âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

Transkript

1 âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XX. PROSINEC 2013 âíslo 4 Z OBSAHU: Seriál: Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu XXIII. díl Mezinárodní genetické hodnocení masného skotu Interbeef Metoda in vitro fertilizace post mortem: efektivní zpûsob produkce embryí od neplodn ch zvífiat Chutnost a zrání masa

2 Vážené chovatelky, vážení chovatelé, vážení přátelé, rok 2013 se nezadržitelně blíží ke svému konci a vy tak otevíráte letos poslední číslo našeho svazového zpravodaje. Dlouhodobě se snažíme, aby si zpravodaj držel svůj vysoký standart a aby byl pro vás užitečným pomocníkem při získávání nových informací. Věřím, že jste s jeho podobou a obsahem spokojeni a pokud ne, tak že nám konstruktivní kritikou nebo přímo nějakým článkem pomůžete jeho úroveň zlepšit! Končící rok je vždy ideálním obdobím pro bilancování a i já každoročně úvodník prosincového čísla k této příležitosti využívám. Pokud se poohlédnu za svazovými aktivitami v tomto roce, myslím, že můžeme být vcelku spokojeni (i když jsem si samozřejmě vědom, že je stále na čem pracovat a že je pořád co zlepšovat). Přesto pokud bych měl vyzdvihnout to hlavní, co se nám společně za tento rok podařilo, tak by mezi tyto aktivity jistě patřila expozice masného skotu na výstavě v Brně, která byla opravdu na velmi vysoké úrovni. Po svědomitých přípravách se nám rovněž podařilo uvést do praxe aktualizovaný systém podmínek pro výběr býků do plemenitby, ve spolupráci s Františkem Kšánou ml. jsme uspořádali poutavé semináře na téma zpracování hovězího masa (nejprve pro členy svazu a poté pro naše mladé chovatele), či jsme i letos pomohli chovatelům s odbytem plemenných zvířat do zahraničí. Další aktivitou, která sice není zatím příliš vidět, ale intenzivně se jí zabýváme, je naše zapojení do mezinárodního odhadu plemenných hodnot, tzv. Interbeef. O prvních, byť ne ještě definitivních, výsledcích se můžete dočíst i v tomto zpravodaji. Osobně pak mám velkou radost z toho, že byl na výroční členské schůzi opětovně zvolen za předsedu Ing. Vráblík, který svojí nesmírnou aktivitou a pozitivním myšlením velmi výrazně přispívá k tomu, že je obraz našeho svazu doma i v zahraničí na vysoké úrovni. Co nám však příliš radosti nedělá, je stav ve vyjednávání nových podmínek pro nové období společné zemědělské politiky. Přechodné období příští rok, snížení celkového objemu financí pro SZP (zejména pak pro LFA a AEO platby) a nejasnost v detailním nastavení principů podpor po roce 2014 nedává zatím chovatelům příliš jistoty pro další plánování. V anketě na toto téma na našich webových stránkách však od vás převažují pozitivní reakce, že vy sami budoucnost chovu masného skotu u nás tak černě zase nevidíte, což je samozřejmě dobře. Věřme tedy společně, že finální podoba SZP bude pro chovatele masného skotu nakonec vcelku pozitivní a že budoucí finanční situace umožní chovatelům udržet vysoký kvalitativní standart chovu KBTPM na který jsme doposud zvyklí. Do dalšího nelehkého období vám všem proto přeji hodně energie a síly, kterou budete jistě potřebovat. Kromě toho samozřejmě za celý kolektiv pracovníků svazu přeji krásné prožití vánočních svátků, hodně štěstí, zdraví, pohody a rovněž mnoho pracovních i osobních úspěchů v roce Kamil Malát

3 ãasopis âeského svazu chovatelû masného skotu Praha ãíslo 4/2013 roãník XX. OBSAH Aktuálnû... 4 Aktivity âschms Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu... 6 Charoláci od zvíkovské tvrze... 6 Masn simentál z Male ic Semináfi urãen ãlenûm Junior Teamu Zpracování hovûzího masa a jeho prodej ze dvora Ohlédnutí za semináfiem na téma: Zpracování hovûzího masa a jeho prodej ze dvora Rozhovor s Franti kem K ánou ml. na Mitrovském dvofie Anal za negenetick ch efektû ovlivàující pfieïitelnosti mláìat u masného skotu.. 21 Mezinárodní genetické hodnocení masného skotu Interbeef Skot, kter se u nás uï pase... Dexter Genomika masného skotu v ãeské praxi Kontrola uïitkovosti v roce 2012 porovnání v sledkû ve Francii a âr Metoda in vitro fertilizace post mortem: efektivní zpûsob produkce embryí od neplodn ch zvífiat Renesance pfiehlídek plemenn ch b kû Angus Tour 2013 âeskokrumlovsko Angusforum 2013 Nov Zéland Chutnost a zrání masa Zvífiecí pomocník na farmy Welsh Sheepdog Základní v bûry plemenn ch b kû rok Nejlépe hodnocení b ci za rok Termíny základních v bûrû a draïeb v roce Recept Domácí roastbeef s pepfiovou omáãkou a ratatouille pfiedseda: Ing. Miroslav Vráblík Budovatelská 1096, Trhové Sviny vrablik@cschms.cz, tel.: fieditel: Kamil Malát Tû nov 17, Praha 1 info@cschms.cz, malat@cschms.cz, tel.: tajemník: Ing. Pavla Vydrová Tû nov 17, Praha 1 vydrova@cschms.cz, tel.: plemenná kniha, fakturace: Anna Stará OsvoboditelÛ 35/9, Lovosice stara@cschms.cz, tel.: Adresa svazu Tû nov 17, Praha 1 Tel.: info@cschms.cz, âíslo úãtu: /0800 IâO: DIâ: CZ Kontakty na pracovníky svazu inspektofii svazu: západní âechy Karel Melger Velké Dvorce 64, Pfiimda melger@cschms.cz, tel.: stfiední a severní âechy ing. Hubert Herrmann Matou ova 10, Praha 5 herrmann@cschms.cz, tel.: jiïní âechy ing. Vít âepelák Horská 69, âesk Krumlov cepelak@cschms.cz, tel.: v chodní âechy Jan Kopeck fieditel plemenné knihy Osík 201, Osík u Litomy le kopecky@cschms.cz, tel.: Morava Bc. Radek Dobe Voskovcova 2, Olomouc dobes@cschms.cz, tel.: Titulní strana hlavní fotka: Highlandi na chovu pana Jana Zatloukala (foto: Karel Melger) Titulní strana malá fotka: Charolaiská plemenice na chovu pana Zatloukala, Velké Dvorce (foto: Karel Melger) Vnitřní obálka Charolais na chovu pana Herberta Eisena (foto: Karel Melger) Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorû ani jazykovou správnost pfiíspûvkû. Zpravodaj âschms je zapsán v evidenci MK âr pod evidenãním ãíslem MK âr E Tisk: Ekonoprint, Praha Neprodejné. Pro ãleny âschms a PK zdarma. 3

4 Aktuálnû, Mobilní klec pro manipulaci se skotem Ve Velké Británii se na trhu objevila zajímavá novinka pro v echny chovatele paseného skotu mobilní klec (Gecko CC1 Mobile Cattle Pen). Tato klec byla vyvinuta, aby zajistila obsluze, ale i skotu, maximální bezpeãnost pfii manipulaci zejména v sezónû telení, kdy je zákrokû nejvíce (telení, oznaãování, úpravy paznehtû atd.). Klec je urãena pro dobytek v ech velikostí a vûku, pfiiãemï ji za pomoci dálkového ovládání zvládne obsluhovat jedin ãlovûk, a to jak ve stáji, tak i na pastvinû. Mobilní klec je rovnûï vybavena solárním panelem, takïe nepotfiebuje Ïádn zdroj elektrické energie. Podrobnosti si mûïete prohlédnout v krátkém instruktáïním videu: m pfiedsedou svazu zvolen Miroslav Vráblík Na v roãní ãlenské schûzi na eho svazu, která se konala 11. záfií 2013, byl do ãela na í organizace drtivou vût inou hlasû znovu zvolen ing. Miroslav Vráblík. Na postu pfiedsedy svazu tak bude pûsobit minimálnû v dal ím ãtyfiletém volebním období. Gratulujeme ke zvolení a pfiejeme mnoho úspûchû a energie do dal í ãinnosti. Kromû pfiedsedy byla volena také revizní komise, která bude v následujícím období pracovat se sloïení V. Jungwirth, M. ilhanová, J. Chroust ml., V. Hatlák a I. Chládek. I jim samozfiejmû patfií gratulace., Ocenûní pro pana Franti ka Koláfie Bûhem konání chovatelského klubu plemene masn simentál do lo i na slavnostní okamïik v podobû ocenûní dlouholetého chovatele tohoto plemene pana Franti ka Koláfie. Pan Koláfi se po více neï osmnácti letech, kdy se na své rodinné farmû v jihoãesk ch StoÏicích vûnoval chovu masného skotu (zpoãátku anguse, pozdûji masného simentála), rozhodl skonãit s aktivní chovatelskou ãinností. Vzhledem k tomu, Ïe za tuto dobu se nesmazatelnû zapsal do historie chovu simentála u nás, ale i v zahraniãí, rozhodl se âschms a klub MS pfiedat panu Koláfiovi ocenûní za jeho pfiínos ve lechtûní a plemenitbû masného simentála. VÏdyÈ kdo z ãesk ch chovatelû se mûïe pochlubit tím, Ïe za osmnáct let vyprodukoval z celkem 383 narozen ch telat (176 jaloviãek, 178 b ãkû) 141 plemenn ch b kû (+ dal ích 8 b kû je je tû testováno na OPB)? Mnoho z tûchto plemeníkû pûsobilo ãi stále je tû pûsobí v inseminaci, a to nejen u nás, ale i na zahraniãních stanicích. Jmenujme alespoà nûkteré z nich: Uman VodÀansk PP (pfiejmenovan na Atlas) a Rinaldi VodÀansk PP (pfiejmenovan na Major Sky PP) jsou stále úspû nû vyuïíváni v inseminaci v Nûmecku, kam byli z na ich odchoven prodáni. V âechách a na Moravû pak s úspûchem pûsobili na stanicích b ci jako Siven, Trast, Oidipus, Jifiík, Jelec a mnoho dal- ích, jejichï dávky byly rovnûï exportovány do mnoha zemí svûta. Nejvíce vyuïívan m inseminaãním b kem z chovu pana Koláfie je pak Jifiík (ZSI 178), kter má ve 22 chovech evidováno 259 telat. Tento b k fiadu let patfií ke piãce v RPH v maternálním efektu (momentálnû 136). Tfiináct b kû ze stoïického chovu bylo hodnoceno 80-ti a více body, nejlépe hodnocen pak byl Jordán VodÀansk V (SIP 302) s celkem 86-ti body. Ale úspûch pana Koláfie samozfiejmû netkví jenom v produkci plemenn ch b kû jalovice z jeho chovu byly úspû nû prodávány nejenom v rámci âr, ale byly rovnûï exportovány napfi. do Nûmecka ãi Irska. Na vynikajícím úspûchu pana Koláfie se z velké ãásti jistû podílí i to, Ïe po celou dobu existence chovu chovatel pouïíval pouze inseminaci a vïdy vybíral nejlep í dostupné b ky. Gratulujeme tímto je tû jednou panu Koláfiovi k jeho vynikajícím úspûchûm a pfiejeme mu do dal ích let mnoho zdraví, tûstí a spokojenosti a vûfiíme, Ïe se s ním i nadále budeme vídat pfii nejrûznûj ích chovatelsk ch pfiíleïitostech. Agro Netolice s.r.o., ádné + PK AA Divi Miroslav, Láz, ádné + PK LI a MS ZD Javorník a.s., Tichá, Zájmové Michalãák Vít, Vûtrov, ádné + PK GA Vel Marek, N dek, ádné + PK HI Ing. Franti ek Hodina, Horní Záblatí, PK MS PRISVICH, s.r.o., Davle, Zájmové VIMA Trade s.r.o., âeské Budûjovice, PK CH Mládek Josef, Bystré, ádné + PK CH Seznam nov ch ãlenû svazu a plemenné knihy od do umavsk angus spol.s r.o., Sobûsuky, PK WA Benda Jifií, Ing., Hronova Vesec, ádné + PK LI PRP Technologies GmbH, Saarbrucken, Zájmové Míã Jaroslav, Ing., Vrchlabí, Zájmové Men ík Josef, Dûtfiichov, ádné + PK HE KLAS a.s. âího È, ádné + PK UU Ekofarma Arnultovice, Ing. Jan Chmelík, Zájmové KIS Brno s.r.o., Holzova 1660/52, ádné + PK HI 4

