FINANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE

Transkript

1 MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA ÚSTAV FINANCÍ FINANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Vedoucí práce: Ing. Oldřich Šoba Vypracovala: Lenka Chytilová Brno 2009

2

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Finanční vzdělávání v ČR vypracovala samostatně s použitím literatury uvedené v seznamu. V Brně dne Lenka Chytilová

4 Poděkování Touto cestou bych chtěla poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Oldřichu Šobovi za vstřícný přístup, odborné rady a cenné připomínky, které mi při zpracování práce poskytl.

5 Abstrakt CHYTILOVÁ, L. Finanční vzdělávání v ČR. Bakalářská práce. Brno, Bakalářská práce se zabývá komparací finanční gramotnosti a finančního vzdělávání v České republice a ve Spolkové republice Německo. V práci je analyzován současný stav jednotlivých zemí, z nichž vychází možnosti zkvalitnění finančního vzdělávání v ČR. K realizaci návrhů jsou kvantifikovány náklady na jejich zavedení. Klíčová slova: finanční gramotnost, finanční vzdělávání, finanční trh Abstract CHYTILOVÁ,L. Financial education in the Czech Republic. Bachelor thesis. Brno, The bachelor thesis deals with the comparison of financial literacy and financial education in the Czech Republic and Germany. The thesis also analyses the present state of these two countries offering some possibilities of financial education enhancement in Czech Republic. The proposals concerning financial education enhancement are quantified with implementation costs. Key words: financial literacy, financial education, financial market

6 OBSAH 1. Úvod Cíl práce Metodika a struktura práce Teoretická část Základní pojmy v oblasti finanční gramotnosti a finančního vzdělávání Finanční gramotnost Finanční vzdělávání Priority a cílové skupiny finančního vzdělávání Analýza současného stavu v ČR Sebehodnocení úrovně finanční gramotnosti občanů ČR Praktické znalosti občanů ČR Zadluženost domácností a nárůst exekucí Úloha institucí zabývající se finančním vzděláváním v ČR Role subjektů veřejné správy Role vzdělávacích institucí Role médií Financování z EU Hlavní fondy Evropské unie Systém získávání finanční podpory Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Praktická část Komparace současného stavu finančního vzdělávání Metoda výuky finančního vzdělávání v Německu Programy finančního vzdělávání v Německu Dvoupilířová struktura finančního vzdělávání Systém budování finanční gramotnosti na školách Systém dalšího finančního vzdělávání spotřebitelů Financování z EU Diskuse Závěr Použité zdroje Literatura Internetové odkazy Seznam tabulek a grafů Seznam tabulek Seznam grafů Seznam použitých zkratek...50

7 1. Úvod V době rychle se rozvíjející ekonomiky se vzdaluje schopnost lidí účastnit se aktivně dění na finančním trhu. Postavení spotřebitele na trhu je oproti jejich poskytovatelům výrazně v nevýhodě. Nerovné podmínky omezují spotřebitele k aktivnímu využívání finančních produktů či služeb, díky snížené informovanosti a schopnosti prosazovat na trhu své zájmy, jsou ohroženou skupinou obyvatel. Ochrana spotřebitele je významná pro zajištění efektivnějšího fungování trhu, jako prevence předlužení a zamezení negativních sociálních jevů. Příčina selhání trhu vychází z informační asymetrie, která v sobě zahrnuje obtížný přístup k informacím a následně snížená schopnost informace vyhodnocovat. Klíčovým prvkem k ochraně spotřebitele je finanční vzdělávání, které zamezuje selhání trhu a vede ke zlepšené informovanosti spotřebitele na trhu. Přispívá tak k efektivnějšímu a stabilnějšímu fungování finančního systému a celkově k udržitelnému rozvoji ekonomiky. Ve Spolkové republice Německo již nějakou dobu existuje jistá forma finančního vzdělávání, lze se tak inspirovat zaběhlým systémem a v rámci možností jej v modifikované podobě využít taktéž v České republice. Implementace finančního vzdělávání sebou přináší značné finanční výdaje, jelikož po vstupu ČR do Evropské unie lze využít výhody, čerpat finanční prostředky z fondů EU, lze tak rozložit financování této problematiky

8 2. Cíl práce Cílem bakalářské práce je vyhodnotit současnou úroveň finanční gramotnosti a finančního vzdělávání v ČR. Na základě následné komparace s úrovní finanční gramotnosti a finančního vzdělávání v Německu navrhnout možnosti zkvalitnění finančního vzdělávání v ČR a kvantifikovat nákladovost jejich zavedení. Hlavní cíl je rozčleněn na čtyři dílčí cíle. Dílčí cíl 1: Dílčí cíl 2: Dílčí cíl 3: Dílčí cíl 4: Analýza současného stavu finančního vzdělávání a finanční gramotnosti v ČR. Analýza současného stavu finančního vzdělávání a finanční gramotnosti v Německu a následná komparace s ČR. Návrh na zlepšení úrovně finančního vzdělávání v ČR. Kvantifikace nákladovosti zavedení uvedených návrhů. V práci otestuji hypotézu: Úroveň finančního vzdělávání v ČR je na nižší úrovni než v Německu

9 3. Metodika a struktura práce V bakalářské práci bude využíváno metody analýzy a komparace pro relevantní srovnání úrovně finanční gramotnosti a finančního vzdělávání v ČR a Spolkové republice Německo (dále jen Německo) a stanovení doporučení pro ČR v této oblasti. Úvodní část bude představovat analytickou část celé práce, kde bude podrobným způsobem analyzován současný stav finančního vzdělávání a finanční gramotnosti v ČR, dále pak chod získávání peněžních prostředků z fondů EU. Předtím ovšem budou taktéž definovány základní pojmy z této oblasti. Další částí práce bude část komparativní, kde budou vyhodnoceny rozdíly v současném stavu finanční gramotnosti a finančního vzdělávání v ČR a Německu a budou navrhnuty změny v této oblasti v ČR a kvantifikovány očekávané náklady jejich zavedení, a to i souladem na možnosti čerpání prostředků ze zdrojů EU. Bude taktéž diskutován současný návrh MFČR v oblasti budování finančního vzdělávání v ČR. Výsledkem práce by bylo vyhodnocení aktuálního stavu finanční gramotnosti a finančního vzdělávání v ČR v komparaci s Německem a stanovení doporučení a návrhů pro zlepšení tohoto stavu a kvantifikace očekávaných nákladů zavedení těchto změn. V závěru práce by taktéž mělo dojít k zamítnutí nebo nezamítnutí zvolené hypotézy

