BIOGEOGRAFIE. RNDr. Martin Culek, Ph.D. Geografický ústav MU, Brno
|
|
- Nela Pospíšilová
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 BIOGEOGRAFIE RNDr. Martin Culek, Ph.D. Geografický ústav MU, Brno
2 Biogeografie Biós ( život) + gé (Země, říše, vlast, krajina) + graphó (píši) Život: Rozšíření nenáhodné Velmi komplexní Objekt studia Předmět studia Definice: Věda o rozšíření (a vývoji) organismů a jejich společenstev v prostoru a čase. Cíl: Potkáváme se:
3 Překrývání s jinými vědami stejný objekt studia, jiný předmět BIOCENTRICKÉ VĚDY Botanika Zoologie APLIKOVANÉ VĚDY Zemědělství Lesnictví Ochrana přírody
4 Studium biogeografie BIOGEOSFÉRA BIOGEOSFÉRA - vyjadřuje jednotu Geografie rostlin Geografie vegetace Geografie živočichů Geografie živočišných skupin Vzájemná provázanost Prvotnost Orientace v biologii,
5 Odvětví biogeografie Geobiocenologie Paleobiogeografie - historie vývoje krajiny na zákl. rekonstrukce geobiocenóz Biogeografie ostrovů Užitá biogeografie
6 Organismus a prostředí Prostředí souhrn vnějších činitelů působících na organismus. Ekologické podmínky a faktory Ekologické faktory: Abiotické Biotické Antropogenní (vč. vlivu na abiotické a biotické)
7 Ekologické faktory - vliv: Na existenci Na prosperitu Na změny organismů adaptace: Morfoplastické f. Fyzioplastické f. fyziologie těla Etoplastické f.
8 Ekologická valence
9 Příklad:
10 Ekologická valence obecně: Druhy euryvalentní Druhy stenovalentní konkrétn tně: Druhy eurytermní, euryfotní Druhy stenotermní, stenofotní souhrnně: Druhy euryekní Druhy stenoekní Zákon substituce faktorů Zákon o relativní stálosti stanoviště
11 Rozdíl fyziologického a ekologického optima
12 Ekologická nika: ZAČLENĚNÍ DRUHU V PROSTŘEDÍ: V potravních sítích V nárocích na další zdroje V prostorových nárocích Požadavky na místa a období Čím ekologické niky podobnější. Nika základní realizovaná
13 Světlo Hustota zářivého toku Ozářenost Druhy euryfotní x stenofotní Míra světlomilnosti Heliofilní (heliofyty) Fotofilní (heliosciofyty) Sciofilní (sciofyty) Fotofobní živočichové, houby, bakterie Efemeroidy
14 Faktor Teplota Rozhodující sluneční záření INFRAČERVENÉ VIDITELNÉ Tělesná teplota poikilotermní -- homoiotermní Eurytermní x stenotermní Stenotermní: termofilní mezotermofilní, psychrofilní (psychrofyty), oreofilní (oreofyty) kryofilní (chionofyty, kryofyty)
15 Poikilotermní ale: Teplota u rostlin Členění podle průměrných nároků: Megatermy (+ 20 ºC) Mezotermy (15-20 ºC) Mikrotermy (0-14 ºC) Hekistotermy (pod 0 ºC) A. Stejnoměrná teplota: Vysoká Nízká B. Výrazné kolísaní teplot: Alpínské Polární
16 Teplota a výšky - Extrémy minimální teplota: dle množství vody: maximální teplota: 50 ºC krátkodobě vyšší (netřesk), řasy a sinice. denní amplituda roční amplituda Max: supi, kondoři: => Maximální výška Kvetoucí byliny chrpovníky (Saussurea) Dřeviny pěnišník sněžný Evropa Alpy (Finsterahorn v 4273 m) Suchozemská minima bioty Mrtvé moře Život i na dně hlubokomořských příkopů => Vegetační stupňovitost
17 Teplota - živočichové Bergmannovo pravidlo druh v teplejší části areálu je menší, dříve dospívá i umírá Allenovo pravidlo druh v chladnější části areálu má tělo zavalitější, kratší výběžky těla Glogerovo pravidlo Výjimky
18 Allenovo pravidlo_1 L. polární, l. obecná, fenek berberský z. Allenův, z. tmavoocasý, z. měnivý, z. polární
