Broušení v oční optice. Absolventská práce

Transkript

1 Broušení v oční optice Absolventská práce Jiří Srna Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola Praha 1, Alšovo nábřeží 6 Studijní obor: Diplomovaný oční optik Vedoucí práce: Mgr. Daniela Říhová Datum odevzdání práce: Datum obhajoby:. Praha 2017

2 Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracoval samostatně a všechny použité prameny jsem uvedl podle platného autorského zákona v seznamu použité literatury a zdrojů informací. Praha 18. dubna 2017 Podpis

3 Chtěl bych poděkovat Mgr. Daniele Říhové za odborné vedení absolventské práce. Velice oceňuji její obětavý přístup, odborné připomínky a pomoc při tvorbě absolventské práce.

4 Souhlasím s tím, aby moje absolventská práce byla půjčována v knihovně Vyšší odborné školy zdravotnické a Střední zdravotnické školy, Praha 1, Alšovo nábřeží 6. Podpis

5 ABSTRAKT Jiří Srna. Broušení v oční optice. Praha, Absolventská práce. VOŠZ a SZŠ Praha 1. Počet stran v absolventské práci je 55 stran. Vedoucí absolventské práce Mgr. Daniela Říhová. Cílem práce je zachytit vývoj zábrusového řešení v oční optice od historie až po současnost. V první fázi práce se zabývám historií broušení od prvních optických pomůcek až po 20. století. Dalším krokem v práci bylo sestavit vývoj zábrusových strojů a jejich využití. Toto téma je shrnuto do několika kapitol. Každá kapitola popisuje určitý druh zábrusových strojů. Zábrusové stroje se vyvíjí cca od 20. století až po současnost. Předposledním krokem, po shrnutí jednotlivých možností vývoje zábrusových automatů, je sestavená ekonomická statistika, která pojednává o ekonomické náročnosti zábrusových možností v oční optice. Posledním krokem v dané práci je vytvoření dotazníku a hypotézy určené pro zábrusové řešení v příštích letech. Dotazník navazuje na ekonomickou část, porovnává jednotlivé oční optiky a jejich zábrusové systémy. Hypotéza byla stanovená pro budoucnost optického řemesla, podle toho jak si myslím, že se optické řemeslo bude vyvíjet nadále. Klíčová slova: historie, broušení, vývoj, ekonomika, dotazník, budoucnost

6 ABSTRACT Srna, Jiří. Grinding at the Optican Praha, The thesis. VOŠZ a SZŠ Praha 1. Tutor Mgr. Daniela Říhová The aim of this thesis is to describe the development of grinding at the optican from the past to the present. The first chapter is about grinding in the past. Next step is to describe a development of the grinding machines and their use at the optician. All modifications of grinding machines are described and economical statistics about economical ways for various kinds of opticians are included. Practical part was dealt with a questionnaire for the executive managers of the opticians. This questionnaire is connected with economical part and it compares grinding systems at the opticians. I formulated a hypothesis about future of opticans and possible development of the grinding systems. My thesis inspirated me to find some information, to study this field and also to think about the future of my job. Key Words: grinding, systems, economical, questionnaire, modifications

7 Obsah Úvod Historie zábrusu korekčních skel Ruční broušení optických pomůcek a šablonové automaty Vybavení pro ruční broušení Šablonové brusy Zábrusové automaty století Uchycení a centrace brýlové čočky Kombinace snímače tvaru, CNC automatu a centrovačky D zábrusové systémy Poloočnicové obruby Bezočnicové obruby Systémy současných zábrusových automatů Souhrn funkcí moderních zábrusových systémů Průmyslové broušení v oční optice Průmyslové zábrusové stroje Speciální broušení Zábrusový systém pro speciální obrábění Centrace speciálních korekčních čoček Dálkové broušení Kompletní zpracování zábrusové zakázky Dálkový zábrus (Remote Edging) Tracer Ekonomické řešení zábrusu v oční optice Kompletní dálkový zábrus z pohledu ekonomiky Dálkový zábrus brýlové čočky Vlastní zábrusové řešení Závěr ekonomického řešení v oční optice Dotazníková část... 52

8 10.1 Dotazník pro oční optiky Závěr dotazníkové části Budoucnost vývoje optického řemesla Závěr Seznam zdrojů a použité literatury Seznam obrázků, tabulek a grafů... 66

9 Úvod Ke své závěrečné absolventské práci jsem si zvolil téma broušení v oční optice. Dané téma jsem zvolil, protože jsem se chtěl dozvědět nové informace o zvolené problematice. Myslím si, že toto téma není zatím dostatečně zpracované. Cílem práce je shromáždit informace o broušení v oční optice v minulosti, současnosti a vytýčit předpoklad zábrusového řešení v budoucnosti. Vím, že budu čerpat informace z archívu firmy Rodenstock, že vytvořím dotazník pro oční optiky, abych mohl sestavit statistiku současného využití zábrusových systémů, a že budu hledat zdroje informací z historie. Předpokládám, že v mé práci bude popsán souvislý vývoj broušení v oční optice. Chtěl bych rovněž zjistit informace o současném trendu zábrusu a stanovit hypotézu nejvhodnějšího zábrusu pro různé druhy očních optik v blízké budoucnosti. Během tvorby absolventské práce využiji dostupné informace zdrojů při hledání informací. Chtěl bych čerpat z odborných knih, odborných publikací a z internetu. Při pátrání po historii středověkého broušení se chci obrátit na zahraniční odborníky v oboru oční optiky v USA a Velké Británii. 9

10 1 Historie zábrusu korekčních skel Dávnou historii optických pomůcek si lze jen představovat. Přesto nám archeologické nálezy mohou trochu pomoci. Broušení očních pomůcek a později i korekčních skel bylo blízce spojené s pozdějším broušením korekčních skel do obrouček. Nejstarší korekční pomůcka byla nalezena na území starověké Asýrie (dnešní Asie) a je z období let před Kristem. Dokazuje, že starověké civilizace, stejně jako lidé ve středověku a současní lidé měli, mají a vždy budou mít problémy se stárnoucím zrakem. Dokud nebylo vynalezeno čiré sklo bez bublinek a nečistot, používali lidé ke čtení takzvané čtecí kameny. Jednalo se o vybroušené křišťály a jiné druhy čirých kamenů, kterých se používalo ke zvětšení písma položením přímo na text. Jejich využití bylo omezeno na centra vzdělanosti, což byly především kláštery. Nevýhodou bylo pouze jednostranné využití, protože se čtecí kameny nedaly použít k psaní či k práci. Další funkce těchto kamenů byla zvětšovat a zvýrazňovat svaté ostatky v relikviářích. Stále však se hovoří o optických pomůckách, které se brousily i zabrušovaly na kamenných brusech. K broušení se používalo běžně dostupných kamenů, někdy i oblázků z blízké řeky a první brusy měly podobný mechanismus jako hrnčířské kruhy. Obrázek 1 Čtecí kámen [11] 10

11 Pravděpodobně v severní Itálii v polovině 13. století vznikaly první korekční pomůcky vybroušené z kamene (křemene), které byly zasazené do jednoduché dřevěné obruby. Z roku 1352 se dochovala freska kardinála od malíře Thomase Modeny, na které je kardinál zobrazen při četbě s optickou pomůckou. Broušení těchto korekčních pomůcek i jejich zábrus byly velmi náročné na čas a vyžadovalo hodně zručnosti a zkušenosti brusiče. Kameny byly zabroušené velmi nepřesně a o jejich účinnosti často rozhodovala náhoda. Stále se brousilo na rotujících plochých kamenech jako ve starověku. Obrázek 2 Sklo a kožené brýle [1] Koncem 13. století bylo v Benátkách vynalezeno křišťálové sklo, jehož lepší kvalita umožňovala i výrobu korekčních skel. Nejprve se sklo používalo k zasklívání oken. Vyráběly se kulaté vypouklé segmenty, které se upevňovaly do olověných mřížek. V tu dobu si pravděpodobně někdo všiml, že skleněný segment má i zvětšovací (korekční) vlastnosti. Tak začali italští mistři skláři vyrábět první korekční skla. Vyfukovali skleněné koule, u kterých vždy zadní část ochladili a odřízli. Vznikaly plankonvexní segmenty, které měly podobné vlastnosti jako korekční čočky. Ve 14. století se začaly vyrábět nýtové brýle. K výrobě obrub se používalo dřevo, kosti, kůže a obalený měděný drát. Zruční skláři z Benátek, Norimberka a Regensburku uměli vyrábět série skleněných segmentů stejné velikosti. V Benátkách se brousila planková strana a v Německu zase strana konvexní, později se brousily strany obě. Stále se používaly mechanické kamenné brusy. Hotová korekční skla se zběžně olámala a zabrousila, dále se podle korekčních skel vyráběly nýtové obruby, které měly stejnou velikost jako korekční skla. 11