10 4. Teoretická část Základem je definování pojmů týkajících se finančního vzdělávání. Následně analyzován současný stav v ČR z pohledu úrovně gramotnosti občanů a s tím související zadluženost domácností a nárůst exekucí. Bude definována úloha institucí zabývajících se finančním vzděláváním a popsán systém získávání finanční podpory z fondů EU Základní pojmy v oblasti finanční gramotnosti a finančního vzdělávání Finanční gramotnost Rezorty MF, MŠMT, MPO a ČNB, ve shodě se spotřebitelskými a profesními sdruženími zapojenými do činnosti Pracovní skupiny pro finanční vzdělávání, se na základě vzájemných konzultací a s využitím zahraničních zkušeností shodly na následující definici finanční gramotnosti: [24] Finanční gramotnost je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace. Finanční gramotnost zahrnuje tři složky: gramotnost peněžní, cenovou a rozpočtovou. Peněžní gramotnost představuje kompetence nezbytné pro správu hotovostních a bezhotovostních peněz a transakcí s nimi a dále správu nástrojů k tomu určených (např. běžný účet, platební nástroje apod.). Cenová gramotnost představuje kompetence nezbytné pro porozumění cenovým mechanismům a inflaci. Rozpočtová gramotnost představuje kompetence nezbytné pro správu osobního/rodinného rozpočtu (např. schopnost vést rozpočet, stanovovat finanční cíle a rozhodovat o alokaci finančních zdrojů) a zahrnuje i schopnost zvládat různé životní situace z finančního hlediska. Rozpočtová gramotnost zahrnuje vedle výše popsané obecné složky také dvě složky specializované: správu finančních aktiv (např. vkladů, investic a pojištění) a správu finančních závazků (např. úvěrů nebo leasingu). To předpokládá v obou případech orientaci na trhu různě komplikovaných finančních produktů a služeb, schopnost mezi sebou jednotlivé produkty či služby porovnávat a volit ty nejvhodnější s ohledem na konkrétní životní situaci

11 Finanční gramotnost je specializovanou součástí širší ekonomické gramotnosti, která navíc zahrnuje např. schopnost zajistit si příjem, zvažovat důsledky osobních rozhodnutí na současný a budoucí příjem, orientaci na trhu pracovních příležitostí, schopnost rozhodovat o výdajích apod. Nedílnou součástí finanční gramotnosti jsou také nezbytné makroekonomické aspekty a oblast daňová, a to zejména vzhledem k tomu, že se významně podílí na finančních zdrojích jednotlivců i domácností, a má tedy významný vliv na peněžní toky v soukromých financích. Finanční gramotnost jako součást ekonomické gramotnosti tvoří jednu ze složek tzv. klíčových kompetencí, tedy znalostí, dovedností a hodnotových postojů, které by měl občan mít, aby se dokázal uplatnit v současné společnosti. K finanční gramotnosti se dále pojí zvláště gramotnost numerická (z hlediska gramotnosti finanční se týká především finančních numerických úkonů), gramotnost informační (jako schopnost vyhledat, použít a vyhodnotit relevantní informace v kontextu) a gramotnost právní (jako orientace v právním systému, přehled o právech a povinnostech a také možnostech, kam se obrátit o pomoc). Rozvoj těchto kompetencí je současně prostředkem k vytváření a posilování politického, právního a ekonomického myšlení občanů. [20] Finanční vzdělávání Podle definice OECD je finanční vzdělávání proces, kterým finanční spotřebitelé a investoři: zlepšují své chápání finančních produktů a konceptů a s využitím instrukcí, informací a objektivního poradenství získávají dovednosti a důvěru pochopit finanční rizika a příležitosti, učí se přijímat správná finanční rozhodnutí, ví, kam mohou přijít pro rady, získají znalosti, jak podniknout další účinné kroky, které zlepšují jejich finanční situaci. [24] Priority a cílové skupiny finančního vzdělávání Aby byl proces finančního vzdělávání úspěšný, musí být zajištěno, aby jednotlivé vzdělávací aktivity dohromady pokrývaly všechny oblasti finančního trhu a aby nebyl opomenut některý sektor, problematika nebo skupina občanů. Z takto široce vymezeného předmětu zájmu je však možné na základě současného vývoje na trhu finančních produktů a služeb a jeho předpokládané roli v souvislosti s demografickými a sociálními změnami nalézt oblasti a skupiny, které si zaslouží větší pozornost všech subjektů participujících na snaze zvýšit úroveň finanční gramotnosti v České republice. Cílové skupiny dle fází životního cyklu Fáze bez zdrojů a závazků žáci Obvykle do let věku a jsou finančně závislí na rodičích

12 Fáze nízkých úspor studenti a mladí dospělí Mohou být, ale obvykle nebývají zcela nezávislí na rodičích, např. nemají stabilní příjmy a vlastní domácnost, osamostatňují se, poprvé trvale pracují, učí se samostatně hospodařit. Řeší vlastní bydlení, mohou být nezaměstnaní. Fáze půjček rodiny s dětmi Mladé rodiny, případně s malými dětmi, které často řeší otázku vlastního bydlení. Fáze investic samostatná domácnost Samostatné domácnosti lidí v ekonomicky aktivním věku, nebo rodiny, kterým odrostly děti. Fáze čerpání majetku lidé okolo důchodového věku Ekonomicky aktivní lidé ve věku cca let a výše, kteří by se měli připravovat na důchodový věk a lidé v důchodovém věku. Cílové skupiny dle specifické životní situace Předlužené domácnosti Domácnosti dlouhodobě neschopné splácet své dluhy. Skupiny se specifickými potřebami Např. imigranti, národnostní menšiny, domácnosti s nízkým příjmem, osoby se zdravotním postižením, lidé bez bankovních účtů apod. Skupiny ve specifické situaci Lidé, kteří řeší určitou specifickou, ale v zásadě obvyklou situaci, např. rozvod, nové manželství, ztrátu zaměstnání, nemoc, smrt blízké osoby, dědictví apod. [24] 4.2. Analýza současného stavu v ČR Ministerstvo financí zadalo v roce 2007 zpracování průzkumu na téma finančního vzdělávání. Cílem průzkumu bylo zejména zjistit postoje českých občanů k problematice finančního vzdělávání a míru jejich potřeby se v tomto směru dále vzdělávat. Průzkum byl realizován na 800-ti respondentech a svým pojetím navázal na obdobně zaměřené šetření, které na jaře roku 2006 nechala zpracovat Česká bankovní asociace. [24] Sebehodnocení úrovně finanční gramotnosti občanů ČR Podle definice finanční gramotnosti se největší část respondentů (35 %) ohodnotila známkou 3, stejné hodnoty dosahuje i průměrná známka za všechny dotázané. Sebehodnocení závisí především na dosaženém stupni vzdělání lépe se známkují lidé s VŠ, s vyššími příjmy domácnosti, soukromí podnikatelé. Celkem 45 % populace deklaruje (spíše neurčitě) schopnost orientace v nabídce konkrétních produktů na finančním trhu

