10. Přenosové formáty (modulace, mnohonásobný přístup) mobilních systémů dalších genarací
|
|
- Ilona Vaňková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 10. Přenosové formáty (modulace, mnohonásobný přístup) mobilních systémů dalších genarací Mobilní buňkové sítě první generace (l G) a zejména druhé generace (2G) byly v minulých dvou desítiletích v celosvětovém měřítku v podstatě velice úspěšné. Neustále rostoucí požadavky uživatelů na rozšiřování sortimentu služeb, zvyšování jejich kvality a zejména potom potřeba rychlého rádiového (bezdrátového) připojení na Internet, však výrazně stimulovaly vývoj sítí třetí generace (3G). S jejich nasazením se původně počítalo těsně po roce Počáteční optimistické předpoklady o nástupu tohoto komunikačního prostředku se však naplňují obtížně a se značným zpožděním, a to z celé řady důvodů: Světovým standardizačním orgánům se nepodařilo prosadit jednotný globální standard 3 G, takže do praxe nastupuje pět hlavních, vzájemně neslučitelných variant. Licence na provozování sítí 3 G ve většině států světa představují i pro finančně silné operátory sítí 2G velké břemeno, a proto řada z nich raději setrvává u svých rozvinutých systémů 2G. Ty mohou díky neustálému evolučnímu zdokonalování v řadě ukazatelů konkurovat sítím 3G, které zatím ještě nedosahují vytčených přenosových rychlostí 2 Mbit/s, nýbrž musí se spokojit s rychlostmi mnohem nižšími a navíc zaostávají i v některých dalších původně slibovaných parametrech. (tak například většina již provozovaných systémů 3 G zaručuje uživatelům na sestupné trase zatím jen přenosovou rychlost 384 kbit/s a na vzestupné trase dokonce pouze 64 kbit/s, a to i u stacionárních účastníků). Uvedené problémy standardů mobilní komunikace třetí generace by měly vyřešit - a navíc dokonalejší služby poskytnout - standardy čtvrté a vyšších generací. Ty se začínají souborně označovat také zkratkou B3G, vzniklou z anglického pojmu Beyond 3 G", tedy standardy které přicházejí po standardech třetí generace. Často se však vyskytuje i zkratka NGN", tj. sítě příští generace (Next Generation Networks), nebo i zkratka NGWS" (Next Generation Wireless Systems). Ty budou v první fázi výsledkem konvergence dosavadních fixních a mobilních telekomunikací, Internetu a sektoru zábavní elektroniky, postupně ovšem budou procházet dalším zdokonalováním a rozšiřováním o další komunikační systémy. Koordinací jejich vývoje se zabývá Mobilní fórum pro 4. generaci 4GMF (Fourth Generation Mobile Forum), na tomto procesu se však podílí i Výzkumné fórum pro bezdrátový svět WWRF (Wireless World Research Forum), Internetové fórum IETF (Internet Engineering Task Forum) a další orgány. Názory všech těchto institucí na systémy B3G se zatím poněkud liší, všeobecně se však předpokládá, že jednotný standard by mohl být dokončen v roce 2007 a nástup uvažovaných systémů do praxe by se mohl začít uskutečňovat po roce Standardy B3G by měly aplikovat inovované rádiové rozhraní, umožňující přenosové rychlosti 100 Mbit/s nebo i více, v porovnání s předchozími standardy by však u nich měla být zlepšena i řada dalších parametrů. V prvé vývojové fázi bude optimální cestou ke splnění těchto náročných cílů heterodynní standard B3G, který bude v maximální možné míře využívat současné pozemní i družicové mobilní sítě. Ve vzdálenější budoucnosti se však počítá se zcela novou technologií, neboť neustále rostoucí požadavky na sortiment i jakost požadovaných služeb by nemohly současné standardy, ani po výrazných inovacích, již splnit. 2. Požadavky kladené na mobilní sítě B3G Přestože zveřejnění základního standardu pro systémy B3G lze očekávat až za několik roků, je již v současné době prakticky jisté, že mobilní systémy B3G se budou vyznačovat následujícími vlastnostmi: Globální pokrytí a dokonalá terminálová a personální mobilita: Od systémů B3G se očekává, že budou schopné plnit vytčené náročné technické požadavky, a to takovým způsobem, aby bylo každému uživateli systému zaručeno vždy nejlepší spojení" (koncepce ABC tj. always best connected). Ve kterékoliv světové lokalitě by tedy měly zajistit dokonalou terminálovou a personální konektivitu, odpovídající požadovaným službám, s dokonalým bezešvým" systémem předávání - tj. předávání bez přerušení (seamless handover/roaming). Přitom bude výhodné, aby páteřová síť B3G byla důsledně založena na protokolu Internet (IP protocol). Internet totiž disponuje již dnes technicky i ekonomicky velice úspěšnou globálně rozvětvenou infrastrukturou, která je navíc přístupná k postupné konvergenci s prostředky pro mobilní komunikaci. Širokopásmové služby: Systémy B3G musí pokrývat nejen běžné telekomunikační služby (hovor, data), ale i široké spektrum technicky náročnějších širokopásmových multimediálních služeb. Ke
2 splnění těchto cílů musí disponovat ve stacionárním režimu přenosovou rychlostí nejméně l00mbit/s, u cestujících uživatelů potom rychlostí alespoň 20 Mbit/s. Mobilní terminály musí zvládat velmi široký rozsah aplikací, nabízených fixními složkami sítě. Musí mít zejména k dispozici video s vysokou rozlišovací schopností, které společně s ostatními atributy této nové generace poskytne uživatelům zdání dokonalé virtuální reality. Podporu multimedií musí mj. zajišťovat i dokonalý systém kvality dálkových služeb QoS (end-to-end teleservices). Personalizace služeb: V současné době je základní trh mobilní komunikace ve vyspělých zemích již téměř saturován. Operátoři sítí B3G proto budou hledat nové uživatele ve velice rozdílných a často i značně odlehlých lokalitách a také v rozličných profesních sférách i v různých ekonomických vrstvách obyvatelstva. S ohledem na to poskytovatelé služeb budou muset nabízet výrazně personalizované a zákaznicky orientované služby. K uspokojení těchto požadavků bude nutná v rámci B3G stále těsnější kooperace všech aktuálních mobilních sítí, zejména pak sítí buňkových, lokálních sítí WLAN a personálních sítí WPAN. Současně bude docházet i ke konvergenci mobilních sítí se systémy digitálního rozhlasového a zejména televizního vysílání. Nízké pořizovací a provozní náklady: Sítě B3G budou muset podporovat rychlý přenos velkých objemů dat ale i další klasické" aplikace za nižší ceny, než umožňují systémy 3G. Toho lze dosáhnout jedině využitím nejmodernějších radiokomunikačních technologií v oblasti jejich mobilních terminálů i fixní infrastruktury. Klíčový význam zde bude mít zejména co nejširší aplikace principů softwarového rádia, která je schopna zajistit každému účastníkovi systému pomoci jediného mobilního terminálu všechny různorodé služby. Žádoucí bude ovšem i snižování cen poskytovaných služeb. Důležitou roli přitom bude hrát strategie národních regulačních orgánů při přidělování licencí na využívání nedostatkového frekvenčního spektra, která by měla sledovat harmonizaci často protichůdných požadavků privátních operátorů na straně jedné a zájmů státu na straně druhé. 