19 Allenovo pravidlo? moře - klanonožci Tropické moře: Buchanka r. Oithona Studené moře vznášivka r. Calanus
20 Voda zdroj pro rostliny Většinou z půdy, Vyšší rostliny kořeny, Živočichové Gravitační, kapilární a adsorbční voda % vody v půdě Půda suchá fyzicky Organismy: euryhydrické x stenohydrické: Hygrofilní (hygrofyty) Mezofilní (mezofyty) Xerofilní (xerofyty) sukulenty sklerofyty Součinnost s teplotou
21 Voda zdroj pro živočichy Suchomilní - Morfologicky Fyziologicky štěpením tuků Etologicky anabióza letní spánek (stepní, polopouštní hlodavci), noční živočichové, odpočívání na nebo pod vegetací, Aridní oblasti periody rozmnožování Vlhkomilní
22 Voda - limita Růst ve vodě Proud vody poškozování Poškození deštěm květy, kroupami Poškození sněhem a námrazou Akumulace sněhu sněhová pole
23 Voda životní prostředí Moře, jezera, toky, prameny V mořích přistupuje: hloubka vody tlak slanost (salinita) osmotická rovnováha - fyziologická bariéra V tocích přistupuje: Proudění vody zonace Reofilní organismy
24 Vzduch fyzikální vlivy Teplota, hustota + tlak, proudění Malá hustota malá nosnost Tlak: v 5800 m:, nad 6000m Vítr deformace korun dřevin - unášení částic zlomy a vývraty, opylující hmyz. Hmyz a ptáci Zvyšování transpirace => Vrcholový fenomén Přenos pylu semen pachů Termické proudy dravci, aeroplankton Oheň udržuje urč. stadium sukcese Pyrofyty
25 Vzduch chemické vlivy Nedostatek kyslíku půda, anoxická zóna Mokřady aerenchym (říd. pl.), - pneumatofory, CO 2 : 0,03%, rostliny: živočich SO 2 - H 2 SO 3 kyselé deště H 2 S stojaté vody -
26 Půda fyzikální vlivy Soudržnost, vzduch, teplota, vedení tepla hl. rostliny Zrnitost - (druh) půdy: Petrofyty Chasmofyty Epility plochy Psamofyty byliny stromy hluboké kořeny Psamofilní živočichové Pelofyty často zamokřené, chůdovité kořeny mangrove, povrchové kořeny Teplota např. Vedení tepla půdy fyziologicky chladné, kontrastní, teplé
27 Půda chemické vlivy 1 Výživa rostlin - makroelementy: - mikroelementy: Prvky zákon minima: x přebytek: Živočichové měkkýši Dle nároků na množství živin Eutrofyty Mezotrofofyty Oligotrofofyty mokřady - někdy insektivorní
28 Půda chemické vlivy 2 Dusík Fosfor často s dusíkem, Vápník půdy na vápencích struktura, rychle odvádějí vodu Alkalické půdy rychlá mineralizace, půdní koloidy nasyceny Sůl hl. NaCl, Halofyty x
29 Půda chemické vlivy 2 ph dáno H 2 CO 3 : nízké ph příjem živin, osmoregulace, výměna Druhy euryiontní x stenoiontní aciofilní (acidofyty) neutrofilní (neutrofyty, mezofyty) alkalofilní, bazifilní (bazifyty) Bioindikace:
30 Půda = životní prostředí Živočichové dočasně x trvale => Mikrozooedafon - do 0,2mm Mezozooedafon - 0,2-2 mm Makrozooedafon - nad 2 mm Megazooedafon obratlovci Špatný zrak, tvar těla vrtání, barva půdy = barva těla Na povrchu přizpůsobení těla
31 Konkurence Podobné nároky Vzájemný Rostliny světlo, Živočichové potrava, Konkurence interferenční x exploatační součást Asymetrie konkurečního vztahu Konkurence vnitrodruhová > mezidruhová => vnitrodruhová < mezidruhová => Ekologické niky podobnost =>
32 Antropogenní faktory 1. Vliv člověka všestranný, na: Historie vlivu člověka: do let př.n.l př. n.l př. n. l n.l. 0 n. l. 700 n.l. 700 n.l n.l n.l
33 Antropogenní faktory 2. Synantropní druhy - Domestikace Introdukce Archeofyty x neofyty cílená x nechtěná Neofyty = často Repatriace (reintrodukce) -??