13 Necelá třetina (29 %) přiznává, že úroveň znalostí jí brání ve využívání finančních produktů nejčastěji jde o investiční, dále o úvěrové a spořící produkty. Asi ¾ dospělé populace považují jak znalost pojmů, tak přímo vzdělávání a získávání nových informací z finanční oblasti za důležité. Většina dotázaných pokládá za užitečné vzdělávání dospělé populace v oblasti hospodaření s penězi. Pochopení pojmů a další vzdělávání vítají především lidé již informovaní, vzdělanější a mladší. Většina (81 %) respondentů se shoduje v tom, že ve škole znalosti pro orientaci v oblasti financí a bank nezískala. Téměř všichni (93 %) souhlasí s možností vyučovat základní pojmy z oblasti finančního světa na středních školách, necelá polovina by toto učivo směrovala již na základní školy. Většina populace preferuje pasivní formu případného dalšího vzdělávání ¾ mají zájem o čtení letáků, brožur, nebo článků na internetu, ⅔ by četly odborné přílohy v tisku nebo sledovaly specializované pořady v TV. Zájem účastnit se organizovaného finančního vzdělávání deklarují ¾ dospělé populace, a to v případě, že by bylo zcela zdarma a bez propagace konkrétního poskytovatele. Takové vzdělávání dospělých by měl zajišťovat stát (42 %) nebo finanční instituce (37 %). Čtvrtina domácností sestavuje pravidelně svůj rodinný nebo osobní rozpočet, další čtvrtina toto činí v případě plánování větších výdajů. Rozpočet si sestavují především lidé s dobrou informovaností v této oblasti, nejčastěji podnikatelé a zaměstnanci. Převážná většina se shoduje na potřebě vzdělávání dospělých i školních žáků v oblasti tvorby rodinného rozpočtu, investic a úvěrů. I v této oblasti jsou upřednostňovány informace z brožur, letáků, internetu, TV pořadů či odborných článků. [18] Praktické znalosti občanů ČR Při výběru spotřebitelského úvěru se největší část populace řídí výší roční úrokové sazby (34 %). V dalším sledu rozhodují s poměrně stejnou důležitostí důvěryhodnost poskytovatele (21 %), RPSN (19 %) a výše měsíční splátky (18 %). Dobře informovaní, vzdělaní spotřebitelé se častěji rozhodují kromě roční úrokové sazby i podle RPSN, naopak neinformovaní s nižším vzděláním spíše reflektují velikost měsíční splátky. Správnou míru inflace za loňský rok dokáže odhadnout necelá polovina (43 %) populace ČR. Ostatní ji odhadují vyšší nebo vůbec nedokážou stanovit. Správně určují zejména respondenti dobře informovaní a vzdělaní. Při porovnání výhodnosti výnosu 300 Kč nebo 15 % ze Kč určují správný postup ¾ dotázaných. Čtvrtina buď vůbec neví nebo se rozhoduje špatně. Schopnost správně odpovědět je opět daná informovaností, vzděláním a sociální pozicí

14 V případě přebytku Kč každý měsíc by se největší část respondentů rozhodla pro odložení této částky doma (37 %). Necelá třetina (30 %) by uložila peníze na účet do banky, pětina (22 %) by přebytek utratila a jen minimum dotázaných (8 %) by částku investovalo např. do podílových fondů nebo akcií. Schopnost zacházet s penězi promyšleně s cílem zvyšovat jejich hodnotu roste s vyšším stupněm vzdělání a tím i vyšším příjmem. Rovněž ti, kteří jsou dobře informováni a dokáží si finance rozplánovat prostřednictvím rodinného rozpočtu, jsou spíše schopni peníze investovat nebo alespoň uložit do banky. [18] Zadluženost domácností a nárůst exekucí V současné době je stále diskutovanější problematika předlužování. Důvody růstu zadluženosti českých domácností spočívají jak na straně příjemců peněz, tak na straně jejich poskytovatelů. Domácnosti změnily svůj náhled na zadluženost, v české společnosti se výrazně projevila orientace směrem ke konzumu, životní úroveň stoupla. Averze k dluhům, která byla součástí české mentality dlouhá desetiletí zpět, se v nové dekádě výrazně snížila. Růst životního standardu, za nímž stála rostoucí koupěschopnost vyvolaná přírůstky reálné mzdy, a také jen velmi pozvolný vývoj spotřebitelských cen do října 2007, vytvářely po většinu období pozitivní očekávání českých domácností. V takové situaci mělo úspěch i úsilí bank a ostatních finančních zprostředkovatelů s nabídkou peněz domácnostem v podobě úvěrů na bydlení i spotřebitelských úvěrů. Na straně poskytovatelů peněz nejen obchodních bank, ale i společností splátkového prodeje, družstevních záložen a leasingových společností se stále silněji prosazoval a později začal jasně dominovat silný marketing tlačící domácnosti do psychologických situací, kdy nemít jistý spotřební předmět znamená nebýt. [10] Zadluženost domácností v mld. Kč mld. Kč Rok Spotřebitelské úvěry Hypoteční úvěry Bankovní úvěry celkem Graf 1: Zadluženost domácností v mld. Kč Zdroj: ČNB, vlastní práce

15 Hlavní fáze úvěrového boomu připadá na období za pouhé tři roky se totiž podíl na HDP zvýšil o 9 p.b., když v roce 2004 představoval objem úvěrů celému sektoru domácností 11,5 % HDP v běžných cenách. V roce 2007 dosáhl objem peněz půjčených obchodními bankami segmentu domácnosti-obyvatelstvo 688,2 mld. korun, tj. 19,4 % HDP. Objemově činily v závěru roku 2007 úvěry celému segmentu domácností poskytnuté všemi finančními zprostředkovateli 1 875,3 mld. korun, nominální HDP ČR pak 3 551,4 mld. korun, tj. 24,6 % HDP. [10] Podíl dluhů domácností na HDP 25% 20% 15% 10% 5% 0% Rok Spotřebitelské úvěry/hdp Hypoteční úvěry/hdp Bankovní úvěry celkem/hdp Graf 2: Podíl úvěrů domácnostem na HDP Zdroj: ČNB, vlastní práce Institut soudních exekucí začal fungovat v roce 2001, od této doby je patrný neustálý nárůst počtu navržených exekucí. V roce 2007 bylo podle dostupných informací navrženo exekucí a zabaven majetek v hodnotě několika miliard korun. Vzhledem k roku 2006 narostl počet exekucí téměř o 40%. Velmi alarmující čísla hlásí exekutorská komora také za loňský rok, bylo nařízeno přes exekucí. [28] Tabulka 1: Statistika exekucí Rok Počet exekucí Meziroční nárůst Zdroj: Exekutorská komora ČR, vlastní práce 1 Kromě bank i družstevními záložnami a ostatními finančními zprostředkovateli (leasingové společnosti, společnostmi splátkového prodeje)

