ka) ekonomicky neaktivní % 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 4.8. až prostřednictvím technologie CATI. 6

27 Důvěra v současnou vládu / třídění dle volebních preferencí Důvěra ve vládu se do jisté míry shoduje s obecným hodnocením politické situace. Vycházíme přitom také z dlouhodobého srovnání těchto dvou hodnocení. Tato shoda se ukazuje hlavně při pohledu na voliče jednotlivých stran. Hodnocení je výrazně pozitivnější mezi sympatizanty stran tvořících vládní koalici, tedy ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Oproti minulému měření opět indikativně vzrostla důvěra ve vládu mezi voliči TOP 09. Otázka: Do jaké míry důvěřujete nebo nedůvěřujete současné vládě? rozhodně důvěřujete spíše důvěřujete spíše nedůvěřujete vůbec nedůvěřujete neví/bez odpovědi Total ANO 3 66 ČSSD KSČM ODS 3 4 TOP KDU-ČSL 6 3 Piráti Zelení SPD * Úsvit * % 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 4.8. až prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 7

28 Politická participace Jedním z témat aktuální vlny Trendů Česka je politická participace. Toto téma jsme se rozhodli zopakovat zhruba s ročním odstupem, abychom zjistili, zda a případně jakým směrem se změnilo chování občanů ČR. Trendy zmíněného tématu lze sledovat na následujících stranách, nejprve však představíme shrnutí aktuálního zjištění. Až 3/4 občanů České republiky mluvily v horizontu posledních tří měsíců o politice se svými blízkými, necelá polovina občanů pak toto téma probírala také s jinými lidmi ze svého širšího okolí. Jen malá část občanů se ale následně v rámci rozprav o politice pokusila někoho o svých politických názorech přesvědčit. Asi třetina občanů sdílela za uvedené období odkaz na internetu, ale jen pětina nějaké téma na internetu přímo komentovala. Jen výjimečně se občané aktivně zapojují do politického dění, ať už podpisem petice nebo přímé účasti na veřejném shromáždění. Daleko častěji mají tendenci o politice mluvit voliči ANO, ODS a TOP 09, a to hlavně s přáteli a rodinou. Ze sociodemografického hlediska se obecně daleko více angažují muži. Mezi vzdělanostními skupinami jsou to vysokoškoláci, kteří častěji debatují o politice a také častěji přesvědčují své okolí o svých názorech. Petice podepisují mladí, stejně tak mladí se častěji účastní shromáždění a také častěji komentují témata na internetu. Dar neziskové organizaci dávají spíše lidé starší a s vyšším vzděláním (SŠ nebo VŠ). Otázka: Které z těchto činností jste vykonal(a) nebo se jich účastnil(a) za poslední tři měsíce? Mluvil(a) jste o politice s někým z vašich blízkých, tj. přátel nebo rodiny s někým jiným 46% 7% Přesvědčoval(a) jste o svých politických názorech někoho z vašich blízkých, tj. přátel nebo rodiny někoho jiného Podepsal(a) petici Zúčastnil(a) se veřejného shromáždění nebo demonstrace Sdílel(a) na internetu odkaz na článek nebo komentář s politickým tématem Komentoval(a) na internetu nějaké politické téma Věnoval(a) dar neziskové organizaci/charitě 3% 8% % 4% 3% 0% % Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 4.8. až prostřednictvím technologie CATI. 8

29 Únor 4 Březen 4* Duben 4* Květen 4 Červen 4* Červenec 4 * Srpen 4* Září 4 Říjen 4* Listopad 4* Prosinec 4* Leden * Únor * Březen * Duben * Květen * Červen * Červenec * Srpen Únor 4 Březen 4* Duben 4* Květen 4 Červen 4* Červenec 4 * Srpen 4* Září 4 Říjen 4* Listopad 4 * Prosinec 4* Leden * Únor * Březen * Duben * Květen * Červen * Červenec * Srpen Trendy politické participace Za poslední rok sice nedošlo ke změně podílu občanů, kteří deklarovali, že hovoří o politických záležitostech s někým blízkým, významně méně ale hovoří o těchto záležitostech s lidmi ze svého širšího okolí. Podíl těch, kteří své blízké přesvědčují o svých názorech sice za poslední rok vzrostl, nicméně nijak dramaticky, a je srovnatelný s měřením v prvním pololetí roku 04. Z aktuálních čísel je patrné, že aktivní zapojení českých občanů v oblasti politických témat zůstává i nadále velmi nízké. /Podíl občanů hovořících o politice 90% 80% 78 s někým blízkým (přátelé/rodina) s někým jiným 7 70% 60% 0% % /Podíl občanů přesvědčujících o názorech 0% někoho z blízkých (přátelé/rodina) někoho jiného 40% 30% 0% % 7 0% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy. * Trendový odhad (nedotazováno) 9

