Úvod Výběr z pravidel... 8 Hřiště... 8 Rally... 9 Začátek utkání... 9 Podání... 9 Bránění ve hře Zasažení protihráče míčem...

Transkript

1

2

3 Obsah 2 3 Úvod... 5 Přehled používaných termínů... 6 Výběr z pravidel... 8 Hřiště... 8 Rally... 9 Začátek utkání... 9 Podání... 9 Bránění ve hře Zasažení protihráče míčem Výstroj Základní technika úderů Držení rakety Základní postoj Pohyb po kurtu Základní údery Forhend a bekhend Technika forhendu Technika bekhendu Průpravná cvičení pro nácvik Podání Typy podání Příjem podání return Rohové údery Boast Dlouhý úder Křížový úder Lob Volej Krátký úder Konečný drajv... 46

4 Herní (tréninková) jednotka Rozcvičení Cvičení na zahřátí Mobilizační cvičení Protahovací cvičení strečink Nácvik nových činností Ovlivňování neoxidativní kapacity organizmu Kontrola dříve naučených dovedností Herní činnosti ve střídavém zatížení Závěrečná část Kompenzace Použitá literatura... 62

5 Úvod 4 5 Úvod Squash [vyslovujeme skvoš] je v současné době velmi oblíbená sportovní hra, kterou řadíme, dle třídění Stibitze, do síťových her. Nehraje se však přes síť, ale odrážením míčku o stěnu v uzavřené místnosti. Na stěnách a podlaze jsou vyznačeny čáry ohraničující hřiště a prostor pro podání. Hráči se pravidelně střídají v odehrání míčku a jejich cílem je, aby se míč po úderu raketou dotkl přední stěny kurtu ve vyznačené výšce dříve, než se dotkne země. Hraje se do 9 bodů se ztrátami, obvykle na 3 vítězné sety. Pravidla upravují chování hráčů tak, aby nedošlo ke kolizím či možnému zranění. Činnost hráče v utkání klade vysoké nároky na kondici. Srovnáme-li kondiční zatížení ve třech různých sportovních hrách, které jsou svým charakterem velmi podobné, a to tenis, squash a badminton, můžeme říci, že při stejně dlouhém časovém úseku utkání je intenzita zatížení nejvyšší u hráče squashe, dále pak u hráče badmintonu a nejnižší u hráče tenisu. Výsledky tohoto příkladu uvedené na dalším grafu jsou ze studie, ve které jsme srovnávali zatížení hráčů, kteří hráli závodně buď squash, badminton, nebo tenis. Všichni byli sledování v utkáních ve všech třech sportovních hrách SF čas

6 Přehled používaných termínů Abychom se vyznali ve squashové terminologii a přesně pochopili význam jednotlivých výrazů, přinášíme následující přehled nejpoužívanějších termínů. Některé nemají nebo nepoužívají české ekvivalenty, a proto je uvádíme i s výslovností, jiné přestože vycházejí z anglické slovní zásoby již v češtině našly své místo a používají se i v jiných pálkových hrách. V dalších kapitolách budeme používané anglické termíny psát kurzivou, aby nedocházelo k nejasnostem (např. u anglického slova let). Víme, že z gramatického hlediska je nesprávné tyto anglické výrazy skloňovat, ale v zájmu jednoduššího pochopení popisu přenášíme i tento zvyk z běžné squashové mluvy. Bekhend způsob úderu, který je hrán na té straně těla, kde hráč nedrží raketu. Boast [boust] úder hraný proti boční stěně tak, aby po odrazu míč dopadl na přední stěnu kurtu. Double [dabl] dvojí dotyk rakety s míčem. Drajv úder vedený přímo na přední stěnu kurtu. Drop shot [drop šot] úder hraný na přední stěnu tak, aby se od ní míč odrazil na velmi krátkou vzdálenost. Eso podání, které soupeř nevrátí (vůbec se ho nedotkne raketou). Forhend způsob úderu, který je hrán na té straně těla, kde hráč drží raketu. Ghosting [gousting] stínová hra. Hlava rakety část rakety, která je vypletena strunami. Hra protihráči přiznání vítězství v rally pro nebezpečnou hru nebo nesportovní chování. Kraťas slangový výraz pro drop shot. Kros slangový výraz pro křížový úder. Let opakování rally. Lob úder vedený vysokým obloukem, kdy by měl míč dopadnout k zadní stěně do nicku. Long line [long lain] úder hraný podél boční stěny s dopadem míče do zadní části kurtu. Nápřah první fáze každého úderu.