3. Výchozí systémy mobilních sítí B3G Všechny dosavadní buňkové i ostatní systémy 3. generace představují ve světě mobilní komunikace nové kvality, i když se u nich projevuje tendence navazovat a to hlavně v oblasti technologické, na systémy předchozích generací. U heterogenních systémů B3G má snaha o využití systémů druhé a zejména třetí generace zcela zásadní význam. Technologický základ zde budou poskytovat především buňkové sítě 3 G využívající svůj pozemský i družicový sektor (T-UMTS, S- UMTS aj.), jejichž předností je schopnost zajistit mobilním účastníkům globální mobilní služby. Dále to budou lokální sítě WLAN (hlavně IEEE a Hiperlan), které především umožní levný rádiový přístup na Internet a Ethemet a případně i do jiných velmi rychlých fixních sítí, a to bez náročné infrastruktury vyžadované u buňkových systémů 3G. V tomto procesu se však uplatní i personální sítě WPAN (bluetooth, UWB), které sice mají omezený prostorový dosah, avšak zabezpečují rychlý přístup k personalizovaným službám, v režimu ad hoc dokonce bez fixní infrastruktury a často v bezlicenčních frekvenčních pásmech. Do rodiny B3G však budou zařazeny i zcela nové, zatím jen vyvíjené systémy, jako je například mobilní širokopásmový systém MBS (mobile broadband systém), který sice neusiluje o totální územní pokrytí, avšak díky využití nových velmi širokých pásem v okolí 40 GHz a 60 GHz zřejmě překoná v přenosových rychlostech všechny výše zmíněné technologie. Připomeňme, že sítě WLAN, WPAN a MBS náleží do společné třídy BRAN (broadband rádio access network). V integrované síti B 3 G se uplatní i další nové technické prostředky. Z nich spíše jen namátkou připomeňme metropolitní sítě WMAN, využívající technologii základnových stanic" umístěných na bezpilotních stratosférických letadlech UAV (unmanned air vehicles), která bude podstatně levnější, než klasická družicová technika ap. Se systémy B3G bude nepochybně těsně spolupracovat také navigační systém GPS. 4. Technologie Jednotlivé mobilní systémy, které společně vytvářejí heterogenní síť, musí být postupně technologicky modernizovány, neboť jedině potom mohou plnit náročné úkoly standardu B3G. Dále jsou stručně popisovány některé perspektivní techniky zpracování signálu, které se při tomto inovačním procesu uplatní. 4.1 Řetězové kódy
3 Základní principy řetězových kódů (concatenated codes) jsou známé již několik desítek let, avšak jejich využití v sítích B3G bude velice aktuální. Řetězový kodér vzniká kaskádním řazením několika dílčích kodérů s dopřednou korekcí chyb FEC (forward error correction), přičemž blíže k rádiovému kanálu se nacházejí tzv. vnitřní úrovně (inner layer) kódování a dále od kanálu jsou vnější úrovně (outer layer) kódování; řetězový dekodér má potom podobnou koncepci. Při tomto uspořádání je výsledná efektivní délka kódu celého řetězce, které je úměrný kódový zisk, mnohem větší než u libovolného složkového kódu. Navíc kódování i dekódování lze realizovat poměrně jednoduchými dílčími obvody. Korekční kapacitu shluků chyb je možné zlepšit systémem překladačů, vložených mezi jednotlivé stupně kodéru a odpovídajících inverzních překladačů, použitých v dekodéru. Ve vnitřních i ve vnějších kodérech FEC je možné aplikovat jak konvoluční, tak blokové kódy, některé kombinace však budou vykazovat pozoruhodné přednosti. Tak například blokové Reedovy- Solomonovy kódy (RSC) se vyznačují výraznou korekční kapacitou shluků chyb, nelze však u nich aplikovat efektivní dekódovací algoritmus s měkkým rozhodováním. Naproti tomu u konvolučních kódů (CC) se sekvenčním nebo Viterbiho dekódováním je použití měkkého rozhodování při dekódování snadné. To vede v gaussovských kanálech AWGN v porovnání s tvrdým rozhodováním, ke zvýšení kódového zisku o cca 2 až 3 db. Konvoluční kódy však mají tendenci při horších poměrech signál/šum generovat shluky chyb a kromě toho se u nich obtížněji dosahují vyšší rychlosti kódování. Vhodnou kombinací kódů obou typů je potom možné vytvořit velice účinný řetězový kód, u něhož jsou v souhrnu zmíněné nedostatky eliminovány. Ve vnitřním kodeku bude zřejmě výhodné použít CC kód, ve vnějším kodeku potom RSC kód. Konvoluční kód v dekodéru s Viterbiho dekódováním a s měkkým rozhodováním vyčistí" kanál od chyb. Případné shluky chyb jím vytvářené potom opraví vnější RSC dekodér. Jeho funkci může podpořit ještě použití překladače v kodéru a inverzního překladače v dekodéru. Typický řetězový kód uvažovaného typu je úspěšně použit například v kosmických misích Galileo. 4.2 Turbo kódy Objev turbo kódů těsně po roce 1990 je nepochybně jedním z nejvýznamnějších mezníků ve vývoji digitální rádiové komunikace posledních let. Tyto kódy vykazují i při vysokých datových rychlostech velký kódový zisk, a to při podstatně menší realizační složitosti, než by měly kódy konvenčního typu se stejnými vlastnostmi. Díky tomu a dalším svým parametrům potom mohou turbo kódy zajistit při velmi malém poměru signál/šum, blízkém Shannonovu limitu (Eb/No=-1,6 db), nízkou bitovou chybovost BER řádu 10' 5 až 10' 7. Další předností turbo kódů je to, že u nich neexistuje limit pro snižování chybovosti při nízkých hodnotách BER (error floor), který je naopak typický pro jiné varianty kanálových kódů. V dekodérech turbo kódů je aplikován princip iterace, který umožňuje zvětšováním počtu iteračních kroků snižovat výslednou chybovost. Přitom se však zvětšuje i potřebná procesní doba, takže uvažované kódy jsou vhodné hlavně pro aplikace nevyžadující zpracování signálu ve věrném reálném čase, tedy zejména pro různé datové a multimediální přenosy apod. K dekódování turbo kódů se v praxi používají dva algoritmy. Prvním z nich je výše zmíněný Viterbiho algoritmus SOVA. Druhým je iterativní algoritmus MAP (maximum a posteriori), označovaný také jako algoritmus resp. dekodér s měkkým vstupem a výstupem SISO (soft in - soft out), který je složitější avšak funkčně lepší. 4.3 Adaptivní modulace a kódování Pod pojmem adaptivní modulace a kódování AMC (adaptive modulation and codíng) se rozumí změna typu modulace a ochraného kanálového kódování FEC (tj. přenosového formátu) vysílače, realizovaná v souladu s okamžitými variacemi parametrů rádiového kanálu. Parametry kanálu mohou být odhadovány s využitím zpětné vazby zavedené od přijímače k vysílači. To potom umožní například u buňkových mobilních systémů mobilním stanicím nacházejícím se těsně u základnové stanice využívat mnohastavové modulace a vyšší kódové rychlosti (např. modulaci 64-QAM a turbo kód s rychlostí R = 3/4), což vede při dané šířce pásma k vysokým bitovým přenosovým rychlostem. Naproti tomu uživatelům pohybujícím se v blízkosti hranic buněk jsou přidělovány modulace nižších řádů a pomalejší kódy (modulace QPSK a turbo kód s rychlostí R = 1/2), které sice umožňují jen nižší přenosové rychlosti, avšak poskytují systému vyšší imunitu vůči šumu a interferencím. K optimalizaci přenosu v kanálu s proměnnými parametry lze kromě typu modulace a kódování dynamicky měnit i další přenosové parametry, zejména výstupní výkon vysílačů, šířku rádiového pásma, tréningovou periodu ekvalizérů aj. Všechna tato opatření se obecně označují také jako
