Říjen vlna

Transkript

1 Říjen vlna

2 Informace o projektu

3 Základní informace Zadavatel výzkumu Česká televize Realizátor výzkumu TNS Aisa Termín sběru dat 7.0. až Způsob sběru dat CATI (Computer Assisted Telephone Interview) s využitím náhodného generování mobilních telefonních čísel a pevných linek. Počet respondentů 00 Vážení Statistická chyba Statistická chyba volebního modelu Finální datový soubor byl převážen podle základních sociodemografických ukazatelů (pohlaví, věk, kraj, velikost místa bydliště a vzdělání). V rámci převážení dat bylo také zohledněno minulé volební chování respondentů, konkrétně účast či preferovaná strana v parlamentních volbách v roce 0. xxx ±, p.b. v případě, že názor zastává 5 % dotázaných ±,5 p.b. v případě, že názor zastává 5 % dotázaných ±,8 p.b. v případě, že názor zastává 50 % dotázaných ±,5 p.b. v případě, že názor zastává 75 % dotázaných ±, p.b. v případě, že názor zastává 95 % dotázaných u jednotlivých stran v rozmezí ±,0 p.b. až ±, p.b.

4 Struktura váženého datového souboru Pohlaví Muži Ženy 48,7 % 5, % Věk 8-9 let 0-44 let let 60+ 8,5 % 8,8 %,9 % 8,8 % Vzdělání Základní škola a SŠ bez maturity Střední škola s maturitou Vysoká / vyšší odborná škola 5, %,7 % 5,0 % Velikost místa bydliště Méně než Více než Hlavní město Praha 7,0 %,6 % 8, % 8,6 %,5 %, % Kraj Hlavní město Praha Středočeský kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Pardubický kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Jihomoravský kraj Moravskoslezský kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj Olomoucký kraj, %, %,8 % 5,5 % 6,0 % 7,8 % 4,9 % 4, % 5, %, %,6 % 4,8 % 5,6 % 6, % 4

5 Shrnutí výsledků

6 Shrnutí výsledků Mezi nejsilnější strany a hnutí patří stabilně ANO, ČSSD a KSČM. Volební model z října 05 potvrdil silnou pozici hnutí ANO, jehož preference aktuálně dosahují 8 %. Preference u tohoto hnutí od června 05 kolísají spíše nepatrně. Oproti situaci před rokem si však hnutí ANO pohoršilo o 7 p.b. ČSSD již v druhém měření za sebou zaznamenala významný pokles svých preferencí, jejichž aktuální hodnota 6 % je nejnižší za celou dobu měření. Naopak KSČM po poklesu svých preferenčních hlasů v posledních měřeních, aktuálně zaznamenala jejich významný nárůst na současných,5 %. Mezi pravicovými ODS a TOP 09 došlo oproti září 05 k výměně pozic, když preference ODS poklesly o,5 p.b. a naopak preference TOP 09 vzrostly o p.b. Ochota jít k volbám se pohybuje nad svým průměrem. Aktuální ochota jít nyní k volbám se pohybuje na 68 %. Lze přitom říci, že od srpna 05 se deklarovaná ochota jít k volbám pohybuje nad svým dlouhodobým průměrem. Hodnocení politické situace se nemění, důvěra ve vládu však významně poklesla. Podíl občanů, kteří aktuálně hodnotí politickou situaci jako velmi nebo spíše dobrou, dosahuje 9 %, což je srovnatelný výsledek s posledním měřením. Zcela odlišná situace panuje v případě důvěry ve vládu, kde od května 05 zaznamenáváme klesající trend. Oproti předchozímu měření došlo k poklesu o 4 p.b., oproti květnu 05 je to 8 p.b. Podíl občanů aktuálně důvěřujících vládě se pohybuje na úrovni 8 %, což je po listopadu 04 druhá nejnižší hodnota za celou dobu měření. Většina občanů ČR je pro zvyšování důchodů nad rámec inflace. S možným zvyšováním důchodů i nad rámec inflace souhlasí více než 4/5 dotázaných, přičemž 47 % rozhodně souhlasí a dalších 6 % spíše souhlasí. S náhradou mzdy za první dny nemoci souhlasí většina občanů ČR. Přičemž 5 % určitě souhlasí s náhradou mzdy za první tři dny nemoci a dalších % s tím spíše souhlasí. 55 % dotázaných se ale zároveň obává, že by toto opatření mohlo vést k vyšší četnosti pracovních neschopností. Zvýšení četnosti pracovních neschopností se přirozeně obávají především ti, kteří s náhradou mzdy nesouhlasí. Důvěra v Policii ČR je vysoká. 70 % respondentů deklaruje, že určitě (6 %), nebo spíše (54%) důvěřuje Policii ČR. I přes takto vysokou důvěru se ovšem většina respondentů domnívá, že existuje propojení mezi Policií ČR a politickými představiteli. Konkrétně 4 % respondentů je o tomto propojení určitě přesvědčena, 46 % tento názor zastává spíše. 6

7 Detailní výsledky / volební model / ochota jít k volbám / pevnost přesvědčení o volbě

8 Volební model /aktuální měření Podle říjnového volebního modelu by hranici 5 %, nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny, překročilo 6 politických stran nebo hnutí. Tento počet je při současném rozložení politických sil dlouhodobě neměnný. I přes drobné výkyvy ve volebních preferencích všech politických stran a hnutí zůstává hnutí ANO nejsilnějším politickým subjektem následovaným ČSSD. S odstupem pak následují další strany v pořadí KSČM, TOP 09, ODS a KDU-ČSL. Vývoj preferencí jednotlivých subjektů ukazuje graf na následující straně. Posun v pořadí Rozdíl proti září 05 Rozdíl proti volbám ANO 8,0% +,0 +9,5 ČSSD 6,0% -,0-4,5 KSČM,5% +,5 -,5 TOP 09 9,5% +,0 -,5 ODS 7,0% -,5-0,5 KDU-ČSL 5,5% -,5 -,5 Úsvit** 4,5% +,5 -,5 SPD*,5% +0,0 -* Piráti,0% -0,5 +0,5 Svobodní,5% +0,5 +0,0 Zelení,0% -,5 -,0 DSSS,0% +0,0 +,0 Ostatní 4,0% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 00 rozhovorů, z nichž do volebního modelu vstupuje 87 respondentů. Konstrukce volebního modelu je popsána detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo ve dnech 7.0. až prostřednictvím technologie CATI. Poznámka: Zobrazeny jsou strany se současným ziskem alespoň %; výsledky jsou zaokrouhlovány na půl procenta. Statistická chyba volebního modelu u jednotlivých stran se pohybuje v rozmezí ±,0 % až ±, %. * SPD Svoboda a přímá demokracie, založeno , předseda Tomio Okamura. ** Úsvit Národní koalice, do června 05 dotazováno pod názvem Úsvit přímé demokracie 8