16 Nárůst exekucí Počet exekucí Rok Graf 3: Nárůst exekucí Zdroj: Exekutorská komora ČR, vlastní práce V roce 2007 se poprvé výraznou příčinou nárůstu počtu nově nařízených exekucí staly nesplácené úvěry u bankovních i nebankovních finančních institucí, řekl JUDr. Juraj Podkonický, Ph.D., bývalý prezident Exekutorské komory České republiky. Podle něj však i nadále přetrvává trend, kdy většina nově nařízených exekucí má svůj původ v drobných pohledávkách od věřitelů jako zdravotní pojišťovny, dopravní podniky, distributoři energií, vodárenství, telekomunikační operátoři a další.[28] 4.3. Úloha institucí zabývající se finančním vzděláváním v ČR Role subjektů veřejné správy Role Ministerstva financí (MF) v oblasti počátečního vzdělávání spočívá v podpoře procesu implementace finančního vzdělávání do rámcových vzdělávacích programů pro základní a střední vzdělávání vydávaných Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a navazujících školních vzdělávacích programů vydávaných řediteli škol a školských zařízení, a to zejména po obsahové stránce. V oblasti dalšího vzdělávání je úkolem MF jednak zajištění činnosti nezávislé skupiny, v rámci které bude umožněna diskuse a koordinace aktivit všech zainteresovaných stran v oblasti finančního vzdělávání, dále pak v roli odborného konzultanta obsahu projektů finančního vzdělávání dospělých. MŠMT odpovídá za stav, koncepci a rozvoj vzdělávací soustavy. Mezi jeho hlavní úkoly v základním a středním vzdělávání patří zejména vydání rámcových vzdělávacích programů, které jsou závazným východiskem pro tvorbu školních vzdělávacích programů. Činnost MPO se zaměřuje mj. na poskytování finanční podpory spotřebitelským organizacím formou dotací určených pro realizaci vybraných projektů, které řeší též problematiku finančního vzdělávání. MPO rovněž zajišťuje finanční podporu poradenské činnosti spotřebitelských organizací, především zaměřené na dospělé spotřebitele

17 Důležitá je také součinnost s MPSV, s ohledem na sociální zabezpečení, sociální práci v terénu, zaměstnanost a zaměstnatelnost, s Ministerstvem vnitra, které se zabývá prevencí kriminality, a s ČNB, mezi jejíž klíčové kompetence patří dohled nad celým finančním trhem. Vhodné se jeví rovněž zapojení obcí, resp. obecních úřadů. [24] Společný vzdělávací projekt finančních asociací, ČNB a Ministerstva financí: FinančníVzdělávání.cz Projekt společných www-stránek sdružuje profesní asociace a další subjekty působící na finančním trhu v ČR a je podporován jak Českou národní bankou, tak Ministerstvem financí ČR. Osvěta ve finančních záležitostech, kterou si klade za cíl, je šíření prostřednictvím neziskového vzdělávacího webu a zaměřuje se na přiblížení jak fungování finančních produktů, tak na přístupy k řešení potřeb, cílů a situací, které jsou nakonec s penězi vždy nějak spojeny. [14] Metodická příručka: Finanční gramotnost obsah a příklady z praxe škol Tato strategie byla připravena zejména Ministerstvem financí ČR a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR. V jejím rámci by měly být občanům poskytnuty potřebné informace, aby se mohli lépe orientovat ve finančních produktech či službách a aby mohli efektivně nakládat se svými finančními prostředky. Tato publikace je určena učitelům, aby se mohli seznámit s příslušnými poznatky. Je prvním krokem k tomu, aby finanční gramotnost mohla být promítnuta do výuky na základních a středních školách. Může být ale východiskem pro metodické zpracování učiva, tvorbu učebnic a dalších metodických pomůcek. Obsahuje problematiku týkající se hospodaření domácností, ceny, peníze, placení, finanční trh, finanční produkty a finanční plánování. [18] Role vzdělávacích institucí Vzdělávací instituce jsou nositeli nabídky vzdělávacích projektů, ať už se jedná o právnické osoby vykonávající činnost škol se státem garantovanými rámcovými vzdělávacími programy pro žáky, či vzdělávací instituce jiných zřizovatelů s vlastní nabídkou projektů pro vybrané cílové skupiny dospělé populace v rámci zvolených priorit finančního vzdělávání. [24] Občanské sdružení SPES Občanské sdružení SPES je sdružením založeným na pomoc lidem v obtížné majetkové situaci, do které se dostali v důsledku svého předlužení. Je také vzdělávací organizací, která chce svými projekty na středních školách a mezi ohroženými skupinami obyvatelstva přispívat k větší ekonomické gramotnosti české populace. Sdružení SPES nepomáhá lidem, kteří se dostali do spirály dluhů, finančně. Jeho cílem je poskytovat odborné rady, jak takovou situaci vyřešit vlastními silami a v mezích zákona. Kromě terénních pracovníků proto SPES spolupracuje s týmem právníků, ekonomů a psychologů, který umožňuje

