VÝZKUM VZDĚLÁVÁNÍ V NĚMECKU: SOUČASNÝ STAV, STRATEGICKÉ ZÁMĚRY, PROJEKTY

Transkript

1 VÝZKUM VZDĚLÁVÁNÍ V NĚMECKU: SOUČASNÝ STAV, STRATEGICKÉ ZÁMĚRY, PROJEKTY Tomáš Janík Centrum pedagogického výzkumu PdF MU (v rámci cyklu přednášek Podněty pro pedagogický a didaktický výzkum)

2 Cíle prezentace Předložit k zamyšlení vymezení pojmu výzkum vzdělávání. Podat přehled o současném stavu, strategických záměrech a projektech výzkumu vzdělávání v Německu. Komentovaná bibliografie (prameny k výzkumu vzdělávání v Německu)

3 Obsah prezentace 1. Výzkum vzdělávání vymezení pojmu 2. Vývoj výzkumu vzdělávání v DE 3. Současný stav a strategické záměry 4. Zdroje podpory DFG, BMBF, BLK, KMK 5. Projekty BIQUA, DESI, SINUS 6. Shrnutí, závěry, diskuse

4 (1) Vymezení pojmu Výzkum vzdělávání Bildungsforschung. není explicitně přiřazen žádnému oboru vyznačuje se svým vlastním metodickým přístupem zabývá se problémy spojenými s předpoklady, procesy a výsledky vzdělávání uvnitř i vně (vzdělávacích) institucí a to v průběhu celé životní dráhy jedince příspěvky k výzkumu vzdělávání tedy nelze očekávat pouze od pedagogiky, ale také od oborových didaktik, od psychologie, od sociologie a do jisté míry také od ekonomie (Mandl, Koppová 2005, s. 1)

5 (1) Vymezení pojmu Výzkum vzdělávání jako výzkumné pole. Orientace na problémy interdisciplinární přístup k jejich řešení. Problém: sociální vědy stále ještě příliš setrvávají v disciplinárním myšlení, takže kooperace přesahující jejich hranice má téměř esoterický charakter (Beirat der DFG-Förder , s. 153). Výzkum vzdělávání se může dostávat do problémů vyplývajících z jeho nedostatečné institucionalizace ve vědě (Terhart 2002, s. 120). Jak vymezit výzkum vzdělávání k výzkumu školy, výuky, vyučování, učení?

6 (1) Vymezení pojmu Kron (2000, s. 198an.) výzkum vzdělávání zahrnuje: výzkum školy (Schulforschung) výzkum výuky (Unterrichtsforschung) výzkum vyučování a učení (Lehr-Lern- Forschung) výzkum učení (Lernforschung) výzkum kurikula (Curriculumforschung) výzkum médií (Medienforschung).

7 (1) Vymezení pojmu Výzkum výuky:...vědecká analýza předpokladů, procesů, struktur a výsledků institucionalizovaných procesů vyučování a učení (Helmke 2007, s. 734). Věnuje pozornost těm procesům vyučování a učení, které se odehrávají ve výuce; narozdíl od výzkumu vyučování a učení jako takového, který tyto procesy zkoumá ve všech organizacích a oblastech života. Uvedená definice přehlíží skutečnost, že ve výuce se vedle vyučování a učení odehrávají také další edukační procesy (výchova, vzdělávání, výcvik, personalizace, socializace, enkulturace). V zájmu přesnosti: výzkum vyučování a učení ve výuce (research on teaching and learning in classroom context, Erforschung von Lehr-Lern-Prozessen im schulischen Unterricht zkrátka: Unterrichtsforschung).

8 (2) Vývoj výzkumu vzdělávání Empirický výzkum vzdělávání ve výše uvedeném vymezení nemá v Německu dlouhou tradici duchovědná orientace. Tzv. realistický obrat v pedagogickém výzkumu až v 60. letech (Roth). 70. léta: představa, že problémy budou výzkumně analyzovány, na základě analýzy bude produkováno vědění využitelné při řešení. Spolupráce výzkumu vzdělávání se vzdělávací politikou v zájmu vědecky fundované a politickoadministrativně realizované reformy problém.