34 Antropogenní faktory 3. Přímé vlivy: mýcení lesa - žďáření - Kosení spásání Vypalování mineralizace, vyplavování Sešlap zvířata, lidé narušení Úmyslné výsevy a vysazování, rostliny - pole i lesy živočichové Úmyslná likvidace rostlin Likvidace biotopů i živočichů
35 Antropogenní faktory 4. Nepřímé vlivy: Vysušování Zavlažování Hnojení Akcelerovaná eutrofizace - splach vodou spad dusíku Ochuzování půdy Imise hl. Pesticidy vliv i Konkurence zavlečených druhů Zestepnění Opuštění hospodaření u antrop. podmíněných spol. Globální změna klimatu
36 Přizpůsobení organismů prostředí Anabolismus - přizpůsobení Adaptace přizpůsobení formou vytváření odchylek a přírodního či umělého prostředí působí Adaptace umožňuje Formy adaptace: - změnami dědič. znaků - modifikace (ekomorfózy) - aklimatizace Zdatnost (fitness) schopnost
37 Přizpůsobení se organismů prostředí 2. Divergence x konvergence znaků Alopatrické druhy Sympatrické dr.
38 Přizpůsobení se organismů prostředí 3. Divergence x konvergence Ekologická vikariace umožněna konvergencí Speciace vznik druhů Kdy změnou místa, Druh, poddruh, varieta, forma, (kultivar)
39 Životní formy 1. Stejné adaptativní znaky (efarmonické) Raunkiaer rostliny (1905): Fanerofyty, chamaefyty, hemikryptofyty, geofyty, terofyty.
40 Životní formy v biomech Každý biom specifické zastoupení životních forem: Tropické lesy makrofanerofyty, mezofanerofyty Savany - mikrofanerofyty, hemikryptofyty Pouště geofyty, terofyty Stepi hemikryptofyty, geofyty, terofyty Subtropické lesy makrofanerofyty, mezofanerofyty, mikrofanerofyty, nanofanerofyty, geofyty, terofyty Listnaté lesy mírného pásu makrofanerofyty, mezofanerofyty, mikrofanerofyty, nanofanerofyty, hemikryptofyty, geofyty Tajga (jehličnatá) makrofanerofyty, mezofanerofyty, nanofanerofyty, chamaefyty, hemikryptofyty Tundra chamaefyty, hemikryptofyty
41 Ekosystémy Ekosystém označuje propojení Ekosystém: Obecný pojem, nevyjadřuje Zavedl Analogie Rus A.N. Sukačev 1942 Analogie Čech A. Zlatník 60. léta 20. stol. Ekosystém Tj. neustálá výměna
42 Uspořádaný vývoj bioty na daném místě, kdy Sukcese výklad 1. klimax. Import = export. Suma biomasy = V ČR klimax
43 Sukcese typy Sukcese: endogenní (autogenní) exogenní (alogenní) Sukcese: primární sekundární Sukcese: žádoucí nežádoucí Sukcese: probíhající - blokovaná
44 Průběh sukcese
45 Primární sukcese na výsypkách
46 Sekundární sukcese na úhorech (v Českém krasu)
47 Jedinečnost x Opakovatelnost ekosystémů (dané úhlem zkoumání) Lze zkoumat u každého Příklady: => individuální x typologické
48
Působení ekologických faktorů
Působení ekologických faktorů Světlo 8 Intenzita světla fotosyntéza a limitní faktor výskytu Druhy euryfotní stenofotní - sluncemilné (heliofilní, heliofyty) - světlomilné (fotofilní) - stínomilné (sciofilní,
Organismus a prostředí. RNDr. Aleš Ruda, Ph.D.
Organismus a prostředí RNDr. Aleš Ruda, Ph.D. klimatické délka a intenzita slunečního záření, teplota, srážky, edafické pedologické procesy, ph půdy, přítomnost minerálních látek, topografické geografická
Ekologické faktory. Teplota. Čím vším ovlivňuje teplota organismy. Jak změny teploty (klimatu) ovlivnily flóru a faunu našeho území
Ekologické faktory Teplota Čím vším ovlivňuje teplota organismy Jak změny teploty (klimatu) ovlivnily flóru a faunu našeho území Co by se mohlo stát po klimatické změně Termobiologické typy organismů poikilotermní
Ekologie. organismus. abiotické prostředí. vztahy a procesy. organismus. Faktory - klimatické - edafické - hydrické
Ekologie Ekologie organismus vztahy a procesy abiotické prostředí organismus Faktory - klimatické - edafické - hydrické Definice Věda o vzájemných vztazích mezi organismy a jejich prostředím Věda o životním
Zkoumá: Obory ekologie:
Základy ekologie Ekologie se zabývá vzájemnými vztahy mezi organismy a prostředím. Zkoumá: - vliv organismu na prostředí a zpětný vliv prostředí na celkový stav a způsob života organismu - vztahy v prostředí,
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Základy ekologie Ostatní abiotické
Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.