7 Přehled používaných termínů 6 7 Nick [nik] hrana mezi zdí a podlahou. No let [nou let] zamítnutí žádosti hráče o let. Protažení úderu totéž co dokončení pohybu. Příjem totéž co return. Rally [ræli] úsek hry od podání po chybu jednoho z hráčů. Return [rit :n] úder, kterým hráč reaguje na podání soupeře. Set část utkání, kdy jeden ze soupeřů dosáhne 9 bodů, utkání se obvykle hraje na 2 nebo 3 vítězné sety. Stroke [strouk] vítězný míček rally, aniž byl zahrán. Téčko ( T ) prostor v průsečíku půlicích čar, místo, kam by se měl snažit hráč vždy vrátit po svém úderu. Tin část přední stěny pod dolní omezovací čarou. Bývá pokryta takovým materiálem, aby odraz míče od ní měl zřetelně jiný zvuk než odraz od ostatních částí stěn kurtu. Tin board [tin bo:d] totéž co tin. Volej úder, kdy hráč zasáhne míč ve vzduchu, aniž se ten předtím odrazil od země. Výstraha rozhodčího nejmírnější trest za nebezpečnou hru nebo nesportovní chování. Zabiják slangový výraz pro konečný drajv. Zápas protihráči skrečované utkání.

8 Výběr z pravidel Hřiště I přesto, že jsme squash zařadili mezi síťové hry, nehraje se přes síť, ale odrážením míčku o stěnu v uzavřené místnosti s rozměry 9,70 m na délku, 6,40 m na šířku a 5,70 m vysoké. Na všech stěnách jsou vyznačeny čáry ohraničující hřiště. Na přední stěně je horní omezovací čára vyznačena ve výšce 4,75 m, dále je na ní vyznačena čára pro podání (servírovací čára) ve výšce 1,78 m a tin board 0,48 m nad zemí, který určuje spodní hranici, kam ještě lze míček na přední stěnu umístit. Na podlaze jsou vyznačena dvě podávací území (pravé a levé) a půlicí čára rozdělující hřiště na šířku, na přední a zadní polovinu. Zadní polovina je ještě podélně rozdělena na dvě stejně velké části, do kterých musí být umístěno podání. horní omezovací čáry čára pro podání 475 cm tin board 178 cm 48 cm 220 cm 970 cm podávací území 640 cm Obr. 1 Popis hřiště

