ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY PRO ÚZEMÍ ORP KUTNÁ HORA ÚPLNÁ AKTUALIZACE V ROCE 2010 VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ TEXTOVÁ ČÁST

Transkript

1 ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY PRO ÚZEMÍ ORP KUTNÁ HORA ÚPLNÁ AKTUALIZACE V ROCE 2010 VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ TEXTOVÁ ČÁST Město Kutná Hora, Havlíčkovo náměstí 552, Kutná Hora prosinec 2010

2 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název: Územně analytické podklady pro území ORP Kutná Hora, 1. úplná aktualizace provedená v roce 2010 Objednatel: Pořizovatel: Město Kutná Hora odbor regionálního rozvoje a ÚP Městského úřadu v K. Hoře Havlíčkovo nám. 552, Kutná Hora Ing. Vlastimil Kapička, vedoucí odboru Zpracovatel: U-24, s.r.o., Atelier pro urbanismus a územní plánování Perucká 11a, Praha 2 Ing. Vladimír Mackovič, prokurista Spolupráce: Ing. arch. Miroslav Tůma, autorizovaný architekt č. autorizace ČKA: Šafránova 2215/7, , Praha 10 Zpracováno: prosinec

3 Územně analytické podklady pro území ORP Kutná Hora, 1. úplná aktualizace provedená v roce 2010 seznam obcí ve správním území města Kutná Hora jako obce s rozšířenou působností, pro které byly zpracovány územně analytické podklady: Bernardov, Bludov, Bohdaneč, Církvice, Černíny, Červené Janovice, Čestín, Dolní Pohleď, Hlízov, Horka II, Chabeřice, Chlístovice, Kácov, Kobylnice, Košice, Křesetice, Kutná Hora, Ledečko, Malešic, Miskovice, Nepoměřice, Nové Dvory, Onomyšl, Opatovice I, Paběnice, Pertoltice, Petrovice I, Petrovice II, Podveky, Rašovice, Rataje nad Sázavou, Řendějov, Samopše, Slavošov, Soběšín, Staňkovice, Sudějov, Suchdol, Svatý Mikuláš, Štipoklasy, Třebětín, Uhlířské Janovice, Úmonín, Úžice, Vavřinec, Vidice, Vlastějovice, Záboří nad Labem, Zbizuby, Zbraslavice, Zruč nad Sázavou Kolektiv autorů: Ing. arch. Miroslav Tůma Ing. arch. Helena Kopová Ing. Vladimír Mackovič RNDr. Jiří Jedlička Ing. Lenka Přívozníková Mgr. David Třešňák Mgr. Michal Nekl Ing. Štěpán Vizina Technické zpracování v systému GIS: Mgr. David Třešňák Ing. Štěpán Vizina Ing. arch. Helena Kopová 3

4 OBSAH A.ÚVOD...5 B. DÍLČÍ VYHODNOCENÍ...8 B.1. HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE...9 B.2. VODNÍ REŽIM B.3. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY B.4. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA B.5. HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ B.6 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY B.7. BYDLENÍ B.8. REKREACE B.9. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY B.10 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA B.11. PŘEHLED ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A KPU C.VYVÁŽENOST ÚZEMNÍCH PODMÍNEK V RÁMCI A MEZI JEDNOTLIVÝMI PILÍŘI C.1. ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ C.2. EKONOMICKÝ PILÍŘ C.4. VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK JEDNOTLIVÝCH OBCÍ DLE METODICKÉHO POKYNU MMR C.5. KARTOGRAM VYHODNOCENÍ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK JEDNOTLIVÝCH OBCÍ C.6. CHARAKTERISTIKA ÚZEMNÍCH PODMÍNEK OBCÍ ZAŘAZENÝCH DO 1. KATEGORIE D. PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI NA ÚZEMÍ JEDNOTLIVÝCH OBCÍ E. ZÁVĚR E.1 VAZBA NA KRAJSKOU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI E.2 GRAFICKÉ PŘÍLOHY

5 A.ÚVOD Ve smyslu 26 zákona číslo 183/2006 o územním plánování a stavebním řádu, v aktuálním znění, (dále jen stavební zákon) obsahují územně analytické podklady zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodů veřejných zájmů, které vyplývají z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývají z vlastností území. Dále shromažďují záměry na provedení změn v území, zjišťují a vyhodnocují podmínky udržitelného rozvoje. Na základě výše uvedených činností se následně určují problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci. Úřad územního plánování pořizuje územně analytické podklady pro svůj správní obvod v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování územních plánů a regulačních plánů. Pořizovatel průběžně aktualizuje územně analytické podklady na základě nových údajů o území a každé dva roky pořídí jejich úplnou aktualizaci. Územně analytické podklady konkrétně obsahují : podklady pro zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území sledované jevy, hodnoty a limity území záměry na provedení změn v území Výčet sledovaných jevů specifikuje vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, konkrétně v příloze č. 1. Pro obce s rozšířenou působností je povinná část A, tj. 119 sledovaných jevů. Při úplné aktualizaci byly promítnuty do jednotlivých výkresů nové informace, které byly zjištěny. Grafická část územně analytických podkladů obsahuje: výkres hodnot území výkres limitů využití území výkres záměrů na provedení změn v území výkres problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích Metodická východiska V roce 2009 byla vydána Metodická pomůcka k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí (Ministerstvo pro místní rozvoj), kterou doplňuje Metodické sdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci územně analytických podkladů, části Rozbor udržitelného rozvoje území, V souladu s uvedenou metodickou koordinací byl zvolen dále uvedený pracovní postup. V zájmu jednotného zpracování a vyjádření výstupů ÚAP, které umožňuje přehlednější posouzení vzájemných souvislostí, bylo, jako územní referenční jednotka, přednostně využíváno správní území obce. Výstupy rozboru udržitelného rozvoje území (RURÚ) byly provedeny v navazujících krocích: zjištění aktuálního stavu a vývoje příslušné tématické oblasti. každá tématická oblast, kterou sleduje RURÚ, byla vyhodnocena a bylo zdůvodněno její případné narušení.tak byla vyhodnocena území všech obcí zařazených do ORP. u jednotlivých pilířů bylo vyhodnoceno jejich případné narušení na území každé obce. To se uskutečnilo na základě vyhodnocení všech dílčích tématických oblastí do nich zařazených. Tří stupně dílčích hodnocení tématických oblastí zvolenými indikátory (+;0;-) se do celkového 5

