MODEL ŘÍZENÍ MALÉHO PODNIKU PRO SPRÁVU MIKRO-HYDROENERGETICKÝCH PROJEKTŮ V PERU Teodoro Sanchez

Transkript

1 MODEL ŘÍZENÍ MALÉHO PODNIKU PRO SPRÁVU MIKRO-HYDROENERGETICKÝCH PROJEKTŮ V PERU Teodoro Sanchez 1. Úvod Tento model řízení pro malé projekty pro výrobu elektřiny mimo klasickou síť byl navržen a realizován společností Practical Action v Peru a byl převzat i v jiných částech Latinské Ameriky, v některých případech s malými úpravami, aby byl přizpůsoben místním sociálním a kulturním podmínkám. Model zohledňuje otázky a problémy, které mají vliv na udržitelnost na úrovni odloučených malých sídel. První prototyp tohoto modelu byl realizován v roce 1999 v Conchánu v provincii Chota, v peruánských sever- Obr. 1: Mikro-hydroelektrárna 80 kw, Conchán, Peru ních Andách (viz obrázek 1). Od té doby převzalo tento model několik dalších maloprovozních energetických projektů a byl rovněž úspěšně vyzkoušen v dalších částech Latinské Ameriky, jako je Ekvádor, Guatemala a Nikaragua. Model se rovněž zkouší v malých projektech vodohospodářských služeb. Tento model byl navržen po případové studii o produkci malých energetických projektů (dieselová zařízení, mini a mikro-hydroelektrárny a solární elektrárny) na národní úrovni v Peru, kterou v letech 1996 až 1998 vypracovala společnost Practical Action ve spolupráci s ESMAP (World Bank). 2. Model Hlavním cílem modelu je účinné řízení malých samostatných energetických projektů, kde jsou pod tímto termínem míněny veškeré fyzické prvky a složky vztahující se k výrobě a distribuci elektřiny: energetické zdroje a infrastruktura (stavební objekty, zařízení, přenosová a distribuční vedení, přípojky do domácností). Pod pojmem řízení se rozumí veškeré činnosti týkající se udrmodel řízení malého podniku pro správu... 1

2 Obr. 2: Schéma modelu řízení malého podniku žitelného provozování, udržování, spravování a poskytování služeb v oblasti elektřiny v malém měřítku. Model zavádí pojetí podnikatelského řízení, které je nové v odlehlých venkovských oblastech 1, zdůrazňuje potřebu jasného a průhledného vlastnictví projektu či projektů a potřebu rozumného tarifního programu k podpoře finanční udržitelnosti. Podporuje rovněž rozvoj v rámci komunity. Aplikace modelu vyžaduje řídící strukturu s jasnými právy a povinnostmi pro různé aktéry a nezbytné nástroje k uplatňování a prosazování těchto práv a povinností. Tyto nástroje jsou následující: obchodní řád shrnující práva a povinnosti jednotlivých aktérů, písemné smlouvy mezi vlastníkem a podnikem, mezi podnikem a každým zákazníkem, a rozumný tarifní program. 3. Aktéři v rámci modelu a jejich role Vlastník Je velmi důležité, aby bylo vlastnictví jasně stanoveno. V praxi to může být komunita, státní správní orgán, církev, obec nebo jiný činitel. Na čem záleží, je to, aby to byl vlastník schopný prosazovat svá majetková práva za všech okolností a také aby si byl vědom povinností, které musí plnit. Vlastník je odpovědný za efektivní řízení projektu, dohlíží na poskytování služeb v oblasti elektřiny v nevyšší možné kvalitě a zároveň bere v úvahu kapacitu a hranice projektu. Vlastník najímá podnik provozující energetické služby, podepisuje s ním smlouvy, dohlíží na plnění smluv a služeb a působí nebo je zastoupen v revizní komisi. 1) V minulosti nebyly projekty mimo klasickou síť nikdy řízeny podnikatelskými subjekty, ale byly řízeny buď komunitou, místním správním orgánem nebo centrální vládou. 2