9 Výběr z pravidel 8 9 Rally Nejdůležitější pravidlo hry zní: odehrát míček na přední stěnu po maximálně jednom dopadu na zem nebo volejem. Hráči se ve hře pravidelně střídají. Míček cestou na přední (čelní) stěnu a také zpět se může dotknout libovolného počtu stěn, ale pouze v prostoru hřiště, které je ohraničeno čarami. Pokud se míček dotkne autové (horní přední, boční či zadní omezovací) čáry nebo tin boardu při hře, případně čáry pro podání při podání, je považován za chybný. Úsek hry trvající od podání až po chybu jednoho z hráčů se nazývá rally. Míčku je možné se dotknout raketou pouze jednou v každém úderu. Jestliže se hráč dotkne míčku raketou dvakrát, znamená to chybu nazývanou double. Jedna rally končí, když se míček: dvakrát dotkne země, dotkne tinu nebo čar ohraničujících prostor hřiště, včetně ploch nad nimi, nedotkne přední stěny v prostoru nad čarou ohraničující spodní úroveň (tinem) a pod autovou čarou, dojde k jiné chybě (např. překážení, zasažení hráče apod.), viz dále. Při squashi může získat bod pouze hráč, který podává. Pokud vyhraje rally příjemce podání, nezíská žádný bod, ale právo podávat (tzv. ztráta). Utkání se většinou hraje na dva nebo na tři vítězné sety. Jeden set trvá do devíti dosažených bodů. Za stavu 8:8 si hráč, který přijímá podání, může vybrat, do kolika bodů chce hrát zvolí-li set 1 do devíti bodů, či set 2 do deseti bodů. Začátek utkání Právo podávat je na začátku určeno losem. Podání Hráč, který podává, si může na začátku každé série svého podání zvolit, z jaké strany chce servírovat. Po každém získaném bodě v řadě za sebou však musí podávat z opačné strany. Správné podání musí jít přímo na přední stěnu nad čáru podání a dopadnout na plochu v protilehlé zadní čtvrtině hracího pole. Podání je špatné, pokud jde míček pod či se dotkne čáry podání na přední stěně, nebo jde nad či se dotkne libovolné horní autové čáry (obr. 2). Nelze si také míček nadhodit

10 a promáchnout raketou. Hráč, který přijímá podání, jej může zahrát volejem, pokud se domnívá, že podání směřuje do vyhrazeného pole. správné podání Obr. 2 Správné a špatné podání nesprávné podání Chyba nohou Podle pravidel musí podávající stát alespoň jednou nohou uvnitř území pro podání, aniž by se touto nohou dotýkal čar čtverce pro podání v okamžiku, kdy udeří do míčku. V případě, že není ve čtverci, jedná se o chybu nohou a podávající hráč ztrácí právo podávat. Bránění ve hře Existují pravidla týkající se jak bezpečnosti, tak čestnosti hry. K překážení dochází ve čtyřech případech, kdy hráč nemá: přímý přístup k míčku, výhled na míček, volnost k zasažení míčku, volnost odehrát míček přímo na přední stěnu.

11 Výběr z pravidel Pokud je hráči bráněno ve hře, může přestat hrát a žádat o let (žádost o to, aby se rally opakovala). Situaci posoudí rozhodčí, který může udělit let, no let nebo stroke. Jestliže není rozhodčí přítomen, rozhodují o hře hráči sami. No let Rozhodčí zamítne žádost o let, pokud k bránění vůbec nedošlo nebo pokud: 1. žádající hráč by nemohl dostihnout míček nebo jej dobře odehrát, 2. žádající hráč neprokázal dostatečné úsilí míček dostihnout, 3. hráč chtěl odehrát, ale minul míček, nebo bránění akceptoval, ale při odehrání udělal chybu, 4. hráč si způsobil bránění sám, např. pohybem jinam a poté zpět k míčku. Stroke (vítězný míček rally, aniž by byl vůbec odehrán) Rozhodčí přizná stroke žádajícímu hráči v případě, že: 1. soupeř nevyvinul veškeré úsilí bránění zamezit, 2. soupeř vyvinul veškeré úsilí bránění zamezit, ale hráč by hrál vítězný úder, 3. míček by na cestě k čelní stěně zasáhl soupeře, jeho raketu nebo cokoli, co má na sobě. Let (opakování hry) Rally je hrána znovu, pokud není možné v souladu s pravidly přiznat rozhodný úder jednomu z hráčů. Může se jednat i o situace, kdy si rozhodčí není jistý verdiktem, kdy není zřejmý dopad míčku do hřiště či do autu nebo pokud došlo k přerušení hry z technických důvodů. Let může být povolen také v případě: 1. dotkne-li se míček ve hře jakéhokoliv předmětu ležícího na podlaze, 2. jestliže se hrající hráč zdrží zasažení míčku v přiměřené obavě, že by zranil svého protihráče, 3. jestliže je podle názoru rozhodčího některý hráč rušen něčím na kurtu nebo mimo něj. Let bude povolen: 1. jestliže hráč, který přijímá podání, není připraven a nečiní pokus vrátit podání, 2. jestliže se během hry poškodí míček, 3. uvízne-li míček v některé části hrací plochy (ne v autu).