4 adaptace rádiového spoje LA flink adaptation). Systémy AMC lze obecně rozdělit do dvou tříd. První z nich jsou systémy pomalého AMC, které kontrolují řízené přenosové parametry na základě středního útlumu rádiového kanálu. Ten je závislý hlavně na vzdálenosti přijímače od vysílače. Z uvedených důvodů je metoda rychlého AMC vhodná pro systémy s časovým duplexem TDD, kde se totiž signál na sestupné trase DL i na vzestupné trase ÚL přenáší na téže nosné vlně, čímž se eliminuje závislost parametrů kanálu na její frekvenci. Odhady se přitom musí neustále dostatečně rychle aktualizovat, neboť daný kanál může být i Časově proměnný. U popisované koncepce se potřebné operace realizují za pomoci dvou pro tento účel vyhrazených kódových slov CE a MC, vkládaných do středu každého přijímaného slotu Rx rámce TDMA/TDD. Slovo MC (modulation and coding estimation word) je určeno k odhadu právě přijímaného typu modulace a kódování. Předpokládejme, že určitý systém používá například modulace QPSK, 16-QAM, 64-QAM a 256-QAM. Údaje o těchto modulacích jsou zakódovány například Walshovým kódem. Zjištěním vzájemné korelace mezi skutečně přijatým zakódovaným vzorkem a všemi těmito zakódovanými kandidátskými" typy se potom vybere ten z nich, který vykazuje největší vzájemnou korelaci a tedy se nejvíce podobá vzorku přijatému. Na takto zjištěný typ modulace se potom nastaví parametry demodulátoru pro přijatý časový slot. Podobně se zjistí i aktuální typ kanálového kódování, na který se nastaví dekodér přijímače. Slovo CE (channel estimation word) slouží k odhadu parametrů kanálu, zejména profilu PDP a poměru SIR. Je-li přitom doba mezi přijímaným a odpovídajícím vysílaným slotem kratší, než doba koherence daného kanálu, budou parametry tohoto kanálu téměř konstantní, takže jejich odhad provedený pro sestupnou trasu bude platný i pro následující vzestupnou trasu a naopak. Velice progresivní typ adaptivní modulace a kódování byl vyvinut pod názvem Modems for High-Order Modulation Schemes (MHOMS) tj. Modemy pro modulace vyšších řádů, v rámci technologického výzkumného programu Evropské kosmické agentury ESA. Uvažované modemy používají kruhové konstelační diagramy vicestavových modulací M-APSK (m-amplitude phase shift keying), které vykazují menší změny amplitudy modulovaného signálu, než obvyklé čtvercové konstelace M-QAM (m-quadrature amplitudě modulation). Tím se omezuje vznik parazitních postranních laloků spektra modulovaného signálu v důsledku nelinearit koncových zesilovačů ve vysílačích. Modemy MHOMS jsou určeny především pro využití v družicovém segmentu mobilních systémů B3G, kde budou schopné například v módu s nejvyšší spektrální účinností přenášet data rychlostí až l Gbit/s. Jejich hlavní parametry jsou uvedeny na obrázku 6e. 4.4 Adaptivní hybridní ARQ Kromě ochrany rádiového přenosu založené na kanálových kódech s dopřednou korekcí chyb FEC (samoopravných kódech), je možné přenos zabezpečit také systémem automatického opakování chybně přenesených paketů ARQ (automatic repeat query). U systému ARQ jsou ve vysílači periodicky přidávány k datovým bitům ještě redundandní bity, které se v přijímači využívají k detekci případných chyb. Pokud přijímač zjistí, že určitý paket byl přenesen chybně, vyšle na zpětném kanálu k vysílači žádost o jeho opakované vysílám. Redundandní bity lze ve vysílači nejjednodušeji generovat na bázi parity, existují však i složitější metody. Systém ARQ může být ještě doplněn kódem FEC, čímž se vytvoří hybridní systém ARQ. U starších variant ARQ byl typ kódu FEC fixní. U moderních adaptivních verzí ARQ se typ kódu FEC přizpůsobuje okamžitým parametrům časově proměnného rádiového kanálu. Touto technikou se, v porovnání s jednoduchými systémy AMC nebo ARQ, dále zvýší propustnost a tedy i provozní kapacita rádiového kanálu. 4.5MCCDMA Mezi perspektivní metody mnohonásobného přístupu u mobilních systémů třetí a dalších generací nesporně náleží mnohonásobný přístup s kódovým dělením s přímým rozprostřením spektra DS- CDMA a dále ortogonální frekvenční multiplex OFDM. Jak ukazuje vývoj z posledních let, obě tyto techniky je možné vhodně kombinovat a tím získat kvalitativně nový přenosový formát, značený obecně symbolem MC-CDMA (multi carrier - code division multiple access), s řadou pozoruhodných vlastností. U přístupu DS-CDMA se ve vysílači vstupní datový signál s bitovou rychlostí f b násobí v časové oblasti podstatně rychlejší pseudonáhodnou nebo ortogonální posloupností o čipové rychlosti f ch. Tím se podstatně rozšíří jeho frekvenční spektrum, a to přímo úměrně činiteli rozprostření SF = f ch /f b. Širší frekvenční pásmo obsazené tímto signálem umožní výrazně zmenšit spektrální výkonovou hustotu vysílaného signálu, což ztěžuje jeho detekci neautorizovanými uživateli a dále snižuje úroveň elektromagnetického smogu. Pokud je přístup CDMA použit v buňkových mobilních sítích, přináší v
5 porovnání s přístupem FDMA nebo TDMA několikanásobné zvětšení provozní kapacity, neboť dovoluje opakování stejných frekvencí v sousedních buňkách. Kromě toho umožňuje realizaci tzv. měkkého předávání a nabízí měkké omezení přenosové kapacity. Systémy OFDM jsou jednou z kategorií systémů s mnoha nosnými vlnami MC (multi carrier), u níž subnosné vlny vytvářejí ortogonální soustavu, takže jejich modulační spektra se mohou vzájemně částečně překrývat, aniž by se rušila. Ve vysílači OFDM se vstupní sériový modulační datový tok s relativně vysokou bitovou rychlostí f b v sériově-paralelním převodníku SPC převádí na N pomalejších paralelních toků, tvořících v souhrnu symbol OFDM. Jednotlivé N-krát prodloužené bity tohoto symbolu se modulují na N subnosných vln s různými frekvencemi f 0, f 1,,f N-1. Takto vytvořený signál se přenáší rádiovým kanálem a v přijímači se potom z něho demodulací a zpětným paralelně-sériovým převodem PSC získává původní rychlý sériový datový tok. Pokud je délka prodloužených bitů podstatně větší, než rozptyl zpoždění daného rádiového kanálu, bude tento systém vykazovat výrazně zvýšenou inherentní imunitu vůči intersymbolovým interferencím způsobeným mnohocestným šířením; tuto imunitu lze dále zlepšit doplněním symbolů OFDM o tzv. cyklický prefix. Přirozenou odolnost systému OFDM je možné interpretovat také ve frekvenční oblasti, kde se totiž širokopásmový kanál s frekvenčně selektivními úniky transformuje na větší počet úzkopásmových subkanálů s plochými úniky. Proti potlačení některých subnosných vlivem úniku lze v systému OFDM aplikovat ještě ochranné kanálové kódováni a prokládání. Jelikož subnosné vlny tvoří ortogonální soustavu, je systém OFDM spektrálně podstatně účinnější, než běžný multiplex FDM. Modulaci a demodulaci většího počtu subnosných vln je možné efektivně implementovat pomocí monolitických procesorů IFFT a FFT. Systémy MC CDMA si v podstatě zachovávají specifické přednosti obou výchozích formátů CDMA a OFDM. Jejich významnou předností je to, že eliminují efekty mnohocestného šíření a dosahují frekvenční diverzitu využitím ekonomické techniky zpracování signálů ve frekvenční oblasti (levné monolitické procesory FFT atd.), tedy bez komplikované implementace přijímačů RAKE, které řeší dané problémy v méně schůdné časové oblasti. Navíc potom nabízejí možnost vytvoření adaptivního systému MC-CDMA (adaptive multicarrier CDMA), u něhož se prostřednictvím jeho adaptivního zatížení v časové a frekvenční oblasti dosahuje zvýšení přenosové kapacity. 