9 Únor 4 Březen 4 Duben 4 Květen 4 Červen 4 Červenec 4* Srpen 4 Září 4 Říjen 4 Listopad 4 Prosinec 4* Leden 5 Únor 5 Březen 5 Duben 5 Květen 5 Červen 5 Červenec 5* Srpen 5 Září 5 Říjen 5 Volební model /vývoj V říjnovém volebním modelu jsme zaznamenali některé významné pohyby v preferencích jednotlivých stran a hnutí. U hnutí ANO došlo k mírnému nárůstu preferencí, který se ovšem pohybuje na hranici statistické významnosti. Od října 04, kdy jsme zjistili nejvyšší podíl příznivců, hnutí ANO postupně ztratilo 7 p.b., a to zejména u lidí do 9 let. U ČSSD je patrný propad preferencí od srpna 05. Naopak významného nárůstu dosáhla KSČM, a to zejména u lidí ve věku let a lidí se základním vzděláním. Nárůst také zaznamenalo hnutí Úsvit, a to významněji u nejmladší skupiny, tedy do 9 let a lidí se základním vzděláním. Mezi pravicovými ODS a TOP 09 došlo oproti září 40% 05 k výměně pozic, když preference ODS poklesly o,5 p.b., a to nejvíce u lidí do 9 let a lidí se základním vzděláním, a naopak preference TOP 09 vzrostly o p.b. V V 5% 0% ANO 8,0 % 5% 0% 5% 0% 5% 0% ČSSD 6,0 % KSČM,5 % TOP 09 9,5 % ODS 7,0 % KDU-ČSL 5,5 % Úsvit*** 4,5 % SPD**,5 % Piráti,0 % Svobodní,5 % Zelení,0 % DSSS,0 % Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 00 rozhovorů, z nichž do volebního modelu vstupuje 87 respondentů. Konstrukce volebního modelu a termíny sběru dat jsou popsány detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Poznámka: Zobrazeny jsou strany se současným ziskem alespoň %; výsledky jsou zaokrouhlovány na půl procenta. Statistická chyba volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí ±,0 % až ±, %. * Trendový odhad (nedotazováno) ** SPD Svoboda a přímá demokracie, založeno , předseda Tomio Okamura. *** Úsvit Národní koalice, do června 05 dotazováno pod názvem Úsvit přímé demokracie V Volby do Evropského parlamentu ; V Komunální volby a. kolo senátních voleb ,. kolo senátních v

10 Únor 4 Březen 4 Duben 4 Květen 4 Červen 4 Červenec 4* Srpen 4 Září 4 Říjen 4 Listopad 4 Prosinec 4* Leden 5 Únor 5 Březen 5 Duben 5 Květen 5 Červen 5 Červenec 5* Srpen 5 Září 5 Říjen 5 Volební model /vývoj pravice vs. levice Při pohledu na politickou scénu a její hlavní hráče z hlediska pravo-levého rozdělení politického spektra je patrná stabilní pozice KDU-ČSL. Jen s drobnými výkyvy ale v podstatě rovněž stabilní je také pozice pravice. Na straně levice a hnutí ANO pak dlouhodobě dochází k nejvýraznějším změnám v preferencích. V tomto výzkumu zahrnujeme pod pravici strany TOP 09 a ODS, pod levici strany ČSSD a KSČM. Hnutí ANO a strana KDU-ČSL jsou prezentovány samostatně. 40% V V 5% 0% Levice 8,5 % (ČSSD, KSČM) ANO 8,0 % 5% 0% 5% 0% Pravice 6,5 % (TOP 09, ODS) KDU-ČSL 5,5 % 5% 0% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 00 rozhovorů, z nichž do volebního modelu vstupuje 87 respondentů. Konstrukce volebního modelu a termíny sběru dat jsou popsány detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Poznámka: Výsledky jsou zaokrouhlovány na půl procenta. Statistická chyba volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí ±,0 % až ±, %. * Trendový odhad (nedotazováno) V Volby do Evropského parlamentu ; V Komunální volby a. kolo senátních voleb ,. kolo senátních v

11 Aktuální volební preference Volební model / současné preference ve srovnání s volebním chováním ve volbách do PS PČR v roce 0 Z dlouhodobého pohledu se ukazuje, že struktura voličů jednotlivých stran zůstává v čase spíše neměnná. Pokud ale srovnáme aktuální volební preference s chováním ve volbách do PS PČR v roce 0, zjistíme, že jen asi polovina podporovatelů hnutí ANO volila toto hnutí v minulých volbách. Asi čtvrtinu jejího aktuálního elektorátu pak tvoří minulí voliči jiných stran, zbylá pětina se voleb nezúčastnila. Srovnání současných preferencí s volebním chováním v roce 0 tak ukazuje, že v případě voličů ANO se jedná o velmi heterogenní skupinu, na rozdíl od voličů tradičnějších, dlouhodobě vyprofilovaných stran (jako ČSSD, KSČM, KDU-ČSL nebo TOP 09). S poklesem aktuálních preferencí u KDU-ČSL jsme zaznamenali nárůst podílu jejího voličského jádra (tedy těch, kteří stranu volili ve volbách v roce 0). Naopak významný pokles voličského jádra oproti předchozímu měření je patrný u TOP 09. volil stranu Volební chování volil někoho ve volbách jinéhodo PS PČR v roce nevolil, 0 neví ANO ČSSD 70 8 KSČM 55 TOP ODS KDU-ČSL Úsvit Piráti* Svobodní* 5 4 Zelení* 6 6 0% 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 00 rozhovorů, z nichž do volebního modelu vstupuje 87 respondentů. Konstrukce volebního modelu je popsána detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo ve dnech 7.0. až prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty.

