ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY

Transkript

1 ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO OBVODU ORP TIŠNOV 3. ÚPLNÁ AKTUALIZACE TEXTOVÁ ČÁST

2 Obsah dokumentace: TEXTOVÁ ČÁST ÚVOD A) PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ B) ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ C) VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK VYHODNOCENÍ STAVU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK JEDNOTLIVÝCH OBCÍ PODLE PILÍŘŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ D) VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH JEDNOTEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A SOUDRŽNOST OBYVATEL E) OKRUHY PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ GRAFICKÁ ČÁST 1 VÝKRES HODNOT ÚZEMÍ 1 : VÝKRES LIIMITŮ VYUŽITÍ ÚZEMÍ 1 : VÝKRES ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ 1 : VÝKRES PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚPD 1 :

3 OBSAH ÚVOD 7 ZÁKLADNÍ ÚDAJE... 7 USPOŘÁDÁNÍ DOKUMENTU... 7 PODKLADY... 8 A) PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ, ZAHRNUJÍCÍ ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ, JEHO HODNOT, LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ, ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ 13 A)1 ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ A)1.1 Vymezení řešeného území A)1.2 Širší vztahy A)1.3 Základní charakteristika ORP A)2 HODNOTY ÚZEMÍ A)2.1 Kulturní hodnoty A)2.2 Přírodní hodnoty A)3 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ A)3.1 Ochrana kulturního dědictví A)3.2 Ochrana přírody A)3.3 Ochrana přírodních zdrojů, ochrana ložisek, zemského povrchu A)3.4 Ochrana veřejné infrastruktury A)4 ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ A)4.1 Politika územního rozvoje ČR (PÚR) A)4.2 Záměry kraje A)4.3 Záměry ze schválené územně plánovací dokumentace A)4.4 Jiné záměry B) ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ZAHRNUJÍCÍ ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ S UVEDENÍM JEHO SILNÝCH A SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB I. PROSTŘEDÍ B)1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ B)1.1 Geologické a geomorfologické a hydrogeologické poměry B)1.2 Těžba nerostných surovin... 38

4 B)1.3 Sesuvná a poddolovaná území B)2 VODNÍ REŽIM B)2.1 Vodní režim v krajině B)2.2 Stav povrchových a podzemních vod B)2.3 Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů B)2.4 Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů B)2.5 Vodní eroze, extravilánové vody B)2.6 Záplavová území B)3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ B)3.1 Klimatické poměry B)3.2 Ovzduší B)3.3 Voda B)3.4 Půda B)3.5 Radioaktivita zemského povrchu B)3.6 Nakládání s odpady B)4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY B)4.1 Zvláště chráněná území B)4.2 Oblasti a místa krajinného rázu B)4.3 Územní systém ekologické stability B)4.4 Natura 2000 Evropsky významné lokality B)5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA II. SPOLEČNOST B)6 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA B)6.1 Železniční doprava B)6.2 Silniční doprava B)6.3 Veřejná doprava B)6.4 Doprava v klidu B)6.5 Pěší a cyklistická doprava B)6.6 Letecká doprava... 52

5 B)7 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA B)7.1 Zásobování vodou B)7.2 Odkanalizování a čištění odpadních vod B)7.3 Zásobování plynem B)7.4 Zvláštní inženýrské sítě B)7.5 Zásobování elektrickou energií B)7.6 Zásobování teplem B)7.7 Spoje, telekomunikace B)8 OBČANSKÉ VYBAVENÍ, VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ B)8.1 Veřejná vybavenost, služby B)8.2 Veřejná vybavenost - sport B)8.3 Veřejná pohřebiště B)8.4 Speciální občanská vybavenost B)9 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY B)9.1 Sídelní struktura, sociodemografická analýza B)9.2 Vývoj počtu obyvatel B)9.3 Struktura obyvatel B)9.4 Vzdělanostní struktura B)10 BYDLENÍ B)10.1 Základní údaje o bytovém a domovním fondu B)10.2 Vývoj bytové výstavby B)11 REKREACE B)11.1 Turistická atraktivita B)11.2 Rekreace III. HOSPODÁŘSTVÍ B)12 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY B)12.1 Pracovní příležitosti B)12.2 Ekonomická aktivita B)12.3 Vyjížďka za prací... 75

6 B)12.4 Nezaměstnanost B)12.5 Cestovní ruch C) VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK VYHODNOCENÍ STAVU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK JEDNOTLIVÝCH OBCÍ PODLE PILÍŘŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ C)1 Zařazení území obce do jedné z osmi kategorií vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území C)2 Jednotné vyjádření výsledků této kategorizace v kartogramu C)3 Interpretace souvislostí vyplývajících z kartogramu C)4 Indikátory udržitelného rozvoje území D) VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ D)1 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST OBYVATEL V ÚZEMÍ D)1.1 PŘÍRODNÍ PILÍŘ D)1.2 SOCIÁLNÍ PILÍŘ D)1.3 HOSPODÁŘSKÝ PILÍŘ D)1.4 Odstranění nedostatků, využití příležitostí D)2 Dosažený stupeň rozvoje jednotlivých obcí E) OKRUHY PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ E)1 PROBLÉMY K ŘEŠENÍ VYPLÝVAJÍCÍ Z ROZBORŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ E)1.1 Prostředí E)1.2 Společnost E)1.3 Hospodářství E)2 ZÁVADY E)2.1 Urbanistické závady E)2.2 Dopravní závady E)2.3 Hygienické závady E)2.4 Ostatní závady E)2.5 Ohrožení území E)3 STŘETY

7 Úvod ÚVOD ZÁKLADNÍ ÚDAJE Aktualizace územně analytických podkladů pro obec s rozšířenou působností Tišnov (dále jen ORP) byla vypracována v období 2013/2014. USPOŘÁDÁNÍ DOKUMENTU ČÁST A: PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ZAHRNUJÍCÍ ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ: stav a vývoj území hodnoty území, jejich základní charakteristika a ochrana, která by měla být zakotvena v územním plánu limity využití území výčet jevů s legislativní ochranou zasahujících do ORP záměry na změnu využití území vyplývající především z polohy ve struktuře osídlení (záměry státu, kraje, širších vztahů), záměry vyplývající z platné ÚPD a jiné záměry (záměry z rozpracované ÚPD a další dokumentace, záměry vyplývající z požadavků obce) ČÁST B: ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ZAHRNUJÍCÍ ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ: environmentálního pilíře (horninové prostředí a geologie, vodní režim, hygiena životního prostředí, ochrana přírody a krajiny, zemědělský půdní fond, pozemky určené k plnění funkce lesa) + SWOT analýzy sociálního pilíře (veřejná dopravní a technická infrastruktura, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreace) + SWOT analýzy ekonomického pilíře (hospodářské podmínky, veřejná dopravní a technická infrastruktura, rozložení ekonomických subjektů, bydlení, rekreace) + SWOT analýzy ČÁST C: VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK zařazení každé obce do jedné z osmi kategorií jednotné vyjádření výsledků této kategorizace v kartogramu interpretace souvislostí vyplývajících z kartogramu indikátory udržitelného rozvoje území ČÁST D: VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ vyhodnocení - vzájemná vyváženost tří pilířů dosažený stupeň rozvoje jednotlivých obcí ČÁST E: OKRUHY PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ 7

8 Úvod PODKLADY Mapové podklady název zdroj datum poznámky Data od poskytovatelů Politika územního rozvoje Poskytovatelé dle zákona č. 183/2006 Sb název zhotovitel datum poznámky Politika územního rozvoje České republiky 2008 Podklady kraje MMR ČR schváleno usnesením vlády ČR č. 929 název zhotovitel datum poznámky ÚAP Jihomoravského kraje USB, s.r.o., Arch.Design, s.r.o. 2013, 2011 Územně plánovací dokumentace obcí (stav k ) OBEC název PLATNÉ ÚPD/ rok schválení fáze rozpracované ÚPD (měsíc, rok) počet změn Běleč - ÚP Běleč - Křeptov 2011 Křeptov Borač ÚP Borač 2010 Borovník ÚP Borovník 2014 Braníškov ÚPO Braníškov 2002 schválené zadání/červenec 2014 Brumov ÚP Brumov 2013 Březina ÚP Březina 2014 Bukovice ÚP Bukovice 2011 Černvír ÚPO Černvír 2005 opakované veřejné projednávání návrhu ÚP/leden 2014 Deblín ÚPO Deblín 2002 společné jednání o návrhu ÚP/prosinec 2014 Dolní Loučky ÚP Dolní Loučky 2013 Doubravník ÚP Doubravník 2013 Drahonín ÚP Drahonín 2010 Drásov ÚP Drásov/3 2009/2010/2013 Heroltice ÚP Heroltice 2013 Hluboké Dvory ÚP Hluboké Dvory 2013 Horní Loučky ÚP Horní Loučky 2008 Hradčany ÚPO Hradčany/5 2000/2003/2004/ 2008/2010 Kaly ÚP Kaly 2008 Katov ÚP Katov 2010 Křižínkov ÚP Křižínkov 2009 Kuřimská Nová ÚP Kuřimská Nová Ves 2011 Ves Kuřimské Jestřabí ÚP Kuřimské Jestřabí 2011 schvál. opak. zadaní - duben 2012/ upr.zadání leden

9 Úvod OBEC název PLATNÉ ÚPD/ rok schválení fáze rozpracované ÚPD (měsíc, rok) počet změn Lažánky ÚPO Lažánky /1 2000/2006 schválené zadání/květen 2013 Lomnice ÚPO Lomnice/1 2006/2011 schválené zadání / duben 2013 Lomnička ÚPNSÚ Lomnička/2 1998/2004/2006 Lubné ÚP Lubné 2010 Malhostovice ÚP Malhostovice-Nuzířov/1 2008/2011 Maršov ÚP Maršov 2011 Nedvědice ÚPO Nedvědice/1 2006/2008 veřejné projednání návrhu ÚP/prosinec 2014 Nelepeč - společné jednání o návrhu ÚP /červen 2011 Žernůvka Níhov ÚP Nihov 2008 Ochoz u ÚP Ochoz u Tišnova 2010 Tišnova Olší ÚP Olší/1 2009/2012 Osiky ÚP Osiky 2014 Pernštejnské ÚP Pernštejnské Jestřabí/1 2010/2013 Jestřabí Předklášteří ÚPNSÚ Předklášteří /2 1998/2002/ 2004 společné jednání o návrhu ÚP/ červenec 2011 Rašov ÚPO Rašov 2006 Rohozec ÚP Rohozec 2013 Rojetín schválené zadání /červen 2011 Řikonín ÚP Řikonín 2010 Sentice ÚPO Sentice /1 2002/2008 společné jednání o návrhu ÚP/červen 2014 Skalička ÚPO Skalička /2 2003/2004/ 2006 veřejné projednání návrhu ÚP/listopad 2014 Skryje ÚP Skryje 2014 Strhaře ÚPO Strhaře 2002 Svatoslav ÚP Svatoslav 2013 Synalov ÚP Synalov 2008 Šerkovice ÚP Šerkovice 2008 Štěpánovice ÚP Štěpánovice 2011 Tišnov ÚPNSÚ Tišnov / veřejné projednání /únor 2014 Tišnovská veřejné projednání návrhu ÚP/prosinec 2014 Nová Ves Újezd u ÚP Újezd u Tišnova/ZoÚ 2009/2014 zpráva o uplatňování ÚP Tišnova Unín ÚP Unín 2012 Úsuší ÚP Úsuší 2009 Vohančice ÚP Vohančice 2014 Vratislávka ÚP Vratislávka 2010 Všechovice ÚPO Všechovice /1 2002/2006 veřejné projednání/ únor 2014 Zhoř ÚPO Zhoř /1 2003/2008 schválené zadání/květen 2013 Žďárec ÚP Žďárec/ / 2013 Železné ÚP Železné

10 Úvod Seznam jevů obsažených v ÚAP (dle přílohy vyhlášky č. 500/2006 Sb.) a jejich umístění v textové a grafické části dokumentace (x jev zahrnutý v ÚAP; 0 jev nezískaný; - - jev, který se nevyskytuje na území ORP Tišnov) číslo jevu sledovaný jev existence jevu 1 zastavěné území x 2 plochy výroby x 3 plochy občanského vybavení x 4 plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území x 5 památková rezervace včetně ochranného pásma - 6 památková zóna včetně ochranného pásma x 7 krajinná památková zóna - 8 nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma x 9 nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor,včetně ochranného pásma x 10 Památka UNESCO včetně ochranného pásma - 11 urbanistické hodnoty x 12 region lidové architektury x 13 historicky významná stavba, soubor x 14 architektonicky cenná stavba, soubor x 15 významná stavební dominanta x 16 území s archeologickými nálezy x 17 oblast krajinného rázu a její charakteristika 0 18 místo krajinného rázu a jeho charakteristika 0 19 místo významné události x 20 významný vyhlídkový bod x 21 územní systém ekologické stability x 22 významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou x 23 významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou x 24 přechodně chráněná plocha 0 25 národní park včetně zón a ochranného pásma - 26 chráněná krajinná oblast včetně zón - 27 národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma - 28 přírodní rezervace včetně ochranného pásma x 29 národní přírodní památka včetně ochranného pásma - 30 přírodní park x 31 přírodní památka včetně ochranného pásma x 32 památný strom včetně ochranného pásma x 33 biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO - 34 NATURA evropsky významná lokalita x 35 NATURA ptačí oblast - 36 lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem 0 37 lesy ochranné x 38 les zvláštního určení x 39 lesy hospodářské x 40 vzdálenost 50 m od okraje lesa x 41 bonitovaná půdně ekologická jednotka x 42 hranice biochor x 10

11 Úvod číslo jevu sledovaný jev existence jevu 43 investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti x 44 vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranného pásma x 45 chráněná oblast přirozené akumulace vod - 46 zranitelná oblast x 47 vodní útvar povrchových, podzemních vod x 48 vodní nádrž 0 49 povodí vodního toku, rozvodnice x 50 záplavové území x 51 aktivní zóna záplavového území x 52 území určené k rozlivům povodní 0 53 území zvláštní povodně pod vodním dílem x 54 objekt/zařízení protipovodňové ochrany x 55 přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem - 56 lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa - 57 dobývací prostor x 58 chráněné ložiskové území x 59 chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry 0 60 ložisko nerostných surovin x 61 poddolované území x 62 sesuvné území a území jiných geologických rizik x 63 staré důlní dílo x 64 staré zátěže území a kontaminované plochy x 65 oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší x 66 odval, výsypka, odkaliště, halda 0 67 technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma x 68 vodovodní síť včetně ochranného pásma x 69 technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma x 70 síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma x 71 výrobna elektřiny včetně ochranného pásma x 72 elektrická stanice včetně ochranného pásma x 73 nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma x 74 technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma x 75 vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma x 76 technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma - 77 ropovod včetně ochranného pásma - 78 produktovod včetně ochranného pásma - 79 technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma 0 80 teplovod včetně ochranného pásma x 81 elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma x 82 komunikační vedení včetně ochranného pásma x 83 jaderné zařízení - 84 objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami - 85 skládka včetně ochranného pásma 0 86 spalovna včetně ochranného pásma - 87 zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma - 11

12 Úvod číslo jevu sledovaný jev existence jevu 88 dálnice včetně ochranného pásma - 89 rychlostní silnice včetně ochranného pásma 0 90 silnice I.třídy včetně ochranného pásma 0 91 silnice II.třídy včetně ochranného pásma x 92 silnice III.třídy včetně ochranného pásma x 93 místní a účelové komunikace 0 94 železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma1 x 95 železniční dráha regionální včetně ochranného pásma x 96 koridor vysokorychlostní železniční trati - 97 vlečka včetně ochranného pásma x 98 lanová dráha včetně ochranného pásma - 99 speciální dráha včetně ochranného pásma (lyžařský vlek) tramvajová dráha včetně ochranného pásma trolejbusová dráha včetně ochranného pásma letiště včetně ochranných pásem x 103 letecká stavba včetně ochranných pásem x 104 vodní cesta 105 hraniční přechod 106 cyklostezka, cyklotrasa, hipo a turistická stezka x 107 objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma x 108 vojenský újezd vymezené zóny havarijního plánování objekt civilní ochrany 111 objekt požární ochrany x 112 objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky x 113 ochranné pásmo hřbitova, krematoria x 114 jiná ochranná pásma ostatní veřejná infrastruktura počet dokončených bytů k každého roku x 117 zastavitelná plocha (dle schválené ÚPD) x 118 jiné záměry další dostupné informace (např. průměrná cena stavebního pozemku, průměrná cena zemědělské půdy a pod)

13 Část B A) PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ, ZAHRNUJÍCÍ ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ, JEHO HODNOT, LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ, ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ A)1 ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ A)1.1 Vymezení řešeného území Správní obvod obce s rozšířenou působností Tišnov (dále jen ORP, řešené území) zahrnuje obce: Běleč, Borač, Borovník, Braníškov, Brumov, Březina, Bukovice, Černvír, Deblín, Dolní Loučky, Doubravník, Drahonín, Drásov, Heroltice, Hluboké Dvory, Horní Loučky, Hradčany, Kaly, Katov, Křižínkov, Kuřimská Nová Ves, Kuřimské Jestřabí, Lažánky, Lomnice, Lomnička, Lubné, Malhostovice, Maršov, Nedvědice, Nelepeč - Žernůvka, Níhov, Ochoz u Tišnova, Olší, Osiky, Pernštejnské Jestřabí, Předklášteří, Rašov, Rohozec, Rojetín, Řikonín, Sentice, Skalička, Skryje, Strhaře, Svatoslav, Synalov, Šerkovice, Štěpánovice, Tišnov, Tišnovská Nová Ves, Újezd u Tišnova, Unín, Úsuší, Vohančice, Vratislávka, Všechovice, Žďárec, Zhoř, Železné. A)1.2 Širší vztahy Správní obvod obce s rozšířenou působností Tišnov, má ve struktuře Jihomoravského kraje okrajovou polohu. Nachází se na jeho severozápadním okraji, na rozhraní s krajem Vysočina. Na severozápadě sousedí s ORP Bystřice nad Pernštejnem, na západě s ORP Velké Meziříčí. Severovýchodní hranici sdílí s ORP Boskovice, východní s ORP Blansko, jihovýchodní s ORP Kuřim a jižní s ORP Rosice. ORP Tišnov spáduje do Brna - sídla Jihomoravského kraje. Dojížďková vzdálenost z Tišnova do krajského města Brna je cca 25 km. Vzhledem k této malé vzdálenosti je vazba na krajské město Brno velmi intenzivní a projevuje se vysokou vyjížďkou za pracovními příležitostmi a vyšší občanskou vybaveností. Řešeným územím prochází intenzivní silniční tah silnice II/385 Brno Tišnov, pokračující severozápadním směrem jako silnice II/387, která se u Bystřice nad Pernštejnem napojuje na silnici I/19. Význam tohoto dopravního tahu je klíčový pro napojení odlehlé části Vysočiny na dálnici D1 Praha Brno. Dalším důležitým dopravním koridorem je regionální železniční trať č.250 Brno Praha a č. 251 Tišnov Žďár nad Sázavou, která dotváří hlavní dopravní kostru řešeného území a je využívaná i o víkendech a speciálních společensko-kulturních akcích, organizovaných historickým spolkem Tišnova, Nedvědice a Bystřice nad Pernštejnem. Správní obvod obce s rozšířenou působností Tišnov je tradiční rekreační oblastí a zájmovým územím města Brna. Je vyhledávaným místem pro kvalitní bydlení ve zdravém nenarušeném životním prostředí a hojně navštěvované turisty. S nově vybudovanými cyklostezkami je přitažlivý pro cykloturistiku. A)1.3 Základní charakteristika ORP Území správního obvodu Tišnov (dále jen ORP, řešené území) o rozloze ha je tvořené 59 obcemi s obyvateli (stav k ). Je nazýváno bránou Vysočiny. Jedná se o region, jehož jihovýchodní oblast přísluší k Brněnské vrchovině, zbývající část území pak ke členité oblasti Českomoravské vrchoviny. Podíl nezaměstnaných osob dosažitelných k 31. březnu 2014 činila 7,8%. V roce 2013 SO ORP Tišnov zaznamenal přirozený přírůstek (tj. rozdíl počtu živě narozených dětí a počtu zemřelých obyvatel za stejné období) o 9 osob. Migrační saldo (tj. rozdíl počtu přistěhovalých a vystěhovalých osob za stejné období) je výrazně kladné dosahuje 209 osob. Celkový přírůstek činí 218 osob. Řešené území má přirozené funkční regionální středisko město Tišnov, které je jak svojí populační velikostí, tak koncentrací nabídky služeb a práce, významným střediskem osídlení v rámci celého Jihomoravského kraje (dvanácté největší město v kraji). Město je zařazeno do souboru středisek, které byly 13

14 Část B v roce 2003 vybrány jako pověřené obce III.stupně. Město Tišnov, nacházející se v jihovýchodní části ORP, má ve vztahu k okolním obcím správního území mírně excentrickou polohu. Tuto disproporci částečně vyvažuje městys Nedvědice, situovaný v severním cípu ORP. Sídla řešeného území patří velikostí k menším, mají venkovský charakter, který je dán jejich polohou v krajině. Charakteristickým znakem je vysoká hustota málo lidnatých obcí. Vzhledem ke kvalitě životního prostředí a malebnosti krajiny roste zájem o rekreační bydlení, rekreační a sportovní aktivity. V rámci řešeného území se nachází několik sídel, které jsou perspektivní pro budoucí rozvoj a posílení sídelní struktury řešeného území (např. Lomnice, Doubravník, Drásov). Krajina Tišnovska má harmonický charakter a typická pro ni je zejména její členitost vytvořená údolími vodních toků a lesnatými celky na vrcholech kopců. Kopcovitému terénu této oblasti dominuje hora Květnice, významná mineralogická lokalita a přírodní památka s teplomilnými druhy rostlin, hora Klucanina, na níž byla nově postavena rozhledna a vrchol Sýkoř v severní části řešeného území. Páteří území je řeka Svratka výrazný tok procházející územím od severozápadu směrem k jihovýchodu. Zemědělsky využívané plochy orné půdy jsou zastoupeny především na rovinatějších plochách, navazujících na zastavěná území města a obcí regionu. Lesní plochy tvoří 43,3 % plochy z celkové plochy ORP. A)2 HODNOTY ÚZEMÍ V grafické části jsou vyznačené ve výkrese č.1 Výkres hodnot území. A)2.1 Kulturní hodnoty Kulturní hodnoty jsou v řešeném území prezentované hodnotami památkově chráněnými, z nichž jsou nejvýznamnější: národní kulturní památka hrad Pernštejn, národní kulturní památka areál cisterciáckého kláštera Porta Coeli v Předlášteří (stavebně nejcennější část románsko gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie) a památkové zóny v Doubravníku a Lomnici. (viz. kap. A)3. Limity využití území ). V řešeném území se nachází řada kulturních hodnot, které nejsou chráněny legislativou např: historické jádro města Tišnova a další církevní stavby a objekty, které jsou nedílnou součástí kulturního dědictví. číslo jevu sledovaný jev dle Přílohy 1, vyhlášky č. 500 / 2006 Sb. hodnoty území 11 urbanistické hodnoty území s historicky i esteticky cennou urbanistickou kompozicí zahrnující části sídel, rozptýlené zástavby nebo urbanizované krajiny o prostor historického jádra obcí např: Tišnov - náměstí obklopené historickou zástavbou s plošným výskytem archeologických nálezů a situací ze století o prostory původních návsí s okolní zástavbou 12 region lidové architektury území se zvýšeným výskytem dochovaných objektů lidové architektury ve svém původním umístění a urbanistické skladbě o oblast leží na pomezí horácké lidové architektury její formy (lokální dyjsko oslavská a dyjsko svratecká) lze najít na celém sledovaném území 13 historicky významná stavba, soubor budova nebo soubor staveb významné svou minulostí; např. spojené s narozením či pobytem známé osobnosti nebo jako dějiště historické události o drobná architektura kříže, boží muka, smírčí kameny, o kapličky a kostely o pomníky o pomníky padlým 14

15 Část B číslo jevu sledovaný jev dle Přílohy 1, vyhlášky č. 500 / 2006 Sb. architektonicky cenná stavba, soubor jedinečné stavby a jejich soubory zapsané do ÚSKP (např. stavby významných architektů, slohově čisté budovy, dochované stavby lidového stavitelství významná stavební dominanta stavby a jejich soubory, jejichž umístění v terénu či charakter je činí výrazně viditelné a do velké míry ovlivňující vizuální charakter sídla i krajiny významný vyhlídkový bod veřejně přístupné místo, jehož vyvýšené umístění v terénu (vrchol kopce, úbočí) nebo v rámci stavby (rozhledna, věž) umožňuje přehlednout významnou a atraktivní část okolního území hodnoty území o areál kláštera Porta Coeli v Předklášteří u Tišnova (zároveň i historicky významná) o hrad Pernštejn (zároveň i historicky významná) o historické jádro Lomnice a Doubravníku v rozsahu MPZ o historické jádro v Černvíru o barokní budovy v Tišnově o funkcionalistické domy jihovýchodně od Tišnovské Nové Vsi o o hrad Pernštejn o areál kláštera Porta Coeli v Předklášteří u Tišnova o kostel Sv. Václava v Tišnově o kostel Korunování P. Marie v Předklášteří u Tišnova o Sýkořský vysílač o železniční viadukt Dolní Loučky o kostel Červnír, Doubravník,... o kostely, kapličky, morové sloupy,... o rozhledny (Klucanina, Křivoš,...) o vyhlídky (vrcholy kopců,...) A)2.2 Přírodní hodnoty Kromě přírodních hodnot chráněných legislativou (viz. kap. A)3. Limity využití území ) jsou v řešeném území vymezeny tyto přírodní hodnoty: číslo jevu 21 sledovaný jev dle Přílohy 1, vyhlášky č. 500 / 2006 Sb. územní systém ekologické stability nadregionální vymezuje MŽP regionální vymezují krajské úřady lokální vymezují úřady ORP hodnoty území o nadregionální biokoridory a biocentra (údolí Hodonínky ) o regionální biokoridory a biocentra (Jahodná, Květnice,...) o lokální biokoridory a biocentra (Za Hamrem, Lhoty,...) 34 NATURA 2000 EVL eviduje AOPK v ÚSOP o Sokolí sklála, Loučka, Doubravník kostel, Prudká, Rojetínský hadec, Údolí Chlébského potoka, Květnice, Malhostovické kopečky, Zlobice, Trenckova rokle 37 lesy ochranné o zařazení rozhoduje krajský úřad o na celém území ORP Tišnov 38 les zvláštního určení o zařazení rozhoduje krajský úřad o na celém území ORP Tišnov 15

16 Část B číslo jevu 39 sledovaný jev dle Přílohy 1, vyhlášky č. 500 / 2006 Sb. lesy hospodářské lesy, které nejsou zařazeny do kategorie lesů ochraných nebo lesů zvláštního určení o na celém území ORP Tišnov hodnoty území Další přírodní hodnoty: Vodní toky: Svratka, Bobrůvka, Besánek Přírodní dominanty: Květnice, Sýkoř, Klucanina Významná soliterní zeleň: vzrostlá zeleň utvářející obraz a charakter území charakteristickým prvkem jsou významné soliterní dřeviny na celém území - lípy, javory, jírovce, které utvářejí charakter kulturní krajiny a zastavěných částí obcí Dále jsou v grafické části vymezeny přírodní hodnoty dané legislativou viz. kap. A)3. Limity využití území. A)3 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ V grafické části jsou vyznačené ve výkrese č. 2 Výkres limitů využití území. A)3.1 Ochrana kulturního dědictví A)3.1.1 Památkové zóny číslo jevu 6 sledovaný jev dle Přílohy 1, vyhlášky č. 500 / 2006 Sb. památková zóna včetně ochranného pásma prohlašuje MK; rozhodnutí o OP vydává úřad ORP limity využití území o MPZ Doubravník vyhláška MK č. 250 / 1995 Sb. ze dne o prohlášení území historických jader vybraných měst a jejich částí za památkové zóny o MPZ Lomnice u Tišnova vyhláška Jihomoravského KNV ze dne o prohlášení historických jader měst za památkové zóny A)3.1.2 Nemovité kulturní památky číslo jevu 8 sledovaný jev dle Přílohy 1, vyhlášky č. 500 / 2006 Sb. nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma prohlašuje MK, rozhodnutí o OP vydává úřad ORP limity využití území o viz. Seznam nemovitých kulturních památek zapsaných v ÚSKP o OP kulturní památky kostela Nanebevzetí Panny Marie a dřevěného krytého mostu v Černvíru (Okresní úřad ve Žďáře n. Sázavou, č. j. 311 / ) 16

17 Část B Seznam nemovitých kulturních památek zapsaných v ÚSKP reg. číslo MonumNet název kulturní památky katastrální území 30392/ boží muka Borač 22863/ kaple Borač 10514/ zvonička Borovník kříž za obcí Březina kříž na návsi Březina 30514/7-665 boží muka u obce Březina u Tišnova 27863/ most přes Svratku (lávka) Černvír 25066/ kostel Nbvz. Panny Marie Černvír 12350/ venkovská usedlost č. p. 2 Černvír 26312/7-669 kříž z r v lese na silnici Deblín Vohančice Čížky 37352/ empírová myslivna Deblín 46814/7-668 farní kostel sv. Mikuláše s ohradní zdí a branou Deblín 37927/ farní kostel sv. Martina Dolní Loučky 30916/ zřícenina hradu Lúčka zv Střemchov Dolní Loučky dům č. p. 24, venkovská usedlost Doubravník 28445/ socha sv. Jana Nepomuckého Doubravník 34167/ socha sv. Šebestiána Doubravník 29110/ kaple na Bozince Doubravník 29675/ mlýn č. 41 (vodní mlýn) Doubravník 15837/ kaplička sv. Anny Doubravník 34766/ kostel Nalezení sv. Kříže Doubravník 17446/ stará škola Doubravník 50103/ měšťanský dům Doubravník 50836/ měšťanský dům - býv. Pošta č.p. 72 Doubravník 28860/ proboštství Doubravník 36841/ obytný dům č. p. 87- venkovská usedlost Doubravník venkovská usedlost, s omezením, bez včelínu Doubravník 11465/ dřevěný mostek Doubravník - Prudká 34655/ zřícenina hradu Košíkov Drahonín 30057/7-701 farní kostel Povýšení sv. Kříže Drásov 50013/ komplex mlýna čp. 42 a 82 Drásov 29004/7-448 Zřícenina hradu Trmačov Hluboké Dvory 29285/ zvonička Jilmoví 21221/ zvonička Kaly 28224/ kaple sv. Anny Křižínkov 21862/ venkovská usedlost Křížovice 0 kříž Kuřimské Jestřabí 27534/ kaplička Kuřimské Jestřabí 22590/7-788 boží muka - při silnici směrem k Maršovu Lažánky 32903/7-787 farní kostel Nejsv. Trojice s ohradní zdí Lažánky 45820/ hostinec Litava 18957/7-519 oranžerie Lomnice kašna Lomnice u Tišnova 17

18 Část B reg. číslo MonumNet název kulturní památky katastrální území 28909/7-530 morový sloup se sochami na náměstí Lomnice u Tišnova - alegorická socha Lomnice u Tišnova - alegorická socha Lomnice u Tišnova 42190/7-531 socha sv. Jana Nepomuckého u silnice do Řepky Lomnice u Tišnova - alegorická socha "LOM" Lomnice u Tišnova - park u zámku + budova býv. zahradnictví Lomnice u Tišnova 45015/7-532 židovský hřbitov Lomnice u Tišnova 18531/7-528 radnice- čp. 32 Lomnice u Tišnova 32061/7-526 synagoga Lomnice u Tišnova 45305/7-527 kaple sv. Antonína na hřbitově s ohradní zdí Lomnice u Tišnova - altánek v zahradě zámku- čp. 226 Lomnice u Tišnova 46516/7-529 fara- čp. 73 Lomnice u Tišnova 18957/7-519 zámek- čp. 35 Lomnice u Tišnova dům č.p.72 Lomnice u Tišnova 23129/7-525 farní kostel Navštívení P. Marie, + socha sv. Jana Křtitele- socha sv. Vavřince, socha sv. Jana Lomnice u Tišnova Nepomuckého- část ohradní zdi s branou kaple na Novém světě Lomnice u Tišnova židovská škola Lomnice u Tišnova sýpka Lomnice u Tišnova měšťanský dům č.p. 62 Lomnice u Tišnova dům č. p. 22 Lomnice u Tišnova 35372/7-799 boží muka - na kopci Čimperka Lomnička u Tišnova 51109/ soubor staveb usedlosti čp. 4 Lomnička u Tišnova 16768/7-798 kaplička sv. Bedřicha - na návsi Lomnička u Tišnova 18350/ kaple Lubné 46109/7-808 filiální kostel sv. Vavřince Malhostovice smírčí kámen Malhostovice 25779/7-809 hřbitůvek - na Vobůrce Maršov 22887/ kostel sv. Kunhuty Nedvědice dům č. p. 35 Nedvědice 25399/7-842 kříž z r Nelepeč 25748/7-841 kříž Nelepeč 46262/ farní kostel sv. Jiří Olší 16954/7-565 zřícenina hradu Levnov Osiky - socha sv. Felixe Pernštejn - socha sv. Jana Nepomuckého Pernštejn - socha sv. Jana Nepomuckého Pernštejn - kašna se sv. J. Nepomuckým Pernštejn - socha I Pernštejn - socha Flóry Pernštejn - socha Herkula Pernštejn - socha - mytologická postava Pernštejn - park u hradu Pernštejn - most k hradu Pernštejn 27097/ Areál hradu Pernštejn Pernštejn 18

19 Část B reg. číslo MonumNet název kulturní památky katastrální území - předhradí Pernštejn - altánek II Pernštejn 27538/ most (lávka) přes Nedvědičku / Pernštejn Pernštejn - altánek I Pernštejn 42223/ kaplička Pernštejnské Jestřabí - probošství, proti portálu kostela Předklášteří Předklášteří - náhrobek MUDr. Viléma hr.mundiho Předklášteří - náhrobek Josefa Břenka Předklášteří 28276/ cisterciácký klášter Porta Coeli - osada Předklášteří s ohradní zdí a sýpkou Předklášteří 21798/ kostel P. Marie na hřbitově- Předklášteří /správně kostel Nejsvětější Trojice/; v ÚSKP kostel Korunování Předklášteří P. Marie 39496/ kostel Nanebevzetí Panny Marie Předklášteří - klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie Předklášteří - márnice Předklášteří 45823/7-969 socha sv. Floriána v zahradě domu č. 80 Sentice - socha sv. Jana Nepomuckého v zahradě domu č. 80 Sentice 31673/ zřícenina hradu Rysov Skryje 26735/7-989 farní kostel Nbvz. P. Marie Svatoslav u Tišnova 46962/7-990 rudný důl - zbytek štoly za obcí Svatoslav u Tišnova 19782/ sušírna ovoce Šerkovice 49647/ boží muka Štěpánovice u Tišnova 14867/ smírčí kámen na obecním kopci Štěpánovice u Tišnova 30468/ smírčí kámen u Bednářova lesa Štěpánovice u Tišnova 49646/ kaple sv. Cyrila a Metoděje Štěpánovice u Tišnova 12321/ kaplička sv. Anny Štěpánovice u Tišnova 18484/ kašna, nám. Míru Tišnov 42107/ boží muka u silnice do Lomničky Tišnov 22543/ boží muka u silnice do Železného Tišnov 17985/ sloup P. Marie na náměstí Tišnov 16316/ socha sv. Jana Nepomuckého u silnice k Deblínu Tišnov 22755/ hraniční kámen Tišnov 33983/ dům č (Dolní nám.) č. 103 Komenského nám. Tišnov 42226/ dům čp dům u Müllerů - Jungmannova čp. 80 Tišnov 22503/ budova spořitelny - Komenského nám. 124 Tišnov 33392/ farní kostel sv. Václava Tišnov 25198/7-885 stará rychta - dům č. 3 Tišnov 36437/ vila, (Gottwaldova) Riegrova Tišnov 14618/ dům č. 82, Jungmannova ul. Peklo Tišnov 24456/ vila, (Gottwaldova) Riegrova Tišnov 36161/ budova hotelu, nám. Míru 120 Tišnov 21650/ vila, (Gottwaldova) č. 9, čp Riegrova Tišnov 19615/ radnice Tišnov 37799/ rodinná vila- Riegrova 340 Tišnov 17288/ rodinná vila- Riegrova 425 Tišnov 19

20 Část B reg. číslo MonumNet název kulturní památky katastrální území 22930/ rodinná vila- Riegrova 331 Tišnov 21864/ budova nemocnice- Purkyňova Tišnov 21049/ dům č. 184, Na Humpolce - Brněnská ul. Tišnov 34984/ dům č. 67, Dvořáčkova ul. Tišnov 34978/7-884 kříž z r u rozcestí před vsí Tišnov - Pejškov 22624/ kříž z.r Tišnovská Nová Ves 22431/ kostel sv. Jiljí Újezd u Tišnova 29099/7-620 farní kostel sv. Petra a Pavla Unín 46244/ zámek Vohančice 26827/ boží muka u silnice do Skaličky Všechovice u Tišnova - boží muka Žďárec 37733/ farní kostel sv. Petra a Pavla Žďárec soubor budov Buchalova vodního mlýna Skryje A)3.1.3 Nemovité národní kulturní památky číslo jevu 9 sledovaný jev dle Přílohy 1, vyhlášky č. 500 / 2006 Sb. nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma prohlašuje vláda nařízením, rozhodnutí o OP vydává obecní úřad ORP limity využití území o viz. seznam nemovitých kulturních památek zapsaných v ÚSKP o OP národní kulturní památky hradu Pernštejna (vyhlášeno ONV ve Žďáře n. Sázavou Seznam nemovitých národních kulturních památek zapsaných v ÚSKP reg. číslo MonumNet katastrální území název památky vyhlášení 27097/ Pernštejn hrad Pernštejn Nařízení vlády č. 262/1995 Sb. ze dne o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky 28276/ Předklášteří cisterciácký klášter Porta coeli Nařízení vlády č. 50/2010 Sb. ze dne o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky 20

21 Část B A)3.1.4 Archeologie Území archeologického zájmu : Řešené území je územím archeologického zájmu ve smyslu 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Při zemních zásazích do terénu na takovém území dochází s vysokou pravděpodobností k narušení archeologických nálezů. číslo jevu 16 sledovaný jev dle Přílohy 1, vyhlášky č. 500 / 2006 Sb. území s archeologickými nálezy prohlašuje krajský úřad vydáním plánu území s archeologickými nálezy limity využití území o viz. seznam významných archeologických lokalit Seznam území s archeologickými nálezy: katastrální území "Porcsas" typ území s archeologickými nálezy Běleč u Lomnice /3 2 středověké a novověké jádro obce Křeptov /8 2 středověké a novověké jádro obce Brumov u Lomnice /1 2 středověké a novověké jádro obce Brusná /3 1 trať Lhotky Veselí u Lomnice /4 2 středověké a novověké jádro obce Hluboké Dvory /3 2 středověké a novověké jádro obce Hluboké Dvory /4 1 Trmačov - zřícenina hrádku (tvrze?) Lomnice u Tišnova /4 1 židovský hřbitov Lomnice u Tišnova /3 1 zámek-středověké a novověké jádro obce Ochoz u Tišnova /2 2 středověké a novověké jádro obce Osiky /10 1 ZSV Přibyslavice Osiky /2 2 středověké a novověké jádro obce Osiky /5 1 Hradisko- zřícenina hradu- kostel sv. Stanislava Rašov /2 2 středověké a novověké jádro obce Rohozec u Tišnova /1 2 středověké a novověké jádro obce Strhaře /3 2 středověké a novověké jádro obce Strhaře /5 1 Hradisko- zřícenina hradu- kostel sv. Stanislava Synalov /5 1 Hradisko- zřícenina hradu- kostel sv. Stanislava Synalov /1 2 středověké a novověké jádro obce Unín /2 2 středověké a novověké jádro obce Unín /4 1 Trmačov - zřícenina hrádku (tvrze?) Zhoř u Rohozce /1 2 středověké a novověké jádro obce Braníškov /4 2 středověké a novověké jádro obce Březina u Tišnova /9 1 "Polodíly k ostrovům"- Hradiska Březina u Tišnova /10 1 intravilán Deblín /9 1 historický intravilán Deblín /4 1 kostel sv. Mikuláše Deblín /3 1 zmizelý hrad v roztroušené zástavbě Deblín /5 2 ZSV Žďárce Drásov /4 1 "Keblány" Drásov /5 1 "Díly pod Horkami" Drásov /3 1 "Horky" Drásov /6 1 J od trati "Díly pod Horkami" Drásov /7 1 JV od trati "Díly pod Horkami" Drásov /4 1 Klučanské 21

22 Část B katastrální území "Porcsas" typ území s archeologickými nálezy Drásov /8 1 S od trati "Trávnice" Drásov /10 1 JZ od trati "Trávnické" Drásov /9 1 "Trávnické" Drásov /13 1 "U Bučků" Drásov /11 1 "U boží muky" Drásov /17 2 středověké a novověké jádro obce Drásov /12 1 "Prejtaky k Malhostovicím" Drásov /1 1 mezi tratěmi Čebínské dolní a Čebínské horní Heroltice u Tišnova /10 1 intravilán Heroltice u Tišnova /11 2 Horka Hradčany u Tišnova /8 1 "Pod horkou" Hradčany u Tišnova /2 1 "Hůrka" Hradčany u Tišnova /3 1 Na valech Hradčany u Tišnova /13 1 "Padělky u vinohrádku" Hradčany u Tišnova /1 1 K Čebínu Hradčany u Tišnova /4 1 "Sokolí"- "Velké klínky pod Sokolím" Holasice u Veverské Bítýšky /5 1 ZSV Ceblovice Holasice u Veverské Bítýšky /8 2 středověké a novověké jádro obce Lažánky u Veverské Bítýšky /1 1 hradiště U hráze- U čertovy hráze Lažánky u Veverské Bítýšky /3 1 Tábor Lažánky u Veverské Bítýšky /5 1 ZSV Ceblovice Lažánky u Veverské Bítýšky /1 1 středověké a novověké jádro obce Lažánky u Veverské Bítýšky /2 2 Šmelcovna Lomnička u Tišnova /10 1 Květnice Malhostovice /21 1 J od obce Skalička- "Paní hora Malhostovská"?? Malhostovice /18 1 "U Pluštaru", "Na Posedkách" Malhostovice /25 1 "U Nuzířova" Malhostovice /1 1 Malhostovice- Nuzířov Malhostovice /12 1 "Prejtaky k Malhostovicím" Malhostovice /16 1 "U Brabinky" Malhostovice /27 1 S obce Malhostovice /18 2 středověké a novověké jádro obce Malhostovice /14 1 Z od trati "U bílého kamene"- "Žalvíř" Malhostovice /15 1 "U bílého kamene" Malhostovice /6 1 "U bílého kamene" Malhostovice /5 1 "Díly nad humny" Malhostovice /1 1 "Na Jezerách nad Koudelkami" Malhostovice /3 1 "Jezera" Malhostovice /4 1 "Na díle" Malhostovice /2 1 mezi polohami Na Jezerách nad Koudelkami a Jezera Malhostovice /8 1 "Padělky pod kříbem"- "Zlámaniny" Malhostovice /7 1 "Jezera" Malhostovice /5 1 "pod Zlobicí" Malhostovice /4 1 "Polovy žleby" Malhostovice /9 1 "Nad nivkami pod Zlobicí" Nuzířov /20 1 "Kopaniny" 22

23 Část B katastrální území "Porcsas" typ území s archeologickými nálezy Nuzířov /19 1 "Bezkoutský", "Paní hora Nuzířovská"- "Kouty" Nuzířov /31 2 středověké a novověké jádro obce Nuzířov /12 1 u silnice Nuzířov /26 1 J obce Nuzířov Maršov u Veverské Bítýšky /5 2 středověké a novověké jádro obce Nelepeč /4 2 středověké a novověké jádro obce Žernůvka /6 2 středověké a novověké jádro obce Předklášteří /11 1 Besének Předklášteří /9 1 drobná fortifikace "Čepička" Předklášteří /12 1 výšina Kozí brada Sentice /1 1 K Čebínu Sentice /4 1 "Sokolí" Sentice /5 1 intravilán Sentice /7 1 pod Sokolím Sentice /6 1 Úzké u rybníka Skalička u Tišnova /23 1 "Obecníky" Skalička u Tišnova /22 1 S od obce Skalička Skalička u Tišnova /24 1 "Ohrazdy" Skalička u Tišnova /30 2 středověké a novověké jádro obce Svatoslav u Tišnova /2 1 kostel Nanebevzetí Pany Marie Šerkovice /1 2 středověké a novověké jádro obce Šerkovice /2 1 ZSV Tisová Štěpánovice u Tišnova /7 2 Středověké a novověké jádro obce Hájek u Tišnova /17 1 "Stanovisko" Pejškov u Tišnova /7 1 Ludvíkov Pejškov u Tišnova /8 2 středověké a novověké jádro obce Tišnov /3 1 středověké a novověké jádro města Tišnov /10 1 Květnice Tišnov /6 1 cihelny Tišnov /5 1 Mlýnsko Tišnov /8 1 Mlýnisko Tišnov /9 1 pod KLucaninou Tišnov /10 1 Květnice Čížky /2 2 středověké a novověké jádro obce Úsuší /5 2 Středověké a novověké jádro obce Vohančice /6 1 tvrz, intravilán Vohančice /7 1 Ludvíkov Všechovice u Tišnova /29 2 středověké a novověké jádro obce Všechovice u Tišnova /2 1 Rybníky Všechovice u Tišnova /28 1 "Pod Humny" Všechovice u Tišnova /3 1 "Horky" Železné /2 1 Hradisko Železné /1 1 intravilán obce Železné /7 1 U lípy Tišnov /7 1 U lípy Hájek u Tišnova /17 1 "Stanovisko" Blahoňov /7 2 středověké a novověké jádro obce Borač /5 2 středověké a novověké jádro obce Podolí u Borače /6 2 středověké a novověké jádro obce Borovník /2 2 středověké a novověké jádro obce Černvír /1 1 Hradisko-kostel Nanebevzetí P.Marie- tvrz Černvír /2 2 středověké a novověké jádro obce 23

24 Část B katastrální území "Porcsas" typ území s archeologickými nálezy Dolní Loučky /2 1 Kostel sv. Martina Dolní Loučky /1 2 středověké a novověké jádro obce Dolní Loučky /8 1 zřícenina hradu Loučky- též Střemchov Dolní Loučky /7 1 ZSV Chvališov- Chytálky Střemchoví /3 2 středověké a novověké jádro obce Střemchoví /1 2 středověké a novověké jádro obce Střemchoví /8 1 zřícenina hradu Loučky- též Střemchov Drahonín /6 2 středověké a novověké jádro obce Drahonín /7 2 kopaniny Drahonín /9 1 zřícenina hradu Košíkov Drahonín /10 2 ZSV Nevěřín Horní Loučky /2 2 středověké a novověké jádro obce Horní Loučky /3 2 středověké a novověké jádro obce Kaly /2 2 středověké a novověké jádro obce Zahrada /2 2 středověké a novověké jádro obce Zahrada /4 2 středověké a novověké jádro obce Křížovice /5 2 středověké a novověké jádro obce Kuřimská Nová Ves /4 2 středověké a novověké jádro obce Kuřimská Nová Ves /8 1 Borky - ZSV Bory Kuřimské Jestřabí /7 1 ZSV Chvališov Kuřimské Jestřabí /5 2 středověké a novověké jádro obce Kuřimské Jestřabí /7 2 středověké a novověké jádro obce Lubné /6 2 středověké a novověké jádro obce Lubné /8 1 Borky - ZSV Bory Nedvědice pod Pernštejnem /9 2 středověké a novověké jádro obce Nedvědice pod Pernštejnem /4 1 Klečany - ZSV a tvrz Pernštejn /1 1 hrad Pernštejn Pernštejn /7 2 Pernštejn-bývalý hospodářský dvůr Klokočí u Olší /2 2 středověké a novověké jádro obce Klokočí u Olší /3 2 středověké a novověké jádro obce Litava /3 2 středověké a novověké jádro obce Olší u Tišnova /1 1 kostel sv. Jiří Rakové /5 2 středověké a novověké jádro obce Husle /1 2 středověké a novověké jádro obce Jilmoví /6 2 středověké a novověké jádro obce Maňová /5 2 středověké a novověké jádro obce Pernštejnské Jestřabí /3 2 středověké a novověké jádro obce Pernštejnské Jestřabí /4 2 středověké a novověké jádro obce Prosatín /1 1 intravilán Rojetín /6 1 Na stráni - zřícenina hrádku Rojetín /3 2 středověké a novověké jádro obce Řikonín /2 2 středověké a novověké jádro obce Skryje /9 1 zřícenina hradu Košíkov Skryje /4 2 středověké a novověké jádro obce Skryje /5 1 Hrádek- zřícenina hrádku Skryje /11 1 zřícenina hradu Rysov Tišnovská Nová Ves /10 2 ZSV Nevěřín Tišnovská Nová Ves /11 1 zřícenina hradu Rysov Tišnovská Nová Ves /3 2 středověké a novověké jádro obce Újezd u Tišnova /13 1 Hrádek Újezd u Tišnova /1 2 středověké a novověké jádro obce Újezd u Tišnova /7 1 ZSV Chvališov- Chytálky 24

25 Část B katastrální území "Porcsas" typ území s archeologickými nálezy Katov /8 1 Borky - ZSV Bory Katov /3 2 středověké a novověké jádro obce Níhov /4 2 středověké a novověké jádro obce Vratislávka /2 2 středověké a novověké jádro obce Žďárec /12 2 středověké a novověké jádro obce Ostrov Víckov /4 2 středověké a novověké jádro obce Víckov /7 1 Na hradě - zřícenina hradu Žďárec /8 1 Havlov Žďárec /1 2 středověké a novověké jádro obce Žďárec /6 1 Na stráni - zřícenina hrádku Žďárec /2 2 středověké a novověké jádro části Podežďárec Doubravník /1 1 středověké a novověké jádro obce Malhostovice /9 1 "Nad nivkami pod Zlobicí" 25

26 Část B A)3.2 Ochrana přírody číslo jevu 22 sledovaný jev dle Přílohy 1, vyhlášky č. 500 / 2006 Sb. významný krajinný prvek registrovaný registrují je pověřené obecní úřady o Bažinka pod Sokolím o Bílá skála o Braníškovská horka o Braníškovské žleby o Březinský močál o Čimperská lada o Dálnice o Deblínská pastvina o Deblínský rybník o Díly o Dranč o Drásovská studánka o Hamerský o Hankovecký potok o Heroltická Horka o Heroltický potok o Hlinky o Homole o Horka o Hradisko o Hřbítek o Jamenská rokle o Jezera o Jezírko o Jižní svahy o K Hradčanské zastávce o Kláda o Klucanina Zmoly o Kolbabkův kopeček o Kosová o Kotouloska o Krajiny o Kručínková stráň o Křížíky o Lada nad nivou o Lada nad sídlištěm o Lada pod Dřínovou o Lažánecké zmoly o Lícha o Lipová alej na Hrádku o Lipová alej v Zamlýně o Loučka v Baňkovech o Louka nad Sečemi o Louka nad Stanovisky o Louky pod Čepičkou o Luh pod Dřínovou o Malý Petrov o Maršovské sady o Maršovský žleb o Meandry Lubě o Meze na dílech o Mezi zelami o Mlýnisko o Mokřad o Na Padělcích o Na příčníkách o Na širokém o Nad Homolí o Nad nivkami o Nad roklí limity využití území o Pod Čudánkou o Pod dlouhými padělky o Pod Doubravou o Pod Drančem o Pod horkou o Pod horou o Pod novou silnicí o Pod Ochůzkou o Pod Petrovem o Pod skalou o Pod Strážnou o Pod Svobodnicí o Pod Špilberkem o Pod Vinohradem o Pod Výrovkou o Pod Zhoří o Pod Železným o Podskalky o Prostřední hony o Přední hakenské strže o Při žlebech o Příčky o Rašovská lada o Rokle v hájku o Sádek o Samotínská lada o Sekery o Skála o Skalky o Stanovisko o Strejčkov o Suchá loučka o Svatoslavská kamenice o Svatoslavská lada o Svobodnice Janouškova zmola o Sychrák Kolbábka o Šafranice o Šerkovické padělky o Šerkovický rybníček o Tišnovská vodárna o U Bucků o U cesty o U dálnice o U Drásovského mostu o U Hálova mlýna o U Hradčanské zástávky o U Jezírka o U koupaliště o U staré vápenky o U Šmělcovny o U tabule o U tratě o U věže o U závisti o Údolí Lomničky o Úsušská rokle I o Úsušská rokle II o Úsušský remízek o Úvoz nad Žernůvkou o V Dílech 26

27 Část B číslo jevu 22 sledovaný jev dle Přílohy 1, vyhlášky č. 500 / 2006 Sb. významný krajinný prvek registrovaný registrují je pověřené obecní úřady o Nad řekou o Nad sady o Nad starou tratí o Nad studánkou o Nad širokým o Nad vinohradem o Nad zahradami o Nivky o Olšičky o Ovčárna o Ožlabský o Pastviska o Pískovna o Pod Březím limity využití území o Velká Dřínová o Vidové o Vinohrad o Výšinky o Za Horkou o Za Žlebci o Za Žlíbkami o Zadní díly o Zářez u tratě o Zmole o Ždanecký potok o Žlíbek významný krajinný prvek ze zákona přírodní rezervace včetně ochranného pásma náleží mezi zvláště chráněná území, eviduje AOPK v ÚSOP o mimo registrované VKP jsou dle zákona významnými krajinnými prvky v obecné poloze i údolní nivy, lesy, rybníky, vodní toky jsou vyjádřeny jinou položkou (PUPFL, vodní plochy a toky) o Hrádky o Nad horou o Pod Sýkořskou myslivnou o Obůrky Třeštěnec o Slunná o Sokolí skála o Údolí Chlébského potoka 30 přírodní park zřizuje se k ochraně krajinného rázu o Údolí Bílého potoka o Svratecká hornatina o Lysicko 31 přírodní památka včetně ochranného pásma náleží mezi zvláště chráněná území, eviduje AOPK v ÚSOP o Dobrá studně o Drásovský kopeček o Habrová o Hersica o Horní Židovka o Hrušín o Kačiny o Klášterce o Krkatá bába o Květnice o Luzichová o Malhostovická pecka o Míchovec o Padělky o Pilský rybníček o Pláně o Svídovec o Svratka o Sýkoř o Synalovské kopaniny o Údolí Chlébského potoka o Veselská lada o Veselský chlum o Zámecký les v Lomnici o Zlobice o Trenckova rokle o Rojetínský hadec o Na kutinách 27

28 Část B číslo jevu sledovaný jev dle Přílohy 1, vyhlášky č. 500 / 2006 Sb. památné stromy vyhlašují je pověřené obecní úřady, eviduje AOPK v ÚSOP NATURA evropsky významná lokalita eviduje AOPK v ÚSOP o Bohunčina lípa o Borovice u vily Franke o Buk v Rozkopalové zmole o Červený buk v zámecké zahradě o Drásovská mlýnská hruštička o Dub letní v areálu nemocnice o Helánové lípy o Hrušeň v Předklášteří o Humpolíčkova Lípa o Javor klen v Lomnici o Jeníkova hruška o Jeřáb břek u staré vápenky o Jubileum o Kalovská lípa o Krušínova lípa o Lípa o Lípa na kopečku o Lípa republiky o Lípa srdčitá o Lípa srdčitá v Lomnici o Lípa Svobody o Lípa u Brněnského kříže o Doubravník kostel o Květnice o Loučka o Malhostovické kopečky o Prudká o Rojetínský hadec o Sokolí skála o Trenckova rokle o Údolí Chlébského potoka o Zlobice limity využití území o Lípa u křížku o Lípa u školy o Lípa u vodárny o Lípa u Železného o Lípa velkolistá o Lipové stromořadí Na Hrádku o Lipové stromořadí v Tišnově o Lípy u sv. Jana v Tišnově o Lípy v Předklášteří o Obecní lípa za kostelem o Obecní lípa o Platan u Besénku o Pod kaštany o Skupina líp v klášteře Porta Coeli o Skupiny dvou líp o Šindelkovy lípy o Tis červený o Tis obecný červený o Unínské lípy o Vrba u Krbu o Lípa u kapličky pod kostelem o Lípy srdčité A)3.3 Ochrana přírodních zdrojů, ochrana ložisek, zemského povrchu číslo jevu sledovaný jev dle Přílohy 1, vyhlášky č. 500 / 2006 Sb. lesy ochranné o zařazení rozhoduje krajský úřad les zvláštního určení o zařazení rozhoduje krajský úřad lesy hospodářské lesy, které nejsou zařazeny do kategorie lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení vzdálenost 50m od okraje lesa k dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje je třeba souhlas příslušného orgánu státní správy lesů o na celém úžemí ORP Tišnov limity využití území o Dle zákona č.289/1995 Sb. je nutno respektovat území v návaznosti na pozemky určené k plnění funkcí lesa - do 50 m. musí být v podrobnější dokumentaci projednány se státní správou lesů, zástavba musí být obrácena k lesnímu porostu nezastavěnou částí pozemku 41 bonitovaná půdně o Celostátní databáze BPEJ (zajišťuje MZe prostřednictvím odborné 28

29 Část B číslo jevu sledovaný jev dle Přílohy 1, vyhlášky č. 500 / 2006 Sb. ekologická jednotka Informace o kvalitě půdy investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranného pásma zdroje, které jsou nebo mohou být využívány pro potřeby člověka vodní útvar podzemních vod vymezené soustředění pozdemní vody v příslušném kolektoru povodí vodního toku, rozvodnice povodí je území, ze kterého veškerý povrchvový odtok odtéká sítí vodních toku k určitému místu vodního toku; povodí je ohraničeno rozvodnicí organizace) limity využití území o Stavby a zařízení pro protierozní ochranu, optimalizaci vodního režimu a revitalizaci krajiny a drobných vodních toků o ochranná pásma vymezována s ohledem na ochranu vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou s průměrným odběrem více než m 3 za rok. Jsou stanovována vodoprávním úřadem o ochranná pásma I. stupně (ochrana vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného místa) o ochranná pásma II. stupně (ochrana vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem) o Boskovická bráza jižní a severní část o Krystalinikum v povodí Svratky střední a západní část o Kuřimská kotlina o povodí I. řádu Dunaj o povodí II. řádu Dunaj o povodí III. řádu Svitava, Svratka o povodí IV. řádu Bedřichovský potok, Besének, Bílý potok, Blahoňůvka, Bobrůvka, Boračský potok, Březinka, Býkovka, Čebínský potok, Hadůvka, Halda, Chlébský potok, Kozlí potok, Křeptovský potok, Křížovský potok, Kuřimka, Lažánka, Libochovka, Lomnička, Lubě, Maršovský potok, Nedvědička, Pejškovský potok, Podhorka, Přibyslavický potok, Rakovec, Svratka, Závistka, Žlébský potok záplavové území administrativně určené území, které může být při výskytu povodně zaplaveno vodou aktivní zóna záplavového území hranice aktivní zóny záplavového území ohraničující území v zast. územích obcí, jež při povodni odvádí rozhodující část celkového průtoku území zvláštní povodně pod vodním dílem vymezení území ohroženého zvl. povodněmi dobývací prostor stanoví obvodní báňský úřad, prostor s dočasnou změnou území a jeho ochrana 58 chráněné ložiskové o Březina o návrhová záplavová čára návrhové povodně s periodicitou 5, 20 a 100 let (Q5, Q20, Q100) o vodní toky: Bobrůvka, Svratka o vodní toky: Bobrůvka, Svratka o zvláštní povodeň pod vodním dílem Vír o Lažánky o Předklášteří I. o Předklášteří u Tišnova 29

30 Část B číslo jevu sledovaný jev dle Přílohy 1, vyhlášky č. 500 / 2006 Sb. území ochrana výhradního ložiska proti znemožnění nebo stížení jeho dobývání; stanoví MŽP ložisko nerostných surovin osvědčení o výhradním ložisku vydává MŽP poddolované území území se zvlášť nepříznivými inženýrsko geologickými poměry 62 sesuvné území a území jiných geologických rizik např. sesuvy, radiometrické anomálie o Černvír o Lažánky o Malhostovice o Rašov o Smrček limity využití území o výhradní ložisko Březina Bačkovec, Lažánky, Malhostovice, Nedvědice Sejřek, Předklášteří, Předklášteří Dřínová, Rašov, Smrček o prognózní zdroje Strhaře - Kozárov lokality plošné o Deblín o Drahonín o Heroltice u Tišnova o Holasice u Veverské Bitýšky o Javůrek o Klokočí u Olší o Křižínkov o Lažánky u Veverské Bitýšky o Litava o Maršov u Veverské Bitýšky o Maršov u Veverské Bitýšky Lažánky o Pernštejn o Předklášteří Závistka o Předklášteří Kozí brada o Smrček o Svatoslav u Tišnova o Tišnov Květnice o Tišnov Květnička lokality bodové o Březina u Tišnova o Deblín o Dolní Loučky štola u tunelu o Doubravník o Hájek u Tišnova o Kaly o Kuřimské Jestřabí o Maršov u Veverské Bitýšky propad o Maršov u Veverské Bitýšky o Rašov o Strhaře o Svatoslav u Tišnova o Zhoř u Rohozce o Hajánky o Hradčany u Tišnova o Malhostovice o Nelepeč o Lomnice o Rohozec 30

31 Část B A)3.4 Ochrana veřejné infrastruktury číslo jevu 67 sledovaný jev dle Přílohy 1, vyhlášky č. 500 / 2006 Sb. technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma limity využití území o technologický objekt zásobování vodou - vodojem o technologický objekt zásobování vodou - čerpací stanice o technologický objekt zásobování vodou - úpravna vody 68 vodovodní síť včetně ochranného pásma zejména přiváděcí řády do úpravny vody a z úpravny vody o vodovodní síť pitné vody technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma zejména přiváděcí stoky k čistírně odpadních vod výrobna elektřiny vřetně ochranného pásma výrobna elektřiny (elektrárna) nad 1 MW elektrická stanice včetně ochranného pásma elektrická stanice (rozvodna, trafostanice) ZVN / VVN, VVN / VN, VN / NN nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma zahrnuje: - nadzemí vedení ZVN, VVN, VN, NN -podzemní kabelové vedení VVN, VN, NN technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma zásobník plynu, plynojem, regulační, předávací, kompresorová stanice a další vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma zahrnuje: - velmi vysokotlaký a tranzitní plynovod a anodové uzemnění - vysokotlaký plynovod a anodové uzemnění - hlavní středotlaký plynovod a anodové uzemnění technologický objekt zásobování teplem včetně ochraného pásma jedná se např. o výrobny tepla, předávací stanice, výměníkové stanice apod. teplovod včetně ochranného pásma zahrnuje: - dálkový teplovod a jeho anodové uzemnění - primární teplovod a jeho anodové o technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod čistírna odpadních vod o technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod - přečerpávací stanice o technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod - ostatní zařízení o síť kanalizačních stok o výrobna elektřiny (fotovoltaické elektrárny) o elektrická stanice (rozvodna transformovna, stožárová trafostanice, zděná trafostanice) o nadzemní a podzemní vedení NN, VN o nadzemní vedení VVN, ZVN o technologický objekt zásobování plynem (regulační/ měřící stanice STL a VVTL, regulátor distribuční STL, stanice katodické ochrany) o ochranné a bezpečnostní pásmo technologického objektu zásobování plynem o VTL, STL a NTL plynovod o ochranné a bezpečnostní pásmo VTL, STL a NTL plynovodu o kotelna (Tišnov) o teplovod - Teplo T (Tišnov) 31

32 Část B číslo jevu sledovaný jev dle Přílohy 1, vyhlášky č. 500 / 2006 Sb. uzemnění elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma - EKZ veřejné komunikační sítě jako ústředna - EKZ neveřejné kouminkační sítě - rádiová zařízení (např. vysílače) komunikační vedení včetně ochranného pásma - komunikační vedení veřejné komunikační sítě mezi EKZ veřejné komunikační sítě - komunikační vedení neveřejné komunikační sítě mezi EKZ neveřejné komunikační sítě - rádiové směrové spoje Staré zátěže v území a kontaminované plochy limity využití území o EKZ České radiokomunikace, Vodafone, T-Mobile, SŽDC, O2 Czech Republic o ochranné pásmo EKZ o komunikační vedení ČD Telematika, E.ON, České radiokomunikace, itself, O2 Czech Republic, Energetika Kuřim, RWE GasNet, SŽDC, T mobile, Teplo T o ochranné pásmo komunikačního vedení o Šroubárna Zetor Předklášteří, TKO Tišnov Trnec, Cihelna Lomnice, SEM, s.r.o. závod Drásov, Horní Loučky, Maršov, Propadlí, skládky Sentice, Deblín, Drahonín, Lažánky, Olší, Předklášteří, Tišnov 91 silnice II.třídy včetně ochranného pásma o silnice II.třídy včetně ochranného pásma 92 silnice III.třídy včetně ochranného pásma o silnice III. tířdy včetně ochranného pásma 94 železniční dráha celostátní včetně o železniční dráha č. 250, 251 ochranného pásma o ochranné pásmo železniční dráhy 97 vlečka včetně ochranného pásma o vlečka včetně ochranného pásma objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma za objekty odpovídají ministerstav a jiné ústřední správní úřady objekt požární ochrany - sklady a zařízení MV GŘ HZS ČR - požární stanice a zařízení HZS kraje objekt důležitý pro plnění úkolů Policie ČR ochranné pásmo hřbitova, krematoria OP činí nejméně 100 m o např. čerpací stanice, mosty, nemocnice, atd o ochranná pásma objektů o požární stanice HZS Tišnov, školicí středisko Tišnov, výcvikový prostor Březina u Tišnova, sklady o policejní stanice o ochranné pásmo veřejných pohřebišť A)4 ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ V grafické části viz. výkres č. 3. Výkres záměrů na provedení změn v území. A)4.1 Politika územního rozvoje ČR (PÚR) POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR 2008 Rozvojové oblasti a rozvojové osy navržené na základě Politiky územního rozvoje České republiky jsou vymezeny v územích, v nichž z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu existují zvýšené požadavky na změny v území. OB3 Rozvojová oblast Brno Území ORP Tišnov je ovlivněné rozvojovou dynamikou krajského města Brna. Jedná se o území s velmi silnou koncentrací obyvatelstva a ekonomických činností, které mají z velké části i mezinárodní význam. Rozvojově podporujícím faktorem je dobrá dostupnost jak dálnicemi a rychlostními komunikacemi, tak i. 32

33 Část B tranzitním železničním koridorem. Sílící mezinárodní kooperační svazky napojují oblast zejména na prostor Vídně a Bratislavy. Pro řešení ÚPD Tišnova a obcí v tomto území vyplývá úkol: a) vytvořit územní podmínky pro řešení dopravní (zejména silniční) sítě jižně od dálnice D1 v souvislosti s rozvojem komerční zóny Brno-jih, b) vytvořit územní podmínky pro rozvoj rekreačního potenciálu okolí Brna. OS9 Rozvojová osa Brno Svitavy (Moravská Třebová) Obce mimo rozvojové oblasti a rozvojovou osu OS8, s výraznou vazbou na významné dopravní cesty, tj.silnici I/43, koridor připravované rychlostní silnice R 43 a železniční trať č.260 (Brno Česká Třebová). P10 koridor pro VVTL plynovodu DN 700 PN 63 Koridor P10 pro návrh VVTL plynovodu vedoucího z okolí obce Kralice nad Oslavou v kraji Vysočina k obci Bezměrov ve Zlínském kraji. A)4.2 Záměry kraje Dopravní infrastruktura: rychlostní silnice R43 varianty D4 A, D4 B, D4 D, D3 C/Z přestavba krajských tahů ÚAP JMK předkládají záměr na přestavbu krajského tahu, který se týká koridoru D37 II/385 Hradčany Čebín. Šířka koridoru je 150 m, zasahuje se obcí Hradčany, Sentice, Tišnov územní rezervy ÚAP JMK vymezují územní rezervy pro prověření možnosti budoucího využití a umístění ploch a koridorů silniční dopravy nadmístního významu: o DR16 II/387 napřímení Štěpánovice o DR11 II/379 napřímení Nelepeč Žernůvka o DR43 III/3795 Kuřimské Jestřabí Dolní Loučky, přeložka cyklistické koridory - ÚAP JMK vymezují vedení mezinárodní a krajské sítě cyklistických koridorů: o mezinárodní cyklistický koridor prochází obcemi: Běleč, Březina, Doubravník, Lomnice, Předklášteří, Heroltice, Lažánky, Lomnička, Šerkovice, Tišnov o krajský cyklistický koridor prochází obcemi Borač, Březina, Černvír, Deblín, Dolní Loučky, Doubravník, Drásov, Heroltice, Hradčany, Katov, Křižínkov, Kuřimská Nová Ves, Kuřimské Jestřabí, Lažánky, Maršov, Nedvědice, Předklášteří, Sentice, Štěpánovice, Tišnov Technická infrastruktura: ÚSES vedení VVN 400 kv včetně rozvoden - ÚAP JMK vymezují koridory pro vedení VVN 400 kv včetně rozvoden. Řešeného území se týká koridor TE3 procházející obcemi Hradčany a Sentice, šířka koridoru je 400 m. rozvodna VVN 400 kv ÚAP JMK vymezují plochu TE6 pro Rozvodnu 400 kv Čebín rekonstrukce a rozšíření. Plocha o rozloze 10 ha je vymezena na území obce Hradčany. VVTL plynovod Kralice Bezměrov poskytovatel NET4GAS zpřesňuje koridor TE34 VVTL plynovodu DN 700 PN 63 vedoucí z okolí obce Kralice nad Oslavou v kraji Vysočina k obci Bezměrov ve Zlínském kraji, procházející severně od Brna, vymezený v PÚR ČR Vední koridoru zasahuje na území obcí Malhostovice a Sentice, šířka koridoru je 400 m ÚAP JMK vymezují plochy a koridory nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability: nadregionální biocentra: o NRBC01 Údolí Hodonínky (Nedvědice, Osiky) nadregionální biokoridor: 33

34 Část B o NRBK 01 (Běleč, Borač, Černvír, Doubravník, Kaly, Lomnice, Nedvědice, Březina, Dolní Loučky, Heroltice, Lažánky, Lomnička, Nelepeč Žernůvka, Ochoz u Tišnova, Osiky, Předklášteří, Sentice, Štěpánovice, Synalov, Tišnov) regionální biocentra: o RBC017 U Krkaté báby (Hluboké Dvory) o RBC018 U Tabule (Rašov, Šerkovice, Tišnov o RBC019 Jahodná (Borač, Lomnice, Lomnička, Štěpánovice) o RBC020 Žďárná (Doubravník, Ochoz u Tišnova) o RBC021 Sýkoř (Osiky, Synalov) o RBC023 Pernštejn (Nedvědice) o RBC024 Sokolí skála (Borač, Doubravník, Ochoz u Tišnova) o RBC025 Havlov (Drahonín, Žďárec) o RBC026 Vrbka (Horní Loučky, Pernštejnské Jestřabí, Lomnička, Předklášteří) o RBC027 Květnice (Tišnov) o RBC028 Loučky (Dolní Loučky) o RBC029 Slunečná (Braníškov, Heroltice, Lažánky, Maršov, Tišnov) o RBC032 Hamerská (Maršov, Svatoslav) o RBC033 Červená (Svatoslav) o RBC034 Zlobice (Malhostovice) o RBC185 Nad horou (Černvír, Nedvědice) o RBC186Doubravník (Doubravník) o RBC187 Štěpánovice (Borač, Štěpánovice) o RBC188 Březina (Březina, Hradčany, Sentice) o RBC031 Ostrá (Lažánky) o RBC030 Výří skály (Sentice) regionální biokoridory: o RBK004 (Brumov, Osiky, Lomnice, Synalov) o RBK006 (Bukovice, Hluboké Dvory, Rohovec, Šerkovice, Tišnov, Unín) o RBK022 (Drahonín) o RBK023 (Horní Loučky, Olší, Pernštejnské Jestřabí, Skryje, Tišnovská Nová Ves, Ždárec) o RBK024 (Dolní Loučky, Horní Loučky, Kaly, Pernštejnské Jestřabí, Štěpánovice) o RBK025 (Černvír, Doubravník, Nedvědice) o RBK026 (Dolní Loučky, Předklášteří) o RBK030 (Lažánky, Maršov, Svatoslav) o RBK031 (Svatoslav) o RBK123 (Černvír, Doubravník, Nedvědice) o RBK124 (Doubravník) o RBK125 (Borač, Lomnice, Doubravník, Ochoz u Tišnova, Štěpánovice) o RBK126 (Březina, Hradčany, Předklášteří, Štěpánovice, Tišnov) o RBK127 (Březina, Heroltice, Hradčany, Lažánky, Sentice) o RBK005 (Synalov, Strhaře, Rašov, Lomnice, Šerkovice) o RBK029 (Lažánky) o RBK028 (Malhostovice) o RBK027 (Malhostovice) Vodní hospodářství: ÚAP JMK zpřesňují plochy morfologicky, geologicky a hydrogeologicky vhodné pro akumulaci povrchových vod (LAPV), vymezené v PÚR ČR 2008, vymezením územní rezervy pro pověření budoucího využití a umístění plochy LAR3 Kuřimské Jestřabí (Deblín, Dolní Loučky, Kuřimská Nová Ves, Řikonín, Újezd u Tišnova, Kuřimské Jestřabí). 34

35 Část B A)4.3 Záměry ze schválené územně plánovací dokumentace V řešeném území jsou v platné ÚPD obcí vymezeny funkční plochy a plochy s rozdílným způsobem využití: 117 zastavitelná plocha (dle schválené ÚPD) vymezuje se v územním plánu o hranice zastavitelné území, zastavitelné plochy (převzato z platné ÚPD) o plochy funkční plochy, plochy s rozdílným způsobem využití (viz. přehled ploch) A)4.4 Jiné záměry 118 jiné záměry veřejné i soukromé záměry změn v území plochy rezerv z platné a rozpracované ÚPD viz. přehled ploch rezerv příloha č. 2 Na základě dotazníkového šetření, které probíhalo na podzim roku 2014 v rámci ORP Tišnov byly definovány další záměry jednotlivých obcí. Tyto záměry zatím nejsou součástí územně plánovacích dokumentací a mají pouze informativní charakter. Informativní záměry jsou graficky znázorněny ve výkrese problémů k řešení v ÚPD ve formě bodů, linií a ploch. Index označení s názvy a popisy je uveden v následujících tabulkách. Informativní záměry znázorněné bodově Informativní záměry znázorněné liniově 35

36 Část B Informativní záměry znázorněné bodově B) ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ZAHRNUJÍCÍ ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ S UVEDENÍM JEHO SILNÝCH A SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB Zpracovaná témata: I. PROSTŘEDÍ Horninové prostředí a geologie Vodní režim Hygiena životního prostředí Ochrana přírody a krajiny Zemědělský půdní fond Pozemky určené k plnění funkce lesa B)1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ B)1.1 Geologické a geomorfologické a hydrogeologické poměry Tišnovsko má velice pestrou geologickou stavbu. Nalézá se zde několik geologických jednotek: strážecké moldanubikum, svratecké krystalinikum, moravikum, brněnský masív a boskovická brázda. Geologickou stavbu komplikují četné zlomy. Největší část regionu je tvořena horninami ze svratecké klenby moravika. Svratecká klenba má stavbu vrásového příkrovu. Tektonicky se dělí na spodní autochtonní, resp. paraautochtonní jednotku a příkrovovou jednotku. Autochtonní jednotku tvoří předdevonské krystalinikum a devonský obal (devon útvar starších prvohor mil. let). Předdevonská deblínská skupina má ve svém základu ve spodní části feldspatizované ruly a svory s polohami metabazitů a aplitických granitoidů, ve svrchní části pak převládají horniny svorového a fylitového typu. V nadloží deblínské skupiny spočívá paleontologicky doložený devon ve dvou vývojích závistském a květnickém. V závistském vývoji převládají na bázi kvarcity a konglomeráty, jež jsou do nadloží vystřídány karbonátovým souvrstvím. V květnickém vývoji převládají různé typy vápenců. V příkrovové jednotce v morávním příkrovu se od podloží do nadloží objevují tyto skupiny: skupina Bílého potoka, skupina bíteššká a skupina olešnická. Skupina Bílého potoka obsahuje grafitické fylity, kvarcity, kataklastické žuly a metabazity, na styku s bítešskou skupinou je vyvinut výrazný karbonátový horizont. Bítešská skupina zahrnuje řadu nejrůznějších variant tzv. bítešských rul s vložkami amfibolických rul, amfibolitů a vzácněji i karbonátových hornin. 36

37 Část B Olešnická skupina začíná výraznou polohou dvojslídných svorů, pokračuje mocným souvrstvím grafitických fylitů, svorů a vápenců, svrchní část pak obsahuje jemnozrnné biotické a dvojslídné pararuly s polohami krystalických vápenců a různých typů metabazitů. Na západě se moravikum stýká se strážeckým moldanubikem a svrateckým krystalinikem. Strážecké moldanubikum náleží skupině moldanubika. Je tvořeno komlexem biotických a sillimanitickobiotických pararul s různým stupněm migmatitizace, světlými gföhhlskými ortorulami, vložkami amfibolitů, krystalických vápenců, erlanů a skarnů, tělesy granulitů, serpentinitů a granosyenitů, četné jsou výskyty pegmatitových žil. Svratecké krystalinikum tvoří klín mezi horninami moldanubika a moravika v oblasti mezi Štěpánovem, Dolními loučkami a Rožnou. Na jeho stavbě se podílejí dvojslídné ruly, migmatity a ortoruly, v jižní části jsou to pak hojné metabazity, granulity, krystalické vápence (nedvědické mramory) a skarny. Na východě je moravikum ohraničeno boskovickou brázdou. Jedná se o jednostranný tektonický příkop směru SSV JJZ vyplněný permokarbonskými sedimenty: slepenci, brekciemi, pískovci, arkózami, prachovci a jílovci. Většina těchto hornin má červenou až červenohnědou barvu, která zvýrazňuje průběh boskovické brázdy v terénu. Na východ od boskovické brázdy se rozkládá brněnský masiv. Na stavbě tohoto masivu předdevonského stáří se podílejí magmatity a enlávy metamorfovaných hornin. Magmatity jsou zastoupeny celou škálou granitoidních hornin od granitů přes granodiority až k dioritům, popřípadě i bazičtějším typům. Enklávy tvoří ruly, migmatity, amfibolity, erlány, kvarcity a metabazity. Horniny brněnského masívu byly intenzivně deformačně postiženy, místy silně kontaminovány a metasomaticky přeměněny. Při západním okraji brněnského masivu se vyskytují izolované ostrůvky devonských vápenců Malhostovice, Čebín, Chudčice, Veveří. V oblasti Babího lomu se na horninách brněnského masívu uchovala kra červenofialových spodnodevonských slepenců facie old-red. Mladší platformní pokryvy jsou zastoupeny mořskými miocenními usazeninami (písky, štěrky, jíly) v Brněnské a Tišnovské kotlině a v přilehlých depresích, v oblasti Lažánek též sladkovodním miocénem (miocén útvar mladších třetihor mil. let). V pleistocénu (starších čtvrtohorách) pak došlo ve sníženinách a na závětrných svazích k ukládání spraší. (Lacina, Schneider, 2001) Dle geomorfologického členění České republiky (Demek a kol., 1987) se řešené území řadí do provincie České vysočiny, subprovincie Česko moravské soustavy. Tišnovsko je součástí dvou oblastí geomorfologického členení. Jihovýchodní oblast přísluší k Brněnské vrchovině, zbývající část území pak ke členité oblasti Českomoravské vrchoviny Zařazení do geomorfologické jednotky ČR (ČÚZK, 1996) systém: Hercynský subsystém: Hercynská pohoří provincie: Česká vysočina subprovincie: Českomoravská oblast: Českomoravská vrchovina oblast: Brněnská vrchovina celek: Boskovická brázda Hydrogeologické poměry jsou poměrně stálé na celém území, jenž patří geologicky do krystalinika Českého masívu s vysokou puklinatostí a vyznačují se velkým množstvím drobných zdrojů podzemní vody. Prakticky zde neexistují významné zdroje podzemní vody situované v údolních nivách řek. Charakteristickým negativem pro zásobování obyvatelstva z těchto drobných zdrojů téměř na celém území ORP je existence dusičnanů, železa, manganu a radonu v podzemní vodě. Charakteristika hydrogeologických poměrů Jihomoravského kraje vychází z Hydrologické rajonizace České republiky. ORP Tišnov zahrnuje toto členění: Boskovická brázda severní část (rajon 5221) a jižní část (rajon 5222) 37

38 Část B Boskovická brázda je nesouměrná tektonická pánev. Její výplň tvoří horniny permokarbonu jílovce, prachovce, pískovce a slepence. Na permokarbonu se jako denudační zbytky uchovaly horniny křídové a v jejich nadloží i neogenní sedimenty. Tvoří Kuřimskou kotlinu, která rozděluje Boskovickou brázdu na severní a jižní část. Permokarbonská výplň pánve je slabě puklinově propustná s koeficientem filtrace n.10-7 m.s -1. Krystalinikum v povodí Svratky (rajon 6560) Převážnou část rajonu pokrývají horniny svratecké klenby: fylity, svory, kataklastické žuly s metabazity, kvarcity a krystalické vápence. V těchto horninách se vytvořil nespojitý kolektor podzemních vod v přípovrchové zóně zvětralin a rozevřených puklin. Z hlediska tvorby odtoku jsou podzemní vody odtékající ze zvětralin obvykle významnější než výrony z rozevřených puklin. Odvodňování se děje nejčastěji skrytými výrony do údolních niv případně přímo do vodotečí. Kuřimská kotlina (rajon 2242) V tektonickém prolomu Boskovické brázdy se nad karbonskými horninami uchovaly ve formě denudačních zbytků křídové sedimenty, pískovce, slepence, slínovce a jíly a dále i neogenní sedimenty: jíly a jílovce nad bází tvořenou písky, štěrky a slepenci. Koeficient filtrace křídových sedimentů se pohybuje od n.10-4 až n.10-6 m.s -1, u neogenních bazálních písků od n.10-6 až n.10-7 m.s 1. B)1.2 Těžba nerostných surovin Tvoří významnou složku ve využívání území. Pestrost zastoupených nerostů, které jsou předmětem těžby, je velká. V severní části území byly dobývány rudy uranu, těžba je v útlumu, dopady do území jsou zejména ve formě poddolovaných území, odvalů, výsypek a existence povrchových areálů zajišťujících těžbu. V jihovýchodní části území existovaly lokality historické těžby rud. Posledním významným prvkem těžby nerostných surovin je stavební kámen a kámen pro kamenickou výrobu. Činné jsou 2 lomy v Předklášteří (severně a severozápadně od Tišnova) a jeden v Lažánkách. Doposud netěženo je ložisko polodrahokamů Rašov. B)1.3 Sesuvná a poddolovaná území Na území jsou evidována Českou geologickou službou Geofondem ČR plošné i bodové lokality historické důlní činnosti - poddolovaná území i lokality sesuvů. Nejvíce zatíženo důsledky důlní činnosti, je území na jihu a severozápadní hranici území. Jižní část, v katastrech obcí Svatoslav u Tišnova, Lažánky, Křižínkov, Heroltice, kde je dopadem část zastavěného území obcí v poddolovaném území. V těchto lokalitách se jedná o historická důlní díla. V severní části území jsou důlní činnosti dotčena zastavěná území obcí Drahonín, Olší a Tišnovská Nová Ves. V této lokalitě se jedná o důsledky těžby jižní části revíru dobývání uranu Dolní Rožínka. Na zbývajícím území ORP Tišnov nemá poddolování nebo sesuvu na zastavěná území významný vliv. SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky výskyt ložisek nerostných surovin a jejich ochrana (Lažánky, Předklášteří, Březina) pestrost nerostných surovin mineralogicky významná lokalita Květnice (Tišnov) a jiné geologicky významné lokality území zvýšená prašnost z provozu lomů (Předklášteří, Lažánky) vysoký podíl poddolovaných území (Drahonín, Olší, Maršov, Lažánky, Svatoslav) povrchové důsledky těžby (zejména lokalita u Drahonína) 38

39 Část B Příležitosti zajištění poptávky po nerostných surovinách z místních zdrojů následné využití ploch po těžbě - rekultivace (rekreace, různé formy zeleně vodní plochy) Hrozby výstavba v nevhodných územích (poddolovaných a v území ohroženém sesuvem) likvidace následků těžby uranu Problémy k řešení řešení využití ploch nevhodných pro zástavbu revitalizace ploch po těžbě B)2 VODNÍ REŽIM Vodní režim území ORP Tišnov zasahuje do povodí Moravy. Hlavními toky na území ORP jsou Svratka, Besének (levostranný přítok Svratky - Předklášteří), Bobrůvka (pravostranný přítok Svratky Předkláštěří), Lubě (levostranný přítok Svratky Březina) a Libochovka (pravostranný přítok Bobrůvky Dolní Loučky). Na území ORP se nenacházejí žádné významnější vodní plochy. Do území ORP nezasahuje žádná chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV). Generel (území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základní zásady využití těchto území) 2011 Mze ČR vymezuje plochy morfologicky, geologicky a hydrogeologicky vhodné pro akumulaci povrchových vod (LAPV), vymezené v PÚR ČR 2008, vymezením územní rezervy pro prověření budoucího využití a umístění. SO ORP Tišnov se týká lokalita LAR3 Kuřimské Jestřabí (Deblín, Dolní Loučky, Kuřimská Nová Ves, Říkonín, Újezd u Tišnova, Kuřimské Jestřabí) B)2.1 Vodní režim v krajině Krajina má schopnost akumulovat a zpomalit odtok velkého množství převážně povrchové vody. Tato schopnost krajiny je výrazně snížena především velkovýrobními způsoby hospodaření, jež se projevují vysokým zorněním půdy, velkými půdními bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě, nevhodnou skladbou dřevin v lese (smrková kultura na nevhodných místech) atd. Důsledkem negativních projevů takového hospodaření je nižší stabilita krajiny a v konečném důsledku zvyšující se riziko povodní. Nejhorší kombinací pro přirozený vodní režim v krajině je intenzivní zemědělská činnost na svažitém území. Dle metodik je z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu považován za kritický sklon nad 7 - pak dochází ke zhoršování přirozeného vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy. B)2.2 Stav povrchových a podzemních vod Voda transportuje živiny, ale zúčastňuje se rovněž na zprostředkování pohybu škodlivin v rámci různých ekosystémů. Důsledkem je, že může dojít ke kumulaci nahromadění škodliviny v některé ze součástí životního prostředí. Hlavním typem znečištění vod v našich podmínkách je eutrofizace znečištění vod nadměrným obsahem živin. Významnou měrou se na znečištění vod podílí také zemědělská výroba. Situace na území ORP Tišnov - stav povrchových vod z hlediska čistoty je nevyhovující. B)2.3 Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový, nejistý, nerizikový) identifikují tzv. rizikové vodní útvary - útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. 39

40 Část B B)2.4 Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový a nerizikový) identifikují tzv. rizikové vodní útvary - útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. B)2.5 Vodní eroze, extravilánové vody Vodní eroze Vodní eroze je jev, na jehož vzniku a průběhu se podílí celá řada faktorů např: délka a sklon svahu, ochranný vliv vegetace, odolnost půdy proti destrukční činnosti vody (obsah humusu, složení a vlhkost půdy), protierozní opatření. V zemědělsky využívané části krajiny řešeného území převládá intenzivní zemědělská činnost s velkovýrobními způsoby obhospodařování a s nimi spojené negativní zásahy do krajiny (meliorace, rušení rybníků, mezí, mokřadů, regulace a zatrubňování vodních toků). Zemědělská půda tak vykazuje nízké procento zeleně a malou retenční schopnost, dochází k nežádoucím vlivům na vodní režim rychlý odtok, vodní eroze, splachy půdy, zanášení vodních toků a svodnic. Problém vodní eroze se v řešeném území vyskytuje: na velkých nečleněných blocích zemědělské půdy na nadměrně sklonitých pozemcích s ornou půdou Extravilánové vody, lokální záplavy Problém s extravilánovými vodami a přívalovými dešti se vyskytuje zejména: na okraji sídel při přechodu zástavby do krajiny kde dochází k ohrožení majetku, narušení systému kanalizace a pod. Dále v krajině s vazbou na plochy orné půdy nečleněných velkých bloků, nebo s rizikovým sklonem. kde při přívalových deštích dochází k zanášení vodních toků, rybníků, svodnic. B)2.6 Záplavová území Vodní režim v krajině úzce souvisí se vznikem povodňových stavů. Na základě jejich výskytu jsou stanovována záplavová území v rozsahu přirozené povodně. V řešeném území je stanoveno záplavové území Q100 a aktivní zona záplavového území na toku: Svratka a na návrh správce vodního toku vymezil vodoprávní úřad na základě nebezpečnosti povodňových průtoků aktivní zónu záplavového území, Q100, Q20 a Q5 na toku: Bobrůvka SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky území má vysokou retenční schopnost (lesní porosty, trvalé travní porosty) výskyt údolních niv kolem říček a potoků vymezení a ochrana území s příznivými přírodními podmínkami pro akumulaci povrchových vod (LAPV) využívání kvalitní podzemní vody pro zásobování obyvatel pitnou vodou velkovýrobní způsoby obhospodařování zemědělské krajiny - malá retenční schopnost zemědělské krajiny narušení přirozeného vodního režimu v krajině v důsledku nevhodného hospodaření na pozemcích s rizikovým sklonem malé zastoupení vodních ploch v krajině 40

41 Část B Příležitosti Hrozby znečištění vodních toků v důsledku vodní eroze urbanizace záplavových území nedostatečná zabezpečenost ochrany obcí před povodněmi podpora zpracování pozemkových úprav - řešení protierozních opatření uplatnění protipovodňových opatření hospodařením s dešťovými vodami, zvýšením retence vody v krajině a snížením vodní eroze se sníží riziko záplav a zlepší hospodaření s vodou v řešeném území prověřit možnost vymezení nových vodních ploch ohrožení území záplavou lokální záplavy způsobené extravilánovými vodami při extrémních srážkách neprovádění údržby a čištění vodních toků postupné snižování kvality půdy vlivem vodní a větrné eroze, vlivem neřešní odkanalizování obcí Problémy k řešení identifikovat pozemky s rizikovým sklonem a navrhnout protierozní opatření celé území ORP (mimo jihovýchodu) umožnění návratu ekostabilizačních prvků do zemědělské krajiny (biokoridory, větrolamy, remízky, meze, solitární stromy, mokřady, zatravňování ploch výrazně narušených vodní erozí, obnova přirozeného stavu malých a středně velkých vodních toků) řešení opatření na eliminaci extravilánových vod v ÚPD navržením např. záchytných příkopů po obvodu zastavěných částí sídel, poldrů,... doplnění vodních ploch v krajině B)3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ B)3.1 Klimatické poměry Řešené území se nachází v pěti klimatických oblastech. V jižní části, na jihozápadě i jihovýchodě převažuje oblast MT 11, na severovýchodě ORP převažuje klimatická oblast MT 3, na východě MT 7. Severozápad zaujímá klimatická oblast MT 9 a na západě území zasahuje MT 5. (dle QUITT, 1975). B)3.2 Ovzduší Ovzduší je velmi podstatnou složkou životního prostředí a míru jeho znečištění je nutno zodpovědně sledovat a ovlivňovat. Na území správního obvodu ORP Tišnov nebyla v nařízení vlády č.350/2002 Sb., v platném znění, ani ve věstníku MŽP (12/2004) vyhlášena oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Tišnov proto není zařazen mezi prioritní a zřejmě nebude zařazen mezi prioritní ani na základě hodnocení imisních dat za následující roky. Podíl stacionárních zdrojů kategorie REZZO1 a 2 na území správního obvodu Tišnov na celkových krajských emisích znečišťujících látek je zanedbatelný. Majoritním zdrojem tuhých emisí jsou v oblasti ORP Tišnov malé zdroje REZZO3. Druhým největším zdrojem tuhých látek je doprava REZZO4. Sledují se zejména tyto složky znečištění - oxidy dusíku (NO x, zvláště NO a NO 2 ) - oxid siřičitý (SO 2 ) 41

42 Část B Znečištění ovzduší - polétavý prach - přízemní ozón (O 3 ) Stacionární zdroje znečištění ovzduší velké REZZO1: Provozovatel KORAL spol.s r.o. MEZ Nedvědice Lokalizace zdroje znečištění Tišnov - výroba zboží z plastů Nedvědice - elektromontážní strojírenský závod Stacionární zdroje znečištění ovzduší střední REZZO2: Provozovatel František Matlák Lokalizace zdroje znečištění František Matlák kamenolom Lažánky drobné provozovny situované v rámci zastavěného území - nejsou známy překročení hygienických limitů areály živočišné výroby některé z areálů svými negativními vlivy zasahují do zastavěného území sídel Stacionární zdroje znečištění ovzduší malé REZZO3: znečištění ovzduší z domácností obec Lomnice TZL - 4,78 řešené území je převážně plynofikováno. Problémem jsou domácnosti používající jako topné médium uhlí (negativní dopady na lidské zdraví, vegetaci a ekosystémy znečištění ovzduší PM10 a PM2,5 a polycyklickými aromatickými uhlovodíky). kotelny sídlištní panelové výstavby Znečištění ovzduší dopravou Dominantním zdrojem znečišťování ovzduší je stále se zvyšující osobní a nákladní automobilová doprava, zejména na silnici II/385. Hluk území v dosahu významných zdrojů (železnice, silnice II. a III. třídy, těžba) jsou zasažena zvýšenou hladinou hluku. Železniční doprava řešeným územím prochází elektrifikovaná železniční trať č. 250 Brno Havlíčkův Brod Kolín Praha a neelektrifikovaná železniční trať č. 251 Žďár nad Sázavou Nové Město na Moravě Tišnov. Negativní ovlivnění zástavby hlukem se dotýká zejména obcí, kterými prochází trať č.250, kde zatížení hlukem je až na hranici 70 db. K bezprostřednímu ohrožení obytné zástavby zde nedochází, v průběhu let se podél tratě rozšířily průmyslové zóny. Silniční doprava - míra ovlivnění je závislá na intenzitě dopravy a složení dopravního proudu (podíl těžké nákladní dopravy, podíl tranzitní dopravy). silnice II/385 a II/387 (hlavní silniční tah severozápad jihovýchod) - stále se zvyšující intenzita dopravy obtěžuje obyvatele přilehlé zástavby hlukem a zhoršujícím se životním prostředím. V ÚPD kraje a obcí jsou vymezeny plochy dopravní infrastruktury pro dílčí úpravy a případné přeložky za účelem zlepšení napojení na silniční síť vyššího řádu a tím i zlepšení hlukových poměrů v průběhu zástavbou (Hradčany, Drásov, Malhostovice) zejména intenzita dopravy do centra Tišnova z obcí severně od města obtěžuje obyvatele přilehlé zástavby hlukem a zhoršujícím se životním prostředím. Z hlediska ovlivnění obyvatel hlukem z dopravy vyplývá, že je nutné v co největší míře zajistit plynulost dopravních tras a zkvalitnit povrch komunikací (rozšíření silničních profilů, okružní křižovatky apod.). B)3.3 Voda Srážkové poměry: Průměrné roční srážky mm srážek. 42

43 Část B Odtokové poměry: Přímým recipientem vyčištěných odpadních vod je řeka Svratka, která vtéká do Dyje. Jakost povrchových vod: Znečištění vodních toků je dáno převážně zemědělskou činností. B)3.4 Půda Zatížení půd cizorodými látkami: V řešeném území se nenachází plochy zemědělské půdy zatížené nadlimitními hodnotami koncentrací cizorodých látek. V území se nachází staré ekologické zátěže jedná se především o skládky. B)3.5 Radioaktivita zemského povrchu Dle map radonového indexu převažuje v území riziko střední, v místech s dostatečným překryvem čtvrtohorních sedimentů riziko nízké až přechodné. Vysoké riziko výskytu radonu z geologického podloží se na území ORP Tišnov nachází v okolí Tišnovské Nové Vsi. B)3.6 Nakládání s odpady Na území ORP Tišnov je prováděna separace odpadů. Firma KTS, s.r.o. odváží pravidelně směsný domovní odpad, separovaný odpad a nebezpečný odpad na určená místa řízených skládek, do Spalovny odpadů Brno a dalších míst, určených k recyklaci. V obcích jsou umístěny kontejnery, v Tišnově je sběrný dvůr. Uvažuje se modernizace sběrného areálu. Cílem je navrhnout takový integrovaný systém nakládání s odpady, který zefektivní současný systém a upřednostní materiálové a energetické využívání odpadů před jejich odstraněním. SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky Příležitosti dlouhodobě vysoká kvalita životního prostředí emise ze stacionárních zdrojů jsou zanedbatelné ve srovnání s krajskými hodnotami převážná část obcí řešeného území je plynofikována fungující veřejný dopravní systém vybudovaný systém odpadového hospodářství, včetně separace komunálního odpadu zátěž z tranzitní dopravy - hluk, vibrace, exhalace na silnicích II/385, II/387, II/379, II/377 hluk podél silnic II. a III. třídy, procházejících zastavěným územím obcí, zasahuje i do ploch bydlení (zasahuje objekty bydlení a chráněný venkovní prostor) okolí výrobních areálů (sousedících s obytnou zónou) je obtěžováno hlukem a těžkou nákladní přepravou výskyt inverzních situací v zastavěném území v zimním období negativní vlivy zemědělských areálů nejsou vyhlášena PHO kolem objektů živočišné výroby snížení negativních účinků dopravy na hygienu prostředí - podporou nemotorové dopravy a integrovaného způsobu dopravy 43

44 Část B výstavba obchvatů a páteřních komunikací mimo zastavěnou část obcí národní program snižování emisí (06/2007) např. nové emisní parametry na spalovací zdroje výměna nevyhovujících kotlů na tuhá fosilní paliva, podpora využití obnovitelných zdrojů, podpora vozidel enviromentálně šetrnějších, osvěta týkající se dopadů na zdraví Hrozby zájem města Tišnova řešit problematiku materiálového a energetického využití odpadu plánovaná likvidace starých ekologických zátěží řešit PHO kolem objektů živočišné výroby využití obnovitelných zdrojů energie výstavba ČOV trvalé zvyšování podílů liniových zdrojů (automobilová doprava) na zhoršování kvality ovzduší a hlukové zátěže riziko narušení životního prostředí okolo ploch výroby lokální zdroje vytápění, které využívají tuhá fosilní paliva a částečný přechod na vytápění domácností fosilními palivy a odpady v důsledku zdražování plynu a elektřiny výskyt starých ekologických zátěží zvyšující se produkce odpadů, nízký podíl recyklace znečišťování povrchových i podpovrchových vod splaškovými vodami nárůst automobilové dopravy problémy s prosazováním obchvatů Problémy k řešení minimalizovat negativní vlivy vyplývající z provozu dopravní infrastruktury, zejména tranzitní dopravy (např. přeložky silnic, protihluková opatření ) v ÚPD stanovit maximální hranice negativního vlivu okolo výrobních a zemědělských areálů nové rozvojové plochy (chráněný venkovní prostor) neumisťovat v územích negativních vlivů na životní prostředí (hluku, znečištění ovzduší), u stávající zástavby nacházející se ve vazbě na negativních vlivů hluku řešit protihluková opatření zajistit plochy a koridory technické infrastruktury především v sídlech se zhoršenou kvalitou ovzduší, zajistit plochy pro výsadbu zeleně různých forem za účelem zachycení prašnosti, hluku (např. podél komunikací, areálů výroby, návětrných stranách) zajistit plochy pro fungující odpadové hospodářství (skládkovací kapacity, plochy pro sběr, třídění a recyklaci odpadů, kompostárny, bioplynové stanice,...) řešit problematiku materiálového a energetického využití odpadu rozvojové plochy pro výrobu a řešení odpadového hospodářství umisťovat přednostně ke kapacitním komunikacím a železnici 44

45 Část B B)4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Řešené území je charakteristické vysokým podílem lesních porostů. Pro oblast Tišnovska je charakteristická harmonie přírodního a kulturního prostředí s významnými prvky kulturně - historických hodnot. Ty dokreslují přírodní hodnoty dané přírodnímu horizontu vysokým podílem přirozených vodních toků. Na území se nachází zvláště chráněná území, významné krajinné prvky, památné stromy. O přírodních hodnotách území svědčí vyhlášení tří přírodních parků - Údolí Bílého potoka, Svratecká hornatina a Lysicko. Plocha přírodních parků zahrnuje třetinu výměry SO ORP Tišnov, dále se zde objevuje regionální a lokální ÚSES, který reprezentuje základní typy stanovišť v území. Pestrost je dána geologickou rozmanitostí a historickým využíváním krajiny. B)4.1 Zvláště chráněná území Vyhlášeny jsou v této kategorii přírodní památky a přírodní rezervace. Zahrnují především zbytky přirozených lesních porostů v severní a severovýchodní části území. B)4.2 Oblasti a místa krajinného rázu V řešeném území nejsou vymezeny. B)4.3 Územní systém ekologické stability Koncepce územního systému ekologické stability vychází z územně technického podkladu Ministerstva životního prostředí a Ministerstva pro místní rozvoj Regionální a nadregionální ÚSES ČR, z roku Na lokální úroveň byl podklad dopracován oborovými dokumentacemi - generely lokálního ÚSES. Území ORP Tišnov zasahuje na území okresu Ždár nad Sázavou, Brno-venkov a Blansko. Koordinační dokumentace vymezení lokálního ÚSES vznikaly pod správou jednotlivých Okresních úřadů. Koordinace proběhla v roce 2003 na krajské úrovni, řešeny byly skladebné části regionální a nadregionální úrovně. Regionálni a nadregionální systémy Zastoupen je nadregionálními a regionálními biocentry a biokoridory, které na území ORP zasahují. Koordinace vymezení byla na regionální úrovni provedena v rámci zpracování konceptu Velkého územního celku kraje Vysočina. Místní (lokální) systém Základní větve místního územního systému ekologické stability jsou vymezeny generelem ÚSES. Dokumentace je zpracována v měřítku 1:10 000, v rámci zpracování územních plánů obcí je nutné ji respektovat, podrobnější vymezení pak koordinovat. B)4.4 Natura 2000 Evropsky významné lokality V řešeném území je vymezeno 10 evropsky významných lokalit. Seznam viz.a)3.2. Ochrana přírody. Biogeografické členění: Na území lze vymezit celkem tři bioregiony (Culek, 2002) Brněnský bioregion jihovýchodní část území Typická část bioregionu je tvořena střídáním hřbetů na krystaliniku s dubohabrovými háji, ostrovy subxerofilních doubrav a květnatých bučin, prolomů, vyplněných živnými sedimenty s dubohabrovými háji, a skalnatých průlomových údolí se suťovými lesy, dubohabřinami i subxerofilními a acidofilními doubravami, velmi vzácně i s reliktními bory Velkomeziříčský bioregion jihozápadní část území Typická část bioregionu zahrnuje málo členité zdvižené zarovnané povrchy na rulách, bez výskytu teplomilné bioty, s jednotvárnými plochami bikových bučin, na členitějších místech s ostrovy květnatých bučin. 45

46 Část B Nereprezentativní části tvoří jihovýchodní okraj bioregionu, nižší, teplejší, sušší, s převahou acidofilních doubrav, v údolích větších toků i s dubohabrovými háji Sýkořský bioregion severní a severozápadní část území Typická část bioregionu má pestré geologické složení s převahou rul a příměsí krystalických vápenců, je tvořena sítí hlubokých skalnatých údolí, ostře řezaných kopců a plošších hřbetů. Vegetačními jednotkami v údolích jsou dubohabrové háje a acidofilní doubravy, výše převažují květnaté bučiny. Hřbety zabírají květnaté, méně bikové bučiny. Nereprezentativní části bioregionu jsou tvořeny zbytky plochých zarovnaných povrchů. SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby vysoký podíl stabilních krajinných formací pestrost a členitost ploch s přírodním potenciálem (vody, lesy, remízy, liniové polní prvky, atp.) přítomnost přírodních lokalit jedinečného významu přítomnost přírodě blízkých lesních společenstev listnatých lesů vysoký podíl existujících skladebných částí ÚSES. existující hierarchická koncepce vymezení ÚSES jako aktivního krajinotvorného prvku negativní důsledky kolektivizace a skokové změny hospodaření v II. pol. 20. stol. na krajinu (prvky geometrizace) upřesnění a koordinace prvků ÚSES v územně plánovací dokumentaci obcí nefunkční současný stav některých biokoridorů a biocenter málo probádané území z hlediska biodiverzity masivní šíření některých druhů invazních neofytu, zejména podél velkých řek vyhledání a zvýšení legislativní ochrany dalších cenných přírodních ploch realizace prvků ÚSES oživení intenzivně zemědělsky využívaných partií krajiny liniovými či soliterními výsadbami dřevin vysoký rekreační potenciál geometrizace krajiny riziko snížené prostupnosti krajiny převaha ekonomických zájmů nad ochranou přírody expandující rekreace může narušit biotopy v údolí vodních toků nerespektování principů trvalé udržitelnosti rozvoje Problémy k řešení koordinace skladebních částí zejména na lokální úrovni 46

47 Část B B)5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA Pedologické poměry V řešeném území se na vývoji půd podílí kyselé horniny moldanubika překryté hlinitými kvarterními sedimenty. V jihovýchodní a jižní části území se na vývoji zemědělských půd podílí jako matečný materiál sprašový překryv hornin brněnského masivu. Zastoupení zemědělských půd v I. nebo II. třídě ochrany je rovnoměrné na celém území ORP s výjimkou severní části území kde jsou půdy I. a II. třídy slaběji zastoupené. V území s členitým terénem se negativně projevuje eroze půd. Speciální zemědělské kultury Speciální zemědělské kultury vinice, chmelnice se na území SO ORP Tišnov nevyskytují. Ochrana zemědělského půdního fondu Podkladem pro posouzení kvality půd a s tím související ochranou zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ). Pomocí kódu určeného vyhláškou č.327/1998 Sb. se přiřazuje jednotlivým BPEJ třída ochrany zemědělské půdy I. až V. V řešeném území jsou zastoupeny jednotlivé třídy takto: I. - 10,9 %, II. - 6,8 %, III. - 10,5 %, IV. - 5,0 %, V. - 22,6 % Investice do půdy V řešeném území je vybudováno odvodnění (investice do půdy) zejména v západní a jižní části území. Pozemky určené k plnění funkcí lesa Na území ORP Tišnov je velmi vysoký podíl lesních pozemků. Lesy ochranné a lesy zvláštního určení jsou na území ORP Tišnov zastoupeny minimálně. Převládají zde lesy hospodářské, které jsou rovnoměrně rozloženy po celém území. Pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou stabilizované, navrhované záměry v území nenavrhují zásah do jejich struktury. 47

48 Obec Celková výměra (ha) Orná půda (ha) Zahrady (ha) Ovocné sady (ha) Trvalé travní porosty (ha) Lesní půda (ha) Vodní plochy (ha) Zastavěn é plochy (ha) Ostatní plochy (ha) Koeficien t ekologick é stability ÚAP ORP Tišnov Část B Struktura ZPF Běleč 401,1 57,5 11,3 1,5 118,9 172,3 1,0 3,1 35,5 3,18 Borač 591,4 105,7 12,6 18,9 52,1 320,8 13,8 5,7 61,7 2,42 Borovník 271,8 196,8 4,4 0,3 27,2 26,3 1,7 3,0 12,1 0,28 Braníškov 366,5 116,0 8,7 6,1 10,7 213,2 0,2 3,5 8,2 1,87 Brumov 284,2 151,2 10,3 0,3 33,5 55,0 1,0 3,7 29,1 0,54 Březina 319,5 179,2 9,4 1,4 20,9 73,0 8,7 6,5 20,4 0,55 Bukovice 320,6 187,2 8,0 1,6 11,7 86,7 2,0 2,7 20,6 0,52 Černvír 136,4 13,8 5,7 4,1 30,8 65,9 3,1 2,5 10,6 4,06 Deblín 1487,9 607,8 33,7 8,6 40,1 727,4 4,1 16,3 50,1 1,21 Dolní Loučky 813,7 230,1 28,4 15,4 53,1 373,7 17,8 16,5 78,6 1,50 Doubravník 1147,0 165,2 24,0 8,4 173,5 598,8 20,9 13,1 143,0 2,57 Drahonín 668,7 238,6 6,8 2,0 99,4 246,9 2,5 5,4 67,2 1,15 Drásov 1069,8 608,2 36,3 8,5 9,0 309,8 8,2 25,0 64,9 0,53 Heroltice 341,8 115,8 10,2 1,0 47,8 134,2 4,7 4,7 23,3 1,38 Hluboké Dvory 437,3 135,5 6,7 2,2 37,2 211,7 0,1 3,0 40,8 1,44 Horní Loučky 418,0 140,3 9,1 40,2 32,9 149,5 7,4 5,9 32,7 1,34 Hradčany 306,0 169,1 17,4 2,5 19,5 43,9 4,1 8,9 40,6 0,40 Kaly 430,8 159,7 11,7 17,9 48,6 156,4 1,1 4,5 30,9 1,21 Katov 300,3 180,5 5,3-36,9 48,9 2,6 5,5 20,6 0,45 Křižínkov 289,5 226,9 7,3 3,5 21,1 5,9 2,1 4,5 18,2 0,16 Kuřimská N.Ves 488,1 246,7 8,6 2,3 30,7 162,9 1,5 5,0 30,3 0,73 Kuřimské Jestřabí 527,4 208,7 8,2 1,7 46,1 225,6 2,3 4,7 30,1 1,17 Lažánky 1394,5 368,4 20,5 28,1 65,3 836,2 6,4 13,5 56,1 2,18 Lomnice 1455,9 378,3 36,7 19,5 213,0 685,7 6,8 21,9 94,1 1,95 Lomnička 633,1 317,3 13,0 6,0 24,3 212,8 7,8 8,8 43,1 0,71 Lubné 302,4 113,8 4,7 0,8 35,7 118,4 3,6 2,2 23,2 1,17 Malhostovice 1151,3 471,7 30,9 5,0 80,4 482,5 14,1 15,6 51,1 1,14 Maršov 748,7 326,0 17,6 17,0 45,1 291,1 2,6 8,3 41,1 0,99 Nedvědice 654,6 47,9 50,3 7,3 67,3 348,7 12,6 19,9 100,4 2,89 Nelepeč-Žernůvka 392,2 43,4 4,7 4,9 43,4 275,0 1,4 1,9 17,6 5,24 Níhov 492,9 237,6 6,5 0,8 24,8 164,4 21,7 5,3 31,9 0,79 Ochoz u Tišnova 381,6 92,8 7,3 0,4 52,0 211,2 0,7 2,2 14,8 2,47 Olší 872,0 357,1 12,8 4,3 134,2 297,7 0,9 7,5 57,4 1,07 Osiky 756,4 109,5 8,6-50,2 565,5 0,1 3,3 19,3 4,73 Pern. Jestřabí 751,8 334,2 12,4 5,9 100,8 257,2 0,2 5,1 36,0 1,00 Předklášteří 726,0 79,9 33,0 48,1 65,5 349,1 11,0 27,3 112,1 2,31 Rašov 954,9 348,9 23,0 23,5 37,7 480,5 1,1 5,6 34,6 1,45 Rohozec 530,9 151,1 13,2 25,7 51,7 244,1 1,3 4,0 39,8 1,72 Rojetín 427,7 240,7 5,4 1,2 50,2 104,4 1,4 3,3 21,1 0,61 Řikonín 261,4 48,3 2,5 0,3 60,3 113,5 5,4 1,8 29,2 2,29 Sentice 928,5 243,4 24,7 4,8 35,9 569,2 6,5 10,7 33,2 2,23 Skalička 161,2 54,7 6,1 2,4 10,2 69,4 2,8 2,9 12,7 1,29 Skryje 220,8 39,1 4,7 1,9 51,9 87,4 7,5 2,3 26,1 2,28 Strhaře 531,7 117,5 10,0 0,6 50,3 326,7 1,4 3,8 21,4 2,73 Svatoslav 847,5 477,8 21,5 2,1 27,8 260,4 4,6 11,3 42,1 0,60 Synalov 693,5 130,5 8,3 4,8 90,0 431,9 0,6 3,2 24,3 3,39 Šerkovice 487,0 139,8 10,3 5,5 17,9 279,8 7,1 4,4 22,1 1,93 Štěpánovice 502,9 153,3 14,0 9,8 12,4 257,8 17,4 8,1 30,1 1,63 Tišnov 1712,6 497,0 72,2 24,4 154,7 666,3 14,5 67,3 216,1 1,19 Tišnovská N. Ves 427,0 157,5 5,0 1,3 58,3 185,4 1,4 3,4 14,6 1,43 Újezd u Tišnova 359,8 100,5 6,8 0,3 55,2 153,9 4,3 3,2 35,6 1,58 Unín 338,5 161,2 6,9 5,0 14,9 136,0 0,0 3,5 10,9 0,93 Úsuší 284,9 118,8 7,8 2,5 36,7 94,8 0,5 2,9 21,1 1,00 Vohančice 339,5 101,0 5,6 6,3 11,9 188,7 0,8 3,8 21,3 1,69 Vratislávka 349,7 183,0 6,8 0,8 61,3 77,3 1,3 3,1 16,2 0,73 Všechovice 509,0 187,5 11,2 2,4 24,3 255,0 1,2 6,5 21,0 1,37 Zhoř 209,4 110,6 3,6 1,9 18,2 62,7 0,2 1,5 10,8 0,71 Žďárec 803,9 361,0 17,5 2,3 104,4 224,5 10,4 10,8 73,0 0,81 Železné 235,6 111,8 10,5 4,7 21,5 58,2 1,1 6,3 21,5 0,69 SO ORP Tišnov 34249, ,5 840,2 430,9 3061, ,6 293,2 470,4 2366,6 1,32 48

49 Část B SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky Příležitosti vysoký podíl lesních porostů kompaktní celky vysoký podíl přirozených druhů dřevin posilujících stabilitu a odolnost porostů výskyt BPEJ I. a II. třídy ochrany severní část území vhodná pro pastevní chov hospodářských zvířat zemědělská půda - vodní eroze, plochy s nedostatkem zeleně nízká úrodnost některých zemědělských půd malý zájem o zemědělskou produkci na některých k. ú. nebyly doposud zahájeny komplexní pozemkové úpravy problém prostupnosti krajiny specializovat zemědělskou výrobu v některých oblastech na pastevní chov hospodářských zvířat a ekologické zemědělství rozvíjet agroturistiku zahájit komplexní pozemkové úpravy ve vybraných k. ú. Hrozby využívat krajinotvorné programy pro udržení kulturního stavu krajiny rekonstrukce sadů, alejí apod. ochrana nivních půd před vodní erozí intenzivně obdělávanou krajinu doplnit zelení navržením interakčních prvků výsadba liniové a izolační zeleně podél silnic, komunikací, cest a toků s doplněním břehových porostů riziko eroze půd vodní i větrné nízká konkurenceschopnost zemědělství splavování úrodné vrstvy orné půdy nevhodným hodpodařením Problémy k řešení ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa a zemědělských půd řešení projevů eroze půdy ochrana lokálních údolnic před erozí a soustředěným odtokem komplxelní pozemkové úpravy 49

50 Část B II. SPOLEČNOST Zpracovaná témata: Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura Občanské vybavení Sociodemografické podmínky Bydlení Rekreace B)6 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA V grafické části výkres č. 1 Výkres hodnot území, č.2 Výkres limitů využití území. B)6.1 Železniční doprava Územím ORP Tišnova prochází dvoukolejná elektrifikovaná železniční trať č. 250 Brno Havlíčkův Brod Kolín Praha, trať má celostátní význam. Do stanice Tišnov ze severu zaúsťuje regionální jednokolejná železniční trať č. 251 Žďár nad Sázavou Nové Město na Moravě Tišnov, na které je trakce dieselová. Řešené území je obsluhováno ze stávajících železničních stanic a zastávek. Trať je začleněna do Integrovaného dopravního systému JmK (IDS JmK). Ze stanice Tišnov odbočuje vlečka do Čebína, využívaná pouze pro rozvodnu Čebín. Také další stávající vlečky v návaznosti na železniční stanici zůstanou zachovány, přesto, že jsou využívány minimálně. Ve výhledových záměrech se řešeného území nedotýká trasa vysokorychlostní tratě. B)6.2 Silniční doprava Řešeným územím neprochází silnice z nadřazené silniční sítě. Chybí napojení ORP na dálniční síť. Silnice II/385, procházející západním okrajem Tišnova, zajišťuje plynulé propojení Tišnovska s krajským městem Brnem. Hlavní komunikační systém je tvořen stávajícími silnicemi II. a III.třídy, které mají v zastavěném území sídel charakter sběrných komunikací. Základní silniční síť řešeného území tvoří tyto silnice: II/385 Nové Město na Moravě - Tišnov - Česká II/387 Vír - Štěpánov nad Svratkou - Nedvědice - Tišnov II/379 Velká Bíteš Tišnov Lipůvka (přivaděč na D1) II/391 Křižanov - Žďárec (Předklášteří Velké Meziříčí - přivaděč na D1) II/390 Nedvědice - Osová Bitýška Budišov II/377 Tišnov - Černá Hora - Rájec-Jestřebí - Sloup - Drahany - Plumlov - Prostějov II/389 Moravec - Strážek - Žďárec - Dolní Loučky Silnice II/387 je pokračováním hlavního dopravního tahu na severozápad a je hlavním spojením obcí ORP s Tišnovem a Brnem. Silnice II/385 je nejvýznamnější komunikací v řešeném území. Silnice je důležitou spojkou mezi městem Brnem a Českomoravskou vrchovinou. Prochází jihozápadní částí města Tišnova, na křižovatce se silnicí II/379 je vybudována okružní křižovatka, která pozitivně ovlivňuje dopravní provoz v dané lokalitě (odbočení 50

51 Část B do města, snížení rychlosti vozidel, přechod pěších), upravována bude ve stávající vyhovující trase, v jižním okraji katastrálního území Tišnova je uvažováno s přeložkou silnice ve směru ke Kuřimi, silnice bude sloužit jako přivaděč na výhledovou trasu rychlostní komunikace R-43. Silnice II/379, prochází od západu ORP k východu (od Velké Bíteše na Drásov). Komunikace má v Tišnově obslužný charakter, ale také sběrný, bude upravována ve stávající trase. Silnice II/391 Předklášteří Velké Meziříčí má strategický význam pro spojení s dálnicí D1. Rychlostní silnice R43 PÚR ČR (2008) zpřesňuje koridor kapacitní silnice R43 Brno Svitavy / Moravská Třebová v rozvojové ose OS9 Brno Svitavy/Moravská Třebová. Generel krajských silnic Jihomoravského kraje; Souhrn návrhů generelu krajských silnic, byl schválen Radou Jihomoravského krajev roce 2006 a přeschválen v roce Generel doporučuje výhledové prověření podmínek a potřeb případné přeložky silnice II/379 Nelepeč Žernůvka a obchvat Deblína. B)6.3 Veřejná doprava Integrovaný dopravní systém (IDS) - dopravní politika ČR definuje integraci (propojení) systémů veřejné dopravy - železnice, regionální autobusy, městská hromadná doprava (dále MHD), jako jednu ze svých priorit. Veřejná doprava je zastoupena železniční a autobusovou linkovou dopravou, které jsou začleněny do IDS JmK. Hlavní dopravní přestupní uzel veřejné dopravy je v Tišnově u železničního nádraží, ve vazbě na nově vybudované autobusové nádraží. Další důležitý přestupní uzel je v Nedvědici a slouží provázání železniční a autobusové dopravy v severní části řešeného území. Hlavní obsluha veřejnou dopravou řešeného území je zajišťována linkovými spoji autobusové dopravy příměstskými i dálkovými. Autobusové napojení je u většiny obcí hodnoceno jako průměrné. Problémem je stav autobusových zastávek v jednotlivých obcích, který je považován za nevyhovující. B)6.4 Doprava v klidu Plochy pro odstavení vozidel se nacházejí ve větších sídlech - v Tišnově, kde je v centru města vymezena zóna s parkováním. Zvýšení počtu parkovacích míst v okolí centra města bylo docíleno organizací dopravy formou jednosměrných komunikací parkování po obou stranách komunikace, problém ale není vyřešen. V ostatních sídlech jsou plochy pro veřejné parkování součástí uličních prostorů, náměstí a návsí. Možnosti pro parkování a odstavení vozidel jsou nedostatečné - řešení dopravy v klidu v poměru s nárůstem stupně automobilizace. Kumulace obyvatel, dojíždějících a návštěvníků vyvolává problémy s parkováním, nejen v Tišnově, ale i v dalších sídlech. Nová parkoviště jsou zřízena u nových průmyslových objektů a supermarketů jsou vyhrazena pro zaměstnance a návštěvníky. B)6.5 Pěší a cyklistická doprava V Tišnově je nejdůležitější pěší trasa vedena jako spojnice železniční stanice a autobusového nádraží s centrem města. Stávající samostatná pěší trasa vede od hostince Na Humpolce podél hřbitova ke kostelu. Územím prochází řada turistických značených tras a tématických naučných stezek (např. naučná stezka na Květnici). Přes řešené území jsou směrovány cyklistické trasy: Samostatná cyklostezka v řešeném území je vybudována podél silnice II/377 od odbočky ke hřbitovu ve směru na Železné, další od Trnce k železniční zastávce Hradčany. Značené cyklistické trasy vedou převážně po silnicích III.třídy, málo zatížených silnicích II.tř. a účelových komunikacích. Územím ORP Tišnov vede nadregionální dálková cyklotrasa č.1 zvaná Pražská stezka, trasována je po stávajících silnicích, od Prahy, v regionu přes Nedvědice Doubravník Lomnice Lomnička Tišnov, 51

52 Část B městem prochází přes náměstí Míru a po silně dopravně zatížené ulici Brněnské, dále přes Drásov do Brna a Vídně. Částečně vede v souběhu s místní cyklotrasou č Tišnov Drásov Veverská Bítýška. V řešeném území procházejí místní cyklotrasy č. 4025, 5086, 5130, 5143, 5171, Přes řešené území jsou připravovány cykloturistické trasy dle Studie cyklistických tras v Tišnově s vazbou na sousední mikroregiony, důležité je především vybudování samostatné cyklostezky v souběhu se zatíženou ulicí Brněnskou, propojení účelových komunikací u sportoviště a křížení silnice II/385 ve směru ke koupališti. Přes řešené území jsou vedeny značené turistické trasy, např. : Naučná stezka kolem Tišnova přes Květnici, Lomničku, Šerkovice, Jamné, Hájek, Stanoviska, Klucaninu, Tišnov údolím Svratky od Vírské přehrady až k Brněnské přehradě údolím Loučky a údolím Besénku B)6.6 Letecká doprava Plocha pro ultralehká letadla se nachází v Borovníku (LKBORO), je postavená jako rozšířená součást silnice Borovník - Rojetín s příslušným zázemím. SWOT analýza Silné stránky zavedený integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje (IDS JMK) terminál nové autobusové nádraží v návaznosti na vlakové nádraží v Tišnově železniční spojení města Tišnova s významnými městy v ČR dobré dopravní napojení na krajské město Brno připravené řešení silnice II/385 jako přivaděče na plánovanou trasu R43 vyznačená cyklistická trasa č.1 Pražská trasa (Praha Vídeň) dobrá prostupnost krajinou, připravené trasy pro cyklisty Slabé stránky Příležitosti chybí dobudování přeložky silnice II/377 1 provoz z ul. Klášterské v Tišnově přeložit do nádražního prostoru železniční mosty přes silnici II/379 limitován podjezdný profil pro silniční dopravu (most u Penny marketu Tišnov) kolizní střety cyklistických tras s intenzivní motorovou dopravou, nejsou vybudovány samostatné cyklistické stezky nedostatečná obslužnost obcí mimo pracovní dny problémy s parkováním motorových vozidel v centru Tišnova silniční tranzitní doprava je vedena obytným územím nevyhovující stavební a dopravně technický stav některých úseků silnic II.a III. třídy napojení na nadřazenou dopravní infrastrukturu České republiky - na plánovanou R43 podpora nemotorové dopravě a integrovanému způsobu dopravy omezení tranzitní a nákladní dopravy v centru Tišnova 52

53 Část B Hrozby trvalý nárůst osobní i nákladní automobilové dopravy, zejména nákladové tranzitní nedostatek vhodných ploch v okolí centra Tišnova pro návrh parkovišť další snižování počtu spojů veřejné dopravy Problémy k řešení navrhnout dopravní trasy a úpravy silničního a železničního skeletu s ohledem na zpracované a schválené záměry kraje místní úpravy dopravního skeletu (obchvaty, hluková opatření, zastávky IDS) ponechat na řešení ÚPD jednotlivých obcí řešit nedostatek ploch pro parkování a odstavení vozidel ve vazbě na místa koncentrací obyvatel a návštěvníků (dopravní uzly, turistické atraktivity) především v Tišnově řešit dopravní závady na silnicích II. a III. třídy rešit rychlostní silnice k zajištění rychlé a bezkolizní dopravy do krajského města Brna B)7 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Zajištění kvalitních podmínek pro bydlení je základní podmínkou udržitelného rozvoje území. Bez dostupnosti základní technické infrastruktury bude i nadále docházet k postupnému vylidňování zejména u mladší generace, která požaduje vyšší standardy bydlení než mnohé obce v současnosti nabízejí. Napojení 100 % bytového fondu také v řadě obcí nelze zajistit z důvodu existence odlehlých malých osad či samot a dostupnosti vlastní sítě.. Lze konstatovat, že stav technické infrastruktury, s výjimkou odkanalizování, by neměl být bariérou rozvoje většiny sídel řešeného území. Pro ÚAP ORP jsou sledovány: zásobování vodou odkanalizování a čištění odpadních vod zásobování plynem zásobování elektrickou energií zásobování teplem spoje B)7.1 Zásobování vodou Pro zpracování této kapitoly byla využita zejména studie Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje (PRVK) zpracovaná firmou Aquatis Brno v roce 2004 a její průběžná aktualizace a data u ÚP jednotlivých obcí. Ze studie PRVK vyplývá skutečnost, že v převážné míře je v jednotlivých obcích ORP Tišnov zásobování vodou vyhovující, většina obyvatel je napojena na veřejné vodovody, jen malá část obyvatel je odkázána na individuální zásobování pomocí studní. Podíl osob využívajících veřejný vodovod dosahuje 76,1% (za okres Brno venkov). Kvalita vyrobené vody odpovídá, až na malé výjimky u lokálních zdrojů požadavkům vyhlášky MZ č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah její kontroly. Ve většině případů zjištěných překročení limitů ukazatelů, se jedná o dusičnany, železo, mangan a radon, v ojedinělých případech o chloridy a sírany. Hlavním provozovatelem vodovodů na území ORP je: Vodárenská akciová společnost, divize Brno venkov, divize Žďár nad Sázavou a divize Boskovice. 53

54 Část B Hlavní zdroj vody: JÚ Březová II, vodárenská nádrž Vír (odbočka z přivaděče Březová II VDJ Čebín Palackého vrch) JÚ Heroltice, Rohozec Železné, Lomnička, Čebín Podhájí, Tišnov - Předklášteří Hlavní skupinový vodovod: vodárenská soustava Březová II, Vírský oblastní vodovod (VOV), SV Tišnov Samostatné vodovody V rámci rozvoje vodního hospodářství se plánuje zejména zkvalitnění stávajících vodovodů formou rekonstrukce zařízení (řady, vodojemy, čerpací stanice), zřizování nových zdrojů vody (napojení na vodárenskou soustavu Březová, VOV) i výstavba nových zařízení. Přehled plánovaných staveb je uveden v PRVK Jihomoravského kraje. SWOT analýza Silné stránky příznivá situace zásobování vodou - dostatečné zdroje pitné vody, dostatečná akumulace vody vyhovující jakost pitné vody z vodovodů pro veřejnou potřebu stabilizovaná vodovodní síť (pouze dílčí úpravy) Slabé stránky zaokruhování a rozšíření vodovodní sítě v některých případech technický stav vodovodní sítě Příležitosti doplnění vodovodních systémů propojení stávajících systémů Hrozby kontaminace povrchových a podzemních zdrojů vody Problémy k řešení propojení VOV se stávajícími vodovodními systémy řešit chybějící vodovodní systémy a propojení stávajících systémů B)7.2 Odkanalizování a čištění odpadních vod V oblasti kanalizací a čistíren odpadních vod (ČOV) je nutné zajistit naplňování Směrnice č. 91/271 EHS, o čištění městských odpadních vod, ve které je stanovena mimo jiné povinnost obcí nad ekvivalentních obyvatel (EO) mít odpovídající kanalizační systém zakončený ČOV. Obce s produkcí znečištění pod úroveň EO musí zajistit přiměřené čištění produkovaných odpadních vod. V řešení problému odpadních vod není situace tak příznivá jako u zásobování vodou. První část výše zmíněné směrnice je v zásadě plněna, neboť obce nad 2000 obyvatel Tišnov a Předklášteří - mají k dispozici kanalizaci, která odvádí odpadní vody na ČOV Tišnov (Březina). Horší situace je u menších obcí. Ve většině z nich není vybudována kanalizace vůbec nebo pouze umožňuje odvádění dešťové vody do některé z místních vodotečí. Tyto místní kanalizace bývají často ve velmi špatném technickém stavu. Odkanalizování individuálních objektů je obvykle řešeno jímkami s vyvážením nebo dokonce provozem septiků s přepadem do dešťové kanalizace. Jejich další provoz není v souladu se stávající legislativou a je tedy nutná úprava kanalizačního systému. Vlastní ČOV mají vybudovány obce: Nedvědice (Nedvědice, Černvír) Sentice Březina (Tišnov, Březina, Heroltice, Hradčany, Vohančice, Železné) Dolní Loučky (Újezd u Tišnova, Horní Loučky) 54

55 Část B Doubravník Lomnička (Lomnička, Šerkovice) Lomnice Deblín Malhostovice Drásov Svatoslav Maršov Níhov U všech ostatních obcí se až na výjimky uvažuje s vybudováním splaškové kanalizace zakončené malou čistírnou odpadních vod, případně převedením odpadních vod na již stávající čistírnu. V případě malých obcí a odlehlých objektů, kde by vedení kanalizačního řadu nebylo ekonomické se budou budovat domovní ČOV. SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky Příležitosti fungující systém kanalizace s odvodem odpadních vod na čistírnu odpadních vod či na kanalizaci zakončenou ČOV zanedbanost problematiky likvidace odpadních vod - chybějící systémy odkanalizování a čištění odpadních vod v některých obcích špatný stavební stav některých sběračů nekapacitní stávající ČOV vypouštění odpadních vod do recipientů nedostatečné řešení odvádění srážkových vod z intravilánů obcí zlepšení čistoty vody v tocích budování nových kanalizací převážně splaškové kanalizace doplnění kanalizačních sběračů budování čistíren odpadních vod Hrozby špatné hospodaření s dešťovými vodami snižuje účinek odvádění odpadních vod na čistírnu a zvyšuje riziko znečištění toku (Svratka, Besének, Bobrůvka) odvádění odpadních vod z místních částí přímo do místních recipientů Problémy k řešení řešit odvedení odpadních vod na stávající systémy realizovat chybějící kanalizace a ČOV, řešit společné ČOV B)7.3 Zásobování plynem Zásobování plynem je třetí důležitou položkou v oblasti technické infrastruktury. Řešené území ORP je dostatečně protkáno trasami VTL plynovodů, čímž je dosaženo 84 % plynofikace jednotlivých obcí. V současnosti je tedy plynofikováno cca 50 obcí. Plynofikace obcí je realizovaná středotlakým a nízkotlakým plynovodem, a to buď přes vysokotlakou regulační stanici plynu, nebo v návaznosti na již vybudovaný středotlaký systém sousedící obce. Jednotlivý odběratelé jsou pak napojeni přes regulátory plynu. 55

56 Část B SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby 84 % pokrytí řešeného území dobrý stav sítě plyn je ekologické palivo, které vykazuje oproti ostatním fosilním palivům výrazně nižší emise znečišťujících látek omezení ve využití území stávajícími VTL plynovody (ochranná a bezpečnostní pásma) chybějící plynofikace kapacita NTL plynovodů nízký podíl využívání alternativních zdrojů energie pro vytápění zvyšování životní úrovně s možností výběru topného média (dle lokality), zlepšení životního prostředí doplnění STL plynovodu pro zastavitelná území využití alternativních zdrojů snižování energetické náročnosti budov i technologických procesů výbušná směs hlavně zastavěné území Problémy k řešení podporovat plynofikaci podporovat v maximální míře alternativní zdroje B)7.4 Zvláštní inženýrské sítě Trasy zvláštních inženýrských sítí, mezi které řadíme VVTL plynovod, produktovod a ropovod, řešeným územím neprocházejí Podle Politiky územního rozvoje ČR bude vymezen ZÚR JMK koridor P10 pro návrh VVTL plynovodu z okolí obce Kralice nad Oslavou k obci Bezměrov ve Zlínském kraji Problémy k řešení vymezit v ZÚR JMK koridor pro VVTL plynovod z okolí obce Kralice nad Oslavou k obci Bezměrov ve Zlínském kraji B)7.5 Zásobování elektrickou energií Řešeným územím ORP prochází nadřazená síť nadzemního vedení 400/110 kv. Na území ORP se nenacházejí klasické zdroje elektrické energie a proto je celé území charakteristické importem elektrické energie z jiných regionů. V řešeném území ORP je vybudovaná transformovna Čebín 400/110/22 kv umístěná jihovýchodně od Tišnova a je napojena nadzemním vedením ZVN 400 kv. Dále je z rozvodny vyvedena řada nadzemních vedení VVN 110 kv rozvádějící el. energii na dílčí rozvodny. Území ORP je zásobované systémem nadzemních vedení VN 22 kv, které distribuuje elektrickou energii na jednotlivé trafostanice. V zastavěném území Tišnova a částečně i na ostatních k.ú. je zrealizováno podzemní vedení VN 22 kv. 56

57 Část B SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby zásobování el. energií je stabilizované celé území je pokryto sítí distribučních vedení VVN 110 kv i 22kV nadzemní vedení v zastavěném území omezení výstavby rozšíření stávajících rozvodů zvyšování životní úrovně s možností výběru topného média (dle lokality), zlepšení životního prostředí při nedostatku výkonu budování nových trafostanic přerušení dodávky z hlavního distribučního bodu Problémy k řešení vymezit koridor pro nadzemní vedení VVN Čebín - Boskovice B)7.6 Zásobování teplem Na území ORP jsou pro vytápění využívány hlavně tyto zdroje tepelné energie: zemní plyn pevná paliva, elektrická energie, topné oleje Plynofikované obce z 80 % využívají pro vytápění zemní plyn, ostatní pak ostatní zdroje. Město Tišnov má vybudovaný systém CZT SWOT analýza Silné stránky vysoké procento plynofikace (84 %) Slabé stránky Příležitosti Hrozby systém CZT Tišnov využívání pevných paliv bez alternativních zdrojů tepelná čerpadla, solární energie zvyšování životní úrovně s možností výběru topného média (dle lokality), zlepšení životního prostředí využití alternativních zdrojů havárie na zdrojích tepla Problémy k řešení problémy nejsou 57

58 Část B B)7.7 Spoje, telekomunikace V oblasti telekomunikací je důležité zajistit ochranu radioreléových spojů, pro jejichž provoz je nutné zajistit přímou viditelnost spolupracujících stanic. Proto jsou tyto stanice umisťovány zejména na terénní dominanty (nejvyšší kóty v terénu). Ochrana těchto spojů je prováděna vyhlašováním ochranných pásem procházejících paprsků a kruhových ochranných pásem kolem spojových objektů v poloměru 500 m, které mají za úkol zabránit stínění a rušení těchto spojů. Na území ORP Tišnov se žádný takový vysílač nenachází. Nad řešeným územím procházejí paprsky radioreléových tras ve správě Českých radiokomunikací a.s. a O 2 Czech republic a.s.- ochrana paprsku přichází v úvahu pouze v případě extrémně vysokých staveb, např. větrných elektráren, situovaných ve vzdálenosti do 200 m od osy paprsku. V těchto případech je nezbytně nutné předkládat záměry takových staveb k posouzení provozovateli. Dále řešeným územím procházejí trasy optických kabelů O 2 Czech republic, ČD -Telematika, SelfServis, E.ON Na území se nacházejí zařízení mobilních operátorů O 2 Czech republic, T-mobile, Vodafone. SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby stabilizovaná síť rozšíření datových sítí mobilní sítě, internet podpora rozvoje datových sítí nejsou Problémy k řešení problémy nejsou B)8 OBČANSKÉ VYBAVENÍ, VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Zastoupení zařízení občanského vybavení je na úrovni, která odpovídá velikosti, významu a umístění jednotlivých sídel v rámci řešeného území. Zařízení občanského vybavení jsou obvykle soustředěna v centrech sídel v historickém jádru a podél hlavních komunikací (obchod a služby). Nedílnou součástí veřejné infrastruktury jsou prostory pro navazování sociálních kontaktů - veřejná prostranství. V řešeném území jsou vzhledem k jeho historickému potenciálu silně zastoupena - tvoří jádra urbanistické struktury sídel. Veřejná prostranství v minulosti velkoryse založená v historickém jádru Tišnova, Doubravníku, Lomnici a v některých sídlech - obvykle formou návsi s dominantou kaple. Ve značném počtu sídel, založených převážně v dramatickém terénu, nebyla klasická náves založena, nebo je potlačena. Veřejné prostranství je tak suplováno uličním prostorem vyvíjejícím se ve vazbě na hlavní komunikace (Nedvědice, Dolní Loučky, Újezd u Tišnova,...). Rezervy jsou ve vybavenosti a úpravě veřejných prostranství. B)8.1 Veřejná vybavenost, služby Veřejná vybavenost obcí v rámci ORP je v rozhodujících oblastech (školství, zdravotnictví, sociální péče) ve většině případů v porovnání s celým Jihomoravským krajem podprůměrná. Převážná část veřejného vybavení je soustředěna do centra ORP města Tišnova, dále do dalších větších sídel ORP Předklášteří, Nedvědice, Doubravník, Lomnice. 58

59 Část B Občanské vybavení na dobré úrovni mají dále sídla Deblín, Dolní Loučky, Drásov, Lažánky, Olší. Ve zbývajících sídlech je občanské vybavení zastoupeno v menší míře, nebo zcela chybí (Lubné, Rojetín, Říkonín, Vohančice, Vratislávka) Vybavenost nadmístního významu se nachází za hranicemi ORP v krajském městě Brně. Školství - problémem v oblasti mateřských a základních škol nedostačující vybavenost Prioritou je rozšířt stávající zařízení a zlepšit technický stav a vybavenost stávajících zařízení. Základní umělecké školy se nachází v Tišnově a Lomnici. Dům dětí a mládeže v Tišnově je školským zařízením pro zájmové vzdělávání. Střední školství je zastoupeno Gymnáziem Tišnov, Vyšším odborným učilištěm zemědělského zaměření v Tišnově, Střední odbornou školou Fortika Lomnice, Středním odborným učilištěm a Střední odbornou školou SČMSD Lomnice u Tišnova. Zdravotnictví a sociální péče - v Centru sociálních služeb v Tišnově je provozováno celkem 205 bytů s pečovatelskou službou, CSS poskytuje i terénní pečovatelskou službu na celém území ORP. Domov sv. Alžběty na Žernůvce domov pro seniory má kapacitu 45 klientů. Domov pro seniory Předklášteří má kapacitu 84 uživatelů. Jako hlavní nedostatek je uváděna nedostačující kapacita zařízení a nedostatek financí na provoz. Základem zdravotní péče v území je síť zdravotních středisek. Hlavním zdravotnickým zařízením je Nemocnice Tišnov, která zajišťuje zdravotní péči lůžkovou i ambulantní pro obyvatele města Tišnova i všechny spádové obce. Kultura - základní zařízením jsou knihovny, kulturní domy, muzea a galerie. V Tišnově se nachází Městské kulturní středisko s víceúčelovým společenským sálem, Galerie Diana, Galerie Jamborův dům, Městská knihovna Tišnov (oddělení dětské i pro dospělé). V Předklášteří v areálu kláštera Porta coeli se nachází Podhorácké muzeum. K významným kulturním akcím, přesahujících regionální význam patří pravidelné burzy minerálů a Slavnosti pernštejnského panství. Služby v oblasti obchodu a prodeje, ubytování a stravování - jsou většinou záležitostí právnických nebo fyzických osob a jsou realizovány v rámci ploch občanského vybavení v Tišnově, nebo jsou součástí ploch smíšených obytných. B)8.2 Veřejná vybavenost - sport Pro sportovní vyžití obyvatel v sídlech slouží místní hřiště, dětská hřiště, hasičská cvičiště, výletiště, apod. Sportoviště se zázemím pro organizovanou tělovýchovu i volnočasové aktivity se nachází v Tišnově (koupaliště, sokolovna, hřiště u základních škol a gymnázia). Sportovní vybavenost pro zajištění sportovních a rekreačních potřeb obyvatel je nedostačující především v Tišnově. Nový územní plán řeší umístění sportovně rekreačního areálu na jižním okraji města a na ploše u koupaliště. V některých menších sídlech řešeného území plochy pro sport úplně chybí. B)8.3 Veřejná pohřebiště Veřejná pohřebiště se nacházejí v sídlech - Borač, Braníškov, Brumov, Březina, Červír, Deblín, Dolní Loučky, Doubravník, Drahonín, Drásov, Katov, Křižínkov, Kuřimská Nová Ves, Lažánky, Lomnice, Malhostovice, Maršov, Nedvědice, Níhov, Ochoz u Tišnova, Olší, Osiky, Pernštejnské Jestřabí, Předklášteří, Rašov, Sentice, Skryje, Svatoslav, Tišnov, Tišnovská Nová Ves, Unín, Žďárec. B)8.4 Speciální občanská vybavenost Jako specielní občanská vybavenost byl zařazen záměr ze schválené ÚPD obce Malhostovice, na vybudování botanického parku a zooparku, na ploše chráněného území - přírodní památky Zlobice. SWOT analýza Silné stránky občanské vybavení nadmístního významu nemocnice v Tišnově, fungující centrum sociálních služeb v Tišnově, Domov sv. Alžběty, Domov pro seniory Předklášteří občanské vybavení městského významu v Tišnově v dobré dojížďkové vzdálenosti sídla vybavená základním občanským vybavením 59

60 Část B Slabé stránky Příležitosti Hrozby soustředění objektů občanského vybavení ve středu sídel přispívá k posílení a oživení centrální části - návsi, zájem občanů o spolkovou činnost, posílení soudržnosti občanů nabídka středních škol a vzdělávacích zařízení chybějící plochy pro řešení problematiky seniorů a zdravotně postižených občanů nízká kapacita velká dojížďková vzdálenost do zdravotnických zařízení chybějící kapacity pro možnost kvalitního ubytování a stravování chybějící plochy pro sport v Tišnově a v některých sídlech, nedostatek vybavených dětských hřišť, nedostatek prostorů pro amatérskou činnost vybavení a úprava veřejných prostranství, chybějící veřejná prostranství vybudování sportovně rekreačního areálu v Tišnově nebo okolí integrace občanského vybavení, zejména sociálních zařízení do ploch bydlení a do ploch smíšených obytných využití rezervních kapacit stávajících objektů občanského vybavení chátrání objektů občanského vybavení nebo jejich prodej soukromým subjektům může znemožnit jejich výhledové využití pro veřejné účely tlak investorů na výstavbu kapacitních obchodních zařízení může narušit hodnoty území zvýšení počtu poproduktivního obyvatelstva bude klást nároky na kapacity zařízení zdravotnictví a sociální péče Problémy k řešení zařízení občanského vybavení přednostně umisťovat do centra sídel preferovat víceúčelové objekty v ÚPD upřednostňovat smíšené využití území s možností situování občanského vybavení při řešení je nutno vzít v úvahu narůstající počet seniorů vyžadující specifické služby integrace občanského vybavení, zejména sociálních zařízení do ploch bydlení do ploch smíšených, případně využití rezervních kapacit stávajících objektů občanského vybavení posoudit potřeby rozšíření ploch veřejných pohřebišť doplnit chybějící kapacity pro sportovní vyžití ve městě a v sídlech včetně krytých zařízení a dětských hřišť B)9 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY B)9.1 Sídelní struktura, sociodemografická analýza Správní obvod obce s rozšířenou působností se nachází v Jihomoravském kraji. Svou plochou zabírá 342,49 km 2 a je tvořen 59 obcemi. Pouze jedna obec správního obvodu má status města Tišnov, ve kterém žije necelých 30 % všech obyvatel. 60

61 Část B Základní údaje k správnímu obvodu ORP Tišnov k Rozloha (km 2 ) Počet obyvatel muži V tom ženy Průměrný věk Hustota obyvatelstva na 1km 2 Počet obcí ČR , JMK , Brno - venkov , ORP Tišnov 342, , Zdroj: Struktura území správního obvodu obce s rozšířenou působností Tišnov k Počet - Obce Katastrální území Část obce Město JMK ORP Tišnov Zdroj: Sídelní struktura správního obvodu obce s rozšířenou působností Tišnov k Obce s počtem obyvatel r ORP Tišnov Zdroj: Demografický pohyb obyvatelstva Demografický pohyb je dán dvěma druhy pohybů a to přirozeným a mechanickým. Přirozený pohyb zahrnuje umírání a rození nových obyvatel, mechanický pohyb pak vystěhovávání a přistěhovávání do dané lokality. Vývoj demografického pohybu v SO ORP Tišnov za posledních 15 let Rok Obyvatelstvo celkem k Živě narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek stěhováním Celkový přírůste k

62 počet obyvatel ÚAP ORP Tišnov Část B Rok Obyvatelstvo celkem k Živě narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek stěhováním Celkový přírůste k Zdroj: B)9.2 Vývoj počtu obyvatel Počet obyvatel se v průběhu let mění a je ovlivňován vnějšími a vnitřními faktory. V minulosti vývoj počtu obyvatel nejvíce modifikovaly nemoci, války a nebo ekonomické krize. Graf. č.1 Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Tišnov Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Tišnov rok 62

63 Část B Vývoj počtu obyvatel v ORP Tišnov je značně odlišný, než vývoj ostatních ORP v České republice. Ve správním obvodu nedošlo zejména k markantnímu sníženi počtu obyvatel v době obou světových válek a minimálně se projevil odsun německého obyvatelstva. Nejvíce obyvatel má ORP Tišnov v současné době a to více než Od roku 1991 do roku 2009 došlo k navýšení počtu obyvatel téměř o K navýšení počtu obyvatel došlo také v důsledku rozšíření ORP Tišnov o 24 obcí z kraje Vysočina a okresu Blansko v roce Vývoj počtu obyvatel ve správním obvodě ORR Tišnov Obyvatelstvo celkem Přírůstek mezi sčítáními (%) JMK ,2 5,4 0,2-0,8 ORP Tišnov ,9 6,7-7,9 32,6 63

64 počet obyvatel ÚAP ORP Tišnov Část B Graf č.2 Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Tišnov Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Tišnov rok B)9.3 Struktura obyvatel Struktura obyvatelstva je důležitá demografická hodnota. Věková struktura udává věkové rozložení populace, kromě samotného věkového složení struktura podle věku může poukázat i na jiná fakta jako je např. ekonomická závislost, index stáří a jiné. Pro ekonomiku je důležité, aby se zvyšoval počet obyvatel v předproduktivní skupině. V rozmezí let 1999 až 2008 došlo však ke snížení počtu obyvatel v předproduktivní skupině (tedy osoby 0-14 let) a to o více než 8%. Oproti tomu se zvýšil počet obyvatel ve skupině postproduktivní a to o 10%. Ve skupině produktivní vzrostl počet obyvatel o 6,5%. Se vzrůstajícím počtem osob proudících do skupiny postrproduktivní a snižující se porodností bude docházet k výraznému ekonomickému a sociálními zatížení studované oblasti. Věková struktura ve správním obvodě ORP Tišnov rok let let let Zdroj: 64

65 úplné střední s maturitou vysokoškolské 1) základní a neukončené, včetně bez vzdělání vyučení a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské včetně vědecké přípravy nezjištěno počet obyvatel ÚAP ORP Tišnov Část B Graf.č.3 Věková struktura v ORP Tišnov v letech Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Tišnov rok B)9.4 Vzdělanostní struktura Struktura dle vzdělání v SO ORP Tišnov JMK 22,8 8,4 23,6 37,0 24,6 3,4 10,3 0,9 SO ORP Tišnov 21,7 5,6 22,2 40,6 24,8 3,5 7,6 1,2 Zdroj: Důležitým měřítkem vzdělanosti regionu je počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Od roku 1991 do roku 2001 došlo ke zvýšení počtu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel ve správním obvodě. Nejen blízkost správního obvodu univerzitnímu centru Brnu má za následek, že v roce 2001 bylo vysokoškolsky vzděláno 7,6% obyvatel správního obvodu. 65

66 Část B Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání V tom nejvyšší ukončené vzdělání vyučení celkem základní a neukončen é a střední odborné bez úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové vysokoškolsk é vč. vědecké přípravy bez vzdělání nezjištěno maturity JMK SO ORP Tišnov Zdroj: SWOT analýza Silné stránky zvyšující se počet ekonomicky aktivního obyvatelstva kladné migrační saldo mírně stoupající počet obyvatel v centru řešeného území - Tišnově příznivý trend zvyšujícího se podílu obyvatel se středoškolským a vysokoškolským vzděláním Slabé stránky nepříznivá skladba obyvatelstva - snížení podílu obyvatel v předproduktivní skupině, zvyšující se počet obyvatel starších 65ti let relativně vysoká nezaměstnanost 10,45 % Příležitosti využití dobré geografické polohy - nabídka kvalitního bydlení a s tím spojený rozvoj ekonomických aktivit zvýšení počtu obyvatel s vysokoškolským vzděláním Hrozby nepříznivá skladba obyvatelstva může ovlivnit v budoucnu ekonomickou aktivitu v regionu pokračující trend stárnutí obyvatelstva, vylidňování menších sídel zvyšující se počet obyvatel v postproduktivní skupině bude mít za následek zvyšující se požadavky na sociální oblast Problémy k řešení nedostatek kvalitního sociálního zázemí pro čím dál více se zvyšující počet obyvatel v postproduktivní skupině 66

67 Část B B)10 BYDLENÍ Oblast bydlení úzce souvisí se sociodemografickými a hospodářskými podmínkami s nimiž se navzájem ovlivňuje. B)10.1 Základní údaje o bytovém a domovním fondu Domovní fond( ) Trvale obydlené domy Neobydlené domy z toho rodinné domy počet v % průměrné stáří domu v letech celkem z toho sloužící k rekreaci JMK ,2 44, SO ORP ,0 45, Tišnov ,6 47, Zdroj: Bytový fond Trvale obydlené byty Neobydlené byty z toho v rodinných domech počet v % celkem sloužící k rekreaci z toho obydlené přechodně Kraj , SO ORP , Tišnov , Zdroj: Velikost bytového fondu v SO ORP Tišnov rok počet trvale počet trvale počet trvale obydl. počet trvale obydl. obydlených domů obydlených bytů domů/1000 obyvatel bytů/1000 obyvatel Zdroj: Počet bytů má v posledním období stoupající tendenci, roste ukazatel počtu bytů/1000 obyvatel, zůstává však pod celokrajským průměrem, který činil v r bytů/1000 obyvatel. Průměrné stáří domu je 45,7 let, tedy mírně nad průměrem kraje (44,2 let). Vysoký počet neobydlených bytů cca 15% z počtu bytů. 67

68 Část B B)10.2 Vývoj bytové výstavby Vývoj počtu dokončených bytů rok ORP Zdroj: Bytová výstavba v roce 2013 z toho dokončené byty celkem v rodinných domech v bytových domech Hromadná ubytovací zařízení celkem pokoje lůžka ORP Zdroj: Trvale obydlené byty podle vlastnictví Z toho podle právního důvodu užívání bytu trvale obydlené byty ve vlastním domě v osobním vlastnictví nájemní byty byty členů SBD ostatní Kraj ORP Tišnov Zdroj: SWOT analýza Silné stránky disponibilní plochy pro bydlení vymezené v územních plánech převážná část bytů je v kvalitním prostředí s dostatkem zeleně v kompaktní zástavbě, převážná část bytů se nachází ve vazbě na základní občanské vybavení roste ukazatel počtu bytů/1000 obyvatel průměrné stáří domu je 45,7 let, tedy mírně nad průměrem kraje (44,2 let). Slabé stránky domy postavené před r.1945 většinou nesplňují požadavky na úsporu energií (objekty staré venkovské zástavby) vysoký počet neobydlených bytů Příležitosti nabídkou kvalitního bydlení stabilizovat obyvatele, zvláště mladé rodiny v řešeném území trend zkvalitňování bydlení v důsledku ekonomického růstu revitalizace panelových sídlišť 68

69 Část B Hrozby riziko tlaku na vytváření monofunkčních ploch bydlení a rozvoj bydlení bez vazby na veřejnou infrastrukturu (občanské vybavení, veřejná doprava,...) Problémy k řešení vymezením smíšeného využití umožnit rozvoj pracovních příležitostí v místě bydliště plochy pro bydlení řešit s vazbou na veřejnou infrastrukturu preferovat využití neobydlených domů před rozšiřováním zastavitelných ploch B)11 REKREACE B)11.1 Turistická atraktivita Řešené území se nachází v atraktivní rekreační oblasti jak z hlediska kulturně historického, tak hlediska přírodně turistického. Kulturně historická atraktivita - spočívá ve výskytu značného počtu nemovitých kulturních památek soustředěných hlavně v městské památkové zóně v Lomnici a Doubravníku. V řešeném území se nachází také národní kulturní památka areál hradu Pernštejna v obci Nedvědice a další nemovité kulturní památky rozptýlené v rámci jednotlivých sídel. Druhou národní kulturní památkou je Cisterciácký klášter Porta coeli v Předklášteří Dále se v řešeném území nachází množství kulturních hodnot bez legislativní ochrany - hodnoty urbanistické, historicky významné a architektonicky cenné stavby, atd. V řadě sídel řešeného území je hlavní kulturní hodnotou náves s dominantou církevní stavby (kaple, kostel) obklopená původní urbanistickou strukturou zemědělských usedlostí (prostory urbanisticky cenné, architektonicky cenné soubory) doplněná drobnou architekturou (křížky, boží muka, pomníky). Nejvýznamnějšími dominantami sídel a krajiny regionálního významu jsou kostely v obci Černvír, Doubravník, Nedvědice, Tišnov, Předklášteří a zvláště pak hrad Pernštejn. Vzhledem ke konfiguraci terénu je krajina obohacena o množství míst dalekých rozhledů a výhledů do krajiny a na dominanty regionálního významu. Přírodně turistická atraktivita - nejvýznamnější atraktivitou řešeného území je kromě jedinečné morfologie terénu i jeho neporušená krajina, zahrnující množství významných chráněných lokalit. Mezi přírodní aktraktvity patří např. evropsky významné lokality NATURA 2000 Údolí Chlévského potoka, Doubravník kostel, Loučka, Trenckova rokle, Prudká, Rojetínský Hadec, Květnice, Malhostovická pecka, Zkamenělá svatba, Zlobice. Charakteristickým prvkem krajiny a hlavní přírodní kostrou je řeka Svratka, její využití pro vodáckou rekreaci je omezené. Krajina s množstvím lesů je doplněna akcenty drobných sakrálních staveb (kapličky, křížky, boží muka) a dalších historických staveb (zříceniny Loučka, Košíkov, Víckov). Krajinný ráz a obraz krajiny umocňují přírodní dominanty - vrcholy Sýkoř, Květnice a Klucanina. Sportovně turistická atraktivita - řešené území se vyznačuje příznivými krajinnými předpoklady pro různé formy rekreace. Zvlněná krajina s vysokou lesnatostí poskytuje dobré podmínky pro pěší turistiku a cykloturistiku. Terén a nadmořská výška umožňuje provozování zimních sportů. pěší a cyklistické stezky a trasy místní značené naučné stezky sjezdové lyžování (sjezdovky v Nedvědici, Předklášteří) 69

70 Část B B)11.2 Rekreace Největší ubytovací kapacity poskytuje Tišnov, Nedvědice, Doubravník, Lomnice, Žďárec, Deblín a Kuřimská Nová Ves. Další možnosti ubytování jsou v rámci obytné zástavby sídel formou malých penzionů, privátů, pronájmů chalup a pod. Lokality rodinné rekreace (chatové lokality) se nacházejí převážně v návaznosti na území s možností koupání, (vodní tok řeky Svratky, říčky Loučky a Libochovky) např. rekreační lokalita Kutiny (k.ú Říkonín), Śárka (k.ú. Heroltice) chatové lokality Doubravník, Dolní Loučky, Březina,..) Plochy pro zahrádkaření se v řešeném území vyskytují jen sporadicky, zvláště v Tišnově v souvislosti s existencí bytových domů. Chalupaření - v řešeném území, zvláště v jeho severní části, se projevuje fenomén chalupaření. Trend postupného úbytku trvale bydlícího obyvatelstva menších sídel a jejich náhrada za chalupáře je částečně vyvážena zachováním kulturních hodnot území a údržbou bytového fondu (téměř 50% neobydlených bytů slouží k rekreaci a je tedy udržováno). Trempování - řešené území patří k oblíbeným lokalitám fenoménu trempování. SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky příležitosti Hrozby sídla s geniem loci - historická jádra s dominantami kostelů: Tišnov, Doubravník, Lomnice, Černvír, Předklášteří krajina se zastoupením přírodních a stavebních památek, krajina vhodná pro pěší turistiku, cykloturistiku a hromadnou i rodinnou rekreaci, agroturistiku dostupnost přírodního zázemí pro krátkodobou rekreaci obyvatel Tišnov, Nedvědice, Doubravník, Lomnice - konání festivalů a dalších kulturních akcí pestrá nabídka ubytovacích kapacit síť pro pěší turisty a cykloturisty, aktivity rybářů, chatové lokality, chybí doprovodná infrastruktura dosud nerozvinutý cestovní ruch v zimních měsících - běžkování nedostatek vhodných ploch pro koupání, chybí krytý bazén nedostatek ploch pro širší škálu rekreačních (neorganizovaných) sportů rezervy v kapacitě rekreace prostor pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu budováním infrastruktury pro pěší turisty a cykloturisty přispět ke zvýšení počtu turistů a návštěvníků regionu podpora projektů rozvíjejících další formy rekreace - agroturistiku, hipoturistiku, zdravotní turistiku, využití řeky Svratky pro sjíždění přesun turistů a návštěvníků do regionů s kvalitnější rekreační infrastrukturou, stagnace cestovního ruchu Problémy k řešení vytvořit podmínky pro vymezení vhodných ploch pro rozvoj rekreační a turistické infrastruktury vytvořit podmínky pro zlepšení průchodnosti krajiny (letní a zimní turistika) s vazbou na okolní regiony a budování doprovodné infrastruktury (rozhledny, odpočívadla, dětská hřiště, rekreační louky, přírodní koupaliště, občerstvení 70

71 Část B řešit plochy pro odstavení vozidel turistů s vazbou na turistickou síť a významné atraktivity území, zlepšit dostupnost atraktivních cílů řešit problém nedostatku ploch pro koupání budování rekreačně využitelných vodních ploch rozšířit nabídku služeb pro rekreaci (sportovní areál, krytý plavecký bazén, zábavní zařízení pro rodiny s dětmi), situovat do místa kumulace obyvatel a návštěvníků řešit plochy pro pořádání společenských akcí, výstav a pod., včetně doprovodné infrastruktury respektování fenoménu trampování, skloubit s ochranou přírody B)12 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY III. HOSPODÁŘSTVÍ Hospodářský rozvoj (možnost obživy obyvatelstva) v řešeném území jsou posuzovány z těchto hledisek: B)12.1 Pracovní příležitosti Pracovní příležitosti jsou v řešeném území soustředěny hlavně do centra ORP Tišnova, kde se též nachází velká průmyslová zóna. Tišnov, ležící v jižní části ORP, je nejvýznamnější ekonomické centrum ORP se silně zastoupeným průmyslovým odvětvím různorodé orientace přispívajícím k poměrné stabilitě v regionu. Průmyslová zóna je založena v pásu mezi železnicí a řekou Svratkou. Dalšími sídly s možností pracovních příležitostí jsou Předklášteří, Hradčany, v severní části ORP Nedvědice, Lomnice, kde se nacházejí menší průmyslové zóny. Možnosti pracovních příležitostí jsou v oblasti veřejné správy, obchodu a služeb zvláště v Tišnově a dále ve všech větších sídlech řešeného území (Předklášteří, Hradčany, Nedvědice, Lomnice, Doubravník). V jednotlivých sídlech řešeného území jsou plochy pracovních příležitostí zastoupeny převážně areály zemědělských družstev, jejichž využití se postupně mění na smíšené - zemědělství v kombinaci s drobnou výrobou. Disproporce jsou mezi jednotlivými sídly - nejlepší podmínky na pracovním trhu jsou v jižní části ORP - v sídlech situovaných podél hlavní komunikace a železnice s vazbou na Tišnov s kapacitní výrobní zónou a pracovními příležitostmi v tercierní sféře (službách). Těžištěm pracovních příležitostí severní části řešeného území jsou sídla Nedvědice a Lomnice. Nejvýznamnější zaměstnavatelské subjekty v průmyslu a stavebnictví ( ) Siemens Electric Machines, s.r.o., Drásov 126 elektrotechnický průmysl prac. Steinhauser, s.r.o. Tišnov, Karasova 378 potravinářský průmysl prac. MEZ, a.s., Nedvědice, elektrotechnický průmysl prac. SUBTERRA a.s., Tišnov, Ostrovec 233 činnosti odborových svazů neuvedeno MERTASTAV s.r.o., Předklášteří, Štěpánovská 1176 stavebnictví prac. Kv. Řezáč, s.r.o., Tišnov, U Svratky 780 textilní průmysl prac. Zdroj: Regionální informační servis (RIS), Registr ekonomických subjektů, ČSÚ Nejvýznamnější zaměstnavatelské subjekty v nevýrobní sféře (2012) ČSAD Tišnov, spol. s r.o., Tišnov, Červený mlýn 1538 doprava prac. TRIGA COLOR, a.s., Tišnov, Janáčkova 333 velkoobchod prac. Město Tišnov, Tišnov, Nám. Míru 111 veřejná správa prac. Nemocnice Tišnov, Tišnov, Purkyňova 279 zdravotnictví prac. Domov sv. Alžběty, Nelepeč Žernůvka, 12 sociální péče prac. Domov pro seniory Předklášteří, Šikulova 1438 sociální péče prac. Centrum sociálních služeb Tišnov, Tišnov, Králova 1742 sociální služby prac. 71

72 Část B Základní škola, Tišnov, Smíškova 840 vzdělávání prac. Základní škola, Tišnov, náměstí 28. října 1708 vzdělávání prac. Základní umělecká škola, Tišnov, Dvořákova 316 vzdělávání prac. Zdroj: Regionální informační servis (RIS), Registr ekonomických subjektů, ČSÚ Další pracovní příležitosti, kam se nejčastěji vyjíždí z obcí SO, jsou v Brně, Kuřimi, Velké Bíteši. Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území V řešeném území jsou registrované brownfiels: Tišnov - bývalá cihelna Trnec, Ostrovec u nádraží, bývalá pekárna a sýpka u nádraží Předklášteří Šroubárna Šerkovice víceúčelový objekt ZD V řešeném území se dále nachází několik areálů, které jsou neudržované a chátrají nebo jsou neekonomicky využité: areál zemědělského družstva v Olší areál zemědělského družstva Ochoz u Tišnova Ekonomické subjekty podle odvětví převažující činnosti OKEČ (k ) převažující činnost počet Zemědělství, lesnictví a rybářství 488 Průmysl celkem 922 Stavebnictví 704 Velkoobchod, maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel Ubytování, stravování a pohostinství 324 Doprava a skladování 164 Peněžnictví a pojišťovnictví 120 Činnosti v oblasti nemovitostí 210 Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 122 Vzdělávání 93 Zdravotní a sociální péče 73 Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 142 Ostatní činnosti 457 ORP Tišnov celkem

73 Část B Ekonomické subjekty se sídlem na území SO ORP Tišnov v tom rok celkem fyzické osoby živnostníci z toho zemědělští podnikatelé právnické osoby obchodní společnosti z toho družstva státní podniky Zdroj: Pracovní příležitosti z hlediska odvětví v ORP Primární sektor - zemědělství, lesnictví i když je charakter krajiny tvořen zemědělskou půdou a lesními komplexy, nemá tento sektor nejvýznamnější podíl na hospodářství řešeného území. Je to dáno charakterem krajiny v severní části ORP, která není vhodná pro intenzivní hospodaření. Hlavním cílem rozvoje zemědělství bude především udržení krajinotvorné funkce zemědělství, při zachování intenzivního a extenzivního zemědělství na co největší ploše. Rozvoj konkurenceschopné, intenzivní, avšak enviromentálně šetrné zemědělské výroby, ke které má sledované území místy ještě vhodné předpoklady, by měl být doprovázen také diverzifikací zemědělských podniků i do výroby netradičních zemědělských surovin pro nepotravinářské využití a do nezemědělských činností. Zemědělství regionu se také musí výrazně spolupodílet na zachování a dalším rozvoji venkovského prostředí a udržení osídlení venkova. Sekundární sektor - je zastoupen drobnými provozovnami, které jsou soustředěny hlavně v Tišnově a v dalších sídlech jako samostatné provozovny nebo jsou provozovány v rámci areálů zemědělských družstev. Terciální sektor - díky privatizaci a možnosti soukromého podnikání se rozvíjí především v komerční sféře - obchodu a služeb, které jsou soustředěny v Tišnově, Nedvědici, Lomnici, Doubravníku, Deblíně a v dalších sídlech řešeného území. Pracovní příležitosti z hlediska odvětví v centu ORP - Tišnově Nejvýznamnějším odvětvím z hlediska zaměstnanosti obyvatelstva je průmysl a stavebnictví, ve kterém je zaměstnáno 42,0 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. Rozdíl mezi sekundérem a terciérem je minimální, v terciální sektoru je zaměstnáno 39,0% ekonomicky aktivního obyvatelstva a dále narůstá. Územní i odvětvová struktura průmyslové základny doznala v posledních letech výraznějších změn. Řada průmyslových firem byla zasažena současnou ekonomickou krizí, byla omezena nebo ukončena jejich činnost (Brněnské papírny). Kladným rysem je odvětvová pestrost - tradičně nejsilněji je v Tišnově zastoupen průmysl dřevozpracující, kovodělný, potravinářský, stavebnictví, výroba stavební keramiky a řada dalších. Pro většinu průmyslových podniků je charakteristická výrazná exportní orientace, většina je v současnosti kontrolována zahraničními vlastníky. V oblasti veřejných služeb představuje souhrn zařízení, institucí a programů, které sice nemají přímou vazbu na hospodářský výkon města a regionu, ale jsou nejefektivnější investicí k posílení hospodářského významu města a regionu v budoucnosti. Díky privatizaci a možnosti soukromého podnikání se rozvíjí především komerční sféra obchod a služby. 73

74 Část B B)12.2 Ekonomická aktivita Ekonomická aktivita jedná se o podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva k obyvatelstvu celkem. Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity Podíl ekonomicky aktivních obyvatel ORP Tišnov (%) průměr ČR (%) ,1 51, ,2 48,9 Zdroj: Ekonomická aktivita obyvatelstva (k ) z toho podle ekonomické aktivity - obyvatelstvo celkem ekonomicky aktivní zaměstnaní v tom z toho nezaměstnaní ekonomicky neaktivní zaměstnanci zaměstnavatelé OSVČ ČR JMK ORP Tišnov Zdroj: 74

75 Část B B)12.3 Vyjížďka za prací Podíl vyjíždějících za prací z obcí bydliště z ekonomicky aktivních Podíl vyjíždějících za prací z obcí bydliště z ekonomicky aktivních ORP Tišnov ČR ,6 % 35,7 % Téměř 64 % obyvatel vyjíždí za prací. Lidé z celého správního obvodu dojíždí za prací do Tišnova, lidé ze severní části regionu dojíždí spíše do Nedvědice, Lomnice, Doubravníku. Velký počet vyjíždějící za prací je do regionů nacházejících se vně ORP do průmyslové zóny v Kuřimi, do Brněnské aglomerace. Západní část ORP i do Velké Bíteše. Malá sídla jsou po stránce pracovních příležitostí závislá na sídlech větších. Obecně platí že pracovní funkce obcí klesá s jejich velikostí. Vyjíždějící do zaměstnání a škol z centra ORP Tišnova vyjíždějící do zaměstnání 3587 v rámci obce 1412 z toho v rámci okresu 920 v rámci kraje 1037 do jiného kraje 159 vyjíždějící do zam. denně mimo obec 1818 žáci vyjíždějící denně mimo obec 365 Zdroj: Z přehledu je patrné, že mimo město vyjíždí denně za prací cca 44% ekonomicky aktivních obyvatel. B)12.4 Nezaměstnanost Vývoj míry registrované nezaměstnanosti v letech rok ORP Tišnov (%) Jihomoravský kraj (%) ČR (%) ,0-8, ,1 9,9 8, ,1 9,1 7, ,1 7,3 5, ,8 6,83 5, ,5 10,59 9, ,0 10,87 9, ,4 7,8 6, ,8 9,0 7,1 Zdroj: Míra nezaměstnanosti - region Tišnovsko patřil dlouhodobě mezi území Jihomoravského kraje i České republiky s mírně podprůměrnou mírou nezaměstnanosti a dalo se z tohoto pohledu charakterizovat jako území méně problémové a situaci na trhu práce hodnotit jako stabilizovanou. V letech však vzrostla míra nezaměstnanosti dvojnásobně (z 5,8% na 10,5%) a to v souvislosti s celosvětovou hospodářskou krizí, která zásadním způsobem ovlivnila i Českou republiku. V současné době dosahuje míra nezaměstnanosti hodnoty 7,8 %. Oproti roku 2010 (12,0 %) tedy nezaměstnanost klesá. 75

76 Část B Nezaměstnanost k počet uchazeči o zaměstnání dosažitelní ženy absolventi škol ve věku 50 a více let déle než 12 měsíců v evidenci míra nezaměstnanosti (%) JMK ,0 ORP ,8 Zdroj: B)12.5 Cestovní ruch Cestovní ruch, je svým prostorovým rozsahem významným společenským jevem. Kvalita a nabídka poskytovaných služeb významně ovlivňuje spokojenost návštěvníků a rozhoduje o jejich dalších návštěvách regionu. Pro návštěvnost území je důležitá jeho prezentace a propagace. Cestovní ruch se v současné době profiluje ve významné hospodářské odvětví, jehož rozvoj je možno značně ovlivnit aktivitou veřejného sektoru. Rozvoj cestovního ruchu SO ORP je založen zejména na: atraktivitě krásného přírodního okolí (vysoká scénická hodnota a turistická atraktivita zdejší krajiny, vysoká lesnatost), zachovalém historickém jádru obcí s řadou stavebních památek (Porta coeli v Předklášteří, městské památkové zóny Doubravník a Lomnice). Přesto, že oblastí prochází cyklotrasy a turistické trasy, není infrastruktura pro cestovní ruch příliš rozvinutá. Chybí zejména kapacity v oblasti ubytování a doprovodná infrastruktura ve vazbě na cyklistické a turistické sítě. V poslední době se v Tišnově zvyšuje nabídka služeb ubytování a stravování, do budoucna je nutno podpořit rozvoj služeb i v ostatních obcích správního obvodu (agroturistika, jezdectví, ekologické zemědělství). SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky stabilizované plochy pracovních příležitostí v Tišnově, Nedvědici, Lomnici, Drásově, Deblíně potenciální plochy pro rozvoj pracovních příležitostí - výroby, občanského vybavení zakotvené v ÚP obcí dobré napojení průmyslové zóny Tišnov na silniční síť a železnici nabídka volných ploch v průmyslové zóně Tišnov, možnost jejího rozšíření značné zastoupení malých a středních firem kvalitní podmínky pro rozvoj cestovního ruchu - vysoká scénická hodnota a turistická atraktivita území poloha SO ORP mimo hlavní oblasti a osy rozvoje ČR dopravní dostupnost veřejnou dopravou do míst pracovních příležitostí, nacházejících se mimo řešené území (Velká Bíteš) vyjížďka za prací přes hranice ORP 30% ekonomicky aktivního obyvatelstva chátrání některých výrobních a zemědělských areálů - brownfields (bývalá cihelna Tišnov, sýpka Tišnov ) 76

77 Část B Příležitosti Hrozby rozvoj cestovního ruchu neodpovídá atraktivitě území, sezónnost cestovního ruchu, převažují jednodenní návštěvníci využití prostředků z rozvojových programů pro podporu podnikání příležitost pro rozvoj služeb nákupní centrum do oblasti s rekreačním potenciálem - využití atraktivit v území pro zvýšení cestovního ruchu - příležitost pro rozvoj pracovních příležitostí v oblasti služeb intenzivnější využití ploch výrobních areálů - průmyslových a zemědělských úbytek ploch pro areály zemědělské výroby snaha o vymístění nebo postupná přeměna areálů zemědělských družstev na plochy drobné výroby a občanského vybavení rostoucí závislost malých obcí na velkých sídlech vylidňování malých obcí riziko narušení hodnot území a zdravých životních podmínek výstavbou kapacitních areálů na okrajích sídel a v krajině postupné snižování kvality urbanistické struktury a architektonické kvality sídel, jako jedné z hlavních atraktivit cestovního ruchu ORP snižování kvality podnikatelského prostředí nekoordinováním zájmů podnikatelů a záměrů v sídlech Problémy k řešení návrhem a realizací protipovodňových opatření na řece Svratce, umožnit rozšíření velké průmyslové zóny Tišnov řešit nedostatek ploch pracovních příležitostí v řešeném území i mimo Tišnov, vytipovat vhodné plochy ve vazbě na dopravní infrastrukturu, s ohledem na fenomén řešeného území hodnoty kulturní a přírodní - a jejich ochranu, preferovat rozvoj drobné výroby a služeb vymezením ploch se smíšeným využitím v ÚPD umožnit podnikání na pozemcích vlastníků preferovat intenzivní využití stávajících areálů zemědělské výroby před výstavbou na zelené louce vytipovat areály brownfields (chátrající areály) a řešit jejich opětovné využití vytvořit podmínky pro zapojení cestovního ruchu, doprovodná turistická infrastruktura ve vazbě na cyklistické a turistické sítě. kapacity v oblasti ubytování a stravování vyššího standartu 77

78 Část C C) VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK VYHODNOCENÍ STAVU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK JEDNOTLIVÝCH OBCÍ PODLE PILÍŘŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ C)1 Zařazení území obce do jedné z osmi kategorií vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území Na základě aktualizovaných SWOT analýz, případně s využitím klíčových faktorů a indikátorů jsme zhodnotili stav a kvalitu územních podmínek pro každou jednotlivou obec ve správním území ORP Tišnov, pro jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje území. Pro každý pilíř udržitelného rozvoje území se souhrnný kvalitní stav územních podmínek označil znaménkem +. Obdobně při nevyhovujícím souhrnném stavu územních podmínek se označil znaménkem -. Vyhodnocení územních podmínek jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje území se za každou obec napsalo do tabulky, ve které se určila vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území jako souhrn hodnocení územních podmínek za jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje území. C)2 Jednotné vyjádření výsledků této kategorizace v kartogramu Podle tabulky se vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území za jednotlivé obce znázornilo v kartogramu. V kartogramu byly použity barvy doporučené v Metodickém sdělení OÚP MMR k aktualizaci ÚAP RURÚ) C)3 Interpretace souvislostí vyplývajících z kartogramu Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel je provedeno zvlášť pro jednotlivé oblasti. obec pro příznivé životní prostředí (Z) územní podmínky pro hospodářský rozvoj (H) pro soudržnost společenství obyvatel území (S) vyváženost vztahu územních podmínek pro URÚ dobrý stav špatný stav kategorie zařazení obce vyjádření v kartogramu Běleč Z, S H 2b H Borač Z, S H 2b H Borovník Z, S H 2b H Braníškov Z H, S 3a H, S Brumov Z, S H 2b H Březina Z, H, S žádné 1 žádné Bukovice Z, S H 2b H Černvír Z, S H 2b H Deblín Z, H, S žádné 1 žádné Dolní Loučky Z, H, S žádné 1 žádné Doubravník Z, H, S žádné 1 žádné Drahonín Z H, S 3a H, S 78

79 Část C obec pro příznivé životní prostředí (Z) územní podmínky pro hospodářský rozvoj (H) pro soudržnost společenství obyvatel území (S) Drásov vyváženost vztahu územních podmínek pro URÚ dobrý stav Z, H, S špatný stav kategorie zařazení obce vyjádření v kartogramu žádné 1 žádné Heroltice Z, S H 2b H Hluboké Dvory Z H, S 3a H, S Horní Loučky Z H, S 3a H, S Hradčany Z, H, S žádné 1 žádné Kaly Z H, S 3a H, S Katov Z, S H 2b H Křižínkov Z, S H 2b H Kuřimská Nová Ves Z H, S 3a H, S Kuřimské Jestřabí Z H, S 3a H, S Lažánky Z, H, S žádné 1 žádné Lomnice Z, H, S žádné 1 žádné Lomnička Z, S H 2b H Lubné Z H, S 3a H, S Malhostovice Z, H, S žádné 1 žádné Maršov Z, S H 2b H Nedvědice Nelepeč- Žernůvka Z, H, S žádné 1 žádné Z H, S 3a H, S Níhov Z, S H 2b H Ochoz u Tišnova Z H, S 3a H, S Olší Z, S H 2b H Osiky Z H, S 3a H, S Pernštejnské Jestřabí Z H, S 3a H, S Předklášteří Z, H, S žádné 1 žádné Rašov Z H, S 3a H, S Rohozec Z, H, S žádné 1 žádné Rojetín Z H, S 3a H, S Řikonín Z, S H 2b H Sentice Z, S H 2b H Skalička Z, S H 2b H Skryje Z H, S 3a H, S 79

80 Část C obec pro příznivé životní prostředí (Z) územní podmínky pro hospodářský rozvoj (H) pro soudržnost společenství obyvatel území (S) vyváženost vztahu územních podmínek pro URÚ dobrý stav špatný stav kategorie zařazení obce vyjádření v kartogramu Strhaře Z H, S 3a H, S Svatoslav Z, S H 2b H Synalov Z H, S 3a H, S Šerkovice Z H, S 3a H, S Štěpánovice Z H, S 3a H, S Tišnov Tišnovská Nová Ves Z, H, S žádné 1 žádné Z H, S 3a H, S Újezd u Tišnova Z H, S 3a H, S Unín Z H, S 3a H, S Úsuší Z H, S 3a H, S Vohančice Z H, S 3a H, S Vratislávka Z H, S 3a H, S Všechovice Z H, S 3a H, S Zhoř Z H, S 3a H, S Žďárec Z, S H 2b H Železné Z, H, S žádné 1 žádné??? žádn é Z, H, S 4 Z, H, S 80

81 Část C 81

82 Část C 82

83 Část C 83

84 Část C 84