3 Malý podnik Místní (soukromý) mikropodnik se ujímá řízení projektu. Hlavní povinností malého podniku je řídit službu efektivně. Zahrnuje to dodávky energie, fakturaci, inkaso faktur, připojování nových zákazníků, odpojování a přepojování v případě nutnosti a veškeré činnosti související s provozem a údržbou stavebních objektů, zařízení a elektroinstalace projektu. Povinnosti malého provozního podniku jsou podrobně uvedeny ve smlouvách. Malý podnik proškoluje uživatele (klienty) v otázkách předpisů, tarifů a praktických způsobů, jak rozumně a efektivně využívat elektrickou energii. Zároveň informuje místní obyvatelstvo o udržitelnosti projektu. Malý podnik dále podepisuje smlouvy s každým uživatelem s použitím standardního formuláře vyvinutého pro tento účel, ve kterém se zavazuje k dodržování norem pro poskytování dobrých služeb. Uživatelé Uživatelé jsou lidé (zákazníci), kteří využívají službu dodávky elektřiny poskytovanou projektem a platí za ni. K získání práva na tuto službu potřebují o ni požádat a přijmout dané technické řešení pro dodávky elektřiny. Tato služba může být poskytována pro domácí účely, pro malé podniky, pro institucionální požadavky či jiné potřeby. Každý uživatel je považován za klienta a obdrží předpisy pro užívání elektrické energie a zaváže se je dodržovat ve smlouvě s provozním podnikem. Revizní komise Úlohou revizní komise je dohlížet na dodávky služeb. Komise je složena ze zástupců vlastníka, malého podniku a uživatelů. Revizní komise vykonává svoji dozorčí funkci buď z vlastní iniciativy anebo v reakci na stížnosti ze strany uživatelů, které se týkají špatných služeb nebo dalších problémů. Komise obecně netrestá jednotlivé aktéry, ale zástupce komunity jasně vysvětlí kroky komise na pravidelných shromážděních komunity. Jakákoliv stížnost je v komisi prodiskutována a to, co se ujedná, se sdělí zainteresovaným stranám. 4. Fungování modelu Provozování služby v dodávkách elektřiny a vztahy mezi různými aktéry jsou jasně stanoveny v obchodním řádu týkajícím se provozu a funkcí. Smlouvy stanoví pravidla a provozní mechanismy k efektivnímu provozování služby. Smlouva jako taková stanoví základní funkce, povinnosti a práva ve vztazích mezi aktéry. Vedle najmutí podniku a podepisování smluv s ním se vztah mezi vlastníkem a podnikem řídí kontraktem vyhotoveným a dohodnutým oběma stranami, podepsaným a veřejně zaregistrovaným. Tento kontrakt dokládá povinnosti, práva a závazky každé ze smluvních stran, určuje pravidla týkající se sporů a bere v úvahu, jak lze tyto spory řešit. Samozřejmě zohledňuje také příslušné místní zákony. Výměnou za úsilí vynakládané podnikem mu vlastník platí měsíční 3

4 částku. Pravidla týkající se inkasa plateb od uživatelů a použití těchto peněz jsou stanovena jakožto součást tarifní struktury. Přímý vztah mezi podnikem a uživatelem je jednoduchý uživatel požaduje službu, akceptuje tarif a podepíše s podnikem smlouvu o službě (protože tarif již byl dříve dojednán na shromážděních komunity). Smlouva kryje závazky a sankce podniku, zatímco uživatelé jsou rovněž vázáni podmínkami smlouvy a služby. Smlouvy o dodávkách elektřiny mají jednotný a jednoduchý formát a platí jednotně pro všechny uživatele. Vztah mezi podnikem a uživateli se rovněž řídí obchodním řádem. Podnik uživatelům poskytuje službu a veškeré důležité informace o podmínkách projektu a jeho provozních činnostech. Rozesílá měsíční faktury a inkasuje platby. Rovněž poskytuje pomoc při instalaci nových přípojek, poskytuje rozšiřování služeb a další služby požadované na úrovni domácností. 5. Proces uvádění modelu do praxe Tento model řízení, stejně jako jiné, by měl být uváděn do praxe formou spoluúčasti s tím, že budou komunitě vysvětleny jeho výhody a nevýhody v porovnání s alternativními modely. Jestliže komunita souhlasí s realizací modelu řízení, je důležité dodržet následující hlavní kroky: Prodiskutovat a dohodnout se s komunitou o vlastnictví 2 projektu hned na začátku procesu realizace infrastruktury. Pokud má být model řízení uveden do praxe na stávajícím projektu, kde je vlastnictví stanoveno, bude realizace tohoto modelu vyžadovat jako první krok konzultační proces a dohodu všech zainteresovaných stran. Jakmile jsou vlastnictví a model řízení akceptovány, měl by být zahájen vývoj nástrojů (obchodní řád, smlouvy, tarifní program, apod.) a měl by být prováděn za účasti všech zainteresovaných stran. Různé nástroje by měly být navrhovány smíšeným týmem s širokým zastoupením zainteresovaných stran. Každý navržený nástroj by měl být předložen k úplné diskusi s komunitou a před vypracováním konečné verze by měla být přijata doporučení a provedeny nezbytné úpravy a doplňky. Příprava a realizace procesu výběru podniku vyžaduje: Nejdříve se připraví soupis podkladů či zadávací podmínky, potom se vypíše konkurz pro ty místní obyvatele, kteří mají zájem o provozování projektu, tato výzva by měla poskytnout rovné příležitosti tak, aby všichni, kdo se domnívají, že jsou schopni službu provozovat, se mohli přihlásit. Je vhodné, aby tým realizátorů provedl vzdělávací a instruktážní kurzy a aby poskytl jednoduché informační prospekty o činnosti samotné o povinnostech a právech zúčastněných stran a o důležitosti správného provozování projektu 3. 2) Je důležité mít na mysli, že u velmi malých projektů mimo síť vlastník má jen zřídka zisk, neboť výnos z inkasa faktur je malý, a tudíž vlastnictví je formalitou, která přispívá k posílení modelu řízení. 3) Před instalací je důležité posoudit místní schopnosti, zdůraznit příjemcům konsekvence realizace a rovněž zajistit úroveň nutného zaškolování před procesem získávání zájemců. 4