12 Ochota jít k volbám 49 % respondentů deklarovalo, že by se určitě zúčastnilo voleb do Poslanecké sněmovny PČR v případě, že by se konaly tento týden. Dalších 9 % by se jich spíše zúčastnilo. Nejedná se však o odhad případné volební účasti, ale o deklaraci respondentů vztaženou k současnosti. Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich? určitě ano spíše ano 0% spíše ne % 49% určitě ne 9% neví/bez odpovědi Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 7.0. až prostřednictvím technologie CATI.

13 Únor 4 Březen 4 Duben 4 Květen 4 Červen 4 Červenec 4* Srpen 4 Září 4 Říjen 4 Listopad 4 Prosinec 4* Leden 5 Únor 5 Březen 5 Duben 5 Květen 5 Červen 5 Červenec 5* Srpen 5 Září 5 Říjen 5 Ochota jít k volbám / vývoj Ukazuje se, že deklarovaná ochota jít k volbám do Poslanecké sněmovny PČR je dlouhodobě poměrně stabilní. Mírné výkyvy hodnot z posledních měření se pohybují pod hranicí statistické významnosti. I přesto lze ale od dubna letošního roku pozorovat mírný vzrůstající trend, který v současnosti činí 5 p.b. Současná hodnota, kdy 68 % voličů deklarovalo ochotu přijít k volbám, se tak pohybuje nad hranicí dlouhodobého průměru. Deklarovaná ochota zúčastnit se voleb do Poslanecké sněmovny PČR je prezentována jako součet odpovědí určitě ano a spíše ano. Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich? určitě ano + spíše ano 75% 70% 65% 60% 65 V V % 50% 45% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy. Poznámka: * Trendový odhad (nedotazováno) V Volby do Evropského parlamentu ; V Komunální volby a. kolo senátních voleb ,. kolo senátních v

14 Ekonomický status Vzdělání Věková kategorie Pohlaví Ochota jít k volbám / třídění dle sociodemografií Vyšší deklarovaná ochota jít k volbám dlouhodobě převládá u mužů, středoškolsky, nebo vysokoškolsky vzdělaných občanů a spíše občanů starších. Oproti minulému měření jsme nezaznamenali žádné významnější změny. Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne neví/bez odpovědi Total muž žena let let let a více let základní, vyučen maturita vysokoškolské Zaměstnanec(kyně) 47 9 Podnikatel(ka) Ekonomicky neaktivní % 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 7.0. až prostřednictvím technologie CATI. 4

15 Ochota jít k volbám / třídění dle volebních preferencí Pokud jde o voliče jednotlivých stran, pak dlouhodobě největší ochotu jít k volbám, vyjádřenou součtem odpovědí určitě ano a spíše ano, deklarují příznivci KDU-ČSL. U příznivců této strany došlo po předchozím poklesu ochoty jít k volbám v minulém měření k opětovnému posílení. Oproti minulému měření jsme žádné další významnější změny nezaznamenali. Metodologická poznámka: Výsledky tříděné přes preferované strany se na první pohled mohou zdát zvláštní tím, že se prakticky u všech stran objevuje určitě ano častěji než u celku. To je ale dáno tím, že v tomto třídění se logicky nezobrazují respondenti, kteří uvádějí, že by k volbám určitě nedorazili, ale pouze ti, kteří nějakou stranu preferují a jsou přirozeně ochotnější jít k volbám. Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne neví/bez odpovědi Total ANO 68 0 ČSSD KSČM TOP ODS 7 6 KDU-ČSL 80 7 Úsvit SPD* Piráti* Svobodní* 75 Zelení* 6 DSSS* % 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 7.0. až prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 5

16 Pevnost přesvědčení o volbě O své současné preferenci strany nebo hnutí v případě voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky je pevně rozhodnuto 9 % voličů, dalších % by pak své rozhodnutí spíše neměnilo. Zbylá necelá třetina voličů je ve svých preferencích spíše nestabilní, připouští možnost změny a často osciluje mezi tradiční stranou, ke které inklinovali dříve, a alternativami v podobě nově vzniklých stran a uskupení (viz. Proměny politických základen na straně 0). Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností... jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí 6% je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní 4% 9% je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní neví/bez odpovědi % Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 00 rozhovorů, z nichž politický subjekt vybralo 885 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 7.0. až prostřednictvím technologie CATI. 6

17 Únor 4 Březen 4 Duben 4 Květen 4 Červen'4 Červenec 4* Srpen 4 Září 4 Říjen 4 Listopad 4 Prosinec 4* Leden 5 Únor 5 Březen 5 Duben 5 Květen 5 Červen 5 Červenec 5* Srpen 5 Září 5 Říjen 5 Pevnost přesvědčení o volbě / vývoj Podíváme-li se na to, jak se pevnost přesvědčení o volbě mění v čase, vidíme, že voliči jsou ve svých rozhodnutích o volbě dlouhodobě poměrně konzistentní. Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností... neví/bez odpovědi je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí jste pevně rozhodnutý/á volit tuto stranu nebo hnutí 00% 80% 60% % 0% % Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 00 rozhovorů, z nichž politický subjekt vybralo v poslední vlně 885 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy. * Trendový odhad (nedotazováno) 7