18 Sdružení podívat se na problémy klienta celistvě. Prvním pilířem činnosti SPES je poradenství pro zadlužené domácnosti a to formou internetového poradenství. Další formou pomoci je osobní poradenství, které bylo zahájeno v rámci projektu Nic není zadarmo, který je realizován ve spolupráci s Krajským úřadem Olomouckého kraje. Druhým pilířem je vzdělávání široké veřejnosti a studentů středních škol. Připravují projekty finančního vzdělávání středoškoláků, ve kterých chtějí vysvětlovat základní principy hospodaření a upozorňovat na nástrahy finančního trhu. [26] Aisis, o. s.: Projekt: Rozumíme penězům Ve školním roce 2006/2007 uskutečnilo občanské sdružení AISIS za podpory GE Money bank ČR na základních školách pilotáž výukového programu Rozumíme penězům? zaměřeného na rozvoj finanční gramotnosti. [25] Cílem projektu je poskytnout pedagogickým pracovníkům ZŠ další vzdělávání v oblasti finančního vzdělávání (FV) jako budoucí nové tématické oblasti ŠVP (FV jako součást novely RVP ZV). Vzdělávací aktivity projektu účinně rozvíjí u pedagogických pracovníků dovednosti spojené s využíváním efektivních metod výuky práce s modelovými situacemi, kooperativní metody, problémové vyučování, prožitkové metody výuky, využívání výpočetní techniky ve výuce. Tyto metody podporují u dětí rozvoj klíčových kompetencí, pomáhají budovat kvalitní sociální vztahy a umožňují respektování individuálních možností a potřeb žáků. Cíle projektu na úrovni rozvoje kompetencí pedagogů: pedagogové škol absolvují semináře na zvýšení odborné kvalifikace v oboru matematika a její aplikace, v oboru člověk a svět práce a v oboru člověk a společnost a to prostřednictvím tématu finanční vzdělávání, propojují ve výuce různé vzdělávací obory a zaměřují výuku na praktickou použitelnost získaných vědomostí a dovedností, používají v souvislosti s výukou finančního vzdělávání výpočetní techniku. Projekt bude přínosný pro tyto skupiny: pedagogové zapojených škol tito získají vzdělávání v oblasti moderních výukových metod a FV, dále získají do svých řad specializované kolegy, na které se budou moci obracet v otázkách FV a efektivních metod výuky i v budoucnu, koordinátoři zapojených škol v rámci zapojených škol se vyberou vždy cca 2 pedagogové z každého sboru, kteří získají intenzivnější podporu a vzdělání budou na svých školách dále působit jako koordinátoři a specialisté. Budou se setkávat případně i meziregionálně s pedagogy dalších krajů, v nichž se bude projekt realizovat

19 Projekt má především u zapojených učitelů podpořit jejich schopnost rozvíjet samostatně své vzdělávací programy, týmově spolupracovat a využívat inovativních výukových metod. Projekt na atraktivním a potřebném tématu ukazuje pedagogickým pracovníkům jak implementovat reformu na své škole. [7] Arnošt nadační fond na podporu finančního vzdělávání Arnošt byl a je prvním nadačním fondem v ČR, který se zaměřuje na zlepšení finanční inteligence a podnikavosti mezi občany ČR, především dětmi. Navazujeme tím na evropské i celosvětové trendy v oblasti vzdělávání dětí pro 21. století. Posláním nadačního fondu je podporovat školní i celoživotní vzdělávání dětí a dospělých v oblastech ekonomické gramotnosti, kritického systémového a tvořivého myšlení. Zaměřuje se na tyto cílové skupiny: Děti na základních a středních školách, protože jim finanční vzdělání školy zatím neposkytují. Děti v dětských domovech, protože nemají přístup ani k naprostým základům finanční gramotnosti. Dospělé, kteří se zajímají o svou finanční samostatnost. Činnost je rozdělena na několik samostatných programů: Knihovna Sysla Arnošta - knihy, hry a metodické výukové materiály vhodné pro osvojení si ekonomické gramotnosti, tvořivého a systémového myšlení. Balíček finančních dovedností - základní sada vybavení pro jeden klub nebo školu. Obsahuje dostatečné množství učebnic, knih, her a výukových materiálů, takže si děti nemusejí kupovat svoje vlastní. Kluby Sysla Arnošta - vznikají jako dobrovolná zájmová sdružení dospělých i dětí, kteří se zajímají o svou finanční samostatnost. Společně se scházejí, hrají hry, zvou si hosty, vyhledávají a posuzují podnikatelské i investiční příležitosti a trénují své praktické dovednosti. [25] Projekt: Podpora tvorby a zavedení školních vzdělávacích programů s komponentou ekonomické gramotnosti. Projekt se zabývá ucelenou podporou školních vzdělávacích programů (ŠVP) škol, které chtějí integrovat do své výuky témata ekonomické gramotnosti. Požadavek vychází jak z nutnosti respektovat nové klíčové kompetence podle pojetí Rámcového vzdělávacího programu pro ZŠ, tak ze zájmu škol. Školy budou mít kvalitněji zpracovaná témata ekonomické gramotnosti ve formě jak vlastních metodik, tak i výukových materiálů

20 Projekt podpoří a realizuje řadu aktivit a materiálních výstupů: podpora tvorby ŠVP ve zmíněné oblasti průběžnými konzultacemi s řediteli a vybranými učiteli škol, vzdělání příslušných učitelů v oblasti ekonomické gramotnosti, vytvoření metodických materiálů pro učitele, resp. ředitele, realizace výukového serveru s didaktickými materiály a interaktivním prostředím. Projekt zohledňuje nefrontální výukové formy a zdůrazňuje potřebu prolínání témat ekonomické gramotnosti do řady vzdělávacích oblastí ( předmětů ) tak, aby žáci získali potřebné portfolio kompetencí ve více oborech (matematika, ekologie, informační a komunikační technologie, praktické činnosti atd.). [23] V rámci projektu byly vytvořeny tyto materiály, jedná se o Metodické listy k tématům ekonomické gramotnosti a Pracovní listy k tématům ekonomické gramotnosti. Pracovní listy jsou ve čtyřech vydáních a je v nich zahrnuta problematika financí. Partnerem projektu je Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta (Pedf UK) a však v důsledku dlouhodobého podfinancování humanitních oborů vysokých škol se Pedagogická fakulta dostala do nepříznivé ekonomické situace. Vzhledem k těmto problémům, ve kterých se Pedf UK v současnosti nachází, nelze očekávat nějaké přímé pokračování těchto aktivit na půdě této instituce. [28] KFP: Finanční svoboda Společnost KFP uvedla na český trh koncem roku 2008 stolní hru Finanční svoboda, která se rychle stala jedinečnou výukovou pomůckou jak v rukou finančních profesionálů, tak na školách a v českých domácnostech. Simulace reálného života české rodiny, pohybuje se na pomezí mezi hrou a výukovým kurzem, ověří si teoretické znalosti na praktických příkladech. Nenásilnou formou se naučí hospodařit se svými penězi. Zjistí, co se s jejich majetkem stane za 5, 10 nebo 30 let. U vědomí si jakou roli hraje pojištění, naučí se strategicky s nadhledem přemýšlet o svých osobních financích. Hra je založena na reálných datech, používají se v ní skutečné produkty, které se používají na finančním trhu v ČR. Zkušenosti, které získají při hře mohou jednoduše uplatnit v životě. [13] Česká národní banka Česká národní banka jakožto subjekt s výlučným a specifickým postavením na českém finančním trhu považuje oblast finančního vzdělávání mladé generace za velmi důležitou. Proto se rozhodla v této oblasti angažovat a podpořit intelektuálně i finančně vydání první ucelené učební pomůcky v oblasti ekonomické a finanční gramotnosti pro vyšší ročníky základních škol a nižší ročníky víceletých gymnázií. Jde o učebnici autorů Michala a Evy Skořepových Finanční a ekonomická gramotnost pro ZŠ a víceletá gymnázia manuál pro učitele, kterou doplňují dva pracovní sešity pro žáky. Pasáže, které se mohou některým učitelům zdát obtížnější, je možné si vyjasnit