30 Únor 4 Březen 4* Duben 4* Květen 4 Červen 4* Červenec 4 * Srpen 4* Září 4 Říjen 4* Listopad 4* Prosinec 4* Leden * Únor * Březen * Duben * Květen * Červen * Červenec * Srpen Únor 4 Březen 4* Duben 4* Květen 4 Červen 4* Červenec 4 * Srpen 4* Září 4 Říjen 4* Listopad 4 * Prosinec 4* Leden * Únor * Březen * Duben * Květen * Červen * Červenec * Srpen Trendy politické participace V podstatě neměnný je i podíl občanů aktivně se účastnících veřejného shromáždění nebo podepisujících petice. I v tomto ohledu lze konstatovat, že aktivní zapojení občanů zůstává na nízké úrovni. Naopak oproti měření před rokem jsme zaznamenali nárůst aktivity na internetu. Podíl občanů kteří sdíleli nebo komentovali politická témata na internetu narostl zhruba o 0 p.b. /Podíl aktivních občanů 0% 40% 30% 0% 0% 0% Podepsali petici Zúčastnili se veřejného shromáždění 3 Věnovali dar neziskové organizaci /Podíl občanů aktivních na internetu 0% 40% 30% 0% 0% 0% Sdíleli odkaz na článek o politickém tématu Komentovali na internetu politické téma 3 0 Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy. * Trendový odhad (nedotazováno) 30

31 Detailní výsledky / daňový systém / finanční úřady

32 Vnímaná míra složitosti daňového systému Jedním z posledních témat srpnové vlny Trendů Česka byl daňový systém v České republice. Zajímalo nás nejprve obecné zhodnocení toho, do jaké míry přijde občanům daňový systém v ČR jednoduchý, nebo složitý. Většina respondentů se přiklonila k názoru, že daňový systém v ČR je ve srovnání se systémy v jiných evropských zemích složitý. Pouze 8 % občanů hodnotilo daňový systém jako velmi nebo spíše jednoduchý. Zhruba stejný podíl, tedy 7 %, hodnotilo systém jako velmi složitý. Necelé polovině dotázaných, konkrétně 46 %, se jeví daňový systém jako spíše složitý. Zbylá asi pětina respondentů se nedokázala přiklonit k žádnému hodnocení. Otázka: Řekl(a) byste Vy osobně, že daňový systém v České republice, tedy např. daň z příjmu, daň z nemovitosti, daň z přidané hodnoty atd., je ve srovnání s jinými evropskými zeměmi velmi jednoduchý spíše jednoduchý 9% % 7% spíše složitý 7% velmi složitý 46% neví/bez odpovědi Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 4.8. až prostřednictvím technologie CATI. 3

33 Ekonomický status Vzdělání Věková kategorie Pohlaví Vnímaná míra složitosti daňového systému / třídění dle sociodemografií Ze sociodemografického hlediska jsou názory nejvíce diferencující při pohledu na věkové skupiny. Starším lidem se zdá systém složitější než lidem mladším. Nepatrné rozdíly lze najít také mezi muži a ženami, přičemž muži oproti ženám hodnotí systém častěji jako složitější. Otázka: Řekl(a) byste Vy osobně, že daňový systém v České republice, tedy např. daň z příjmu, daň z nemovitosti, daň z přidané hodnoty atd., je ve srovnání s jinými evropskými zeměmi velmi jednoduchý spíše jednoduchý spíše složitý velmi složitý neví/bez odpovědi Total muž 8 4 žena let let let a více let 47 6 základní, vyučen maturita vysokoškolské zaměstnanec(kyně) podnikatel(ka) ekonomicky neaktivní % 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 4.8. až prostřednictvím technologie CATI. 33