18 Ekonomický status Vzdělání Věková kategorie Pohlaví Pevnost přesvědčení o volbě / třídění dle sociodemografií Z hlediska sociodemografického členění lze konstatovat, že pevnost přesvědčení o volbě kopíruje věk a vzdělání; vycházíme přitom z dlouhodobého pozorování. Čím jsou voliči starší, tím více se zdá být pravděpodobné, že budou věrní jedné straně. U vzdělání je trend přesně opačný: čím vyšší je, tím je také pravděpodobnější, že voliči svou preferenci ještě změní (mezi občany se základním vzděláním a vyučenými je sice nejmenší podíl voličů, ale ti patří častěji mezi pevně rozhodnuté). Mezi lidmi se základním vzděláním jsme ve srovnání s minulým měřením zaznamenali významné posílení v pevnosti přesvědčení volby, a to mírně nad hodnotu dlouhodobého průměru v této skupině. Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností... jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní neví/bez odpovědi Total muž 4 5 žena let let let a více let základní, vyučen maturita vysokoškolské Zaměstnanec(kyně) Podnikatel(ka) 0 6 Ekonomicky neaktivní % 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 00 rozhovorů, z nichž politický subjekt vybralo v poslední vlně 885 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 7.0. až prostřednictvím technologie CATI. 8

19 Pevnost přesvědčení o volbě / třídění dle volebních preferencí Co se politických preferencí týče, nejpevnější pouto ke straně dlouhodobě vykazují voliči KSČM. Mezi další politické subjekty, které mají nejvíce pevně rozhodnutých voličů, patří hnutí ANO a ČSSD. Aktuální měření ukazuje významný pokles pravděpodobně rozhodnutých voličů KDU-ČSL, a to pod svůj dlouhodobý průměr. Naproti tomu podíl pravděpodobně rozhodnutých voličů TOP 09 zaznamenal po předchozím poklesu svůj opětovný nárůst. Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností... jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní neví/bez odpovědi Total ANO ČSSD KSČM TOP 09 ODS KDU-ČSL Úsvit SPD* Piráti* Svobodní* Zelení* DSSS* % 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 00 rozhovorů, z nichž politický subjekt vybralo v poslední vlně 885 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 7.0. až prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 9

20 Detailní výsledky / hodnocení politické situace / důvěra v současnou vládu

21 Únor 4 Březen 4 Duben 4 Květen 4 Červen 4 Červenec 4* Srpen 4 Září 4 Říjen 4 Listopad 4 Prosinec 4* Leden 5 Únor 5 Březen 5 Duben 5 Květen 5 Červen 5 Červenec 5* Srpen 5 Září 5 Říjen 5 Únor 4 Březen 4 Duben 4 Květen 4 Červen 4 Červenec 4* Srpen 4 Září 4 Říjen 4 Listopad 4 Prosinec 4* Leden 5 Únor 5 Březen 5 Duben 5 Květen 5 Červen 5 Červenec 5* Srpen 5 Září 5 Říjen 5 Politické trendy S politickou situací je nyní spokojeno 9 % občanů ČR, což je srovnatelné hodnocení oproti předchozímu měření. To, zda se podíl spokojených občanů s politickou situací stabilizoval, ukáže další vlna měření. Zcela zásadní vývoj lze ale pozorovat při pohledu na podíl občanů, kteří jsou spokojeni s vládou. Tento podíl pozvolna klesá od května 05, oproti poslednímu měření jsme pak zaznamenali jeho výrazný pokles. Aktuálně tedy důvěřuje vládě pouze 8 % občanů, což je druhý nejhorší výsledek od začátku měření. /Podíl občanů kladně hodnotících politickou situaci 40% 5% 0% 5% 0% 5% 0% velmi dobrá + spíše dobrá /Podíl občanů důvěřujících vládě 55% 50% 45% 40% 5% 0% 5% rozhodně důvěřujete + spíše důvěřujete Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy. * Trendový odhad (nedotazováno)

22 Politická situace Při detailnějším pohledu na hodnocení politické situace je vidět, že 8 % občanů hodnotí současnou politickou situaci jako spíše dobrou, další % pak jako velmi dobrou. Zároveň je nutno dodat, že 68 % občanů ČR však stále hodnotí současnou politickou situaci jako velmi nebo spíše špatnou. Otázka: Jak byste celkově ohodnotil(a) aktuální politickou situaci v České republice? velmi dobrá spíše dobrá % % % 8% spíše špatná velmi špatná 45% neví/bez odpovědi Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 7.0. až prostřednictvím technologie CATI.

23 Ekonomický status Vzdělání Věková kategorie Pohlaví Politická situace / třídění dle sociodemografií Z demografického hlediska lze konstatovat, že negativněji mají tendenci hodnotit politickou situaci ženy, naopak spokojenost roste s věkem a vzděláním. Tyto poměry zůstávají v rámci sociodemografických skupin dlouhodobě neměnné. Oproti minulému měření jsme nezaznamenali žádné významnější změny. Otázka: Jak byste celkově ohodnotil(a) aktuální politickou situaci v České republice? velmi dobrá spíše dobrá spíše špatná velmi špatná neví/bez odpovědi Total 8 45 muž 40 4 žena let let let 4 60 a více let 4 9 základní, vyučen maturita 45 vysokoškolské Zaměstnanec(kyně) 7 46 Podnikatel(ka) 6 47 Ekonomicky neaktivní % 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 7.0. až prostřednictvím technologie CATI.

24 Politická situace / třídění dle volebních preferencí Pokud se podíváme na příznivce jednotlivých stran a hnutí, pak není překvapením, že dlouhodobě nejspokojenější jsou voliči dvou hlavních vládních subjektů, tedy ANO a ČSSD. Oproti minulému měření jsme zaznamenali indikativní nárůst spokojenosti u příznivců KDU-ČSL, a to nad hodnotu dlouhodobého průměru. Mezi dlouhodobě nejméně spokojené s politickou situací se pak řadí podporovatelé menších stran, jako jsou Piráti nebo Zelení. U všech posledně jmenovaných, stejně jako u KSČM, není nespokojenost s aktuální politickou situací překvapující, vzhledem k tomu, že součástí politické identity těchto stran je, ač v různých podobách, i jejich opoziční role. Otázka: Jak byste celkově ohodnotil(a) aktuální politickou situaci v České republice? velmi dobrá spíše dobrá spíše špatná velmi špatná neví/bez odpovědi Total 8 45 ANO 4 4 ČSSD KSČM 7 7 TOP ODS 49 5 KDU-ČSL Úsvit SPD* Piráti* 60 8 Svobodní* 6 5 Zelení* 46 9 DSSS* % 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 7.0. až prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 4