4.6 Systémy MIMO Účinným prostředkem proti potlačení efektů způsobených mnohocestným šířením a z toho vyplývajícími úniky signálu, je diverzitní rádiový přenos. Pod tímto pojmem se obecně rozumí vytvoření více přenosových kanálů mezi vysílačem a přijímačem, jejichž úniky jsou vzájemně co nejslaběji korelované. První diverzitní systémy využívaly prostorovou diverzitu SIMO (single input - multiple output), s jedinou vysílací anténou a s více přijímacími anténami, vzdálenými od sebe nejméně asi o jednu vlnovou délku. Dalším vývojovým stupněm byly systémy MISO (multiple input - single output), s více prostorově separovanými vysílacími a s jedinou přijímací anténou. Nejnovější variantou jsou systémy MIMO (multiple input - multiple output). Ty využívají vysílač a přijímač s více vysílacími i přijímacími anténami, které jsou opět prostorově od sebe vzdálené. Každá vysílací anténa si vynucuje použití samostatného modulátoru a kodéru ve vysílači, podobná je situace i v přijímači. Prostorová lokalizace těchto samostatných bloků však není důležitá, v praxi ovšem bude výhodné, aby se nacházely v těsné blízkosti svých antén. Počet přijímacích antén n musí být nejméně roven počtu vysílacích antén m, často je však větší. U systémů MIMO vysílá každá z vysílacích antén simultánně na nosných vlnách s toutéž frekvencí a ve stejném frekvenčním pásmu tentýž datový signál. Každá z přijímacích antén přijímá určité repliky vysílaných signálů, přicházející k ní od každé vysílací antény obecně po více cestách šíření, vzniklých odrazem resp. rozptylem vysílaných signálů od různých překážek. Tyto repliky musí přijímač ve vstupním procesoru selektivně separovat, samostatně demodulovat a dekódovat a poté konstruktivně kombinovat, čímž se vytvoří výsledný výstupní datový signál. K selektivnímu rozlišení přijímaných signálů musí být signály každého dílčího vysílače vhodně kódovány určitými specifickými kódy, tak aby byly vzájemně pokud možno ortogonální. Nejjednodušší kódování spočívá v zavedení časového ofsetu mezi jednotlivými vysílanými signály. Tím se vytvoří systém MIMO s prostorově časovou diverzitou ST (space time MIMO). V praxi se však uplatňují i jiné kódovací strategie, aplikující na vysílané signály různý frekvenční ofset, různé ortogonální rozprostírací kódy, ortogonální pilotní sekvence, nebo i různé typy modulací. Všechny tři uvedené typy diversity (SIMO, MÍSO, MIMO) jsou účinným prostředkem pro potlačení úniků v rádiovém kanálu. Systémy MIMO však navíc vykazují další zcela zásadní přednost. Umělé vytvoření více cest šíření, ve spojení s přirozeným mnohocestným šířením totiž výrazně zvětšuje přenosovou kapacitu kanálu MIMO, v porovnání s konvenčním systémem s jediným
6 vysílačem a s jediným přijímačem SISO (single input - single output), a to zhruba přímo úměrně počtu vysílacích a přijímacích antén. V této souvislosti je však nutné zdůraznit, že příčinou uvedeného zvětšení není samotný větší počet antén, nýbrž jejich interakce s objekty v oblasti šíření, které odrážejí resp. rozptylují vysílané rádiové vlny. Pokud by tedy systém MIMO byl použit například v kosmickém prostředí, kde existují jen přímé trasy šíření, ke zvětšení přenosové kapacity by zde vůbec nedocházelo. Na rozdíl od systémů DS-CDMA, které realizují expanzi frekvenčního spektra signálu, se u systému MIMO s prostorově časovou diverzitou žádné rozšíření šířky pásma rádiového kanálu nevyžaduje, neboť zde zvětšení kapacity je důsledkem expanze signálu v prostorové oblasti; rovněž se nemusí zvyšovat výkon vysílače a také se neprodlužuje Čas potřebný k přenosu určitého objemu informací. Zvýšení kapacity je však skutečně pozoruhodné. Tak například konvenční systém SISO s modulací 16 QAM má spektrální účinnost okolo 4 bit/s/hz. Určitý systém MIMO s prostorově časovou diverzitou v konkrétním provedení BLAST (Bell Labs layered space time), vykazuje v buňkových strukturách např. při použití 5 vysílačů a 7 přijímačů, s toutéž modulací 16 QAM a při průměrném poměru SNR = 20 db spektrální účinnost 20 bit/s/hz, tedy 5 krát vyšší; při poměru SNR = 35 db je účinnost dokonce téměř 40 bit/s/hz. Ve stejných poměrech se potom zvětšuje i přenosová kapacita uvažovaných systémů. Tyto hodnoty jsou ovšem u konvenčních systémů bez diverzity MIMO naprosto nedosažitelné. Systémy MIMO naleznou určité uplatnění již u přicházejících buňkových standardů 3G a u lokálních sítí WLAN (IEEE 802. l In). Naplno potom budou rozvinuty u sítí B3G, kde budou jedním z hlavních prostředků umožňujících překonání vytyčené minimální přenosové rychlostí 100 Mbit/s 6. Literatura [1] [2] sborník přednášek RADIOKOMUNIKACE str Pardubice, listopad 2005 [3] Žalud V.: Moderní Radioelektronika. 1. vyd. Praha 2000, BEN-technická literatura,
MODERNÍ RADIOTECHNIKA Josef Dobeš Václav Žalud MODERNÍ RADIOTECHNIKA Praha 2006 Doc. Ing. Josef Dobeš, CSc. obhájil dizertaèní práci v oboru mikroelektronika na ÈVUT v Praze v roce 1986. V letech 1986
Víceednáška a telefonní modemy Ing. Bc. Ivan Pravda
11.předn ednáška Telefonní přístroje, modulační metody a telefonní modemy Ing. Bc. Ivan Pravda Telefonní přístroj princip funkce - klasická analogová telefonní přípojka (POTS Plain Old Telephone Service)
VíceSystémy pozemní pohyblivé služby
Lekce 1 Systémy pozemní pohyblivé služby umožňují komunikaci pohyblivých objektů během pohybu (mobilní) nebo při zastávkách (přenosné) veřejné neveřejné veřejné radiotelefonní sítě (GSM) dispečerské sítě
VíceSemestrální práce-mobilní komunikace 2004/2005
Václav Pecháček Semestrální práce-mobilní komunikace 2004/2005 Provozní parametry celulárních sítí Celulární systém -struktura založená na určitém obrazci, ve kterém je definované rozložení dostupného
VíceWIMAX. Obsah. Mobilní komunikace. Josef Nevrlý. 1 Úvod 2. 2 Využití technologie 3. 5 Pokrytí, dosah 6. 7 Situace v České Republice 7
České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická, Katedra radioelektroniky Mobilní komunikace WIMAX Stručný přehled technologie Josef Nevrlý Obsah 1 Úvod 2 2 Využití technologie 3 3 Rádiové
VíceIEEE802.11 Wi FI. Wi Fi
IEEE802.11 Wi FI Wi Fi 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy IEEE802.11 Wi Fi _ část IV. 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0 Obr.