12 K značnému rozvoji výroby nýtových brýlí došlo v 15. století v souvislosti s vynálezem knihtisku (Qutenbery Johanes ). Korekční skla se začala vyrábět litím žhavého skla do dřevěných forem, čímž se sice zvětšila kvantita výroby, ale ne její kvalita. O broušení korekčních skel na přelomu 15. a 16. století nás informuje ilustrace Leonarda da Vinci ( ) v zápiscích s názvem Codex atlanticus. Zaznamenal zde brusný stroj na skleněné čočky včetně šroubového svěráku a kyvadla umožňujícího řídit sílu zábrusu. Popsal také menší ruční brus, který se používal na zabroušení hran čoček. V tuto chvíli už se dá hovořit o zábrusu korekčních skel do obruby. K další inovaci v broušení korekčních skel došlo v 17. století, kdy Johanes Hevelius ( ) navrhl metodu broušení několika skleněných čoček simultánně za pomocí dřevěné šablony. Korekční skla se začala olamovat a zabrušovat pomocí mnoha speciálních optických nástrojů a diamantového kolečka. Zatímco broušení korekčních skel se mírně měnilo (horizontální a vertikální brusy, varianty forem a šablon), zábrus korekčních skel se dále prováděl ručně a většinou se obruby přizpůsobovaly velikosti korekčních skel. V této době, přesně od roku 1635, se specialista zabývající se výrobou brýlí nazývá optik (opticus). Tento název profese se udržel do současnosti. V 18. století v Drážďanech vyřešil dvorní optik problém, jak upevnit očnice k hlavě. Obruby doplnil držadly za uši. Postupně tak vznikají skutečné korekční obruby, které se začínají vyrábět sériově. Korekční skla se musí přizpůsobovat už obrubám a to znamená, že se musí zabrousit. K zábrusu se používal brusný kotouč, což je také důvod, proč jsou všechny očnice vyráběny v tuto dobu kulaté. Vertikálních diamantových ručních brusů na pohon lidskou silou (většinou šlapáním) se za drobných inovací používalo až do 20. století. Kvalita zábrusu hlavně závisela na zručnosti a zkušenosti očního optika. Kvalitu zábrusu velmi ovlivnilo zavedení elektrického pohonu na počátku 20. století. [1,8,9] 12

13 Obrázek 3 Nákres brusu od Leonarda da vinci [8] 13

14 Obrázek 4 Historické nářadí pro zpracování brýlové čočky a brýlové obruby[12] 14

15 2 Ruční broušení optických pomůcek a šablonové automaty Ve 20. století docházelo k velkému vývoji optických pomůcek. Lze říci, že zpracování optických pomůcek se začátkem a koncem 20. století diametrálně lišilo. V optice docházelo k rozsáhlé technické inovaci. Broušení navazovalo na předchozí zpracování optických výrobků (např. brýlové obruby, dalekohledy a průmyslovou optiku). Vliv na optickou kvalitu i na mechanickou obrábětelnost měly chemické složeniny. Většinou se korekční skla zpracovávala nahrubo olamováním a dobrušováním pomocí kameninových a později diamantových kotoučů různé zrnitosti. Každé broušení se skládalo z několika fází, každá fáze měla vliv na kvalitu vidění a komfort uživatele. Optik musel pracovat s materiály, které umožnovaly určitou ostrost vidění. Ruční broušení, stejně jako dnes muselo splňovat tyto základní parametry: Centrace Velikost broušeného skla Správné zasazení do obruby Bezpečnost pro uživatele Centrace Vždy bylo a je důležité najít optický střed brýlového skla. Na základě tohoto parametru se pomocí milimetrového papíru zasadila brýlová čočka tak, aby došlo ke sladění středu brýlového skla a zornice. Velikost broušeného skla Začátkem 20. století byl omezený výběr materiálu pro výrobu obrub a velikost skla musela být uzpůsobena tak, aby nedošlo k poškození obruby ani skla (pnutím nebo uvolněním skla). Správné zasazení do obruby Správné zasazení eliminovalo poškození brýlového skla. 15

16 Bezpečnost pro uživatele Bezpečnost pro uživatele byla a je velice důležitá. Například bylo nutné opracování okrajů brýlového skla pomocí takzvané ochranné fazety. Na počátku minulého století bylo celé opracování korekčních skel ruční, to znamená, že nedocházelo k použití jakýchkoliv strojů (elektronických brusů, automatů) a výsledek byl výrazně ovlivněný zručností a zkušenostmi očního optika. [2,10] 2.1 Vybavení pro ruční broušení Pro získání správného tvaru brýlového skla bylo zapotřebí, aby oční optika měla správné vybavení pro zpracování korekčního skla. Kleště na olamování Diamantové kolečko Papírová šablona Ruční kotoučový brus Kleště na olamování Kleště na olamování sloužily očnímu optikovi k olamování korekčního skla do požadovaného tvaru podle dané brýlové obruby. Diamantové kolečko Diamantové kolečko se využívalo k řezu podle tvaru šablony na korekčním sklu. Za jeho pomocí mohl oční optik rychleji a přesněji vytvořit tvar skla pro broušení. Papírová šablona Papírová šablona sloužila k vyznačení a překreslení tvaru podle brýlové očnice na brýlové sklo. Podle tvaru na vyznačeném sklu mohl oční optik přesně vést řez s diamantovým kolečkem. 16

17 Ruční kotoučový brus Postupně vznikají první kotoučové brusy. Nejdříve na šlapací pohon, později na elektrický pohon. Obvykle měly jeden kotouč, který sloužil k hrubému opracování skla. Později se používá druhý kotouč na jemné dobroušení ochranné, střechové a patentní fazety. [2,10] Obrázek 5 Zleva olamovací kleště a diamantové kolečko v podobě stroje [10] 17

18 Obrázek 6 Ruční brus s dvěma kotouči na elektrický pohon pro hrubé a jemné broušení brýlového skla [10] 18

19 2.2 Šablonové brusy Ve 20. století dochází v optickém průmyslu k dalším inovacím. Ovlivnilo to rychlý rozvoj práce očního optika. Významným pokrokem v technologii zábrusu je vznik šablonových brusů, kde dochází k nahrazení původní technologie olamování a ručního broušení skel. Nástupcem ručního broušení je nový šablonový systém. Šablonový systém využívá tyto kroky k obroušení brýlové čočky do požadovaného tvaru a velikosti. Centrace Výroba plastové šablony Broušení na brousících kotoučích Vytvoření fazety Parametry šablonového systému Ochranná fazeta Centrace Oční optik nejprve musel najít na brýlové čočce optický střed, kde je požadovaná optická lámavost. K této činnosti používal fokometr. Následně optik vycentroval sklo podle parametrů klienta. Výroba plastové šablony K vytvoření tvaru a velikosti brýlové čočky sloužilo zařízení na výrobu šablony tzv. šablonovačka. Zde se podle tvaru očnice, pomocí řezacího nože vytvořila zábrusová šablona z plastu. Broušení na brousících kotoučích Brousící kotouče podle šablony mechanicky kopírovaly tvar a velikost brýlové očnice. Šablonový systém za pomocí oddalování brousícího kotouče od broušené brýlové čočky získával daný tvar očnice podle šablony. 19