25 Důvěra v současnou vládu Více než polovina občanů vládě vyjadřuje nedůvěru: konkrétně 4 % občanů vládě spíše nedůvěřuje a 8 % jí vůbec nedůvěřuje. Naopak pouze 8% občanů ČR rozhodně nebo spíše současné vládě důvěřuje. Oproti minulému měření došlo k přelivu voličů ze skupiny spíše důvěřuje, která zaznamenala pokles 4 p.b. do skupiny spíše nedůvěřuje, která vzrostla o 5 p.b. Otázka: Do jaké míry důvěřujete nebo nedůvěřujete současné vládě? rozhodně důvěřujete spíše důvěřujete 8% % % spíše nedůvěřujete 5% vůbec nedůvěřujete 4% neví/bez odpovědi Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 7.0. až prostřednictvím technologie CATI. 5

26 Ekonomick ý status Vzdělání Věková kategorie Pohlaví Důvěra v současnou vládu / třídění dle sociodemografií Detailní pohled na sociodemografické charakteristiky ukazuje, že vládě důvěřují více muži než ženy. Důvěra ve vládu pak roste s věkem i vzděláním. Tato zjištění jsou platná dlouhodobě. Pokles v důvěře v současnou vládu jsme zaznamenali napříč všemi sociodemografickými skupinami, nejvyšší pokles je pak patrný u lidí se základním vzděláním. Otázka: Do jaké míry důvěřujete nebo nedůvěřujete současné vládě? rozhodně důvěřujete spíše důvěřujete spíše nedůvěřujete vůbec nedůvěřujete neví/bez odpovědi Total muž žena let let let a více let základní, vyučen maturita 9 45 vysokoškolské Zaměstnanec(kyně) Podnikatel(ka) 45 Ekonomicky neaktivní % 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 7.0. až prostřednictvím technologie CATI. 6

27 Důvěra v současnou vládu / třídění dle volebních preferencí Důvěra ve vládu se do jisté míry shoduje s obecným hodnocením politické situace. Vycházíme přitom také z dlouhodobého srovnání těchto dvou hodnocení. Tato shoda se ukazuje hlavně při pohledu na voliče jednotlivých stran. Hodnocení je výrazně pozitivnější mezi sympatizanty stran tvořících vládní koalici, tedy ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Pokles v důvěře ve vládu jsme v říjnu 05 zaznamenali napříč politickým spektrem, největší pokles však indikují voliči KSČM, KDU-ČSL a ČSSD. Zmíněné změny se však pohybují na hranici statistické chyby. Od května 05 je ale patrný pozvolný pokles důvěry mezi příznivci ANO. Otázka: Do jaké míry důvěřujete nebo nedůvěřujete současné vládě? rozhodně důvěřujete spíše důvěřujete spíše nedůvěřujete vůbec nedůvěřujete neví/bez odpovědi Total ANO ČSSD KSČM 47 9 TOP ODS 49 0 KDU-ČSL Úsvit SPD* Piráti* Svobodní* Zelení* DSSS* % 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 7.0. až prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 7

28 Detailní výsledky / Zvyšování důchodů / První tři dny nemocenské / Důvěra v práci Policie České republiky

29 Postoj ke zvyšování důchodů Jedním z aktuálních témat, které bylo zařazeno do 8. vlny projektu Trendy Česka, je možná změna zákona ohledně zvyšování důchodů. S tím, že by vláda do budoucna měla mít nástroj ke zvyšování důchodů i nad rámec inflace, souhlasí více než 4/5 dotázaných, přičemž 47 % rozhodně souhlasí a dalších 6 % spíše souhlasí. Otázka: Nyní se budeme věnovat vyplácení důchodů. Podle zákona se důchody nezvedají, pokud se nezvyšují ceny, ani výdělky. Měla by mít vláda, podle vás, nástroj k tomu, aby mohla zvyšovat důchody i nad rámec inflace? určitě ano spíše ano 0% 4% % spíše ne 47% určitě ne 6% neví/bez odpovědi Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 7.0. až prostřednictvím technologie CATI. 9

30 Ekonomický status Vzdělání Věková kategorie Pohlaví Postoj ke zvyšování důchodů / třídění dle sociodemografií Míra souhlasu se zvyšováním důchodů nad rámec inflace kopíruje věk a vzdělání. V případě věku to znamená, že čím je člověk mladší, tím méně se zvyšováním důchodů souhlasí. U vzdělání je poměr obrácený, tedy čím vyšší dosažené vzdělání, tím méně je vyjadřován souhlas se zvyšováním důchodů nad rámec inflace. Se zvyšováním důchodů nad rámec inflace souhlasí častěji také lidé ekonomicky neaktivní. Naopak podnikatelé jsou častěji proti. Zmíněná zjištění nejsou v kontextu situace překvapivá. Otázka: Nyní se budeme věnovat vyplácení důchodů. Podle zákona se důchody nezvedají, pokud se nezvyšují ceny, ani výdělky. Měla by mít vláda, podle vás, nástroj k tomu, aby mohla zvyšovat důchody i nad rámec inflace? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne neví/bez odpovědi Total muž žena let let let a více let základní, vyučen maturita vysokoškolské Zaměstnanec(kyně) Podnikatel(ka) 7 8 Ekonomicky neaktivní % 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 7.0. až prostřednictvím technologie CATI. 0

31 Postoj ke zvyšování důchodů / třídění dle volebních preferencí Téma zvyšování důchodů je výrazně diferencující i napříč politickým spektrem, kdy v podstatě respektuje pravo-levé rozdělení. Příznivci hnutí ANO spolu s levicovými stranami ČSSD a KSČM jsou oproti pravicovým stranám, tedy TOP 09 a ODS, častěji pro zvyšování důchodů i nad rámec inflace. Otázka: Nyní se budeme věnovat vyplácení důchodů. Podle zákona se důchody nezvedají, pokud se nezvyšují ceny, ani výdělky. Měla by mít vláda, podle vás, nástroj k tomu, aby mohla zvyšovat důchody i nad rámec inflace? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne neví/bez odpovědi Total ANO ČSSD 6 KSČM TOP ODS KDU-ČSL Úsvit 4 SPD* 7 5 Piráti* Svobodní* Zelení* 5 DSSS* % 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 7.0. až prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty.