6 hodnocení pilíře na území obce promítne jen do dvou možností. Buď jako - (negativní, narušený), v případě, že převažují dílčí hodnocení (-). Zbývající dvě možnosti dílčího hodnocení (+ ; 0) jsou vyjádřeny v celkovém hodnocení jako + (neutrální a pozitivní). na základě vyhodnocení jednotlivých pilířů (+; -) bylo následně zařazeno území každé obce, do jedné z osmi kategorií vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území, včetně zdůvodnění tohoto zařazení výsledná kategorizace výsledků byla přehledně uvedena v tabulkovém přehledu a jednotně vyjádřena v kartogramu, v souladu s doporučenou barevnou škálou provedené vyhodnocení bylo interpretováno z hlediska možnosti řešit v příslušné ÚPD zjištěné problémy, které byly důvodem pro zařazení území obce do příslušného stupně hodnocení. Účelem vyhodnocení a interpretace ne/vyváženosti územních podmínek bylo formulování problémů k řešení v ÚPD. Z toho vyplývá, že se má jednat o problémy v ÚPD řešitelné. Požadavky ochrany veřejných zájmů podle zvláštních právních předpisů, které uplatňují příslušné dotčené orgány je potřeba doplnit o další problémy ze střetů záměrů a limitů (viz vyhláška č.500/2006 Sb. 4 odst.1 písm. a) Cílem vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje je upozornění na potřebu změn a na jejich povahu či zaměření. Aktualizace ÚAP se snažila také zjistit širší vazby, vzájemné vztahy a souvislosti problémů jednotlivých obcí, které mají dopad a vazbu na okolní obce (například problémy s využíváním veřejné infrastruktury, dojížďkou za prací, za občanským vybavením). Identifikovat nadmístní problémy, ve smyslu 2 odst. 1 písm. h) stavebního zákona. S ohledem na ně stanovit: požadavky na řešení vyplývající z ÚAP (viz vyhláška č. 500/2006 Sb., příloha č. 6 Obsah zadání územního plánu písm. b) požadavky nadmístního významu na koordinaci územně plánovací činnosti obcí a na řešení v územně plánovací dokumentaci obcí, zejména s přihlédnutím k podmínkám obnovy a rozvoje sídelní struktury (viz vyhláška č. 500/2006 Sb., příloha č.4 Obsah zásad územního rozvoje, I. odst. 1 písm. h) 6

7 Vymezení řešeného území Správní obvod obce s rozšířenou působností Kutná Hora se nachází při jihovýchodním okraji Středočeského kraje. Svoji rozlohou ha se řadí na 5. místo v kraji (5,8 %), ale počtem obyvatelstva (50 010) až na 11. místo kraje (4,1 %). 7

8 B. DÍLČÍ VYHODNOCENÍ Dílčí SWOT analýzy podle tématického členění na jednotlivé složky životního prostředí, sociálního a ekonomického rozvoje bylo provedeno v roce Podle 4 odst. 1) písm. b) vyhlášky č. 500/2006 Sb. se jednalo zejména o níže uvedené tématické okruhy. V rámci 1. aktualizace je vyhodnocen stav a vývoj dílčích tématických oblasti s cílem následně vyhodnotit míru vyváženosti pilířů na území jednotlivých obcí. V rámci této aktualizace byly doplněny kapitoly týkající se tématických oblastí přírodního pilíře a sociodemografické podmínky. Údaje související s charakteristikou sídel, urbanistickými hodnotami a podobně obsahují ÚAP z roku 2008 a v této aktualizaci nejsou znovu uváděny. 8

9 B.1. HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE Vyhodnocení stavu a vývoje území Horninové prostředí a geologie řešeného území jsou nejprve popsány z hlediska regionální geologie a stratigrafie. Geologické jednotky jsou uváděny v posloupnosti od nejstarších po nejmladší; u každého celku je uvedena stručná charakteristika. Pro snazší orientaci jsou v podkapitole o geologických poměrech geologickým jednotkám přiděleny indexy A) až F). Tyto indexy jsou v následujících kapitolách používány k přiřazení popisovaných problémů k příslušné geologické jednotce. V podkapitole věnované ložiskovým poměrům je nastíněn historický vývoj těžby a zpracování nerostných surovin od počátků těžebních aktivit po současnost. Dále je popsán aktuální stav těžebních aktivit a perspektivy jejich rozvoje v blízké budoucnosti. V podkapitole o hydrogeologii je horninové prostředí charakterizováno z hlediska režimu podzemních vod a možností zásobování pitnou vodou. Podkapitola věnovaná inženýrskogeologickým poměrům popisuje jednotlivé typy hornin ve vztahu k zakládání budov a upozorňuje na rizika v této oblasti. Protože nebylo možné se zcela vyhnout některým odborným termínům, je připojen slovníček se stručnými (nikoli vyčerpávajícími) definicemi vybraných pojmů. Přehled vybraných termínů almandin Minerál silikát ze skupiny hlinitých granátů, hojný v regionálně metamorfovaných horninách (zejm. v rulách, svorech, amfibolitech). amfibolit Metamorfovaná hornina vzniklá metamorfózou vyvřelin nebo sedimentů, tvořená převážně obecným amfibolem a plagioklasem,. bazický Magmatická hornina bez křemene, v živcích převládá vápník nad sodíkem, dále obsahuje obvykle olivín a pyroxen, v malém množství amfibol a biotit (např. bazalt, gabro). biotit Minerál - hnědá až černá slída. brakický Poloslaný, vzniklý v poloslaných vodách (např. v prostředí lagun, zálivů, ústí řek). budina Tahem oddělený segment rigidní horniny, obklopené plastičtějšími horninami, které vnikají mezi jednotlivé budiny. cenoman Nejstarší stupeň svrchní křídy. denudace Snižování zemského povrchu nebo obnažování pevných podložních hornin. denudační relikt Plošně málo rozsáhlý zbytek, zachovaný po snížení území následkem zvětrávání a odnosu. dobývací Území určené pro těžbu nerostů. Stanovuje se za účelem dobývání výhradního prostor ložiska. eluvium Nepřemístěná zvětralina, plynule přecházející do matečné horniny v podloží. eolické Sedimenty přemístěné větrem. sedimenty eklogit Silně metamorfovaná hornina, chemickým složením odpovídající bazaltu. erlán Kontaktně (případně i regionálně) metamorfovaná hornina, tvořená hlavně silikáty kalcia. fluviální Říční, pocházející z říčního prostředí. galenit Minerál - sulfid olovnatý, obsahuje až 86,6% Pb, někdy příměs Ag a Bi. glaukonit Jílový minerál, vyskytující se v mořských (případně i sladkovodních) sedimentech. gossan Tzv. železný klobouk je oxidační pásmo na povrchu rudního ložiska, kde primární ložiskové minerály byly rozloženy atmosférickými vlivy za vzniku sekundárních minerálů (zejm. limonitu). Gossan může být bohatší než vlastní ložisko. chráněné Stanovuje se za účelem ochrany výhradního ložiska. V rámci CHLÚ je regulováno 9