5 Aktivity âschms 2013 Záfií mezinárodní konference chovatelû masného skotu, Horní PodluÏí, okr. Dûãín (Malát) semináfi Zpracování hovûzího masa a jeho prodej ze dvora na Mitrovském dvofie (praktická ãást) a teoretická ãást na Hotelu Skalsk DvÛr volební VâS na Hotelu Skalsk DvÛr v stava a pfiedná ka na téma chov masného skotu v âr v rámci litevské v stavy International Exhibiton of Brood Animlas 2013 (Malát) poznávací cesta za piemonty do Itálie (klub PI) mezinárodní konference k problematice zdravotního stavu v chovech masného skotu, Edinburgh, Velké Británie (Vráblík) v stavní v bor k pfiípravû Techagra a závûrû z NVHZ v Brnû (Malát) chovatelsk den spoleãnosti Vojenské lesy a statky âr (Malát, Vydrová) let od zaloïení Bohemia Breeding (Vráblík) mezinárodní konference k problematice chovu skotu Iasi, Rumunsko (Vráblík) Dal í záfiijové aktivity: Odeslání dat do projektu Interbeef plemene LI a CH Obchodní aktivity spojené s prodejem plemenného skotu Pfiíprava semináfie na Skalském Dvofie Dokonãování, tisk a rozeslání III. Zpravodaje pro rok 2013 Tisk a rozeslání publikace Uzávûrky kontroly uïitkovosti masn ch plemen skotu za rok 2012 Administrace dotací na kontrolu uïitkovosti Tisk kalendáfie pro rok 2014 íjen pracovní schûze inspektorû (Hradi tko) v stava Ná Chov, Lysá nad Labem (Malát) mezinárodní kongres chovatelû plemene aberdeen angus (Angusforum), Nov Zéland (Vráblík) jednání rady PK piemontese, Francova Lhota pracovní jednání ohlednû v sledkû Interbeef na VÚÎV v Praze (Malát, Kopeck ) jednání odborné pracovní skupiny pro NOP od IBR, MZe (Malát) zahájení ãtvrtého turnusu v bûrû plemenn ch b kû jednání klubu chovatelû plemene masn simentál v Purkárci národní v stava masn ch plemen, Zwolle, Nizozemsko Dal í fiíjnové aktivity: Obchodní aktivity spojené s prodejem plemenného skotu Aktualizace plemenn ch hodnot a databáze sluïby webkump Pfiíprava a zaji tûní semináfie Zpracování masa a jeho prodej ze dvora pro junior team Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t kající se masného skotu Administrace dotací Listopad pracovní schûze inspektorû (Hradi tko) semináfi âeské zemûdûlství na cestû k prosperitû pofiádan âmszp na Skalském Dvofie (Vráblík) jednání k problematice zemûdûlsk ch podpor PRV pro období , MZe (Vydrová) jednání pfiedstavenstva a dozorãí rady âmsch a.s. (Malát) jednání klubu chovatelû charolais (Kostelecké Hora) setkání chovatelû spoleãnosti Jihoãesk chovatel a.s., âervená nad Vltavou (Vráblík) semináfi Prodej masa ze dvora pro Junior Team, Mitrovsk DvÛr (Vydrová, Kopeck ) jednání odborné pracovní skupiny Interbeef (Interbeef Working Group of ICAR), Praha (Malát) jednání pracovní skupiny pro hovûzí maso pfii organizaci Copa-Cogeca, Brusel (Vráblík) jednání v boru âschms Dal í listopadové aktivity: Obchodní aktivity spojené s prodejem plemenného skotu Pfiíprava materiálû pro IV. ãíslo svazového zpravodaje + PF 2014 Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t kající se masného skotu Pfiíprava a zaji tûní semináfie Zpracování masa a jeho prodej ze dvora pro junior team 5

6 Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu Zdravím v echny chovatele a ostatní ãleny Svazu, z v chodu na í krásné vlasti, na kterém jsme se pohybovali pfii reportáïích v letním ãísle Zpravodaje, se pfiesuneme do podzimního proslunûného Zvíkova nedaleko Li ova u âesk ch Budûjovic, kde na nás ãeká nejen velmi kvalitní ãistokrevné stádo charolais, ale také zástupci plemene limousine, parthenaise a salers. Jak vysvûtluje majitel farmy a hlava poãetné rodiny pan Jaroslav Tájek: Jedno plemeno v dne ní dobû nestaãí. Celá fiada z vás by mu jistû dala za pravdu. Na druhou stranu by pravdûpodobnû mezi chovatele, ktefií s tímto tvrzením tak úplnû nesouhlasí, patfiili také paní Andrea Samohejlová a její manïel, ktefií hospodafií v katastru obce Male ice u T na nad Vltavou, cca 35 km severozápadnû od Zvíkova. Jejich ukázkové stádo masn ch simentálû s dobr m genetick m základem se v tomto ohledu fiadí k v jimkám potvrzující pravidlo. Pfiíjemné ãtení vám pfieje Pavla Vydrová REPORTÁŽ Z CHOVU: Chovatel: Jaroslav Tájek Počet zaměstnanců: 1 stálý (o farmu se stará rodina a vypomáhá jeden brigádník) Obec: Zvíkov (Lišov) Okres: České Budějovice, Jihočeský kraj Nadmořská výška: m n. m. Chované plemeno: charolais, limousine, parthenaise a salers Vstup do ČSCHMS: červenec 2002 V plemenných knihách: CH, LI Základní stádo: 65 ks (CH) + 1 býk v přirozené plemenitbě Zemědělská půda: 250 ha z toho 188 ha TTP (100 ha pastvin), 72 ha orná půda V systému EKO zemědělství: ne Web: Charoláci od zvíkovské tvrze Jaroslav Tájek: Jedno plemeno uï v dne ní dobû nestaãí První písemná zmínka o obci Zvíkov se váïe k roku 1357 a je spojena se jménem Nedamíra ze Zvíkovce. Nûkdy na pfielomu 15. a 16. století zde byla vybudována kamenná budova nynûj í tvrze, podle desky zasazené do zdi se uvádí r Stylovû odpovídá stavba dobû jagellonské, kdy byl majitelem Zvíkova Jifiík Majnu z Bfieznice. Roku 1539 pfiikoupil tvrz Ondfiej Ungnad k panství Hluboká. Za tfiicetileté války ( ) bylo ve Zvíkovû vypáleno 13 z tehdej ích 15 poddansk ch usedlostí a nebyla u etfiena ani tvrz. Roku 1718 prodal kníïe Adam Franti ek ze Schwarzenbergu popluïí zvíkovské s lukami a pastvinami v dûdiãn nájem Jakubu Tvrzákovi a Pavlu Ko Èálovi, ktefií jiï na tvrzi Ïili a v nájmu mûli dvûr a nûkterá pole. KdyÏ se oba nájemci podûlili, dostal Tvrzák dûm ã. 19 (tvrz) a Ko Èál dûm ã. 15, kaïd z nich i ãást polí. Tvrzákovi pfied r stavba tvrze nevyhovovala svojí v kou, proto ji po povolení hlubockého panství sníïil o stfiechu a jedno poschodí. V této podobû se zachovala aï do souãasnosti: pozdnû gotická jednopatrová stavba mírnû obdélníkovitého pûdorysu z neomítnutého kamenného zdiva. Tvrzák Václav (Tájek) Ïil na statku s manïelkou Katefiinou rozenou Nûmcovou ze Zvíkova v polovinû 19. stol. Roku 1885 tu pak hospodafiil Tájek Franti ek se svou Ïenou Annou Lacinovou, rovnûï za Zvíkova. Roku 1931 se oïenil Tájek Václav s Marií Zemanovou z Libniãe a tím jsme se pestrou historií osídlení zvíkovské tvrze dostali aï do souãasnosti, protoïe jejich syn Jaroslav s vnukem Jaroslavem zde hospodafií dodnes. Kolem tvrze byly v prûbûhu let vystavûny hospodáfiské budovy a rodinn dûm z roku 1878 je státem chránûnou památkou. Pan Jaroslav Tájek st. je tû dodává: Tvrzáci získali majetek od Franti ka ze Schwarzenbergu za zásluhy a vûrné sluïby. Vítejte na Zvíkovské tvrzi, pfii pfiíjemném posezení se tfiemi generacemi poãetné rodiny Tájkov ch a chovateli nejroz- ífienûj ího masného plemene v âeské republice. Zaãali jsme hned, jak to lo Hospodafiení mají Tájkovi v krvi, to je z bohaté historie tvrze více neï zfiejmé. Mûli tedy po roce 1989 na co navázat, i kdyï vynucená pfiestávka v podobû vloïení majetku do JZD, se samozfiejmû neobe la bez následkû. Podobnû jako vût ina tehdej ích hospodáfiství, zaãínali po revoluci s dojen m stádem a 18 ha orné pûdy vrácen mi ze ZD Zvíkov. Zaãátkem devadesát ch let byla vize rodiny taková, Ïe roz ífií základní stádo a na zelené louce vybudují nov kravín s dojírnou. K bílému plemeni se dostali velmi jednoduchou cestou, protoïe v té dobû byly v âeské republice k dispozici pfieváïnû inseminaãní dávky b kû charolais a limousine a stejnû jako celá fiada dal ích chovatelû, i oni pouïívali ID charolaisk ch b kû na své dojené stádo. Rodinní pfiíslu - níci se shodují: Se charoláky to byla láska na první pohled a tak jsme se rozhodli pro pfievodné kfiíïení. Tím se plán na stavbu kravína s dojírnou rozplynul jako podzimní mlha. Charolaise na ústupu? Prvního plemenného b ka kou- 6