34 Vnímaná míra složitosti daňového systému / třídění dle volebních preferencí Při pohledu na voliče jednotlivých stran a hnutí se nejvíce odlišují voliči hnutí ANO, kteří častěji než jiní hodnotí daňový systém v ČR oproti systémům v jiných evropských zemích jako jednodušší. Ale i v případě voličů ANO jej za jednodušší pokládá jen menšina, konkrétně 7 % z nich. Otázka: Řekl(a) byste Vy osobně, že daňový systém v České republice, tedy např. daň z příjmu, daň z nemovitosti, daň z přidané hodnoty atd., je ve srovnání s jinými evropskými zeměmi velmi jednoduchý spíše jednoduchý spíše složitý velmi složitý neví/bez odpovědi Total ANO ČSSD KSČM ODS TOP KDU-ČSL Piráti 63 4 Zelení SPD * 38 9 Úsvit * % 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 4.8. až prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 34

35 Četnost kontaktu s finančním úřadem Závěrečným tématem byl vztah občanů k finančním úřadům. Nejprve jsme se ptali, jak často jsou obyvatelé ČR v kontaktu s finančním úřadem. Z dotazování vyplynulo, že až % občanů je s finančním úřadem v kontaktu alespoň x za rok. Otázka: Jak často jste Vy osobně v kontaktu, ať osobním, nebo telefonickém, s finančním úřadem? každý měsíc alespoň x za půl roku % % 34% alespoň x za rok méně často 36% 4% nikdy Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 4.8. až prostřednictvím technologie CATI. 3

36 Ekonomický status Vzdělání Věková kategorie Pohlaví Četnost kontaktu s finančním úřadem / třídění dle sociodemografií Častěji jsou s finančním úřadem v kontaktu muži, lidé ve středním věku (30 9 let) a lidé s vyšším vzděláním. Dle předpokladu je jednoznačným rozlišujícím ukazatelem ekonomický status, který ukazuje, že nejčastěji jsou s finančním úřadem v kontaktu podnikatelé. Otázka: Jak často jste Vy osobně v kontaktu, ať osobním, nebo telefonickém, s finančním úřadem? každý měsíc alespoň x za půl roku alespoň x za rok méně často nikdy Total muž žena let let let a více let základní, vyučen maturita vysokoškolské zaměstnanec(kyně) podnikatel(ka) ekonomicky neaktivní % 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 4.8. až prostřednictvím technologie CATI. 36

37 Četnost kontaktu s finančním úřadem / třídění dle volebních preferencí Při pohledu na voliče jednotlivých stran je vidět, že častěji jsou s finančním úřadem v kontaktu příznivci hnutí ANO, ODS, TOP 09, ale také KDU-ČSL. Na druhé straně stojí voliči ČSSD a KSČM, kteří, pokud jde o parlamentní strany a hnutí, s finančním úřadem přicházejí do kontaktu nejméně. Otázka: Jak často jste Vy osobně v kontaktu, ať osobním, nebo telefonickém, s finančním úřadem? každý měsíc alespoň x za půl roku alespoň x za rok méně často nikdy Total ANO ČSSD KSČM ODS TOP KDU-ČSL Piráti Zelení SPD * Úsvit * % 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 4.8. až prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 37

38 Hodnocení práce finančního úřadu U těch, kteří jsou s finančním úřadem v kontaktu alespoň x za rok nás následně zajímalo, jak hodnotí práci finančního úřadu. Z následujícího grafu je patrné, že 4/ dotázaných hodnotí práci úřadu jako velmi nebo spíše dobrou. Otázka: Jak byste hodnotil(a) práci finančního úřadu? velmi dobrá spíše dobrá % % 6% 3% spíše špatná velmi špatná 8% neví/bez odpovědi Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 00 rozhovorů, analýza byla provedena na 60 respondentech, kteří odpověděli, že jsou v kontaktu s finančním úřadem alespoň x za rok. Dotazování probíhalo ve dnech 4.8. až prostřednictvím technologie CATI. 38

39 Ekonomický status Vzdělání Věková kategorie Pohlaví Hodnocení práce finančního úřadu / třídění dle sociodemografií Nejlépe hodnotí práci úřadu lidé starší 60 let, nejvíce negativní jsou pak lidé ve věku od 4 do 9 let a podnikatelé. Indikativně lze také říci, že pozitivní hodnocení klesá se vzděláním. Ostatní rozdíly v hodnocení se pohybují pod hranicí statistické významnosti. Otázka: Jak byste hodnotil(a) práci finančního úřadu? velmi dobrá spíše dobrá spíše špatná velmi špatná neví/bez odpovědi Total muž žena let let let a více let základní, vyučen maturita vysokoškolské zaměstnanec(kyně) podnikatel(ka) ekonomicky neaktivní % 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 00 rozhovorů, analýza byla provedena na 60 respondentech, kteří odpověděli, že jsou v kontaktu s finančním úřadem alespoň x za rok. Dotazování probíhalo ve dnech 4.8. až prostřednictvím technologie CATI. 39