9 (2) Vývoj výzkumu vzdělávání Představa ztroskotala, byla založena: na naivně technokratické představě o racionalizovatelnosti společensko-politických procesů; na víře, že věda bude schopna identifikovat problémy a nabízet řešení; na důvěře v racionalitu politického rozhodování 80. léta: skeptický pohled na vztah mezi výzkumem, administrativou a realitou vzdělávání. Koncem 90. let: nový empirický obrat ve vzdělávací politice (Lange 1999).

10 (3) Současný stav a záměry TIPPELT, R. (Hrsg.) Handbuch der Bildungsforschung. Wiesbaden : VS, MANDL, H.; KOPP, B. (Hrsg.) Impulse für die Bildungsforschung: Stand und Perspektiven. Berlin : Akademie Verlag, IMPULSY PRO PODPORU: PISA a TIMSS otřásly optimistickou představou o kvalitě vzdělávání v DE. HODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU: Malá skupina empiriků, velká skupina se od empirického výzkumu distancuje. Interdisciplinární založení kdo nese odpovědnost?

11 (3) Současný stav a záměry HODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU: Odlišnosti mezi disciplínami dobrá/slabá orientace v metodologii; dobrá/slabá orientace v tematické problematice. Málo větších výzkumných týmů napojených na zahraničí; výzkum záležitostí malých týmů a jednotlivců izolovanost. Problémy s kvalifikací výzkumníků kontraproduktivní požadavek dvojí zkušenosti: učitelské a výzkumné. Není vybudován systém podpory vědeckého dorostu. Dvojí náročnost: přispět k řešení domácích problémů a prosadit se v zahraničí.

12 (3) Současný stav HODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU: Nejasný profil tematická roztříštěnost problém pro kumulativnost poznání. Zviditelnění výzkumu potřeba diferencovaných výstupů různí adresáti. STRATEGICKÉ ZÁMĚRY: Iniciativa: Forschergruppen in emp. BF Vytvoření lepších rámcových podmínek (prof.) Vypisování tematických programů propojování výzkumných kapacit, spolupráce se zahraničím Podpora vědeckého dorostu letní školy.

13 (4) Zdroje podpory DFG Iniciativa: Výzkumné skupiny v empirickém výzkumu vzdělávání na 8 let (4 +4) podpořeny 2 skupiny: Skupina NWU : didaktika přírodních věd, pedpsy, výzkum vzdělávání. Skupina Procesy vzdělávání, rozvoj kompetencí : ped, od, psy, soc jak se dnes děti učí, jakou roli přitom hraje rodina a škola.

14 (4) Zdroje podpory BMBF Podpora základního a aplikovaného výzkumu vzdělávání; databáze pro tvorbu zpráv o vzděl.: institucionálně prostřednictvím DFG a dalších institucí financujících výzkum; prostřednictvím zlepšení rámcových podmínek pro empirický výzkum vzdělávání (např. podpora vědeckého dorostu, zlepšení informační infrastruktury, zkvalitnění mezinárodních vědeckých sítí a výměn vědců); prostřednictvím svého resortního výzkumu. Témata: řízení systémů, rozvoj a měření kompetencí, podpora učebních procesů, profesionalizace v oblasti vzdělávání, ekonomie vzdělávání, ICT ve vzdělávání, monitoring indikátorů vzdělávání, výzkum transferu. Bildungspanel báze dat o vzdělávacích procesech.

15 (4) Zdroje podpory BLK Financování doprovodného, evaluačního a implementačního výzkumu. Financovány jsou především tzv. modelové experimentální programy (Modellversuchsprog.), jejichž cílem je poskytovat vědecky fundovanou podporu při zavádění reforem či inovací např. do školní praxe v různých spolkových zemích. Modelové programy jsou zastřešeny společnými cíli a společnou pojmovou základnou. Jsou založeny na výměně zkušeností, na poradenství a na vnitřní či vnější evaluaci.

