Projekty spolufinancované z EU v rozpočtu a účetnictví obcí a DSO

Transkript

1 Projekty spolufinancované z EU v rozpočtu a účetnictví obcí a DSO Obsah: 1. Vykazování spolufinancování prostředky z Evropské unie Vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě Metodiky pro používání "nástrojů" a "prostorových jednotek" Základní pravidla pro používání "nástrojů" a "prostorových jednotek" 6 2. Charakter dotací - investiční, provozní Hodnotové hranice 40 tis. a 60 tis Okamžik stanovení charakteru dotace Stanovení charakteru dotace projektů PRV/SZIF Příklady charakteru projektů Rozpočtování EU-projektů, aspekty DPH Rozpočtování EU-projektů ve správnou chvíli Povinnost rozpočtovat EU-projekty dle zákona č. 250/2000 Sb Aspekty daně z přidané hodnoty (DPH) Přístup EU-projektů k DPH EU-projekty s nárokem na odpočet DPH v režimu přenesení daňové povinnosti (PDP) v pojetí rozpočtové skladby Udržitelnost projektů Účtování EU-projektů Potřebné informace Struktura financování První okamžiky účtování o EU-projektech Volba podrozvahových účtů Časové rozmezí mezi rozhodnutím o poskytnutí dotace a uzavřením smlouvy Používání účelového znaku (ÚZ) před přijetím dotace Zabezpečení oddělené analytické evidence projektu Dopady financování "ex-ante" a "ex-post" na účtování Korekce dotace u projektů PRV/SZIF Příklad účtování EU-projektu, dopady použití účetních metod EU-projekty v podmínkách DSO Pojetí finančních prostředků členských obcí Příklad možného způsobu účtování předfinancování projektu DSO z finančních prostředků členských obcí Souběh dotací Operačního programu Životní prostředí a dotace z rozpočtu Jihomoravského kraje Aktuální výklady k zařazování majetku Přílohy Rekapitulace vzorového příkladu 52 Brno, Krajský úřad, leden 2015

2 Vykazování spolufinancování prostředky z Evropské unie Požadavek odděleného sledování (=>označování => vykazování) se datuje do počátku roku Dne 1. února 2007 byla vydána vyhláška č. 22/2007 Sb., kterou se změnila vyhláška Ministerstva financí č. 16/2001 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a rozpočtů územních samosprávných celků. Od data vydání této vyhlášky (vyhláška byla účinná dnem jejího vyhlášení) byl finanční výkaz FIN2-12M rozšířen o nové části: XI. Příjmy z rozpočtu Evropské unie a související příjmy v členění podle zdrojového třídění XII. Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie a související výdaje v členění podle zdrojového třídění Paragraf Položka Text Nástroj Prostor. jednotka Schválený rozpočet Rozpočet po změnách Výsledek od počátku roku a b c d Tyto části finančního výkazu zůstaly ve výkazu zachovány i v následující vyhlášce č. 449/2009 Sb., která nahradila výše uvedenou vyhlášku č. 16/2001 Sb. Podobně pak zůstávají i ve vyhlášce č. 5/2014 Sb., která s účinností od 1. ledna 2015 nahrazuje vyhlášku č. 449/2009 Sb. Dřívější (do roku 2006) nerozlišování na EU-prostředky a CZ-prostředky vedlo k tomu, že příjmy a výdaje vládního sektoru byly různě zkresleny, protože se vždy chovaly jako CZ-prostředky, ačkoliv to byly primárně EU-prostředky. To právě vyústilo v požadavek rozlišování prostředků, pokud může vládní sektor tyto prostředky odlišit, je schopen o ně očistit příjmy a výdaje, popř. též saldo. Prezentace - Základní přístupy k naplnění částí XI a XII výkazu Fin 2-12 M - zpracovaná Ministerstvem financí ČR v roce 2007 a upravená o poznámky ze semináře k této problematice je dostupná na webu JMK: Vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě V průběhu roku 2012 bylo oddělené sledování spolufinancování prostředky z Evropské unie implementováno i do vyhlášky o rozpočtové skladbě. S účinností od 1. ledna 2013 jsou pak v jejím pojetí zavedeny následující druhy třídění příjmů a výdajů a hlediska třídění.

3 - 2 - (1) Rozpočtová skladba obsahuje tato třídění příjmů a výdajů: a) odpovědnostní (třídění příjmů a výdajů z hlediska odpovědnostního), b) druhové (třídění příjmů a výdajů z hlediska druhového), c) odvětvové (třídění příjmů a výdajů z hlediska odvětvového), d) konsolidační (třídění příjmů a výdajů z hlediska konsolidačního), e) zdrojové (třídění příjmů a výdajů z hlediska jejich zdroje), f) doplňkové (třídění výdajů z hlediska jejich příslušnosti ke zvlášť sledovaným celkům), g) programové (třídění výdajů z hlediska jejich příslušnosti k programům podle 12 a 13 rozpočtových pravidel), h) účelové (třídění výdajů z hlediska účelu rozpočtového přesunu), i) strukturní (třídění příjmů a výdajů z hlediska jejich věcné podstaty), j) transferové (třídění příjmů a výdajů z hlediska účelů transferů). (2) Zdrojové třídění sestává z třídění podkladového (třídění příjmů a výdajů z hlediska podkladu pro změnu rozpočtu), prostorového (třídění příjmů a výdajů z hlediska jejich prostorového původu) a nástrojového (třídění příjmů a výdajů z hlediska nástrojového). Prostorové třídění Prostorová jednotka 1 - Příjmy a výdaje z tuzemských zdrojů Příjmy a výdaje státního rozpočtu, územních rozpočtů a rozpočtů státních fondů jiné než ty, které se zatřiďují na prostorovou jednotku 5. Prostorová jednotka 5 - Příjmy a výdaje ze zahraničních zdrojů Příjmy, které státnímu rozpočtu, územním rozpočtům a rozpočtům státních fondů plynou ze zahraničí nebo které mu plynou z tuzemska s tím, že ten, kdo peněžní prostředky organizaci převádí, uvede, že jsou to peněžní prostředky původem ze zahraničí a jako s takovými s nimi má organizace nakládat. Jsou to zejména peněžní prostředky přijaté z rozpočtu Evropské unie, z Národního fondu a od Organizace Severoatlantické smlouvy. Výdaje státního rozpočtu, územních rozpočtů a rozpočtů státních fondů, které organizace považuje za výdaje kryté těmito příjmy. Nástrojové třídění Aktuálně dostupný číselník nástrojů na webu MF ČR má následující podobu: Nástroj CSUIS Název 001 PHARE 002 ISPA 003 SAPARD 004 OP rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství

4 Horizontální plán rozvoje venkova 006 Společný regionální operační program 007 OP průmysl a podnikání 008 OP infrastruktura 009 OP rozvoj lidských zdrojů 010 Fond soudržnosti 011 Jednotný programový dokument pro cíl Jednotný programový dokument pro cíl Program Iniciativy Společenství Interreg IIIA 014 Program iniciativy společenství interreg IIIB 015 Program iniciativy společenství interreg IIIC 016 Program iniciativy společenství ESPON 017 Program iniciativy společenství INTERACT 018 Iniciativa společenství EQUAL 019 Twinning out 020 Fond solidarity 021 Transition facility 022 Jiné programy/projekty EU 023 Komunitární programy 024 Přímé platby zemědělců 025 Přímé platby zemědělcům 026 Společná organizace trhu 027 Program rozvoje venkova 028 OP Rybářství 030 OP Podnikání a inovace 031 OP Výzkum a vývoj pro inovace 032 OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost 033 OP Lidské zdroje a zaměstnanost 036 Integrovaný operační program 037 OP Technická pomoc 038 Regionální operační programy 039 OP Praha Konkurenceschopnost 040 OP Praha Adaptabilita 041 OP Přeshraniční spolupráce pro cíl EÚS 042 OP Meziregionální spolupráce pro cíl EÚS 043 OP Nadnárodní spolupráce pro cíl EÚS 044 OP ESPON pro cíl EÚS 045 OP INTERACT pro cíl EÚS 046 Jiné programy/projekty EU 047 Komunitární programy 048 Twinning out 049 Fond solidarity 050 Transition facility 051 OP Doprava - ERDF 052 OP Doprava - CF

5 OP Životní prostředí - ERDF 054 OP Životní prostředí - CF 060 Finanční mechanismy 070 Prostředky NATO 087 Program rozvoje venkova účetní operace 090 Jiné prostředky ze zahraničí 101 OP Rybářství OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost OP Výzkum,vývoj a vzdělávání OP Zaměstnanost OP Doprava OP Životní prostředí Integrovaný regionální operační program OP Praha - pól růstu ČR OP Technická pomoc OP přeshraniční spolupráce OP nadnárodní spolupráce OP meziregionální spolupráce - Technická pomoc Jiné EU Komunitární programy Program rozvoje venkova Přímé platby zemědělcům Společná organizace trhu Program rozvoje venkova ÚO Transferové třídění Z hlediska účelů transferů se třídí výdaje státního rozpočtu a státních fondů, které mají povahu transferů územním rozpočtům, příjmy územních rozpočtů z těchto transferů a výdaje těchto rozpočtů, které jsou těmito transfery kryté, a to podle toho, z které kapitoly nebo z kterého státního fondu se transfer poskytuje nebo zda se poskytuje z Národního fondu, a podle pořadí transferu. Z hlediska účelů transferů se třídí i výdaje rozpočtů regionálních rad, které mají povahu transferů územním rozpočtům, příjmy územních rozpočtů z těchto transferů a výdaje těchto rozpočtů, které jsou těmito transfery kryté. Číselník účelových znaků na webu MF ČR:

6 Metodiky pro používání "nástrojů" a "prostorových jednotek" Problematice používání nástrojů a prostorových jednotek (dříve "zdrojů") jsme věnovali velkou pozornost: Financování obcí - zprávy 2/2007 obecná informace k zavedení nástrojů a zdrojů, cílů jejich používání Financování obcí - zprávy 3/2007 vedle obecných informací podrobnější výklad u projektů zalesňování zemědělské půdy (administrace Státním zemědělským intervenčním fondem) Financování obcí - zprávy 2/2008 příspěvky z Úřadů práce, projekty v rámci Programu rozvoje venkova administrovaném Státním zemědělským intervenčním fondem (SZIF) - dosud platná pravidla pro stanovení % poměrů prvotní informace pro projekty Operačního programu Životní prostředí Financování obcí - zprávy 1/2009 informace k používání nástrojů, prostorových jednotek a ÚZ u projektů Operačního programu Životní prostředí - zejména cesty k jejich určování dodatečné uznání výdajů z předchozích let u projektů spolufinancovaných z prostředků EU Financování obcí - zprávy 2/2009 dílčí informace k označování projektů Operačního programu Životní prostředí (OP ŽP), Programu rozvoje venkova (PRV) SZIF, příspěvků Úřadu práce a Fondu malých projektů v rámci Operačního programu Přeshraniční spolupráce Financování obcí - zprávy 4/2009 informace k projektům PRV/SZIF v souvislosti s DPH jako neuznatelným výdajem projektů. Z metodických materiálů Ministerstva financí: Aktuální komentář ke způsobu vyplňování částí XI. a XII. finančního výkazu Fin 2-12M Metodický pokyn k části XI. a XII. výkazu FIN 2_12 M

7 Základní pravidla pro používání "nástrojů" a "prostorových jednotek" Z výše uvedených metodických materiálů MF ČR vyplynuly či jsou odvoditelná pravidla pro používání nástrojů a prostorových jednotek: část XI. je podmnožinou části I. (Příjmy), část XII. je podmnožinou části II. (Výdaje) každý příjem a výdaj, který je uznatelný v rámci schválených nástrojů spolufinancovaných z rozpočtu EU a který je součástí celkových příjmů vykázaných v části I., resp. celkových výdajů vykázaných v části II., musí být vykázán v části XI., resp. XII.; současně platí, že pouze takové příjmy a výdaje mohou být v částech XI. a XII. uvedeny; financování (přijaté půjčky a splátky přijatých půjček viz třída 8 rozpočtové skladby) není v částech XI. a XII. vykazováno. v části XII. se vykazují pouze uznatelné výdaje v rámci schválených nástrojů výdaje, které jsou vykazující jednotkou sice vydávány v souvislosti s nástrojem, ale které nejsou v rámci tohoto nástroje uznatelné, se v části XII. s prostorovou jednotkou = 1 nevykazují stejně jako část výdajů majících charakter uznatelných výdajů, která však již přesahuje mez spolufinancovanou z rozpočtu EU a musí být tedy kryta národními prostředky, výdaje na přípravu dosud neschválených projektů, které by se v případě jejich schválení staly uznatelnými, nemohou být v okamžiku realizace vykazovány v části XII. finančního výkazu; pokud nicméně dojde k jejich schválení ještě v průběhu rozpočtového období, pak se vykáží při nejbližším předkládání finančního výkazu (v plné výši za celé období od počátku roku) (výdaje realizované v příslušném roce na přípravu dosud neschválených projektů, které byly následně schváleny až po odevzdání finančního výkazu za tento rok, se tak v tomto finančním výkazu v části XII. neobjeví) uznatelné výdaje realizované v rámci sledovaných nástrojů se v části XII. vykáží, bez ohledu na to, zda již byly skutečně uznány, v dobré víře, že k jejich uznání dojde; jejich části budou ve stanoveném poměru označeny odpovídajícími kódy atributu Zdroj (od roku 2013 atribut zdroj nahrazen novelizací vyhlášky o rozpočtové skladbě atributem Prostorová jednotka pozn. autora) pokud dojde k jejich neuznání ještě v průběhu rozpočtového období, pak se z části XII. vyloučí při nejbližším předkládání finančního výkazu (tj. v plné výši za celé období od počátku roku nebudou v části XII. uvedeny) (výdaje považované v dobré víře za uznatelné realizované a v části XII. vykázané v příslušném roce, které nebyly následně uznány až po odevzdání finančního výkazu za tento rok, již zůstanou v tomto finančním výkazu v části XII. vykázány); výdaje se v části XII. zachycují bez ohledu na to, zda byly realizovány před přijetím odpovídajících příjmů určených na jejich (spolu)financování (tj. dočasně kryty z jiných zdrojů předfinancovány vykazující jednotkou) anebo až po jejich přijetí; výdaje se vždy označují příslušnými prostorovými jednotkami podle stanoveného poměru spolufinancování z rozpočtu EU a národního financování (bez ohledu na to, že v realitě jsou často v daném okamžiku zcela kryty národními prostředky a to včetně části, která má být spolufinancována z rozpočtu EU a která tedy musí být v části XII. vykázána s prostorovou jednotkou = 5); krytí výdajů přijatým úvěrem neznamená, že by měl být výdaj označen prostorovou jednotkou = 1 (úvěr může být dočasně použit jak místo absentujících zahraničních, tak i národních zdrojů financování, kterými by výdaj měl být ve