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ MOBILNÍ KOMUNIKAČNÍ SYSTÉMY S VÍCE ANTÉNAMI FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV RADIOELEKTRONIKY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV RADIOELEKTRONIKY FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT OF
VíceÚvod do počítačových sítí. Teoretický základ datových komunikací. Signály limitované šířkou pásma. Fyzická úroveň
Úvod do počítačových sítí Fyzická úroveň Teoretický základ datových komunikací Fourierova analýza Signály limitované šířkou pásma Maximální přenosová rychlost kanálem 25.10.2006 Úvod do počítačových sítí
VíceFyzická úroveň. Teoretický základ datových komunikací. Fourierova analýza
Fyzická úroveň Úvod do počítačových sítí Lekce 03 Ing. Jiří ledvina, CSc. Teoretický základ datových komunikací Fourierova analýza Signály limitované šířkou pásma Maximální přenosová rychlost kanálem 3.10.2008
VíceIEEE802.16 WiMAX. WiMAX
IEEE802.16 WiMAX WiMAX 1 Předmět: Téma hodiny: Počítačové sítě a systémy IEEE802.16 WiMAX Třída: 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0 Obr. 1 Síťové
VíceFakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Ústav radioelektroniky. prof. Ing. Stanislav Hanus, CSc v Brně
Vysoké učení technické v Brně Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Ústav radioelektroniky Autor práce: Vedoucí práce: prof. Ing. Stanislav Hanus, CSc. 3. 6. 22 v Brně Obsah Úvod Motivace
VíceZPRACOVÁNÍ SIGNÁLŮ V SYSTÉMU WIMAX
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV RADIOELEKTRONIKY FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT OF
VíceGRAFICKÉ ROZHRANÍ V MATLABU PRO ŘÍZENÍ DIGITÁLNÍHO DETEKTORU PROSTŘEDNICTVÍM RS232 LINKY
GRAFICKÉ ROZHRANÍ V MATLABU PRO ŘÍZENÍ DIGITÁLNÍHO DETEKTORU PROSTŘEDNICTVÍM RS232 LINKY Jiří Šebesta Ústav radioelektroniky, Fakulta elektroniky a komunikačních technologií Vysoké učení technické v Brně
VíceALCOMA AL18F MP300/600
ALCOMA AL18F MP300/600 Nejnovější přírůstek do rodiny minipojítek ALCOMA přednáší: Pavel Tůma ISO 9001:2009 certified Made in Czech Republic Minipojítka AL18F MP600 a MP300 doplňují nabídku spojů ALCOMA.
VíceFTTx sítě v roce 2012
FTTx sítě v roce 2012 Využití bezdrátového přenosu pro operátory nejen mobilních sítí. Brno 15.3.2012 Ericsson & Montabras Optics Jaroslav Švarc, Rostislav Prosecký Ericsson mini-link Mikrovlnné systémy
VíceRozprostřené spektrum. Multiplex a mnohonásobný přístup
Rozprostřené spektrum Multiplex a mnohonásobný přístup Multiplex Přenos více nezávislých informačních signálů jedním přenosovým prostředím (mezi dvěma body) Multiplexování MPX Vratný proces sdružování
VíceObrázek 1 Ukázka závislosti Dopplerovy frekvence na C/N
Standard DVB-H Standard DVB-H byl vytvořen pro mobilní příjem televizního signálu. Pro tento příjem musíme mít jiné specifikace než pro terestriální (pozemní) příjem. Většina přijímačů bude mobilních,
VíceAnalogové mobilní systémy AMPS 463 467,5 453 457,5 25 180 NMT 450 869 894 824 849 30 832 TACS 935 950 890 905 25 1000
37MK - Semestrální práce NMT 450 síť první generace v ČR Vypracoval: Vojtěch Šprongl Analogové systémy 1.generace První generací mobilních systémů jsou analogové radiotelefonní mobilní systémy, které využívají
VíceSoudobé trendy v oblasti moderních
Technická zpráva CESNETu číslo 25/2005 Soudobé trendy v oblasti moderních bezdrátových spojů Miloš Wimmer, Jaroslav Čížek prosinec 2005 1 Úvod V oblasti vysokorychlostních sítí představuje realizace první
VíceTECHNOLOGICKÉ DOPOLEDNE
TECHNOLOGICKÉ DOPOLEDNE WiFi POWERHOUSE Petr Čechura, Jiří Zelenka, Ondřej Valenta, Alternetivo Kdo je WiFi? jméno: IEEE 802.11 přezdívka: WiFi narozen: 1997 bydliště: pohybuje se po celém světě zaměstnání:
VíceIdentifikátor materiálu: ICT-3-50
Identifikátor materiálu: ICT-3-50 Předmět Téma sady Téma materiálu Informační a komunikační technologie Počítačové sítě, Internet Mobilní sítě - standardy Autor Ing. Bohuslav Nepovím Anotace Student si
VíceZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA APLIKOVANÉ ELEKTRONIKY A TELEKOMUNIKACÍ DIPLOMOVÁ PRÁCE
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA APLIKOVANÉ ELEKTRONIKY A TELEKOMUNIKACÍ DIPLOMOVÁ PRÁCE Aplikace softwarového rádia pro výuku a experimenty Miroslav Kotrch 2015 Aplikace
VíceTechniky kódování signálu
Techniky kódování signálu KIV/PD Přenos dat Martin Šimek O čem přednáška je? 2 Děje na fyzické vrstvě spoje Kódování digitálních dat do digitálního signálu Kódování digitálních dat do analogového signálu
VíceSEMESTRÁLNÍ PRÁCE Přístup WCDMA v systémech UMTS
SEMESTRÁLNÍ PRÁCE Přístup WCDMA v systémech UMTS Vypracoval: Pavel Mach Úvod Sítě třetí generace budou implementovány do existujících sítí druhé generace. Koncept využití mobilních sítí třetí generace
VíceTechnologie IEEE WiMAX ROMAN WYKA
Technologie IEEE 802.16 WiMAX ROMAN WYKA WiMAX (Worldwide interoperability for Microwawe Access) Bezdrátová technologie definovaná v řadě norem IEEE 802.16 Komunikace mezi BS (Base Station) a SS (Subscriber
VíceOptická přenosová platforma
Optická přenosová platforma Nárůst šířky pásma dle potřeby MICROSENS - řešení na bázi vláknové optiky inteligence, spolehlivost, vysoký výkon Optická přenosová platforma Optická přenosová platforma MICROSENS
VíceMetody v moderních přenosových systémech. Optické komunikace 2010 Ing. Leoš Boháč, Ph.D. ČVUT-FEL, katedra telekomunikační techniky
Metody v moderních přenosových systémech Optické komunikace 2010 Ing. Leoš Boháč, Ph.D. ČVUT-FEL, katedra telekomunikační techniky 1 Obsah Blokové zapojení optického systému Modulace a nároky na ní Externí
VíceModulace OFDM DVB-T, DAB, DRM
Modulace OFDM DVB-T, DAB, DRM OFDM - ortogonální frekvenční multiplex Přenos realizován na více nosných vlnách Kmitočty nosných vln jsou voleny tak, aby byly navzájem ortogonální (neovlivňovaly se) Modulace
VíceMetodické vysvětlivky k pololetnímu výkazu o telekomunikačních zařízeních TZ (ČTÚ) 1-02
Metodické vysvětlivky k pololetnímu výkazu o telekomunikačních zařízeních TZ (ČTÚ) 1-02 Oddíl I: Místní a uzlové veřejné telefonní ústředny analogové V tomto oddílu se uvádějí počty místních a uzlových
VíceDUM 11 téma: Bezdrátové sítě
DUM 11 téma: Bezdrátové sítě ze sady: 3 tematický okruh sady: III. Ostatní služby internetu ze šablony: 8 - Internet určeno pro: 4. ročník vzdělávací obor: 26-41-M/01 Elektrotechnika - Elektronické počítačové
VíceSoftwarové rádio. Zpracoval: Ing. Jiří Sehnal
Softwarové rádio Zpracoval: Ing. Jiří Sehnal 1 Softwarové rádio je perspektivní koncepcí rádiových vysílačů a přijímačů s předpokladem potlačení analogových prvků na minimum. Jediným analogovým prvkem
VíceUNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A INFORMATIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2009 TOMÁŠ VAŇKÁT
UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A INFORMATIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2009 TOMÁŠ VAŇKÁT UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A INFORMATIKY ANALÝZA SIGNÁLU DIGITÁLNÍHO TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ
VíceDSY-4. Analogové a číslicové modulace. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
DSY-4 Analogové a číslicové modulace Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti DSY-4 analogové modulace základní číslicové modulace vícestavové modulace modulace s rozprostřeným
VícePředstavíme základy bezdrátových sítí. Popíšeme jednotlivé typy sítí a zabezpečení.