32 První tři dny nemocenské V aktuální vlně nás také zajímal postoj veřejnosti k možnosti, že by se obnovila náhrada mzdy v prvních třech dnech nemoci. S touto myšlenkou se ztotožňuje většina dotázaných; konkrétně s návrhem 5 % určitě souhlasí a dalších % spíše souhlasí. Otázka: Na naší politické scéně se opět diskutuje téma nemocenské v prvních třech dnech nemoci. Bylo by podle Vás správné obnovit náhradu mzdy zaměstnancům v prvních třech dnech nemoci, a to i za cenu zatížení zaměstnavatelů? určitě ano spíše ano 0% % spíše ne % 5% určitě ne % neví/bez odpovědi Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 7.0. až prostřednictvím technologie CATI.

33 Ekonomický status Vzdělání Věková kategorie Pohlaví První tři dny nemocenské / třídění dle sociodemografií S proplacením nemocenské za první tři dny nemoci souhlasí více ženy než muži. Míra souhlasu pak, stejně jako v případě názoru na zvyšování důchodů (viz strana 0), kopíruje věk a vzdělání. Přičemž i zde platí, že čím je člověk mladší, tím méně souhlasí s proplácením nemocenské. U vzdělání je poměr opačný, tedy čím vyšší je dosažené vzdělání, tím méně je vyjadřován souhlas s náhradou mzdy. Není překvapující, že nejvíce diferencující je v tomto ohledu ekonomický status, kdy s náhradou mzdy souhlasí spíše zaměstnanci a lidé ekonomicky neaktivní, opačný názor pak zastávají podnikatelé. Otázka: Na naší politické scéně se opět diskutuje téma nemocenské v prvních třech dnech nemoci. Bylo by podle Vás správné obnovit náhradu mzdy zaměstnancům v prvních třech dnech nemoci, a to i za cenu zatížení zaměstnavatelů? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne neví/bez odpovědi Total 5 0 muž žena let let let a více let základní, vyučen maturita vysokoškolské Zaměstnanec(kyně) Podnikatel(ka) Ekonomicky neaktivní % 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 7.0. až prostřednictvím technologie CATI.

34 První tři dny nemocenské / třídění dle volebních preferencí Překvapující rozdíly nenalezneme ani při pohledu na voliče jednotlivých stran a hnutí. Rozdělení názorů opět respektuje pravo-levé rozdělení politického spektra. Příznivci hnutí ANO, ČSSD a KSČM jsou oproti pravicovým stranám, tedy TOP 09 a ODS, častěji pro náhradu mzdy v prvních třech dnech nemoci. Otázka: Na naší politické scéně se opět diskutuje téma nemocenské v prvních třech dnech nemoci. Bylo by podle Vás správné obnovit náhradu mzdy zaměstnancům v prvních třech dnech nemoci, a to i za cenu zatížení zaměstnavatelů? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne neví/bez odpovědi Total 5 0 ANO ČSSD KSČM TOP ODS KDU-ČSL Úsvit 48 8 SPD* 7 7 Piráti* Svobodní* Zelení* 4 5 DSSS* 97 0% 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 7.0. až prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 4

35 Postoj k četnosti pracovních neschopností Následně nás zajímal názor občanů na to, zda by případné proplácení nemocenské za první dny nemoci, podle nich, vedlo ke zvýšení četnosti pracovních neschopností. Ukázalo se, že o tom, že by se četnost zvýšila, je přesvědčena více než polovina dotázaných, konkrétně 55 %. Otázka: V případě, že by se znovu začala vyplácet nemocenská za první tři dny nemoci, myslíte si, že by to vedlo ke zvýšení četnosti pracovních neschopností? určitě ano spíše ano % % 5% spíše ne určitě ne 9% 0% neví/bez odpovědi Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 7.0. až prostřednictvím technologie CATI. 5

36 Ekonomický status Vzdělání Věková kategorie Pohlaví Postoj k četnosti pracovních neschopností / třídění dle sociodemografií Zvýšení čestnosti pracovních neschopností se přirozeně obávají více ti, kteří nesouhlasí s náhradou mzdy, konkrétně 84 % z nich si myslí, že by vyplácení nemocenské vedlo ke zvýšené četnosti pracovních neschopností. Při pohledu na sociodemografické proměnné je jasně vidět, že obavu o vyšší četnost pracovních neschopností častěji vyslovují lidé mladší, lidé s vysokoškolským vzděláním a také podnikatelé. Jedná se tedy o skupiny, které častěji nesouhlasí s náhradou mzdy za první dny nemoci. Otázka: V případě, že by se znovu začala vyplácet nemocenská za první tři dny nemoci, myslíte si, že by to vedlo ke zvýšení četnosti pracovních neschopností? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne neví/bez odpovědi Total muž žena let let let a více let základní, vyučen maturita 5 vysokoškolské Zaměstnanec(kyně) Podnikatel(ka) Ekonomicky neaktivní 0 5 0% 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 7.0. až prostřednictvím technologie CATI. 6

37 Postoj k četnosti pracovních neschopností / třídění dle volebních preferencí Ke stejnému závěru docházíme i při pohledu na voliče jednotlivých stran. Tedy stejně jako příznivci ODS a TOP 09 častěji nesouhlasí s vyplácením náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci, zastávají voliči těchto stran také názor, že toto opatření by vedlo k vyšší četnosti pracovních neschopností. Otázka: V případě, že by se znovu začala vyplácet nemocenská za první tři dny nemoci, myslíte si, že by to vedlo ke zvýšení četnosti pracovních neschopností? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne neví/bez odpovědi Total ANO ČSSD KSČM TOP ODS KDU-ČSL Úsvit SPD* Piráti* Svobodní* Zelení* 9 6 DSSS* % 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 7.0. až prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 7