40 Hodnocení práce finančního úřadu / třídění dle volebních preferencí Při hodnocení práce finančního úřadu z pohledu volebních preferencí se jeví jako více diferencující pohled na podíly odpovědí velmi dobré a spíše dobré. V tomto členění nejlépe hodnotí, pokud jde o parlamentní strany a hnutí, práci úřadu příznivci KSČM a také TOP 09. Otázka: Jak byste hodnotil(a) práci finančního úřadu? velmi dobrá spíše dobrá spíše špatná velmi špatná neví/bez odpovědi Total ANO ČSSD KSČM ODS TOP KDU-ČSL Piráti Zelení SPD * Úsvit * % 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 00 rozhovorů, analýza byla provedena na 60 respondentech, kteří odpověděli, že jsou v kontaktu s finančním úřadem alespoň x za rok. Dotazování probíhalo ve dnech 4.8. až prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 40

41 Postoj k rušení některých finančních úřadů Na závěr nás zajímal postoj občanů k případnému rušení některých finančních úřadů. S tím, že by se některé pobočky finančních úřadů v malých městech měly zrušit, souhlasilo 9 % dotázaných. 7 % dotázaných bylo zásadně proti rušení poboček. Zbylých 9 % respondentů se nedokázalo rozhodnout. Otázka: V současné době se v rámci naší politické scény vede diskuze nad tím, zda zrušit, nebo nezrušit některé pobočky finančních úřadů v malých městech. Co si o této problematice myslíte vy? souhlasíte s tím, že některé pobočky finančního úřadu v malých městech by se měly zrušit 9% 9% nesouhlasíte s tím, že některé pobočky finančního úřadu v malých městech by se měly zrušit neví/bez odpovědi 7% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 00 rozhovorů, analýza byla provedena na 60 respondentech, kteří odpověděli, že jsou v kontaktu s finančním úřadem alespoň x za rok. Dotazování probíhalo ve dnech 4.8. až prostřednictvím technologie CATI. 4

42 Velikost místa bydliště Ekonomický status Vzdělání Věková kategorie Pohlaví Postoj k rušení některých finančních úřadů / třídění dle sociodemografií Při pohledu na sociodemografické charakteristiky se v tomto případě jeví jako nejvíce diferencující dva ukazatele. Tím prvním je vzdělání, kdy míra souhlasu s rušením poboček roste se vzděláním. Druhým ukazatelem je dle předpokladu velikost místa bydliště. V tomto případě roste míra souhlasu s počtem obyvatel daného místa. Otázka: V současné době se v rámci naší politické scény vede diskuze nad tím, zda zrušit, nebo nezrušit některé pobočky finančních úřadů v malých městech. Co si o této problematice myslíte vy? souhlasíte s tím, že některé pobočky finančního úřadu v malých městech by se měly zrušit nesouhlasíte s tím, že některé pobočky finančního úřadu v malých městech by se měly zrušit neví/bez odpovědi Total muž 9 70 žena let let let a více let základní, vyučen maturita 68 0 vysokoškolské 9 6 zaměstnanec(kyně) podnikatel(ka) 6 3 ekonomicky neaktivní obyvatel obyvatel oybvatel více než obyvatel % 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 00 rozhovorů, analýza byla provedena na 60 respondentech, kteří odpověděli, že jsou v kontaktu s finančním úřadem alespoň x za rok. Dotazování probíhalo ve dnech 4.8. až prostřednictvím technologie CATI. 4

43 Postoj k rušení některých finančních úřadů / třídění dle volebních preferencí Při pohledu na příznivce jednotlivých stran lze konstatovat, že vyšší míru souhlasu s případným rušením poboček finančních úřadů najdeme mezi příznivci hnutí ANO a dále TOP 09 a ODS. Nejmenší podíl nalezneme naopak u stoupenců ČSSD a KSČM. Otázka: V současné době se v rámci naší politické scény vede diskuze nad tím, zda zrušit, nebo nezrušit některé pobočky finančních úřadů v malých městech. Co si o této problematice myslíte vy? souhlasíte s tím, že některé pobočky finančního úřadu v malých městech by se měly zrušit nesouhlasíte s tím, že některé pobočky finančního úřadu v malých městech by se měly zrušit neví/bez odpovědi Total ANO ČSSD 8 7 KSČM ODS 66 3 TOP KDU-ČSL 77 Piráti 0 8 Zelení SPD * 3 3 Úsvit * % 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 00 rozhovorů, analýza byla provedena na 60 respondentech, kteří odpověděli, že jsou v kontaktu s finančním úřadem alespoň x za rok. Dotazování probíhalo ve dnech 4.8. až prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 43