5 Pro samotný proces získávání zájemců jsou pro kandidáty stanoveny minimální úrovně, kterých je třeba dosáhnout, jsou dohodnuta výběrová kritéria s místními úřady a předáky a výběrové řízení začíná. Je ustavena hodnotící komise, která stanoví kritéria hodnocení a vybírá podnik. Jakmile je vybrán, vítězný podnik provede nezbytné procedury k zaregistrování se jakožto právnický subjekt a poté převezme řízení energetických služeb. Jakmile je podnik vybrán, obdrží veškerou nezbytnou podporu k provedení své registrace u příslušného státního správního úřadu. Jakmile je podnik vybrán, realizátoři modelu řízení by měli provozovatele zaškolit ve všech záležitostech nezbytných k technickému a finančnímu chodu projektu, to znamená v záležitostech provozu systému, opravné a preventivní údržby, finančních zásad, fakturace, inkasa faktur, apod. 6. Některé rady a doporučení ze zkušeností s tímto modelem Celková částka zaplacená podniku nesmí překročit částku inkasovanou z fakturace. Je doporučováno, aby se struktura platby skládala ze dvou částí, a to z pevné částky (základní platba) plus pohyblivé částky, která závisí na úspěšnosti realizace inkasa faktur; takové opatření je účinnou motivací pro podnik, aby netoleroval pozdní platby od uživatelů a aby propagoval službu v dodávkách elektřiny pro nové uživatele, nebo aby podporoval využívání energie pro produktivní účely. Tarifní program je všeobecně nejkontroverznější otázkou a proto tato věc vyžaduje obratnost při jednání s komunitou a dobré znalosti o tom, jak kalkulovat faktury. Některé otázky uživatelů o možné výši jejich účtů za elektřinu je nutno zodpovídat ihned na místě. Spory či polemiky na téma tarifního programu vznikají proto, že iniciátoři budou vždycky navrhovat takový tarifní program, který umožňuje dostatečný výnos k zaplacení provozu systému i tvorbu fondu oprav, zatímco někteří lidé v komunitě budou brát v úvahu jenom částku, kterou budou platit 4. Výběr místního soukromého mikropodniku je komplikovaný a vyžaduje velmi mnoho práce, neboť ve venkovských komunitách všeobecně takové podniky neexistují. Způsobilost k řízení mikropodniku je často malá, protože většina obyvatel jsou zemědělci. Tento proces by tudíž měl rovněž zahrnovat hodně výchovy, vzdělávání a informací poskytovaných komunitě. Smlouvy mezi vlastníkem a podnikem by měly být uzavírány na období nejméně 5 let; podniku to dodá důvěru a zamezí se tím častým procesům získávání zájemců o provozování podniku. Zástupce uživatelů do revizní komise by měl být demokraticky zvolen; to lze snadno provést na některém ze shromáždění komunity. 4) Na základě zkušeností je zjištěno, že lidé, kteří argumentují pro nízké tarify, obecně nejsou ti nejchudší z komunity, ale někteří z těch s vyššími příjmy. 5