8 - 7 - skutečnosti kryt část výdaje, která má být spolufinancována z rozpočtu EU, se označí prostorovou jednotkou = 5, část výdaje, která má být kryta národními prostředky včetně vlastních prostředků vykazující jednotky, se označí prostorovou jednotkou = 1). za předpokladu, že všechny výdaje vykázané s prostorovou jednotkou = 5 budou nakonec uznány a při odhlédnutí od kurzového vývoje by měly pro vykazující jednotku platit následující teoretické vztahy: pro daný nástroj by se za celou dobu jeho realizace měly příjmy s prostorovou jednotkou = 5 rovnat výdajům s prostorovou jednotkou = 5 - výjimkou jsou nástroje, u nichž výše příjmů z rozpočtu EU / EHP / Norska / Švýcarska není vázána na výši uznatelných výdajů, ale je stanovena paušálně; pro daný nástroj by se měl rozdíl mezi příjmy s prostorovou jednotkou = 1 a výdaji s prostorovou jednotkou = 1 za celou dobu realizace tohoto nástroje rovnat zapojení vlastních prostředků vykazující jednotky do národního financování tohoto nástroje. Podíl EU+ / FM a CZ ve výdajích (v ideálním případě) (nástroj programovacího období ) Příjmy Výdaje 1 Příjmy 1 Výdaje 2 Příjmy 2 Výdaje 4 Příjmy 4 Výdaje 7 Příjmy 6 Výdaje 9 poměr by měl pro daný nástroj platit v každém jednotlivém roce poměr by měl platit také za celé období realizace nástroje Z požadavku na zachování poměru vyplynulo doporučení členění jednotlivých výdajů (faktur) danými poměry (nikoli postupné čerpání=označování jednotlivých zdrojů). Suma EU+ v příjmech a ve výdajích (v ideálním případě) (nástroj programovacího období ) Příjmy Výdaje Příjmy Výdaje Příjmy Výdaje Příjmy Výdaje Příjmy Výdaje rovnost nemusí platit v jednotlivých letech rovnost by měla platit (pro příjmy a výdaje se shodným kódem atributu Zdroj) až po skončení nástroje (tj. obecně nikoliv po skončení programovacího období)

9 Charakter dotací - investiční, provozní Pravděpodobně nejvíce diskutovanou otázkou u dotací ve vztahu k účetnictví je otázka jejich charakteru. V praxi veřejných rozpočtů se obecně objevuje klasifikace výdajů na provozní (neinvestiční) a kapitálové (investiční), z čehož vychází i druhové třídění výdajů ve smyslu vyhlášky č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě. Přesné rozlišení pojmu provozní dotace či kapitálová dotace není dle našeho nikde striktně a závazně vymezeno. Nicméně potřeba tohoto rozlišování (prvotně výdajů a v návaznosti na to poskytovaných dotací na krytí těchto výdajů) je v praxi "účetních jednotek napojených na státní rozpočet", tedy i územních samosprávných celků, DSO a jimi zřizovaných příspěvkových organizací jasně dána a promítá se to příslušných rozpočtových a účetních předpisů tvořících právní rámec v této oblasti. Je tedy zřejmé, že charakter žádané a následně poskytnuté dotace musí reflektovat a kopírovat druh výdajů (provozní či kapitálové), které jsou realizovány, a s tímto druhem být tudíž v souladu. Rozlišování výdajů na provozní a kapitálové vyplývá z právních předpisů regulujících účetnictví a rozpočet těchto účetních jednotek, které se v tomto ohledu navzájem respektují a jsou provázané (např. vzájemnými odkazy). Již při prvotních úvahách o realizaci daného projektu (=výdajů) by mělo být uvažováno, jaký charakter tento projekt bude mít z pohledu účetních a rozpočtových předpisů. Většina problémových situací znamenajících rozpor mezi charakterem projektu (provozní x kapitálový) a poskytnutou dotací vyplynula z nedostatečné komunikace této skutečnosti. Posouzení charakteru projektu a z něho plynoucích realizovaných výdajů proto vychází zejména z prováděcí vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádí zákon o účetnictví pro vybrané účetní jednotky. Rozpočtová skladba je zpravidla již jen odrazem tohoto zatřídění. Tato prováděcí vyhláška pak stanoví v 14, že investicemi (a následně dlouhodobým hmotným majetkem) jsou zejména: pozemky - bez ohledu na ocenění, jejich pořízení zpravidla předmětem poskytování dotací není, kulturní předměty - bez ohledu na výši ocenění, jejich pořízení nebývá zpravidla předmětem dotací, stavby - bez ohledu na výši ocenění a dobu použitelnosti, samostatné movité věci a soubory movitých věcí - doba použitelnosti delší než jeden rok a ocenění převyšuje částku 40 tis. Kč, pěstitelské celky trvalých porostů - pouze za určitých podmínek, ostatní dlouhodobý hmotný majetek - specifické druhy majetků. Dále prováděcí vyhláška stanoví v 11, že investicemi (a následně dlouhodobým hmotným majetkem) jsou zejména nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, databáze a ocenitelná práva s dobou použitelnosti delší než jeden rok, u kterých ocenění převyšuje částku 60 tis. Kč.