20 Vytvoření Fazety Fazeta broušeného skla vznikala na fazetovacím kotouči s V drážkou, kde poloha fazety byla určena nabroušením úhlu kotouče V fazety. V tuto dobu bylo možné řídit polohu fazety k vzhledem přední či zadní ploše čočky. Fazeta sloužila k uchycení brýlové čočky do brýlové obruby. Parametry šablonového systému U tohoto typu broušení, který lze považovat za poloautomatizovaný, bylo nutné, aby přítlak brousícího kotouče byl správně nastavený a následně tenké brýlové sklo při broušení nepraskalo. Ve strojích bylo zajištěno dostatečné množství vody. Pro chlazení byla voda přímo směřovaná na brousící kotouč a na brýlovou čočku, aby zabránila zvýšenému zahřátí materiálu čočky a zároveň čistila plochu brusného kotouče. Ochranná fazeta Po vyndání brýlové čočky ze šablonového systému a po zjištění zda tvar a velikost skla je v pořádku, musel oční optik na ručním brusu vytvořit ochranou fazetu. Ochranná fazeta sloužila ke zkosení okrajů skla a k ochraně uživatele od případného poranění ostrými okraji. Automatizace v tomto případě umožňovala již zhotovenou šablonu použít mnohonásobně pro výrobu dalších skel. S přibývajícím množstvím různých tvarů brýlových obrub přibývalo i značné množství šablon. Pro optiky bylo nezbytné vyvinout systém pro evidenci šablon. Nejčastěji se používaly číselné řady, což lze považovat za základní krok, při vývoji číslicově řízených automatů (CNC = Computer Numerical Control). [2] 20

21 Obrázek 7 Šablonovačka firmy Weco [6] Obrázek 8 Šablonový brus [10] 21

22 3 Zábrusové automaty století Největšími nedostatky předchozího broušení pomocí šablon bylo limitované množství tvarů, nepřehlednost vyhledávání šablon, nepřesnost velikostí šablon a další parametry, které souvisí s mechanickým kopírováním tvarů v rámci postupu výroby brýlí. Rozvoj elektroniky koncem 20. století a zvýšení dostupnosti počítačů se promítá i do automatizace výrobních strojů, kde v případě oční optiky se mluví o CNC strojích. Rovněž broušení zaznamenává významnou změnu v podobě opracování brýlové čočky pomocí CNC zábrusového automatu, který pro vybroušení tvaru využívá pouze uložené data a již nepotřebuje žádnou mechanickou šablonu. Tato technologie umožňuje nově: Snímání a uschování tvaru brýlové očnice Využití traceru Práce s rozměrem 2D Vytvoření fazety Snímání a uschování tvaru brýlové očnice Snímání a uschování tvaru brýlové obruby v elektronické databázi umožňovalo očním optikům kdykoliv použít uschovaný tvar pro opakované zhotovení brýlové čočky stejného tvaru a velikosti. Elektronická databáze již v oční optice nezabírala místo a nepodléhala mechanickému stárnutí. Využití traceru K přečtení tvaru brýlové očnice se začal využívat nový přístroj a tím je snímač nazvaný tracer. Tento snímač uloží do databáze informaci o tvaru a přesné velikosti snímané očnice. Práce s rozměrem 2D Tento systém snímání tvaru pracoval s rozměrem 2D, zaznamenával výšku a šířku daného tvaru brýlové obruby. 22

23 Vytvoření fazety Poloha fazety v těchto strojích byla nejdříve rovněž určena tvarem V fazety, fazetovacích brousících kotoučů, nebo nově se objevujícím systémem řízené fazety. Výhoda řízené fazety se projevuje u silnějších hodnot, kde je možnost posunout polohu fazety na hranu brýlové čočky tak, aby bylo sklo v brýlové obrubě zasazeno esteticky a byla možnost zakrýt nadbytečnou tloušťku brýlové čočky. Tato možnost většinou u šablonových strojů nebyla omezena. Na závěr oční optik musel opět vytvořit ochranou fazetu za pomoci ručního brusu. Některé CNC stroje v rámci svých vývojových fází umožňovaly práci pomocí šablon. [2] Obrázek 9 CNC automatický brus od firmy Weco [6] 23

24 3.1 Uchycení a centrace brýlové čočky Významnou změnu zaznamenávaly způsoby centrování a zároveň možnosti uchycení brýlové čočky v zábrusovém poloautomatu. Většina šablonových strojů používala k uchycení brýlové čočky takzvané přísavky. Gumové přísavky byly umístěny na brýlové čočce v jednoduchých centrovacích zařízeních. Uchycení brýlové čočky Centrace brýlové čočky Uchycení brýlové čočky V době CNC strojů se přechází na tzv. bloky a samolepky. Bloky a samolepky umožňují lepší a pevnější uchycení brýlového čočky v brusu. Centrace brýlové čočky Současně jsou centrovací zařízení rozšířená o funkce, které v průběhu centrování omezují tvorbu chyb a přispívají tak ke zvýšené přesnosti centrace. Na výslednou centraci (to je umístění optického středu v rámci očnice výškově, stranově a osově) má v rámci zábrusu vliv i způsob použitého uchycení (přísavka nebo samolepka), kdy pevné držení brýlové čočky pomocí bloku a samolepky zabraňuje změně polohy, případně pootočení čočky v průběhu broušení. [2,10] 24

25 3.2 Kombinace snímače tvaru, CNC automatu a centrovačky Tato kombinace elektronického snímače tvaru, CNC zábrusového stroje a centrovačky byla již plně elektronickým automatizovaným systémem, který se dále rozvíjel ruku v ruce s novými technologiemi. Tyto stroje byly vytvořeny kombinací elektroniky a mechaniky. V tuto dobu se v očních optikách už nebrousily pouze minerální brýlové čočky, ale také plastové brýlové čočky. Vývoj materiálu v brýlové optice přináší rovněž i nové možnosti tvarů a forem brýlových obrub. Tyto novinky jsou spojené s novými způsoby uchycení brýlové čočky v brýlové obrubě, začínají se využívat dle konstrukce všechny druhy brýlových obrub. Celoočnicové obruby Poloočnicové obruby - poloobruby Bezočnicové obruby Celoočnicové obruby Celeoočnicové obruby jsou vyrobeny ze slitiny; kovu nebo plastu. Pro zasazení brýlové čočky se využívá V drážky. Poloočnicové obruby Poloočnicové obruby jsou vyrobeny ze slitiny kovu nebo plastu pro tyto obruby musí oční optik vybrat vhodnou plastovou čočku. Pro uchycení plastové čočky v této obrubě se většinou využívá silon zasazený do drážky. Plastová čočka musí mít vytvořenou drážku po celém svém obvodu. Bezočnicové obruby Tyto obruby mají jen nosník a klouby spojené s vhodnou vrtanou korekční plastovou čočkou, která je uchycená za pomocí šroubků nebo plastových nýtků. V souvislosti s těmito inovacemi jde kupředu výbava zábrusových systémů. Brousící stroje jsou nově vybaveny brousícími kotouči pro opracování více typů materiálů (plast, sklo) a vytvoření všech druhů fazet. [2,10] 25

26 Obrázek 10 Elektronický snímač tvaru a centrovací věž (Weco Cad), samolepka a upínací blok [10] 26

27 4 3D zábrusové systémy Tyto systémy využívají snímače, které dokážou snímat třetí rozměr, kterým je zakřivení očnic. Při tomto broušení je kromě výšky a šířky (box systém) a polohy osy zohledněno i zakřivení brýlové obruby. Veškerá data jsou trvale uschovaná v elektronické databázi. Oční optik kromě dosavadní manuální zručnosti využívá elektronické funkce pro ovládání stroje, který brýlovou korekční čočku zhotovuje do finální podoby. Oční optik může elektronicky nastavovat změny v krocích s jemností na desetiny milimetru. U 3D zábrusových systému se postupně objevují i tyto doplňkové fáze. Broušení ochranné fazety Měření velikosti korekční čočky před broušením Různé způsoby zabroušení daného tvaru korekční čočky Broušení ochranné fazety Broušení ochranné fazety slouží ke sražení a k zjemnění hrany korekční čočky a chrání tak klienta před poraněním ostrými okraji brýlové čočky. Měření velikosti korekční čočky před broušením Velikost korekčních čoček se měří před požadovaným broušením, aby se vědělo, zda zvolený průměr korekční čočky je dostačující pro zábrus. Různé způsoby zabroušení daného tvaru korekční čočky Používají se různé způsoby zabroušení daného tvaru čočky, aby bylo možné ovlivnit polohu fazety a možnost elektronického zobrazení na displeji. [2] 27