10 ložiskové území využití území (zejména zástavba) tak, aby nedošlo ke znemožnění nebo ztížení dobývání ložiska. infiltrace Vsakování. jílovec Sedimentární hornina, tvořená převážně zrny jílové frakce (do 0,002 mm). klastické Sedimenty vzniklé usazením transportovaných úlomků rozrušených starších sedimenty hornin. kolektor Geologické těleso, které má vyšší propustnost, než okolní horniny a umožňuje snazší pohyb podzemní vody. krystalinikum Komplex krystalických hornin, tj. metamorfitů a magmatitů. křída Nejmladší útvar mezozoika, stáří cca mil. let. kvartér "Čtvrtohory", éra, stáří cca 1,6 mil. let - současnost. kyanit Minerál, křemičitan hlinitý. Vyskytuje se např. v rulách a svorech. kyselý Vyvřelá hornina s vysokým obsahem SiO 2. (magmatit) laterit Půda vzniklá zvětráváním v subtropických a tropických podmínkách. V lateritu se hromadí Al 2 O 3 a Fe 2 O 3 za současného odnosu SiO 2, Ca, Mg, K a Na. ložisko Přírodní nahromadění nerostů, jakož i základka v hlubinném dole, opuštěný odval, výsypka nebo odkaliště, které vznikly hornickou činností a obsahují nerosty. ložisko Je součástí pozemku. nevyhrazeného nerostu metamorfit Hornina vzniklá přeměnou (metamorfózou) původní horniny (protolitu) účinkem tlaku, teploty a chemicky aktivních kapalin. metasomatóza pochod, při němž je jedna složka horniny nahrazována jinou. migmatit Hornina tvořená složkou, která zůstala v pevném stavu a složkou, která byla ve stavu taveniny nebo roztoku. Migmatit často vzniká částečným natavením horniny při metamorfóze neogén Mladší útvar terciéru organodetritický Tvořený transportovanými úlomky schránek živočichů, nebo rostlinných těl. pískovec Zpevněný klastický sediment s významným obsahem zrn pískové frakce (0,06-2 mm). Podle minerálního složení zrn se rozlišují křemenné pískovce, arkózy (obsahující významný podíl živců) a droby (obsahující významný podíl úlomků hornin). Jednotlivá zrna jsou druhotně spojena tmelem různé povahy. pleistocén Starší období kvartéru, stáří cca 1,6 mil let. pluton Velké hlubinné těleso magmatického původu. polymetalické Ložiska obsahující rudy několika kovů (hlavně Ag, Pb, Zn a Cu). ložisko proterozoikum "Starohory", éra, stáří cca 2,5-0,6 miliardy let. průlinová Schopnost hornin propouštět kapaliny vzájemně komunikujícími póry. propustnost puklinová Schopnost hornin propouštět kapaliny podél puklin. propustnost pyrit Minerál - sulfid železnatý. rytmit Sediment tvořený rytmickým střídáním petrograficky odlišných hornin (např. břidlic a pískovců). sedimenty Usazené horniny. Rozlišují se 1.klastické (úlomkovité) - složené z úlomků (např. jíl, jílovec, pískovec, štěrk, slepenec), 2.organogenní (např. některé vápence, uhlí), 3. chemogenní (např. některé vápence a dolomity, některé rudy Fe a Mn). serpentinit Hornina složená převážně z minerálu serpentinu. Vzniká metamorfózou ultrabazických vyvřelin. sillimanit Minerál, kosočtverečný křemičitan hlinitý. Vyskytuje se hlavně v metamorfitech. skarn Hornina vzniklá většinou metasomatózou karbonátových hornin. Některá skarnová tělesa obsahují těžitelné rudy Fe (příp. Cu, W, Pb, Zn, Co, As, nebo Mo). slepenec Zpevněný klastický sediment s významným obsahem zrn štěrkové frakce (nad 2 mm). slínovec Hornina na pomezí vápence a jílovce. 10

11 souvrství spongilit spraš sprašová hlína staurolit stratiformní ložiska stratigrafie stratotyp terciér transgrese tuf turon vulkanit výhradní ložisko zvodeň Základní litostratigrafická jednotka, odlišná od podloží a nadloží; souvrství jsou obvykle pojmenována podle míst charakteristického výskytu (např. kladenské souvrství). Nižší litostratigrafickou jednotkou (součástí souvrství) jsou vrstvy (např. korycanské a perucké vrstvy v perucko - korycanském souvrství). Svrchnokřídový písčitý slínovec, obsahující jehlice hub "opuka". Klastický sediment eolického původu (tj. přemístěný větrem) s převahou zrn od 0,03 do 0,06 mm. Vzniká odvápněním spraší. Minerál, křemičitan Al a Fe, vyskytuje se zejm. v rulách, svorech a fylitech. Ložiska tvořící vrstvy, nebo vázaná na určitou vrstvu. Studium sledů sedimentárních vrstev, jejich vzájemných vztahů a stáří na základě vůdčích fosílií (biostratigrafie), typu sedimentů (litostratigrafie), nebo absolutního stáří (chronostratigrafie). Geologická historie je členěna na dílčí časové úseky - nejrozsáhlejšími jednotkami jsou éry (např. paleozoikum), které se dále dělí na útvary (např. karbon je předposledním útvarem paleozoika). Útvary se dále dělí na oddělení (např. svrchní karbon) a stupně (např. stephan je nejvyšším stupněm svrchního karbonu). Typický profil, který je standardem pro danou stratigrafickou jednotku. "Třetihory", éra, stáří cca 65-1,6 mil. let. Zaplavení pevniny mořem. Hornina vzniklá zpevněním úlomkovitých sopečných vyvrženin. Stupeň svrchní křídy. Výlevná vyvřelá hornina utuhlá na zemském povrchu nebo mělce pod povrchem. Ložisko vyhrazeného nerostu( 3 horního zákona), nebo ložisko nevyhrazeného nerostu, o němž bylo rozhodnuto že je vhodné k průmyslovému dobývání, nebo že je vhodné pro potřeby a rozvoj národního hospodářství ( 43 horního zákona). Je majetkem státu. Akumulace podzemní gravitační vody. Geologické poměry Na geologické stavbě území ORP Kutná Hora se podílí řada geologických jednotek. Většina zájmového území (střední a severní část) náleží kutnohorsko svratecké oblasti, reprezentované kutnohorským krystalinikem, jižní část patří moldanubické oblasti a severovýchodní část české křídové pánvi. Malá část zájmového území patří středočeské oblasti, zastoupené zde pláštěm železnohorského plutonu. Místy jsou zachovány relikty neogénu nebo kvartérních říčních teras. a) Kutnohorské krystalinikum Kutnohorské krystalinikum obsahuje mnoho typů hornin metamorfovaných v podmínkách kyanitstaurolitové, nebo sillimanit-almandinové facie. Nejrozšířenějšími horninami jsou dvojslídné ruly a svory, dále amfibolity, erlány a skarny. Kutnohorské krystalinikum obsahuje tři dílčí jednotky: a.1) Šternbersko-čáslavská pestrá skupina na jižním okraji kutnohorského krystalinika je tvořena převážně dvojslídnými rulami a svory s hojnými, různě velkými vložkami amfibolitů, erlánů, krystalických vápenců, kvarcitů, grafitických rul, eklogitů, ultrabazických hornin, amfibolických rul, pyroxenických rul a migmatitů. Jedná se o regionálně polymetamorfovaný sedimentárně-vulkanický komplex s převahou bazických vulkanitů a jejich tufů nad kyselými vulkanity. 11

