165 S Y R E N A. podzim. 27 let SYRENA let KLUBU

Transkript

1 S Y R E N A Vyznamenaná medailí Za zásluhy o rozvoj filatelistických publikací Svazem polských filatelistů KARVINÁ 36 let KLUBU let SYRENA podzim Vyznamenaný Zlatým Čestným Odznakem PZF KLUB JE ČLENEM STF-SČF PRAHA A PRACUJE POD PATRONACÍ KF KARVINÁ

2 - 2 - Aršíky ke Světové filatelistické výstavě OLYMPHILEX 92 Barcelona. Vlevo je číslovaný Blok 104A, vpravo pak perforovaný Blok 104B bez čísla. Vlevo je Blok 104 As s růžovou skvrnou nad trenýrkami prvního běžce. Vpravo je zvětšenina této tiskové odchylky pro lepší orientaci. Jedná se o aršíkové vydání z Aršíky byly vytištěny vícebarevným hlubotiskem PWPW. Návrh H. Chyliński. Formát aršíků je 86,5 87,5 x 81,5 mm. Formát známky z aršíku je 43 x 31,25 mm. Papír bílý, střední, hladký, lep lesklý, bílý. Neperforované aršíky (Bloky 104A) jsou číslovány 6-ciferným počítadlem s hvězdičkou na konci čísla. Číslo je v levém, dolním rohu aršíku. Počítadlo je od * Perforace aršíků (Blok 104B) je rámcová, má rozměr ZR 11¼ : 11½. Perforované aršíky nejsou číslovány. Náklad Bloku 104A je kusů, náklad Bloku 104B je 1, kusů. Poštovní platnost aršíků skončila FDC jsou s oběma verzemi aršíků. Katalog mimo aršíků vede pod samostatným katalogovým číslem i neperforovanou a perforovanou známku z aršíku. Při číslování neperforovaných aršíků došlo asi ke slepení dvou aršíků a číslo tak bylo otištěno jen na horní aršík. Na dolním aršíku je jen stopa po suchém tisku počítadla.

3 - 3 - Specializovaný katalog polských známek autorů Adam Kiełbasa-Schoemi a Stanisław Fołta, vydání z r na straně 788 doslovně uvádí: Dodnes je znám jen jeden takovýto exemplář... Informace o tom byla publikována v časopise FILATELISTA r. 1997, číslo 3, na str Autorem článku je Zdzisław E. Wiatrowski. Aršíky byly tištěny jedno sektorovými válci po 9 kusů na jednom tiskovém archu (3x3) a následně byly na jednotlivé aršíky rozřezány. Aršíky A a B se liší barvou. Aršík A je s načervenalým odstínem, aršík B je s odstínem modravým. Katalog Fischer I. Díl r uvádí perforaci aršíku ZR 11 : 11½. Rozměr aršíku uvádí 87x81 mm. Aršík Blok 104 At bez čísla uvádí s cenovým záznamem (cena záliby - ). Tiskovou odchylku Blok 104 As (růžová skvrna nad trenýrkami prvního běžce) vede bez rozlišení neperforovaná i perforovaná za 40zł. Dosud není známo, zda tato tisková odchylka je typická pro některé aršíkové pole na tiskovém archu, nebo je to vada nahodilá? Zatím je tato tisková odchylka známá jen na neperforovaných aršících. Známku z neperforovaného aršíku vede katalog Fischer pod katalogovým číslem 3444A, a to ** za 10zł. a razítkovanou za 18zł. Aršík ** Blok 104A vede za 12zł. a razítkovaný aršík 104A za 18 zł. Známku z perforovaného aršíku vede pod číslem 3444B, a to ** za 4zł. a razítkovanou za 2zł. Perforovaný aršík Blok 104B je v katalogu ** za 4,50zł. a razítkovaný za 2,50zł. Sám mám aršíky Blok 104A (několik kusů) s čísly od * do *. Blok 104 As mám s číslem *. Ing. Jiří Jan KRÁL **************************************************************************** Rakouská razítka pošty Fryštát do roku 1918 (třetí pokračování ze Syreny č. 163 a 164). Od roku 1905 se na fryštátské poště začínají používat dvoukruhová, dvojjazyčná razítka s můstkem. Razítko FREISTADT,ÖSTERR.SCHLES. / FRYSZTAT,ŚLĄSK.AUSTR. /a s datem na můstku razítka 8.XII.18 VIII 6. Je to podle Monografie čs. známek v pořadí šesté razítko s katalogovým číslem 560/6. Razítko je Typu G134 a bylo na poště používáno od roku Podle Lit. 2 (mgr. Manterys) to

4 - 4 - je razítko katalogové číslo 27/8.1. Lit. 2. vede razítko jako Typ L5. Dobu použití uvádí od r do Razítko používala po roce 1918 jak polská, tak československá pošta. Monografie uvádí v textu razítka hvězdičku mezi německým a polským názvem. Toto je chybou, razítko je bez hvězdičky mezi nápisy. Od roku 1907 bylo v používání pošty stejné razítko,jak to předcházející, ale s rozlišením b. Nahoře je toto razítko na zásilce poslané do Krnova.Razítko je s datem na můstku 10.X.19. Obě rozlišení a i b jsou na razítku v mezikruží vlevo od můstku. Monografie i zde uvádí mezi názvy hvězdičku, která tam opět není. Lit.1.vede toto razítko s rozlišením a i b.dobu použití razítek nerozlišuje. Na zásilkách se setkáváme hlavně s razítkem s rozlišením a, méně častěji s razítkem s rozlišením b. Lit.2. uvádí razítko s rozlišením b pod katalogovým číslem 27/8.2. Dobu použití razítka uvádí od do Bude zajímavé sledovat obě razítka od kdy do kdy byla skutečně používána a snad se dopátráme i jiných dat,než uvádí Lit.2. Vlevo jsou obě razítka pro názornost překreslena. Je to převzato z Lit. 2. Pod katalogovým číslem 560/7 uvádí Lit. 1. poslední, používané razítko pošty Fryštát do roku Je to razítko opět německo-polské, a to Typu G 137. Německý název pošty je v mezikruží vlevo, polský vpravo. V mezikruží nad můstkem je již hvězdička a rozlišení razítka C je dole v mezikruží pod můstkem mezi názvy pošty. Je to razítko s textem FREISTADT,ÖSTERR.SCHLES * FRYSZTAT, ŚLĄSK AUSTR. / C. Lit. 1 i Lit. 2 uvádějí použití razítka od r Lit. 2. vede razítko pod katalogovým číslem 27/9. Razítko vede jako typ L9. Průměr razítka 30 mm.dobu použití razítka uvádí od roku 1908 do Razítko by tedy již nemělo být používáno po r ani polskou, ani československou poštou. Vlevo je opět toto razítko překreslené a je převzato z Lit. 2. Na následující straně je zásilka (zálepka) poslaná z Vídně do Fryštátu na úřad starosty 21.X.1911.Na zadní straně rozložené zálepky je otisk evidenčního razítka městského, obecního úřadu s datem 22.OKT Je tam navíc i otisk razítka pošty Typu podle Lit. 1. G 137 s rozlišením C s tímto datem. Je třeba podotknout, že za celou dobu, co se problematikou zabývám, je toto jediná zásilka s tímto razítkem na kterou jsem natrefil. Jistě to není náhoda.