21 během navazujících školení v zařízeních pro další vzdělávání pedagogických pracovníků za účasti autorů textu. [23] ČNB se rozhodla pro tuto učebnici také proto, že jde o první text na trhu, který plně odpovídá tzv. Rámcovému vzdělávacímu programu, kterého se školy musejí při výuce držet. Učebnice splňuje nejen nynější verzi tohoto programu, ale v předstihu vychází vstříc i připravované podobě, kterou pod označením Standardy finanční gramotnosti zveřejnilo společně MFČR, MŠMT a MPO. [27] Manuál je primárně míněn jako text pro výuku finanční gramotnosti žáků na školách. Jako zdroj posílení své finanční gramotnosti ho však samozřejmě můžou používat i rodiče žáků a ostatní dospělí. [23] Role médií Důležitou roli v rámci finančního vzdělávání hrají také veřejnoprávní a soukromá média, a to jak z pohledu vzdělávacích článků a pořadů, tak z pohledu poskytování informací z finanční oblasti. Pro zajištění efektivní spolupráce všech výše uvedených skupin subjektů v oblasti finančního vzdělávání je potřeba existence dlouhodobé nezávislé platformy, která by umožnila setkávání všech zainteresovaných subjektů, diskusi a výměnu informací, zkušenosti a koordinaci připravovaných aktivit. V současné době tuto platformu představuje Pracovní skupina pro finanční vzdělávání. [24] 4.4. Financování z EU Vstupem ČR do Evropské unie ( ) nastaly pro Českou republiku změny, tou pozitivní je možnost čerpání prostředků z fondů EU. Prostřednictvím regionální politiky Evropské unie, nazývané též politika hospodářské a sociální soudržnosti, se rozdělují finanční prostředky určené ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů, kterým čelí jednotlivé členské státy Hlavní fondy Evropské unie Politika hospodářské a sociální soudržnosti je naplňována prostřednictvím strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Strukturální fondy: Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF): Fond financuje především investiční projekty snižující nerovnosti v zaostávajících regionech či průmyslových oblastech, jde např. o zlepšení infrastruktury, budování čističek odpadních vod či výstavba silnic a železnic, podpora začínajícím podnikatelům, rozvoj a obnova sportovních areálů využitelných pro cestovní ruch, rekonstrukce kulturních památek, zavádění služeb elektronické veřejné správy

22 Evropský sociální fond (ESF): Fond financuje především neinvestiční projekty znevýhodněných regionů typu vzdělávání zaměstnanců, inovativní vzdělávací programy či zavádění moderních metod vzdělávání, rekvalifikace nezaměstnaných, speciální programy pro osoby se zdravotním postižením, děti, mládež etnické menšiny a další znevýhodněné skupiny obyvatel, rozvoj vzdělávacích programů včetně distančních forem vzdělávání, zvyšování kompetencí řídících pracovníků škol a školských zařízení v oblasti řízení a personální politiky, zavádění a modernizace kombinované a distanční formy studia, stáže studentů, pedagogů a vědeckých pracovníků v soukromém a veřejném sektoru apod. Fond soudržnosti (FS) Fond nazývaný taktéž Kohezní fond je na rozdíl od strukturálních fondů určený na podporu rozvoje chudších států, nikoli regionů. Fond financuje investiční projekty se zaměřením na dopravní infrastrukturu většího rozsahu a na ochranu životního prostředí. [16] Systém získávání finanční podpory Evropská unie se při realizaci kohezní politiky řídí schválenými Strategickými obecnými zásadami Společenství (SOZS), v nichž jsou definovány úkoly politiky hospodářské a sociální soudržnosti (HSS) pro období Každý členský stát vytváří svůj Národní rozvojový plán (NRP) popisující hlavní rozvojové problémy země. Jelikož nemusí vždy platit, že priority rozvoje státu odpovídají i prioritám celoevropské politiky soudržnosti dohodnutým všemi členskými státy EU na nadnárodní úrovni, musí se najít společný průnik NRP a SOZS. Dokumentem představujícím soulad dvou výše uvedených plánů a vymezujícím tak podobu realizace politiky HSS na území členského státu je Národní strategický referenční rámec (NSRR). Český NSRR popisuje strategické cíle, způsob řízení a koordinace politiky HSS v České republice, představuje systém finančních toků fondů EU v ČR a určuje české operační programy pro realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Každá členská země si dojednává s Evropskou komisí operační programy (OP), které jsou zprostředkujícím mezistupněm mezi třemi hlavními evropskými fondy (ERDF, ESF, FS) a konkrétními příjemci finanční podpory v členských státech a regionech. Česko si pro nynější období vyjednalo 26 operačních programů: osm z nich je zaměřeno tématicky (např. na dopravu, vědu a vzdělávání, zaměstnanost, životní prostředí), sedm se zaměřuje zeměpisně (na Středočeský kraj, Střední Moravu, Moravskoslezsko atd.),