10. Bezdrátové sítě Studijní cíl Představíme základy bezdrátových sítí. Popíšeme jednotlivé typy sítí a zabezpečení. Doba nutná k nastudování 1,5 hodiny Bezdrátové komunikační technologie Uvedená kapitola
VíceEXPOZICE ELEKTROMAGNETICKÝM POLÍM V OKOLÍ VYSÍLAČŮ NOVÝCH TECHNOLOGIÍ. Pavel Buchar elmag@szu
EXPOZICE ELEKTROMAGNETICKÝM POLÍM V OKOLÍ VYSÍLAČŮ NOVÝCH TECHNOLOGIÍ Pavel Buchar elmag@szu szu.cz Analogové x digitální modulace Definice EIRP WI-FI WIMAX BLUETOOTH RFID UWB ANALOGOVÉ x DIGITÁLNÍ MODULACE
VíceNejnovější vývojové trendy v mobilní komunikaci
Nejnovější vývojové trendy v mobilní komunikaci Doc. Ing. Václav Žalud, CSc, Katedra radioelektroniky FEL ČVUT v Praze (tel.: 224352204, e-mail: zalud@fel.cvuz.cz 1. Stručný přehled vývoje hlavních systémů
VíceDigitální telefonní signály
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND Digitální telefonní signály PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL CZ.2.17/3.1.00/36206 Digitální telefonní
VícePočítačové sítě Datový spoj
(Data Link) organizovaný komunikační kanál Datové jednotky rámce(frames) indikátory začátku a konce rámce režijní informace záhlaví event. zápatí rámce (identifikátor zdroje a cíle, řídící informace, informace
VíceStandard IEEE
Standard IEEE 802.11 Semestrální práce z předmětu Mobilní komunikace Jméno: Alena Křivská Datum: 15.5.2005 Standard IEEE 802.11 a jeho revize V roce 1997 publikoval mezinárodní standardizační institut
VíceMěření vysílání DVB-T simulovaným přenosovým kanálem
Digitální televizní systémy (MDTV) Laboratorní úloha č. 1 Měření vysílání DVB-T simulovaným přenosovým kanálem Cílem úlohy je seznámit se s přenosovými kanály uplatňujícími se při přenosu signálu DVB-T
Více3. Linková vrstva. Linková (spojová) vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl
3. Linková vrstva Studijní cíl Představíme si funkci linkové vrstvy. Popíšeme její dvě podvrstvy, způsoby adresace, jednotlivé položky rámce. Doba nutná k nastudování 2 hodiny Linková (spojová) vrstva
Více100G konečně realitou. Co a proč měřit na úrovni 100G
100G konečně realitou Co a proč měřit na úrovni 100G Nárůst objemu přenášených dat Jak jsme dosud zvyšovali kapacitu - SDM více vláken, stejná rychlost (ale vyšší celkové náklady na instalaci a správu
VíceMetodické vysvětlivky k pololetnímu výkazu o telekomunikačních zařízeních TZ (ČTÚ) 1-02
Metodické vysvětlivky k pololetnímu výkazu o telekomunikačních zařízeních TZ (ČTÚ) 1-02 V oddílech I a II se vykazují ústředny a jejich kapacita podle jejich funkce. Plní-li ústředna více funkcí, je započítána
VíceSrovnání modernizace stávající radiokomunikační sítě s variantou pořízení zcela nové radiokomunikační sítě
Srovnání modernizace stávající radiokomunikační sítě s variantou pořízení zcela nové radiokomunikační sítě Zdroj textu: MV et enovation. Studie proveditelnosti projektu Rozvoj radiokomunikační sítě integrovaného
VícePF 2006 V TOMTO ČÍSLE ČÍSLO 30 (2/05) PROSINEC 2005 DICOM INFORM OSOBNÍ RADIOSTANICE
ČÍSLO 30 (2/05) PROSINEC 2005 V TOMTO ČÍSLE OSOBNÍ RADIOSTANICE... 1 NOVINKY Osobní rádiová stanice PR20... 2, 3 OSOBNÍ RADIOSTANICE Mezi nejobtížnější bojové úkoly patří vedení války v obydlených oblastech.
VíceDigitální televizní vysílání v České republice
Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra informačních technologií Digitální televizní vysílání v České republice Bakalářská práce Autor: Filip Jirásek Informační technologie, správce IS Vedoucí práce:
VíceMultiplexování signálů
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND Multiplexování signálů PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL CZ.2.17/3.1.00/36206 Základní myšlenka
VícePočítačové sítě Datový spoj
(Data Link) organizovaný komunikační kanál Datové jednotky rámce (frames) indikátory začátku a konce signálu, režijní informace (identifikátor zdroje a cíle, řídící informace, informace o stavu spoje,
VíceVYSOKORYCHLOSTNÍ MOBILNÍ SYSTÉM LTE
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV RADIOELEKTRONIKY FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT OF
Víceíta ové sít baseband narrowband broadband
Každý signál (diskrétní i analogový) vyžaduje pro přenos určitou šířku pásma: základní pásmo baseband pro přenos signálu s jednou frekvencí (není transponován do jiné frekvence) typicky LAN úzké pásmo
VíceFWA (Fixed Wireless Access) Pevná rádiová přípojka
FWA (Fixed Wireless Access) Pevná rádiová přípojka Technologie FWA (Fixed Wireless Access, FWA) je obecné označení pro skupinu technologií, které umožňují zřízení pevné rádiové přípojky prostřednictvím
Více37MK Václav KOUŘIL Wifi sítě šíření signálu, realizace Wifi síť je bezdrátová, standardizovaná podle doporučení IEEE. Nejčastěji se setkáváme se sítí standardizovanou doporučením IEEE 802.11b, pracující
VíceSemestrální práce do př edmětu Mobilní komunikace. Standardy WLAN dle IEEE 802.11
Semestrální práce do př edmětu Mobilní komunikace Standardy WLAN dle IEEE 802.11 Vypracovala: Marie Velická Úvod do bezdrátových sítí Během posledních pěti let se naše společnost stala neuvěřitelně mobilní.