12 Aby byla žádost hráče o let rozhodčím vyslyšena, musel by být schopen odehrát dobrý return. Zasažení protihráče míčem Jestliže míček ještě před dosažením přední stěny zasáhne protihráče nebo jeho oblečení a vybavení, přestává být míč ve hře a situace je rozhodčím vyhodnocena: 1. Hrající hráč vyhraje stroke, jestliže by return byl dobrý a míček by zasáhl přední stěnu, aniž by se předtím dotkl některé jiné stěny. Jestliže by return nebyl dobrý, hrající hráč stroke prohraje. 2. Zasáhne-li protihráče po provedení otočky (tzn. míč prolétl po levé straně těla a byl odehrán po pravé či naopak), nebo po opakovaném pokusu o úder, jedná se o let. 3. Jestliže míček zasáhl nebo by zasáhl některou jinou stěnu a return by byl dobrý, bude povolen let. Za nebezpečnou hru, nesportovní chování, velký nápřah či došvih raketou, pozdní návrat na kurt či zdržování může rozhodčí podle vlastního názoru udělit následující tresty: výstraha rozhodčího (Conduct Warning), stroke (Conduct Stroke), hra protihráči (Conduct Game), zápas protihráči (Conduct Match).

13 Výstroj Výstroj Ke squashi se hodí podobné oblečení jako na tenis. Upřednostňují se světlé barvy, a to také z důvodu, aby černý míček s oblečením nesplýval. Při hře v celoskleněném kurtu se používá míč bílé barvy, a proto hráči nosí tmavé oblečení. Dobré sportovní boty jsou při squashi nutností. Hlavní podmínkou je, aby měly odpovídající podrážku, která nezanechává stopy na podlaze. Vhodnou obuví může být jakákoli sálová obuv, ale v současné době je velký výběr bot speciálně vyrobených pro squash. Míček je z měkké gumy, dutý, většinou černé či bílé barvy. Druhů míčků je v tomto sportu několik od pomalých po rychlé. Nejpomalejší míček (určený pro závodní hráče) je se dvěma žlutými tečkami, o něco rychlejší je žlutý, dále následuje bílý, který se používá na studených kurtech a hrají s ním i pokročilejší hráči, na stupnici rychlosti je o stupínek výše míček s jednou červenou tečkou a nejrychlejší míček je označen jednou modrou tečkou tím by měli začínat všichni začátečníci. Raketa pro squash má kulatou hlavu, její celková délka dosahuje maximálně 68,5 cm a hmotnost je 280 g. Rakety mohou být vyrobeny ze dřeva, hliníku, grafitu, fibreglassu a nyní nově i z titanu a jsou vypleteny silonem. Raketu by si měli všichni hráči vyzkoušet sami, nejlépe na kurtu. Každému vyhovují jiné vlastnosti rakety těžší nebo lehčí, pružnější či pevnější, vyvážené do středu či do hlavy. Jak postupovat při výběru rakety? Na trhu si můžeme vybrat z velkého množství druhů raket. Od nejlevnějších kovových až po titanové stojící 4 5 tisíc Kč. Prvním kritériem bude tedy cena rakety. To souvisí s tím, jak často chceme squash hrát. Pokud to bude pouze občas, tak asi nebude mít smysl kupovat nejdražší modely. Pokud jsme začátečníci a máme v úmyslu se squashi věnovat pravidelně, měli bychom již sáhnout k modelu průměrné ceny. Pokud si koupíme levnou raketu a hra se nám bude dařit, po chvíli ji odložíme a budeme chtít novou, lepší. Ideální je, pokud máme možnost si raketu při koupi vyzkoušet. Ne každý typ nám bude vyhovovat. Rozdíly mohou být v celkové váze i ve vyvážení rakety. Pokud je raketa příliš těžká, může nás po hraní bolet zápěstí. Naopak příliš lehkou raketou nebudeme moci hrát příliš razantní údery. Je to však velmi individuální. Stejně tak