44 Přílohy

45 Organizační informace Výzkumná agentura Česká televize přizvala ke spolupráci na kontinuálním předvolebním výzkumu voličských preferencí a nálad renomovanou výzkumnou agenturu TNS Aisa. Agentura disponuje potřebným technickým zázemím a zkušenými odborníky, kteří jsou garanty úspěšné realizace projektu. TNS Aisa je řádným členem asociace výzkumných agentur SIMAR a má svého zástupce v mezinárodní organizaci ESOMAR. Z tohoto titulu je agentura povinna dbát na dodržování odborných standardů a kvality odváděné práce. Členstvím ve zmíněných asociacích se agentura také zavazuje k tomu, že může být v případě pochybností kdykoliv podrobena jejich kontrole. Spolupráce mezi Českou televizí a výzkumnou agenturou Metodická příprava kontinuálního předvolebního výzkumu, zpracování dat, jejich analýza i příprava zpráv probíhá ve vzájemné součinnosti České televize a agentury TNS Aisa. K tomu účelu byl vytvořen procesní tým složený ze zástupců obou stran, který má na starost dohled nad celým výzkumným procesem. Realizační tým TNS Aisa Ředitel společnosti TNS Aisa Bronislav Kvasnička Vedoucí projektu David Fiala Exekuce projektu Martina Hájková, Petr Šobotník Česká televize Vedoucí týmu ČT Renata Týmová Analytik ČT Martin Převrátil Analytik ČT Jiří Kubíček Sběr dat Daniel Horna Zpracování dat Petr Bucek 4

46 Termín realizace Sběr dat jednotlivých vln byl realizován v následujících termínech:. vlna / únor vlna / březen vlna / duben vlna / květen vlna / červen/červenec vlna / srpen vlna / září vlna / říjen vlna / listopad vlna / leden vlna / únor vlna / březen vlna / duben vlna / květen vlna / červen vlna / srpen

47 Organizační informace Metoda sběru dat Data byla sbírána metodou telefonických rozhovorů se záznamem do počítače (CATI). Dotazování probíhalo z CATI centra agentury TNS Aisa v Praze. Výběr respondentů Výběr respondentů byl náhodný. Kontaktní čísla na mobilní telefony i pevné linky byla generována náhodně počítačem (ze všech přidělených čísel a kódů ze stránek ČTÚ byly do generování zařazeny tyto oblasti: Veřejná mobilní telefonní síť a Veřejná pevná telefonní síť). V případě úspěšného dovolání a souhlasu s rozhovorem byla dotazována osoba, která zvedla telefon. Kontrola sběru dat Telefonický sběr dat podléhal kontinuálnímu monitoringu supervizorů v reálném čase. Ze všech rozhovorů byl pořízen audiozáznam, který bude v souladu s právními předpisy na omezenou dobu archivován pro případnou kontrolu ze strany zadavatele či jiných oprávněných institucí. Vážení dat Data byla vážena na základní sociodemografické ukazatele, tedy na kombinaci věku a pohlaví, na vzdělání, na velikost místa bydliště a na kraj. Oporou při stanovení kvót byla aktuální data Českého statistického úřadu. V rámci převážení dat bylo také zohledněno minulé volební chování respondentů, konkrétně účast či preferovaná strana v parlamentních volbách v roce 03. Zpracování dat Zpracování dat probíhalo v těsné součinnosti odborných pracovníků České televize a agentury TNS Aisa. Předem byly definovány standardní postupy a skripty pro automatizované zpracování dat, včetně postupů pro vážení dat a konstrukci volebního modelu. Z důvodů eliminace případných chyb ve fázi zpracování dat byl datový soubor z aktuální vlny výzkumu nezávisle na sobě analyzován jak odbornými pracovníky České televize, tak analytiky agentury TNS Aisa a výsledky byly následně podrobeny srovnání. Prezentované výstupy tak lze považovat za nezávisle ověřené z obou stran. 47