28 4.1 Poloočnicové obruby Dříve zmíněné poloočnicové obruby, vedou nejprve ke vzniku samostatných strojů určených ke drážkování korekčních čoček a postupem času k vybavení 3D zábrusových strojů s funkcí drážkování. Nové 3D stroje s novým vybavením umožňují následující funkce. Drážkování Umístění drážky Hloubka drážky Drážkování 3D stroje byly nově vybaveny drážkovacím kotoučkem, který umožňuje kompletní drážkování plastové korekční čočky, aby ji mohl oční optik zasadit do tzv. vázané obruby. Umístění drážky Stejně jako u určení polohy fazety, nové stroje umožňují určit i polohu drážky. Oční optik si může určit, zda bude drážka, vepředu, na středu či vzadu. Hloubka drážky Dále si oční optik může zvolit hloubku a šířku drážky. Drážky jsou obvykle zhotoveny od 0.5mm až do 0.8 mm po obvodu celé korekční čočky. Drážkování leze použít pouze u plastových korekčních čoček. Minerální korekční čočku drážkovat nelze, protože sklo je náchylné k prasknutí a při broušení skleněné čočky se musí přepnout na jiný kotouč (diamantový).[2,10] 28

29 Obrázek 11 Poloočnicové obruby [10] Obrázek 12 Drážkování plastové čočky do poloočnicové obruby [3] 29

30 4.2 Bezočnicové obruby Na počátku 21. století, kdy korekční plastové čočky na trhu převažují nad klasickými minerálními čočkami, se objevují bezočnicové korekční brýle. Začíná docházet i ke změně způsobu opracování a upevnění korekční plastové čočky. Technologie vrtání byla významnou změnou v opracování korekčních čoček, protože bylo zapotřebí určit naprosto přesně umístění a velikost otvorů pro šroubky nebo plastové nýtky umožňující uchycení korekční čočky k nosníku a stěžejkám. Vrtání korekční čočky vedlo v rámci oční optiky ke vzniku samostatných vrtacích automatů, které nejrůznějšími způsoby zjišťují vrtací koordináty. Ty určují přesnou polohu a rozměr otvoru u korekční čočky. Přesnost vrtání má vliv na životnost (nesmí dojít k přepnutí dané korekční čočky) a zároveň má vliv na správné umístění optického středu, případně osy korekční čočky. Zpracování bezočnicové korekční brýle má tři fáze. Snímaní vrtacích otvorů pro umístění šroubků nebo plastových nýtků Vytvoření ploché fazety Zhotovení ochranné fazety a leštění ploché fazety Snímání vrtacích otvorů pro umístění šroubků nebo plastových nýtků Způsob snímání vrtacích otvorů byl nejdříve zajištěn provrtáním demofolie, která je základem bezočnicových brýlí a elektronickým označením vrtacích otvorů. Moderní technologie umožňuje snímání vrtaných otvorů pomocí fotografie, ze které automatizovaný systém přenáší data do centrální databáze zábrusového systému. Vytvoření ploché fazety U bezočnicových brýlí se používá plochá fazeta. To znamená, že u těchto korekčních obrub se nevyužívá V fazeta, která se využívá u celoočnicových korekčních obrub. 30

31 Zhotovení ochranné fazety a leštění ploché fazety Plochá fazeta se opatřuje jako každý typ fazety, ochranou fazetou. Protože je plochá fazeta na první pohled viditelná dá se vyleštit či zmatnit. Oční optik musí rozhodnou zda, je nutno v závislosti na vrcholové lámavosti a indexu lomu čočky, plochou fazetu vyleštit nebo ne. [2,3] Obrázek 13 Bezočnicová obruba [10] 31

32 5 Systémy současných zábrusových automatů Současné zábrusové automaty mívají všechny již zmíněné funkce ve své výbavě a lze v jednom stroji zpracovat všechny typy korekčních čoček, jejich tvarů, úprav a způsobu uchycení do brýlové obruby. Současné zábrusové systémy mají tyto části: Centrovací věž Kontrolní ramena Brousící kotouče Drážkovací kotouček CNC fréza Vrták Centrovací věž Moderní zábrusové systémy využívají k přesné centraci čočky centrovací věž. Tato věž je řízena počítačem, jejím úkolem je naskenovat přesný tvar očnice z demofolie nebo očnice a dále podle klientových parametrů správně umístit brousící blok. Přesnost zajišťuje počítač a automatické držení čočky před umístěním brousícího bloku. Kontrolní ramena Brousící systém využívá kontrolní ramena umístěná v brusu ke kontrole správného průměru čočky z hlediska zábrusu (podle tvaru demofolie). Brousící kotouče Brousící systém využívá různé speciální brousící kotouče k obroušení brýlových čoček různého materiálu. Jsou řízeny počítačem. Drážkovací kotouček Drážkovací kotouček je využíván k výrobě drážky po celém obvodu čočky do poloočnicové brýlové obruby, kde je čočka připevněná do obruby pomocí silonu. Umístění a hloubka drážky je řízená počítačem. 32

33 CNC fréza CNC fréza je využívaná u broušení speciálních čoček, které mají vyšší zakřivení. Je řízená počítačem a díky tomu dokáže brousit s naprostou přesností. Vrták Vrták je využíván pro vrtání otvorů u bezočnicových brýlí. Otvory slouží k umístění šroubků či plastových nýtků, které drží zabroušenou korekční čočku. Umístění je řízeno počítačem a dáno podle umístění otvorů na demofolii. [3,5,6,10] 5.1 Souhrn funkcí moderních zábrusových systémů Moderní zábrusové systémy umožňují očnímu optikovi zpracovávat všechny typy brýlových čoček a všechny typy zakázek. Oční optik tak získává lepší flexibilitu. Souhrn funkcí současných zábrusových automatů: Broušení korekčních čoček Zábrus různých druhů fazet Další úpravy Broušení korekčních čoček Současné zábrusové systémy umožňují zabrousit všechny typy korekčních čoček z hlediska materiálu (např. CR39, polykarbonát, trivex, minerál), zakřivení (pro sportovní nebo sluneční brýle musí být vyšší zakřivení čočky až 30 ) a indexu lomu (např. 1,5; 1,6; 1,67; 1,74). Zábrus různých druhů fazet Zábrus fazet zajišťuje správné vybroušení čočky do dané brýlové obruby. Celoočnicové obruby potřebují V fazetu, protože brýlová čočka je umístěná do drážky ve tvaru V. Bezočnicové brýle vyžadují plochou fazetu, protože jsou drženy za pomocí šroubků či nýtků. Do poloobrub potřebují vytvořit na obvodu drážku, protože korekční čočky jsou drženy v obrubě pomocí silonu. 33

34 Další úpravy Doplňkové funkce, umožňují vytvořit speciální zábrus. Ochranná fazeta slouží k ochraně klienta (např. sražení ostrých hran). Vrtání zajišťuje vrtání otvorů pro umístění šroubků či nýtků. Frézování zajišťuje obrábění speciálních tvarů a speciálního zakřivení. Moderní systémy umožňují také gravírování (možnost tvořit nápisy nebo obrázky na čočku). [2,4,5,8] Obrázek 14 Gravírování na čočce od firmy Essilor [5] Obrázek 15 Zábrusový systém MR. Blue od firmy Essilor [5] 34

35 6 Průmyslové broušení v oční optice Díky vyspělým technologiím v oční optice, které umožňují plnou automatizaci zábrusu korekčních brýlových čoček od snímání tvaru přes centrování až po finální obroušení, vznikla i zábrusová zařízení, která lze označit za průmyslová. Ta se odlišují od běžných zábrusových systémů používaných v očních optikách zejména svou kapacitou o rychlosti zábrusu a v jednotlivých fázích opracování korekční čočky. Tyto průmyslové stroje lze využít u zábrusových dílen, které se specializují pouze na zpracování zábrusových zakázek. Mohou sloužit pro: Centrální dílny očních optik s více pobočkami (např. Fokus, Grand Optical) Zábrusové dílny (např. Mailshop) Zábrusové dílny výrobců korekčních čoček, které dnes zábrusový servis nabízí očním optikám (např. Rodenstock, Omega Optix, Čivice) [2] 6.1 Průmyslové zábrusové stroje Průmyslové stroje jsou buď na bázi kotoučových brusů, které mají vyšší životnost a mechanickou odolnost. Kotoučový systém může být nahrazen frézovacím systémem. Průmyslové zábrusové stroje se dají rozdělit do dvou skupin z hlediska opracování brýlové čočky. Průmyslové stroje s kotoučovým systémem Průmyslové stroje s frézovacím systémem Průmyslové stroje s kotoučovým systémem Broušení kotoučového broušení probíhá za pomoci brousících kotoučů, které jsou chlazeny vodou. 35