VícePříloha č. 3 k č. j. Č.j. PPR-7952-6/ČJ-2012-0099EC Počet listů: 6. Technické podmínky
Příloha č. 3 k č. j. Č.j. PPR-7952-6/ČJ-2012-0099EC Počet listů: 6 Technické podmínky Potlačení a stíhání přeshraniční autokriminality a drogové kriminality OZNAČENÍ KÓDU CPV Kód CPV: 32260000-3 Technický
VíceMetodické vysvětlivky k pololetnímu výkazu o telekomunikačních zařízeních TZ (ČTÚ) 1-02
Metodické vysvětlivky k pololetnímu výkazu o telekomunikačních zařízeních TZ (ČTÚ) 1-02 V oddílech I, II a III se vykazují ústředny a jejich kapacita podle jejich funkce. Plní-li ústředna více funkcí,
Vícecca 3dB DVB-T přijímač Testovací vysílač cca 3dB Obr. 1: Blokové schéma
3. MĚŘENÍ NA SYSTÉMU ZEMSKÉ DIGITÁLNÍ TELEVIZE DVB-T PARAMETRY, PŘENOSOVÉ RYCHLOSTI SYSTÉMU Cíl měření 1) Seznamte se s možnostmi měření testovacím přijímačem EFA. 2) Zobrazte výsledné spektrum signálu
VíceVDSL (Very hight speed Digital Subscriber Line)
Kvalita služeb 2 15.3.2013 Radek Kocian Technický specialista prodeje radek.kocian@profiber.cz www.profiber.eu Přípojka stejná filozofie jako ADSL Provoz na linkách POTS, ISDN-BRI Datový přenos oddělen
VíceElektronické sirény MAESTRO
Elektronické sirény MAESTRO Koncové prvky systému varování obyvatelstva Varovné signály při mimořádných událostech Reprodukce hlasových zpráv Ozvučení měst a obcí Základní charakteristika Technický popis
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV TELEKOMUNIKACÍ FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT OF TELECOMMUNICATIONS
VíceY32PMK Projekt č.3 Protokol z měření
České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Y32PMK Projekt č.3 Protokol z měření Autor: Tomáš Dlouhý Úloha: Sítě UMTS, CDMA datové přenosy Akademický rok: 2009/2010 Cvičení a paralelka:
Více1. Základy bezdrátových sítí
1. Základy bezdrátových sítí Bezdrátová síť (WLAN) Je to typ počítačové sítě, ve které je spojení mezi jednotlivými účastníky sítě uskutečňováno pomocí elektromagnetických vln. Z hlediska funkčnosti a
VíceUREL FEKT :: Purkyňova 118 :: 612 00 Brno :: Tel: 541 149 105 :: Fax: 541 149 244. Témata doktorského studia pro rok 2013/14
UREL FEKT :: Purkyňova 118 :: 612 00 Brno :: Tel: 541 149 105 :: Fax: 541 149 244 Témata doktorského studia pro rok 2013/14 ELEKTRONIKA A SDĚLOVACÍ TECHNIKA EST urel@feec.vutbr.cz UREL FEKT :: Purkyňova
VícePOTLAČENÍ INTERFERENCÍ U SYSTÉMŮ 2G A 3G INTERFERENCE CANCELLATION IN 2G AND 3G SYSTEMS
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV RADIOELEKTRONIKY FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION INSTITUTE OF RADIO
VíceRadiové rozhraní UMTS
České Vysoké Učení Technické Fakulta elektrotechnická Seminární práce Mobilní komunikace Radiové rozhraní UMTS Michal Štěrba Alokace spektra UMTS Spektrum se skládá z jednoho párového pásma (1920-1980
VíceDigitální televize DVB: Standardy druhé generace a rozvoj služeb HDTV
Radioelektronické semináře 2010 Digitální televize DVB: Standardy druhé generace a rozvoj služeb HDTV Tomáš Kratochvíl Ústav radioelektroniky FEKT VUT v Brně Program semináře Přenosový řetězec digitální
VíceRádiové rozhraní GSM fáze 1
Mobilní komunikace Semestrální práce Rádiové rozhraní GSM fáze 1 Martin Klinger 22.5.2007 V průběhu 80.let Evropa zaznamenává prudký nárůst analogových celuárních systémů, bohužel každá země provozuje
VíceKoexistence služeb digitálních televizních vysílacích sítí se systémy mobilních komunikací ve sdílených frekvenčních pásmech
Konference RADIOKOMUNIKACE 2014 Koexistence služeb digitálních televizních vysílacích sítí se systémy mobilních komunikací ve sdílených frekvenčních pásmech Ondřej Kaller, Ladislav Polák, Lukáš Klozar,
VíceRádiové sítě I pro integrovanou výuku VUT a VŠB-TUO
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA Fakulta elektrotechniky a informatiky Rádiové sítě I pro integrovanou výuku VUT a VŠB-TUO Garant předmětu: Roman Šebesta Autor textu: Roman Šebesta Marek
VíceModulační metody, datové měniče telefonní modemy
Modulační metody, datové měniče a telefonní modemy Úvodem: objem signálu V s vs. objem kanálu V k 1. Dynamický rozsah signálu D s změna amplitudy signálu vyjadřující rozsah hlasitosti (prakticky: odstup
VíceBezdrátový přenos dat
Obsah Počítačové systémy Bezdrátový přenos dat Miroslav Flídr Počítačové systémy LS 2007-1/21- Západočeská univerzita v Plzni Obsah Obsah přednášky 1 Úvod 2 IrDA 3 Bluetooth 4 ZigBee 5 Datové přenosy v
VíceZdroje elektrosmogu a signály modulace
Zdroje elektrosmogu a signály modulace Ukázka více různých zdrojů elektromagnetického záření, s kterými se člověk každodenně setkává. Tabulka obsahuje výhradně zdroje s digitální pulzní modulací, které
VíceSítě GSM, datové přenosy GPRS, HSCSD, EDGE
X32MKS - Mobilní komunikační systémy Sítě GSM, datové přenosy GPRS, HSCSD, EDGE Měřící skupina č. 2 Vypracovali: Tomáš Nemastil, Jan Sadílek, Jan Hlídek, Jaroslav Jureček, Putík Petr Zadání 1) Odeslání
VíceDatové přenosy CDMA 450 MHz
37MK - seminární práce Datové přenosy CDMA 450 MHz Vypracoval: Jan Pospíšil, letní semestr 2007/08 43. Datové přenosy CDMA 450 MHz CDMA Co je CDMA CDMA je zkratka anglického výrazu Code Division Multiple
VíceZáklady rádiové digitální komunikace. Doc. Dr. Ing. Pavel Kovář Katedra radioelektroniky K13137
Základy rádiové digitální komunikace Doc. Dr. Ing. Pavel Kovář Katedra radioelektroniky K13137 (Shannonovo) Schéma digitálního komunikačního řetězce Modeluje zpracování informace v digitálních komunikačních
VícePŘEDPIS L 10/III Změna č. 90 HLAVA 7 LETECKÝ MOBILNÍ LETIŠTNÍ KOMUNIKAČNÍ SYSTÉM (AEROMACS)
HLAVA 7 PŘEDPIS L 10/III HLAVA 7 LETECKÝ MOBILNÍ LETIŠTNÍ KOMUNIKAČNÍ SYSTÉM (AEROMACS) 7.1 DEFINICE Adaptivní modulace (Adaptive modulation) Schopnost systému komunikovat s jiným systémem používajícím
Více21. INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE
21. INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Pojem informační a komunikační technologie (dále jen ICT) obecně zahrnuje technologie, jako jsou mobilní telefony, počítače, internet a s nimi spojené systémy,
VíceBezdrátové sítě (WiFi, Bluetooth, ZigBee) a možnosti jejich implementace.