10 Hodnotové hranice 40 tis. a 60 tis. Významnost těchto hodnotových hranic je u vybraných účetních jednotek důležitá a vyplývá přímo ze zákona o účetnictví, kde je v 19, odst. 6, uvedeno, že obecně u vybraných účetních jednotek (které jsou příjemci prostředků ze státního rozpočtu nebo s nimi hospodaří a jsou povinny tyto prostředky vypořádat podle zvláštního právního předpisu) se považuje za významnou též informace o ocenění nehmotného majetku ve výši nad Kč a u samostatných movitých věcí nebo souboru movitých věcí ve výši nad Kč. Dané ustanovení bylo do zákona o účetnictví včleněno novelou č. 437/2003 Sb. s tím odůvodněním, že pro uvedené účetní jednotky (organizační složky státu a územní samosprávné celky, které jsou "napojeny" na státní rozpočet) se považuje za nutné, aby bylo zákonem stanoveno, jaká výše majetku je významná. Tento postup vyplývá z potřeb při jejich "financování" a odpovídá současné praxi. Pro ostatní účetní jednotky nebylo stanoveno žádné kritérium, protože toto posouzení by mělo vycházet z jejich potřeb. Praktické dopady takto stanovené významnosti jsou potom následující: A. Definice nehmotného majetku Nehmotné majetky splňující definici jsou kapitálovým výdajem tehdy, pokud je jejich ocenění vyšší než 60 tis. B. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí Jsou investicí pouze tehdy, pokud jejich ocenění převýší 40 tis. Kč. C. Drobné dlouhodobé hmotné a nehmotné majetky jsou provozním výdajem. Zaznamenali jsme snahy některých poskytovatelů dotací přimět obce ke klasifikaci drobných majetků jako investičních výdajů (a následně dotací), což je neslučitelné s účetními předpisy pro vybrané účetní jednotky. D. Definice hodnot technického zhodnocení Za dlouhodobý majetek a tudíž investiční výdaje se potom považují též technická zhodnocení dlouhodobých majetků převyšujících hranici 60 tis. u nehmotných majetků, resp. 40 tis. u majetku hmotných. Pozn.: v souladu s 55, odst. 7, prováděcí vyhlášky se ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení nesnižuje o dotaci poskytnutou na pořízení majetku. V praxi byla zvolena účetní metoda, kdy investiční dotace jsou vykazovány v rámci vlastních zdrojů (účet Dotace na dlouhodobý majetek), přičemž v případě majetku odpisovaného dochází k postupnému rozpouštění dotace do výnosů ve věcné a časové souvislosti s odpisy daného majetku. 2.2 Okamžik stanovení charakteru dotace V drtivé většině poskytovaných dotací (realizovaných projektů) je charakter poskytované dotace určen již v příslušné smlouvě (dohodě, rozhodnutí) o poskytnutí dotace. Přičemž se domníváme, že určení tohoto charakteru ze strany poskytovatele dotace není libovolné, ale že vychází ze samotné žádosti o dotaci (projektu). Z tohoto důvodu je pak opět třeba zmínit úzkou spolupráci (komunikace) toho, kdo tyto žádosti o dotace (= podávání projektů k poskytovateli) předkládá s

11 ekonomickými pracovníky dané účetní jednotky s cílem ověřit charakter realizovaných výdajů a následně očekávané dotace. Dle našeho názoru je charakter projektu zanesen (způsobem zaevidování informací) do příslušných informačních systémů (BENEFILL apod.), přičemž i pracovníci poskytovatele dotace neumějí poradit s charakterem dotace. V některých dotačních smlouvách je pak charakter akce přímo uveden, popř. je uveden v přílohách smlouvy (rozpočet akce u projektů ROP Jihovýchod). Náhled sestavy "'Registrace akce" projektu Operačního programu Životní prostředí - Prvky ÚSES Náhled sestavy "'Rozhodnutí o poskytnutí dotace" projektu Operačního programu Životní prostředí - Zametací stroj

12 Náhled sestavy "'Rozhodnutí o poskytnutí dotace" projektu Operačního programu Životní prostředí - Odpadové hospodářství obce - sběrný dvůr

13 Náhled sestavy "'Rozhodnutí o poskytnutí dotace" projektu Programu rozvoje venkova (MMR) Stanovení charakteru dotace projektů PRV/SZIF Níže uvedené jsou zkušenosti při řešení těchto projektů (dotací) v celém programovacím období. V dohodě o poskytnutí dotace charakter projektu a následné ex-post dotace opravdu není stanoven. Vše je víceméně ponecháno na příjemci a tom, jak vyhodnotí akci, kterou provádí. Z dosavadních zkušeností jsme přesvědčeni o tom, že charakter dotace je určován způsobem vyplnění tzv. Soupisky účetních dokladů, což je jedna z příloh z žádosti o platbu. Tato Soupiska má svůj jasně daný způsob vyplňování, a speciálně se tam v jednom políčku (je označeno IVP - investiční výdaje projektu) zaškrtává, jaký má výdaj charakter. V této Soupisce se rozepisují jednotlivé faktury na řádky, a jestliže se na daném řádku políčko zaškrtne, tak potom na ně poskytne SZIF investiční dotaci. A opačně - pokud se nezaškrtne, poskytne dotaci neinvestiční. Obcím a hlavně účetním doporučujeme, aby měli možnost způsob vyplnění tohoto formuláře zkontrolovat - prostě být u jejího vyplnění. Jestliže jsme někdy s obcemi narazili na problém, že byla poskytnuta jiná dotace, než očekávali, tak jsme vždy došli k tomu, že tato soupiska byla vyplněna špatně (vyplnil administrátor dotace bez znalosti zaúčtování konkrétních dokladů apod.). Dle našeho názoru je tento způsob určování dotace je pro obce docela výhodný - je to na nich (jejich správném účtování).

14 Příklady charakteru projektů Pravděpodobně k nejvíce sporným příkladům dochází u projektů v rámci Operačního programu Životní prostředí. A) prioritní osa 6 OP ŽP - Zlepšování stavu přírody a krajiny - realizace řady projektů - ÚSES, biokoridory, sadové úpravy, obnova rybníků, regenerace urbanizované krajiny (zámecké parky apod.)

15 Název akce Účelový znak Název akce Účelový znak CZ.1.02/6.3.00/ Založení biocenter a prvků ÚSES v k.ú. Pohořelice nad Jihlavou a k.ú. Nová CZ.1.02/6.6.00/ Ves u Pohořelic, okres Křižínkov- Brno-venkov zdroj vody pro obec -hydrogeologický průzkum CZ.1.02/6.4.00/ VOJKOVICKÁ VRBOVNA JIŽNÍ MOKŘAD CZ.1.02/6.4.00/ Zvýšení retenční schopnosti krajiny CZ.1.02/6.4.00/ Protipovodňová opatření v k.ú. Borkovany. Poldr č.1 CZ.1.02/6.4.00/ Zaječí - zřízení mokřadu, obnova vodní plochy v krajině CZ.1.02/6.4.00/ Regenerace mokřadu "Vypálenky" CZ.1.02/6.4.00/ Protipovodňová opatření s retencí v k.ú. Mutěnice CZ.1.02/6.4.00/ Protipovodňová opatření s retencí v k.ú. Mutěnice CZ.1.02/6.4.00/ Protipovodňová opatření s retencí v k.ú. Mutěnice CZ.1.02/6.4.00/ Ratíškovice - Hliníček, oprava nádrže CZ.1.02/6.4.00/ EVL Citonice - rybník Skalka: mokřady a revitalizace potoka CZ.1.02/6.4.00/ EVL Citonice - rybník Skalka: mokřady a revitalizace potoka CZ.1.02/6.4.00/ EVL Citonice - rybník Skalka: mokřady a revitalizace potoka CZ.1.02/6.5.00/ Revitalizace zeleně na vybraných plochách městyse Černá Hora CZ.1.02/6.5.00/ Obnova zeleně a revitalizace stromů města Rájec -Jestřebí CZ.1.02/6.3.00/ Regenerace městského parku v Pohořelicích CZ.1.02/6.3.00/ Žatčany: regionální biokoridor CZ.1.02/6.4.00/ Revitalizace slepého ramene, k.ú. Měnín CZ.1.02/6.3.00/ Výsadba aleje podél Kazůbkové cesty CZ.1.02/6.3.00/ Realizace prvků ÚSES - Horní Věstonice CZ.1.02/6.3.00/ Obnova lužního lesa u vodní nádrže Nové Mlýny CZ.1.02/6.3.00/ Obnova lužního lesa u vodní nádrže Nové Mlýny CZ.1.02/6.5.00/ Obnova a revitalizace vybraných částí městské zeleně ve Strážnici CZ.1.02/6.3.00/ Zlepšení druhové skladby v lesích obce Vacenovice CZ.1.02/6.5.00/ Obnova zeleně v obci Jaroslavice B) prioritní osa 7 OP ŽP - Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu - v posledním období zaznamenány projekty na "environmentální školky" - k červenci 2014 evidováno cca 50 schválených projektů u obcí JMK - k s toky dotací - viz. níže - dosud vše investiční charakter Název akce Účelový znak Vyplacená částka CZ.1.02/7.1.00/ Zahrada v přírodním stylu u mateřské školky v Drnovicích CZ.1.02/7.1.00/ Zahrada v přírodním stylu u mateřské školky v Drnovicích CZ.1.02/7.1.00/ Objevujeme svět - zahrada a hřiště v přírodním stylu v MŠ Javorník CZ.1.02/7.1.00/ Objevujeme svět - zahrada a hřiště v přírodním stylu v MŠ Javorník , , , ,70 CZ.1.02/7.1.00/ Přírodní hřiště Hevlín ,45 příklad dotací, kdy CZ-prostředky nejsou pod ÚZ SFŽP, ale MŽP!!!!! přepočtem zjištěny obvyklé poměry 85 : 5 ZVAŽUJTE ZAŘAZENÍ MAJETKŮ (STAVEBNÍ ČÁST, ČÁST MOVITÁ) CZ.1.02/7.1.00/ Přírodní hřiště Hevlín ,65

16 C) prioritní osa 4 OP ŽP - Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží - příklady Název akce Účelový znak Vyplacená částka CZ.1.02/4.1.00/ Zavedení separace a svozu bioodpadů v obci Olomučany CZ.1.02/4.2.00/ Monitoring přirozené atenuace v předpolí prameniště Bzenec CZ.1.02/4.1.00/ Kompostéry pro obec Telnice CZ.1.02/4.1.00/ Separace biologicky rozložitelných odpadů v obci Krumvíř CZ.1.02/4.1.00/ Zavedení separace a svozu bioodpadů v obci Uherčice CZ.1.02/4.1.00/ Oddělený sběr biologicky rozložitelného odpadu ve městě Strážnice CZ.1.02/4.1.00/ Zavedení separace a svozu bioodpadů v obci Vacenovice CZ.1.02/4.1.00/ Technické vybavení komunitní kompostárny Strachotice CZ.1.02/4.1.00/ Zavedení separace a svozu bioodpadů v obci Strachotice CZ.1.02/4.1.00/ Kompostéry pro občany obce Valtrovice , , , , , , , , , ,55 D) projekt PRV/SZIF - jako úspěšné projekty (schválené k dotaci) se často objevovaly projekty kombinující více dílčích činností, přičemž tyto jednotlivé činnosti jsou jak investiční, tak neinvestiční.

17 Rozpočtování EU-projektů, aspekty DPH Rozpočtování EU-projektů (za předpokladu znalosti finančního rámce projektu a charakteru projektu) je bezproblémové u těch projektů, které směřují do jedné oblasti (např. zateplení objektu), dále pokud celková realizace spadne do jednoho kalendářního roku či nejsou problémy s administrativním vyřízením dotace. Naproti tomu se však objevují náročné projekty (časově, finančně), jejich realizace trvá několik roků, zpravidla se zde objevují i administrativní průtahy. Nejvíce těchto případů se objevuje u projektů Operačního programu Životní prostředí (nejčastěji projekty v oblasti vodohospodářské infrastruktury). 3.1 Rozpočtování EU-projektů ve správnou chvíli Obecně platí, že vždy musí výdaji finančních prostředků předcházet narozpočtování příslušných výdajů ve schváleném rozpočtu či schválení rozpočtového opatření. V opačném případě se jedná o správní delikt podle ustanovení 22a odst. 1 písm. c) či f) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Lze připustit pouze tři případy, kdy je možné uskutečnit výdaj prostředků a následně provést rozpočtové opatření (což však nebude případ EU-projektů): - v případě, kdy obec obdrží finanční prostředky koncem roku, je nutné je vyčerpat do konce roku a zastupitelstvo (popř. radu) už z časových důvodů nelze svolat. Potom se rozpočtové opatření schválí následně začátkem příštího roku; - v případě, že došlo k živelní pohromě a je nutné okamžitě odstraňovat škody; - pokud na základě pravomocného rozsudku soudu je nutné uskutečnit platbu a z časových důvodů nelze svolat zastupitelstvo (popř. radu). Obecně pak bývá požadováno, aby se dotace (podobně jako třeba půjčené prostředky) rozpočtovaly na základě "závazných" rozhodnutí či smluv Povinnost rozpočtovat EU-projekty dle zákona č. 250/2000 Sb. V průběhu roku 2004 bylo novelou č. 557/2004 Sb. doplněno do 11 ustanovení bod 2, jehož ambicí bylo přispět k maximálnímu možnému čerpání prostředků z fondů Evropské unie. V případě, že se územní samosprávný celek podílí na realizaci programu nebo projektu spolufinancovaného z rozpočtu Evropské unie, musí jeho rozpočet na příslušný kalendářní rok obsahovat stanovený objem finančních prostředků účelově určených na spolufinancování programu nebo projektu Evropské unie. Současně je třeba dodat, že dle 22a odst. 2 písm. a) zákona č. 250/2000 Sb. se ÚSC dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s 11 odst. 2 zpracuje a schválí rozpočet. Již v prvním roce (2009) platnosti novely, kterou byly do zákona č. 250/2000 Sb. včleněny "správní delikty", byla řešena otázka, kdy nastává to musí - tj. kdy musí rozpočet obsahovat stanovený objem prostředků. Odpověď ze strany MF ČR byla následující:

18 Zákon stanoví, že pokud se územní samosprávný celek podílí na realizaci programu nebo projektu spolufinancovaného z rozpočtu Evropské unie, musí jeho rozpočet na příslušný kalendářní rok obsahovat stanovený objem finančních prostředků účelově určených na spolufinancování programu nebo projektu Evropské unie. Pro posouzení, zda došlo ke správnímu deliktu, je rozhodující, zda jsou či nejsou tyto prostředky uvedeny ve schváleném rozpočtu. Pokud je smlouva uzavírána, resp. rozhodnutí o poskytnutí dotace vydáno v roce předcházejícím roku, v němž se má projekt realizovat, musí být příslušné prostředky obsaženy již v návrhu rozpočtu. Ke správnímu deliktu by došlo ke dni schválení rozpočtu, který by uvedené prostředky neobsahoval. Pokud by byla smlouva podepsána, resp. rozhodnutí o poskytnutí dotace vydáno v průběhu rozpočtového roku, schválený rozpočet by stanovené prostředky nezahrnoval. Proto by bylo nutné neprodleně upravit rozpočet rozpočtovým opatřením. Vzhledem k tomu, že by se měnily závazné ukazatele, muselo by o rozpočtovém opatření rozhodnout zastupitelstvo. V tomto případě by došlo ke správnímu deliktu neprovedením rozpočtového opatření. Posouzení, zda bylo rozpočtové opatření provedeno neprodleně, je na příslušném správním orgánu. Reálné situace ve finančním hospodaření obcí a DSO a jejich rozpočtů ve vztahu k realizovaným EU-projektům jsou různé. Výše uvedené ustanovení zákona č. 250/2000 Sb. i výklad MF je třeba dle našeho názoru obecně chápat tak, že pokud se ÚSC podílí na realizaci projektu (tj. projekt je schválen k financování, je uzavřena smlouva), je třeba pro úspěšnou realizaci projektu učinit vše potřebné, což z pohledu rozpočtu obce znamená zabezpečit financování projektu, zejména tedy zajistit požadovanou výši vlastních zdrojů (spolufinancování, ko-financování). V případech méně náročných projektů, u nichž je vlastní realizace vázána na samotné přidělení dotace (uzavření smlouvy, rozhodnutí o poskytnutí dotace), se pak tedy očekává, že neprodleně po této skutečnosti by mělo být požadované ustanovení naplněno tím, že společně s rozpočtováním vlastní dotace budou narozpočtovány (a tudíž finančně pokryty) i výdaje související s projektem (jak kryté z dotace, tak hrazené z vlastních zdrojů). Zpravidla se však v praxi obcí objevují i složitější situace, přičemž striktní aplikace výše uvedeného zákonného požadavku a výkladu MF ČR se pak jeví jako problematická (především v časových souvislostech). Typický příkladem jsou opět finančně a časově náročné projekty, zejména v rámci Operačního programu Životní prostředí (kanalizace), jejichž realizace si zpravidla vyžaduje zajištění podílu vlastních zdrojů (a podílu připadajícího na nezpůsobilé=neuznatelné výdaje) pomocí cizích zdrojů (či jiných než typicky vlastních). Pokud ÚSC začne s faktickým zajištěním takových zdrojů po prvotním rozhodnutí poskytnutí dotace z OP ŽP (před uzavřením smlouvy, k jejímuž uzavření právě musí SFŽP doložit způsoby financování včetně relevantních podkladů), tak v okamžiku rozhodnutí o poskytnutí dotace není schopen požadavek na rozpočtování projektu ani naplnit (v případě úvěrových smluv např. platí obecný požadavek na jejich rozpočtování až v okamžiku, kdy je úvěrová smlouva podepsána = úvěrové prostředky je fakticky možné čerpat).

19 Z výše uvedeného pramení různorodé situace, ke kterým dochází v rozpočtech obcí v jednotlivých časových okamžicích. Opět v Operačním programu Životní prostředí jsou jednotným způsobem téměř neřešitelné situace v časovém intervalu mezi rozhodnutím o poskytnutí dotace a uzavřením smlouvy (pro jejíž uzavření by již mělo být i vyřešeno=v případě cizích zdrojů smluvně ošetřeno financování), mezi kterými dochází i významným průtahům (administrativním prodlevám). Pravděpodobně logičtější bude výklad takový, aby rozpočtování těchto projektů probíhalo v okamžiku podpisu smlouvy, v návaznosti na komplexně vyřešené financování projektu. Pokud bude obec rozpočtovat již na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace, pak v okamžiku komplexně nezajištěných vlastních zdrojů bude stejně rozpočtovat výdaje ve výši dotace a takového podílu vlastních zdrojů, který rozpočet jako takový umožňuje (nikoliv však celkových výdajů projektu jako takových). V opačné situaci, kdy problém se zajištěním vlastních zdrojů nevzniká, není ani problém s narozpočtováním projektu v příjmech a výdajích již na základě rozhodnutí. V celé řadě případů pak dochází k situacím, kdy projekty jsou již provedeny (fyzicky včetně proplacení výdajů), nicméně dochází k průtahům s uzavřením smlouvy (a tudíž i toku dotačních prostředků). Pak je zřejmé, že výdaje být rozpočtovány musely (ačkoliv byly uhrazeny=předfinancovány kompletně z vlastních zdrojů obce), přičemž v příjmech pak dochází často k opakovanému rozpočtování dotačních prostředků. Tyto situace pak mají dopad na cash-flow (a tedy i rozpočet obce) v jednotlivých kalendářních obdobích. Též situace, kterými jsou v rozpočtu ÚSC "rezervovány" prostředky (na spolufinancování akce do okamžiku rozhodnutí o její realizace, mohou být různé: přebytky hospodaření minulých let - není nutné přebytek rozpočtovat v plné výši, rozpočtování přímo na příslušné rozpočtové skladbě (např. 2321, pol. 6121), vytvoření rezervy v rozpočtu (pomocí položky Rezervy kapitálových výdajů). 3.2 Aspekty daně z přidané hodnoty (DPH) Zejména v případě vodohospodářské infrastruktury (kanalizace) se do finančního rámce projektu projeví i vliv daně z přidané hodnoty. V řadě případě realizace náročných investičních projektů se stávají vhodné obce a DSO dobrovolně plátci DPH s cílem nárokování odpočtu DPH (vratky DPH od finančního úřadu). Cílem tohoto materiálu (semináře) není (nemůže být) analýza toho, zda je toto správný krok; rozhodnutí o registraci DPH si vyžaduje analýzu této náročnosti, včetně vyhodnocení budoucího nakládání s majetkem. Nicméně je třeba počítat s tím, aby DPH bylo možné nárokovat, bude muset majetek v budoucnu produkovat příjmy (výnosy), ze kterých naopak DPH bude odváděno (je potřeba ověřit z tohoto pohledu plánované záměry naložení s majetkem - vložení majetku do DSO, nepeněžní vklad do obchodních společností apod.). Za předpokladu uplatňování nároků na odpočet při realizaci výstavby těchto děl se DPH projeví do rozpočtování projektu v těchto rovinách: a) vlastní finanční náročnost projektu - realizované nároky na odpočet DPH snižují finanční náročnost projektu => zdroje se hledají na částku "základu daně", nikoliv včetně DPH