7 pili v roce 2000 ze ZD Pozovice. Na rozlehl ch pastvinách za tvrzí se tak velmi pomalu ale jistû mûnilo stádo ze strakatého na ãistû bílé. Zelená louka a bílé krávy, to byl ná sen, shodují se manïelé Tájkovi. Sen byl skuteãností velmi dlouho, ale doba se mûní a z dne ního pohledu to uï vidí Tájkovi jinak. Charoláci jsou srdcovou záleïitostí, urãitû bychom nemûnili, to je na e láska a chlouba, mnoho let nároãné lechtitelské práce se úroãí v moïnosti nabídnout vysokou kvalitu zvífiat i nároãnûj ím zákazníkûm, ale doba si Ïádá zmûnu. AÈ si to chceme pfiipustit ãi ne, plemeno charolais je v souãasné dobû na ústupu, poptávka po ãistokrevn ch zvífiatech se sniïuje, coï je ovlivnûno zejména obtíïnûj ími porody a nutností intenzivní v Ïivy. Trh si Ïádá lehké porody a bezrohá telata, vysvûtluje pan Tájek a dodává: Telení je tfieba opravdu hlídat, vûnovat se kvalitní krmné dávce uï od telat, aby opravdu narostla. Je to prostû intenzivní plemeno, a to si Ïádá své, ale zase to sv m pfiívr- ÏencÛ vrátí i s úroky. Za pár let se zase budou v ichni k charolaise vracet, protoïe budou potfiebovat maso. Základní stádo Ke dni reportáïe ( ) bylo v chovu 231 ks zvífiat, 100 ks krav z toho 65 ks T100 (ãistokrevn ch CH). Dvû krávy limousine a 6 jaloviãek z toho dvû dovezené z Francie. K tûmto dvûma plemenûm pfiibylo v leto ním roce je tû po tfiech jaloviãkách plemene salers (SA) a parthenaise (PA), které si Tájkovi Jalovičky limousine, parthenaise a charolaise (foto: Pavla Vydrová) pfiivezli ze zemû pûvodu Francie. K nim se pfiidaly také dvû jaloviãky limousine (LI) od známého nûmeckého chovatele a sudího leto ního limousinského ampionátu pfii Národní v stavû v Brnû, pana Michaela Klemma. Co se t ãe salers a parhenaise, tak nemají v úmyslu navy ovat pfiíli základní stáda tûchto plemen, ale spí e se zamûfiit na kvalitu plemenného materiálu s maximálním vyuïitím embryotrasferu. Pfii náv tûvû francouzsk ch chovû je plemeno PA okouzlilo nejen svou krásou, ale zejména bezproblémov m telením. Ve Francii je také zaujali kfiíïenci plemene SA s CH a to nejen sv m zajímav m vzhledem, ale zejména osvalením a velk m tûlesn m rámcem s jemnûj í kostrou a snadnûj ími porody. Právû od tohoto spojení si hodnû slibují, i kdyï by rádi roz ífiili také ãistokrevné stádo plemene salers. U TájkÛ se telí od fiíjna do ãervna a nûkteré kusy se zámûrnû nepfiipou tí, aby se telení srovnalo. Obrat charolaiského stáda je uzavfien, u ostatních plemen zatím, zcela logicky, otevfien. PozemkÛ není nikdy dost V souãasné dobû obhospodafiují cca 260 ha (60 ha vlastních, 200 ha v nájmu) z toho 72 ha je orná pûda a 188 ha TTP (100 ha pastvin). Co se t ãe krmivové základny, tak jsou témûfi sobûstaãní. Z toho, co vyroste na orné pûdû, mají vlastní jádro a kukufiici na siláï. Ve stelivové slámû nûco málo dokupují, ale souãasn problém s nedostatkem a cenou se nevyhnul ani této oblasti. Zatímco v nûkter ch ãástech na í zemû se chovatelé pot kají se slámu hltajícími bioplynkami, tady Nová stáj lehké konstrukce navazující na starý kravín (foto: Pavla Vydrová) 7

8 Charolais versus limousine? (foto:pavla Vydrová) jsou problémem kotelny na peletky, které spolykají velké mnoïství slámy vyprodukované v této oblasti. O vysoké cenû slámy nemluvû. I to je jeden z dûvodû, proã Tájkovi vyuïívají kaïdé moïnosti nákupu pûdy do osobního vlastnictví. Zvífiata mají k dispozici velk pastevní areál pfiímo u Zvíkova, vût ina ostatních pozemkû se nachází v okruhu do 10 km. Telení je tfieba hlídat nejen u charolaise Na mou otázku, jak je to tedy u nich s tûmi tolik diskutovan mi porody, Tájkovi vysvûtlují: Za celou dobu chovu CH jsme dûlali pouze jeden jedin císafisk fiez. Je tfieba porody opravdu hlídat a nenechat nic náhodû, ale kdyï si ãlovûk práci dobfie zorganizuje a vûnuje zvífiatûm potfiebnou péãi a nepfiekrmuje je, rozhodnû se to vyplatí, a dodávají: V leto ním roce jsme napfiíklad mûli naprosto bezproblémové porody a po vyhnání na pastvu, zhruba po ãervnov ch povodních, zaãala telata umírat pfiímo na pastvinû. Co se stalo, se pravdûpodobnû uï nedozvíme, ale po pfiehnání na jinou pastvinu se situace stabilizovala. Problémy mûl tehdy i plemenn b k. Co se t ãe plemene limousine, tak z dosavadních zku- eností nemají pocit, Ïe byly porody v raznû snadnûj í v porovnání s CH, ale pokud mohou hodnotit, tak se jim zdají telata LI po porodu Ïivotaschopnûj í a ikovnûj í. KaÏdé plemeno má své, uzavírá paní Tájková. Genetika nás opravdu baví Tájkovi mají vïdy pouze jednoho plemenného b ka v pfiirozené plemenitbû (na doskok), protoïe pfieváïnû vyuïívají ID a embyotransfer. Inseminaci si zaji Èují sami, pan Tájek je absolventem inseminaãního kurzu pod patronací Stfiední koly zemûdûlské a veterinární v Lan krounû a vedením Ing. Davida Hru ky. S v sledky po inseminaci jsou velmi spokojení, i kdyï si z poãátku pan Tájek troufl jen na levnûj í b ky, ale postupnû mu byly svûfieny i dávky tûch nejlep ích b kû z nabídek plemenáfisk ch firem. Po otelení zûstávají krávy s telaty ve stáji, po inseminaci (ãi reinseminaci) jsou vypu tûny na pastviny, kde se o pfiípadné nezabfiezlé postará b k v pfiirozené plemenitbû. ID vybírají z nabídky firmy Natural, spol.s r.o. a Bursia Praha s.r.o., embryotrasfer (v souãasné dobû v hradnû z vlastních embryí) se provádí ve spolupráci s firmou Bovet a.s. Díky velmi kvalitní genetice uplatàované v chovu, se Tájkov m dafií úspû nû zafiadit do plemenitby kolem dvaceti b ãkû roãnû. Nejlep í z nich se musejí popasovat s vrstevníky na odchovnách (napfi. OPB Cunkov), ti ostatní zûstávají doma v odchovu u chovatele. Nechceme jen prodávat zástav. Genetika nás opravdu baví, tak klademe velk dûraz na v bûr vhodn ch inseminaãních b kû a pak se tû íme, jak to dopadne. Po úspû ích s odchovem plemenn ch b ãkû charolais a limousine jsme nyní zvûdaví, jak se nám bude dafiit u plemene parthenaise, shodují se manïelé: Jen nás trochu trápí souãasn trend v podobû poptávky po bezroh ch zvífiatech, zejména b cích. Doma jsme si zatím bezrohé nenechávali, ale uvaïujeme o nákupu bezrohého homozygota na doskok. Je tfieba se alespoà ãásteãnû pfiizpûsobit trhu, kter jde cestou snadn ch porodû, které samozfiejmû bezrohá zvífiata nabízejí. Na e hlavní cesta to ale rozhodnû není a neláká nás. V nabídce jsou uï také bezrozí salersové, trh je prostû neúprosn. 8 Krávy s telaty na pastvině (foto: Pavla Vydrová)