36 Průmyslové stroje s frézovacím systémem U frézování je proces obrábění prováděn za sucha a za pomocí frézovacích nástrojů. Výrobci těchto průmyslových strojů jsou například Nidek (Japonsko), Weco (Německo) a Mei (Itálie). Pro běžnou praxi oční optiky není typické použití těchto průmyslových strojů, protože jejich pořizovací cena je vysoká a vyplatí se pouze v případě, když denní počet zabroušených zakázek bude výrazně překračovat maximální kapacitu běžných automatů, které jsou určeny pro oční optiky. [2] Obrázek 16 Průmyslový stroj Edge 890 [3] 36

37 7 Speciální broušení Speciální obrábění v dnešní době umožňuje očním optikám zabrušovat speciální úpravy fazet korekčních pomůcek. V dnešní době přibývá poptávka po zhotovení takzvaných speciálních brýlí, jako jsou například sportovní brýle a sluneční brýle. Pro tyto brýle se musí zhotovovat speciální korekční čočka, která má zakřivení dané brýlové obruby. Při tomto obrábění se využívá: Zábrusový systém pro speciální obrábění Centrace speciální brýlové čočky [2,4] 7.1 Zábrusový systém pro speciální obrábění Pro speciální obrábění se využívají speciální zábrusové systémy a programy, které jsou tvořeny pomocí frézovacích nástrojů. Frézovací zařízení využívá následující nástroje. Kotoučová V fréza Frézovací hlava CNC fréza Kotoučová V fréza Kotoučová V fréza umožňuje brousit asymetrickou V fazetu, to znamená, že vepředu může být mělčí a v zadní části hlubší. Frézovací hlava Frézovací hlava umožňuje tvorbu speciálních tvarů nebo dokáže odfrézovat místa, kde jsou brýlové obruby různě ploché, nebo kde mají různé výstupky. CNC fréza CNC fréza umožňuje obrábět vyššího zakřivení brýlové čočky. [3,4] 37

38 7.2 Centrace speciálních korekčních čoček Pro zhotovení speciální korekční brýle musí optik objednávat tzv. speciální korekční čočku. Speciální korekční čočka se vyrábí podle parametrů klienta a dané brýlové obruby. Kompletní vyměření musí provést oční optik již v prodejně před objednáním, kdy klient má danou brýlovou obrubu nasazenou. Správné vyměření je důležité a úzce souvisí se zábrusem této čočky. Centrace speciálních korekčních čoček se skládá ze sedmi kroků: Změření pupilární distance do dálky Změření výšky obou pupil Vzdálenost rohovky od zadní části korekční čočky Vyměření úhlu prohnutí dané brýlové obruby Vyměření úhlu sklonu očnice při nasazení brýlové obruby Boxing systém Změření pupilární distance do dálky PDd měří oční optik při přirozeném postavení hlavy a při pohledu do dálky PD metrem nebo může oční optik vyznačit lihovým fixem polohu pupil na demofolii v očnici dané brýlové obruby. Za pomocí tzv. PD pravítka může změřit vzdálenost pupil a tím získat také pupilární distanci. Změření výšky obou pupil Výšku obou pupil měří oční optik při pohledu klienta do dálky a v přirozeném postavení hlavy lihovým fixem vyznačí polohu pupily na demofolii a následně pomocí PD pravítka změří výšku jednotlivých pupil. Od spodního okraje očnice. Vzdálenost rohovky od zadní části korekční čočky Vzdálenost rohovky od zadní části korekční čočky měří oční optik z boku klienta. Klient se dívá do dálky, oční optik za pomocí PD pravítka, které přiloží ke klientovi, dokáže změřit přesnou vzdálenost rohovky od zadní části korekční čočky pomocí uzpůsobených pomůcek. 38

39 Vyměření úhlu prohnutí dané brýlové obruby Úhel prohnutí dané brýlové obruby měří oční optik pomocí např. ILT měřítka (od firmy Rodenstock). Brýlová obruba se přiloží na měřítko tak, aby nosník byl na vyznačeném místě na měřítku. Levou očnici optik přiloží tak, aby byla paralelně k horizontální centrovací lince, u pravé očnice posune oční optik měřítko tak, aby se linka shodovala se směrem oční obruby. Na měřítku oční optik vidí celkové prohnutí brýlové obruby. Vyměření úhlu sklonu očnice při nasazení brýlové obruby Úhel sklonu očnice měří oční optik při nasazení brýlové obruby, při pohledu do dálky a při přirozeném postavení hlavy za pomocí měřítka s vodováhou. Měřítko se přiloží k očnici plochou stranou, na stupnici vidí bublinu a nad bublinou vidí oční optik daný úhel sklonu očnice. Boxing systém Boxing systém udává očnímu optikovi rozměry brýlové obruby (výšku očnice, šířku očnice, šířku nosníku atd.). Všechny zde uvedené parametry klienta s klientovou korekční hodnotou musí oční optik uvést při objednání speciální brýlové čočky. [3,4,10] Obrázek 17 Zleva PD pravítko, ILT měřítko [10] 39

40 8 Dálkové broušení Do skupiny dálkového broušení se zahrnuje veškeré zpracování zábrusů, které probíhá mimo provozovnu oční optiky. Kompletní zpracování zábrusové zakázky Dálkový zábrus (Remote Edging) Tato dvě řešení snižují náročnost na strojové vybavení oční optiky. Optika tak není závislá na vybavení: automatických a ručních brusů, dovednosti a praxi očního optika. Zároveň tato řešení mají vliv na fungování oční optiky z hlediska ukazatelů ceny, rychlosti a odpovědnosti. [3] 8.1 Kompletní zpracování zábrusové zakázky Zakázky, které oční optik kompletně odesílá ke zpracování do zábrusové dílny, musí vybavit všemi potřebnými parametry pro přesné zpracování. Oční optik odesílá: Brýlovou obrubu a údaje o centraci klienta Vyplněný zábrusový formulář Brýlová obruba a údaje o centraci klienta Oční optika spolu s brýlovou obrubou a brýlovými čočkami také zasílá údaje o centraci klienta (PD a výšku pupily) do zábrusové dílny. Vyplněný zábrusový formulář V případě, že optik objednává zpracování zakázky u výrobce brýlových čoček, odesílá spolu se zakázkou vyplněný zábrusový formulář a s objednávkou brýlové čočky. Nad rámec výše uvedených údajů zde udává požadovanou okrajovou tloušťku zabroušené brýlové čočky, případně změnu tvaru očnice (hloubky očnice) pouze u bezočnicových obrub nebo poloobrub. 40