20 b) rozpočtování a účtování projektu - současná pravidla pro zobrazení DPH v rozpočtové skladbě představují požadavek, aby ve výdajích na projekt (typická rozpočtová položka 6121) byla zobrazena cena díla včetně DPH v případě, že je nárok na odpočet DPH, byl tento uplatněný nárok zobrazen na výdajové položce Platba daní a poplatků státnímu rozpočtu Přístup EU-projektů k DPH Obecný přístup k DPH jako výdaji vznikajícímu v rámci financování projektu je následující: pokud příjemce dotace není plátcem DPH a tudíž otázka případného nároku na odpočet ani nepřichází v úvahu, je DPH hrazené dodavatelům jako součást fakturovaných prací uznatelným výdajem projektu, pokud příjemce dotace je plátcem DPH, nicméně charakter projektu nezakládá nárok na odpočet DPH, je DPH hrazené dodavatelům uznatelným výdajem projektu, pokud příjemce dotace je plátcem DPH a z výdajů (vstupů) projektu jsou (budou) uplatňovány nároky na odpočet DPH na vstupu, není tato DPH uznatelným výdajem projektu. Nastavení tohoto "chování" DPH v rámci projektu bývá stanovováno již v okamžiku podání žádosti o dotaci, následně se takto promítá do celého projektu i v nastavení jeho finančního rámce. Změna v přístupu k DPH v rámci projektu (typicky pokud v době realizace projektu či po jeho dokončení dojde k uplatnění nároku na odpočet DPH, např. v důsledku registrace jako plátce DPH) bývá ošetřena příslušnou dotační smlouvou, zpravidla v tom smyslu, že je nutné příslušné prostředky vrátit do určitého data od uplatnění nároku na odpočet DPH. Od výše uvedeného obecného přístupu EU-projektů k problematice DPH se ovšem odlišují projekty realizované v rámci Programu rozvoje venkova administrovaném SZIFem. V rámci tohoto projektu došlo v roce 2009 ke změně, jejímž důsledkem je skutečnost, že u projektů v rámci tohoto dotačního programu není DPH u obcí uznatelným výdajem projektu, bez ohledu na to, zda obec má či nemá nárok na odpočet DPH na vstupu (tj. bez ohledu na to, zda obec je či není registrována jako plátce DPH).

21 POZN.: přepočtem lze jednoduše ověřit, je rozdíl mezi způsobilými výdaji projektu a celkovými výdaji projektu činí DPH ve výši 20 % (v době schválení daného projektu platná základní sazba DPH) EU-projekty s nárokem na odpočet DPH v režimu přenesení daňové povinnosti (PDP) v pojetí rozpočtové skladby Poměrně značnou komplikaci pro rozpočtování a účtování výdajů s DPH přinesl rok 2012, od kterého bylo podle 92e zákona o DPH započato s uplatňováním režimu přenesení daňové povinnosti také u stavebních prací, odpovídajících kódům 41 až 43 Klasifikace produkce CZ-CPA, poskytnutých plátcem jinému plátci. Výkladovým stanoviskem bylo vyjasněno, že pokud budou stavební a montážní práce poskytnuty zcela výlučně pro výkon veřejnoprávní činnosti, není veřejnoprávní subjekt v pozici odběratele osoby povinné k dani, potažmo plátce a přenesení daňové povinnosti se na ni nevztahuje. Jsou-li však uvedené subjekty i registrovaným plátcem daně, je nutné, aby v rámci objednání stavebních prací nebo při uzavření příslušné smlouvy bylo deklarováno, v jaké pozici v daném případě vystupují. Pokud uvedené subjekty přijmou jako plátce stavební a montážní práce, které využijí i pro svoji ekonomickou činnost, vztahuje se na ně přenesení daňové povinnosti. Pokud využití stavebních a montážních prací nebude jednoznačné, nebo uvedené subjekty budou mít o budoucím využití plnění pochybnosti či předloží své DIČ, tj. deklarují se v pozici plátce, aniž by uvedené práce blíže upřesnily, uplatní se přenesení daňové povinností a to na celý objem přijatých stavebních nebo montážních prací. V závěru roku 2011 byla formulována stanoviska pro rozpočtování a účtování DPH v režimu PDP, a to s cílem vykázání DPH na položce související se základem daně), pouze jiným mechanismem než u DPH ve standardním režimu (tj. kde je DPH součástí úhrady dodavateli).

22 NEPLÁTCE č. Účetní případ částka účet MD účet D Položka RS Část XII. 1a) Pořízení budovy (bez DPH) x 1b) Pořízení budovy (DPH 20 %) x 2) Úhrada dodavatelské faktury Nedokončený a pořizovaný DM Dodavatelé DPH Základní běžný účet ÚSC PZ: PZ: 0 PZ: 0 PZ: ) a) ) a) b) 200 1b) 200 o: o: 0 o: o: o: 0 o: 0 o: o: KZ: KZ: 0 KZ: 0 KZ: PLÁTCE NEUPLAŤNUJÍCÍ NÁROK NA ODPOČET - použití položky 8901 č. Účetní případ částka účet MD účet D Položka RS Část XII. 1a) Pořízení budovy (bez DPH) x 1b) Pořízení budovy (DPH 20 %) x 2a) Úhrada dodavatelské faktury b) Proúčtování DPH (reverse charge) ; a) Úhrada DPH (reverse charge) - FÚ b) Proúčtování DPH (reverse charge) ; Nedokončený a pořizovaný DM Dodavatelé DPH Základní běžný účet ÚSC PZ: PZ: 0 PZ: 0 1b) 200 PZ: a) a) a) a) a) 200 2b) 200 2b) 200 3a) 200 1b) 200 3b) 200 3b) 200 o: o: 0 o: o: o: 200 o: 200 o: o: KZ: KZ: 0 KZ: 0 KZ: 3 800