9 Spolupráce funguje, ale hlavnû musí b t spokojen zákazník! jsou si vûdomi Tájkovi. Zvíkovská tvrz a stavení z roku 1878 (foto: Pavla Vydrová) V stavnictví dáváme zelenou V stavy nás opravdu baví, aè uï jsme v roli pasivních ãi aktivních úãastníkû. I leto ní Brno se nám moc líbilo, jeli jsme podpofiit chovatele a byli jsme moc spokojení s úrovní a stylem celé národní v stavy. Do budoucna se aktivní úãasti rozhodnû nebráníme, pfied ãtyfimi lety jsme byli na v stavû poprvé a v kategorii jalovic jsme si odváïeli ãtvrté místo, byl to úïasn záïitek, popisují Tájkovi Tájkovi nepouïívají bezrohá zvífiata na bezrohá, vïdy alespoà jeden z rodiãû musí b t rohat, to je jejich filozofie. V souãasné dobû se zamûfiují na snadné telení, bezrohost a mléãnost krav, na kterou v minulosti nekladli takov dûraz, ãímï se mléãnost matek sníïila a je tfieba ji do chovu vrátit. B ci pouïívaní v plemenitbû V souãasné dobû pûsobí na chovu v pfiirozené plemenitbû plemenn b k Ráãek Smilovsk (ZTI 599), narozen v roce 2008 v ZD Pozovice. ZpenûÏení zvífiat V souãasné dobû si ty nejlep í jaloviãky z vlastního odchovu nechávají doma (v leto ním roce 7 ks), ostatní jsou na prodej (vãetnû tûch z pfiirozené plemenitby). B ky v poráïkové hmotnosti dávají na jatka do Li ova, kde dostanou dobfie zaplaceno a mají to za humny. Jde o vzájemnou spokojenost, protoïe majitel jatek si pochvaluje, Ïe jeden dobfie narostl zvíkovsk b k (aï 1000 kg) vydá za dva normální. Místní fiezník je také spokojen, protoïe lidé chtûjí pofiádn kus hovûzího masa a ten jim on, díky Tájkov m a jejich krásnû narostl m b kûm z intenzivního v krmu, mûïe nabídnout. Roãnû se poráïí ks ve stáfií mûsícû. Na tûstí se pomalu ale jistû vrací doba, kdy lidé chodí pro maso k fiezníkovi, dají mu pfiednost pfied masem ze supermarketû. Mezi hlavní inseminaãní b ky se fiadí NEUF (ZLI 400) * ve Francii (Gaec De Ville Es Bruyere), import inseminaãních dávek: Bursia Praha s.r.o., nadprûmûrné PH v maternálním efektu (104 Mepp, 117 Meru) a prûbûhu porodu v pfiímém ef. (107) RURAL (ZTI 087) * ve Francii (Larroque Simone), import inseminaãních dávek: Bursia Praha s.r.o., PH pro rûst v pfiímém efektu 130. TREZEGOAL (ZTI 889) * ve Francii (chovatel: Earl Thomas Cyrille), import inseminaãních dávek firmou Natural spol.s r.o., nadprûmûrná PH Peru: 118 HINZ PP (ZLI 921) * na chovu Runde Heinrich (Tecklenburg), majitelem b ka je Natural spol.s r.o., 92 bodû za lineární hodnocení zevnûj ku. ETOUBO (ZTI 898) * ve Francii (Porcheret Michel, Dufour Pochey, Jouey), inseminaãní dávky nabízí firma Natural spol.s r. o., nadprûmûrné PH: Peru 118 a Mepp 103 UNICO SC PP (ZCH 942) * ve Francii (Auvolat Pierre Les Vernes), import inseminaãních dávek: Natural spol.s r.o., nadprûmûrná PH Mepp 122 CABAR SC P (ZTI 712) * ve Francii (Gaec du Haut de Cabar, Chambrey), import inseminaãních dávek: Natural spol.s r.o., nadprûmûrné PH v pfiímém efektu (113 pp, 105 rûstu), Mepp 107 VIRGIL SC P (ZTI 085) * ve Francii (Auvolat Pierre Les Vernes), import inseminaãních dávek: Natural spol.s r.o., nadprûmûrné PH Peru 111, Mepp 127 Více se o b cích dozvíte: Letošní charolaiský býček se svou matkou (foto: Pavla Vydrová) 9

10 i jaloviãky venku, aby mûly dostatek pohybu, k dispozici mají seno a malé mnoïství senáïe s niï í v Ïivovou hodnotou. O chod farmy se stará otec a syn Tájkovi, jeden stál zamûstnanec a jeden brigádník, kter vypomáhá se sezónními pracemi. Paní domu vûnuje ãas nejen poãetné rodinû, která se nedávno rozrostla o nového ãlena a právoplatného dûdice zvíkovské tvrze (J), ale zejména o administrativní záleïitosti zaji Èující chod celého hospodáfiství. Charolaiské krávy na pastvině (foto: Pavla Vydrová) a s úsmûvem doplàují: Z první v stavy jsme mûli strach, pak ale pfii el odchov u chovatele a bylo tfieba b ãky dobfie pfiipravit. Tak jsme zjistili, Ïe to není nemoïné, jen je tfieba zvífiatûm vûnovat dostatek ãasu a navyknout je na manipulaci a kontakt s lidmi, to je základem úspûchu, kromû kvalitní genetiky, samozfiejmû. V systému ekologického zemûdûlství nejsou z velmi prozaického dûvodu: Zaprvé by nám nenarostla kukufiice na siláï, kterou potfiebujeme pro v krmu b kû, protoïe bez ní maso u intenzivních plemen jen tak nenaroste a také bychom nemohli vyuïívat ET, vysvûtluje pan Tájek. Zvífiata mají celoroãnû pfiístup k minerálním lizûm, v souãasné dobû nakupují od firmy EKO-MIL, s.r.o. Vlastní obilí si sami rotují a míchají krmnou smûs b kûm na pfiilep enou. Vzhledem k nutnosti hlídat telení, vyuïívají Tájkovi jako porodnu stodolu na dvofie hospodáfiského stavení, ve kterém Ïijí. Po otelení pfieváïejí krávy do pár set metrû vzdálené stáje pûvodní kravín, na kter navazuje nová vzdu ná stáj lehké konstrukce. Pfied telením jsou krávy PlánÛ mám(e) hodnû Rád bych nav il základní stádo, pfiikoupil zemûdûlskou pûdu, zv il kapacitu ustájení, postavil siláïní jámu a roz ífiil webové stránky, vyjmenovává pan Tájek. A v ãtem plánû, které by majitelé rádi promûnili ve skuteãnost, v podstatû konãí pfiíjemnû strávené dopoledne na historií prosycené usedlosti. Zplodit syna (na popáté) se panu Tájkovi nakonec povedlo, jestli zasadil strom, to nevím, ale tvrdé práce má za sebou chovatel a jeho rodina kaïdopádnû opravdu hodnû. Nezb vá mi tedy neï jim popfiát mnoho úspûchû nejen v chovu masného skotu a zdraví rodiãûm, ktefií se na chodu farmy také podílejí. AÈ je (nejen) o charolais od zvíkovské tvrze stále zájem! Chlouba rodiny loňské jalovičky (foto: Pavla Vydrová) 10