41 Oční optika v tomto případě nepotřebuje žádné brousící zařízení ani zkušený personál. Za tyto služby platí zpracovateli oční optik podle ceníku zábrusových služeb. Nevýhodou tohoto systému je delší doba zpracování spojená s dopravou, balením a odesíláním obruby nebo zakázky ke zpracovateli a také vyšší náročnost na přesný popis parametrů finální korekční pomůcky. Tím že se jedná o externí službu, musí oční optika počítat i s vyššími náklady na zpracování jednotlivých zakázek. Výhoda tohoto systému spočívá v přenesení kompletní zodpovědnosti za výslednou kvalitu na zpracovatele zábrusu a v nižších výdajích na inovaci do vybavení oční optiky.[2,3] 8.2 Dálkový zábrus (Remote Edging) Při tomto dálkovém zábrusu se nahrazuje zasílání kompletní obruby, zasíláním elektronické informace o tvaru obruby. Tuto složku obvykle nabízejí pouze výrobci brýlových čoček, kteří mají i svůj systém pro přenos těchto dat (např. Rodenstock, Omega Optix). Oční optika musí vlastnit tyto náležitosti pro dálkový zábrus. Tracer (pro snímání tvaru obruby) Objednávající program dané firmy (pro odeslání dané zakázky). Malý ruční brus (pro korekci velikosti zabroušené brýlové čočky). Dílenské vybavení pro zasazení brýlové čočky do brýlových obrub (např. šroubováčky, horkovzušný fén, srovnávací kleště). Fokometr (pro zkontrolování dioptrií u čoček podle požadovaných parametrů, os, PD a správného zasazení do brýlové obruby). Toto řešení je vhodnou kombinací zmíněného externího zabrušování, kdy oční optika nemusí mít kompletní zábrusový systém, ale vlastní pouze snímač tvarů brýlové obruby napojený na počítač a objednávkový systém dodavatele. Výhoda je minimální ztráta času spojená s odesíláním obruby. Nevýhodou tohoto systému je, že brýlová čočka přichází od dodavatele zabroušená do finálního tvaru a velikosti. Oční optik musí vsadit čočku do očnice. Pokud je nutná další úprava, musí jí optik udělat sám pomocí 41

42 ručního brusu. To vyžaduje určitou zručnost a praxi očního optika. Odpovědnost za případné poškození čočky nese oční optik, ne dodavatel obroušené brýlové čočky. Dálkový zábrus s elektronickým odesíláním tvarů může mít i limit z hlediska bezočnicových obrub, které tímto způsobem obvykle nelze zpracovat, protože chybí informace o vrtacích souřadnicích. Tyto zakázky lze zpracovávat pouze v optikách, které jsou vybaveny samostatnou vrtačkou. Oční optika se však tímto způsobem nesprostí rizika poškození čoček při zpracování. [2,3] 8.3 Tracer Pro dálkový zábrus se využívá 3D snímač (tzv. Tracer) různých výrobců. Tyto snímače (tracery) je nutné pravidelně kalibrovat, aby odeslaná informace přesně odpovídala potřebné velikosti brýlové očnice. Stejně tak musí výrobce kalibrovat svůj brousící stroj. Tracer je napojen pomocí datového rozhraní (COM/USB) na počítač, ve kterém je nainstalovaný objednávkový software výrobce. Tracer a speciální program umožní optikovi udělat následující kroky: Snímání tvaru dané obruby Objednat danou čočku Zadání centrace klienta Zaslat kompletně zpracovanou objednávku do dané zábrusové firmy Snímání tvaru dané obruby Oční optik sejme za pomocí traceru tvar dané brýlové obruby, který se zobrazí na počítači v objednávkovém programu. Objednat dané čočky V objednávkovém programu současně optik objedná požadovanou brýlovou čočku včetně veškerých úprav (např. barva, antireflex, hydrofóbní vrstva, index lomu atd.). Zde také zadá požadované zábrusové parametry (okrajovou tloušťku, umístění fazety). 42

43 Zadání centrace klienta Po výběru brýlové čočky se musí zadat přesné parametry daného klienta (PD, výška zornic na každém oku, refrakce klienta). Zaslat kompletně zpracovanou objednávku do dané zábrusové firmy Takto zpracovanou objednávku brýlových čoček odesílá oční optik výrobci. Do oční optiky přichází zpracovaná brýlová čočka k zasazení do očnice. Tato transakce trvá cca 1-2 dny. Dálkový zábrus s využitím traceru je levnější než kompletní zpracování zábrusu v externí dílně a lze říci, že je i rychlejší. Je však náročnější na praktické dovednosti očního optika a vyžaduje zmíněné vybavení. Strategické rozhodnutí oční optiky jakou formou bude zpracovávat zábrusové zakázky (vlastní broušení, externí broušení nebo dálkový zábrus) je určeno několika parametry, které musí majitel oční optiky zvážit. Jedná se o ekonomické hledisko strategie nabízených služeb v rámci konkurenčního prostředí. [2,3] Obrázek 18 Snímaní tvaru brýlové obruby za pomocí traceru [3] 43

44 Obrázek 19 Tracer od firmy Weco [10] 44

45 9 Ekonomické řešení zábrusu v oční optice Z hlediska celkového pohledu na ekonomiku zábrusu v oční optice se zábrus nachází na straně výdajů, stejně jako personální náklady a další výdajové položky. Oční optika má 3 varianty zábrusového řešení. Kompletní dálkový zábrus Dálkový zábrus brýlové čočky Vlastní zábrus Kompletní dálkový zábrus Oční optika zasílá celou zakázku na kompletní zpracování mimo svou provozovnu. Dálkový zábrus brýlové čočky Oční optika využívá traceru pro přenos tvaru brýlové obruby. Do optiky přichází již zabroušené čočky, které se již jen zasadí do očnic brýlové obruby. Vlastní zábrus Oční optika má vlastní brus ve své dílně. A zakázku zpracovává na místě. Oční optika má možnost položku zábrusu zákazníkovi účtovat, ale není to hlavní položka služeb. Z tohoto důvodu je důležité, aby majitel oční optiky správně vypočítal předpokládané náklady na zpracování zábrusových zakázek a rozhodl se nejen podle ceny, která ze tří zmíněných variant je nejvýhodnější. Jestliže budeme vycházet z průměrné ceny od dvou zábrusových firem a z hlediska 10 zakázek za den, můžeme sestavit modelové příklady. V následujících příkladech vycházím z výše uvedených údajů, aby výsledky odpovídaly současné nabídce trhu. [3,7,10] 45

46 9.1 Kompletní dálkový zábrus z pohledu ekonomiky U externího zpracování zábrusových zakázek se může vycházet ze statistiky počtu jednotlivých typů brýlových obrub a hlavně z ceníku služeb jednotlivých zábrusových dílen, které se přibližně pohybují následovně. 1. Celoočnicové brýlové obruby cca 200kč (44%). 2. Poloobruby cca 300kč (44%). 3. Bezočnicové brýlové obruby cca 500kč (12%). Z těchto informací si optik může sestavit následující příklad, který mu ukáže, kolik bude stát jedna zakázka. Tabulka 1 Příklad ekonomické náročnosti pro kompletní dálkový zábrus [10] % Celoočnicové obruby 200 Kč 44% Polo obruby 300 Kč 44% Bez očnicové obruby 500 Kč 12% Průměrné náklady na dopravu 20 Kč Průměrná celková cena za 1 zakázku 280 Kč Průměrná celková cena za 1 zakázku s dopravou 300 Kč V tomto případě oční optice odpadají veškeré investice do zábrusového vybavení pro optiky a jeho údržby a cena spotřebované energie. Zároveň tím optika získává záruku na zpracované zakázky externí firmou. Na druhé straně však ztrácí flexibilitu nabídky na zhotovení brýlí tentýž den, přebroušením čočky do jiné brýlové obruby, nebo broušení z vlastních skladových produktů. [3,7,10] 46

47 9.2 Dálkový zábrus brýlové čočky Další variantou, která bude některé nevýhody externího zábrusového řešení eliminovat, je pořízení dálkového zábrusu, jehož cena se na trhu pohybuje kolem 190 Kč za jednu zakázku. K tomu musí oční optik zakoupit tracer pro dálkový zábrus, malý ruční brus pro případnou korekci velikosti broušené čočky a další dílenské vybavení. Předpoklad dálkového zábrusu je zručnost a praxe s kompletací brýlové zakázky. Odhadovaná cena nákladů na investici do oční optiky je cca Kč bez DPH. Vybavení má průměrnou životnost 10 let. Tuto investici můžeme rozpočítat na tomto daném příkladu. Tabulka 2 Příklad ekonomické náročnosti dálkového zábrusu [10] Celkové náklady na výbavu oční optiky Kč Životnost vybavení oční optiky (v počtu let) 10 Počet zakázek za den 10 Počet pracovních dní za 1 rok 256 Počet zakázek za 1 rok 2560 Počet zakázek za dobu životnosti (10 let) Počet brýlových čoček (skel) za 1 rok 5120 Počet brýlových čoček (skel) za 10 let Náklady na samolepky a materiá (šroubky, silon atd.) 95 Kč Cena za jednu čočku (sklo) 100 Kč Celková cena jedné zakázky 199 Kč Řešení: Celkové náklady / Počet brýlových čoček (skel) za 10 let + Náklady na samolepky a materiál = cena za jednu brýlovou čočku (sklo) *2 = celková cena jedné zakázky Z uvedeného příkladu nám vychází, že oční optik, který zvolil formu dálkového zábrusu s využitím traceru, bude mít průměrnou cenu zábrusu 199 Kč (za jeden rok oční optik ušetří cca Kč oproti kompletnímu dálkovému zábrusu). Oční optika tím získává rychlejší dodávku než v externím zábrusu a může nabízet zpracování brýlí 24 až 48 hodin od uzavření zakázky. [3,7,10] 47