14 i vyvážení rakety. Některé typy jsou vyvážené více do hlavy rakety těžiště je dále od rukojeti, jiné naopak mají váhu rozloženou rovnoměrněji. Velmi důležité je i to, aby nám vyhovoval úchop rakety. Pro hráče s menší rukou je vhodnější úzké držadlo, naopak pro hráče s velkou rukou bude vhodnější úchop tlustší. Pro většinu začátečníků lze doporučit, aby se při výběru rakety řídili svými pocity. Je tedy opravdu dobré si raketu před koupí vyzkoušet alespoň cvičnými švihy, pokud nemáme možnost si ji vyzkoušet přímo na kurtu.

15 Základní technika úderů Základní technika úderů Držení rakety Mnoha začátečníkům může připadat úchop rakety zanedbatelným prvkem při hraní úderů, ale opak je pravdou. Správný úchop umožní provádět úder do míče s větší razancí a tak, že se bude správně odrážet od zdí. I když provedeme správně švih raketou, bude výsledek špatný, pokud nebudeme držet raketu správně buď bude úder bez razance, nebo dopadne míček pod spodní čáru. Na rozdíl od tenisu je úchop pro všechny typy úderů stejný. Při squashi není možné, vzhledem k rychlosti střídání úderů, měnit úchop pro úder forhendem nebo bekhendem. Správné držení rakety umožní vést úder vždy otevřenou hlavou rakety proti míči. Jak tedy správně uchopit raketu? Jedná se v podstatě o velmi jednoduchou činnost. Hráč pravák drží raketu před tělem v levé ruce tak, aby plocha hlavy rakety byla kolmo k zemi a držadlo svíralo s tělem pravý úhel. Poté otočí hlavu rakety po směru hodinových ručiček zhruba o 30 až 40 stupňů tak, aby viděl celý výplet. Pak ji pravou rukou uchopí shora, jako při podávání rukou. Raketa se drží v prstech, nikoli v dlani. Ukazováček může být poněkud dále od ostatních prstů. Není vždy výhodné držet raketu až na konci rukojeti, obecně lze doporučit začátečníkům Obr. 3 Správné držení rakety i pokročilejším hráčům držet raketu 2 3 cm od konce rakety. Základní postoj Základním postojem rozumíme takový postoj, ze kterého je hráč schopen vystartovat do všech směrů, aby mohl odehrát míč. Je to postoj, do kterého