11 REPORTÁŽ Z CHOVU: Masn simentál z Male ic Andrea Samohejlová: Pan Koláfi je na im velk m vzorem Chovatel: Andrea Samohejlová Počet zaměstnanců: stálých 0 (o farmu se stará celá rodina) Obec: Malešice (částí obce Dříteň) Okres: České Budějovice, Jihočeský kraj Nadmořská výška: 400 m n. m. Chované plemeno: masný simentál Členem svazu: od V plemenných knihách: MS Základní stádo: 14 ks Zemědělská půda: 75 ha zemědělské půdy (40 ha TTP a 35 ha orné) V systému EKO zemědělství: ano WEB: ne (v plánu) Z kroniky obce Male ice Pro milovníky historie zámûrnû uvádím na zaãátku reportáïe fakta z kroniky malebné obce Male ice, která je v souãasné dobû ãástí obce DfiíteÀ a najdete ji v okrese âeské Budûjovice, necel ch 20 km severov chodnû od Hluboké nad Vltavou. UÏ jméno samo znaãí starobylé ãeské osídlení. Pochází od Male e pohlavára rodu, kter ves zalo- Ïil. Vesnice patfiila za starodávna k Netolickému a pozdûji k PrácheÀskému kraji. Záhy se stala majetkem panenského klá tera sv. Jifií na PraÏském hradû. Za husitsk ch válek propadl majetek králi Zikmundovi, jeï ho daroval svému pfiívrïenci Janu Smilovi, kter Male ice spolu s jin mi obdrïel roku Dlouho se v ak neradoval. Roku 1444 odpûrce husitû Bedfiich z RoÏmberka zajal Jana Smila a majetek pfiipadl jemu. Bedfiich se v ak díky neustál m bojûm s husity velmi zadluïil, pozdûji proto spolu se sv m synem Janem z RoÏmberka byli nuceni ve keré své statky dát do zástavy. Bohatá historie malé obce pokraãuje a byla by na dlouhé vyprávûní. Od roku 1548 patfiily Male ice ke Chvale ovicím. Vlastnil je Václav Malovec Chvale- Leto ní setkání klubu chovatelû plemene masn simentál se konalo na hotelu a pensionu Pelikán v Purkarci, dvanáct kilometrû severnû od Hluboké nad Vltavou. Jak je u tohoto klubu zvykem, nezûstalo pouze u rokování a dobrého jídla a pití, ale na programu druhého dne byly také náv tûvy okolních chovû masného simentála. Kolona aut vyjíïdûla od pensionu hned po snídani, mlïn opar se sice zdál b t pfiíslibem krásného sluneãného podzimního dne, ale ani po pfiíjezdu do pár kilometrû vzdálen ch Male ic se nad námi je tû poãasí bohuïel nesmilovalo. Navzdory tomu se bylo na co dívat, protoïe zvífiata mají Samohejlovi opravdu ukázková a v mlze se rozhodnû schovávat nemusejí. Mal, ale bezesporu kvalitní chov masného simentála se snaïí jít ve stopách nejúspû nûj ího chovatele MS v na í zemi, pana Franti ka Koláfie. Ten jiï sice ukonãil svou aktivní chovatelskou ãinnost, o tom se doãtete na jin ch stránkách tohoto zpravodaje, ale na první pohled není pochyb, Ïe se jeho plemenáfiské umûní do v sledkû chovu paní Andrey Samohejlové promítlo. Ostatnû to budete moci posoudit sami, vítejte u simentálû z Male ic. Dobré matky jsou základem úspěchu (foto: Pavla Vydrová) ovick syn Zikmunda. Ten je v roce 1616 (rok pfied svou smrtí) prodal spolu s Bílou HÛrkou, Sedlicí, Lhotou a Újezdem MalovcÛm DfiíteÀsk m na Hluboké. Male ice poté patfiily ke Dfiítni Václavu Malovcovi fieãenému mlad ímu. Tomu v ak byly statky pro úãast ve vzpoufie konfiskovány a dostal je s cel m Hlubock m panstvím císafisk generál Don Baltazar de Maraudas. Po nûm koupili panství Schwarzenbergové. Tolik k historii obce dávno minulé a teì se vrátíme k historii male ického chovu masného simentála, do doby souãasné. Nevinn zaãátek V roce 2000 pfiibyl Samohejlov m do rodiny pfiírûstek v podobû nejmlad í dcery Veroniky. S nápadem, kter byl rodinû v podstatû osudn m, pfii la babiãka: Kupte si krávu, aè máte pro dûti mléko. Netrvalo to tehdy ani dva mûsíce a rodina mûla dal í pfiírûstek, jerseyskou 11

12 jaké v ichni známe z obrázkû Josefa Lady, tedy strakaté. V podstatû hned od zaãátku jsme mûli jasno v tom, jak by mûl ná chov vypadat: jednoduch, ne pfiíli velk, ale dobfie fungující a produkující kvalitní plemenná zvífiata, vysvûtlují manïelé. Plemeno MS si je získalo dobr m osvalením, bezproblémov mi porody a klidnou povahou. Zatím jsme se nesetkali se zl m zvífietem, pochvalují si Samohejlovi. Stodola sloužící jako porodna a zimní ustájení (foto: Pavla Vydrová) krávu, ke které zanedlouho pfiibyla je tû druhá. Paní Samohejlová, toho ãasu na matefiské dovolené, prodávala mléko, vyrábûla s ry i jogurty. Pozdûji je tû roz ífiili dojené stádo o ãeskou straku. V roce 2005 konãila paní Andree rodiãovská dovolená a tak pfiem lela nad tím, co bude dûlat dál. Jakou práci zvolit, aby byla schopná vûnovat co nejvíce ãasu sv m tfiem dûtem? Rozhodla náv tûva chovu pana Koláfie Shodou okolností konãila v prosinci stejného roku smlouva na pronájem pozemkû v místním druïstvu, a tak se rozhodli, Ïe si pozemky vezmou zpût do vlastního uïívání. PÛdu tedy mûli, ale dal í otázkou bylo co na ní dát. Nejdfiíve uvaïovali nad chovem ovcí, ale po tom, co nav tívili nedalek chov pana Koláfie, bylo rozhodnuto. Hlavním dûvodem pfiechodu na masné stádo bylo také dojení, kterého se jiï chtûli u etfiit. Na statku, kde Samohejlovi Ïijí, hospodafií rodina od poloviny 17. století a jedinou pfiestávkou bylo období komunistického reïimu. Nyní se rodina snaïí v odkazu pfiedkû pokraãovat. ManÏel je truhláfi, Ïivil se truhlafiinou deset let, ale zaãátkem leto - ního roku povûsil fiemeslo na hfiebík a zapojil se do chodu farmy na pln úvazek, vysvûtluje paní Samohejlová. Na statku vyrûstal a od mala rodiãûm vypomáhal, proto je pro nûho práce v zemûdûlství pfiirozená a nemá problémy s ovládáním tûïké techniky ani agrotechnick mi lhûtami, obzvlá tû kdyï mu po boku vyrûstá velk pomocník, syn Petr. V bûr plemene Jak jiï bylo fieãeno, podíl na v bûru plemene mûl pan Koláfi, ale hned od prvopoãátku bylo paní Andree jasné, Ïe po pastvinách budou bûhat takové krávy, Základní stádo V roce 2007 probûhl první nákup jaloviãek, ãtyfi od pana Habra a dvû od pana Koláfie. V fiíjnu 2009 si dovezli dvû jaloviãky od man- ÏelÛ ilhanov ch a v roce 2010 importovali ãtyfii vysokobfiezí jalovice z Nûmecka. Kromû tfií, které pocházely od pana Habra, jsou v echny stále ve stádû = zaslouïilé matky zakladatelky. S nimi je tam i jedna kfiíïenka po zmi- Àované ãervené strace. Pomalu se snaïí základní stádo roz ifiovat, ale doposud se jim rodili pfieváïnû b ãci, takïe proces je pomalej í, neï by si pfiáli. V leto - ním roce si ponechali do stáda v echny jaloviãky, tfii krávy byly vyfiazeny a nahrazeny. Ke dni reportáïe ( ) bylo na chovu 14 bfiezích krav, 5 jalovic a ãtyfii jaloviãky, které se budou zapou tût pfií tí rok. Jejich cílem je dostat se na 30 ks základního stáda, obrat tedy je tû není uzavfien. Porodnu mají pfiímo u domu ve staré stodole, která je uzpûsobena potfiebám pro snadnou manipulaci s vysokobfiezími a telícími se matkami. PrÛbûhy porodû bedlivû hlídáme, protoïe pfii tak malém poãtu krav je pro nás 12 Zvědavé stádo masného simentála z Malešic (foto: Pavla Vydrová)

13 samozfiejmû kaïdá ztráta telete opravdu velice znatelná. Porodna vedle domu nám velmi usnadàuje práci, pochvaluje si majitel. Vyhovuje jim systém bez nutnosti mít vlastního plemenného b ka. V souãasném poãtu si lehce vystaãí s inseminací (provádí inseminaãní technik), ale uvûdomují si, Ïe pfii vût ím stádû je v hradní pouïití umûlého oplodnûní velmi nároãné, ale pfiesto u nûj chtûjí zûstat. DÛvodem je lep í kombinovatelnost a moïnost vût ího vyuïití potenciálu inseminaãních b kû. Prostû ménû kusû, ale o to vy í kvalita. Rádi se vydáme ve lépûjích pana Koláfie a snad mu budeme dûlat radost, uzavírá téma základního stáda otec rodiny. PfieváÏnû vyuïívají vlastní sílu a techniku Z pûvodní v mûry 18 ha se dostali aï na souãasn ch 75 ha zemûdûlské pûdy, z toho je 40 ha vlastních a 35 ha pronajat ch. Ve stejném pomûru jsou TTP ku orné pûdû. Dlouhodob m cílem je dostat se na cca 150 ha. SnaÏíme se nakoupit i pronajmout v okolí co se dá, jde to sice pomalu, ale jistû. Dal ích deset hektarû bychom mûli získat po skonãení smlouvy s druïstvem a také máme pfiislíben pronájem od znám ch. Pozemky se nacházejí v katastru obce Male ice a ve vedlej ím katastru, Nový pomocník sečka Pottinger s obří hrušní v pozadí (foto: Pavla Vydrová) ale v e v okruhu esti kilometrû, doplàuje pan Samohejl. Co se t ãe produkce, jsou díky pomûrnû nízkému poãtu zvífiat zcela sobûstaãní a mohou si tak dovolit pfiebytky prodávat. Na orné pûdû pûstují p enici, jeãmen, oves a jetelotrávu, která se vyuïívá k v robû senáïe. Mají kompletní mechanizaci na sklizeà pícnin, na orné pûdû realizují nûkteré úkony je tû sluïbou, ale pfievaïuje vyuïití vlastní síly a prostfiedkû. Syn Petr studuje druh m rokem na SZe v Písku, manïel skonãil s truhlafiinou, a tak má teì paní Samohejlová k ruce dva ikovné pomocníky a mohla jim tak práci s tûïkou technikou pfienechat. HouÏevnatost paní Andrey je obdivuhodná, jako z pohádky O holãiãce z paneláku, která se, bez hlub ího zemûdûlského vzdûlání (pozdûji absolvovala rekvalifikaãní kurz na SZe v Písku) a bez kofienû sedlaãiny, dokázala velmi rychle mnohému nauãit a doslova za pár let vytvofiit pevné základy pro kvalitní odchov plemenn ch zvífiat vysokého standardu. Velkou oporou v jejím poãínání je jí manïel, kter, jak jiï bylo naznaãeno, na statku v Male- icích vyrûstal, rodiãe pracovali v zemûdûlství a byl tak v neustálém kontaktu s pfiírodou a práce pod ir m nebem mu tedy pfiijde pfiirozená. Letošní jalovička v celé své kráse (foto: Pavla Vydrová) Základem je dánská genetika V chovu vyuïíváme pfieváïnû b ky dánské genetiky. Dfiíve to byl UNITED P (ZSI 400) nebo VITO PP (ZSI 495). Nyní jsou to CAMPARI PP (ZSI 821), DADDI P (ZSI 715), ERASMUS P (ZSI 820), FILIUS ET P (ZSI 969), CRASSUS P (ZSI 714). Z ãesk ch b kû to byl pfieváïnû JI ÍK VodÀansk P (ZSI 178), kter je TOP 1 v maternálním efektu. Zaãali jsme vyuïívat i anglické b ky jako jsou AMOS (ZSI 965) a TYSON (ZSI 954), jedná se o rohaté b ky, ale byli pouïiti na homozygotnû provûfiené krávy. Do stáda se tudíï prostfiednictvím b kû snaïíme dodávat jak maso, tak i mléko, které je nezbytné pro 13