23 PLÁTCE UPLAŤNUJÍCÍ NÁROK NA ODPOČET (ve výši 100 %) + uplatňuje odpočet z jiných plnění (ve výši 100 %) - použití položky 8901 č. Účetní případ částka účet MD účet D Položka RS Část XII. 1a) Pořízení budovy (bez DPH) x x 1b) Pořízení budovy (DPH 20 %) x x 2) Úhrada dodavatelské faktury ) Proúčtování DPH (reverse charge) - při platbě faktury ; 6121 x 4a) Pořízení vozidla (bez DPH) x x 4b) Pořízení vozidla (DPH) x x 5) Úhrada dodavatelské faktury za vozidlo a) Vrácení nadměrného odpočtu - FÚ (-) x 6b) Proúčtování DPH (reverse charge) - při vyrovnání s FÚ (-); 8901 (-) x Nedokončený a pořizovaný DM Dodavatelé DPH Základní běžný účet ÚSC PZ: PZ: 0 PZ: 0 PZ: ) a) ) a) b) 20 1b) 200 3) 200 3) 200 4a) 100 5) 120 4a) 100 1b) 200 6a) 20 6a) 20 5) 120 4b) 20 6b) 200 6b) 200 o: o: 0 o: o: o: 220 o: 220 KZ: KZ: 0 KZ: 0 o: o: KZ: Situace Standardní režim DPH Režim PDP (přenesení daňové povinnosti) DPH z dodavatelské faktury (ze vstupu) součástí celkové hodnoty faktury není součástí celkové hodnoty faktury DPH z dodavatelské faktury (ze vstupu) hrazena dodavateli hrazena finančnímu úřadu (za dodavatele) DPH se na položku základu daně dostává úhradou dodavatelské faktury proúčtováním přes pomocnou položku 8901 pozice vůči FÚ při neuplatnění odpočtu DPH nulová pasivní = musíme odvést DPH v režimu PDP pozice vůči FÚ při uplatnění odpočtu DPH aktivní =FÚ vrací v podobě nadměrného odpočtu nulová (povinnost odvést DPH v režimu PDP se kryje s nárokem na odpočet DPH) uplatněná DPH na vstupu se na MD položky 5362 dostává (nárok na odpočet se projevuje do hodnoty položky 5362) při vypořádání daňového přiznání (platbou vlastní daňové povinnosti nebo inkasem nadměrného odpočtu proúčtováním přes pomocnou položku 8901 při vypořádání daňového přiznání (zápis MD / D )

24 A) Dopady použití položky 8901 položka 8901 se používá pro dočasné překlenutí časových souvislostí při účtování faktur s režimem DPH s PDP, zápisem "MD / D 231 RS základu daně" se docílí požadavku, aby i DPH v režimu PDP byla vykázána na RS základu daně otázkou může být, v jakém okamžiku tento zápis proúčtovat - v den zdanitelného plnění, v den zaúčtování daňového dokladu (základu daně), při úhradě daňového dokladu nebo až ve chvíli zpracování daňového přiznání k DPH. Termín pro podání daňového přiznání je však nejzazším termínem pro provedení příslušných účetních zápisů, neboť vlastní daňová povinnost je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání - pozor při fakturách s odloženou splatností či s postupným splácením a fakturách uhrazovaných v závěru roku s tím, že DPH v režimu PDP je vyúčtováno v následujícím roku!!! během příslušného zdaňovacího období DPH se tak na MD položky 8901 kumuluje hodnota DPH v režimu PDP za dané zdaňovací období; tuto hodnotu je nutné následně při vypořádání daného zdaňovacího období s FÚ (na základě daňového přiznání) vynulovat, a to zápisem "MD / D " takto se položka 8901 postupně vyrovnává za jednotlivá zdaňovací období DPH, pokud se v následujícím zdaňovacím období DPH opět objeví daňový doklad v režimu PDP, tak se položka 8901 ve výkazu FIN 2-12M do nulové hodnoty prakticky nedostane (ačkoliv dochází k jejímu vyrovnání za minulé zdaňovací období, projeví se vliv plnění v režimu PDP za následující zdaňovací období) položka 8901 pak zpravidla nebude v nulové hodnoty ani na konci kalendářního roku, což přináší potřebu tuto skutečnost komentovat (v rámci rozborů hospodaření, v závěrečném účtu). Komentování položky 8901 k v závěrečném účtu JMK za rok 2013: K datu činil zůstatek na položce 31 tis. Kč, což je rozdíl mezi částkou 208 tis. Kč představující výši daně z přidané hodnoty v režimu přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění (tzv. reverse charge ), která byla finančnímu úřadu odvedena za prosinec 2012 v lednu 2013, a částkou 177 tis. Kč představující výši daně v režimu reverse charge za prosinec 2013, která byla odvedena správci daně v lednu Položka 8901 se nerozpočtuje! B) Rozpočtování výdajů v režimu PDP Režim PDP u stavebních prací přináší zvýšené nároky na rozpočtování těchto akcí. Skutečnost, že DPH není hrazena přímo dodavatelům, vede v řadě případů k tomu, že na příslušných výdajových položkách jsou rozpočtovány hodnoty pouze ve výši základu daně. Což v situaci: neuplatňování nároku na odpočet DPH z těchto plnění vede k vykazování této DPH na položce 5362 (u větších akcí tak na položce 5362 muže být velmi vysoká hodnota a v důsledku toho je podhodnocena příslušná výdajová položka základu daně) uplatňování nároku na odpočet DPH z těchto plnění vede k zobrazením takovému, kdy na výdajové RS základu daně není DPH zobrazena a následně potom není uplatněný odpočet adekvátně zobrazen na položce 5362.

25 Pohled na výdajovou stránku rozpočtu DSO realizujícího stavbu ČOV při uplatňování nároků na odpočet DSO / Třída / Seskupení položek / Schválený Rozpočet po Skutečnost Podseskupení položek / Položka rozpočet změnách (v tis. Kč) (v tis. Kč) (v tis. Kč) Svazek obcí Běžné výdaje Neinvestiční nákupy a související výdaje Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům a mezi peněžními fondy téhož subjektu Ostatní neinvestiční transfery jiným veřejným rozpočtům Platby daní a poplatků státnímu rozpočtu Výdaje z finančního vypořádání minulých let mezi krajem a obcemi Platy a podobné a související výdaje Kapitálové výdaje C) DPH v režimu PDP u dotací čerpaných limitkami Jak má celý systém fungovat, je popsáno ve Zprávách MF č. 5/2011. Podstatou je skutečnost, že jestliže má být DPH hrazeno z dotace limitkou, musí být převedeno z limitního účtu (MD 262 / D 231.yyyy RS základu daně) na běžný účet obce (MD / D 262), odkud je následně odvedeno v rámci zúčtování s FÚ za dané zdaňovací období DPH. D) DPH v režimu PDP a jeho proplacení u projektů OP ŽP Pokud je u projektů Operačního programu Životní prostředí DPH způsobilým výdajem projektu a je v režimu PDP, pak SFŽP uhradí dotaci na tento výdaj až v okamžiku, kdy je dané DPH vyrovnáno s finančním úřadem, tj. odvedeno v rámci příslušného daňového přiznání (speciální pokyny SFŽP, včetně zadání v BENEFILL) Udržitelnost projektů Řada realizovaných EU-projektů může do budoucna (v době požadované udržitelnosti projektu) vyžadovat vynaložení určitých finančních prostředků. Potřebu vynaložení těchto prostředků je třeba si uvědomovat a z pohledu finančních nástrojů hospodaření územních samosprávných celků je vhodné tuto potřebu kvantifikovat v rozpočtovém výhledu.