23 ostatní OP umožňují přeshraniční, meziregionání a nadregionální spolupráci či zajišťují technické, administrativní a výzkumné zázemí realizace politiky soudržnosti. OP se dělí na prioritní osy, které konkrétněji vymezují, na co mohou být finance přidělené danému operačnímu programu vynaloženy. Prioritní osy se dále skládají z oblastí podpory, případně i z podoblastí podpory. Realizace politiky hospodářské a sociální soudržnosti (HSS) se řídí principem programování. Každý subjekt, jenž chce požádat o finanční podporu z fondů EU, musí předložit projekt řídicímu orgánu operačního programu v rámci výzvy, kterou uveřejní. Řídicími orgány operačních programů jsou u tématicky zaměřených OP resortní ministerstva; u územně vymezených OP regionální rady regionů soudržnosti, což jsou územní celky odpovídající jednomu nebo více českým krajům zřízené za účelem přijímání dotací z evropských fondů (v ČR jde o NUTS II). Projekty nejsou k financování vybírány nahodile, ale podle toho, zda pomáhají odstraňovat problémy identifikované ve strategických dokumentech. Zárukou tohoto přístupu jsou operační programy s prioritními osami sledujícími záměry politiky soudržnosti. Prospívá se tím ekonomice a společnosti v konkrétním regionu a zároveň i na celoevropské úrovni. Projekty mohou předkládat obce, kraje, ministerstva, podnikatelé, vlastníci dopravní infrastruktury, neziskové organizace, školy, výzkumná centra a další. [26] Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) je přímo určen pro oblast školství a dalšího vzdělávání, vzhledem k povaze mé práce a případných žádostí z ní plynoucích je tento operační program vhodný k financování návrhů na změnu v oblasti školství a dalšího vzdělávání. Připravilo a řídí jej Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR a je financován z Evropského a sociálního fondu. Jde o program na podporu rozvoje vzdělanosti, investic do lidského kapitálu, rozvoj znalostí, dovedností a kompetencí jednotlivců. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost je zaměřený na zkvalitnění a modernizaci systémů počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání, jejich propojení do komplexního systému celoživotního učení a ke zlepšení podmínek ve výzkumu a vývoji. [4] O podporu z tohoto operačního programu mohou žádat tyto subjekty: Školy a školská zařízení, organizace působící ve vzdělávání a kariérovém poradenství, instituce vědy a výzkumu, ústřední orgány státní správy a jimi řízené organizace, obce, města, kraje, nestátní neziskové organizace a další. [26]

24 Typy projektů V rámci OP VK je možné realizovat následující typy projektů: Individuální projekty (IP) Individuálním projektem je ucelený projektový záměr, který předkládá žadatel s cílem získat dotaci v rámci OP VK. Individuální projekt je realizován na celostátní nebo na regionální úrovni. a) národní příjemcem je MŠMT, b) ostatní příjemcem jsou kraje, obce, školy či další subjekty dle jednotlivých výzev. Grantové projekty (GP) Ucelený projektový záměr, který předkládá žadatel s cílem získat dotaci v rámci Globálního grantu. Projekt je realizován na území příslušného kraje. [4] Výběr a hodnocení projektů Po předložení a následné registraci žádosti o finanční podporu na základě výzvy k předkládání žádostí prochází každá žádost jednotlivými fázemi procesu hodnocení. Výběr žádostí probíhá při dodržení zásad transparentnosti, rovného přístupu a nediskriminace. Proces hodnocení žádosti se skládá ze čtyř fází, přičemž požadavkem pro postoupení žádosti do následující fáze je splnění požadavků fáze předchozí. Následně je celý proces hodnocení ukončen fází schvalování projektů. Jednotlivé fáze hodnocení jsou: 1. fáze hodnocení formální V první fázi hodnocení jsou po registraci žádosti hodnoceny formální náležitosti žádosti podle předem stanovených kriterií. 2. fáze hodnocení přijatelnosti Ve druhé fázi hodnocení je posuzován soulad žádosti s ohledem na základní podmínky výzvy k předkládání žádosti. 3. fáze hodnocení věcné Věcné hodnocení je prováděno na základě posuzování žádosti ve vztahu ke stanoveným výběrovým kriteriím. 4. fáze výběrová komise/expertní skupina OP VK Tuto fázi zajišťuje v případě grantových projektů a individuálních projektů tzv. individuální projekty ostatní výběrová komise. V případě individuálních projektů národních hodnocení zajišťuje Expertní skupina OP VK

25 Schvalování projektů Individuální a grantové projekty Na základě výsledků jednání výběrové komise/expertní skupiny OP VK schvaluje individuální projekty/grantové projekty Řídící orgán (ŘO)/ orgán kraje. Rozhodnutí ŘO/orgánu kraje o schválení projektu/neschválení projektu, které obsahuje i informace o výsledku věcného hodnocení, zasílá ŘO/ZS kraje žadateli. Výsledky výběrů (včetně celkových výdajů projektu a výše příspěvku ESF) jsou veřejně dostupné na webových stránkách a na webových stránkách příslušného kraje jako vyhlašovatele výzvy. Celková délka trvání celého procesu hodnocení a schvalování je v případě grantových projektů přibližně 5,5 měsíce a v případě individuálních projektů přibližně 5 měsíců od podání žádosti o dotaci. Pro OPVK je vyčleněno 1,83 mld., což činí přibližně 6,8 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 0,32 mld.. [26] Projekty financované z OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost obsahuje 5 prioritních os rozdělující operační program na logické celky, a ty jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpor, které vymezují, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. Příklady podporovaných aktivit v rámci jednotlivých prioritních os: Počáteční vzdělávání Na prioritní osu 1 je z fondů EU vyčleněno 612,1 mil., tj. 34 % alokace OPVK. Např. zavádění vyučovacích metod, organizačních forem a výukových činností včetně tvorby modulových výukových programů s důrazem na mezipředmětové vazby, které vedou k rozvoji klíčových kompetencí, rozšíření výuky v cizích jazycích na středních školách, propracování a rozšíření nabídky asistenčních služeb pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, vytvoření systému dalšího vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení a podpora tohoto vzdělávání s důrazem na odborné kompetence i kompetence vedoucí ke zvyšování manažerských schopností nutných pro další rozvoj škol a školských zařízení apod. Oblasti podpory: 1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení

26 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj Na prioritní osu 2 je z fondů EU vyčleněno 626,5 mil., tj. 35 % alokace OPVK. Např. inovace studijních programů na VOŠ a VŠ v souladu s požadavky znalostní ekonomiky a potřebami trhu práce, zapojení odborníků z praxe i ze zahraničí při vytváření a realizaci těchto programů, další vzdělávání učitelů, řídících pracovníků a administrativních pracovníků na VOŠ, další specifické odborné vzdělávání pracovníků výzkumu a vývoje, další vzdělávání pracovníků výzkumu a vývoje v oblasti řízení výzkumu a vývoje, podpora mobility pracovníků mezi výzkumnými institucemi a soukromým a veřejným sektorem, spolupráce mezi institucemi terciárního vzdělávání, výzkumnými a vývojovými pracovišti a podnikatelským a veřejným sektorem apod. Oblasti podpory: 2.1 Vyšší odborné vzdělávání 2.2 Vysokoškolské vzdělávání 2.3 Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji 2.4 Partnerství a sítě Další vzdělávání Na prioritní osu 3 je z fondů EU vyčleněno 289,9 mil., tj. 16 % alokace OPVK. Např. podpora vzdělávání v oblasti obecných a odborných kompetencí, vytvořit vzdělávací moduly zaměřené na podporu obecných kompetencí (jazykové a IT dovednosti, podpora podnikatelských dovedností, znalostí a dovedností v environmentální oblasti), rozvoj vzdělávacích programů pro vzdělávání dospělých ve školách a dalších vzdělávacích institucích, vzdělávání pedagogů, lektorů, řídících a organizačních pracovníků škol a dalších vzdělávacích a poradenských středisek v oblasti specializačního vzdělávání a vzdělávání pro udržitelný rozvoj apod. Oblasti podpory: 3.1 Individuální další vzdělávání 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání Systémový rámec celoživotního učení Na prioritní osu 4 je z fondů EU vyčleněno 227,1 mil., tj. 12 % alokace OPVK. Financovány jsou aktivity, které v oblasti počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání přispívají k vytváření systému celoživotního učení, a to na území celé ČR, tedy i v Praze. Oblasti podpory: 4.1 Systémový rámec počátečního vzdělávání 4.2 Systémový rámec terciárního vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji 4.3 Systémový rámec dalšího vzdělávání