5 - 5 - Zálepka poslaná z Vídně do Fryštátu 21.X.1911 s razítkem Fryštátu na zadní straně Typu G 137 rozlišením C s datem 22.X X.1911 bylo v Opavě obnoveno Ředitelství pošt a telegrafů pro Rakouské Slezsko. Byla zavedena okresní razítka o kterých jsme na stránkách Syreny již nejednou psali. Na Těšínském Slezsku dostaly pošty okresní razítka s římskou XI. Pod ní bylo příslušné číslo pošty v arabských číslicích. Poště ve Fryštátě bylo přiděleno okresní razítko s číslem XI/42. Razítko známe zatím jen 1. Typu, to je s úzkým, tenkým rámečkem. Nahoře je část podacího lístku s okresním razítkem XI/42. Zásilka má otisky

6 - 6 - expedičního razítka Typu G 134 s rozlišením a a s datem 27.XII Razítka byla s jednoduchým tenkým rámečkem a bez lomítka mezi římskou a arabskou číslicí (Typ 1), se silným rámečkem a lomítkem mezi římskou a arabskou číslicí (Typ 2., známe z pošty XI/12 BIELITZ 1/BIELSKO 1) nebo konečně s dvojitým, tenkým rámečkem (Typ 3., známe z pošty XI/30 DITTMANSDORF / DĚTMA- ROVICE). Konečně posledním razítkem o kterém se naše Monografie opět ani nezmiňuje je razítko dvojjazyčné, německo-polské. Německý název pošty FREISTADT,ÖSTERR.SCHLES./* je nahoře v mezikruží nad můstkem, vpravo proti můstku je hvězdička. Dole v mezikruží je polský název FRYSZTAT, ŚLĄSK.AUSTR./C. Rozlišení C je tedy vlevo v mezikruží proti můstku. Je to razítko podle naší Monografie a typologie Typu G 135. Nahoře je s tímto razítkem doporučená zásilka poslaná do Opavy na K.K. Slezské, zemské vedení. Expediční razítko má datum na můstku 7.VIII.18.VIII 6. Vlevo dole je toto razítko opět překreslené pro lepší orientaci. Lit.2 vede i toto razítko a sice pod katalogovým číslem 27/10.Razítko vede jako Typ L8. Razítko má průmět 31 mm. Doba použití uváděna od do Razítko později po r používala jak polská, tak československá pošta. Některá rakouská razítka Fryštátu zdědila po r.1918 nejprve polská pošta a následně i pošta československá. Některá razítka byla v použití až do roku 1920, kdy byla nahrazena novými, československými razítky. Bylo by zajímavé která to byla razítka a do kdy je nejdéle československá pošta používala. Chtěl bych při této příležitosti poděkovat kolegům Josefu Moroňovi, Dr.Adriánu Jungovi, mgr.ing.karolu Miczowi a Jaromírovi Jančovi, že mi dali k dispozici i své materiály s touto problematikou. Bez jejich pomoci bych to nebyl schopen dát dohromady. Zásilek s různými razítky Fryštátu bylo několik desítek, ne všechna se svou kvalitou hodila pro tuto práci. Tuto práci jsme měli záměr před mnoha léty spolu zpracovat s přítelem Josefem Moroněm. Nebylo to jednoduché. Ne ke všemu jsme měli my dva podklady. Nebyl také čas a musím přiznat, že se mi i do toho ani moc nechtělo. Nakonec je práce na světě. Chtěl bych tuto práci z úcty k příteli Josefu MOROŇOVI mu ji takto symbolicky věnovat! Vždyť neznám sběratele, který by měl o poště ve Fryštátě tolik a tak kvalitního materiálu. Kolega

7 - 7 - Moroň má hodně přes 80. let a sám mi nedávno připomněl náš dřívější záměr. Nakonec se to stalo skutkem. Zároveň jsme našli pro materiály kolegy Moroně spolu s ním vhodného, mladého a pro věc zapáleného sběratele, který bude ve sběratelské činnosti o poště ve Fryštátě jistě dále pokračovat. Podotýkám, že to nejsem já! Vždyť také již nejsem vůbec mladý!! Ing. Jiří Jan KRÁL *********************************************************************************** Sovětská agrese na Polsko , pošta na sověty okupovaném území. Rozdělení území předválečného Polska mezi Německou říši a SSSR bylo bezprostředním důsledkem nejen Polskem prohraného ozbrojeného konfliktu s největší tehdy vojenskou silou světa, hitlerovským Wehrmachtem, ale i předem uzavřenou dohodou mezi Německou říší a SSSR. Rozdělení kořisti způsobilo, že v době od do se pod sovětskou okupací nacházelo 56,1 % (201 tisíc km čtverečních) polského území a 37,3 % původně polských obyvatel (13, ). Zahrnovalo to značné území etnicky čistých polských území, z nichž jen některá se po zakončení II.světové války vrátila zpět k Polsku. Zbytek zůstal v SSSR. Byl to podobný případ jak s československou Podkarpatskou Rusí po r Rozhodující události se přihodily v následujícím sledu: byla v Moskvě podepsána dohoda o rozdělení polských území mezi Německou říši a SSSR. Byl to známý pakt Ribbentrop - Molotov. Byly tak vytvořeny předpoklady pro čtvrté dělení Polska začala německá agrese proti Polsku a prakticky tak začala II.světová válka obsadily oddíly Vehrmachtu Białystok začala sovětská agrese proti Polsku obsadily jednotky Rudé armády Lwów převzala Rudá armáda z rukou Wehrmachtu Białystok a Brześć. Města se stala podobně jak v roce 1920 střediskem sovětské vlády na tak zvané Zapadnoj Bielorussi byla vytyčena nová německo-sovětská demarkační linie a byla podepsána smlouva o hranicích přátelství mezi Německou říší a SSSR byla v Moskvě podepsána litevsko-sovětská smlouva o vzájemné pomoci a předání Wilna a části wileńského území Litvě bylo rozhodnuto tzv. Lidovým shromážděním ve Lvově o připojení Západní Ukrajiny k Ukrajinské sovětské socialistické republice vkročila litevská vojska do Wilna delegátů v Białymstoku rozhodlo o připojení Západního Běloruska k Běloruské sovětské socialistické republice Nejvyšší sovět v Moskvě přijal rozhodnutí o připojení Západní Ukrajiny k SSSR Nejvyšší sovět v Moskvě přijal usnesení o připojení Západního Běloruska k SSSR na III. zasedání Nejvyššího sovětu Běloruské SSR bylo rozhodnuto o připojení Západního Běloruska s jeho novými obvody břeským, baranovickým, piňským a vileňským bylo usnesením Nejvyššího sovětu Ukrajinské SSR rozhodnuto o připojení Západní Ukrajiny s jeho novými obvody drohobyčským, lvovským, rovenským, stanislavským, tarnopolským a volyňským bylo dekretem vnuceno sovětské občanství všem osobám, které 1. a 2. listopadu 1939 pobývaly na sověty okupovaném bývalém polském území byl vydán dekret prezidenta Polské republiky v exilu W.Raczkiewiczem prohlašující vševšechny právní akty a nařízení okupačních vlád na území Polské republiky za neplatné, (tedy německých, sovětských, litevských i slovenských) jestliže zasahují do dočasné administrativy okupovaných polských území vyšel dekret Prezidia Nejvyššího sovětu SSSR stvrzující návrhy zainteresovaných sovětských republik o vytvoření nových obvodů baranovického, białystockého, břeského, piňského a vileňského v rámci Běloruské SSR a drohobyčského, lvovského, roveňského, stanislavského, tarnopolského a volyňského v rámci Ukrajinské SSR. Byla schválena hranice na okupovaném územím mezi Běloruskou SSR a Ukrajinskou SSR byla zrušena platnost všech platebních prostředků z období Polské republiky došlo k potvrzení návrhů politbyra Ústředního výboru Všesvazové komunistické strany bolševiků o zrušení okresů a vytvoření menších administrativních jednotek-rajonů příslušnými dekrety prezidií nejvyšších sovětů Ukrajinské SSR a Běloruské SSR bylo rozhodnuto o novém administrativním dělení zabraných polských území na 11 obvodů a 299 rajonů

8 - 8 - v souladu s dřívějším dekretem ze V pozdějším období byly provedeny i další korekce v rozdělení na rajony. Hlavní směry útoku Rudé armády na Polsko v září Šipky znázorňují hlavní směry útoku. Data u šipek uvádějí data obsazení příslušných měst Rudou armádou. Výraz ŁOTWA nahoře = Lotyšsko.