16 (4) Zdroje podpory KMK Vytváření zpráv o vzdělávání, monitoring vzdělávacího systému a rozvoj jeho kvality, vytváření vzdělávacích standardů. Vytváření systému monitoringu studie zaměřené na školní výkony se neomezují pouze na zjišťování výkonových dat; díky komplexnímu designu umožňují zkoumat také předpoklady, průběh a výsledky školního vzdělávání. S jejich využitím lze zkoumat celkovou produktivitu vzdělávacího systému, šance k osobnímu rozvoji a vzdělání dětí a mládeže, kvalitu školy a výuky, souhru sociálně biografických a školních faktorů a v neposlední řádě také problém rovnosti šancí ve vzdělávání

17 (5) Projekty BIQUA Cíl: identifikovat faktory, které dlouhodobě ovlivňují kvalitu vzdělávacích procesů a výsledků Koordinace IPN, zapojeny univerzity z celého DE. V rámci BIQUY se realizují přibližně dvě desítky dílčích projektů zaměřených na výzkum v oblasti matematického a přírodovědného vzdělávání: profesní znalosti učitelů; podpora autonomních forem motivace k učení v rodině a ve škole; autoregulace strategií učení při získávání znalostí z přírodovědných textů; profesionalizace učitelů založenou na videointervencích; učební motivace v chemii; analýza učení a porozumění v matematice atp.

18 (5) Projekty DESI Cíl: objasnit, jaké faktory (individuální, výukové, školní, rodinné) ovlivňují nárůst výkonu žáků v mateřském jazyce a v angličtině, analyzovat jazykové kompetence žáků a postupy uplatňované učiteli ve výuce. Součástí byla videostudie - cíl: získat východiska pro následnou optimalizaci výuky anglického jazyka popsat reálnou výuku. V následných (korelačních) studiích se objasňoval vliv určitých charakteristik výuky na úspěch v učení. Videostudie umožnila zkoumat řečové projevy žáků v jejich reálné podobě v kontextu školní výuky.

19 (5) Projekty SINUS Modelový experimentální program Cíl: vypracovat východiska pro zvyšování efektivity matematicko-přírodovědného vzd. Problematické oblasti rozpracovány do jedenácti modulů: zkvalitnění učebních úloh (1), pracovní postupy přírodních věd (2), učení se z chyb (3), upevňování základních znalostí (4), kumulativní učení (5), hranice mezi obory (6), podpora dívek a chlapců (7), tvorba úloh pro spolupráci škol (8), posilování odpovědnosti pro vlastní učení (9), zkoušení diagnostika a zpětná vazba k rozvoji kompetencí (10), zajišťování kvality v rámci školy a tvorba standardů (11). SINUS: v letech 98/99-02/03 se zapojilo 180 škol SINUS TRANSFER: V první vlně (03/04) se transfer týkal cca. 700 škol, v (05/06) dalších 1800.

20 (6) Shrnutí, závěry, diskuse Nepříznivé výsledky německých žáků v TIMSS a PISA - podpora empirického výzkumu vzdělávání. Tento výzkum se zabývá problémy spojenými s předpoklady, procesy a výsledky vzdělávání uvnitř i vně (vzdělávacích) institucí a to v průběhu celé životní dráhy jedince. Není explicitně přiřazen žádnému oboru, profiluje se jako výzkumné pole a představuje výzvu pro interdisciplinární spolupráci. Trpí určitými nedostatky (omezená personální základna, nedostatečná profilace VŠ na tento výzkum, málo početný vědecký dorost, nedostatečná interdisciplinární spolupráce, neexistence center pro empirický výzkum vzd.).

21 (6) Shrnutí, závěry, diskuse Strategické záměry směřují k jeho posílení a počítají s podporou klíčových institucí (DFG, BMBF, BLK, KMK). Podpora empirickému výzkumu vzdělávání se realizuje především prostřednictvím iniciativ (např. Forschergruppen in der Empirischen Bildungsforschung) a výzkumných či rozvojových programů (např. BIQUA, DESI, SINUS). Vzhledem k tomu, že se zvyšuje poptávka po empirickém výzkumu vzdělávání, je třeba snahy o jeho podporu uvítat a ocenit, že kromě samotných výzkumníků je rozvíjejí také aktéři vzdělávací politiky.