GLOBÁLNÍ ROZVOJOVÉ VZDĚLÁNÍ / KRIZOVÉ OBLASTI; MIGRACE SOCIÁLNÍ PROBLEMATIKA / SOCIÁLNÍ VYLOUČENÍ BOJOVNÍCI ZE SEVERU

Transkript

1 VŠUDE DOBŘE ANOTACE: Prostřednictvím aktivity si žáci uvědomí problémy, které s sebou imigrace přináší. Zamyslí se nad rozdílnou situací první a druhé generace migrantů a pokusí se najít způsoby, jak mohou sami přispět ke zlepšení situace. VZDĚLÁVACÍ OBLASTI A OBSAHOVÉ VZDĚLÁVACÍ OKRUHY: GV: člověk a společnost, jazyk a jazyková komunikace OV: společenskovědní vzdělávání / občanský vzdělávací základ, jazykové vzdělávání a komunikace PRŮŘEZOVÁ TÉMATA: GV: OSV, VMEGS, MKV OV: OVDS KLÍČOVÉ KOMPETENCE: GV: k řešení problémů, komunikativní, sociální a personální, občanské OV: k řešení problémů, komunikativní, personální a sociální, občanské kompetence a kulturní povědomí DOPORUČENÝ VĚK: 16+ CÍLE: Žáci: se zamyslí nad důsledky, které migrace přináší; si uvědomují obtíže, kterým musí migranti v majoritní společnosti čelit; si uvědomují své možnosti, jak by mohli přispět ke zlepšení stávající situace. DÉLKA: 90 min. POMŮCKY: PRACOVNÍ LIST 1 pro každého žáka PRACOVNÍ LIST 2 psací potřeby, papír (formát A3) jeden pro každou skupinu tabule nebo flipchart POSTUP: 1. Vyzveme žáky, aby se zamysleli nad: důvody, proč lidé emigrují ze svých domovských zemí; obtížemi, se kterými se musejí imigranti po usazení v nových zemích potýkat (jazyková bariéra, rozdílné náboženské a kulturní prostředí, obtížnost dodržovat tradice, jiná strava, jiný životní styl, nepochopení majoritní společností ); důsledky, které to může přinést (pocit osamělosti, frustrace, vykořenění, radikalizace ). Žáci svoje nápady říkají nahlas (nejprve důvody, potom obtíže a nakonec důsledky) a my je zapisujeme na tabuli nebo flipchart. Jejich názory nijak nekomentujeme. 2. Následuje projekce filmu. [ 1 ]