48 9.3 Vlastní zábrusové řešení Třetí variantou zábrusového řešení v oční optice je vlastní automatický brus. U této varianty se může dosáhnout výrazně nižších nákladů pří splnění předpokladů praktické dovednosti za pomoci vlastního zhotovení zakázky (tzv. vytvoření brýlí dle požadovaných parametrů klienta). Pokud se vychází z již fungující oční optiky, kde je znám průměrný denní počet zakázek, které oční optika zabrušuje, má strategické rozhodnutí jednodušší, neboť základní parametr významně ovlivňuje cenu za jeden zábrus. Pro již fungující oční optiku lze sestavit následující příklad ekonomické náročnosti. Příklad ekonomické náročnosti na vlastní zábrusový systém je sestaven kompletně na průměrnou životnost zábrusového automatu a za předpokladu, že je majitel oční optiky na vše sám. Tabulka 3 Příklad ekonomické náročnosti vlastního zábrusu bez zaměstnance [10] Cena zábrusového automatu Kč Životnost zábrusového automatu (10 let) 10 Počet kotoučů za životnost (za 10 let) 4,3 Náklady na kotouče (za 10 let) Kč Náklady na opravy (generální oprava) Kč Náklady na energie Kč Celkové náklady za dobu životnosti Kč Počet zakázek za 1 den 10 Počet pracovních dnů za 1 rok 256 Celkový počet zakázek za 1 rok 2560 Náklady na samolepky 2,5 Kč Počet brýlových čoček (skel) za 1 rok 5120 Počet brýlových čoček (skel) za dobu životnosti Průměrné náklady na zakázku s jednou čočkou 24 Kč Celková cena zakázky bez zaměstnance 48 Kč Řešení příkladu: Celkové náklady za dobu životnosti / Počet brýlových čoček (skel) za dobu životnosti + Náklady na samolepky = Průměrná cena na jednu zakázku s jednou brýlovou čočkou *2 = Celková cena za obě brýlové čočky 48

49 Z příkladu vychází, že cena jedné zakázky bez dalšího personálu činí 48 Kč (za jeden rok oční optik ušetří oproti kompletnímu dálkovému zábrusu cca Kč, oproti dálkovému zábrusu s tracerem cca Kč a oproti vlastnímu zábrusu se zaměstnancem cca Kč). Tato cena může být nižší za předpokladu, že by se majitel rozhodl zakoupit levnější vybavení. Při ceně zábrusového automatu Kč klesne cena jedné zakázky na 36 Kč, ale oční optika musí mít stálý počet zakázek (to je 10 zakázek za den). Celý příklad vychází z předpokladu, že není potřeba dalšího personálu. Pokud jsou tyto podmínky uvedené ve výpočtu splněny a oční optik nemusí zvýšit počet zaměstnanců, vychází řešení s vlastním zábrusovým systémem nejlevněji. Z hlediska nabídky má oční optik největší možnosti. Může nabízet největší možnosti přebrusů, expresní zakázky (na počkání), může propagovat svoji odbornost a profesionalitu, za kterou si však nese plnou zodpovědnost. Zvolený předpoklad 10 zakázek denně vychází na tři hodiny čisté práce optika (bez administrativních úkonů). Z důvodů časové náročnosti u daného počtu zakázek musí předpokládat, že bude potřeba zaměstnat pracovníka zábrusové dílny. Náklady na jednu zakázku se tak zvýší o mzdové náklady spojené s novým pracovníkem plus veškeré odvody, které optik musí za zaměstnance uhradit. Jestliže optik bude vycházet z původního příkladu a přijme jednoho zaměstnance, cena jedné zakázky stoupne. Musí vycházet z těchto parametrů. [3,7,10] 49

50 Tabulka 4 Příklad ekonomické náročnosti vlastního zábrusu s jedním zaměstnancem [10] Cena zábrusového automatu Kč Životnost zábrusového automatu 10 Počet kotoučů za životnost 4,3 Náklady na kotouče Kč Náklady na opravy (generální oprava) Kč Náklady na energie Kč Zaměstnanec náklady celkem (25000) Kč Celkové náklady za dobu životnosti Kč Počet zakázek za 1 den 10 Počet pracovních dnů za 1 rok 256 Celkový počet zakázek za 1 rok 2560 Náklday na samolepky 2,5 Kč Počet brýlových čoček (skel) za 1 rok 5120 Počet brýlových čoček (skel) za dobu životnosti Průměrné náklady na zakázku s jednou čočkou 82,4 Kč Celková cena zakázky s jedním zaměstnacem 165 Kč Řešení příkladu: Celkové náklady za dobu životnosti / Počet brýlových čoček (skel) za dobu životnosti + Náklady na samolepky = Průměrná cena na jednu zakázku s jednou brýlovou čočkou *2 = Celková cena za obě brýlové čočky Díky těmto parametrům oční optik ví, že mu cena za jednu zakázku stoupne na 165 Kč (za jeden rok oční optik ušetří oproti dálkovému kompletnímu zábrusu cca Kč a oproti dálkovému zábrusu s využitím traceru cca Kč). I při uvedené ceně je z ekonomického hlediska vlastní zábrusový systém nejvýhodnější za předpokladu, že oční optika zpracuje průměrně 10 zakázek za den. [3,7,10] 50

51 9.4 Závěr ekonomického řešení v oční optice Z uvedených jednotlivých tabulek s příklady nám vychází daná ekonomická zátěž zábrusového řešení v oční optice. Každé zábrusové řešení má své výhody a nevýhody. Oční optik proto musí zvážit, jakou zábrusovou strategii stanoví pro svoji provozovnu. Jednotlivé příklady byly počítány na dobu 10 let a za předpokladu že oční optika bude mít 10 zábrusových zakázek za den. Porovnání výchozích výpočtů cen za jednu zakázku. Tabulka 5 porovnání celkových cen jednotlivého zábrusu [10] Druh zábrusu Cena zábrusu Kompletní dálkový zábrus i s dopravou 300 Kč Dálkový zábrus brýlové čočky 199 Kč Vlastní zábrus bez zaměstnance 48 Kč Vlastní zábrus se zaměstnancem 165 Kč Při porovnání jednotlivých cen oční optik vidí, že nejvýhodnější pro něj bude vlastní zábrusové řešení za předpokladu, že splní všechny dané parametry. S tímto řešením je spojené i největší zodpovědnost a riziko. Vzhledem k potřebnému počtu zakázek je toto řešení výhodné pro zavedené oční optiky, kde pracuje zkušený odborník, který má stabilní zákaznickou základnu a dostatečné investiční možnosti. [3,7,10] 51

52 10 Dotazníková část V praktické části své absolventské práce jsem vytvořil ekonomickou úvahu a dotazník. V ekonomické části jsem sestavil několik orientačních příkladů, které ukazují ekonomickou náročnost jednotlivých typů zábrusu korekčních čoček v očních optikách. Abych navázal na svou ekonomickou úvahu, sestavil jsem dotazník pro jednotlivé oční optiky na území České Republiky. Dotazník se skládá ze sedmi otázek z oblasti zábrusového řešení v oční optice dnešní doby. Dotazník jsem rozeslal do očních optik elektronickou poštou. Celkem dotazník obdrželo 305 očních optik a odpovědělo 276 (90,50%). Myslím, že díky dostatečnému počtu odpovědí je dotazník dostatečně vypovídající i protože zahrnuje všechny druhy očních optik. Dotazník z této oblasti je sestaven na základě výpočtů v ekonomické části, neboť jsem si chtěl ověřit skutečný stav zábrusů v očních optikách. Zajímalo mě, jak se liší výpočty od reálného provozu oční optiky. Dotazník je vyhodnocen v anonymitě a výsledky slouží pouze pro danou absolventskou práci. Dotazník je zpracován díky využití čárkového systému ke každé odpovědi. Celkové výsledky jsou vloženy do přehledných tabulek a grafů. [10] 52