EKOLOGIE SPOLEČENSTVA (SYNEKOLOGIE) Rostlinné společenstvo (fytocenózu) můžeme definovat jako soubor jedinců a populací rostlin rostoucích společně na určitém stanovišti, které jsou ovlivňovány svým prostředím,
EKOLOGIE ROSTLIN I. 1. Úvod do problematiky. 2. Energie sluneční záření
EKOLOGIE ROSTLIN I 1. Úvod do problematiky Základní pojmy a termíny: ekologie, ekosystém, dodatková energie, biosféra, geobiocenóza, biotop, ekotop, nika, biomy, biota, ekologické limity, tolerance. EKOLOGIE
věda zkoumající vzájemné vztahy mezi organismy a vztahy organismů k prostředí základní biologická disciplína využívá poznatků dalších věd - chemie, fyzika, geografie, sociologie rozdělení ekologie podle
Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 05 VY 32 INOVACE
Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 05 VY 32 INOVACE 0115 0305 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor
Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu
Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu Poznáváme přírodu
1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie
1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie 2. Obor ekologie lesa se zabývá zejména: a) vzájemnými vztahy organismů s prostředím a mezi sebou b)
Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami
Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Ekologie, krajina a životní prostředí, ochrana životního prostředí, geologie a pedologie, praxe (Ing. Lenka Zámečníková) I) pracovní listy, poznávačky,
Číslo projektu Název školy CZ.1.07/1.5.00/34.0743. Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 39 Základní pojmy z ekologie
Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast Ročník 1. Datum tvorby Anotace CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 39 Základní pojmy z ekologie 1.6.2013
fyzikální termoregulace Chemická termoregulace
Teplo Hlavní tepelné zdroje planety (Slunce, geotermální, metabolismus) Podle tolerance k teplotě - eurytermní - stenotermní organismy Biokinetická teplota - teplota při které lze realizovat životní procesy
Aplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj
Aplikovaná ekologie 2.přednáška Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj Životní prostředí ÚVOD základní pojmy životní prostředí, ekologie z čeho se skládá biosféra? ekosystém potravní závislosti, vztahy
Ekologické faktory rozšíření rostlin a živočichů
Ekologické faktory rozšíření rostlin a živočichů Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (CZ.1.07/2.2.00/15.0222) Projekt je spolufinancován Evropským
Název školy: Střední zahradnická škola Rajhrad, Masarykova 198 Autor: Mgr. Vladimír ŠÁCHA Název projektu: Zkvalitnění výuky na SOŠz a SOU Rajhrad
Název školy: Střední zahradnická škola Rajhrad, Masarykova 198 Autor: Mgr. Vladimír ŠÁCHA Název projektu: Zkvalitnění výuky na SOŠz a SOU Rajhrad Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0127 Název učebního materiálu:
Základy ekologie. Michal Hájek Světlana Zahrádková
Základy ekologie Michal Hájek Světlana Zahrádková Odum, E., (1971): Základy ekologie, Academia Praha Begon, M., Harper, J.L., Towsend C.R. (1997): Ekologie, Votobia, 949 str. oikos = obydlí - dům - domov
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr.
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 26.2.2010 Mgr. Petra Siřínková ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ TEPLO VZDUCH VODA PŮDA SLUNEČNÍ
Biocenóza Společenstvo
Biocenóza Společenstvo Biocenóza - společenstvo 26 všechno živé na určité ploše zákonité seskupení vzájemná provázanost organismů ekotop Autoregulační mechanismy 31 Úbytek toxických látek Rovnováha Růst
a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí
1. Praví predátoři: a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí b) konzumují část kořisti, kořist zpravidla neusmrtí,
č.1 Konvergence představuje proces č.2 Rozdíl mezi alopatrickou a sympatrickou speciací spočívá
č.1 Konvergence představuje proces A. štěpení linií za vzniku jednoho či více samostatných druhů B. závislého vývoje podobných životních strategií u zástupců jedné skupiny C. růstu počtu druhů na ekotonu
1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie
1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa v ČR dle statistiky ročně: a) stoupá o cca 2 tis. ha b) klesá o cca 15 tis. ha
Základní pojmy. fytocenologie nauka o rostlinných společenstvech (nauka o vegetaci); fytos = rostlina, cenóza = společenstvo
Základní pojmy fytocenologie nauka o rostlinných společenstvech (nauka o vegetaci); fytos = rostlina, cenóza = společenstvo Ekologie rostlin zahrnuje: Fytogeografie nauka o rozšíření rostlin a vegetace
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2.
Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Přírodopis 3. období 7. ročník D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2. část Očekávané
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 25.1.2013
Čím se ekologie zabývá
Čím se ekologie zabývá Čím se ekologie zabývá Ekologie je věda zabývající se studiem vztahů mezi organismy a jejich prostředím a mezi organismy navzájem. Obsahové příklady tolerance organismů k prostředí
Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.
Ekosystém Co je to ekosystém? Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému Složky Anorganické látky
Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.
Ekosystém Co je to ekosystém? 32 Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému 32 Složky Anorganické
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Obsah: 1. Biologické vědy. 2. Chemie a fyzika v biologii koloběh látek a tok energie. 3. Buňka, tkáně, pletiva, orgány, orgánové soustavy, organismus. 4. Metabolismus. 5.
Rozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy
Podnebné pásy Tropický mezi obratníky - Vhlké vnitřní tropy: - bez střídání ročních období - silné srážky, -průměrná roční teplota nad 20 C -Vnější tropy: -přechod k subtropům - období dešťů a období sucha
6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent
1. Ekologie zabývající se studiem populací se nazývá a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa na planetě dle statistiky ročně: a) stoupá cca o 11 mil. ha b) klesá cca o 16 mil. ha c)
SSOS_ZE_1.13 Základy ekologie, prezentace
Číslo a název projektu Číslo a název šablony CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZE_1.13
BIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ
BIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ 1. ekologické faktory prostředí světlo salinita, hustota, tlak teplota obsah rozpuštěných látek a plynů 2 1.1 sluneční světlo ubývání světla do hloubky odraz světla od vodní hladiny,
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné
Témata k opravným zkouškám a zkouškám v náhradním termínu
Témata k opravným zkouškám a zkouškám v náhradním termínu Marcela Pohanková EKP 1.A Organismus a prostředí - abiotické faktory, biotické faktory - populace, vztahy mezi populacemi, společenstva, ekosystém
Základy obecné ekologie - maturitní otázka z biologie
Otázka: Základy obecné ekologie Předmět: Biologie Přidal(a): Veronika ZÁKLADNÍ EKOLOGICKÉ POJMY EKOLOGIE- věda, zabývající vztahy mezi organismy a prostředím a mezi organismy navzájem. Zakladatelem je
Základy ekologie. Michal Hájek Světlana Zahrádková
Základy ekologie Michal Hájek Světlana Zahrádková Odum, E., (1971): Základy ekologie, Academia Praha Begon, M., Harper, J.L., Towsend C.R. (1997): Ekologie, Votobia, 949 str. 4 Colin Townsend Michael Begon
BIOMY ZLÍNSKÝ KRAJ. Odvětví / Vzdělávací oblast -- dle RVP.cz -- Obchodní akademie / Informační technologie
Název školy Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu VY_32_INOVACE_PŘI2620 (Biomy) Autor Mgr. Radek Zimčík Datum 12. 2. 2014
Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy
Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy 1. Jaké jsou formy šíření energie v klimatickém systému Země? (minimálně 4 formy) 2. Na čem závisí množství vyzářené energie tělesem? (minimálně 3 faktory)
ZMĚNY NEŽIVÉ PŘÍRODY. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se změnami neživé přírody v prostoru a čase.
ZMĚNY NEŽIVÉ PŘÍRODY Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se změnami neživé přírody v prostoru a čase. Pohyby Země Země vykonává tyto pohyby: otáčí se kolem své
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím
Variace 1 Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz.
Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m
Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů
Podmínky a zdroje. Michal Hejcman
Podmínky a zdroje Michal Hejcman Úplná energetická bilance porostu Q N =I k +I d -I e -λ*e-h-p-f+r Q N je čistý příjem energie do porostu I k - iradiace(ozářenost) ve viditelném a UV spektru, v noci je
2. Kteří z odborníků mohli vyslovit následující tvrzení?
1. Vysvětli pojmy: - EKOLOGIE, OCHRANA PŘÍRODY, ZDROJ, PODMÍNKA Ekologie věda, která se zabývá zkoumáním vztahů mezi organismy a prostředím a mezi organismy vzájemně. 1 bod Ochrana přírody lidská péče
VY_32_INOVACE_018. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám
VY_32_INOVACE_018 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Biosféra - prezentace Vyučovací předmět:
CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 255 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 11. 5. 2012 Ročník, pro který je DUM určen 9. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Člověk a příroda
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 20.4.2010 Mgr. Petra Siřínková BIOSFÉRA SVĚTOVÝ EKOSYSTÉM suchozemské ekosystémy vodní ekosystémy Probíhá
Ekologie základní pojmy. Michal Hejcman
Ekologie základní pojmy Michal Hejcman Ekologie jako věda Ekologie poprvé se objevila v roce 1869 (Hackel), odvozena od řeckého oikos domov. Terním byl použit v souladu s hledáním paralel mezi přírodou
Faktory počasí v ekologii - úvod
Faktory počasí v ekologii - úvod Jakub Brom Laboratoř aplikované ekologie ZF JU Z ekologického hlediska nás zajímá, jak působí faktory počasí na organismy a zpětně, jak organismy působí na změnu těchto
věda o vztahu mezi organismy a prostředím a mezi organismy navzájem zakladatel: Haeckel
Otázka: Ekologie Předmět: Biologie Přidal(a): Martina věda o vztahu mezi organismy a prostředím a mezi organismy navzájem zakladatel: Haeckel dělení: podle úrovně skupin autekologie: studuje vztahy jedince
Světlo jako ekologický faktor
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 2 Světlo jako ekologický faktor
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.Petra Siřínková
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 12.2.2010 Mgr.Petra Siřínková BIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA Populace Biocenóza Ekosystém Biosféra POPULACE
REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY. 5. přednáška Biogeografie
REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY 5. přednáška Biogeografie Biosféra Pro její charakter (hlavně druhové složení) jsou určující: klimatické poměry, půda lidské zásahy proto je její rozložení v Latinské
Základní škola a mateřská škola, Ostrava-Hrabůvka, Mitušova 16, příspěvková organizace Školní vzdělávací program 2. stupeň, Člověk a příroda
Základní škola a mateřská škola, Ostrava-Hrabůvka, Mitušova 16, příspěvková organizace Přírodopis 7. ročník Výstupy ŠVP Učivo Přesahy, metody a průřezová témata Žák 1. Zoologie chápe, proč obratlovce řadíme
REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY
REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY 5. přednáška Biogeografie Biosféra Pro její charakter (hlavně druhové složení) jsou určující: klimatické poměry, půda lidské zásahy proto je její rozložení v Latinské
28. VZTAHY MEZI ORGANISMY A PROSTŘEDÍM
28. VZTAHY MEZI ORGANISMY A PROSTŘEDÍM A. Základní ekologické pojmy B. Organismy a prostředí (biotické a abiotické podmínky), ekologická valence, biotop, biocenóza C. Ekosystém (produkce ekosystému, vzájemné
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné
SSOS_ZE_2.10 Degradace půdy, prezentace
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity SSOS_ZE_2.10 Degradace
23. 9. 2014, Brno Přednášející: doc. Dr. Ing. Petr Maděra Cvičící: Ing. Linda Černušáková Struktura krajiny
23. 9. 2014, Brno Přednášející: doc. Dr. Ing. Petr Maděra Cvičící: Ing. Linda Černušáková Struktura krajiny Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Obecná biologie rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje se v daném přehledu vývoje organismů
Biocenóza Společenstvo
Biocenóza Společenstvo Biocenóza - společenstvo všechno živé na určité ploše zákonité seskupení vzájemná provázanost organismů ekotop Autoregulační mechanismy Rovnováha Úbytek toxických látek Růst početnosti
Vztah hmyzu k ekologickým faktorům
Vztah hmyzu k ekologickým faktorům Vztah hmyzu k ekologickým faktorům Abiotické teplota vlhkost světlo vzduch Biotické potrava intraspecifické (vnitrodruhové) interspecifické (mezidruhové) Tolerance (ekologická
Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:
9. Ekosystém Ve starších učebnicích nalezneme mnoho názvů, které se v současnosti jednotně synonymizují se slovem ekosystém: mikrokosmos, epigén, ekoid, biosystém, bioinertní těleso. Nejčastěji užívaným
Ekologická společenstva
Ekologická společenstva Společenstvo Druhy, které se vyskytují společně v prostoru a čase Složená společenstva jsou tvořena dílčími společenstvy soubory druhů spojené s nějakým mikroprostředím nebo zdrojem
Místní větry. Pohon mořských proudů. Globální proudění vzduchu na Zemi
Biomy Biomy Doporučená studijní literatura: Prach K, Štech M, Říha P (2009) Ekologie a rozšíření biomů na Zemi. Scientia, Praha. Hejcman Michal Biomy velkoplošné ekosystémy vázané na dané podmínky makroklimatu
Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Z-planeta Země projevy života
1 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda PŘÍRODOPIS ročník: šestý Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy - zná základní podmínky a Poznávání přírody(přír.soustavy- ekosystémy) Z-planeta Země projevy života -
Teorie stresu, ekologická stabilita. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.