12 a.2) Kutnohorská skupina se vyskytuje v prostoru mezi Kutnou Horou, Ratajemi a Kouřimí. Je podkovovitě obklopena skupinou Šternbersko-čáslavskou. Centrální část kutnohorské skupiny je tvořena dvojslídnými rulami a svory a s menšími polohami amfibolitů a živcem bohatých světlých rul (leptynitů); kolem centra jsou podkovovitě seskupeny migmatity a ortoruly. a.3) Malínská skupina v s. části kutnohorského krystalinika (včetně drobných ostrůvků v křídovém pokryvu) je tvořena především šedými až šedočernými jemnozrnnými ( hustými ) rulami, místy přecházejícími do kvarcitických biotitických a dvojslídných rul, s různými budinami kvarcitických erlánů. Často se vyskytují také erlánové ruly, vzniklé metamorfózou slínitých sedimentů. Malínská skupina je považována za soubor rytmitů s komplikovaným polyfázovým metamorfním vývojem. b) Moldanubikum Moldanubická oblast je v zájmovém území reprezentována pestrou skupinou českého moldanubika. Nejrozšířenějšími horninami zdejšího moldanubika jsou biotitické a sillimanit-biotitické pararuly, místy migmatitizované, místy s polohami biotitických a muskoviticko-biotitických ortorul. V pestré skupině moldanubika se hojně vyskytují vložky amfibolitů, kvarcitů a kvarcitických rul (sv. od Kácova grafitických), krystalických vápenců, erlanů a ojediněle i hadců. c) Podhořanské krystalinikum a chvaleticko sovoluské proterozoikum V malé části zájmového území, při jeho nejzazším severovýchodním okraji, vystupují dvojslídné pararuly, svory a amfibolity podhořanského krystalinika a část masívku tzv. chvaletické žuly, která náleží chvaleticko sovoluskému proterozoiku. d) Svrchní křída Křídové sedimenty se souvisle vyskytují v severovýchodním cípu zájmového území; ostrůvky denudačních reliktů křídy se vyskytují v oblasti kutnohorského krystalinika, místy i v oblasti moldanubika. Křídový útvar je reprezentován převážně mořským, méně sladkovodním cenomanem ojediněle také bazálním spodním turonem. Pro zdejší mořský cenoman a zejména spodní turon je charakteristický častý vývoj v tzv. příbojové facii. d.1) Sedimenty cenomanu se vyskytují v podloží turonu v severovýchodním cípu zájmového území a v denudačních reliktech východně od Kutné Hory a u Staňkovic a na dalších místech. Cenomanské sedimenty jsou jednak sladkovodní a brakické (kaolinitické kvádrové pískovce a písčité slepence, jílovité pískovce, jílovce a lupky), jednak mořské (jílovité a vápnito-jílovité glaukonitické pískovce, vápnité pískovce a slepence, v tzv. příbojové facii jílovce, místy organodetritické vápence). d.2) Sedimenty spodního a středního turonu jsou rozšířeny v severovýchodním cípu zájmového území. Jedná se o vápnité jílovce, spongilitické slínovce, vápnité spongility a vápence, jemně písčité vápnité jílovce s glaukonitem, v příbojové facii se vyskytují jílovité, místy organodetritické vápence. Uloženiny středního turonu jsou zachovány pouze v úzkém pruhu v nadloží spodního turonu. Jsou to slínovce, místy prachovité, jemně písčité spongilitické slínovce a prachovce a jemně písčité vápnité spongility a vápence. 12

13 e) Neogén Neogénní sedimenty jsou zachovány v izolovaných výskytech různé velikosti a tvaru, nejrozsáhlejší oblast výskytu neogénu se nachází v jv. okolí Kutné Hory. Jedná se většinou o jezerní, místy říční štěrky, písky a jíly. f) Kvartér Většina území je pokryta kvartérními sedimenty. Jedná se převážně o uloženiny pleistocénního stáří (spraše a sprašové hlíny, v s. části území i naváté písky, fluviální terasové písky a štěrky a svahoviny různého zrnitostního složení). Holocénní sedimenty jsou zastoupeny fluviálními hlínami. V částech území bez kvartérního pokryvu je jeho povrch tvořen zvětralinovým pláštěm a to převážně terciérního až mezozoického stáří a jílovito-písčitého až jílovitého charakteru. Ložiskové poměry V zájmovém území V historii regionu hrála důležitou roli těžba polymetalických ložisek; její obnova je však v dohledné budoucnosti značně nepravděpodobná. V současné době mají praktický význam pouze ložiska stavebního kamene, štěrkopísku a cihlářské suroviny. RUDY Železné rudy V zájmovém území byla v minulosti těžena ložiska různého původu a rozsahu. Drobná ložiska tvořená gossany a lateritickými zvětralinami se vyskytují na bázi křídových sedimentů. Jedná se o rezidua vzniklá větráním lamprofyrů, ultrabazik, skarnů a gabroamfibolitů. Tyto výskyty byly lokálně dobývány již ve středověku. Pozůstatky po těžbě většinou již nejsou patrné. Metamorfovaná stratiformní ložiska se nacházejí v regionálně metamorfovaných skarnech podél hranice mezi kutnohorským krystalinikem a sousedním moldanubikem jižních Čech. Ložiska jsou tvořena polohami, šmouhami a čočkami masivního magnetitu, provázenými vtroušeninami téhož minerálu. Magnetit je někdy provázen sulfidy (pyrhotinem, chalkopyritem a sfaleritem). Magnetitové zrudnění tvoří většinou nepravidelné polohy složitých tvarů. Nejvýznamnější ložisko tohoto typu se nalézá u Vlastějovic, kde polohy magnetitu dosahovaly mocnosti kolem 10 m. Těžba železných rud ve Vlastějovicích je zmiňována od r. 1540, definitivně ukončena byla až v roce Vytěžené rudy byly až do 19. století zpracovávány v místních hamrech. Na lokalitě jsou v současné době evidovány nebilanční zásoby železné rudy o kovnatosti 37,3% Fe. Zbylé zásoby nemají ekonomický význam a byly prakticky likvidovány těžbou drceného kameniva. Menší ložisko Malešov U černé rudy s polohami šmouhovitých a vtroušených magnetitových rud o mocnostech až několik metrů bylo intenzívně těženo od 18. století; dobývání bylo zastaveno v roce V rudě se vyskytovaly sulfidy Fe, arzenopyrit a chalkopyrit. V současné době jsou na ložisku evidovány zbytkové nebilanční zásoby. Ložisko je téměř vytěženo a navíc blokováno ochranným pásmem údolní nádrže Vrchlice a nemá žádný ekonomický význam. 13

14 Nikl-měď-kobaltové rudy V prostoru mezi Malínem, Kačinou, Kateřinou, Vinicí a Vinaří u Čáslavi a v okolí Bylan jz. od Kutné Hory se vyskytují reziduální a zvětralinové rudy na ultrabazických tělesech kutnohorského a čáslavského krystalinika v podloží křídových sedimentů. Tyto výskyty zůstaly zachovány v místních depresích jako relikty předkřídového lateritického zvětrávání. Lateritické zvětraliny Fe-typu jsou místy zřejmě přeplavené a jejich svrchní části byly při křídové transgresi denudovány. Orientačně byl prozkoumán výskyt u Kačiny, kde byly v hloubce 66 70,5 m pod povrchem terénu zjištěny lateriticky zvětralé serpentinity s průměrným obsahem 0,54 % Ni. Mocnost ložiskové polohy dosahuje prvních metrů a je velmi proměnlivá. Výskyty těchto rud jsou bez ekonomického významu. Rudy olova, zinku a mědi s příměsí stříbra Žilná a žilníková ložiska Polymetalické rudy kutnohorského revíru jsou z historického hlediska nejdůležitější surovinou v zájmovém území. Ve 14. až 15. století byly kutnohorské doly hlavním zdrojem stříbra Českého království, v 16. století pak spolu s Jáchymovským revírem. Odhaduje se, že ze zdejších dolů bylo v minulosti získáno dva tisíce tun stříbra. Některé doly dosáhly v 15. století úklonné hloubky m. Od 17. století se těžba orientovala hlavně zbylé pilíře na svrchních patrech starších dolů. Pokus o obnovu těžby na konci 19. století byl neúspěšný. Poslední období těžby (která byla zaměřena hlavně na produkci zinkového koncentrátu pro export) probíhalo v letech V tomto období se vytěžilo tis. tun rudy s průměrnou kovnatostí 1,99% Zn. Žilná a žilníková ložiska pronikající metamorfity kutnohorského krystalinika jsou pozdně variského stáří. Minerály rudních žil vznikaly ve třech vývojových stádiích, začínajících křemenem, pokračujících rudními minerály a končících karbonáty. Sulfidy prvého stadia jsou arsenopyrit a pyrit následované sfaleritem a pyrhotinem. Ve druhém stadiu převládá galenit, stříbronosný tetraedrit (freibergit) a chalkopyrit. Pro třetí vývojové stadium jsou charakteristické ušlechtilé stříbrné rudy a další minerály antimonu - bertierit, gmundit atd. Většina žil má severojižní směr s převažujícím strmým úklonem. Rudní sloupy nesoucí hlavní zásoby revíru vznikaly na mnohonásobném protínání dílčích smykových a tahových struktur s hranicemi horninových souvrství. Tyto hydrotermálně alterované struktury se složitou vnitřní stavbou jsou několik km dlouhé a desítky metrů mocné a jsou označovány jako kutnohorská pásma. Kunohorský revír byl přehodnocen v devadesátých letech 20. století. V jednotlivých pásmech jsou evidovány nebilanční vyhledané zásoby a prognózní zdroje rud olova, zinku, mědi a stříbra. Potenciální zdroj kovů představují také stávající odkaliště. Evidované zásoby jsou v současné době nevyužitelné. Ochrana ložiska je zajištěna Chráněným ložiskovým územím Kutnohorský revír, rozděleným do jednotlivých rudních pásem. Dobývací prostor Kutná Hora je ve správě státního podniku DIAMO Stráž pod Ralskem. Stratiformní zrudnění v mramorech a příbuzných horninách Výskyty rud tohoto typu se nachází v okolí hranice kutnohorského krystalinika s moldanubikem jižních Čech. Jemnozrnný tmavý sfalerit a galenit, ojediněle s pyritem, tvoří drobné šmouhy a zvrásněné vtroušené šlíry v mramorech v okolí Malovid a u Českého Šternberka (okres Benešov). Výskyty nemají žádný ekonomický význam. 14

15 Cín - wolframové rudy Žilné a žilníkové typy zrudnění spjaté s turmalinizací Tyto rudy se vyskytují v metamorfitech kutnohorského a čáslavského krystalinika. Jedná se o hnědé, mnohonásobně drcené křemen-turmalínové žíly obsahující kassiterit, arzenopyrit, pyrit, pyrhotin, chalkopyrit, místy apatit. Turmalinitové žilky byly nalézány v celém kutnohorském rudním revíru. Tato mineralizace však není využitelná. Zlatonosné rudy V pokryvu metamorfitů kutnohorského a čáslavského krystalinika se nachází rozsypová ložiska zlata různého původu. Mocnost pokryvu krystalinika dosahuje v průměru 5-7 m, max. 30 m a jeho složení je velmi pestré: vyskytují se zde relikty předkřídového větrání, relikty křídových sedimentů, štěrkopísky nejasného stáří, kvartérní štěrkopísky, jíly, spraše, sprašové hlíny a aluviální sedimenty; místy byly nalezeny relikty červených (permských?) sedimentů a železitých zón větrání. Výše uvedené sedimenty obsahují zlato a další rudní minerály (rutil, scheelit, ojediněle kassiterit a wolframit). Zlato se vyskytuje jednak ve formě zlatěnek téměř ryzího zlata a elektra s tvary svědčícími o dlouhodobém opracovávání, jednak jako elektrum krystalických, někdy až kostrovitých tvarů. Šlichové anomálie zlata a dalších minerálů byly nalezeny při základní prospekci v území mezi Golčovým Jeníkovem, Přibyslavicemi, Červenými Janovicemi a Třebětínem. Obsahy zlata v sedimentech jsou z ekonomického hlediska nízké, i když ojediněle dosahují i prvých g/m 3. Na území okresů Kutná Hora a Havlíčkův Brod bylo vymezeno rozsáhlé prognózní území Čáslavsko, jehož západní část zasahuje do zájmového území. Vybrané lokality byly ověřovány detailněji, existence ložiskových objektů však zatím nebyla potvrzena; prognóza byla zrušena. NERUDY Vápence a dolomity Krystalické vápence a dolomity Tělesa krystalických vápenců a dolomitů se vyskytují v moldanubickém i kutnohorském krystaliniku; některá z nich byla v minulosti využívána k výrobě vápna a zemědělských hnojiv, případně jako stavební kámen, nebo pro výrobu chodníkové mozaiky. V současné době je využíváno pouze ložisko bílého, nepravidelně tmavě šmouhovaného krystalického vápnitého dolomitu Bohdaneč. Sedimentární vápence Sedimentární organodetritické písčité a jílovité vápence křídového stáří (mořský cenoman, případně spodní turon) jsou rozšířeny západně od Kutné Hory. U Mezholez a Miskovic byly tyto vápence minulosti těženy pro výrobu vápna. Těžba byla ukončena v 70. letech. V současné době je evidováno pouze ložisko Miskovice Bylany, obsahující surovinu s průměrným obsahem 85,79 % CaCO 3 a 14,66 % SiO 2, vhodnou pro cementářské účely. ložisko není využíváno. Kámen pro kamenickou výrobu Ložisek kamene vhodného pro kamenickou výrobu je v zájmovém území velmi málo. Jediným významným zdrojem této suroviny byly v minulosti vápnité pískovce až písčité vápence, nacházející se na jihozápadním okraji Kutné Hory. V lomu Vyšatova skála asi 300 m jjz. od chrámu sv. Barbory se těžba udržela až do roku V předpolí tohoto lomu bylo vymezeno ložisko Kutná Hora-Vyšatova skála (nebilancované), které představuje prakticky jediný využitelný místní zdroj kamene pro rekonstrukce památek v Kutné Hoře. Obnova těžby však není pravděpodobná, protože lom se nachází 15

16 v intravilánu města. V malém rozsahu se pro kamenické účely v minulosti využívaly i mramory a krystalické vápence až dolomity. Z bílého vápnitého dolomitu u Bohdanče se vyráběla chodníková mozaika. Stavební kámen Kámen pro výrobu drceného kameniva Zdroje hornin vhodných pro výrobu drceného kameniva jsou v zájmovém území hojné. V podstatě všechny pevné metamorfity moldanubika a kutnohorského krystalinika jsou pro tyto účely použitelné (pokud nejsou zvětralé či jinak narušené a nemají vysoký obsah síry). Nejpříznivější vlastnosti mají amfibolity, které vytvářejí různě velká tělesa, uložená v pararulách moldanubika nebo ve svorových rulách a svorech kutnohorského krystalinika. Moldanubické amfibolity jsou vhodnější než amfibolity kutnohorského krystalinika protože mají méně výraznou paralelní texturu (a díky tomu vhodnější tvar zrn po drcení) a obsahují méně vložek svorů a svorových rul. Vedle amfibolitů se k výrobě drceného kameniva využívají také skarny a ortoruly na ložisku Vlastějovice. V minulosti byly na řadě míst ručně a později strojně zpracovávány pararuly a ortoruly moldanubického a kutnohorského krystalinika. Vyráběly se z nich štěrky a drtě, především pro silniční účely. Tyto horniny však většinou nemají příliš vhodné fyzikální vlastnosti. Nejdéle se těžba v rul udržela v lomech u Žandova a v Kutné Hoře - Karlově, nyní jsou však i ty opuštěny. U Poličan se k výrobě silničního kameniva využíval eklogit (přecházející do amfibolitu). Vzhledem k tomu, že šlo o obtížně drtitelnou horninu, byl lom opuštěn. V současné době jsou na území ORP Kutná Hora evidovány zásoby stavebního kamene na pěti výhradních ložiskách a jednom ložisku nevyhrazeného nerostu. Jsou zde zastoupena ložiska amfibolitů (Bohdaneč, Bohdaneč 2, Ostrov, Ostrov jih, Solopysky a Stařechov), ložisko skarnů (Vlastějovice) a ložisko rul (Žandov). Prognózní zásoby stavebního kamene jsou evidovány na lokalitách Karlov, Malovidy a Otryby. Suroviny pro výrobu lehčeného kameniva Na ložisku Dubina u Zruče n. Sázavou byly ověřeny zásoby hydrobiotiu, vhodného k výrobě lehčeného kameniva - vermikulitu. Jedná se o jediný výskyt toho druhu v České republice, který je však není (vzhledem k malému rozsahu a variabilním technologickým vlastnostem) průmyslově využitelný. Štěrkopísky a písky Zásoby štěrkopísků a písků jsou v zájmovém území omezené. Akumulace těchto sedimentů jsou převážně kvartérního (pleistocénního) stáří (fluviální sedimenty Labe a jeho přítoků a Sázavy, v menší míře také eolické písky). Méně se vyskytují terciérní (neogénní) převážně limnické sedimenty. Vzhledem k nedostatku štěrkopísků a písků pro stavební účely byla dříve místy těžena písčitá eluvia křídových (cenomanských) křemenných pískovců. Nejvýznamnější ložiska pleistocénních štěrkopísků v Posázaví jsou již většinou vytěžena. V současné době jsou zásoby pleistocénních štěrkopísků evidovány na ložisku nevyhrazeného nerostu Chabeřice. Další zásoby této suroviny se nacházejí na neevidovaných ložiskách Malešov Bílejov a Záboří nad Labem. Terciérní (neogénní), převážně jemnozrnné štěrkopísky byly těženy v šedesátých letech 20. století na okraji Kutné Hory při výstavbě závodu ČKD v Karlově. Tyto pískovny jsou opuštěny a většinou i rekultivovány. Uloženiny navátých pleistocénních písků, vyskytující se v severní části zájmového území, byly využívány jako maltářské písky. Jedná se o jemnozrnné písky, jejichž akumulace dosahují mocnosti 16

17 až 6 m. Zásoby této suroviny jsou evidovány na nevyužívaném ložisku nevyhrazeného nerostu Záboří n. Labem. Písčitá eluvia byla v minulosti těžena v území mezi Roztěží, Bylany a Malešovem jz. od Kutné Hory. Cihlářské suroviny Cihlářské suroviny se poměrně hojně vyskytují v severní části zájmového území. Jedná se o kvartérní (mladopleistocénní) spraše, sprašové hlíny a svahové hlíny. Spraše a sprašové hlíny Spraše a sprašové hlíny vytvářejí souvislé až 20 m mocné polohy na závětrných svazích terénních elevací, v menší míře pokrývají i mírně zvlněný terén. Jsou uloženy na krystalinických nebo křídových horninách, případně na štěrkopískových terasách. Tyto materiály byly v minulosti na mnoha místech těženy a zpracovávány na cihlářské zboží. Kvalita cihlářské suroviny je variabilní, v západní části (okolí Uhlířských Janovic) je vyšší než ve zbytku území. Mezi rozsáhlejší ložiska patří Chmeliště s dobývacími prostory Chmeliště a Chmeliště I, Chmeliště-Bláto, jehož tři dobývací prostory byly zrušeny a Kutná Hora-Sedlec (dobývací prostor Sedlec zrušen). Hliniště slouží jako skládka TKO. Při průzkumu vápenců západně od Kutné Hory (Hašlar 1974) bylo v nadloží vápenců ověřeno nebilancované ložisko sprašových hlín, vhodných pro výrobu plných a podélně děrovaných cihel Miskovice-Přítoky. V současné době je využíváno jediné ložisko Chmeliště. Svahové hlíny Pro výrobu méně náročného cihlářského zboží (plné cihly) se svahové hlíny těžily na mnoha místech v jižní části zájmového území. Nejvýznamnější z těžených výskytů se nachází ve Zruči n. Sázavou. Po negativním průzkumu provedeném v roce 1969 byla zdejší cihelna uzavřena. Žáruvzdorné jíly Zásoby žáruvzdorných jílů se nacházejí v podloží cihlářské suroviny na ložisku Chmeliště-Bláto. Vzhledem k tomu, že kvalita suroviny je nižší a v jejím nadloží se nacházejí nevyužívané cihlářské hlíny, nebude ložisko pravděpodobně v dohledné budoucnosti těženo. Také další ověřené výskyty cenomanských jílů a jílovců na Uhlířskojanovicku jsou bez praktického významu. Abraziva U Solopysk je evidován prognózní zdroj granátonosné suroviny, z níž by bylo možné získávat granáty, použitelné jako abrazivum. Tato surovina však není v současné době využitelná. Přehled ložisek na území ORP Kutná Hora. Za současných podmínek a v blízké budoucnosti jsou využitelné následující typy nerostných surovin: cihlářská surovina kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu stavební kámen štěrkopísek 17

18 Přehled ložisek nerostných surovin výhradní ložiska (subregistr B) číslo název nerost využití těžba Bohdaneč dolomit,vápnitý dolomit Dolomit, Vápenec současná povrchová Bohdaneč amfibolit Stavební kámen dřívější povrchová Chmeliště hlína,sprašová hlína Cihlářská surovina dřívější povrchová Chmeliště-Blato hlína,sprašová hlína Cihlářská surovina dřívější povrchová Kutná Hora arzenopyrit, galenit, pyrhotin, Měděná ruda, dřívější hlubinná pyrit,ag-ruda,sfalerit Polymetalické rudy, Pyrit, Stopové a vzácné prvky Miskovice-Bylany vápenec Vápenec dřívější povrchová Ostrov u Bohdanče amfibolit,migmatit,pararula Stavební kámen dosud netěženo Solopysky u Kutné Hory amfibolit,rula Stavební kámen dosud netěženo Vlastějovice-Holý vrch ortorula,skarn Stavební kámen současná povrchová dobývací prostory číslo název nerost využití těžba Bohdaneč kámen - amfibolit Stavební kámen se zastavenou těžbou Bohdaneč I váp.dolomit,bílý mramor Dolomit těžené Chmeliště (pro závod 1) cihlářské suroviny Cihlářská surovina těžené Chmeliště I (pro závod 2) cihlářské suroviny Cihlářská surovina se zastavenou těžbou Kutná Hora olověno-zinkové rudy Měděná ruda, Polymetalické rudy s ukončenou těžbou Ostrov amfibolit Stavební kámen rezervní Vlastějovice skarny a ortoruly Stavební kámen těžené ložiska nevyhrazených nerostů (subregistr D) číslo název nerost využití těžba Bohdaneč 2 amfibolit Stavební kámen dosud netěženo Chabeřice psamity,štěrk Štěrkopísky dřívější povrchová Ježovice-Stařechov amfibolit,rula Stavební kámen dosud netěženo nebilancovaná ložiska (subregistr N) číslo název nerost využití těžba Dubina u Zruče biotit,rula Stavební kámen dosud netěženo Horka nad Sázavou písek,štěrk Technické zeminy dosud netěženo Kutná Hora-Vyšatova skála pískovec Kámen pro hrubou a dřívější povrchová ušlechtilou kamenickou výrobu Malešov-Bílejov písek Štěrkopísky dřívější povrchová Mezholezy vápenec Vápenec dosud netěženo Miskovice-Přítoky sprašová hlína,vápenec Cihlářská surovina, Vápenec dosud netěženo Záboří nad Labem písek Štěrkopísky dosud netěženo 18

19 schválené prognózní zdroje (subregistr R) číslo název nerost využití těžba Skvrňov-U Smrku hlína,písek Cihlářská surovina dosud netěženo ostatní evidované prognózní zdroje (subregistr Q) číslo název nerost využití těžba Bohdaneč 3 amfibolit Stavební kámen Kutná Hora-odkaliště písek,ag-ruda,pb-ruda,znruda Polymetalické rudy Miskovice vápenec Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu dřívější povrchová dosud netěženo dosud netěženo Vlivy důlní činnosti Důlní díla a poddolovaná území Řešené území je lokálně značně postiženo následky hlubinné těžby. V naprosté většině se jedná o díla zaměřená na těžbu polymetalických rud kutnohorského revíru. Staré důlní práce jsou koncentrovány v širším okolí Kutné hory; vytvářejí pruhy směru SSV JJZ, sledující hlavní rudonosné struktury. V zájmovém území je Geofondem ČR evidováno celkem 72 poddolovaných území a 261 hlavních důlních děl (jedná se převážně o propady). Tento počet nemusí být konečný; je pravděpodobné, že některá stará důlní díla dosud nebyla nalezena. Následující tabulka uvádí přehled lokalit s výskytem evidovaných důlních děl. hlavní důlní díla lokalita počet důlních děl těžené suroviny Bylany 1 Nezjištěno Grunta 6 Polymetalické rudy Hořany 1 Polymetalické rudy Kaňk 85 Polymetalické rudy Křesetice 1 Polymetalické rudy Kuklík 3 Polymetalické rudy Kutná Hora 93 Polymetalické rudy Kutná Hora - Kaňk 35 Polymetalické rudy Kutná Hora - Rovina 4 Polymetalické rudy Kutná Hora - Sedlec 3 Polymetalické rudy Kutná Hora - Žižkov 7 Polymetalické rudy Malešov 2 Železné rudy Malešov - Dvůr Bílejov 1 Polymetalické rudy Malešov (Na rudí) 3 Železné rudy Malešov (V Jarošci) 1 Železné rudy Poličany 10 Polymetalické rudy Poličany (Údolí Vrchlice) 5 Polymetalické rudy ORP Kutná Hora celkem

20 Poddolovaná území lokalita surovina rozsah projevy na povrchu ukončení těžby Bohdaneč u Zbraslavic Vápenec ojedinělá po r Bylany u Kutné Hory Polymetalické rudy ojedinělá, systém žádné do 16. století 3 Červené Janovice Polymetalické rudy ojedinělá haldy+propadliny neznámé 1 Čestín Železné rudy, Polymetalické rudy ojedinělá, systém haldy+propadliny do 18. století 2 Hodkov Polymetalické rudy ojedinělá žádné do 19. století 1 Hořany u Kutné Hory Polymetalické rudy ojedinělá žádné do 19. století 3 Hranice u Slavošova-Hodkov Polymetalické rudy ojedinělá drobné neznámé 1 Jakub Polymetalické rudy ojedinělá žádné do 18. století 1 Kácov Železné rudy, Polymetalické rudy, ojedinělá drobné do 19. století 4 Grafit Kaňk Měděná ruda, haldy+propadliny+otevřená systém Polymetalické rudy ústí po r Kněž u Čestína Křemenné suroviny, Železné rudy ojedinělá propadliny do 19. století 2 Kounice n.sáz. Železné rudy ojedinělá žádné do 19. století 1 Křesetice Polymetalické rudy systém haldy do 19. století 1 Kutná Hora Měděná ruda, Polymetalické rudy ojedinělá, systém haldy+propadliny+otevřená ústí do 19. století 12 Lomec u Úmonína Polymetalické rudy ojedinělá propadliny do 18. století 1 Losiny-Petrovice II Železné rudy ojedinělá propadliny neznámé 1 Machovice Železné rudy systém haldy+propadliny do 19. století 1 Malešov-Bílejov Polymetalické rudy systém haldy do 16. století 1 Malešov-Jaroška Železné rudy systém haldy+propadliny po r Malovidy Polymetalické rudy systém haldy+propadliny+otevřená ústí po r Mitrov u Uhlířských Janovic Železné rudy ojedinělá haldy+propadliny do 19. století 1 Nesměřice Polymetalické rudy ojedinělá propadliny do 19. století 1 Pavlovice u Vlastějovic 1 Železné rudy ojedinělá, systém haldy+propadliny do 19. století 2 Perštejnec Polymetalické rudy systém haldy+propadliny neznámé 1 Petrovice I Polymetalické rudy ojedinělá drobné neznámé 1 Poličany Polymetalické rudy ojedinělá žádné do 16. století 1 Poličany-Vrchlice Měděná ruda - Polymetalické rudy systém před r Přítoky-Vlčí hory Polymetalické rudy ojedinělá žádné do 18. století 1 Řendějov Polymetalické rudy systém haldy+propadliny do 18. století 1 Sedlec u Kutné Hory Polymetalické rudy ojedinělá, systém haldy+propadliny+otevřená ústí po r Soběšín Grafit ojedinělá žádné před r Suchdol u Kutné Hory-Vysoká Polymetalické rudy ojedinělá žádné neznámé 1 Vilémovice u Červ.Janovic Polymetalické rudy ojedinělá žádné do 16. století 1 Vlastějovice 1 Železné rudy systém haldy+propadliny+otevřená ústí po r Vranice 1 Železné rudy, Grafit, Polymetalické rudy, ojedinělá, systém propadliny do 19. století 5 Zlatonosná ruda Vranice-Zderadinky Grafit ojedinělá propadliny do 19. století 1 Všesoky Jíly ojedinělá propadliny po r Zbizuby Grafit systém haldy+propadliny do 19. století 1 Zbraslavice Železné rudy ojedinělá žádné do 19. století 1 Zderadinky Grafit ojedinělá, systém haldy+propadliny do 19. století 2 Zruč n. Sázavou Magnezit ojedinělá žádné do 19. století 1 ORP Kutná Hora celkem 72 počet 20

21 Deponie V řešeném území je Geofondem ČR evidováno 94 starých deponií po těžbě a úpravě nerostných surovin; přehled deponií podle lokalit je uveden v následující tabulce. Celkový objem evidovaných starých deponií se odhaduje na více než 4,5 miliónu m 3. Ve většině případů se jedná o odvaly středověkých rudných dolů, deponie hutních odpadů. Značný podíl na celkovém objemu deponií má odkaliště Turkaňk z 50. let 20. stol., které obsahuje 1,5 mil. m 3 úpravárenských kalů. Uvedené odkaliště lze považovat za druhotné ložisko stříbra. Do tabulky nejsou zahrnuty deponie na ložiskách, která jsou těžena v současnosti. deponie po hornické činnosti lokalita počet deponií těžené suroviny druh deponie Bohdaneč u Zbraslavic 6 Stavební kámen, vápenec výsypka Červené Janovice 1 Polymetalické rudy odval Dolní Pohleď - Horka nad Sázavou 1 Štěrkopísky výsypka Grunta 1 Polymetalické rudy odval Horka nad Sázavou 1 Stavební kámen výsypka Chmeliště 1 Cihlářská surovina halda Kácov 4 Polymetalické rudy, vápenec, železné rudy výsypka, odval Kaňk 17 Polymetalické rudy, pyrit odval Kněž u Čestína 1 Křemenné suroviny výsypka Křesetice 1 Polymetalické rudy odval Kutná Hora 26 Polymetalické rudy odval Libenice 1 Polymetalické rudy odval Malešov 1 Železné rudy odval Malín 1 Polymetalické rudy odval Malovidy 1 Stavební kámen výsypka Malovidy - Český Šternberk 1 Polymetalické rudy odval Miletín u Onomyšle 1 Křemenné suroviny výsypka Miskovice 1 Vápenec výsypka Mitrov u Uhlířských Jan 1 Železné rudy výsypka Roztěž 1 Stavební kámen výsypka Řendějov 1 Polymetalické rudy odval Sedlec u Kutné Hory 9 Polymetalické rudy odval Soběšín 1 Vápenec výsypka Uhlířské Janovice 2 Stavební kámen výsypka Vlastějovice 5 Stavební kámen, železné rudy halda, odval Vlková 1 Stavební kámen výsypka Vranice 3 Grafit výsypka Vranice Grafit výsypka Vranice Grafit výsypka Zbizuby 1 Grafit výsypka Žandov 2 Stavební kámen výsypka ORP Kutná Hora celkem 94 21

22 Poznámky: jako výsypky označujeme deponie vzniklé při povrchové těžbě nerostných surovin, odvaly jsou deponie vzniklé při hlubinné těžbě. Odkaliště jsou nádrže určené k deponování odpadů přiváděných v suspenzi. důlní díla riziko vzniku poklesů a dalších negativních vlivů v poddolovaných územích. Určité konflikty mohou vznikat v souvislosti s pozůstatky historické těžby. Na jedné straně existuje snaha zahlazovat následky těžby, znepřístupnit potenciálně nebezpečná stará důlní díla, využívat těžbou vytvořené deprese ke skládkování. Na straně druhé je nutné si uvědomit, že tyto objekty mohou být z mnoha hledisek velmi hodnotné a zasluhují citlivý přístup, často i ochranu. Místa historické těžby jsou předmětem studia archeologů a historiků, často odkrývají unikátní geologické jevy a jsou nalezišti minerálů a fosílií. Některé odvaly a odkaliště starých dolů mohou být v budoucnosti zdrojem nerostných surovin. Zachovaná a veřejnosti zpřístupněná důlní díla, ale také odvaly, pinky a další v krajině viditelné projevy historického dolování jsou cennými doklady, na které by se mělo pohlížet jako na specifický typ technických památek. výsypky, odvaly, odkaliště následky těžby nerostů v podobě poddolování, odvalů, odkališť a výsypek zatěžují území a komplikují jeho využití. Tyto zátěže budou lokálně významně ovlivňovat další rozvoj území. Hydrogeologické poměry Větší, jihozápadní část řešeného území se nachází v povodí Sázavy, menší severovýchodní část náleží povodí Labe. Na ploše zájmového území se nachází několik hydrogeologických celků s rozdílnými vlastnostmi. Jsou zde zastoupeny tyto hydrogeologické rajóny: 632 Krystalinikum v povodí střední Vltavy 652 Krystalinikum v povodí Sázavy 653 Kutnohorské krystalinikum a Železné Hory 434 Čáslavská křída 115 Kvartérní sedimenty Labe po Poděbrady Krystalinické jednotky (rajóny 653, 652 a 632) zaujímají většinu zájmového území. Metamorfované horniny mají pouze slabou puklinovou propustnost; hlavní zvodnění se nachází v připovrchové zóně zvětralin a rozpojení puklin, kde se vytváří mělká zvodeň s volnou hladinou. K infiltraci dochází většinou v celé ploše kolektoru (v závislosti na charakteru kvartérního pokryvu a zvětralin. Oběh podzemní vody bývá lokální. K drenáži dochází v úrovni nebo nad úrovní erozní báze. Mělké podzemní vody krystalinika jsou obvykle kalcium bikarbonátového typu, s celkovou mineralizací do 0,3 gl -1. Zdroje podzemních vod se uplatňují pouze pro lokální zásobování a mají malou vydatnost. Rozsáhlejší jímání podzemní vody probíhá pouze v prostředí kvartérních fluviálních sedimentů (Zruč nad Sázavou), výjimečně se k zásobování vodou využívají i stará důlní díla. Hydrogeologický rajón 434 představuje území souvislého výskytu svrchnokřídových sedimentů v jz. podhůří Železných Hor. Křídové vrstvy jsou mírně ukloněny k SV. Hlavním recipientem je dolní Doubrava a Labe v úseku Týnec Kolín. Průlinově propustné jsou pouze klastické sedimenty cenomanu (kolektor A), které v centrální části rajónu chybí. Chemické složení podzemních vod je typu 22

23 Ca Mg HCO 3., voda obsahuje zvýšené množství železa a amoniakálního dusíku v souvislosti s těžbou v Kutné Hoře. Podzemní vody jsou středně ( mgl -1 ) až vysoce ( mgl -1 ) mineralizované. Zranitelnost kolektorů je střední až vysoká. Hydrogeologický rajón Kvartérní sedimenty Labe po Poděbrady je v zájmovém území zastoupen pouze úzkým pruhem podél dolního toku Klejnárky. Mělký kolektor je tvořen ve svrchní části písky a štěrčíky, hlouběji štěrkopísky, místy se nesouvisle vyskytují váté písky. Zásoby podzemní vody jsou, na většině území (krystalinikum) značně omezené. Nejvýznamnějšími zdroji podzemní vody jsou svrchnokřídové (cenomanské) sedimenty a kvartérní uloženiny v údolních nivách Sázavy a Labe. Inženýrskogeologické poměry Velké množství různorodých typů hornin, které se v zájmovém území vyskytují, lze z hlediska zakládání staveb rozdělit do několika skupin: Nezvětralé metamorfity kutnohorského krystalinika a moldanubika jsou pevné, těžko rozpojitelné; jsou dobrými základovými půdami. Nezvětralé svrchnokřídové slepence, pískovce, prachovce, vápnité jílovce, spongilitické slínovce, vápnité spongility a vápence jsou masivní, pevné a obtížně rozpojitelné. Zvětralé slínovce však mají charakter plastických jílovitých zemin. Terciérní štěrky, písky a jíly jsou málo zpevněné, představují středně únosné základové půdy. Zvětraliny jsou většinou dobrými základovými půdami (mechanické vlastnosti závisí na charakteru zvětralin). Zvětraliny na horninách krystalinika mívají mocnost do 10 m. Kvartérní fluviální štěrkopísky jsou pro zakládání vhodné, sedimenty nižších teras a niv jsou méně vhodné až nevhodné (bývají nestejnorodé a zvodnělé). Jíly, zvětralé slínovce a sprašové hlíny jsou základovými půdami se specifickými mechanickými vlastnostmi (smrštitelnost, bobtnavost, rozbřídavost, namrzavost), které musí být při projektování staveb zohledněny. Antropogenní uloženiny (odvaly, výsypky, odkaliště, skládky, aj.) představují specifický typ základové půdy; k zakládání je lze (výjimečně) využít pouze s úpravami podloží stavby. V zájmovém území je evidován jeden aktivní sesuv, který se nachází v prostředí svrchnokřídových sedimentů v obci Jakub. V poddolovaných územích, na odvalech, odkalištích a skládkách by měl zakládání staveb vždy předcházet inženýrskogeologický průzkum. Radonový index stavebních pozemků je v zájmovém území vzhledem k charakteru podloží střední až vysoký. Vysoký radonový index je většinou vázán na horniny moldanubika; střední radonový index je obvyklý na horninách kutnohorského krystalinika. Nízký nebo přechodný radonový index se vyskytuje pouze v oblastech s pokryvem křídových, případně terciérních sedimentů. 23