53 10.1 Dotazník pro oční optiky 1. Kolik máte provozoven? a) Jednu b) Více 2. Brousíte ve vaší optice? a) Ano b) Ne 3. Využíváte ruční brusy ve vaší optice? a) Ano b) Ne 4. Využíváte zábrusové automaty? a) Ano b) Ne 5. Od jaké firmy využíváte zábrusové automaty? (např.: Weco, Essilor, Omga optix nebo jiné) 6. Jaký typ zábrusového automatu využíváte? (např.: Mr. Blue, Kappa, Nidek 1200 nebo jiné) 7. Pokud využíváte dálkový zábrus, používáte? a) Tracer b) Kompletní dálkový zábrus [10] 53

54 Tabulka 6 Počet provozoven [10] Počet provozoven Počet Oční optika s jednou provozovnou 146 Oční optika s více provozovnami 130 Celkem 276 Graf 1 Grafické znázornění počtu provozoven [10] Oční optika s více provozovna mi 47% Oční optika s jednou provozovnou 53% První otázka byla směřovaná na počet provozoven. Dotazníku se zúčastnilo celkem 276 očních optik z toho 146 očních optik s jednou provozovnou (53%) a 130 očních optik se dvěma provozovnami (47%) Počet provozoven je nezbytný pro lepší a přesnější sestavení dotazníku a následné vyhodnocení dotazníku. Při dalším průzkumu budou obě varianty očních optik porovnávány. Domnívám se, že oční optika s více provozovnami bude mít jiné finanční možnosti než optika s jednou provozovnou. [10] 54

55 Tabulka 7 Broušení v oční optice [10] Broušení v oční optice ANO Oční optika s jednou provozovnou 114 Oční optika s více provozovnami 105 NE Oční optika s jednou provozovnou 34 Oční optika s více provozovnami 23 Celkem 276 Graf 2 Grafické znázornění broušení v oční optice [10] Oční optika s více provozovnami NE 9% Oční optika s jednou provozovnou NE 12% Oční optika s jednou provozovnou ANO 41% Oční optika s více provozovnami ANO 38% Druhá otázka dotazníku zjišťovala, jestli jednotlivé oční optiky mají vlastní zábrusový systém. Celkově oční optiky z 79% mají vlastní zábrusový systém a z 21% nemají vlastní zábrusový systém. Oční optika s jednou provozovnou v 41% využívá vlastní zábrus a v 12% nevyužívá vlastní zábrusové řešení. Oční optika s více provozovnami využívá vlastní zábrus v 38% a nevyužívá vlastní zábrus v 9%. Celkově z tohoto zjištění vychází, že ve větší míře oční optiky využívají vlastní zábrusové řešení, které je v dnešní době při minimálním počtu 10 zakázek za den nejvýhodnějším zábrusovým řešením. [10] 55

56 Tabulka 8 Využití ručního brusu v očních optikách [10] Využití ručního brusu v očních optikách ANO Oční optika s jednou provozovnou 103 Oční optika s více provozovnami 88 NE Oční optika s jednou provozovnou 43 Oční optika s více provozovnami 42 Celkem 276 Graf 3 Grafické znázornění využití ručních brusů v očních optikách [8] Oční s více provozovnami NE 15% Oční optika s jednou provozovnou NE 16% Oční optika s jednou provozovnou ANO 37% Oční optika s více provozovnami ANO 32% Třetí otázka byla zaměřena na ruční brusy. Zajímalo mě, jestli v dnešní době zábrusových automatů oční optiky využívají ruční brusy. Z odpovědí vychází, že i v dnešní době se stále využívají ruční brusy. Celkově oční optiky využívají ruční brus v 69% a nevyužívají v 31%. V očních optikách s jednou provozovnou v 37% se využívá ruční brus a v 16% nevyužívá. V očních optikách s více provozovnami se v 32% využívá ruční brus a v 15% nevyužívá. Jednotlivé oční optiky využívají ruční brus hlavně na tvorbu ochranných fazet, drobných přebrusů korekčních čoček nebo pro upravení korekční čočky do brýlové obruby. Dle mého názoru se stále hojně využívají ruční brusy, protože se stále učí práce s ručními brusy ve školách pro oční optiky a hlavně se využívají přístroje, které již v optikách jsou. [10] 56

57 Tabulka 9 Využití zábrusových automatů v očních optikách [10] Využití zábrusových automatů v očních optikách ANO Oční optika s jednou provozovnou 119 Oční optika s více provozovnami 105 NE Oční optika s jednou provozovnou 27 Oční optika s více provozovnami 25 Celkem 276 Graf 4 Využití zábrusových automatů v oční optice [10] Oční optika s více provozovnami NE 9% Oční optika s jednou provozovnou NE 10% Oční optika s jednou provozovnou ANO 43% Oční optika s více provozovnami ANO 38% Čtvrtá otázka byla směřovaná na využití zábrusových automatů v očních optikách. Celkem oční optiky využívají zábrusový automat v 81% a nevyužívají v 19%. Oční optiky s jednou provozovnou využívají zábrusové automaty v 43% a nevyužívají v 10%. Oční optiky s více provozovnami využívají zábrusové automaty v 38% a nevyužívají v 9%. Zábrusové automaty oční optiky využívají z hlediska nižší ekonomické náročnosti a také díky lepší flexibilitě zhotovení zakázek. V dnešní době zábrusové automaty brousí korekční čočky s naprostou přesností. Přesto se lze setkat s případem, kdy zábrusový automat neudělá hezkou (vhodnou) ochranou fazetu, v tomto případě oční optik musí využít ruční brus a vytvořit ochranou fazetu v ruce pro spokojenost zákazníka. Spokojenost zákazníka by měla být pro očního optika vždy na prvním místě. [10] 57

58 Tabulka 10 Nejčastěji využívané firmy očními optikami pro nákup zábrusových automatů [8] Firmy Počet firem využívající brus od dané firmy Essilor 144 Omega optix 39 Weco 38 Topcon 16 Huvitz 10 Indo 10 Danae 10 Nidek 8 Takubo 5 Hn smechanik 4 Celkem 284 Graf 5 Nejčastěji využívané firmy očníma optikami pro nákup zábrusových automatů [10] Pátá otázka srovnává jednotlivé firmy, které na optickém trhu nabízejí zábrusové automaty očním optikám. Grafické znázornění nám ukazuje, jaké firmy čeští optici v tomto směru nejvíce preferují. Jednotlivé počty ukazují vždy jednu oční optiku využívající zábrusové automaty. [10] 58

59 Kappa Mr. Blue Briot Emonion Briot Accura Weco edge 5 Tacubo E Gama Mr. Orange Indo Weco edge 430 Weco edge 680 Ale 5100 Delta Briot Silver Excelon IV. I-tronics 5200 SG ll. Topcon 1200 CNC 90 Huvitz Neksia Nidek lex 1200 Delta 2 Kaiser Nidek Le 1200 Nidek Le 9000 Indo practica Nidek ME 1200 Weco 950 Tabulka 11 Využití jednotlivých zábrusových automatů v očních optikách [10] Zábrusové Automaty používný v očních optikách dnešní doby Počet Zábrusové Automaty používný v očních optikách dnešní doby Počet Kappa 80 I-tronics Mr. Blue 28 SG ll. 5 Briot Emonion 18 Topcon Briot Accura 15 CNC 90 5 Weco edge 5 14 Huvitz 3 Tacubo E Neksia 3 Gama 12 Nidek lex Mr. Orange 12 Delta 2 2 Indo 9 Kaiser 2 Weco edge Nidek Le Weco edge Nidek Le Ale Indo practica 1 Delta 7 Nidek ME Briot Silver 6 Weco Excelon IV. 5 Graf 6 Využití jednotlivých zábrusových automatů v očních optikách [10] Otázka šest ukazuje v průzkumu srovnání jednotlivých typů zábrusových automatů od různých firem. Nejvíce od firmy Essilor. [10] 59