Bezdrátové sítě (WiFi, Bluetooth, ZigBee) a možnosti jejich implementace. Využívají rádiový komunikační kanál: různé šíření signálu dle frekvenčního pásma, vícecestné šíření změny parametrů přenosové cesty
VíceMobilní sítě. Počítačové sítě a systémy. _ 3. a 4. ročník SŠ technické. Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0
Mobilní sítě sítě 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy Mobilní sítě _ 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0 Obr. 1 Síťové prvky
VíceModulace 2. Obrázek 1: Model klíčování amplitudovým posuvem v programu MATLAB
Modulace 2 Modulace je nelineární proces, který mění parametry nosného signálu pomocí modulačního signálu. Cílem úlohy je probrat takové typy modulací, jako jsou fázová modulace (Phase Modulation PM),
VíceDigitální modulace. Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL CZ.2.17/3.1.00/36206
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL CZ.2.17/3.1.00/36206 Modulace analogových modulací modulační i
VíceOzn. Kmitočtové pásmo Vyzářený výkon Další podmínky. 200 mw střední e.i.r.p. 2 ), 4 ) 200 mw střední
b) technické parametry stanic jsou: Ozn. Kmitočtové pásmo Vyzářený výkon Další podmínky a 2400,0 2483,5 MHz 100 mw e.i.r.p. 2 ) b c 5150 5250 MHz 5250 5350 MHz 200 mw střední e.i.r.p. 2 ), 4 ) 200 mw střední
VíceEthernet Historie Ethernetu Princip
11 Ethernet Ethernet je technologie, která je používaná v budování lokálních sítích (LAN). V referenčním modelu ISO/OSI realizuje fyzickou a spojovou vrstvu, v modelu TCP/IP pak vrstvu síťového rozhraní.
Vícepořádá pod záštitou PaedDr. Petra Navrátila - člena Rady Zlínského kraje 8. CELOSTÁTNÍ SEMINÁŘ UČITELŮ STŘEDNÍCH ŠKOL,
PEL 2014 pořádá pod záštitou PaedDr. Petra Navrátila - člena Rady Zlínského kraje PERSPEKTIVY ELEKTRONIKY 2014 8. CELOSTÁTNÍ SEMINÁŘ UČITELŮ STŘEDNÍCH ŠKOL, který se koná dne 15. dubna 2014 v hlavní budově
VícePopis produktu. IP video vzduchem. web http://www.camibox.eu
IP video vzduchem IP video vzduchem Popis produktu CamiBOX je profesionální stavebnicové řešení systému bezdrátového přenosu obrazu z IP CCTV kamer, v bezlicenčním pásmu, určené pro venkovní použití. Systém
VíceModerní multimediální elektronika (U3V)
Moderní multimediální elektronika (U3V) Prezentace č. 3 Příjem digitálního vysílání a přijímače pro DVB-T Prof. Ing. Václav Říčný, CSc. Ústav radioelektroniky, FEKT VUT v Brně Digitáln lní televizní přijímače
VíceMěření a monitorování PMD trasy za provozu nebo bez provozu? Josef Beran, Jan Brouček. Měření a monitorování PMD trasy za provozu nebo bez provozu?
WWW.PROFIBER.EU Měření a monitorování PMD trasy za provozu nebo bez provozu? Josef Beran, Jan Brouček info@profiber.eu www.profiber.eu Měření a monitorování PMD trasy za provozu nebo bez provozu? PMD/DGD.
VíceUniverzitní centrum podpory pro studenty se specifickými vzdělávacími potřebami CZ.1.07/2.2.00/29.0023 POČÍTAČOVÉ SÍTĚ I KI/PSI1
Univerzitní centrum podpory pro studenty se specifickými vzdělávacími potřebami CZ.1.07/2.2.00/29.0023 POČÍTAČOVÉ SÍTĚ I KI/PSI1 Václav Valenta Pavel Simr Ústí nad Labem 2015 Obor: Informační systémy,
Více2.1 Předpoklady území pro rozvoj cestovního ruchu
2. CESTOVNÍ RUCH V ÚZEMÍ Organizace a řízení jsou nejvíce opomíjenou problematikou v rámci racionální podpory udržitelného rozvoje na území České republiky. Na prioritu 4 Vytváření organizační struktury
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV RADIOELEKTRONIKY FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT OF
VíceMRAR-L. Družicové navigační systémy. Č. úlohy 4 ZADÁNÍ ROZBOR
MRAR-L ZADÁNÍ Č. úlohy 4 Družicové navigační systémy 4.1 Seznamte se s ovládáním GPS přijímače ORCAM 20 a vizualizačním programem pro Windows SiRFDemo. 4.2 Seznamte se s protokolem pro předávání zpráv
VíceMobilní digitální televize (DVB-H/SH) a standardy DVB druhé generace (DVB-S2/C2/T2)
Digitální televizní a rozhlasové systémy (MDTV) Laboratorní úloha č. 9 Mobilní digitální televize (DVB-H/SH) a standardy DVB druhé generace (DVB-S2/C2/T2) Účelem této laboratorní úlohy je získat přehled
VícePŘENOS DAT V MOBILNÍCH SÍTÍCH
S t ř e d n í š k o l a t e l e k o m u n i k a č n í O s t r a v a PŘENOS DAT V MOBILNÍCH SÍTÍCH ROČNÍKOVÁ MATURITNÍ PRÁCE Z TELEKOMUNIKAČNÍCH SYSTÉMŮ Autor: Vít Gruner Třída: 4.A Školní rok: 2006/2007
VíceVzorkování. Je-li posloupnost diracových impulzů s periodou T S : Pak časová posloupnost diskrétních vzorků bude:
Vzorkování Vzorkování je převodem spojitého signálu na diskrétní. Lze si ho představit jako násobení sledu diracových impulzů (impulzů jednotkové plochy a nulové délky) časovým průběhem vzorkovaného signálu.
Více21. DIGITÁLNÍ SÍŤ GSM
21. DIGITÁLNÍ SÍŤ GSM Digitální síť GSM (globální systém pro mobilní komunikaci) je to celulární digitální radiotelefonní systém a byl uveden do provozu v roce 1991. V České republice byl systém spuštěn
VíceBMS 0x1 Základy bezdrátové komunikace
BMS 0x1 Základy bezdrátové komunikace Petr Hanáček Faculty of Information Technology Technical University of Brno Božetěchova 2 612 66 Brno tel. (05) 4114 1216 e-mail: hanacek@fit.vutbr.cz BMS0x Slide
VíceStatistiky sledování televize
Statistiky sledování televize Semestrální práce (36SEM) ZS 2005/2006 Martin Fiala FEL ČVUT 5.ročník - 2 - Obsah 1. Úvod......4 1.1 Digitální vysílání......4 1.2 Převod přijímaného signálu na lokální síť...4
VíceJak na instalaci WLAN
Jak na instalaci WLAN Úvod WLAN (Wireless Local Area Network) je technologie, která umožňuje vybudovat bezdrátové datové sítě s uspokojivými parametry, relativně velkým dosahem a nízkými náklady. Další
VíceMobilní komunikace. Vývojové trendy sítě GSM (2G) a 3G. Petra Píšová
Mobilní komunikace Vývojové trendy sítě GSM (2G) a 3G Petra Píšová Mobilní síť: GSM - Globální Systém pro Mobilní komunikaci, Global System for Mobile communications - digitální buňková radiotelefonní
VíceMožnosti chlazení zařízení ve stojanech s bočním prouděním vzduchu
Možnosti chlazení zařízení ve stojanech s bočním prouděním vzduchu Neil Rasmussen White Paper č. 50 Resumé Zařízení s bočním prouděním vzduchu přinášejí v současných datových střediscích zvláštní problémy
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA DOPRAVNÍ
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA DOPRAVNÍ Bakalářská práce ALTERNATIVNÍ TELEKOMUNIKAČNÍ ŘEŠENÍ NA BÁZI IEEE 802.11 V ITS APLIKACÍCH Martin Šrotýř Praha 2007 Originál zadání Čestné prohlášení
Více