16 se hráč vrací vždy po odehrání svého úderu, aby byl připraven k dalšímu. V tomto postoji jsou nohy rozkročené zhruba na šířku ramen, s chodidly postavenými rovnoběžně s boční stěnou kurtu (obr. 4). Váha těla je poněkud přenesena vpřed nad přední část chodidel, což umožňuje rychlejší a snadnější pohyb kterýmkoli směrem. Kolena jsou mírně pokrčena a tělo lehce nakloněno vpřed. Hlava je zvednutá, oči sledují vždy pohyb míče. Obě paže jsou pokrčené a před tělem. Raketu má hráč připravenou před tělem, hlava rakety směřuje vzhůru, úhel mezi předloktím a raketou je asi 45 o. Obr. 4 Základní postoj Pohyb po kurtu Jak již bylo zmíněno, pohyb po dvorci je velice důležitou součástí výkonu v utkání. Mnohdy není rozhodující rychlost, se kterou jsme schopni běhat v krátkých sprintech, ale spíše jak účelně se umíme po kurtu pohybovat a zda se vždy vracíme do optimálního postavení na kurtu. Vše začíná startem ze základního postoje, pokračuje pohybem k míči, provedením vlastního úderu do míče a končí návratem do základního postavení. Pokud si budeme všímat dobrých hráčů při utkání, zjistíme, že se vždy snaží zaujmout jednotné postavení zhruba uprostřed kurtu toto místo bývá označováno jako T. Kde jej najdeme? Jde o průsečík půlicích čar v polovině kurtu. Prostoru kolem tohoto průsečíku říkáme téčko (obr. 5). Zda přímo stát na tomto průsečíku, nebo někde poblíž, závisí na aktuální situaci a na dovednostech hráče. Pro pohyb po kurtu platí určité zásady. Není možné v textu popsat všechny krokové variace, neboť v podstatě ani neexistují. Hráč musí reagovat vždy na akci soupeře, a proto není možné tvrdit, že se musí pohybovat předepsanou kombinací kroků. Jaké jsou však zásady pro účelný pohyb po kurtu naznačíme v následujícím textu a příklady jsou uvedeny v kapitole o tréninku, v části

17 Základní technika úderů prostor T Obr. 5 Prostor T věnované průpravnému cvičení, které lze nazvat stínovou hrou. Zásady pro účelný pohyb lze shrnout do následujících bodů: 1. Hráč by se měl pohybovat po přední části chodidel. 2. Vždy, pokud je to možné, by se hráč měl snažit vrátit po odehraném úderu zpět na T. 3. Vždy by měl zaujmout dostatečně rovnovážný postoj. 4. Neměl by stát na patách a váha těla by měla být vpředu. 5. Nápřah k úderu by měl hráč provést, pokud je to možné, již za pohybu k míči při posledních krocích. 6. Pohyb k míči by měl být veden přímým směrem a poslední krok by hráč měl učinit v kolmém směru k předpokládanému směru úderu. 7. První krok ze základního postavení na T by měl být proveden souhlasnou nohou ke směru pohybu. Například při pohybu z T do pravého předního rohu kurtu začíná pohyb pravou nohou.

18 Základní údery Téměř každou herní dovednost můžeme charakterizovat nejméně třemi základními fázemi. Pohyb s raketou lze rozdělit do těchto tří základních fází: nápřah, vlastní úder a dokončení pohybu. Každá z těchto fází začíná a končí v určitém konkrétním postoji, ve kterém lze najít a popsat polohy jednotlivých částí těla hráče a polohy rakety. Dále je nutné si uvědomit, že každý pohyb má určitý rytmus, který je nutné dodržovat, aby výsledek byl správný. Zejména se jedná o včasné zahájení a plynule se zrychlující pohyb jednotlivých částí těla a rakety, který je vedený přímo k místu kontaktu rakety s míčem, a jeho plynulé dokončení. Můžeme tedy říci, že fáze každého úderu jsou zahájeny v postoji, kterým končí předcházející fáze. Jednotlivé fáze na sebe navazují a plynule přecházejí jedna v druhou. Směr úderu tedy není určován pouze pohybem rakety, ale i postavením nohou na kurtu vzhledem k zamýšlenému cíli úderu. I tímto postavením hráč ovlivňuje, zda bude hrát přímo na přední stěnu nebo využije-li odrazu od postranní stěny. Proč je při úderu důležité soustředit se na správné dokončení pohybu? Správné dokončení pohybu je důsledkem předcházející činnosti, která nám může pomoci odhalit například nedostatky ve vedení pohybu raketou. A dále z hlediska bezpečnosti hry na poměrně malém prostoru, kde švih raketou, který skončí například po úderu bekhendem v upažení, může ohrozit či zranit vašeho protihráče. Další důležitou složkou správného provedení je dobrá rovnováha v průběhu celého úderu. I když lze zahrát úspěšný úder z labilního postoje, bude se spíše jednat o náhodu a ne o účelný pohyb. V následujících pokusech již výsledek pravděpodobně nebude nejlepší a bude se jednat spíše o málo razantní a nepřesné údery. V souvislosti s dobrým rovnovážným postojem je nutné se zmínit o přenášení váhy těla z jedné nohy na druhou v průběhu provedení úderu. Jestliže se tento princip poruší, nevyužije hráč své možnosti a výsledkem pak bude pravděpodobně málo razantní úder. Obecně lze říci (pokud nebude v textu výslovně uveden opak), že přenesení váhy těla na vykročenou nohu by mělo být provedeno současně s pohybem paže z nápřahu do místa kontaktu rakety s míčem, případně o něco (několik setin sekundy) dříve. Mezi základní údery patří: forhend, bekhend, podání.