38 Důvěra v práci Policie České republiky Cílem této vlny projektu Trendy Česka bylo také zjistit, jaké důvěře se u občanů těší Policie České republiky. Z výzkumu vyplynulo, že většina respondentů, konkrétně 70 %, Policii ČR určitě nebo spíše důvěřuje. Otázka: Do jaké míry důvěřujete v současné době práci Policie České republiky? určitě důvěřujete spíše důvěřujete 7% % 6% spíše nedůvěřujete % určitě nedůvěřujete 54% neví/bez odpovědi Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 7.0. až prostřednictvím technologie CATI. 8

39 Ekonomický status Vzdělání Věková kategorie Pohlaví Důvěra v práci Policie České republiky / třídění dle sociodemografií Z pohledu sociodemografických ukazatelů můžeme konstatovat, že Policii ČR důvěřují častěji ženy, lidé ve věku mezi 0 a 44 lety a vysokoškolsky vzdělaní občané. Otázka: Do jaké míry důvěřujete v současné době práci Policie České republiky? určitě důvěřujete spíše důvěřujete spíše nedůvěřujete určitě nedůvěřujete neví/bez odpovědi Total muž 54 9 žena let let let a více let základní, vyučen maturita vysokoškolské Zaměstnanec(kyně) Podnikatel(ka) Ekonomicky neaktivní % 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 7.0. až prostřednictvím technologie CATI. 9

40 Důvěra v práci Policie České republiky / třídění dle volebních preferencí Z pohledu volebních preferencí nejvíce důvěry v Policii ČR panuje v současné době mezi voliči KDU-ČSL a ČSSD. Otázka: Do jaké míry důvěřujete v současné době práci Policie České republiky? určitě důvěřujete spíše důvěřujete spíše nedůvěřujete určitě nedůvěřujete neví/bez odpovědi Total ANO ČSSD KSČM TOP ODS KDU-ČSL Úsvit SPD* Piráti* Svobodní* 70 6 Zelení* 60 5 DSSS* % 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 7.0. až prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 40

41 Propojení Policie České republiky s politickými představiteli V souvislosti s Policií ČR nás také zajímalo, do jaké míry vnímají občané její nezávislost na politických představitelích. Ukázalo se, že 4/5 občanů ČR jsou přesvědčeny o tom, že mezi Policií a politickými představiteli existuje určité propojení. V detailním pohledu se jedná o 4 %, kteří jsou o tomto propojení určitě přesvědčeni, 46 % je pak o propojení spíše přesvědčeno. Otázka: Do jaké míry si Vy osobně myslíte, že existuje propojení mezi Policií České republiky a politickými představiteli? určitě ano spíše ano 4% % 4% 4% spíše ne určitě ne 46% neví/bez odpovědi Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 7.0. až prostřednictvím technologie CATI. 4

42 Ekonomický status Vzdělání Věková kategorie Pohlaví Propojení Policie České republiky s politickými představiteli / třídění dle sociodemografií O možném propojení Policie ČR s politiky jsou přirozeně častěji přesvědčeni občané, kteří Policii vyslovují nedůvěru, konkrétně se jedná o 86 % z nich. Nutno podotknout, že tito lidé mají tendenci být negativněji naladěni ke všem hodnocením, ať už jde o hodnocení politické situace, důvěry ve vládu aj. Nicméně i mezi těmi, kteří Policii ČR důvěřují, je až 78 % přesvědčeno o existenci propojení s politikou. Ze sociodemografického hlediska jsou o možném propojení častěji přesvědčeni muži, lidé se středoškolským vzděláním nebo podnikatelé. Otázka: Do jaké míry si Vy osobně myslíte, že existuje propojení mezi Policií České republiky a politickými představiteli? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne neví/bez odpovědi Total muž 9 45 žena let let let a více let základní, vyučen maturita 4 44 vysokoškolské Zaměstnanec(kyně) 40 4 Podnikatel(ka) Ekonomicky neaktivní % 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 7.0. až prostřednictvím technologie CATI. 4

43 Propojení Policie České republiky s politickými představiteli / třídění dle volebních preferencí Mezi voliči současných parlamentních stran jsou o možném propojení nepatrně více přesvědčeni příznivci hnutí ANO, zejména pokud jde o odpověď určitě ano. Příznivci ostatních stran jsou si ve svých názorech podobní. Nejvíce se tak k vnímanému propojení Policie s politikou hlásí příznivci menších stran, kteří se zdají být v těchto tématech obecně daleko více kritičtí. Stejně kritický postoj totiž zaujímají např. k hodnocení politické situace, viz strana 4. Otázka: Do jaké míry si Vy osobně myslíte, že existuje propojení mezi Policií České republiky a politickými představiteli? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne neví/bez odpovědi Total ANO ČSSD KSČM TOP ODS KDU-ČSL Úsvit 5 5 SPD* Piráti* Svobodní* Zelení* DSSS* % 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 7.0. až prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 4

44 Přílohy

45 Organizační informace Výzkumná agentura Česká televize přizvala ke spolupráci na kontinuálním předvolebním výzkumu voličských preferencí a nálad renomovanou výzkumnou agenturu TNS Aisa. Agentura disponuje potřebným technickým zázemím a zkušenými odborníky, kteří jsou garanty úspěšné realizace projektu. TNS Aisa je řádným členem asociace výzkumných agentur SIMAR a má svého zástupce v mezinárodní organizaci ESOMAR. Z tohoto titulu je agentura povinna dbát na dodržování odborných standardů a kvality odváděné práce. Členstvím ve zmíněných asociacích se agentura také zavazuje k tomu, že může být v případě pochybností kdykoliv podrobena jejich kontrole. Spolupráce mezi Českou televizí a výzkumnou agenturou Metodická příprava kontinuálního předvolebního výzkumu, zpracování dat, jejich analýza i příprava zpráv probíhá ve vzájemné součinnosti České televize a agentury TNS Aisa. K tomu účelu byl vytvořen procesní tým složený ze zástupců obou stran, který má na starost dohled nad celým výzkumným procesem. Realizační tým TNS Aisa Ředitel společnosti TNS Aisa Bronislav Kvasnička Vedoucí projektu David Fiala Exekuce projektu Martina Hájková, Petr Šobotník Česká televize Vedoucí týmu ČT Renata Týmová Analytik ČT Martin Převrátil Analytik ČT Jiří Kubíček Sběr dat Daniel Horna Zpracování dat Petr Bucek 45