14 pro rûst v pfiímém efektu 129. Uckerova matka pochází z Nûmecka. Inseminaãní dávky nabízí firma Natural spol.s r.o. V souãasné dobû je b k v pfiirozené plemenitbû zpût na chovu pana Ing. Zatloukala. MÛÏe se zdát, Ïe prioritou ãíslo jedna jsou na male ickém chovu plemenní b ãci, coï je ale do jisté míry ovlivnûno zmiàovan m faktem, Ïe se prostû Samohejlov m zatím více rodí kluci neï holky ". V TOPkách v souãasné dobû naleznete je tû dva jejich b ky: SULTÁNa z Male ic P (ZSI 671) a SHERIFa z Male ic V (PMS 085). UCKER z MALEŠIC Pp (ZSI 927), (foto: G. Soldi, archiv Natural spol.s r.o.) kvalitní odchov a rûst narozen ch telat, vysvûtluje se správn m chovatelsk m zanícením paní Andrea. Odchov plemenn ch b ãkû Pro odchov u chovatele nemají doma dostateãné prostory, a tak dávají jednoznaãnû pfiednost odchovu na OPB (napfi. Mûcholupy, Cunkov, Kundratice). Metodika a systém odchoven se jim zdá kvalitní, a tak o odchovu b kû doma zatím ani neuvaïují. Z celkového poãtu 23 ks b ãkû, ktefií pro li OPB (nebo jsou právû v testu), jich bylo uznan ch 17. Kromû dvou, ktefií mûli úraz, v ichni ostatní b ãci plnili kritéria pro zafiazení do testu. REPPY Z MALE IC P (ZSI 611) * první odchovan b ãek, v lineární hodnocení zevnûj ku pfii základním v bûru na OPB získal 85 b, následovalo 2. místo na NVHZ v Brnû v roce 2009 v kategorii mlad ch b kû, v souãasné dobû pûsobí v pfiirozené plemenitbû na chovu pana Jifiího Zeleného, v leto ním roce má nejvíce synû uznan ch do plemenitby. PH: Peru 131 (5. V TOP pro PE), Mepp 108. UCKER z MALE IC Pp (ZSI 927) * b k absolvoval test vlastní uïitkovosti na OPB Kundratice, jeho denní pfiírûstek byl excelentních 1783 g. UckerÛv otec Lykke Atlantis má v âr 137 potomkû a plemennou hodnotu Moje chlouba V leto ním roce narozené jaloviãky jsou v TOP dvû: Jedna je Vendy z Male ic ã , která je druhá v TOP a ve 120 dnech váïila 250 kg. Druhá je Madla z Male ic ã , která je 13 v TOP a váhy mûla ve 120 dnech 225 kg a ve 210 dnech 360 kg. Je tû máme v topce jednu krávu a jednu jalovici. PrÛmûrné váhy v ech telat doposud narozen ch na na em chovu jsou u jaloviãek ve 120 dnech 210 kg a ve 210 dnech 330 kg, u b kû ve 120 dnech 233 kg a ve 210 dnech 374 kg, vypoãítává paní Samohejlová a doplàuje: Nejvíc si váïím kraviãky s u ním ãíslem , kterou jsme zakoupili od pana Koláfie. Jejím otcem je Jifiík VodÀansk P (ZSI 178) a plemenné hodnoty má 109 PE a 120 ME. âeká esté tele a pokaïdé zabfiezla napoprvé. A pak je tû 4 kravek, které jsme ve 14 Kvalita rodičů se kladně odráží na dcerách (foto: Pavla Vydrová)

15 spolupráci s Martinou Kopáãkovou a panem Ing. Káãerem importovali z Nûmecka. Dávají krásná telata v kombinaci s bezproblémov mi porody. Jedna z nich je matkou jiï zmiàovaného UCKERa, jehoï inseminaãní dávky nabízí Natural spol.s r.o., fiíká spokojenû majitelka. Do systému ekologického zemûdûlství jsme vstoupili v roce 2009, a protoïe jsme nikdy pfied tím pastviny chemicky neo etfiovali, nebyl pro nás pfiechod nijak dramatick a v podstatû pfiirozen. Související nárûst papírování celkem lehce zvládám u odpoledního kafíãka, smûje se paní Andrea. Na údrïbu pastvin mají vypracovan systém, kdy se pfieseãe vïdy jen ãást pastviny tak, aby mûlo stádo na v bûr z rûznû dlouh ch porostû. V leto ním roce si pan Samohejl pofiídil nov secí stroj a uï se tû í na to, aï s ním vyrazí dosívat TTP. Dle jeho vlastních slov to potfiebují zejména louky navrácené ze ZD, které jiï pozbyly svou úïivnost, a je tfieba to napravit. Dosev pastvin by také rád nabízel sluïbou, aby se nov stroj vyuïil. Kvalitní pastva je základem, to si uvûdomují velmi dobfie. Co se t ãe krmivové základny, Veronika Samohejlová s vypůjčenou limousinskou jalovicí při soutěži Junior teamu na národní výstavě v Brně 2013 (foto: Karel Melger) Petr Samohejl s býkem Vévoda z Malešic (ZMS 052) při soutěži Junior teamu na národní výstavě v Brně 2013 (foto: Karel Melger) tak v zimním období mají zvífiata k dispozici klasicky seno a senáï, pfies léto pastvu a samozfiejmû celoroãní pfiístup k lizûm urãen m pro ekologické zemûdûlství. B ãci mají bonus v podobû maãkaného jádra (p enici s jeãmenem). V souãasné dobû je stodola na dvofie hospodáfiství, která je po lehké rekonstrukci, pro potfieby sezónního ustájení plnû dostaãující. SlouÏí zároveà jako zimovi tû i jako porodna (tfii oddûlené boxy usnadàují manipulaci v období telení). Majitelé jsou si vûdomi toho, Ïe s navy ujícím se poãtem kusû základního stáda, zhruba za dva roky, bude tfieba kapacity ustájení roz ífiit. Dobré zimovi tû se urãitû kladnû odrazí na welfare zvífiat. KaÏdé zvífie se pfied nepfiízniv m poãasím rádo schová. Ta na e jsou schopná sama pfiijít z pastviny aï do dvora, usmívají se manïelé. O farmu se v podstatû stará celá rodina. Nejvût ím pomocníkem je syn Petr, ale je-li tfieba, ikovné ruce k dílu pfiidají i dcery star í Tereza a nejmlad í Verunka. Jak uï bylo fieãeno, od zaãátku roku je manïel paní Samohejlové na farmû zamûstnán na pln úvazek. Teì uï tedy bude hospodáfiství, dle jeho vlastních slov, jen a jen vzkvétat. Na mou otázku ohlednû v stav s potû ením vysvûtlují: V stavy nás baví, bereme to jako dovolenou, pfiíjemné spoleãenské setkání, zmûnu prostfiedí, která nám vïdy udûlá dobfie. Na v stavy jezdíme v ichni, celá rodina, a velmi si to uïíváme. Petr s Verunkou jsou také ãlenové Junior t mu a úãastní se juniorsk ch klání. V leto ním roce získal ná b k Vévoda z Male ic (ZMS 052), kter má plemennou hodnotu pro pfiím efekt rûstu 139, 3. místo na NVHZ v Brnû a úspû nû ho pfiedvedl právû Petr. Samohejlovi jsou akãní. V leto - ním roce uspofiádali pro celou vesnici doïínky, na kter ch samozfiejmû nesmûlo chybût hovûzí (mladá jaloviãka). Doufají, Ïe se jim podafiilo zaloïit novou tradici a Ïe kromû druïby se sousedy, nalákají také lidi k nákupu produktû farmy. A i kdyï je zatím prodej masa ze dvora tak úplnû neláká, vûdí velmi dobfie, Ïe je v souãasné dobû o kvalitní hovûzí velk zájem, a tak se plány na domácí bourárnu moïná v prûbûhu pár dal ích let promûní ve skuteãnost. Zatím je jejich parketou odchov kvalitních plemenn ch zvífiat a jsou v tom, co dûlají, opravdu dobfií. Jak se fiíká DrÏ se, evãe, svého kopyta! A pravdou odvûkou jsme v podstatû udûlali pomyslnou teãku za pfiíjemn m rozhovorem s mlad mi zapálen mi chovateli a nezb vá mi neï jim popfiát, aby se jim jejich sny pomalu a jistû plnily, aby i nadále kráãeli hrdû a s hlavou vztyãenou ve stopách pana Franti ka Koláfie a jednou tfieba pfiekroãili jeho dlouh stín. Na lápnuto na to rozhodnû mají. 15