2 3. Poté provedeme jeho reflexi. Rozdáme žákům PRACOVNÍ LIST 1 a necháme jim chvilku na jeho vyplnění. Poté žáky poprosíme, aby svoje pocity sdíleli; můžeme je zapisovat na tabuli dobře se tak ukáže převažující pocit z tématu, kterému se pak můžeme věnovat i v dalších hodinách. Následně můžeme přejít k reflexi metodou I.N.S.E.R.T. (PRACOVNÍ LIST 2), abychom společně film lépe uchopili. 4. Vrátíme se k úvodní aktivitě před projekcí a doplníme seznam o informace, které jsme získali z filmu. Pokud na to žáci sami nepřijdou, zavedeme diskusi na rozdílnou situaci první a druhé generace migrantů v západní Evropě. Poznámka: Jako druhá generace migrantů bývají označováni potomci imigrantů, kteří se narodili již v cílové zemi. Často se používá také termín jeden a půltá generace, jímž jsou myšleny děti, které imigrovaly s rodiči v nízkém (předškolním) věku. Druhá generace se od první liší především v tom, že její příslušníci se v cílové společnosti již narodili, nemají za sebou migrační zkušenost, společnost cílové země není společnost, do které by se museli adaptovat. Často jsou také již od narození občany dané země. I tak je jejich rozdílný etnický a kulturní původ staví do pozice cizinců ve vlastní zemi, kteří (jak říká hlavní postava filmu) uvízli mezi svými tradicemi a evropským způsobem života. Pociťují osamělost a vykořenění. Často také čelí nezaměstnanosti a pocitu, že nikam nepatří a nemají v životě žádný cíl. 5. Žáci se pokusí ve skupinách po 3 5 dát dohromady návrhy akcí nebo opatření, které by mohly situaci imigrantů v jejich novém domově změnit. Své nápady zapisují na papír A3 a posléze prezentují s důrazem na návrhy, které by mohli zvládnout sami. REFLEXE: Reflexe probíhá formou řízené diskuse. Zaměřujeme se na téma, které vypluje na povrch při reflexi filmu. V diskusi by měly zaznít tyto otázky a postřehy: Jak se liší pocity imigrantů první a poté druhé nebo třetí generace? Co by bylo třeba udělat, aby se pocitům vykořenění a nepřijetí předešlo? Můžeme to nějak ovlivnit my sami? Jak? Jak bychom se cítili my sami, kdybychom byli nuceni opustit svou zemi a hledali domov jinde? Co bychom od hostitelské země očekávali? Co kromě lepšího životního standardu může rozvinutý svět lidem z rozvojových zemí nabídnout? Co jim naopak nabízí radikální organizace typu aš-šabáb? Ideální by bylo dospět k nějaké konkrétní formě pomoci, kterou můžeme společně zrealizovat. ZKUŠENOSTI Z PRAXE: Aktivitu jsem testovala se žáky 4. ročníku střední školy, v semináři základů společenských věd. Film žáky zaujal od prvního okamžiku nadstandardně. Musím říct, že ve třídě to byl hodně hustý zážitek. Mám se žáky hezký vztah, tak mě svou otevřeností nešetří a zvlášť v případě Bojovníků... ani pro samotného učitele není lehké projít si konfrontací s vlastním postojem. Ilona Horáčková, SPŠST, Panská 3, Praha 1 Aktivitu jsem testovala v maturitní třídě se žáky, kteří dlouhodobě a se zájmem sledují světové dění a jsou zvyklí o něm uvažovat. Možná proto poměrně rychle (5 7 minut) zvládli vstupní úkol bez dlouhého přemýšlení jmenovali důvody k emigraci, stejně jako obtíže a důsledky s ní související. U mladších ročníků nebo u tříd, kterým jsou podobná témata spíše vzdálená, je dobré počítat s delším časem. Po filmu jsme věnovali čas především pracovnímu listu 1, sdílení pocitů. Žáci byli překvapivě otevření a dokázali své emoce poměrně přesně zdůvodnit. Z pracovního listu 2 jsme v rámci plánovaných 90 minut stihli pouze nejsilnější moment filmu (dokud ho studenti měli čerstvě v paměti), zbylým položkám a doplnění seznamu ze vstupní aktivity jsme se věnovali až v následující hodině. V té jsme také rozvíjeli návrhy opatření [ 2 ]

3 pro zlepšení situace imigrantů v novém domově. Myslím, že při plnění závěrečného úkolu bylo spíše ku prospěchu věci, že žáci měli již určitý odstup od filmu a byli více naladěni řešit praktickou stranu problému. Václava Šnokhousová, Gymnázium, Český Krumlov [ 3 ]

4 FILM PRACOVNÍ LIST 1 Z uvedeného seznamu vyberte jednu nebo více emocí (postoj, naladění ), které po projekci filmu cítíte. Do pravého sloupce několika slovy popište důvod. EMOCE PROČ radost smutek naděje beznaděj zlost chuť pomoci zvědavost nejistota nedůvěra zmatek obdiv vděčnost dojetí [ 4 ]

5 FILM PRACOVNÍ LIST 2 Ke znaménku plus napište, co na filmu vnímáte jako pozitivní, ke znaménku mínus naopak to, co vnímáte jako negativní. Do pole s vykřičníkem zapište, který moment filmu na vás nejsilněji zapůsobil. Do pole s otazníkem můžete poznamenat otázky, které vás k tématu filmu napadají. + -?! [ 5 ]