46 Termín realizace Sběr dat jednotlivých vln byl realizován v následujících termínech:. vlna / únor vlna / březen vlna / duben vlna / květen vlna / červen/červenec vlna / srpen vlna / září vlna / říjen vlna / listopad vlna / leden vlna / únor vlna / březen vlna / duben vlna / květen vlna / červen vlna / srpen vlna / září vlna / říjen

47 Organizační informace Metoda sběru dat Data byla sbírána metodou telefonických rozhovorů se záznamem do počítače (CATI). Dotazování probíhalo z CATI centra agentury TNS Aisa v Praze. Výběr respondentů Výběr respondentů byl náhodný. Kontaktní čísla na mobilní telefony i pevné linky byla generována náhodně počítačem (ze všech přidělených čísel a kódů ze stránek ČTÚ byly do generování zařazeny tyto oblasti: Veřejná mobilní telefonní síť a Veřejná pevná telefonní síť). V případě úspěšného dovolání a souhlasu s rozhovorem byla dotazována osoba, která zvedla telefon. Kontrola sběru dat Telefonický sběr dat podléhal kontinuálnímu monitoringu supervizorů v reálném čase. Ze všech rozhovorů byl pořízen audiozáznam, který bude v souladu s právními předpisy na omezenou dobu archivován pro případnou kontrolu ze strany zadavatele či jiných oprávněných institucí. Vážení dat Data byla vážena na základní sociodemografické ukazatele, tedy na kombinaci věku a pohlaví, na vzdělání, na velikost místa bydliště a na kraj. Oporou při stanovení kvót byla aktuální data Českého statistického úřadu. V rámci převážení dat bylo také zohledněno minulé volební chování respondentů, konkrétně účast či preferovaná strana v parlamentních volbách v roce 0. Zpracování dat Zpracování dat probíhalo v těsné součinnosti odborných pracovníků České televize a agentury TNS Aisa. Předem byly definovány standardní postupy a skripty pro automatizované zpracování dat, včetně postupů pro vážení dat a konstrukci volebního modelu. Z důvodů eliminace případných chyb ve fázi zpracování dat byl datový soubor z aktuální vlny výzkumu nezávisle na sobě analyzován jak odbornými pracovníky České televize, tak analytiky agentury TNS Aisa a výsledky byly následně podrobeny srovnání. Prezentované výstupy tak lze považovat za nezávisle ověřené z obou stran. 47

48 Konstrukce volebního modelu Volební model je matematický konstrukt, který by měl věrněji než samotné volební preference odrážet rozložení sil jednotlivých politických uskupení v době sběru dat. Metodika výzkumu se inspiruje dlouholetým ověřeným přístupem ke zjišťování volebních preferencí Infratest Dimap (dceřiná společnost TNS Infratest v Německu), která od roku 996 zjišťuje volební preference ve všech spolkových i zemských volbách pro veřejnoprávní TV ARD. Ředitel Infratest Dimap Richard Hilmer říká: "Volební model ČT je ambiciózní a odpovídá všem nárokům." Do volebního modelu vstupují pouze respondenti, kteří: nevylučují svoji účast ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR (Otázka =,, ), uvedou konkrétní preferované politické uskupení pro volby do Poslanecké sněmovny PČR (Otázka nebo Otázka 5) a nepovažují za pravděpodobné, že by aktuálně preferované uskupení vyměnili za jiné (Otázka 6 =,, ) Volební preference respondentů, kteří splní všechny tři podmínky, jsou sumarizovány a přepočteny na 00 %. Tím vznikne volební model, který je obvykle prezentován v podobě grafu. Politická uskupení, která dosáhnou nízkých hodnot, bývají v grafických výstupech zahrnuta do kategorie Ostatní. Přesné znění otázek vstupujících do volebního modelu viz následující strany. 48

49 Dotazník Otázka. Jak byste celkově ohodnotil(a) aktuální politickou situaci v České republice? Řekl(a) byste o ní, že je... - velmi dobrá, - spíše dobrá, - spíše špatná, 4 - velmi špatná; odmítá odpovědět, neví Otázka. Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich? - určitě ano, - spíše ano, - spíše ne, 4 - určitě ne; odmítá odpovědět, neví Otázka. Pro respondenty, kteří v otázce uvedou, že se určitě nebo spíše zúčastní voleb: Jakou politickou stranu nebo hnutí byste v takovém případě volil(a)? Pro respondenty, kteří v otázce uvedou, že se spíše nezúčastní nebo neví: Pokud byste přece jen k volbám šel(šla), jakou politickou stranu nebo hnutí byste volil(a)? Zobrazen seznam stran pro tuto otázku viz konec dotazníku Otázka 4. Pro respondenty, kteří v otázce neuvedou konkrétní stranu vyjma těch, co nepůjdou k volbám: Neuvedl(a) jste, jakou politickou stranu nebo hnutí byste volil(a). Přesto, o jakých stranách nebo hnutích byste reálně uvažoval(a), a u kterých tedy existuje možnost, že byste je mohl(a) volit, pokud by se volby do Poslanecké sněmovny konaly příští týden? Kdyby se volby konaly příští týden, uvažoval(a) byste o volbě politické strany nebo hnutí... - ano, - ne, - neznáte tuto stranu nebo hnutí; odmítá odpovědět, neví Zobrazen seznam stran pro tuto otázku viz konec dotazníku Otázka 5. Pro respondenty, kteří v otázce 4 uvedli více než jednu stranu, pro ostatní je tato otázka zaznamenána automaticky: Uvedl(a) jste, že pokud by se volby konaly příští týden, reálně byste uvažoval(a) o následujících politických stranách nebo hnutích... Kdybyste si musel(a) zvolit pouze jednu stranu nebo hnutí, které by to bylo? Zobrazen seznam stran pro tuto otázku viz konec dotazníku 49