16 Semináfi urãen ãlenûm Junior Teamu T Zpracování hovûzího masa a jeho prodej ze dvora Pavla Vydrová, âschms V leto ním roce se ãlenové na- eho Junior Teamu poprvé setkali na zaãátku dubna pfii pfiípravû zvífiat na v stavu, poté srovnali své síly a dovednosti poslední ãervnovou nedûli pfii juniorském klání na Národní v stavû hospodáfisk ch zvífiat v Brnû a do tfietice v eho dobré se ve velmi hojném poãtu se li na Mitrovském dvofie, kde jsme pro nû zorganizovali v jezd na téma Zpracování hovûzího masa a jeho prodej ze dvora. Tento semináfi zdál se mi od zaãátku ponûkud proklet m, protoïe jsme jeho termín z rûzn ch dûvodû pfiesouvali alespoà ãtyfiikrát, ale jak to b vá, v e patné k nûãemu dobré. Podafiilo se mi totiï mezi tím navázat spolupráci se ikovn m fiezníkem Franti kem K ánou ml., o kterém se více doãtete na jin ch stránkách zpravodaje. Kdo umí, umí. To jsme se mohli pfiesvûdãit jak na semináfii urãeném pro ãleny âschms, kter se uskuteãnil den pfied leto ní VâS ( ) na Mitrovském dvofie, tak také pfii druhé pfiíleïitosti, kdy se, na stejném místû o dva mûsíce pozdûji ( ), konal semináfi v podobném duchu urãen v hradnû ãlenûm na eho Junior Teamu. Zájem byl obrovsk, pfiihlásilo se témûfi ãtyfiicet úãastníkû. Ale od zaãátku. Pfiíjezd pfiihlá en ch juniorû byl plánován na osmnáctou hodinu páteãní, teoretická ãást semináfie, které se ujal Ing. Pavel Smetana z Jihoãeské univerzity, zaãala kolem dvacáté hodiny. Po poutavé prezentaci, která se z daleka net kala jen legislativy a technického vybavení bouráren a poráïek, se rozproudila dlouhá a zajímavá diskuse. Z pfiedná ky listopad 2013 pana Ing. Smetany bylo znát, Ïe není jen teoretik, ale má za sebou i mnohaleté zku enosti z oboru. Otázek mûli juniofii opravdu hodnû. Ptali se jak ti, ktefií zatím pouze o prodeji ze dvora uvaïují, tak i ti, ktefií uï za sebou nûjaké zku enosti mají a jsou vdûãní za kaïdou dobrou radu a doporuãení. Diskuse se protáhla dlouho do noci a pro pfiítomné byla velk m pfiínosem. Po domluvû s panem Ing. Smetanou bude jeho pfiedná ka pro zájemce k dispozici ke staïení na webu Junior teamu. Druh den ráno jsme se obleãeni do jednorázov ch plá ÈÛ, nezbytn ch návlekû na obuv a slu iv ch ãepiãek na vlasy, odebrali do vlastní bourárny. Tam uï na nás ãekal Franti ek K ána ml. a místní fiezník Martin Skoumal, kter mûl k ruce je tû asistentku na balíãkování a vakuování masa a nesmûl chybût ani kameraman Martin Brabec, se kter m nyní intenzivnû zpracováváme pofiízen materiál, kter by mûl poslouïit zájemcûm jako uãební pomûcka. Po dokonãení tohoto manuálu k bourání masa vás budeme o moïnosti pofiízení informovat prostfiednictvím na eho webu. Kromû vyjmenovan ch osob na nás v prostoru bourárny ãekala také stafiená hovûzí pfiední ãtvrè, kterou jsme praktickou ãást semináfie zaãali. Koncert v podobû mluveného slova Franti ka K ány ml. a fieznického umûní mistra Martina Skoumala lze jen tûïko popsat, snad bude dostateãnû zachycen na videozáznamu. Po velmi podrobném rozbourání pfiední ãtvrtû následovala hodinová pfiestávka, pfii které se podávaly lojové kvarky, topinky s ãesnekem, tatarák a carpaccio. Pfiípravu jednotliv ch pokrmû opût doplàoval Franti ek poutav m v kladem. Poté následovala praktická ukázka podrobného dûlení zadní ãtvrtû a cel blok byl ukonãen zajímavou a opût dlouhou diskusí. Po v teãném obûdû v restauraci Mitrovského dvora mûli zájemci moïnost prohlédnout si místní stádo angusû, o kterém pohovofiil Ale Hatlák, fieditel statku a ãlen na eho Junior teamu. V pozdních odpoledních hodinách jsme se s Mitrovsk m dvorem rozlouãili a pokraãovali kaïd vlastním smûrem, i kdyï vût ina je tû vyuïila moïnosti prohlédnout si nedalekou farmu s chovem plemene charolais rodiny Hatlákov ch, ktefií jsou ãleny svazu, a jejich pût dûtí také roz ifiuje fiady ãlenû JT. DomÛ jsme se kaïd po vlastní ose rozjíïdûli uï za úplné tmy. V em zúãastnûn m a v e vyjmenovan m bych ráda podûkovala za hladk prûbûh celé akce, spoluorganizátorûm a kolegûm za aktivní pfiístup, ãlenûm JT za jejich zájem a disciplinovanost a fiediteli provozu, Robertu Zelenému za to, Ïe nám umoïnil vyuïít krásného prostfiedí Mitrovského dvora pro uskuteãnûní tohoto zajímavého semináfie. Budu se tû it na dal í hojnou úãast juniorû na nûkterém z pfií tích v jezdû!

17 Zhodnocení úãastníkû: Tomá Kotajny: Akce se mi velmi líbila, moc za to dûkuji, organizace i prostfiedí super, diskuse a téma aktuální, atmosféra byla skvûlá. Díky moc. Lucie Bo inová: Já jsem byla ze semináfie naprosto nad ená. Byl nesmírnû pfiínosn jak po praktické stránce, kdy jsme mûli moïnost vidût bourání hovûzích ãtvrtí a dozvûdût se více o vyuïitelnosti kaïdého kousku masa se strhujícím v kladem pana Franti ka K ány ml., tak po teoretické stránce pfiedná ky p. Ing. Smetany, která byla velmi konkrétní a z praxe. Vidût chovy ostatních farmáfiû a mít moïnost porovnat je, popovídat si a vymûnit vlastní zku enosti je rovnûï nesmírnû dûleïité a motivující. Mnohokrát dûkuji, Ïe jsem s vámi mohla strávit dva úïasné dny! tûpán ebelka: Za sebe mûïu fiíci, Ïe to pro mû byl pravdûpodobnû nejzajímavûj í a nejpouãnûj í v jezd junior t mu, dûkuji moc Mitrovskému dvoru, organizátorûm âschms, kolegûm juniorûm, panu Smetanovi a mistrovi K ánovi ml. za krásné záïitky s masem:-)! Jan Chmelík, Ing.: Pan K ána borec, jak páteãní veãer s panem Smetanou (trochu depresivní, ale urãitû pravdivé), tak sobotní bourání (velmi zajímavé) mûlo Èávu. Pro nás, co se masem zab váme, opravdu hodnû hutné a potfiebné informace. V born kolektiv lidí, opravdu to celkovû nemûlo chybiãku snad jen to ubytování by si mûli na Mitrovû je tû k té restauraci dostavût, aby se nemuselo dolû do lesa do té hrûzy:-). 17

18 Franti ek K ána ml. je mlad, ikovn fiezník, kter má svûj obor nejen v krvi, ale hlavnû v hlavû a v srdci. Od tfiinácti let pomáhal svému otci, kter má malé rodinné fieznictví na Praze 6 na Bfievnovû, kde vás pfiekvapí nejen kvalita v robkû, ale také pfiístup prodávajících. To je ostatnû dûvod, proã se k nim zákazníci jen hrnou a rádi se vracejí jak pro chutné uzeniny, tak také pro radu ohlednû kulináfiské úpravy nabízeného masa a polotovarû. JiÏ druh m rokem spolupracuje Franti ek junior s jednou známou ãeskou spoleãností podnikající v gastronomii na zajímavém projektu a také se velmi intenzivnû vûnuje propagaci kvalitního ãeského masa a potravin s ním souvisejících. RozhovorÛ uï poskytl celou fiadu, mûïete si je dohledat velmi lehce na internetu a tam se dozvíte, jak je jeho pohled na ãesk trh s potravinami, o jeho pfiístupu k v robû od Ïivého zvífiete aï po koneãn produkt, kter jde k zákazníkovi v podobû kvalitního masa nebo v robku, o maximální vyuïitelnosti jateãného trupu od ocásku po rypáãek, nebo chcete-li v na em pfiípadû od oháàky po líãka a podobnû. Z jeho aktivit je zfiejmé, Ïe je pracovnû velmi vytíïen, a tak jsme mûli opravdu velikou radost, kdyï se nám s Franti kem K ánou ml. podafiilo navázat spolupráci. První vla tovkou byl semináfi na téma Zpracování hovûzího masa a jeho prodej ze dvora, kter se konal, jak je jiï v na em 18 Ohlédnutí za semináfiem na téma: Zpracování hovûzího masa a jeho prodej ze dvora svazu zvykem, den pfied v roãní ãlenskou schûzí. V leto ním roce jsme ale sál Hotelu Skalsk dvûr vyuïili aï v odpoledních hodinách, kdy se teoretické ãásti semináfie ujal Ing. Pavel Smetana, Ph.D. z Jihoãeské Univerzity, kter zasvûtil pfiítomné posluchaãe do problematiky legislativy a technologick ch postupû souvisejících s dan m tématem a pfiidal cenné rady s ukázkou rûzn ch provozû. Praktická ãást semináfie se konala nedaleko: na Mitrovském Dvofie. Mitrov tí nám vy li vstfiíc, a tak jsme mohli vyuïít prostoru jejich moderní bourárny k praktické ukázce, kterou slovnû provázel právû Franti ek K ána ml. ve spolupráci s místním fiezníkem panem Martinem Skoumalem, kter si se zadní ãtvrtí poradil, dle slov pana Franti ka, velmi profesionálnû. Kapacita místního provozu je omezená, bylo tfieba dodrïovat hygienické zásady a z toho dûvodu jsme museli omezit poãet úãastníkû. Po dohodû se spoluorganizátory a panem K ánou ml. jsme rozdûlili pfiihlá ené na dvû party, coï se ukázalo jako velice dobré fie ení. V ichni tak mûli dostatek prostoru prohlédnout si provoz a sledovat bourání na vlastní oãi bez toho, aby jim nûkdo jin pfiekáïel ve v hledu. Velk zájem o toto téma ze strany chovatelû nás natolik pfiekvapil a potû il, Ïe jsme se rozhodli udûlat Řezník Martin Skoumal (foto: Karel Melger) ze semináfie film. Navázali jsme spolupráci s dal ím ikovn m mlad m ãlovûkem, kameramanem Martinem Brabcem, kter pofiídil velmi kvalitní záznam a v souãasné dobû pracuje ve stfiiïnû na koneãné verzi videa. Z kratiãké ukázky, která je k dispozici na hlavní stránce na eho svazového webu, je zfiejmé, Ïe se máme na co tû it. Závûrem mi dovolte podûkovat zejména panu Franti kovi K ánovi ml., Robertovi Zelenému a Ale ovi Hatlákovi a dal ím zamûstnancûm Mitrovského Dvora, ktefií nám s organizací semináfie aktivnû pomáhali, Ing. Pavlu Smetanovi, kameramanovi Martinovi Brabcovi a zamûstnancûm âschms za hladk prûbûh semináfie. A nyní uï slíben rozhovor:

19 Jak je to dnes s ãesk mi fiezníky a fieznick m fiemeslem? Doba je teì taková, Ïe je v eho dostatek, mûïete si koupit, co chcete, ale pravdou je, Ïe u nás, mezi ãesk mi fiezníky, toho opravdu kvalitního masa zase tolik není. Spousta jich ale umí své fiemeslo perfektnû, aè uï v malém nebo ve velkém. Ale kdyï si místní chovatel dokáïe maso také sám zpracovat, pak je to to nejlep í. Umí si zákazníci správnû vybírat? V âeské republice se to ve vût- inû pfiípadû pofiád bere jako za komunistû, kdy bylo hovûzí maso pfiední, zadní a svíãková. A moïná nûco na polívku. Ale tûch partií je daleko více. Byly známé uï za první republiky, mají svoje názvy. Dá se tak ze zvífiete získat je tû daleko víc. Spousta dal ího kvalitního masa. I kdyï kvalitní maso, to je prakticky v echno. Podle mû se nedá fiíct, Ïe je kvalitnûj í svíãková nebo oháàka nebo kliïka. V echno má svou kvalitu. A kaïd zákazník má rád nûco jiného. Jak by tedy mûlo vypadat správné porcování masa? Rozhovor s Franti kem K ánou ml. na Mitrovském dvofie informace poskytnout, pak je to skvûlé. TakÏe podle vás musí fiezník umût nejen porcovat, ale také nabízet a vysvûtlovat? Je pravdou, Ïe je nûkolik typû fiezníkû. Spousta lidí si pod pojmem fiezník pfiedstaví nûkoho, kdo pfiijde na zabijaãku, zabije prase a udûlá jitrnice. Je to ale trochu jinak. MoÏná bychom to mohli pfiirovnat ke kuchyni, kdy jeden kuchafi umí polívky, dal í se tfieba specializuje na studenou kuchyni. Základní fiezník je jateck, fiezník na poráïce. Pak je fiezník bouraã. A pak je tu fiezník, kter je vyslovenû obchodní. A ten, pokud umí mluvit a dokáïe to zákazníkûm vysvûtlit, tak to dûlá hroznû moc. Jak se pozná, Ïe je fieznictví dobré? To se pozná, jakmile otevfiete dvefie. Musí to tam vonût. Jakmile to nevoní, je nûco patnû. KdyÏ se s masem pracuje, vytéká z nûj spousta Èávy a ta Èáva se pomûrnû rychle kazí. TakÏe pokud je to tam v elijak cítit, tak asi dobfie nemyjí. MÛÏe to b t star krámek se star mi pulty, starou podlahou, ale musí to tam vonût. Taky nezáleïí tolik na tom, jak obchod vypadá, ale spí co je narovnané v pultû. U hovûzího masa je to dost tûïké, protoïe to ãasto a rádo reaguje se vzduchem. Pokud se prodává ve vakuu, pak je vût- inou mírnû na edlé. KdyÏ ho vybalíte, tak po nûjaké dobû zmûní barvu a je naãervenalé. A kdyï ho nûjakou dobu necháváte zrát, tak zase vypadá jako Pokud jde o porcování masa, tak jde jen o to, Ïe vy to maso samotné dokáïete více a detailnûji vyuïít. Tfieba krk nebo pupek má partie, které se dají vyuïít jak na steak, tak samozfiejmû i na pomalé du- ení. Pfii dobrém porcování se dají partie vyuïít je tû daleko efektivnûji. Typické ãeské dûlení je na ãtrnáct ãástí, ale tfieba v Americe jich mají edesát sedm. Pokud vám zpracovatel dokáïe tyto Foto: Karel Melger 19

20 Foto: oschlé. To jsou vûci, na které se lidé koukají. A prodavaã jim musí vysvûtlit, proã to tak je. Mluvil jste o zrání masa, to je v poslední dobû ãasto diskutované téma. Je stra nû dûleïité, jak je maso vyzrálé. BohuÏel v mnoha pfiípadech se u nás maso neprodává ideálnû vyzrálé. Mûlo by to b t nejménû t den, ãtrnáct dní po poráïce. Pokud chcete dûlat steaky, pak je to ideální tfieba aï po mûsíci. AÈ uï zraje v proudu vzduchu nebo ve vakuu. Které maso máte nejradûji? Úplnû v echno. Ale musím fiíct, Ïe mám rád kombinaci masa a zeleniny. KdyÏ je ãlovûk zdrav, tak si tûlo fiekne samo, co potfiebuje. A proto si dám k obûdu to, co mi chutná, co mám rád. Chlapi mají nejradûji maso, to uï pfiíroda tak zafiídila. Holky si masa dávají tro- ku ménû. A kdyï bych si mûl vybrat jaké maso, tak pokud je ãlovûk unaven, tak by si mûl dát nûjak siln v var, ideálnû hovûzí, protoïe ten ho fakt postaví na nohy. KdyÏ si chci pochutnat na mase, sáhnu po hovûzím. Ale kdyï si dám kufie a je to kufie z dobrého chovu, tak si na nûm taky pochutnám. Jak je vá názor na masné v robky ze super a hypermarketû? Je pravdou, Ïe mají svojí vysokou kvalitu, i kdyï kvalita je termín, o kterém by se dalo dlouho hovofiit. Jsou perfektnû zabalené, je v nich maso, jsou v nich látky, které jsou státem schváleny a proto je moïné je pouïívat. BohuÏel v âechách se dost ãasto pod tradiãní recepturou, která je na etiketû, skr vá v robek, kter v sobû sice nûjaké maso má, ale má také látky, které mají ten v robek vylep- it. Tak, aby byl pofiád stejn. Ale pravda je taková, Ïe staãí jen maso a sûl a kofiení a mûïete z toho udûlat perfektní v robek. Pfiijel jste na Mitrovsk dvûr podívat se a poradit. Proã? SnaÏím se povídat si s lidmi, ktefií mají s tímto fiemeslem co do ãinûní. Chtûli bychom dokázat, Ïe ãe tí fiezníci i ãe tí chovatelé patfií mezi svûtovou piãku, i kdyï to moïná není tak vidût. Není to o tom, Ïe bych chtûl dûlat chytrého, ale jde o to, abychom si Foto: mohli dokázat, Ïe to dûláme dobfie. A kdyï nûco dobfie nedûláme, tak je nejlep í se zeptat. Spousta z nás to chce dûlat líp, neï ostatní, mít lep í receptury, ale podle mû je to hloupost. KdyÏ se podíváte do Francie, tak tam se to v ichni snaïí dûlat dobfie. V Itálii, aè jdete kamkoliv, tak se kaïd producent snaïí dûlat nejlíp, jak to umí. A tohle v âechách zatím je tû chybí. Jsou tu lidé, ktefií to dûlají v bornû, ale mûli bychom to v ichni dûlat v bornû. Abychom byli jako stát sobûstaãní, abychom nemuseli vûci dováïet, coï mû stra nû mrzí. A co teì dûláte, kromû toho, Ïe se snaïíte lidem radit, jak správnû dûlat fiemeslo? Zaãal jsem dûlat v robky z masa podle prvorepublikov ch receptur. Nebo podle receptur z padesát ch, edesát ch let, kdy se je tû nepouïívaly polyfosfáty. I kdyï polyfosfát není nic vyloïenû patného, jde spí o to, kolik se ho pou- Ïije. Moje v robky jsou klasické, je tam maso, sûl, kofiení a to je v ecko. Je to nároãnûj í na v robu, musí se u toho víc pfiem let, víc si tfieba hlídat teploty. V roba trvá déle, ãlovûk musí b t preciznûj í. A je to pak poznat na chuti, i kdyï hned zpoãátku ãlovûk necítí tak v raznou chuè. Je to jako s vínem. KdyÏ se napijete dobrého vína, tak se chutû a vûnû pozvolna rozvíjejí. A kdyï polknete, tak vám v ústech pofiád zûstává dokonal pocit. Stejnû je to i s tûmito masn mi v robky. SnaÏím se dûlat opravdu kvalitní v robky. A jak se vám líbí v Mitrovském dvofie? Moc. A moc si váïím i toho, Ïe nám do takového prostoru umoï- Àují vstoupit, protoïe není zvykem, aby se do zpracovny masa pou tûlo. Samozfiejmû, Ïe se musí dodrïet základní principy hygieny, ale jsem opravdu moc rád, Ïe jsem tady. A pochutnal jsem si taky na zdej ím salámu, byl v born. Úvodní text: Pavla Vydrová Rozhovor: Helena Zelená KfiíÏová 20