Teorie stresu, ekologická stabilita Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Osnova 1. Organismus a jeho místo v prostředí 2. Dynamika
TEPLO ZLÍNSKÝ KRAJ. Odvětví / Vzdělávací oblast -- dle RVP.cz -- Obchodní akademie / Informační technologie
TEPLO Název školy Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu VY_32_INOVACE_PŘI2614 (Teplo) Autor Mgr. Radek Zimčík Datum 4. 2.
EKOLOGICKÁ BIOGEOGRAFIE (JAK PROSTŘEDÍ OVLIVŇUJE ROZŠÍŘENÍ ORGANISMŮ)
1. Úvod 2. Klima 3. Biomy EKOLOGICKÁ BIOGEOGRAFIE (JAK PROSTŘEDÍ OVLIVŇUJE ROZŠÍŘENÍ ORGANISMŮ) 1. ÚVOD otázka: Proč taxon XY je/není v oblasti A? odpověď: a) ekologické příčiny, b) historické příčiny
Střední škola rybářská a vodohospodářská Jakuba Krčína Táboritská 941 379 01 TŘEBOŇ EKOLOGICKÁ SOUTĚŽ
EKOLOGICKÁ SOUTĚŽ 1. Vyberte, co nepatří mezi význam zeleně v okolí: a) tlumí hlučnost b) zvyšuje množství oxidu uhličitého c) pohlcuje teplo 2. Půda je úrodná, pokud obsahuje dostatek vody, vzduchu, rozpustných
Maturitní otázky do zeměpisu
Maturitní otázky do zeměpisu 1. Geografie jako věda Předmět a objekt geografie a jeho vývoj v průběhu staletí. Postavení geografie v systému věd. Význam geografie pro život současného člověka. Uplatnění
Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník
6.ročník Hlavní kompetence Učivo Navázání na dosažené kompetence Metody práce obor navázání na již zvládnuté ročník 1. OBECNÁ Kompetence k učení, k řešení problémů, 1.1 Vznik a vývoj života Vlastivěda
CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.
2.1. EKOSYSTÉMY. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín
2.1. EKOSYSTÉMY Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky 1) Ekosystém, zákl. pojmy 2) Ekologické faktory, nika, valence 3)
Přírodopis. 8. ročník. Obecná biologie a genetika
list 1 / 8 Př časová dotace: 1 hod / týden Přírodopis 8. ročník P 9 1 01 P 9 1 01.5 P 9 1 01.6 P 9 1 01.7 P 9 1 01.9 P 9 1 03 P 9 1 03.1 P 9 1 03.3 rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje
Obsah. Předmluva 9. Úvodem 11
Obsah Předmluva 9 Úvodem 11 1 Základy ekologie 14 1.1 Historie ekologie 14 1.2 Organismus a prostředí 14 1.2.1 Život a jeho vlastnosti 14 1.2.2 Autotrofní a heterotrofní organismy 15 1.2.3 Přizpůsobení
Krajinná ekologie. RNDr. Martin Culek, Ph.D. Geografický ústav MU
Krajinná ekologie RNDr. Martin Culek, Ph.D. Geografický ústav MU Teze: Studium geografie (a krajinné ekologie) Nic vás nenaučíme (téměř) Geografie věda empirická. = Terén, terén, znalosti, poznávání poznání
Přírodopis. 6. ročník. Obecná biologie a genetika
list 1 / 7 Př časová dotace: 2 hod / týden Přírodopis 6. ročník (P 9 1 01) (P 9 1 01.1) (P 9 1 01.4) (P 9 1 01.5) (P 9 1 01.6) (P 9 1 01.7) (P 9 1 02) P 9 1 02.1 rozliší základní projevy a podmínky života,
DYNAMIKA KRAJINY. ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství
DYNAMIKA KRAJINY Dnešní stav krajiny je výsledkem spolupůsobení 5 základních faktorů přírodního původu : 1. Reliéf krajiny 2. Podnebí 3. Osídlení rostlinnými a živočišnými druhy (klima, migrace) 4. Vývoj
EKOLOGIE. Čím m se ekologie zabývá? Seminář z biologie. organismus. abiotické faktory. organismus. 1. Ekologie jako vědnv
EKOLOGIE Seminář z biologie Ekologie náplň tematického celku 1. Ekologie jako vědnv dní disciplína 2. Základní ekologické pojmy 3. Organismus a faktory prostřed edí 4. Populační ekologie 5. Ekologie společenstev
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné
VY_32_INOVACE_008. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám
VY_32_INOVACE_008 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Vztahy mezi organismem a prostředím Vyučovací
Otázka: Ekologie. Předmět: Biologie. Přidal(a): Tialyn. Zakladatel E. Haeckel 1866 jako samostatný obor
Otázka: Ekologie Předmět: Biologie Přidal(a): Tialyn Zakladatel E. Haeckel 1866 jako samostatný obor Vztahy mezi organismy a mezi neživým prostředím Dělení: Dle skupin organismů Dle úrovně vztahů Autekologie-
Ekosystémy. Ekosystém je soubor organismů žijících na určitém
Ekosystémy Biomasa Primární produktivita a její ovlivnění faktory prostředí Sekundární produktivita Toky energie v potravních řetězcích Tok látek Bilance živin v terestrických a akvatických ekosystémech
ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů
ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Formát Druh učebního materiálu Druh interaktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0722 III/2 Inovace a
Příčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change)
Příčiny krajinného uspořádání abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change) 65 KRAJINA - podoba dnešní krajiny je výsledkem působení abiotických podmínek (např.
ŽP - EKOLOGIE (K143EKOL)
ŽP - EKOLOGIE (K143EKOL) Vztahy mezi jedinci a druhy konkurence vnitrodruhová x mezidruhová vývoj společenstev sukcese + klimax vztahy jednotlivci druhy populace koexistence predace parazitizmus symbióza
Zoologie, živočichové a prostředí
Šablona č. I, sada č. 2 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Přírodopis Přírodopis Zoologie, živočichové a prostředí Ekosystém Ročník 8. Anotace Materiál slouží pro přiblížení pojmu ekosystém
Krajinná sféra 39.TEST. k ověření znalostí. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Krajinná sféra 39.TEST k ověření znalostí Planeta Země - TEST Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace: Žáci se seznámí
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy z oblasti ekologie. Materiál je plně funkční pouze
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy z oblasti ekologie. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. abiotický biotický ekosystém
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - půda V této kapitole se dozvíte: Jak vznikla půda. Nejvýznamnější škodliviny znečištění půd. Co je to
Maturitní témata - BIOLOGIE 2018
Maturitní témata - BIOLOGIE 2018 1. Obecná biologie; vznik a vývoj života Biologie a její vývoj a význam, obecná charakteristika organismů, přehled živých soustav (taxonomie), Linného taxony, binomická
NEŽIVÁ PŘÍRODA. 1. Spoj čarami NEŽIVOU přírodu a její složky: Název materiálu: Opakování- vztahy mezi organizmy Autor: Mgr.
1. Spoj čarami NEŽIVOU přírodu a její složky: NEŽIVÁ PŘÍRODA 1 2. Spoj čarami ŽIVOU přírodu a její složky: ŽIVÁ PŘÍRODA 2 3. Z nabídky vyber (podtrhni), které látky řadíme mezi LÁTKY ORGANICKÉ (ústrojné).
Fyzická geografie. Mgr. Ondřej Kinc. Podzim
Globální ekosystémy 2. 12. 2014 Fyzická geografie Podzim 2014 Mgr. Ondřej Kinc kinc@mail.muni.cz biosféra = oživená vrstva = biogeografie = ekologie= ekosystém = akvatické ekosystémy: marinní: a.,b...,
Maturitní témata Biologie MZ 2017
Maturitní témata Biologie MZ 2017 1. Buňka - stavba a funkce buněčných struktur - typy buněk - prokaryotní buňka - eukaryotní buňka - rozdíl mezi rostlinnou a živočišnou buňkou - buněčný cyklus - mitóza