27 Technická pomoc Na prioritní osu 5 je z fondů EU vyčleněno 72,4 mil., tj. 4 % alokace OPVK. Financování aktivit spojených s řízením programu, např. platy pracovníků zapojených do řízení OPVK, administrace a hodnocení projektů, monitoring projektů a programu, zpracování studií a analýz, publicita programu, podpora schopnosti potenciálních příjemců čerpat finanční prostředky Oblasti podpory: 5.1 Řízení, kontrola, monitorování a hodnocení programu 5.2 Informovanost a publicita programu 5.3 Absorpční kapacita subjektů implementujících program [4]

28 5. Praktická část V této části budou vyhodnoceny rozdíly v současném stavu finanční gramotnosti a finančního vzdělávání v ČR a Německu. V důsledku této komparace pak budou navrhnuty změny v této oblasti v ČR a kvantifikovány očekávané náklady jejich zavedení a to i souladem na možnosti čerpání prostředků ze zdrojů EU Komparace současného stavu finančního vzdělávání Zdá se, že v některých členských státech EU (Spojeného království, Rakouska, Nizozemska a Itálie) včetně Německa, je poskytování finančního vzdělávání zvlášť silně zakotveno. V mnoha jiných zemích (včetně Řecka, Bulharska a Lotyšska) je činnost v této oblasti pouze omezená, pokud vůbec existuje. [9] Nedá se přesně stanovit od jaké doby je finanční vzdělávání v Německu bráno za oficiálně zahájené, ale má asi 15-ti letou tradici. Vzhledem k problémům jako je neznalost a neochota učitelů se této problematice věnovat poskytují proto finanční vzdělávání neziskové organizace jako je charita či červený kříž. Existuje také ucelená síť poraden pro dlužníky, které mají na starosti jednotlivé školy, kam každoročně přicházejí a realizují přednášky finančního vzdělávání pro studenty ve věku let (9-10 třída). Přednášky jsou koncipovány do 4 hodin po 2 dnech. Neziskové organizace se zaměřují zejména na dospívající studenty, z důvodu disponování s vlastními peněžními prostředky a blízké možnosti uzavírání smluv např. o úvěrech. Finanční vzdělávání je realizováno pomocí her, používají mnoho metodických pomůcek, jako např. kartičky na konzum, vytvářejí plán hospodaření a na závěr hrají stolní hru, která je založena na principu Monopolu. Vzhledem k dlouholeté tradici finančního vzdělávání v Německu, je tedy zřejmé, že úroveň těchto služeb je na vyšší úrovni než u nás, zejména z důvodu delšího působení na trhu a vytvoření tak uceleného propracovaného systému. V Německu je velice dobře utvořený systém tvořený neziskovými organizacemi, tvořený zejména charitou a červeným křížem, které obhospodařují tuto oblast na dobré úrovni. Do systému vzdělání jsou zapojeny také banky, které nabízejí í svoji odbornou pomoc, ale také zejména finanční podporu. V ČR je finanční vzdělávání teprve v počátcích, tomu odpovídá i nižší úroveň. Ovšem v posledních letech se zdá, že se snažíme dohnat vyspělejší země a vylepšit si povědomí o oblasti financí. U nás neexistuje žádný ucelený a propojený systém jako tomu je u našich západních sousedů ve formě neziskových organizací. Projekty, které u nás běží jsou

29 samostatně zastupované jednotlivými institucemi, ale chybí nějaké propojení a kooperace mezi sebou. Je dobré, že se o vzdělávání v Německu zajímají jiné instituce než jsou samotné školy, na kterých poté výuka probíhá z důvodu oživení tohoto předmětu pro studenty či žáky. Žáci tak mají možnost seznámit se s novými lidmi, odborníky a vyzvědět zajímavé informace z praxe, což by se od svých vyučujících nenaučili. Myslím, že je to i více zábavné a motivující Metoda výuky finančního vzdělávání v Německu Preventivní bloky se odehrávají v prostorách školy a konají se ve čtyřech 45-ti minutových vyučovacích hodinách a to konkrétně ve dvou dnech. Čtyři části preventivní práce mají následující strukturu: První pracovní část První část preventivní práce má především seznamovací charakter. Důležité je zaujmout mladé lidi a také je motivovat ke komunikaci a spolupráci s pracovníkem. První díl má následující obsah: představení pracovníka a organizace, hra kartičky otázky na konzum (mobily, značkové věci), diskuse o vlastních výdajích, zprostředkování dat, čísel a faktů o zadlužení a předlužení, pojmenování kritických životních fázi dotazování se na kritické životní události které mohou vést od zadlužení k předlužení. Druhá pracovní část Jeho obsah je následující: film může ukázat zábavnou formou hodně rozličných témat: kritické životní události, téma ručení a jeho následky a tak dále, vysvětlení průměrného měsíčního čistého příjmu ve vybraných povoláních, poradce ukazuje zákonné odtahy z hrubého příjmu a objasnění realistických budoucích čistých příjmů, chod poradny pro dlužníky stručná náplň práce, vysvětlení, jak odborná práce v poradně může omezit následky předlužení, i když úspěšné oddlužení není hned možné, rozdělení příslušných materiálů a brožůrek. Třetí pracovní část Třetí díl prevence probíhá v jiném dni. Na začátku bude dán prostor účastníkům a jejím otázkám, tomu co pro ně bylo nedostatečně vysvětleno, nebo o čem by rádi věděli něco více. Třetí pracovní část má následující náplň: