DIDAKTICKÉ METODY PRO VÝUKU CESTOVNÍHO RUCHU NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH

Transkript

1 DIDAKTICKÉ METODY PRO VÝUKU CESTOVNÍHO RUCHU NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH Manuál pro učitele Kolektiv autorů Tato publikace byla vytvořena pro projekt Integrovaného operačního programu s názvem,,marketingové aktivity ke zvýšení povědomí o domácím cestovním ruchu registrační číslo: CZ.1.06/4.1.00/ a CZ.1.06/4.1.00/

2 DIDAKTICKÉ METODY PRO VÝUKU CESTOVNÍHO RUCHU NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH Pro agenturu CzechTourism v rámci plnění zakázky Vytvoření didaktických metod pro výuku cestovního ruchu na školách připravil AHOL Vyšší odborná škola, Ostrava Autoři: RNDr. Ivana Ašmerová, Mgr. Tereza Pavlíčková, Mgr. Libor Pavlíček, Mgr. Bc. Pavla Sztulová, Mgr. Stanislava Špirková, Ing. Ludmila Tkáčová Odborní poradci: PeadDr. Svatava Kubicová, CSc., Mgr. Bc. Miriam Lacinová

3 OBSAH 1. Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku Studijní text Charakteristika cestovního ruchu Význam cestovního ruchu Typologie cestovního ruchu Turistické atraktivity v ČR Náměty na projekty Otázky a odpovědi Turistický potenciál regionů Studijní text Turistický potenciál Památková péče a její vztah k cestovnímu ruchu Ochrana přírody a její vztah k cestovnímu ruchu Rajonizace České republiky z hlediska cestovního ruchu Potenciál cestovního ruchu turistických regionů a oblastí České republiky Slovník cizích pojmů Náměty na projekty Otázky a odpovědi Vztah místních obyvatel k návštěvníkům Studijní text Vymezení a základní pojmy Analýza požadavků návštěvníků Proč domácí cestovní ruch? Několik zásad pro vytváření přívětivého prostředí Náměty na projekty Otázky a odpovědi Odpovědné cestování Studijní text Podstata cestovního ruchu jako společensko-ekonomického fenoménu Cestujeme s cestovní kanceláří a individuálně Obecná a specifická pravidla v cestování Jiný kraj, jiný mrav Odpovědné cestování vůči životnímu prostředí a kultuře Shrnutí Náměty na projekty Otázky a odpovědi Cestování a internet Studijní text Využití internetu a vyhledávání informací českými uživateli Využití internetových vyhledávačů Ukázka fulltextového vyhledávání na internetu Jak vytvořit zajímavou prezentaci Předpoklady kvalitní webové stránky Využití moderních komunikačních kanálů Náměty na projekty Otázky a odpovědi Základní data a fakta o cestovním ruchu v ČR Studijní text

4 6.1.1 Hodnocení národního hospodářství Důvody k měření ekonomické vyspělosti státu Podíl cestovního ruchu na vytváření ekonomického prostředí Turistický satelitní účet Analýza ekonomických ukazatelů v oblasti cestovního ruchu Co všechno ještě víme o cestovatelských zvyklostech Čechů v tuzemsku? Náměty na projekty Otázky a odpovědi Průvodcovská činnost, komentovaná procházka místními atraktivitami Studijní text Vymezení pojmu Průvodcovská činnost Druhy průvodcovské činnosti Možnosti vzdělávání průvodců Profesní organizace průvodcovské činnosti Průvodce cestovního ruchu všeobecné podmínky pro práci Příprava průvodce cestovního ruchu na akci Zásady výkladu průvodce Metodika práce průvodce cestovního ruchu v terénu Náměty na projekty Otázky a odpovědi Doporučená literatura Literatura Internetové zdroje: Pracovní sešity Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku Turistický potenciál regionů Vztah místních obyvatel k návštěvníkům Vytvoření didaktických metod pro výuku cestovního ruchu na školách Vytvoření didaktických metod pro výuku cestovního ruchu na školách Základní data a fakta o cestovním ruchu v České republice Průvodcovská činnost, komentovaná procházka místními atraktivitami Metodické listy Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku Turistický potenciál regionů Vztah místních obyvatel k návštěvníkům Vytvoření didaktických metod pro výuku cestovního ruchu na školách Vytvoření didaktických metod pro výuku cestovního ruchu na školách Základní data a fakta o cestovním ruchu v České republice Průvodcovská činnost, komentovaná procházka místními atraktivitami Didaktické pokyny Cíle Soubor studijních a učebních materiálů Soubor metod výuky Projektová výuka Problémová výuka Diskusní metody Didaktické hry Aplikace projektové výuky Modelový příklad pro základní školu Modelový příklad pro střední školu

5 Úvod Vážené kolegyně, vážení kolegové! Právě otevíráte publikaci, jejímž posláním je poskytnout učitelům základních a středních škol všeobecného zaměření obsahové i didaktické materiály pro výuku cestovního ruchu. Publikace byla zpracována s cílem posílit úroveň povědomí o domácím cestovním ruchu v rámci projektu Marketingové aktivity ke zvýšení povědomí o domácím cestovním ruchu, jehož součástí je i kampaň Dovolená v Česku to letí! Cestovní ruch se v současnosti vyučuje pouze na školách, které mají ve své výukové nabídce vzdělávací programy zaměřené na cestovní ruch, přitom jde o obor, který představuje v současné době jedno z největších a nejrychleji se rozvíjejících odvětví světové ekonomiky. Jeho příjmy jsou vyšší než příjmy z automobilového průmyslu, vytváří nová pracovní místa. Manuál, který Vám předkládáme, nabízí zajímavá témata pro výuku, tvorbu žákovských projektů či školních exkurzí. Všechny materiály jsou koncipovány tak, aby je učitelé mohli využít hned v několika oblastech rámcového vzdělávacího plánu (např. Člověk a jeho svět, Člověk a příroda, Výchova demokratického občana, Výchova k myšlení v evropských souvislostech). Univerzálnost a zároveň komplexnost materiálu umožňuje to, aby si učitel mohl zvolit téma, které může ve svém předmětu využít inovovat vzdělávací proces. Vybírat si bude moci ze sedmi vzdělávacích modulů s doporučeným rozsahem tří vyučovacích hodin, eventuálně půldenního projektového dne. Výuka postupuje od seznámení se s tématem přes prezentaci žáků až po trénink nových znalostí a shrnutí učiva. Modul zahrnuje veškeré podklady: učivo samotné s vizualizací ve formě powerpointové prezentace, otázky a odpovědi na upevnění a prověření učiva, náměty projektových prací, didaktické pokyny, doporučenou literaturu a internetové zdroje s krátkou charakteristikou, pracovní listy pro žáky a metodické listy pro učitele.

6 Příručka byla za spolupráce vybraných základních a středních škol Moravskoslezského kraje testována a na základě jejich návrhů a připomínek upravena. Byl vytvořen takový soubor textů, námětů a návodů, které budete moci okamžitě využívat, ale v případě potřeby si je můžete dotvářet a upravovat podle vlastních pedagogických zkušeností a potřeb jednotlivých škol. Publikace je rozdělena do tří kapitol: První, nejrozsáhlejší, obsahuje popis vzdělávacích modulů včetně výukových textů, námětů na projekty a podkladů pro procvičování učiva. Druhá kapitola obsahuje pracovní sešit, který je souborem sedmi pracovních listů, uspořádaných podle jednotného schématu: problémové úkoly, hry a metodický materiál pro učitele. Obsahem třetí kapitoly jsou didaktické pokyny pro učitele. Věříme, že tato publikace se pro vás stane dobrým průvodcem ve výuce cestovního ruchu a to srozumitelnou zábavnou formou. Autoři

7 1. Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku Kód modulu: 1 Nominální délka: Cílová skupina: Tři vyučovací hodiny Žáci základní a střední školy Stručná anotace vymezující cíle: Modul je koncipován jako součást posílení úrovně povědomí o turistických atraktivitách na území České republiky, které přitahují nejen domácí, ale i zahraniční turisty. Cílem modulu je, aby žáci měli přehled o druzích a typech cestovního ruchu, aby věděli o jedinečných atraktivitách, které se nacházejí pouze na území České republiky, aby rozpoznali dopady cestovního ruchu na celé národní hospodářství a především na životní úroveň obyvatelstva a životní prostředí. Po ukončení výuky modulu žáci: budou se umět orientovat v druzích a typech cestovního ruchu, budou mít přehled o turistických atraktivitách v České republice, rozpoznají výhody a rizika, která s sebou cestovní ruch přináší. Obsah modulu Charakteristika cestovního ruchu Význam cestovního ruchu Typologie cestovního ruchu Turistické atraktivity v České republice Doporučené postupy výuky Projektová výuka, problémové úlohy, diskusní metody - brainstorming a brainwriting a didaktické hry. Doporučené postupy výuky, popis metod a forem, rozlišení pro základní a střední školu je obsahem I. kapitoly tohoto materiálu s názvem Didaktické postupy. 1

8 Použité učební pomůcky PC a dataprojektor, vizualizér, powerpointová prezentace, flip chart, tabule, atlasy, mapy, informační letáky a propagační materiály, materiály zpracované autory projektu a žáky v průběhu realizace projektu. Způsob ukončení Prezentace projektů, diskuze, vypracované úkoly v pracovních listech. 1.1 Studijní text Charakteristika cestovního ruchu Vymezení pojmu cestovní ruch a odvětví cestovního ruchu Cestovní ruch turismus (angl. tourism), dnes právem často označovaný přímo za turistický průmysl, tvoří rovněž nesmírně široký komplex činností a podílí se na něm celá řada subjektů. Cílem tohoto oboru je umožnit, organizovat a zpříjemnit občanům cestování, ať již rekreační či poznávací. Hlavním subjektem je v cestovním ruchu cestující občan. K uspokojení jeho přání a potřeb se postupně vytvořila celá široká škála profesí a profesionálních podnikatelských subjektů. Šíře oboru cestovního ruchu tak ve svých ekonomických souvislostech přináší značný multiplikační efekt. (Zdroj: Ing. Marie Vitáková Využití kulturních a přírodních památek pro CR) Definice cestovního ruchu podle UNWTO (United Nations World Tourism Organization Světová organizace cestovního ruchu): Cestovní ruch je činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa). Cestovní ruch (CR) je mnohostranným odvětvím, které zahrnuje dopravu, turistická zařízení, poskytující ubytování a stravování, služby cestovních kanceláří a agentur, průvodcovské služby, turistické informační systémy a další infrastrukturu či další služby cestovního ruchu. Odvětví cestovního ruchu patří mezi nejvýznamnější součásti národní i světové ekonomiky. 2

9 1.1.2 Význam cestovního ruchu Cestovní ruch je rovněž ukazatelem životní úrovně obyvatelstva. Společenské funkce cestovního ruchu: podílí se na všestranném rozvoji osobnosti, umožňuje obnovu duševních a fyzických sil odpočinek, je nástrojem preventivně léčebného působení, slouží k účelnému využití volného času, pomáhá vytvářet nový životní styl přenosem zvyků a návyků z jiných zemí nebo oblastí, slouží jako nástroj vzdělávání a kulturní výchovy člověka, přispívá k vzájemnému poznání a porozumění mezi lidmi, motivuje k získávání jazykových znalostí, vědecko-informační funkce výměna informací, vědeckých poznatků (kongresová turistika), ekonomické funkce vytváří řadu pracovních příležitostí, vliv zahraničního cestovního ruchu na platební bilanci státu. Cestovní ruch jako součást světové ekonomiky CR tvoří významnou složku světové ekonomiky i hospodářství jednotlivých států. V některých oblastech tvoří hlavní zdroj příjmů obyvatel. Ve 20. století se stal běžnou součástí životního stylu mnoha lidí, zejména ve vyspělých zemích. Na jedné straně je zdrojem přínosů, které jsou závislé na vložených nákladech. Jako s každým druhem podnikání, i s cestovním ruchem jsou však na straně druhé spojena určitá rizika a negativní jevy, zejména v podobě škod na životním prostředí. Klíčový význam cestovního ruchu pro Evropu: CR se podílí přímo 5 % a nepřímo 10 % na evropském HDP V roce 2008 cestovalo po Evropě 488 milionů turistů TOP 7 nejnavštěvovanějších turistických zemí v roce 2008: Francie, Španělsko, Itálie, Velká Británie, Ukrajina, Turecko a Německo Přímo v CR pracuje 7-8 milionů Evropanů. Zdroj: EUROSTAT, UNWTO 3

10 Přínosy cestovního ruchu lze hodnotit z hlediska: ekonomického (tvorba nových pracovních příležitostí, zdroj kapitálu, obnova stávajícího bytového fondu, podněcuje rozvoj řemesel atd. celkově tak zvyšuje konkurenceschopnost daného území, posiluje hospodářsky slabá a postižená území), sociálního (zlepšení vybavenosti a úrovně veřejných služeb, oživení folklóru a místních tradic umožňuje zvýšit kvalitu života a životní úroveň v místě), environmentálního (zvýšení odpovědnosti návštěvníků k životnímu prostředí, využívání regionálního přírodního, kulturního a historického potenciálu cestovní ruch zabezpečuje stabilitu životního prostředí). Náklady související s rozvojem cestovního ruchu: náklady na infrastrukturu (vodovody, kanalizace, elektrifikace, telekomunikace, silniční a železniční síť, letiště), náklady na energii, náklady na likvidaci odpadů. Rizika cestovního ruchu: škody na životním prostředí zejména při překročení únosné míry návštěvnosti (škody prostřednictvím činností a chování návštěvníků znečišťování vody, půdy, ovzduší, hluk, lesní požáry, devastace flóry a fauny, poškozování památek, problémy spojené s likvidací odpadu), socio-kulturní změny lokality (změny životního stylu místních obyvatel, změna systému hodnot, střet kultur ohrožení jejich původního způsobu života, sociální stres). Cestovní ruch znamená pro každou lokalitu příležitost, ale zároveň i ohrožení. Příležitosti a ohrožení se projevují jak ve sféře ekonomické, tak i sociální a v oblasti životního prostředí. Příležitosti znamenají pro lokalitu určité šance, které lze využít, ohrožení naopak představují problémy, jichž je třeba se vyvarovat. Působení cestovního ruchu na životní prostředí Jako každá hospodářská činnost i cestovní ruch znečišťuje životní prostředí. V důsledku nadměrné koncentrace turismu dochází ke znehodnocování rekreačního potenciálu krajiny se všemi negativními 4

11 jevy, jakými jsou hluk, znečišťování vody a ovzduší, devastace flóry a fauny, poškozování památek, problémy spojené s likvidací odpadů. Příliš jednostranná orientace na masový cestovní ruch může vést ke značné zranitelnosti hospodářského rozvoje v daném regionu. Udržitelný cestovní ruch Udržitelný je takový cestovní ruch, kdy aktivity poskytovatelů služeb návštěvníkům a vlastní aktivity návštěvníků ovlivňují místní komunitu, místní ekosystémy a biosféru pouze tak, že nevratně nemění místní komunitu, místní ekosystémy a biosféru a neomezují tak funkce biosféry a lidské aktivity v budoucnosti. Zdroj: PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu, Udržitelnost cestovního ruchu je vymezována ve vztahu k místní komunitě, k zájmům podnikatelských subjektů, k zájmovým skupinám, k přírodnímu a sociokulturnímu dědictví, k přírodnímu a sociokulturnímu prostředí, pouze výjimečně ve vztahu k přírodě. Udržitelnost cestovního ruchu je vymezována nejen definicemi, ale také deklarativně ve formě etických kodexů, chart a specificky také v Agendě 21 pro cestovní ruch vydané Světovou radou cestovního ruchu (World Travel & Tourism Council - WTTC), UNWTO a Rady Země. Tyto principy nezávisí na druhu cestovního ruchu, jsou uplatnitelné v jeho každé kategorii. To znamená, že trvale udržitelný cestovní ruch není jedna z kategorií cestovního ruchu (jako například venkovský cestovní ruch, poznávací cestovní ruch, rekreace u moře apod.), ale je to přístup k cestovnímu ruchu jako takovému. Jednotlivé kategorie cestovního ruchu můžeme dělat trvale udržitelné i netrvale udržitelné Typologie cestovního ruchu Cestovní ruch se v každodenní praxi projevuje v různých druzích a formách, které se neustále vyvíjejí a obohacují v závislosti na poptávce účastníků cestovního ruchu a možnostech nabídky. Rozeznáváme tedy druhy a formy cestovního ruchu. Druhy cestovního ruchu - druhy jsou stanoveny na základě způsobu realizace. Formy cestovního ruchu určujeme na základě motivace účasti na cestovním ruchu. Druhy cestovního ruchu: 1. dle místa realizace a) domácí cestovní ruch = aktivity spojené s účastí občanů dané země na cestovním ruchu v rámci jejího území, b) zahraniční cestovní ruch 5

12 souhrn aktivit spojených s příjezdem občanů ze zahraničí do dané země = příjezdový cestovní ruch (incoming), souhrn aktivit spojených s občany ze zahraničí danou zemí projíždějících = tranzitní cestovní ruch, souhrn aktivit spojených s výjezdem občanů dané země do zahraničí = výjezdový cestovní ruch, c) vnitrostátní cestovní ruch = aktivity spojené s domácím a příjezdovým cestovním ruchem, d) národní cestovní ruch = aktivity spojené s domácím a výjezdovým cestovním ruchem, e) světový cestovní ruch = veškerý cestovní ruch spojený s překročením hranic. 2. dle vztahu k platební bilanci a) příjezdový cestovní ruch = aktivity spojené s příjezdem občanů ze zahraničí do dané země, => aktivní cestovní ruch (dovoz deviz), b) tranzitní cestovní ruch = aktivity spojené s tranzitem zahraničních osob přes danou zemi, => část aktivního cestovního ruchu, c) výjezdový cestovní ruch = aktivity spojené s výjezdem občanů dané země do zahraničí, =>pasivní cestovní ruch (vývoz platebních prostředků), 3. dle délky pobytu a) krátkodobý cestovní ruch = do 3 dnů -> zahrnuje 2 přenocování, b) dlouhodobý cestovní ruch = déle než 3 dny a kratší než 1 rok nebo 6 měsíců, 4. dle způsobu zabezpečení a) organizovaný cestovní ruch = účast zajišťována prostřednictvím cestovní kanceláře nebo jiného zprostředkovatele, b) neorganizovaný cestovní ruch = účast si zajistí účastník sám, 5. dle způsobu účasti a formy úhrady nákladů na účast a) volný cestovní ruch (komerční) = účastník si hradí účast sám, jeho účast není ničím podmíněna, b) vázaný cestovní ruch (nekomerční) = účastník hradí pouze část nákladů, ostatní hradí zaměstnavatel, pojišťovna, účast je podmíněna splněním určité podmínky (zdravotní pojištění, členství v odborech). Formy cestovního ruchu: 1. rekreační forma cestovního ruchu = primární forma cestovního ruchu, spojená s obnovou duševních a fyzických sil účastníka cestovního ruchu, 6

13 2. kulturně poznávací forma cestovního ruchu = spojená s rekreační formou, cílem je návštěva historických objektů a kulturních akcí; význam pro úroveň vzdělanosti osob, převládá v příjezdovém cestovním ruchu do České republiky, 3. lázeňsko-léčebná forma cestovního ruchu = rekreační a léčebné pobyty v lázních, v České republice význam pro DCR (domácí cestovní ruch) i pro incoming, 4. sportovně-rekreační forma cestovní ruch = sportovně zaměřené pobyty -> vodní sporty, cykloturistika, lyžování, pěší turistika Česká republika má jedny z nejkvalitněji značených a udržovaných turistických cest v Evropě, 5. formy cestovního ruchu spojené s profesními motivy (business tourism) = např. kongresová turistika, aktivity spojené s účastí na veletrzích a výstavách, obchodní cesty a incentivní turistika (= turistika za odměnu, za poznáním nebo např. pobyty delegátů hrazené cestovní kanceláří v místě, kde budou později provádět turisty), 6. seniorská forma cestovního ruchu = velmi důležitá pro Českou republiku, ve světě má tento typ turistiky značnou dynamiku, senioři jsou vyhledávaná turistická klientela, 7. mládežnická forma cestovního ruchu (youth tourism) = klientela s perspektivou pozdějších opakovaných cest, 8. venkovská turistika, agroturistika, ekoturistika = význam regionálně, s ohledem na ekologickou a regenerační funkci pro lidi, 9. cestovní ruch mimo veřejné formy = chataři, chalupáři (v České republice velmi časté, je to tradice s kořeny z dob první republiky) nebo bezplatné ubytování u příbuzných a známých, 10. ostatní formy cestovního ruchu = náboženská, lovecká, dobrodružná, nákupní, industriální turistika. Zajímavé formy cestovního ruchu v České republice: zdravotní turistika (medical tourism, health tourism) Česko je vyhledávanou destinací také pro zdravotní zákroky (plastická a estetická chirurgie, stomatologie, reprodukční turistika). kulinářská turistika (culinary tourism) velký nástup v Česku, snaha obnovit původní českou gastronomii. Restaurace označené logem Czech Speciále nabízejí pravé české a moravské speciality. dark tourism - cestování na místa spojená s tragédií nebo neštěstím (např. Terezín, věznice národů na Špilberku v Brně, bojiště bitvy u Slavkova apod.). filmový cestovní ruch cestování na místa, kde se odehrávaly americké velkofilmy (např. zámek Kroměříž Amadeus, Tiské skály Letopisy Narnie, 7

14 Karlovy Vary James Bond:_ Casino Royale), ale i české pohádky (Telč Pyšná princezna, Z pekla štěstí, Švihov Popelka). gay and lesbian tourism Praha a Česko patří mezi nejtolerantnější země Evropy, G/L patří mezi movitou klientelu, tzv. růžové peníze utrácejí za cestování, kulturu, zážitky. voluntary tourism cestování dobrovolníků. Kombinuje poznání a dobrovolnickou práci, přitahuje především mladé. V Česku je spojeno hlavně s výpomocí v zemědělských usedlostech Turistické atraktivity v ČR Atraktivity jsou jednotlivé zvláštnosti, které činí konkrétní oblast pro cestovní ruch přitažlivější (například svou ojedinělostí). Atraktivity mohou být např.: přírodní - do značné míry neměnné a uplatňují se zpravidla v rozsáhlejších areálech, společenské - uspokojují hlavně poptávku po poučení a zábavě, uplatňují se přitom různorodé zájmy účastníků, sportovní - v souvislosti s masovou účastí obyvatelstva na podnicích tohoto druhu roste i význam těchto zařízení v cestovním ruchu. Hlavní důvody návštěvy České republiky zahraničními turisty (červenec září 2009) Rekreace, dovolená, volný čas, poznávání 54 % Návštěvy příbuzných a známých 18 % Obchodní cesta 11 % Návštěva sportovní, kulturní akce, festivalu 6 % Aktivní dovolená (turistika, sport) 5 % Účast na kongresu, semináři, veletrhu 2 % Zdravotní pobyt, léčení v lázních 2 % Nákupy 2 % Zdroj: 8

15 TOP 10 nejnavštěvovanějších turistických cílů v České republice 2008 Pořadí turistický cíl počet návštěvníků 1. Pražský hrad 1,34 milionu 2. Zoo Praha 1,20 milionu 3. Židovské muzeum, Praha 612 tisíc 4. Národní muzeum, Praha 549 tisíc 5. Centrum Babylon, Liberec 540 tisíc 6. Zoo Dvůr Králové 539 tisíc 7. Zoo Lešná 490 tisíc 8. Národní galerie, Praha 477 tisíc 9. Staroměstská radnice, Praha 456 tisíc 10. Památník Terezín 443 tisíc TOP 5 nejnavštěvovanějších hradů a zámků 1. Státní hrad a zámek Český Krumlov 338 tisíc 2. Státní zámek Lednice 331 tisíc 3. Státní zámek Hluboká nad Vltavou 255 tisíc 4. Státní hrad Karlštejn 254 tisíc 5. Zámek a arboretum Průhonice 250 tisíc TOP 5 nejnavštěvovanějších muzeí a galerií 1. Židovské muzeum, Praha 612 tisíc 2. Národní muzeum, Praha 549 tisíc 3. Národní galerie, Praha 477 tisíc 4. Památník Terezín 443 tisíc 5. Valašské muzeum v přírodě 271 tisíc TOP 5 nejnavštěvovanějších technických památek 1. Rozhledna Petřín, Praha 308 tisíc 2. Plzeňský Prazdroj 188 tisíc 3. TV věž Žižkov 145 tisíc* 4. Hornické muzeum Příbram 116 tisíc 5. Škoda Auto muzeum 112 tisíc Zdroj: CzechTourism, 9

16 Sportovní atraktivity V souvislosti s masovou účastí obyvatelstva na podnicích tohoto druhu roste i význam těchto zařízení v cestovním ruchu. K tomuto účelu slouží sportovně rekreační služby. Sportovně rekreační služby jsou z hlediska cíle účasti na cestovním ruchu považovány za jedny z nejvýznamnějších služeb. Umožňují aktivně využívat přírodní a uměle vytvořené podmínky pro rozvoj sportu, rekreace a turistiky. Jejich poskytování a spotřeba souvisí se snahou využít volný čas formou aktivního odpočinku. Jedna skupina služeb má univerzální charakter, protože je možné poskytovat je nezávisle na přírodních podmínkách kuželkárny, tenisové haly, haly na stolní tenis, fitnesscentra, sauny, solária, kryté bazény, sportovní haly a další. Druhá skupina služeb je taková, jejichž poskytování je podmíněno přírodními podmínkami s ohledem na letní nebo zimní sezonu přírodní koupaliště, bazén, loděnice, volejbalová badmintonová, golfová hřiště, tenisové kurty, jízda na koni, běžecké trasy, kluziště, ledové plochy, lyžařské běžecké a sjezdové tratě, sáňkařské dráhy, lanovky, vleky. Mnozí turisté (zahraniční i domácí) jezdí za sportovními zápasy mezinárodního významu. K nejnavštěvovanějším patří: MS silničních motocyklů (Brno), Zlatá tretra (Ostrava), Pražský mezinárodní maraton, Utkání NHL (Praha), Velká Pardubická Steeplechase (Pardubice), Zlatá přilba (Pardubice), Mostecký okruh závody TRACKŮ (Most), Mezinárodní golfové turnaje (Čeladná, Šilheřovice, Hluboká nad Vltavou), Lipno jachting (Lipno), Věděli jste? Grand Prix České republiky se jede každoročně koncem srpna v Brně. S návštěvností okolo 200 tisíc fanoušků jde o nejoblíbenější sportovní akci u nás, zároveň je to i nejnavštěvovanější série MS silničních motocyklů. Velká Pardubická Steeplechase je nejtěžším dostihovým závodem na kontinentu. 10

17 Společenské atraktivity Uspokojují hlavně poptávku po poučení a zábavě, uplatňují se přitom různorodé zájmy účastníků. K tomuto účelu slouží kulturně společenské služby. Kulturně společenské služby uspokojují společenské a kulturní potřeby účastníků cestovního ruchu. Jejich poskytování je spojené s hlavním motivem kulturního a městského cestovního ruchu. Protože se spojují s poznáváním, zábavou a společenskou komunikací, jsou součástí i jiných druhů cestovního ruchu, např. rekreačního, lázeňského, zdravotního, kongresového. Objekty kulturně-společenských služeb: kulturně historické objekty (hrady, zámky, sakrální stavby a památky, památníky, objekty lidové architektury, skanzeny, technické památky, archeologická naleziště.), kulturní a osvětová zařízení (divadla, kina, koncertní sály, hudební pavilóny, kulturní domy, letní amfiteátry, galerie, obrazárny, knihovny, čítárny, zoologické zahrady, botanické zahrady, parky, lunaparky, jeskyně.), společenská a zábavní zařízení (kavárny, espressa, libressa). Významnou složku nabídky kulturně-společenských služeb tvoří organizované akce, např. folklórní slavnosti, dožínkové slavnosti, jarmarky, oslavy výročí založení měst a obcí. K nejnavštěvovanějším kulturním podnikům patří: Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech, Colours of Ostrava, Rock for People, Mezinárodní hudební festival Pražské jaro, Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka, Shakespearovské slavnosti, Kmochův Kolín, Mezinárodní festival dudáckých kapel ve Strakonicích, Mezinárodní soutěž vojenských hudeb v Kroměříži, Folklórní festival Rožnov pod Radhoštěm, Mezinárodní folklórní festival ve Strážnici, Slavnosti pětilisté růže v Českém Krumlově. Věděli jste? Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech je nejvýznamnějším festivalem kategorie A ve střední Evropě. Koná se tu už od roku Smetanova Litomyšl je největším open-air festivalem vážné hudby u nás. 11

18 Památky UNESCO Památkami UNESCO rozumíme kulturní dědictví uvedené na oficiálním seznamu světového dědictví (dále jen seznam), které se vyznačují výjimečnou světovou hodnotou a jejichž zachování má pro budoucnost lidstva mimořádný význam deklarovaný mezinárodními smlouvami i společenským zájmem. Seznam rozlišuje hmotné (materiální) dědictví a dědictví nehmotné (nemateriální) povahy. Na zařazení do seznamu mohou být nominovány pouze území, lokality nebo stavby, na které se v dané zemi vztahuje nejvyšší statut přírodní nebo památkové ochrany (např. z vesnických lokalit pouze vesnické památkové rezervace, z městských sídel městské památkové rezervace, ze staveb pouze národní kulturní památky atd.). Památky světového dědictví UNESCO fungují jako prestižní značka - existuje významná skupina turistů, kteří památky UNESCO cíleně navštěvují. Pro zahraniční cestovní kanceláře je tato značka také rychlým ukazatelem toho nejlepšího v naší zemi. Hmotné památky UNESCO Podle mezinárodní Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví, která byla přijata ve Stockholmu v roce 1972, můžeme rozlišit hmotné památkové dědictví UNESCO na památky přírodního dědictví, památky kulturního dědictví nebo památky smíšeného charakteru. Památky přírodního dědictví představují zejména přírodní jevy, geologické útvary a oblasti s přirozeným výskytem ohroženého druhu zvířat nebo rostlin a přírodní lokality, ve všech případech výjimečné světové hodnoty. Za památky kulturního dědictví jsou považovány existující či zaniklé sídelní lokality, soubory staveb i areály budov nebo jednotlivé stavby, které se vyznačují výjimečnou světovou hodnotou z hlediska dějin, umění či vědy. Do památek kulturního dědictví náleží rovněž světově významná díla monumentálního sochařství, malířství i dalších uměleckých řemesel. Za památky smíšeného charakteru považujeme památky kulturního dědictví situovaná na území památky přírodního dědictví, s navzájem se doplňujícími přírodními a lidskými výtvory. 12

19 Nehmotné dědictví UNESCO Za památku nehmotného (nemateriálního) kulturního dědictví považujeme podle Úmluvy o zachování nemateriálního kulturního dědictví památku uvedenou v seznamu UNESCO, jehož oficiální název zní Mistrovské dílo ústního a nemateriálního dědictví lidstva. V současné době Česko na seznamu UNESCO reprezentuje 12 památek hmotného dědictví lidstva a 1 památka nehmotného charakteru. Celkově je na seznamu světového kulturního dědictví uvedeno na 850 památek UNESCO, nacházejících se ve více než 130 státech světa. Přehled památek UNESCO v České republice Památky UNESCO v České republice reprezentují nejhodnotnější historická jádra našich měst, ale i zámky nebo samostatné sakrální stavby. Dále je zastoupena památka moderní architektury, jihočeská vesnice a slovácký lidový tanec (Verbuňk). S ohledem na rozlohu naší země je možné považovat počet našich památek na seznamu UNESCO za mimořádný úspěch České republiky. Tak vysokou koncentraci památek UNESCO, jakou máme, se může pochlubit jen málokterá jiná země. Další nominace jsou v současnosti připravovány. O získání statutu památky UNESCO budou usilovat města Západočeského lázeňského trojúhelníku, chmelařské budovy v Žatci nebo Jízda králů na Slovácku. 12 míst památek UNESCO v České republice: historické jádro Prahy, historické jádro Českého Krumlova, historické jádro Telče, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou, historické jádro Kutné Hory s kostelem sv. Barbory a katedrálou Panny Marie, Lednicko Valtický areál, arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži, vesnice Holašovice, zámek v Litomyšli, sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci, Vila Tugendhat v Brně, Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči. 13

20 Věděli jste? Památky UNESCO byly místem důležitých událostí. Ve vile Tugendhat se v roce 1992 rozhodlo rozdělení Československa, v arcibiskupském zámku v Kroměříži se v roce 1848 poprvé v dějinách Rakousko-Uherska sešel ústavodárný sněm. Mezi českými památkami UNESCO se dá najít několik unikátů: historické jádro Prahy je např. největší městskou památkovou rezervací UNESCO, třebíčská židovská čtvrť byla první samostatnou židovskou památkou na seznamu mimo území Izraele. Koná se tu řada významných kulturních a společenských akcí např. Smetanova Litomyšl, Mezinárodní hudební festival Český Krumlov nebo Královské stříbření v Kutné Hoře Přírodní atraktivity Jsou do značné míry neměnné a uplatňují se zpravidla v rozsáhlejších areálech. V seznamu UNESCO se Česká republika prezentuje Biosferickými rezervacemi a Geoparkem. Biosférické rezervace UNESCO Biosférické rezervace UNESCO, kterých je na světě více než 400, představují reprezentativní ukázky přírodních krajin, ve kterých zároveň hraje důležitou roli člověk a jeho aktivity. Kromě ochrany ekosystémů a rostlinných i živočišných druhů (funkce konzervační), mají biosférické rezervace také velký význam pro výzkum, vědu a ekologickou výchovu jako určité laboratoře a učebny v přírodě (funkce logistická) a jejich součástí jsou také aktivity zajišťující trvale udržitelný rozvoj místních obyvatel (funkce rozvojová). Tyto specifické rezervace jsou členěny do tří zón podle stupně ochrany a využití území do zóny jádrové, nárazníkové a přechodové. Z titulu biosférické rezervace neplyne území přímý ekonomický užitek, ale tento statut mu přináší vyšší prestiž a atraktivitu pro návštěvníky, zajímavé kontakty, zapojení do mezinárodních projektů i větší šanci na úspěch v dotačních programech. To vše je v konečném důsledku výhodné i pro obyvatele. V České republice je součástí projektu 6 biosférických rezervací: Bílé Karpaty, Krkonoše, Křivoklátsko, Dolní Morava, Šumava a Třeboňsko. 14

21 Geoparky Geopark je oblast, která zahrnuje lokality významné z pohledu geologických věd. Důležitá jsou i estetická hlediska, jejich neopakovatelnost a vzácnost, která umožňuje jejich využití např. pro vzdělávání. Geopark má jasně určené hranice a dostatečně velkou rozlohu proto, aby území mohlo být úspěšně používáno pro turismus a aby znamenalo přínos pro hospodářský rozvoj oblasti. Vedle geologických jsou důležité i další zajímavosti, jako jsou kulturní a ekologické fenomény, archeologické a historické památky významné z celoevropského hlediska. Geopark spojuje propagaci geologického dědictví s regionálním rozvojem. Rozvoj území geoparku probíhá ve spolupráci s místními samosprávami, podniky i jednotlivci. Veřejnost se jejich prostřednictvím může seznámit nejen s geologickými procesy, ale může poznat význam přírodních zdrojů a jejich využití v hospodářské a kulturní historii. V současnosti existují kategorie "Evropský geopark" a od února 2004 označení "Světový Geopark" nebo "Geopark UNESCO". 15

22 Geopark Český ráj Česká republika se může pochlubit prvním geoparkem, který je členem Sítě Evropských geoparků a zároveň i geoparkem UNESCO. Toto prvenství získalo v říjnu 2005 území Českého ráje. Geoparky UNESCO jsou území s výjimečnými lokalitami, pro které byl zaveden termín geotop. Geotopy tvoří např. odkryvy hornin s nálezy vzácných nerostů, zkamenělin nebo část krajiny, která vyniká jedinečností i krásou. Smyslem činnosti geoparků je podpora trvale udržitelného rozvoje regionu, výzkum a vzdělávání veřejnosti. Geopark Český ráj nabízí stovky lokalit geologického, archeologického a kulturního významu, které opravdu stojí za pozornost návštěvníků. Český ráj představuje skutečnou geologickou učebnici. Geopark Egeria Druhým českým národním geoparkem se stal Geopark Egeria (vznik červen 2010). Navazuje na geopark na bavorské straně hranice a zahrnuje vzácné geologické památky na Karlovarsku. (najdeme v něm např. Svatošovské skály, rezervaci Soos, důl Jeroným nebo Karlovarské vřídlo). Geopark Egeria bude v budoucnu usilovat o zařazení na seznam UNESCO. 16

23 Shrnutí Cestovní ruch se stal významným společenským, kulturním a ekonomickým fenoménem především druhé poloviny 20. století. Lidé cestují ve stále větším měřítku, k čemuž přispívají změny v životním stylu, v rozvoji dopravy, v rozvoji komunikačních spojení a samozřejmě k tomu přispívají i změny v politickém a ekonomickém uspořádání světa. Význam cestovního ruchu bude pokračovat i ve 21. století v těchto sférách: ve sféře osobní přináší nové poznatky, nezbytný odpočinek, ve sféře ekonomické má vliv na životní úroveň obyvatelstva, na zaměstnanost, na výši příjmů, na příliv devizových prostředků, ve sféře společensko-politické a mezinárodní zlepšování mezinárodních vztahů, poznávání cizích kultur. Slovník cizích výrazů UNWTO - (United Nations World Tourism Organization) Světová organizace cestovního ruchu UNESCO (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization) Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu. UNESCO je jednou ze 14 mezistátních odborných organizací OSN Environmentální týkající se životního prostředí Biosférické rezervace - reprezentativní ukázky přírodních krajin, ve kterých zároveň hraje důležitou roli člověk a jeho aktivity Geopark - oblast, která zahrnuje lokality významné z pohledu geologických věd Geotop - krajinná a mapovací jednotka, celek v krajině 17

24 1.2 Náměty na projekty Učitel podle vzoru v materiálu Didaktické pokyny (Modelové příklady) formuluje úkoly pro skupiny, které vytvoří podle počtu žáků ve třídě. Základní škola 1. Dotazníkové šetření o znalosti kulturních památek uvedených na seznamu UNESCO u svých spolužáku, rodičů a příbuzných. 2. Dotazníkové šetření o sportovních akcích mezinárodního významu konaných v České republice, které navštívili během minulého roku vaši spolužáci nebo jejich rodiče. 3. Dotazníkové šetření o kulturních akcích mezinárodního významu konaných v České republice, které navštívili během minulého roku vaši spolužáci nebo jejich rodiče. 4. Mapa České republiky s označenými místy, ve kterých se nacházejí památky UNESCO. 5. Návrh různých forem cestovního ruchu vhodných v městě/regionu, ve kterém žijí. 6. Zpracování trasy výletu podle přání spolužáků. 7. Přírodní atraktivity, které se nacházejí v regionu, kde žiji. 8. Chráněné krajinné oblasti v České republice. 18

25 Střední škola 1. Negativa, která s sebou přináší cestovní ruch na území České republiky. 2. Prezentace lokalit geoparků Český ráj a Egeria. 3. Anketa o znalosti kulturních památek uvedených na seznamu UNESCO u spolužáků, rodičů a příbuzných. 4. Dotazníkové šetření o sportovních akcích mezinárodního významu konaných v České republice, které navštívili během minulého roku spolužáci nebo jejich rodiče. 5. Mapa České republiky s označenými místy, ve kterých se nacházejí památky UNESCO. 6. Návrh kulturní památky nebo kulturně historické zajímavosti v České republice, která by měla být navržena na seznam památek UNESCO. 7. Přehled sportovních akcí mezinárodního významu, které se konají v regionu, kde žiji. 8. Přehled kulturních akcí mezinárodního významu, které se konají v regionu, kde žiji. 9. Stanovení trasy a realizace výletu dle přání spolužáků. 10. Atraktivity jednotlivých biosférických rezervací v České republice. 19

26 1.3 Otázky a odpovědi Základní škola 1. Jak definuje Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO) cestovní ruch? Cestovní ruch je činnost lidí spočívající v cestování a pobytu mimo místo jejich obvyklého pobytu po dobu kratší jednoho uceleného roku za účelem využití volného času, obchodu a za jinými účely. 2. Co všechno do odvětví cestovního ruchu řadíme? - dopravu, turistická zařízení, která poskytují ubytování a stravování, služby cestovních kanceláří a agentur, průvodcovské služby, turistické informační systémy a další infrastrukturu či další služby cestovního ruchu 3. Jaký má cestovní ruch přínos pro člověka? radost z poznání jiných zvyklostí a odlišné kultury radost z poznání krás přírody a historických památek posiluje pochopení jiných národů a kultur (podporuje porozumění mezi lidmi) přináší vhodný odpočinek (význam pro uchování zdraví a obnovu pracovní síly) 4. Vyjmenujte škody, které cestovní ruch působí na životním prostředí. znečišťování vody, půdy, ovzduší, zvýšený hluk, lesní požáry, devastace fauny a flóry, poškozování památek 5. Kolik památek UNESCO se nachází v České republice? Česká republika má 13 památek UNESCO - 12 památek představuje hmotné dědictví lidstva a 1 památka dědictví nehmotného charakteru. 6. Vyjmenujte památky UNESCO, které se nacházejí území České republiky. Historická města - Praha, Kutná Hora, Telč, Třebíč a Český Krumlov Zámecké areály - Litomyšl, Kroměříž, Lednice a Valtice Sakrální památky - Zelená Hora, Olomouc Památky moderní architektury - Brno Památky lidové architektury a umění - Holašovice a jedna nehmotná památka - Slovácko (lidový tanec Verbuňk). 20

27 Co patří mezi kulturně historické objekty? hrady, zámky, sakrální stavby a památky, památníky, objekty lidové architektury, skanzeny, technické památky, archeologická naleziště apod. 8. Co patří mezi kulturně osvětová zařízení? divadla, kina, koncertní sály, hudební pavilóny, kulturní domy, letní amfiteátry, galerie, obrazárny, knihovny, čítárny, zoologické zahrady, botanické zahrady, parky, lunaparky, jeskyně apod. 9. Pro které sportovně rekreační služby je důležitá existence přírodních podmínek? přírodní koupaliště, bazén, loděnice, volejbalová, badmintonová a golfová hřiště, tenisové kurty, jízda na koni, běžecké trasy, kluziště, ledové plochy, lyžařské běžecké a sjezdové tratě, sáňkařské dráhy, lanovky, vleky 10. Jaké jsou hlavní důvody návštěvy České republiky zahraničními turisty? rekreace, dovolená, volný čas, poznávání, návštěvy příbuzných a známých, obchodní cesta, návštěva sportovní, kulturní akce, festivalu, aktivní dovolená (turistika, sport), účast na kongresu, semináři, veletrhu, zdravotní pobyt, léčení v lázních, nákupy. 21

28 Střední škola 1. V čem spatřujete ekonomický přínos cestovního ruchu? přímé výnosy z ubytovacích, stravovacích a rekreačních služeb, podpora stavebnictví (výstavba dopravních cest a jiných staveb), vytváří pracovní příležitosti působí proti růstu nezaměstnanosti, získává devizové prostředky za služby, které nelze vyvážet, zastupuje i přímý export (např. prodejem suvenýrů a jiného zboží). 2. Které náklady souvisí v převážné míře s rozvojem cestovního ruchu? náklady na výstavbu infrastruktury, náklady na spotřebu energie, náklady na likvidaci odpadků. 3. Jsou spojena s cestovním ruchem i nějaká rizika? devastace přírody a rázu krajiny (výstavba hotelů, sportovišť.), řada negativních sociálních jevů (růst konzumace a pašování drog, prostituce a terorismus). 4. Charakterizujte aktivní a pasivní cestovní ruch. aktivní příjezdový, příjezd občanů ze zahraničí do dané země dovoz deviz, pasivní výjezdový, výjezd občanů dané země do zahraničí vývoz platebních prostředků. 5. Jsou sportovně rekreační služby vždy podmíněny existencí přírodních podmínek? nejsou, některé se dají poskytovat i nezávisle na přírodních podmínkách (sportovní haly, tenisové haly, fines centra, kryté bazény). 6. S čím jsou spojeny kulturně společenské služby? s poznáváním, se zábavou, se společenskou komunikací, uspokojují společenské a kulturní potřeby účastníků cestovního ruchu. 7. Které památky mohou figurovat na Seznamu světového dědictví? ty, které se vyznačují výjimečnou světovou hodnotou a jejichž zachování má pro budoucnost lidstva mimořádný význam. 22

29 8. Co zahrnují památky UNESCO v České republice? historická jádra našich měst, sakrální stavby, zámky, moderní architekturu, jihočeskou vesnici, slovácký lidový tanec. 9. Nacházejí se na území České republiky biosférické rezervace UNESCO? ano Bílé Karpaty, Krkonoše, Křivoklátsko, Dolní Morava, Šumava, Třeboňsko. 10. Nacházejí se na území České republiky Geoparky? ano Geopark Český ráj a Geopark Egeria. 23

30 2. Turistický potenciál regionů Kód modulu: 2 Nominální délka: Cílová skupina: Tři vyučovací hodiny Žáci základní a střední školy Stručná anotace vymezující cíle: Modul je koncipován jako součást posílení úrovně povědomí o potenciálu cestovního ruchu České republiky. Cílem modulu je, aby žáci pochopili pojem turistický potenciál regionu, seznámili se s pojetím regionalizace turistického potenciálu České republiky, s členěním České republiky na turistické regiony, uvědomili si nutnost ochrany přírodního a kulturního bohatství České republiky. Po ukončení výuky modulu žáci: budou znát členění České republiky na turistické regiony, dokážou představit turistický potenciál místa, kde bydlí, poznají turistický potenciál České republiky. Obsah modulu: Turistický potenciál Památková péče a její vztah k cestovnímu ruchu Ochrana přírody a její vztah k cestovnímu ruchu Rajonizace České republiky z hlediska cestovního ruchu Potenciál cestovního ruchu turistických regionů České republiky Doporučené postupy výuky Projektová výuka, problémové úlohy, diskusní metody brainstorming a brainwriting, didaktické hry. Doporučené postupy výuky, popis metod a forem, rozlišení pro základní a střední školu je obsahem kapitoly I tohoto materiálu s názvem Didaktické postupy. Použité učební pomůcky Flip chart, tabule, PC a dataprojektor, vizualizer, atlasy, mapy turistických regionů a turistických oblastí, nástěnná fyzicko-zeměpisná mapa České republiky, turistické průvodce, informační letáky a propagační materiály informačních a turistických center. Způsob ukončení Prezentace projektů, diskuze. 24

31 2.1 Studijní text Turistický potenciál Turistický potenciál regionu tvoří především tři faktory: 1. Selektivní (stimulační) faktory. 2. Lokalizační faktory. 3. Realizační faktory Selektivní (stimulační) faktory Dělí se na: objektivní (např. vnitropolitická situace, ekonomické předpoklady, demografické skutečnosti, kvalita životního prostředí), subjektivní (např. módnost, vliv reklamy a propagace, vlastní zážitky) Do skupiny objektivních selektivních (stimulačních) faktorů řadíme: Politické faktory obecně platí, že cestovní ruch (stejně jako jakákoli smysluplná lidská činnost) se ve větší míře rozvíjí v mírovém uspořádání světa. Pak také záleží na vnitropolitické situaci uvnitř země a na charakteru politického systému. Dosaženou životní úroveň a objem fondu volného času finančně lépe situované vrstvy zpravidla vyhledávají místa dražší a vzdálenější destinace cestovního ruchu. Cestovní ruch také narostl díky trendu zkracování pracovní doby a prodlužování dovolených. Životní prostředí obyvatelé oblastí s poškozeným životním prostředím vyhledávají často formy venkovského cestovního ruchu nebo zdravotně orientovaného (lázeňského) cestovního ruchu, ať už jako individuální rekreaci nebo organizované lázeňské pobyty, ozdravné pobyty, školy v přírodě. Demografickou strukturu zahrnuje vše, co se týká obyvatelstva. Jedná se především o mentalitu, zvyky, vzdělanost, věkové složení, porodnost, úmrtnost, charakter osídlení a další skutečnosti. Do skupiny subjektivních selektivních (stimulačních) faktorů patří např. řada psychologických pohnutek (např. vlastní zážitky a zkušenosti, poznatky o místních kulturách, vliv reklamy na jednotlivce apod.), kterými je ovlivňováno rozhodování jednotlivce nebo skupiny obyvatel k účasti na cestovním ruchu a k výběru lokality pro cestovní ruch. Velkou roli zde hraje reklama, propagace, zkušenost, módnost apod. 25

32 Lokalizační faktory Rozhodují o konkrétní lokalizaci, o funkčním využití konkrétní oblasti cestovním ruchem z hlediska přírodních možností nebo z hlediska charakteru a kvalit společenských podmínek a atraktivit. Dělí se na: přírodní faktory, společenské faktory. Mezi přírodní faktory patří: klima (podnebí), hydrologické poměry, reliéf, geologie, flóra a fauna. Společenské faktory mají většinou charakter stálých objektů (hrady, zámky, divadla) nebo jednorázových akcí (festivaly, koncerty, církevní akce). Do skupiny společenských atraktivit můžeme začlenit: Kulturně-historické památky architektonická díla (hrady, zámky, kláštery), užitkové stavby (větrné mlýny), sídelní komplexy (městská jádra), památníky, sakrální stavby. Kulturní zařízení do této skupiny řadíme zařízení soustřeďující sbírky muzea, galerie, knihovny a zařízení, jejichž prostřednictvím se kulturní akce realizují divadla, hudební sály, kina, amfiteátry. Kulturní akce k těm počítáme hudební festivaly, taneční a divadelní festivaly, filmové festivaly, karnevaly, poutě. Sportovní akce dělí se na pravidelné a nepravidelné, patří sem například olympijské hry, mistrovství v různých sportech, ale i býčí zápasy. Jiné akce například konference, kongresy a sympozia; pivní festivaly, zábavní parky a další Realizační faktory Realizační faktory mají dominující postavení pro konečnou fázi uskutečňování cestovního ruchu. Realizační faktory umožňují danou oblast dosáhnout dopravními prostředky a tak využít ubytovacích a stravovacích zařízení regionu. 26

33 2.1.2 Památková péče a její vztah k cestovnímu ruchu Vzhledem k tomu, že mezi lokalizační společenské faktory patří kromě jiného památky, je třeba se ve stručnosti zmínit o jejich ochraně a taktéž vztahu k cestovnímu ruchu. Charakteristika pojmu kulturní památka Kulturními památkami jsou věci nemovité i movité (nebo jejich soubory), které jsou významným dokladem historického vývoje života společnosti, životního způsobu a životního prostředí v dané době, a to od nejstarších dob do současnosti. Tyto věci jsou projevem tvůrčích schopností a práce člověka a mají hodnotu historickou, uměleckou, technickou, vědeckou či revoluční. Kulturními památkami jsou také věci (nemovité či movité), které mají vztah k významné osobnosti nebo k historické události. Druhová kategorizace kulturních památek (zdroj: Památková péče, cestovní ruch a veřejná správa PhDr. Miloš Kadlec a Mgr. Milan Svoboda, SCIENTIS-EU, Praha 2007) Hrady, zámky, tvrze, paláce, zříceniny, sakrální (církevní) objekty, městské domy - domy obytné a občanské (školy, radnice, špitály, sirotčince, peněžní ústavy, muzea apod.), vesnické stavby, díla sochařství, malířství a uměleckých řemesel, technické památky výrobní památky, dopravní památky (silnice, železnice, mosty, nádraží atd.) a jiné (např. rozhledny, přehrady), archeologické lokality, zahradní architektura (historické zahrady, parky, aleje, historické sadové úpravy apod.), historické, případně rodné domy, významná místa (území bitvy apod.), památníky obětem válek, dělnického hnutí a osvobození, ostatní (zařazují ty památky, které jednoznačně nezapadají do žádné z výše zvolených kategorií, např. základy kostela, zřícenina kostela, partyzánská zemljanka, most se sochou, mauzoleum, holubník). V České republice je registrováno necelých nemovitých kulturních památek (z toho je více než 100 nemovitostí prohlášeno národními kulturními památkami) a více než movitých památek Zdroj: Národní památkový ústav, Ústřední seznam kulturních památek České republiky Vymezení pojmů památkové péče Zákon o státní památkové péči kromě jiného vymezuje pojmy: Kulturní památka. Národní kulturní památka. 27