19 Základní údery Další údery vycházejí z provedení úderu forhendem nebo bekhendem a jsou jejich modifikacemi: return, rohový úder, boast, dlouhý úder, křížová úder, lob, volej, krátký úder, konečný drajv. Forhend a bekhend Forhend je základní úder, na kterém většina hráčů může založit svou hru. Jeho využití je velmi široké, od razantních a méně přesných úderů vedených na přední stěnu přes velmi přesné a rychlé údery až po úmyslně zpomalené údery vedoucí k porušení rytmu rozehry (rally). Pro začátečníky je forhendový úder velmi přirozeným pohybem, a proto jej mohou považovat za dříve zvládnutý a dále mu pak nevěnují dostatek času v přípravě (tréninku). Ale opak může být pravdou. Právě pro přirozenost tohoto úderu mohou vzniknout v počátku velké chyby v provedení, které lze později jen velmi obtížně odstranit. Proto je nutné věnovat mu stejnou péči jako ostatním úderům. Bekhend je další základní úder, který je nutné zvládnout pro hraní na každé úrovni. Někteří trenéři tvrdí, že není tak přirozený, a že se jej hráči musí od začátku učit. Správnější je ale učit se oba údery stejně. Je pravdou, že pro začátečníky bývá složitější a mnozí jej využívají pouze v nouzi, kdy již nemohou zahrát forhend. Bekhend je ale stejně důležitý a není zas tak obtížné se jej naučit. Držení rakety je, jak již bylo zmíněno, stejné jako při forhendu. Stejně tak základní postavení, ze kterého zahajuje hráč svoji činnost. Správný rytmus, rovnováha a plynulost pohybu, jsou důležité jako při forhendu. Oba základní údery můžeme popsat pomocí postoje a poloh jednotlivých částí těla a rakety. Celý pohyb rozdělíme do třech fází: nápřah, vlastní úder a dokončení pohybu.

20 Technika forhendu 1. Nápřah Dříve než se budeme věnovat popisu postoje v okamžiku nápřahu, je nutné zdůraznit jeho včasný začátek. Paže s raketou se do polohy nápřah dostává již v průběhu pohybu hráče ze základního postavení do místa pro provedení forhendu. Většina začátečníků napřahuje až na poslední chvíli, což může způsobit porušení rytmu pohybu. 1. Paže je uvolněná, pokrčená v lokti, loket je téměř nad úrovní ramene. 2. Úhel mezi raketou a zápěstím je co nejostřejší. 3. Nohy jsou kolmo ke směru vedení švihu raketou, hráč vykračuje nesouhlasnou nohou (u praváka levou) směrem k předpokládanému místu kontaktu rakety s míčem. 4. Kolena jsou pokrčená a udržují napětí svalů, které pak hráč využije ve fázi úderu do míče. 5. Spojnice ramen (osa ramen) směřuje šikmo dolů, směrem k předpokládanému místu kontaktu rakety s míčem. 6. Hlava je otočena k míči, oči sledují míč od okamžiku, kdy jej soupeř odehrál. 7. Levá paže směřuje v prodloužení osy ramen šikmo dolů před tělo Obr. 6 Forhend nápřah