9 byla v Litvě ustavena sovětská vláda a byla vyhlášena Litevská SSR. -Nejvyšší sovět SSSR přijal Litvu do Sovětského svazu. -Byla k Litevské SSR připojena některá příhraniční území, která patřila Běloruské SSR (Druskienniki- Marcińkańce, Dziewieniszki-Wielkie, Soleczniki a Hoduciszki-Święciany). Byl likvidován rajon porzecki v Białystockém obvodu došlo k německé agresi vůči SSSR.Vehrmach zaútočil na Sovětský svaz byla v Londýně podepsána polsko-sovětská dohoda prohlašující sovětsko-německý pakt z roku 1939 pokud se jedná o změny polského území za neplatný byly dekretem Hitlera vytvořeny říšské komisariáty Ostland a Ukrajina. Severovýchodní část dříve okupovaných polských území se stala součástí prvního z nich. Volyň a jižní část Polesí se staly součástí druhého. Obvody lvovský, drohobyčský, stanislavský a tarnopolský byly připojeny ke Generální Gubernii jako Dystrykt Galicie se sídlem okupační vlády ve Lvově z území okupovaného Wehrmachtem byl vyčleněn tak zvaný Obvod Białystok (Bezirk Bialystok) a v rámci Východopruské provincie byl včleněn do Německé říše došlo k dohodě mocností USA, Velké Británie a SSSR na konferenci v Teheráně o příští polské hranici na východě Rudá armáda při pronásledování ustupujících německých vojsk podruhé v této válce překročila hranice předválečného Polska u Sarn na Volyni začátek bojů o Kovel 27.Volyňskou divizí AK (Armija Krajowa řízená londýnskou polskou vládou) oddíly AK začínají boje o Wilno oddíly AK začínají boje o Lwów Rudá armáda obsazuje Białystok a Lwów. Byla podepsána v Moskvě dohoda o příštích hranicích s představiteli Polského výboru národního osvobození (PKWN - polská vládní garnitura vyvytvořená v SSSR) a SSSR byl likvidován białystocký obvod a tím provedeno formální zrušení sovětské administrativy na tomto území sovětská vojska v rámci tak zvané lednové ofensivy vstupují do levobřežní Varšavy bylo vyhlášeno porozumění Velké trojky v Jaltě ve věci hranic poválečného Polska byla v Moskvě Edwardem Osobką-Morawskim a Vjačeslavem Molotovem podepsána dohoda o státní, sovětsko-polské hranici pod osobním diktátem J.V.Stalina. Byl to tentýž Molotov, ministr zahraničí SSSR, který v Moskvě v srpnu 1939 podepisoval tak zvaný pakt Ribbentrop-Molotov o rozdělení Polska. A pak, že se dějiny neopakují!!? Toto je stručný přehled událostí týkajících se polských, východních, okupovaných území. Sověti po obsadili z předválečného Polska následující vojvodství (kraje podle našeho dělení): -Białostocké (obvod Białostocký), -Polesské (obvod Brzeský a Pińský), -Nowogrodské (obvod Baranowický) -Wileňské (obvod Wileńský). Nově vytvořené oblasti (Wileňská, Baranowická, Białostocká,Brzeská a Piňská) byly připojeny k Běloruské SSSR. Jak to bylo v nejsevernější části okupovaného Polska sověty ve Wileńské oblasti? Wileńská oblast byla pod první sovětskou okupací od 19.9.do Přelomovou událostí pro Poláky žijící ve Wileňštizně a v tehdejší Litevské republice byly dodatky k německo-sovětské smlouvě z a následně pak ke smlouvě z Podle dohody z byla Litva zahrnuta do sféry sovětského vlivu. Němci se sověty dohodli (právě z německé iniciativy), že Wilno bude začleněno do Litvy. Mělo to být kompenzací za příhraniční pás území Litvy na severovýchodě od Suwałštizny, který připadl do sféry vlivu Německa. Dnem oddíly 3. a 11. armády Běloruského frontu překonaly slabý odpor strážních postavení polských Oddílů obrany pohraničí a stanuly již příští den večer pod Wilnem. Sváděly tam boje s polskými oddíly bránícími město. Do hodin opanovali sověti Wilno včetně jeho předměstí. Wilno a jeho okolí se tak dostaly pod první etapu sovětské okupace, která trvala 40 dnů. Ve Wileňském obvodu, jak se začalo říkat bývalému polskému Wileňskému vojvodství, začaly být

10 realizovány nařízení okupanta, stejně tak i na zbylém území tak zvaného Západního Běloruska. To platilo i pro poštu. Z té doby se zachovalo minimum poštovních dokladů ze kterých lze dojít k závěru, že během prvních několika dnů došlo i ke zprovoznění některých z původně 12 poštovních úřadů Wilna. Dokumentuje to zásilka poslaná do litevského Kowna z pošty WILNO 9 ze dne Vyplaceno polskou známkou 25gr. (Fischer č. 335). Poplatek jako mimomístní tarif. Proč ne zahraniční tarif, když to šlo do Litvy? Na zásilku je symbolicky dolepená sovětská známka (Mi 536, L.N.Tolstoj) o nominále 3 kopějky. Razítka jsou původní, polská s datem 1939 IX 28 WILNO 9/d. Viz reprodukce nahoře, obr. 1. Jak je to patrno z následujících ukázek korespondence, k vyplácení zásilek se mohly používat jak sovětské, tak i polské poštovní známky, které byly postupně doplňovány a nahrazovány dodávkami sovětských známek z Minska. Do poštovního provozu byly postupně zavedeny i sovětské korespondenční lístky s natištěnou známkou a nápisem Počtovaja kartočka/carte postale. Je známá korespondence z Wilna z období 4.-9.X.1939 pocházející ze sbírek filatelistů s razítky vlakové pošty WILNO-ZAHACIE č. 290 a 296. Zahacie byla konečná stanice v předválečném Polsku na trase Wilno-Mołodeczno-Połock. Pohled na tyto zásilky vlakové pošty na každou zvlášť (na následujících stranách, jakož i na zásilku nahoře) budí dojem věrohodnosti. Porovnáme-li ale několik zásilek stejného charakteru, vidíme, že jde o výměnu korespondence mezi dvěma stejnými partnery v krátkém časovém úseku. Budí to dojem, že zásilky byly vyrobeny pro filatelistické účely. Mohli to být wileňští filatelisté, kteří před tím provozovali filatelistické obchody. Mohly to být ale i obsluhy výše jmenované vlakové pošty, které zásilky vyráběly na zakázku filatelistických obchodníků. Dnes to již těžko posoudíme. Ale filatelistům je dobře známo jméno Władysław Czarnocki z Wilna (obr. 2.). W.Czarnocki se zabýval filatelistickým obchodem na území Wilna. Je to doporučená zásilka z vlakové pošty WILNO-ZAHACIE/b č. 256 z -9.X.39. Podle zadní strany zásilky je vidět, že odesilatelem zásilky je M.Bražewicz, který je adresátem zásilky na obr. 3., která byla dopravena adresátovi stejnou vlakovou poštou WILNO-ZAHACIE/c ale číslo 290 s datem na můstku razítka 4.X.39. Navíc je zde i názor, že v dané době a na dané trase vlakové pošty nemohla tato vlaková pošta tehdy vůbec jezdit!!? Zásilka na obr. 2 na následující straně je vyplacena polskou známkou 50gr. (Fischer č. 317). Jedná se o doporučenou zásilku s R-razítkem vlakové pošty č Zásilka je dofrankována sovětskou známkou nominální hodnoty 5 kop.(mi 581). Při srovnání złotého s rublem je to tedy celkem =55gr./kop. Na zadní straně je odesilatel zásilky na obr. 3. M. Bražewicz. Na zadní straně klopy obálky je jeho adresa vč.ulice a čísla popisného.tento údaj schází na adrese na obr. 3. Proč?? Navíc oba adresáti zásilek obr. 2 i 3 jsou adresováni pod poštou WILNO 2. Proč to tedy šlo vlakovou poštou??

11 Pro věrohodnost je na zadní straně zásilky č. 2 oraženo i příchozí razítko pošty WILNO 2/*o* s datem na můstku 10 X Obr. 2. doporučená zásilka vlakové pošty č. 296 poslaná 9.X.1939.Přední a zadní strana zásilky. Zásilka na obr. 3 na následující straně, poslaná na M. Bražewicza vlakovou poštou 290 s datem na razítku 4.X.39 je opět bez udání přesnější adresy (ulice a číslo domu). Porovnáme-li písmo, svádí to k domněnce, že odesilatelem je adresát zásilky na obr.2. W.Czarnocki. Zásilka na obr.3 je vyplacená polskými známkami 50 a 55 gr., Fischer č. 317 a 318. (příplatek za EXPRÉS + R-zásilku, tarif 1,05 zł.).

12 Obr. 3. doporučená, exprés zásilka poslaná vlakovou poštou WILNO-ZAHACIE č. 290 dne 4.X Obr. 4 a 5 : Dvojice zásilek poslaných Exprés-doporučeně vlakovou poštou WILNO-ZAHACIE/b č.296. Obě zásilky jsou poslány ve stejný den 9.X.1939 na stejného adresáta, opět bez uvedení ulice a čísla domu. Expediční razítka včetně R-razítek jsou polská, frankatury zásilek jsou smíšené, polsko-sovětské. Zásilka vlevo je vyplacena polskými známkami 30 a 45gr. (Fischer 315 a 316), dofrankováno sovětskou známkou letec (Mi 682), 30 kop. Frankatura odpovídá tarifu za doporučenou-exprés zásilku (30+45gr. a 30 kopějek = celkem 1,05 zł./rubl. Zásilka vpravo je vyplacena polskou známkou 1 zł. (Fischer č.320) a doplacena sovětskou známkou 5 kopějek, celkem 1,05 zł./rubl. Jedna zásilka má podací číslo 9, druhá 12. Na následující straně na obr. 6 je sovětská dopisnice s natištěnou známkou 10 kop. dofrankována sovětskou známkou letec (Mi 682) 30 kop. poslaná doporučeně z hlavní pošty WILNO 1 opět na W.Czarnockiego a odesilatelem je zase M.Bražewicz. U adresáta i odesilatele je již uvedena kompletní adresa vč. ulice a čísla domu. Zásilka je dokonce s podacím lístkem. Zásilka byla poslána Tarif 40 kop./gr. odpovídá doporučené zásilce - korespondenčnímu lístku v místní poštovní přepravě, a to jak tarifu polskému, tak i sovětskému. Razítko na známkách je expediční s rozlišením j, razítko nahoře uprostřed je příchozí s rozlišením *1s*. Obě razítka jsou z pošty WILNO 1. Stejné poště patří i R-razítko s rozlišením c. Na příchozím razítku nahoře uprostřed je špatně nastavený rok v datu (místo 9 X 1939 to je 9.X.3919!!).

13 Obr. 6. Korespondenční lístek poslaný doporučeně v místní přepravě včetně podacího lístku za zásilku.

14 Na předcházející straně dole je ještě jeden filatelistický dopis (obr.7.) psaný stejným rukopisem, adresovaný na Mieczysława Dosiołko-Bražewicza, Wilno, ul.konduktorska 10. Je to doporučený dopis v místní poštovní přepravě. R-razítko WILNO 1/f, expediční razítka WILNO 1/c s datem na můstku razítka dokonce 3.X.39. Zásilka je frankována jen polskými známkami 20a 25 gr. (Fischer 313 a 314). Tarif je v souladu s polským tarifem za zásilku tohoto charakteru. Zajímavostí je otisk mechanického počítadla na R-razítku zásilky. Nahoře obr. 8 a 9 : Vlevo je místní, obyčejná zásilka poslaná z pošty WILNO 1, Je vyplacena jen sovětskými známkami 5, 10, 15 a 20 kopějek. Celkem 50 kop. Proti polskému i sovětskému tarifu je zásilka přeplacena (15gr./kop.) Zásilka byla zřejmě těžší, proto ten přeplatek. Vpravo je doporučená, místní zásilka hlavní pošty WILNO 1/c s datem 13. X. 39. Frankatura smíšená, polsko-sovětská (Fischer ) gr. a kop. Celkem 60gr./kop. Je to opět 15gr./kop. nad polský i sovětský tarif. R-razítko je z pošty WILNO 1/a. Obr. 10 a 11. Vlevo je expresní, mimomístní zásilka poslaná z pošty WILNO 10/b 13. X. 39 do Powurska (správně Powórsk) u Kowla. Frankatura je smíšená, polsko-sovětská (Fischer č. 311) 10gr kop. = 40gr./kop. Vpravo je místní, doporučeníá zásilka poslaná z pošty WILNO 9/*e* 16. X. 39 na Státní rolnickou banku. Frankatura polsko-sovětská, (Fischer č. 316) 45gr. + 2x 5 kop (Mi. 581) = celkem 55gr./kop. Je to více jak byl platný tarif. Na následující straně nahoře je obr. 12 a 13. Vlevo nahoře je zásilka mimomístní, obyčejná poslaná z pošty WILNO 2/*o* s datem 14.X.39. Zásilka je poslána do Białystoku. Je vyplacena polskou známkou 25 gr. ze série pohledy (Fischer č. 284). Pošta Wilno 2 byla u vlakového nádraží. Tarif 25gr. je v souladu s tarifem za tuto zásilku. Na následující straně vpravo nahoře je polská dopisnice Cp 81 s natištěnou známkou 15gr. Dopisnice je poslána doporučeně z hlavní pošty WILNO 1/*ł* je to místní, doporučená zásilka. Zásilka je dofrankována sovětskými známkami Mi 678 2x15 kop. Celkem porto 45gr./kop., což je přeplaceno o 5 gr./kop. proti tarifu. Přeplatek mohl být

15 v důsledku nedostatku známek o nižším nominále. Vlevo je příchozí razítko pošty WILNO 1/*1s* s datem 28. X. 39. Toho dne vstupovala do Wilna litevská vojska a Wilno opouštěla Rudá armáda. Skončila se první, sovětská, 40-denní okupace a začala okupace litevská. Dole vlevo je obr. 14. Je to mimomístní obyčejná zásilka poslaná na ředitelství gymnázia v Grodnie. Posláno z hlavní pošty WILNO 1/c 14. X. 39. Frankatura je smíšená, polsko-sovětská (Fischer č. 311) 10gr. + sovětská známka 15 kop., celkem 25gr./kop., což souhlasí na polský tarif. Na obr. 15 nahoře vpravo je doporučená zásilka-tiskovina poslaná na Vědecko-vydavatelský židovský institut ve Wilně. Expediční pošta WILNO 9/*d* s datem na můstku razítka 21.X.39. Frankatura polsko-sovětská (Fischer č. 311 a 313), 10+20gr., dofrankováno sovětskou známkou 5 kop. (Mi 581), celkem 35gr./kop. Na zásilce je otisk R-razítka pošty WILNO 9. Vlevo je obr. 16. Je to opět zásilka poslaná z pošty WILNO X. 39, kdy Wilno opouštěla sovětská vojska a do města přišla vojska litevská. Frankatura zásilky je opět smíšená, polsko-sovětská (Fischer č. 311) 10gr. + sovětská známka 5 kop. (Mi 581), celkem 15gr./kop. Je to v souladu s platným poštovním tarifem. Je třeba doplnit informaci o to, že v období od 18. do 26. IX.1939 překročilo polsko-litevskou hranici (polští vojáci, kteří ustoupili do Litvy před sověty) celkem polských vojáků, kteří byli následně internováni v internačních táborech. V počtu vojáků bylo 2487 důstojníků armády a 500 důstojníků Státní polské policie. Byli umístěni do těchto internačních táborů: tábor č.1 v Kalwarii Suwalskiej (litevsky Kalvarija), tábor č. 2 v Rakiszkach (lit.rokiškis), tábor č. 3 v Połądze (lit.palanga), tábor č. 4

16 v Kołotowie (lit. Kulautuva), tábor č. 5 v Birsztanach (lit. Birštonas), tábor č. 6 v Wiłkomierzu (lit. Ukmergé), a tábor č. 7 v Kownie (lit. Kaunas). Mimo těchto sedmi největších internačních táborů to byly ještě tábory menší: Kurszany (lit. Kuršenai), Olitę (lit. Alytus), Sapoczyszki (lit. Sapočiskis), Wyłkowyszki (lit. Vilkaviškas) a Wojkuszki (lit. Vaitkiškis). Poláci byli v internačních táborech do přelomu července/srpna Samotná skutečnost internace polských vojáků v Litvě byla důsledkem sovětské agrese na Polsko Přinášíme několik ukázek zásilek i z internačních táborů. Nahoře obr. 17 a 18 : Vlevo nahoře je litevská dopisnice s částečnou ilustrací-pohled na Kowno. Natištěná známka má nominál 35 ct. (tarif pro zahraniční dopisnici). Zásilka je poslána z tábora internovaných č. 2 v Rakiszkach (lit. Rakiškis). Lístek je poslán do Bielska na Těšínském Slezsku, v té době pod německou okupací. Podací razítko pošty KAUNAS centr. * Nr 5 * 16 XII 39. Na zásilce je německé razítko vojenské cenzury v Královci s textem Auslandsbriefprűfstelle / Königsberg (Pr). Vpravo nahoře je jiná, litevská dopisnice s částečnou ilustrací s jiným pohledem na Kowno. Natištěná známka nominální hodnoty 15 ct. (tarif dopisnice v mimomístní přepravě). Zásilka je poslána z Kowna do tábora internovaných v Kalwarii Suwalskiej (lit.kalvaria). Expediční razítko pošty KAUNAS centr. * Nr 5 * 23 XII 39. Na zásilce je razítko litevské cenzury s písmenem Ž ve čtvercovém rámečku (od litevského žiureta -prohlédnuto). Obr. 19 a 20 : Vlevo nahoře je litevská dopisnice částečně ilustrovaná s pohledem na Szawkianów (lit. Šaukénai) s natištěnou známkou 35 ct. (zahraniční tarif). Zásilka je poslána z internačního tábora č. 6 ve Wiłkomierzu (lit. Ukmergé). Zásilka je poslána do Sokółki v białystockém internačním táboře pod sovětskou okupací. Expediční razítko UKMERGÉ F -3.II.40. Na zásilce je otisk příchozího razítka CCCP SOKOLKA BCCR/b s datem Vpravo nahoře je litevská, částečně ilustrovaná dopisnice s pohledem na Wilno (Gedimina kalnas - hora Gedymina) s natištěnou známkou nominální hodnoty 15 ct. (mimomístní tarif). Zásilka je poslána z internačního tábora č.6 ve Wiłkomierzu (lit.ukmergé). Zásilka je poslána prostřednictvím Litevského červeného kříže v Kownie (Lietuvos Raudonasis Kryžius). Razítko je špatně viditelné, velice slabě na

17 zásilku oražené. Zásilka je poslána do Pruszkowa u Varšavy. Expediční razítko pošty UKMERGÉ F -8.II.40. Na zásilce je ještě německé cenzurní razítko s říšskou orlicí. Vlevo Obr. 21 : Litevská dopisnice s natištěnou známkou s částečnou ilustrací - pohled na Wilno, Katedrála katolická sv.stanislava a Vladislava s natištěnou známkou 35 ct. (zahraniční tarif). Posláno z internačního tábora č. 1 v Kalwarii Suwalskiej (lit. Kalvarija) do Czerwinie, pošta Ostrów Mazowiecki. Expediční razítko pošty KALVARIJA b 9 IV 40. Nahoře ruční litevská cenzura ž 4. + razítko německé cenzury s říšskou orlicí. Oficielně se Sovětský svaz rozdělil o okupovaná polská území na východě s Litvou. Wileńská území se tak dostala pod litevskou okupaci v období od 28. X do 15. VI Sověti si vynutili na litevské vládě podepsání v Moskvě smlouvy o postoupení Litevské republice města Wilno a wileňský obvod. Byla to zároveň smlouva mezi Litvou a SSSR o vzájemné pomoci Litvy a SSSR. Cenou za to byl souhlas Litvy i s dalšími smlouvami. Smlouva vstoupila v platnost , kdy v litevském Kownie byly vyměněny ratifikační listiny. Následně v Moskvě byla podepsána další, podrobnější smlouva na téma sovětsko-litevské hranice a smlouva o zřízení sovětských vojenských posádek Rudé armády v Litvě. Odsun sovětských vojsk z Wilna a wileňské oblasti se zpožďoval. Zatím, co litevská policie přijela do Wilna již , litevská vojska vkročila do Wilna teprve Provázel to chaos, ničení a rabování majetku polského státu a polských obyvatel. Začala krátká epocha (necelých 8 měsíců) okupace Wilna a okolí Litvou. To, co se přihodilo v té době (1939/1940) ve Wilně, to jsou nejsmutnější stránky ve vztazích Polska a Litvy a ještě dlouho toto bude doznívat i ve vztazích Polska a Litvy. Litva tak získala polské území o rozloze 6880 km čtverečních a kolem bývalých polských obyvatel. Byla to větší část okresů šwienciaňského a wileňsko-trockého s městem Wilno. Zbytek zmíněného území byl připojen k Běloruské SSR. K Litvě to bylo připojeno až po vzniku Litevské SSR a jejím připojení k SSSR (2.600 km čtverečních). Litvíni okamžitě po převzetí vlády nad bývalým polským územím zlikvidovali v úřadech včetně pošty jakékoliv stopy po Polsku včetně polských poštovních známek. Okamžitě zavedli na poštách své, litevské známky včetně poštovních razítek, která byla již výlučně s litevskými názvy a v litevštině. Byly také na poštách zavedeny litevské, poštovní tarify, které se o něco lišily od tarifů polských a sovětských. Změny tarifů jsou v následující tabulce: Druh zásilky: polský tarif: litevský tarif: Dopisnice: -místní přeprava 10gr. 10ct. -mimomístní přeprava 15gr. 15ct. -zahraniční přeprava 30gr. 35ct Dopisy: -místní přeprava 15gr. 15ct. -mimomístní přeprava 25gr. 30ct. -zahraniční přeprava 55gr. 60ct. Doporučená zásilka -vnitrostátní 30gr. 60ct. -zahraniční 45gr. 1,20 Lt. Na následující straně je mapa demarkační linie německo-polské v důsledku 4. dělení Polska na základě paktu Ribbentrop Molotov z podepsáno v Moskvě. Na předposlední straně této Syreny je mapka wileňského území, situace z období od do (do napadení SSSR Německem).

18 Překlad vysvětlivek k mapě je na následující straně ve stejném pořadí textu, jak je to v originále nahoře. Doufáme, že to našim čtenářům nebude dělat problémy, polština je češtině hodně příbuzná.

19 Státní hranice k 1. IX Jiné hranice závislých území. Dohodnutá linie rozdělení Polska mezi III. Říši a SSSR z v uzavřeném v Moskvě paktu Ribbentrop - Molotov. Demarkační linie na které se měl zastavit Wehrmacht podle Hitlerovy direktivy ze 17. IX Demarkační linie rozdělující Wehrmacht a RKKA nařízená Hitlerem z 20. IX Hranice stanovená v německo-sovětské dohodě o hranicích a přátelství uzavřené v Moskvě 28. IX Dohoda přežila pouze 21 měsíců do 22. VI Polské země pod německou okupací. Polské země pod okupací sovětskou. Střet zájmů - předáno SSSR v dohodě Wileňsko předané Litvě od SSSR 10. X z 28. X Němcům výměnou za Litvu Tolik zatím k problematice. Podle publikace Sovětské známky na okupovaných územích Polska v letech , Díl I, druhé, opravené a doplněné vydání, LÓDŹ 2007, autor Józef Witold Żurawski vel Grajewski. Pro Syrenu se souhlasem autora připravil ing. Jiří Jan KRÁL. Když dožijeme, k další části této zajímavé problematiky se vrátíme někdy příště. Omlouváme se za kvalitu některých reprodukcí. Měli jsme k dispozici jen fotografie staré několik let a to ještě ve značném zmenšení. Za pochopení děkujeme! Zájemci můžeme zapůjčit na omezenou dobu proti 100% jistotě vrácení dle dohody. *********************************************************************************** Známky s přetiskem PORTO r a 1920 z pošty LEŻAJSK. Katalog Fischer I. Díl vede u této pošty celkem 3 různé přetisky PORTO, a to jako Typ 72, 73 a 74. Typ 72 byl v použití na poště v r od března do září. Známé otisky přetiskového razítka jsou v barvě černé nebo fialové. Rozměry přetiskového razítka jsou 17x4 mm. Razítko bylo gumové a známe je na známkách katal. č. 57, 60, 65, 76A, 74-83B a 89B. Viz přehledná tabulka níže. Kat. č. přetisku Nominál, barva známky a katal.č.fischer cena za známku cena za zn. na zásilce Pd 1 5 hal. sv.zelená 57 25,- 160,- Pd 2 15 hal. hnědá 60 40,- 250,- Pd 3 1 Kr. šedool./červ ,- 180,- Pd 4 15 hal. červená 76A 15,- 90,- Pd 5 5 hal. zelená 74B 15,- 80,- Pd 6 10 hal. pomeranč. 75B 12,- 80,- Pd 7 15 hal. červená 76B 12,- 80,- Pd 8 20 hal. hnědá 77B 12,- 80,- Pd 9 25 hal. modrá 78B 12,- 80,- Pd hal. hnědočervená 79B 12,- 80,- Pd 11 1 Kr. zelená 80B 15,- 85,- Pd 12 1,50 Kr. hnědá 81B 20,- 90,- Pd 13 2 Kr. modrá 82B 20,- 100,- Pd 14 2,50 Kr. hnědofial. 83B 25,- 150,- Pd fen. modrá 89B 25,- 120,- Typ 73 byl v použití od dubna 1919 do dubna Známé přetisky v barvě černé. Přetiskové razítko kovové, rozměr 19x4 mm. Známé přetisky na známkách katal. č. 75A, 73-75B, 78B, 86-89B. Pd hal. pomeranč. 75A 35,- 200,- Pd 17 3 hal. červenohnědá 73B 30,- 180,- Pd 18 5 hal. zelená 74B 25,- 160,- Pd hal. pomeranč. 75B 25,- 160,- Pd hal. modrá 78B 25,- 160,- Pd 21 5 fen. zelená 86B 35,- 180,-

20 Pd fen. fialová 87B 35,- 200,- Pd fen. červená 88B 35,- 200,- Pd fen. modrá 89B 35,- 180,- Typ 74 byl v použití v prosinci Známé přetisky v barvě černé. Přetiskové razítko bylo dřevěné a mělo rozměr 25x6 mm. Přetisk je znám na známce katalogové č.98 (Fischer I). Pd 25 3 Mk červenohnědá ,- 950,- Poznámka : nerazítkované známky katalog neoceňuje. Uvádí jen, že nerazítkované známky sejmuté z celistvostí se oceňují 50% ceny razítkovaných známek. Peněžní průvodka na 500 korun poslaných do Leżajska z pošty KRAKÓW 1. Expediční razítka (znárodněná s vylámaným německým textem) s rozlišením 2g a datem na můstku razítek 20.XII.19 IX- Okresní razítko IX/38 pošty KRAKÓW 1. Razítko je I.Typu (existuje razítko i Typu IA). Papír poukázky je hnědý, potisk černý, jen polský. Vyplaceno známkami 1 Kr.zelená (kat.č.80b) a 50 hal. hnědočervená (79B). Ocenění frankatury přední strana: známka 1 Kr. na celistvosti 5 zł. z toho 50% =2,50 zł.+ známka 50 hal. 50 gr.přední strana zásilky celkem 2,50 + 0,50= 3 zł. Na zadní straně zásilky je nahoře otisk příchozího razítka pošty LEŻAJSK s rozlišením *3a* a datem na můstku razítka *26.VIII.19.XII-. Razítko je podle polské typologie známek Typu VIII (s můstkem přesahujícím přes mezikruží razítka). Dole jsou ještě dva otisky razítka tohoto typu, jedno s rozlišením *3a* o potvrzení vyplacené částky a druhé s rozlišením *2a* přes dvojici známek s přetiskem PORTO. Data obou razítek jsou stejná jen s jiným časovým rozlišením. Razítko o vyplacení částky s datem 26.VIII , razítko na známkách s přetiskem PORTO s datem 26.VIII.19.?? (časové rozlišení zde není dotištěno). Katalog polských razítek u této pošty uvedené razítko s rozlišením *2a* a *2b* vede, ale razítko s rozlišením *3a* nevede! Známky s přetiskem PORTO mají nominální hodnotu 25 hal. Přetisk PORTO je Typu 73, 2x na 25 hal. modré katal.č. 78B, katal. č. přetisku PORTO Pd 20. Ocenění zadní strany zásilky: Přetisk Pd 20 na

21 zásilce cena 160 zł. ve dvojici cena 150% přetisku na jedné známce, to je 240 zł. Vynásobte si to zhruba 8 x a máte cenu v Kč. Za ukázku děkujeme Teodorovi WILCZKOWI z Karviné. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL. Níže je reprodukce zadní strany zásilky s přetisky PORTO Pd 20 pošty LEŻAJSK. *********************************************************************************** Zásilka poslaná z pošty JABLONKA do TRSTENÉ

22 Pošta JABLONKA byla v provozu od V r připadla k ČSR a byla zahrnuta do plebiscitního území (SO 1920). Podle původní Haličsko-Uherské hranice patřily obce Zubrica, Podvlk, Dolní Lipnice, Jablonka a Chyžne Uhersku. Po stanovení definitivní hranice mezi Polskem a ČSR a jejím vytyčení z tyto obce připadly Polsku. Expediční razítko na zásilce je jednokruhové, JABLONKA s datem 98 DEC 8 ( ). Razítko má průměr 25 mm. Razítko je Typu E 441 (bez lomítek v datu), v použití bylo od r Pošta JABLONKA používala do r tato razítka: A 404 (od 1845), G 401 (od 1847), E 441 (od 1874), G 442/a (od 1899) a G 442/b (od r. 1912). Viz Monografie Díl 15, str. 190, katal. č Zásilka je poslána do TRSTENÉ. Příchozí razítko této pošty je v levém horním rohu zásilky. Pošta TRSTENÁ byla v provozu od Po r připadla ČSR, byla rovněž plebiscitním územím v r Razítko TRSTENÁ má katal. č (viz Monografie Díl 15., str. 354). Otisk razítka je dosti špatně čitelný, razítko je typu G 445. Můstek není přes mezikruží razítka. Razítko bylo v použití od r Do r používala pošta razítka: Typ E 441 (od 1868), G 445 (od 1892), G 472 (od 1907) a G 492 (od 1914). Ing. Jiří Jan KRÁL *********************************************************************************** Zásilka z Karviné z období plebiscitu Jedná se o podnikovou korespondenci z Larischova dolu Hlubina v Karviné na Revírní báňský úřad v Ostravě. Na zásilce je známka Hradčany 30 hal. s přetiskem SO/1920. Expediční razítko je od pošty KARWIN/KARWINA/e s datem na můstku razítka 28.V Tarif za dopis ve vnitrostátní poštovní přepravě byl od do hal. Razítko německo-polské je typu M 10. Je to rakouské razítko používané československou poštou v létech Razítko bylo ještě s rozlišením b, c, d. Jeho katalogové číslo je 953 (Monografie, Díl 16/1 str. 242). Je to původní razítko Karviné (dnes městská část Karviná-Doly). Pošta v Karviné byla v roce 1920 (2. ledna) rozdělena na pošty se změněným názvem KARVÍN 1 a KARVÍN 2 (snaha počeštit název). Původní pošta KARWIN/KARWINA se stala poštou KARVÍN 1. Název byl později změněn na KARVINNA 1 a KARVINNA 2. Zásilek s plebiscitními známkami s přetiskem SO 1920 se nezachovalo až tak mnoho, proto jsou zajímavé a poměrně vzácné. Dr. Adrian JUNGA

23 Poštovní použití provizorního razítka (expedičního) i provizorního R-razítka na poště MIECHOWICE z 15. I Provizorní razítka pošty MIECHOWICE z ledna Razítka jsou popsána již i v publikaci Pocztowe Stemple Prowizoryczne Katowickie (Poštovní, provizorní Katowická razítka ). Autorem publikace je Marian Kościelniak, vydání KAW/PZF Warszawa Miechovice jsou dnes městskou částí BYTOMIA (BYTOM 8-MIECHOWICE). Katalogové číslo razítka je 169 inv. číslo PZP M 29-a. Razítko je jednořádkové a má rozměr 53x7,5 mm. Jeho barva na zásilce je fialová. Katalog uvádí, že razítko je známo na poštovní průvodce pošty a na doporučené zásilce pošty s datem 19. II (napsáno ručně na obálku). Naše ukázka je o 35 dnů starší ( také ručně). Zajímavé je zde i provizorní R-razítko o rozměrech 63x18 mm. Tarif za dopis do 20g činil v době expedice zásilky 3,00 zł., příplatek DOPORUČENĚ také 3,00 zł., celkem 6,00 zł. (2 x známka 3 zł. modrá, katal. č. 381). Vlevo je otisk příchozího razítka pošty v místě adresáta na zadní straně (Rybnik). Razítko je dvoukruhové, němé s datem na můstku razítka Asi znárodněné německé razítko? Pošta v té době používala ještě další dvě provizorní razítka: Katal. č. 170 PZP-M 29b. Razítko bylo dvoukruhové s můstkem bez data (vpisovalo se ručně). Jeho průměry byly 33 a 17 mm. Můstek měl šířku 8 mm. Barva fialová. Razítko je známo bez data vepsaného do razítka. Jedná se o R-zásilku z 28. III. 1946, posláno do Varšavy. Třetím provizorním razítkem používaným poštou je razítko Katal. č. 171 PZP M 29-c. Razítko je dvouřádkové s textem: Urząd Pocztowo Telek. / MIECHOWICE. Razítko má rozměry 48x7 mm. Jeho otisk je fialový. Je podle literatury známé na výstřižku z obálky s ručně vepsaným datem 5. IX. bez udání roku (asi 1946). Bylo to první razítko zhotovené v rytecko-razítkářské dílně. V roce 1952 došlo ke změně názvu pošty MIECHOWICE na BYTOM 8 (MIECHOWICE). Zásilka byla původně na prodej, ale již se tak stalo na schůzce v Těšíně. Získal ji Kazek WENGLORZ. Podle materiálu dodaného Otíkem ŠRUBAŘEM pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL.

24 Obrácený směr hřebenové perforace téhož přepážkového listu známky katal. č. Fischer 3354 z roku Známka byla vydána 28. VII pod názvem Bazylika św.brygidy w Gdańsku (nařízení ředitele Polské pošty č. 82 ze dne ). Nominální hodnota známky 4000 zł. Inflace byla tehdy skoro na vrcholu, bylo to rok před denominací zlotého. Známka byla tištěna 6 - sektorovou tiskovou formou v přepážkových arších o 16 kusech známek (4 x 4). Tisk byl proveden a hřeben II c b d hřeben I

25 vícebarevným ofsetem. Perforace hřebenová široký perforační otvor je 4 zdola ve svislé perforaci známek. Náklad je 8 mil. kusů známek (to je 500 tis. kusů PA). Existují tři různé varianty perforace přepážkových archů : horní okraj PA je zcela properforovaný a dolní okraj PA je neproperforovaný (PA b ), horní okraj PA je neproperforovaný, dolní okraj PA je zcela properforovaný (PA c ), horní i dolní okraj PA je zcela properforovaný (PA a a d ). Aby široký perforační otvor byl vždy jako čtvrtý zdola ve svislé perforaci známek, jsou k tomu zapotřebí dvě různé sestavy hřebenové perforace: hřeben I široký perforační otvor je 4 od základní perforační řady jehel a částečná hřebenová perforace postupuje vzhledem k poloze známky zdola nahoru (PA b a a ), hřeben II široký perforační otvor je 18 od základní perforační řady jehel a částečná hřebenová perforace postupuje vzhledem k poloze známky shora dolů (PA c a d ). Určit, kterým hřebenem byly perforovány PA a a d je velice těžké, protože perforace byla provedena velice přesně, bez posunů. Stejně byly s určitostí perforovány i známky Akvarijní rybky, katalogové číslo Fischer Ale proč? Ing. Emil KARZEŁEK *********************************************************************************** Znehodnocování neorazítkovaných známek poštou na zásilkách. Velice často se stává, že známky na zásilkách, které nebyly poštou orazítkovány a tím i znehodnoceny proti eventuálnímu znovupoužití na zásilkách ke škodě pošty, se prostě přeškrtnou průpiskou a tím i znehodnotí. V minulosti jsme publikovali případy, kdy neorazítkované známky byly na poště oraženy tak zvaně němým razítkem. Toto je převážně tvořeno mezikružím, které se při zjištění na neorazítkované známky otiskne. Viz případ dole od pošty KRAKÓW 2 V poslední době jsem dostal z pošty ŁÓDŹ 2 s datem na expedičním razítku jiný způsob znehodnocení neorazítkovaných známek. Pošta to provedla také otiskem razítka, ale ne ve tvaru mezikruží. Na ukázce na následující straně jsou neorazítkované známky znehodnoceny razítkem ve tvaru velkého X. Na zásilce byly neorazítkovány strojovým razítkem hned 3 známky (2x 10gr. a 1x 30gr.). Přes tento dodatečný způsob znehodnocení známek zasáhlo razítko X pouze známky dolní a tu nad nimi (30gr.), již razítko nezasáhlo. Je to tedy šlendrián na druhou!!

26 Znehodnocení neorazítkovaných známek razítkem ve tvaru velkého X. I přes tento dodatečný způsob znehodnocení se toto opět vyhlo jedné známce. Ing. Jiří Jan KRÁL *********************************************************************************** Agencja pocztowo - telegraficzna CHEŁM koło MYSŁOWIC, R-zásilka z Agencja poctowa, Agence de poste (francouzsky), Post agency (anglicky) a Postagentur (německy). 1) Jsou to poštovní instituce nižšího řádu. Vznikaly od 2. poloviny 19. století. Prováděly vnitrostátní poštovní činnosti v ohraničené formě. V meziválečném období se v Polsku dělily na 3 skupiny. V závislosti na vykonávaných činnostech se dělily na: - Agencje telegraficzne, - Agencje telefoniczne - Agencje pocztowo-telefoniczne Ke na 1274 poštovních úřadů připadalo v Polsku 2911 poštovních agencí. 2) Státní poštovní instituce provádějící svoji činnost na území jiného státu (například pošty anglické, německé a polské v Turecku nebo pošta Lewant. 3) Státní nebo soukromé instituce zabývající se výrobou nebo prodejem poštovních známek ve jménu vydavatele. 4) V období II. světové války polská vláda v emigraci v Londýně od 15. XII zavedla palubní pošty na lodích polského námořnictva a od také na obchodních lodích polského námořnictva. Zde jsou známy 4 typy ozdobných razítek s čísly námořních jednotek. Agencja filatelistyczna: 1) instituce obchodníků ve filatelistické branži, 2) firmy nebo společnosti zabývající se výměnou, výrobou nebo prodejem poštovních známek různých zemí. Navrhují zemím vydavatelů poštovních známek vydavatelské programy, výši nákladů známek, přebírají výlučně i prodej známek. Jejich činnost často vede ke spekulačním cenám za známky. Tento úvod jsme považovali za nutný k tomu, aby byla pochopena i zásilka na následující straně.

27 Na zásilce nahoře jsou dva otisky dvouřádkového razítka Agencja poczt-telegraf. / Chełm koło Mysłowic. Razítko je uvedeno i v publikaci Pocztowe Stemple Prowizoryczne, Katowickie Vydáno ve Varšavě v r Je tam vedeno pod katalogovým číslem Kt 41. První řádek razítka má výšku písmen 3,5 a 2,5 mm, druhý řádek má výšku písmen 3 a 2 mm. Rozměr razítka je 56x11 mm. Známé barvy použití razítka jsou červená a fialová. Setkáme se s nimi sporadicky, spíš náhodně na dopisech nebo výstřižcích z obálek nebo na známkách odlepených ze zásilek z období Známe i zásilky doporučených dopisů s R-razítky s nápisem Chełm k.mysłowic. Literatura uvádí takovou zásilku s razítkem vojenské cenzury č Na zásilkách jsou známy otisky provizorního razítka pošty, původně německého, na kterém byl odstraněn německý název měsíce. Toto bylo nahrazováno ručním zápisem měsíce a roku (podle literatury známé s datem VII/45). Naše zásilka je podle ručně vepsaného data pod první známkou z Tarif ke dni expedice: Porto za zásilku do 20g v mimomístní přepravě 1 zł., příplatek za doporučenou zásilku 2 zł., celkem 3 zł. Tento tarif platil v Polsku od do Frankatura: 3x známka 1 zł, katal. č. Fischer 363. Razítko Agencja poczt-telegraf. / Chełm koło Mysłowic je na zásilku otištěno přes nalepené znám-ky 2x. Barva otisků je fialová. Zásilka má i otisk R-razítka s textem Chełm k. Mysłowic. Zásilka je poslána na Generální ředitelství dolu Ema v okrese Rybnik. Zásilka má na zadní straně otisk razítka vojenské cenzury č Odesilatelem je Pavel Schubert, Chełm Wielki, powiat Pszczyński. Chełm k. Mysłowic jinak také Chełm Wielki nebo Chełm Śląski je součástí města Mysłowice, které leží kousek na jihovýchod od SOSNOWCE. Vlevo je reprodukce otisku razítka vojenské cenzury ze zadní strany obálky. Jedná se o vojenskou cenzuru č Zásilka byla původně určena na prodej zájemci přes Syrenu, ale i ona byla koupena již zájemcem na schůzce filatelistů v Těšíně. Podle materiálu Oty ŠRUBAŘE pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL *********************************************************************************** Doplatní provizorium pošty ŁAZISKA GÓRNE 1 z května 1993 Zásilka dole byla poslána ze Světové filatelistické výstavy v Poznani do ŁAZISK GÓR- NYCH. Jelikož byla nedostatečně vyplacena (jen 1500 zł.), byla zatížena doplatným T ve výši 1000 zł.

28 Jelikož stejně jak na jiných poštách v té době byl nedostatek doplatních známek, vyrobila si pošta ze známky 1000 zł. série léčivé rostliny doplatní známku. Na nalepenou známku bylo poštou otištěno jednořádkové razítko s názvem pošty Laziska Górne 1 (barva fialově modrá). Z té doby se setkáváme s různými doplatními provizorii, a to u různých pošt. Z uvedené pošty jsem viděl zásilku s tímto provizoriem po první. Ing. Jiří Jan KRÁL *********************************************************************************** Polska Składnica Pocztowa DĘBOWIEC (Skoczów). Poštovna Dębowiec se nachází severovýchodně od Skoczowa. O této poštovně jsme již psali v Syreně č. 120 na str Patří mezi poštovny Těšínského Slezska. Umístěna je na polském území. Podle pana Tovačovského měla poštovna celkem 3 razítka?! První jsme publikovali v Syreně č. 120 na str. 5. Je na zásilce poslané na adresu Feldpost č. 29 (číslo je 2x přepisováno, jak zásilka bloudila a hledala adresáta). Zásilka je s razítkem Vpú SKOCZÓW s datem Poštovna Dębowiec zahájila svůj provoz Ukončení činnosti uvádí pan Tovačovský s datem Zatím jsme znali jen dvě razítka a obě jsou popsána v Syreně č. 120 na str Dnes přinášíme zásilku s třetím razítkem poštovny. Zásilka je na následující straně. Zásilku posílá Zemská správní komise pro Slezsko v Opavě na Jana Pszczółku, na počeštěný název obce DUBOVEC. Zásilka vyvolala v Polsku při doručení asi nemalé problémy. Pod strojem napsaný Dubovec (Polsko) někdo dopsal ručně Baumgarten a pod to ještě Bez.Skotschau. Zásilka pak putovala do Dębowce, kde na ni 2x otiskli obdélníkové, dvouřádkové razítko poštovny Polska Składnica Pocztowa / DĘBOWIEC (Skoczów). Zřejmě tam pak napsali na zásilku při nemožnosti doručení: Adresat nie znany, z powrotem Opawa (adresát neznámý, zpět Opava). Razítko poštovny je obdélníkové, dvouřádkové, otisk je v barvě fialové. Rozměr razítka je 55x17 mm (pan Tovačovský 55x16 mm). Pan Tovačovský se zmiňuje o existenci tohoto razítka na recepise (fialový otisk) ze dne Naše zásilka je podle expedičních razítek z Opavy : OPAVA 1 * TRO- PAU 1 / Č.S.P./3c. s datem 25.III Je to tedy použití razítka o 9 let (!!) dřive než to uvádí pan Tovačovský. Také první razítko poštovny *DĘBOWIEC (SKOCZÓW) / BAUMGARTEN (SKOTSCHAU)* uvádí pan Tovačovský s datem , naše ukázka v Syreně č. 120 je s datem