Závislost spotřeby automobilového benzinu na sazbě spotřební daně

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Závislost spotřeby automobilového benzinu na sazbě spotřební daně Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. et Ing. Pavel Semerád Šárka Švancarová Brno 2013

2

3

4

5 Poděkování Děkuji vedoucímu bakalářské práce panu Ing. et Ing. Pavlu Semerádovi za jeho cenné rady, vstřícnost a připomínky při zpracování této bakalářské práce. Dále bych také ráda poděkovala Mgr. Veronice Blaškové, Ph.D. za důležité rady při zpracování praktické části této bakalářské práce.

6

7 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Závislost spotřeby automobilového benzinu na sazbě spotřební daně vypracovala samostatně pod vedením Ing. et Ing. Pavla Semeráda. Veškeré literární a odborné zdroje, které jsem při zpracování použila, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. V Brně dne 22. května 2013

8

9 Abstract Švancarová, Š. Consumption of gasoline depending on the rate of excise duty. Bachelor thesis. Brno: MU, This bachelor thesis deals with the consumption of gasoline depending on the rate of excise duty. The literary review explains the basic concepts of taxes, and describes in more details the issue of excise duty on mineral oils. This part also deals with the factors that affect consumption and as well it explains the basic principles for the creation of econometric models. In the practical part the econometric model describing the relationship between the consumption and gasoline is created. The aim of the bachelor thesis is to determine the consumption of gasoline depending on the rate of excise duty and on the basis of this analysis there is predicted the future development. Keywords Excise duty, mineral oils, petrol, econometric model Abstrakt Švancarová, Š. Závislost spotřeby automobilového benzinu na sazbě spotřební daně. Bakalářská práce. Brno: MU, Bakalářská práce se zabývá spotřebou automobilového benzinu vzhledem k sazbě spotřební daně. Literární přehled vysvětluje základní pojmy daní, podrobněji popisuje problematiku spotřební daně u minerálních olejů. Tato část se také věnuje faktorům, které ovlivňují spotřebu, a jsou zde rovněž vysvětleny základní principy pro tvorbu ekonometrického modelu. V praktické části je vytvořen ekonometrický model, který popisuje vztah spotřeby a benzínu. Cílem práce je zjistit závislost spotřeby minerálních olejů na sazbě daně a na základě provedené analýzy predikovat další vývoj. Klíčová slova Spotřební daň, minerální oleje, benzin, ekonometrický model

10

11 Obsah 11 Obsah 1 Úvod a cíl práce Úvod Cíl práce a metodika Literární přehled Teorie daně Funkce daní Klasifikace daní Lafferova křivka Spotřební daň z minerálních olejů Nepřímé daně - daně ze spotřeby Selektivní spotřební daně Spotřební daň z minerálních olejů Spotřeba minerálních olejů Faktory ovlivňující spotřebu benzinu Vliv sazby daně Tankování v zahraničí Nerovné podmínky sortimentu u pohonných hmot (sazby) Ekonomická situace Ochrana životního prostředí Přechod na alternativní paliva Změna z benzinu na naftu, LPG či CNG Elektromobil Hybridní vozidla Bioetanol, Bionafta Vodík Ekonometrický model Praktická část Stanovení proměnných a tvaru modelu... 36

12 12 Obsah 3.2 Kvantifikace modelu Model Model Model Verifikace modelu Predikce Vláda v čele s ČSSD Vláda v čele s ODS Přechod na plovoucí sazbu daně Komparace predikcí Diskuse 48 5 Závěr 50 6 Literatura 52 A Vývoj ceny benzinu 57 B Klasifikace daní dle dopadu 58 C Vývoj faktorů, které ovlivňují spotřebu benzinu a jejich predikce 59 D Kvantily Snedecorova rozdělení 61

13 Seznam obrázků 13 Seznam obrázků Obr. 1 Lafferova křivka 19 Obr. 2 Struktura příjmů spotřební daně v roce Obr. 3 Poměr spotřeby paliv domácnostmi v ČR 24 Obr. 4 Působení jednotkové daně 26 Obr. 5 Výhled ceny ropy a zemního plynu 44 Obr. 6 Predikce vývoje spotřeby benzinu (pokles sazby) 44 Obr. 7 Predikce vývoje spotřeby benzinu (stagnace sazby) 45 Obr. 8 Komparace predikcí vývoje spotřeby benzinu za roky Obr. 9 Lafferova křivka pro spotřební daň z benzinu 49 Obr. 10 Cena benzinu Natural 95 a nafty od do Obr. 11 Členění přímých daní 58 Obr. 12 Členění nepřímých daní 58

14 14 Seznam tabulek Seznam tabulek Tab. 1 Sazby daně z minerálních olejů 22 Tab. 2 Podíl spotřeby benzinu a nafty (v %) 23 Tab. 3 Výše spotřeby benzinu v období let Tab. 4 Vývoj sazby spotřební daně u benzinu v letech Tab. 5 Srovnání ceny paliv jednotlivých zemí kolem České republiky 27 Tab. 6 Rozdíl ve zdanění benzinu a nafty k Tab. 7 Srovnání paliv v České republice 30 Tab. 8 Faktory zvyšující rozptyl (VIF) pro Model 1 38 Tab. 9 Faktory zvyšující rozptyl (VIF) pro Model 2 39 Tab. 10 Faktory zvyšující rozptyl (VIF) pro Model 3 41 Tab. 11 Výše spotřeby nafty v letech Tab. 12 Výše spotřeby LPG v letech Tab. 13 Výše spotřeby CNG v letech Tab. 14 Výše spotřeby elektrické energie v letech Tab. 15 Výše HDP v letech Tab. 16 Predikce spotřeby pohonných hmot do roku 2025 v tis. tun/mil. m 3 60 Tab. 17 Kvantily Snedecorova rozdělení Fp(v1,v2) 61

15 Úvod a cíl práce 15 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Ceny benzinu (David, 2007) jsou určovány výstupními cenami rafinérií, k nimž si připočítávají své marže distributoři a prodejci pohonných hmot. Podle vzájemné dohody prodávají všechny rafinérie v Evropské unii své produkty za stejnou cenu, stanovovanou na komoditní burze v Rotterdamu. Ve většině zemí světa tvoří větší část z konečné ceny benzinu daně (zejména spotřební daň a daň z přidané hodnoty). Tato cena v České republice má v průměru rostoucí trend. Z podrobnějšího pohledu (Obr. 10) lze vidět neustále výkyvy směrem nahoru a dolů. Jejich intenzita se různí, ovšem stále se opakují. Výrazný pokles ceny byl zaznamenán na počátku roku 2009, kdy se cena benzinu (konkrétně Natural 95) pohybovala okolo 22,45 Kč/litr. Za následující 4 roky se cena vyšplhala až na 38,32 Kč/litr, někde i téměř k 40 Kč/litr, v závislosti na geografickém umístění čerpací stanice. Lze tedy vysledovat téměř dvojnásobný nárůst ceny benzinu. Ministr financí Miroslav Kalousek ale odmítá, že by se měla snižovat sazba daně z minerálních olejů. Ovlivnění ceny tímto způsobem je podle ministerstva kontraproduktivní. Rovněž to odporuje mezinárodním dohodám, kdy se státy zavázaly, že nebudou tímto způsobem zasahovat do daňového systému kvůli výkyvům ceny ropy. Společenství čerpacích stanic rostoucí cenu zdůvodňuje rostoucí spotřební daní, která přišla s přijetím úsporných opatření od ledna Rozhodnutí vlády o navýšení daně vidí jako chybné a apeluje na vládu, aby své rozhodnutí změnilo. V době nejvyšších cen benzinu však představitelé ministerstva dopravy neviděli snížení sazby jako cestu, kterou by se Česká republika měla vydat. Snížení sazby by mohlo mít za následek výpadek příjmů státního rozpočtu a rovněž i příjmů Státního fondu dopravní infrastruktury. To by znamenalo ztrátu prostředků, které jsou garantované. Rostoucí cena benzinu má samozřejmě za následek i její klesající spotřebu 1. Spotřebitelé snižují svoji spotřebu benzinu, tankují v zahraničí či hledají cestu v alternativních palivech. To vše vede k nižší spotřebě a tím i nižšímu příjmu do státního rozpočtu z položky spotřební daně z minerálních olejů, konkrétně benzinu. Cena benzinu je dána cenou rafinérií, přirážkami distributorů a prodejců a samozřejmě i výší daní v konkrétní zemi. Česká republika může ovlivnit pouze některé z těchto faktorů, kterými ale není cena ropy. I myšlenka ovlivnit velikost marže není zcela přijatelná, jelikož je Česká republika tržním prostředím a takto výrazné ovlivnění zisků prodejců by nemuselo mít pozitivní vliv pro hospodářství. Zůstává poslední faktor a tím je výše daní, konkrétně DPH a spotřební daň. 1 tuto skutečnost ukazuje Tab. 3

16 16 Úvod a cíl práce Jejich výši již stát může ovlivnit. Otázkou však zůstává, nakolik je samotná daň schopná výslednou cenu a s tím spojenou i spotřebu benzinu ovlivnit? 1.2 Cíl práce a metodika Spotřební daň z minerálních olejů, konkrétně u benzinu, je jeden z faktorů, který významně ovlivňuje cenu benzinu. Nakolik ale její výše ovlivňuje i výši spotřeby benzinu, není zcela jasné. Cílem bakalářské práce je tedy zjistit závislost spotřeby minerálních olejů na sazbě daně pomocí vytvoření ekonometrického modelu a na základě provedené analýzy predikovat další vývoj. K vypracování závěrečné práce je čerpáno z odborné literatury, ze zákonů (zejména o spotřebních daních) a také z internetových portálů. Veškeré zdroje, které jsou v práci použity, jsou uvedeny v seznamu literatury. Při tvorbě práce je použito několika metod, kterými jsou metoda deskripce, komparace, syntézy a rovněž je v práci využito poznatků z ekonometrie, které jsou aplikované v ekonometrickém modelování. První část bakalářské práce je tvořena literárním přehledem. Tato část využívá zejména metodu deskripce (popisu). Popisuje daň a stručně charakterizuje její základní vlastnosti. Podrobněji se tato část věnuje spotřební dani z minerálních olejů a jejím základním znakům. Zejména pak shrnuje, jaký byl vývoj v této oblasti v minulých letech. Komparační metodou následně srovnává spotřebu jednotlivých komodit a výhod či nevýhod jednotlivých alternativních paliv. Na konci literárního přehledu závěrečné práce je opět deskriptivní metodou uvedeno do problematiky ekonometrického modelování. Praktická část je zejména založena na ekonometrickém modelování vztahu mezi spotřebou benzinu a sazbou daně z minerálních olejů. Při modelování je využito ekonomických modelů (např. vliv substitutů na jejich spotřebu), rovněž je zde použita metoda nejmenších čtverců pro kvantifikaci modelů a následně i metoda komparace pro srovnání vytvořených modelů. Pomocí predikce jsou následně vytvořeny odhady velikosti budoucí spotřeby benzinu. Tato část využívá zdroje zejména z Petrol Summitu z roku 2011, kdy byly vyčísleny spotřeby všech důležitých paliv a taktéž zde byly odhadnuty spotřeby budoucí. V závěru práce je použita metoda shrnutí (syntézy) dosažených výsledků a vyhodnocení, jak velký vliv má sazba spotřební daně z minerálních olejů na spotřebu minerálních olejů (benzinu) a jaká se dá očekávat budoucí spotřeba při různých scénářích vývoje sazby.

17 Literární přehled 17 2 Literární přehled Literární přehled představuje daně od samého počátku. Uvádí tedy definici pojmu daň, funkce, které daně mají, a jejich členění. Dále vysvětluje teorii Lafferovy křivky, která popisuje problematiku optimální výše daně. Podrobněji se pak zabývá i klasifikací daně spotřební, konkrétně se zaměřuje hlavně na minerální oleje. Následuje výčet faktorů, které ovlivňují spotřebu benzinu, a rovněž i kapitola o možnostech alternativních paliv. Na konci je uvedeno i několik základních poznatků o tvorbě ekonometrického modelu. 2.1 Teorie daně Vznik daní je dle Širokého (1996) spojen se vznikem organizovaného státu a se vznikem peněžního hospodářství. První platby mají charakter plateb nepravidelných a mnohdy i dobrovolných. Jsou vybírány zejména v případě válečných tažení a na financování obrany státu. S příchodem liberalismu se mění charakter daní na platby pravidelné, povinné pro všechny ekonomické subjekty a všeobecné. Rovněž se daně stávají hlavním zdrojem příjmů rozpočtů států a vznikají první ucelené daňové soustavy. V průběhu dalších let se mění druhy daní, ovšem daňové soustavy přetrvaly dodnes. Dnes označujeme daň jako povinnou nenávratnou platbu do veřejného rozpočtu. Demokratické státy ukládají povinnost zákonem a platba proto musí být zákonná. Nenávratností platby je rozuměna skutečnost, že poplatník nemá právo na ekvivalentní protihodnotu, a že tedy výše daně nezávisí na tom, jaké veřejné služby konkrétní poplatník využívá (Kubátová, 2009) Funkce daní Ve 20. a 30. letech 20. století došlo ke zpochybnění předpokladu neoklasického přístupu, že samoregulační tržní síly jsou schopny vracet ekonomiku do stavu rovnováhy při plném využívání všech zdrojů včetně práce. John Maynard Keynes přinesl novou makroekonomickou teorii, ve které přechází od neviditelné ruky trhu k viditelné ruce státu (Holman, 2005). Zásahy státu jsou prováděny přes veřejný sektor, který zabezpečuje ty funkce, které by trh samotný nezvládl. Funkce veřejného sektoru jsou shodné s funkcemi daní. Kubátová (2010) definuje tři základní funkce. Jsou to: Alokační funkce se uplatňuje v tom případě, kdy trh projevuje neefektivnost při alokaci zdrojů. Příčinami tržního selhání jsou např. nedokonalá konkurence 2 či existence externalit 3. 2 Nedokonalá konkurence představuje situaci, kdy některé firmy v rámci svého trhu disponují takovou tržní silou, která jim umožňuje rozsah tržní nabídky i výši tržní ceny jejich zboží ovlivňovat (Urban, 2011).

18 18 Literární přehled Redistribuční funkce má za úkol přesunout část důchodů a bohatství směrem od bohatších jedinců k chudším. Je to důležité proto, že lidé nepovažují rozdělení důchodů a bohatství, vzniklých fungováním trhu, za spravedlivé. Stabilizační funkce zmírňuje cyklické výkyvy v ekonomice v zájmu zajištění dostatečné zaměstnanosti a cenové stability. Daně mají být v době hospodářské krize nižší a v období konjunktury naopak vyšší Klasifikace daní Daně v ČR jsou tříděny dle mnoha kritérií, kterými jsou například vztah plátce a poplatníka, dopad daně, subjekt, předmět daně, lokalizace daně, účelovost a další. Klasifikace daně nám třídí daně do určitých skupin. Mezi nejznámější členění klasifikací daní (Široký, 2008) patří: 1. dle dopadu daně Přímé daně se vyměřují přímo, bezprostředně každému poplatníkovi dle jeho důchodové či majetkové situace. Jsou adresné a každý poplatník 4 si je vypočítává sám, což může vést k demotivaci a snížení jeho pracovní aktivity. Nepřímé daně jsou vybírány v cenách zboží, služeb, převodů či nájmů. Nerespektují situaci poplatníka a mají menší demotivační účinky. Toto členění je využito i v další části, která se zabývá problematikou nepřímých daní. Grafické znázornění členění daně dle dopadu je uvedeno v příloze, na Obr. 11 a Obr dle stupně progrese proporcionální daň se s růstem důchodu poplatníka nemění. Poplatník tedy platí stejné procento ze svého důchodu bez ohledu na jeho velikost. progresivní daň se s růstem důchodu poplatníka navyšuje. Poplatník tedy platí tím větší část důchodu jako daň, čím je jeho důchod vyšší. regresivní daň se s růstem důchodu poplatníka snižuje. Poplatník tedy platí tím menší část důchodu jako daň, čím je jeho důchod vyšší. degresivní daň s růstem důchodu poplatníka absolutně klesá, což v praxi neexistuje. 3. dle míry účelovosti 3 Externality vznikají v tu chvíli, kdy prodávající nebo kupující nebere při svém rozhodnutí v úvahu externí dopady svých rozhodnutí, ať jsou negativní či pozitivní (Urban, 2011). 4 poplatník je taková osoba (fyzická nebo právnická), jejíž příjmy, majetek a úkony jsou přímo podrobeny dani. Tato osoba je přímo odpovědná za své daňové povinnosti, za jejich přiznání a placení (Kaniová, Schillerová, 2005).

19 Literární přehled 19 účelové - jejich výnos je primárně určen na financování určitých akci. neúčelové - výnos těchto daní je příjmem veřejných rozpočtů, ale není pevně stanoveno, do které oblasti budou směřovány. Patří sem většina daní. 4. dle vztahu mezi velikostí daně a velikostí daňového základu jednotková daň, která je stanovena dle množství jednotek daňového základu nebo dle množství jednotek užitné vlastnosti v daňovém základu. daně ad valorem 5, které jsou stanoveny podle zdaňovacího základu, jejich výše se určuje nejčastěji procentem ze základu daně v peněžních jednotkách Lafferova křivka V současné ekonomice se nestále mluví o možnostech růstu daňových sazeb a o vlivu tohoto růstu na příjmovou stránku státního rozpočtu. Možnost zvyšovat sazbu daní však není neomezená. Na tuto skutečnost poukázalo již několik ekonomů, kterými jsou například H. George, J. Dupuit či A. Smith. Myšlenku nakonec zformuloval Arthur Laffer a tím vznikla i Lafferova křivka. Obr. 1 Lafferova křivka Zdroj: Holman, 2005 Lafferova křivka ukazuje, že příjem státu z daní se s rostoucí výší zdanění nejprve zvyšuje. S růstem míry zdanění se ale motivace ekonomických subjektů mění a důsledkem této změny může být i to, že přesáhne-li míra zdanění určitou úroveň, nemusí se již příjmy státu nadále zvyšovat. Příčinou tohoto stavu jsou klesající motivace subjektů k ekonomické aktivitě, rostoucí sklon firem k přenosu svého sídla firmy a daňové úniky (Urban, 2011). Na obr. 1 je vidět Lafferův bod. V tomto bodě jsou maximalizované daňové příjmy státu. Z průběhu křivky vyplývá, že vždy existují dvě různé vysoké sazby 5 k hodnotě

20 20 Literární přehled daně, jedna nižší a jedna vyšší, které státu přinášejí stejné daňové příjmy. Stát by se měl tedy snažit pohybovat vlevo od Lafferova bodu (Holman, 2005). Oblast vpravo od Lafferova bodu je nazýván prohibitivní zónou či stínovou oblastí. Zahrnuje všechny subjekty, které své příjmy skrývají před státem. Ekonomika by se do této oblasti neměla dostat. 2.2 Spotřební daň z minerálních olejů Nepřímé daně - daně ze spotřeby Daně ze spotřeby jsou označované rovněž jako nepřímé daně. Jsou vysvětleny v kapitole Klasifikace daní a jejich členění je znázorněno v přílohách na Obr. 12. Výrobci a obchodníci, dle Kubátové (2009), je odevzdávají do veřejného rozpočtu, ale předpokládá se, že o tuto částku zvýší své ceny. Tímto mechanismem daň dopadne na spotřebitele. Daně ze spotřeby patří k nejstarším daním. Původním záměrem bylo postihnout obraty a zisky obchodníků, ale ti daně přesouvali do cen a tak se skutečnými plátci stali spotřebitelé. Později došlo i ke členění daní na obratové a jednotkové. Obratové byly ukládány jako procentní část z obratu a jednotkové byly uloženy na základě jiné charakteristiky, než je cena, a to pouze na některé druhy zboží (David, 2007). Působení daní ze spotřeby, dle Kubátové (2009), bývá označováno jako in rem 6, jelikož při jejich nepřímém ukládání nelze zohlednit majetkové, důchodové či sociální poměry poplatníků. Spravedlnost lze zajistit nepřímo a to sazbami a osvobozeními u zboží dle poměrů poplatníků, kteří toto zboží nejspíše nakupují Selektivní spotřební daně Selektivní spotřební daně 7 jsou ukládány na jednotlivé druhy zboží. Jsou zařazeny do kategorie jednotkových daní, kde je za základ daně považována fyzická jednotka. Platby akcízů jsou ve většině případů stanoveny pevnou částkou na jednotku zboží. Jejich uložení probíhá jednorázově, na některém výrobním stupni, popřípadě u dovozu takto zdaněného zboží u dovozce (David, 2007). Spotřební daně dle Markové (2012) jsou: daň z minerálních olejů, daň z lihu, daň z piva, daň z vína a meziproduktů a daň z tabákových výrobků. 6 na věc 7 akcízy

21 Literární přehled 21 Selektivní spotřební daně působí výchovně, mají odradit lidi od škodlivých návyků, a jsou určitou formou pokuty, která poslouží k úhradě zvýšených nákladů společnosti. Tato daň je ovšem i jedna z nejsilnějších a nejstabilnějších výnosů, která umožňuje politikům zachovat rozsah výdajů (Kubátová, 2009). Tyto dva argumenty jsou protichůdné. Pokud má daň působit jako ochrana před spotřebou určitého zboží, tak není reálné, aby to byl zároveň stabilní zdroj příjmů. Cílem vlády by mělo být spotřebu snížit, což by jim výrazně snížilo i příjmy z daní a to vláda nechce Spotřební daň z minerálních olejů Daně jsou důležitým příjmem státního rozpočtu. Nejvýraznějším výnosem v kategorii spotřebních daní je daň z minerálních olejů. Tento fakt potvrzuje i Chyba! Nenalezen zdroj odkazů., který ukazuje, jak jednotlivé složky spotřebních daní přispěly k celkovému výnosu spotřebních daní do státního rozpočtu v roce Obr. 2 Struktura příjmů spotřební daně v roce 2012 Zdroj: Celniurad.cz, online, vlastní zpracování Daň platí právnická nebo fyzická osoba, která se stane plátcem daně. Platí daň dle sazeb, které jsou určeny zákonem o spotřebních daních. Sazby pro rok 2012 jsou následující:

22 22 Literární přehled Tab. 1 Kód nomenklatury Sazby daně z minerálních olejů Zdroj: ZSpD č. 353/2003 Sb., 48 Text motorové benziny, ostatní benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu podle 45 odst. 1 písm. a) s obsahem olova do 0,013 g/l včetně motorové benziny, ostatní benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu podle 45 odst. 1 písm. a) s obsahem olova nad 0,013 g/l střední oleje a těžké plynové oleje podle 45 odst. 1 písm. b) těžké topné oleje podle 45 odst. 1 písm. c) odpadní oleje podle 45 odst. 1 písm. d) zkapalněné ropné plyny podle 45 odst. 1 písm. e) zkapalněné ropné plyny podle 45 odst. 1 písm. f) zkapalněné ropné plyny podle 45 odst. 1 písm. g) Sazba daně Kč/1000 l Kč/1000 l Kč/1000 l 472 Kč/t 660 Kč/1000 l 3933 Kč/t 0 Kč/t 1290 Kč/t Plátci daně z minerálních olejů jsou (ZSpD č.353/2003 Sb., 44) právnické nebo fyzické osoby, kterým vzniká povinnost daň přiznat a následně zaplatit: 1. pokud nabyli minerální oleje, které jsou nezdaněné, s nulovou sazbou daně nebo sazbou daně nižší, než je sazba pro daný účel stanovena, a použili nebo je prodali pro účely, kdy je stanovena vyšší sazba daně. 2. jestliže nakládají se směsí, která může obsahovat motorový benzin a je určena pro pohon dvoutaktních motorů, a tuto směs použijí pro pohon jiných motorů, než dvoutaktních. 3. pokud nakládají s minerálními oleji, které jsou definovány jako předmět daně a patří tedy mezi vybrané výrobky, ale povinnost přiznat daň a zaplatit jim vzniká jen tehdy, jsou-li použity nebo prodány pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla. 4. jestliže použijí některý z minerálních olejů, jako jsou např. vosky, parafíny, ozokerit a podobně, pro pohon motorů nebo takový minerální olej nabídnou k prodeji nebo jej dokonce prodají pro pohon motorů. 5. pokud použijí, nabídnou k prodeji nebo prodají pro výrobu tepla minerální olej, který tvoří úzkou skupinu ohraničenou čísly 2701 až 2715 Kombinova-

23 Literární přehled 23 né nomenklatury 8, respektive při odečtení výjimek pouze oleje skupiny a jestliže uvedou do oběhu výrobky, které jsou určeny a používány jako přísady nebo jako aditiva do minerálních olejů, které jsou určeny pro pohon motorů. 7. pokud vyrobí odpadní oleje a nezdaní je a zároveň je předají či prodají jiné osobě, která je využije za účelem výroby tepla nebo pro pohon motorů, stávají se rovněž plátci. Plátcem se stávají i ve chvíli, kdy je sami použijí pro výrobu tepla či pro pohon motorů. Pokud jsou využity za jiným účelem, plátcem se osoby nestávají Spotřeba minerálních olejů Jak vyplývá z předchozí kapitoly, příjmy do státního rozpočtu, které plynou z výběru daní z minerálních olejů, jsou nejpodstatnějším příjmem spotřebních daní. Daň z minerálních olejů se tak vybírá ze spotřeby několika surovin, mezi nejvýznamnější patří např. benzín či nafta. V následující tabulce je znázorněno, jak jsou tyto dvě složky paliv využívány, konkrétně jejich poměr, ve kterém jsou spotřebovávány. Tab. 2 Podíl spotřeby benzinu a nafty (v %) Podíl spotřeby benzinu a nafty (v%) Období Podíl spotřeby 59,7 60,9 64,3 65,7 65,8 66,7 66,7 68,1 motorové nafty Podíl spotřeby 40,3 39,1 35,7 34,3 34,2 33,3 33,3 31,9 benzinu Zdroj: Tab. 3, Tab. 11, vlastní zpracování Tab. 2 ukazuje, že motorová nafta je dominantní, co se týče její spotřeby a to po celou dobu sledování. Trend spotřeby motorové nafty je rostoucí, opakem je spotřeba benzínu, jejichž trend je klesající. 8 Názvosloví používané distributory je různé a často může být i zavádějící. Zákon tedy používá pro jednoznačné definování předmětu daně číselné označování. To vychází z celního sazebníku, tzv. kód nomenklatury (Kotenová, 2010). 9 vazelína, parafin, ozokerit, vosk a další (EUR-Lex, online) 10 ropný koks, ropné živice a ostatní zbytky minerálních olejů nebo olejů ze živočišných nerostů (EUR-Lex, online)

24 24 Literární přehled Na první pohled by se mohlo zdát, že motorová nafta je více preferována běžnými občany. Je důležité si ale uvědomit, že tu nejsou jen obyčejní lidé, kteří naftu spotřebovávají. Spotřebitele nafty dělí Rod a Ševčík (2010) do tří skupin: obyvatelstvo, subjekty odvětví zemědělské a lesní výroby, přepravci osob a nákladů. Dominantním spotřebitelem nafty jsou přepravci osob a nákladů. Tato skupina spotřebovává více než 60 % z celkové spotřeby (Rod, Ševčík, 2010). Je však nutné si uvědomit, že tato skupina se podílí i na spotřebě benzinu. Práce se ovšem zaměřuje na spotřebu benzinu. Jak totiž ukazuje průzkum, v České republice je i přes stoupající spotřebu nafty stále více domácností, které preferují spotřebu benzinu. Tuto skutečnost znázorňuje Obr. 3, kde je ukázáno, že 65 % domácností stále využívá spíše benzin. Dalších 35 % využívá naftu a zbylých 5 % je zastánci LPG 11. Obr. 3 Poměr spotřeby paliv domácnostmi v ČR Zdroj: Kučera, 2011, online 2.3 Faktory ovlivňující spotřebu benzinu Cílem práce je zjistit závislost spotřeby benzínu na jeho sazbě. Důležité je ale uvědomit si i skutečnost, že spotřebu benzinu neovlivňuje pouze sazba daně, ale existují i jiné, možná i podstatnější faktory. Tato kapitola zohledňuje nejen sazbu, ale i další možné faktory, jejichž existence ovlivní sledovanou spotřebu. Hodnoty spotřeby benzínu za posledních 8 let znázorňuje Tab zkapalněný ropný plyn, který se používá jako palivo pro motorová vozidla

25 Literární přehled 25 Tab. 3 Výše spotřeby benzinu v období let Výše spotřeby benzinu v období let Rok Spotřeba v tis. tun Zdroj: Beran, Dušek, Podrazil (Petroleum.cz, online); Podražil, Pražák (Cappo.cz, online); vlastní zpracování Tabulka poukazuje na propady, které mohou mít různé příčiny. Ovlivnit výši spotřeby mohl vstup České republiky do Evropské unie v roce 2004, krize v roce 2008 nebo zvýšení sazeb ze spotřeby v roce Vliv sazby daně Jak již bylo dříve zmíněno, spotřebu daně může ovlivnit výše sazby daně, která je přiřazena k dané komoditě, v našem případě k benzinu. V Tab. 4 můžeme vidět vývoj této sazby. Tab. 4 Vývoj sazby spotřební daně u benzinu v letech Vývoj sazby spotřební daně u benzinu v letech Rok Sazba (Kč/ litrů) Zdroj: ZSpD č. 353/2003 Sb., 48; ZSpD č. 37/2008 Sb.; ZSpD č. 59/2010 Sb. Vývoj je sledován v období let Data v tomto rozsahu jsou zvolena tak, aby byla schopna nastínit vývoj této sazby a zároveň aby k nim bylo možno najít odpovídající hodnoty i dalších faktorů. Z tohoto důvodu nejsou až do roku 2012, jelikož až do tohoto roku by nemusela být nalezena např. spotřeba benzinu. Tabulka ukazuje stabilní sazbu v prvních 4 letech, pak sazba dvakrát ještě vzroste a to v letech 2008 a Z odstavce 2.1.2Klasifikace daní je známo, že existují daně jednotkové, což je příklad naší daně. Z této skutečností, dle Širokého (2008), vyplývá několik faktů, které jsou znázorněny na Obr. 4.

26 26 Literární přehled Obr. 4 Působení jednotkové daně V čase před zavedením daně se bod rovnováhy na trhu nacházel v bodě E0, kterému odpovídala cena p0 a množství zboží na trhu Q0. Po zavedení jednotkové daně se změnila křivka nabídky z polohy S0 do S1. Křivky jsou rovnoběžné, jelikož daň vstupuje jako rozdíl mezi tržní cenou, která je výrobci přijímána, a čistým příjmem, který jim po zdanění zůstane. Jednotková daň zvyšuje náklady a zároveň sníží nabídku výrobců. Rozdíl mezi křivkami představuje hodnotu jednotkové daně. Vzhledem k působení daně se přesune i bod rovnováhy do bodu E1, cena vzroste na úroveň p1 a množství zboží na trhu se sníží na hodnotu Q1. Lze tedy poznamenat, že rostoucí daň sníží nabídku zboží, které lze pořídit, jelikož se vyrábí méně, a zároveň cena zboží rovněž roste. V případě, kdy se nezvyšují ani důchody to znamená, že kupní síla klesá, jelikož si za stejné peníze koupíme méně. Obecně se dá říci, že růst spotřebních daní bez zvyšování důchodů znamená pokles poptávky a tedy v našem konkrétním případě nižší spotřebu benzínu Tankování v zahraničí Trendem poslední doby je tankovat v zahraničí. Příčinou tohoto trendu může být cena, která je v České republice vysoká. V září roku 2012 se průměrná cena Natural 95, nejčastěji používanému benzinu, přiblížila ke 40Kč za litr. Následující tabulka ukazuje, jak je na tom cena benzinu v České republice v porovnání s okolními státy.

27 Literární přehled 27 Tab. 5 Srovnání ceny paliv jednotlivých zemí kolem České republiky Srovnání ceny paliv jednotlivých zemí kolem České republiky v EUR/litr 12 Cena Natural 95 Nafta LPG Česká republika 1,388 1,377 0,677 Polsko 1,317 1,308 0,588 Rakousko 1,372 1,323 - Slovensko 1,479 1,370 0,729 Německo 1,593 1,378 0,759 Zdroj: Autosme.sk, online, vlastní zpracování Tab. 5 ukazuje, že jako nejvhodnější kandidát pro tankování v zahraničí slouží Polsko a Rakousko. Všechny tři paliva mohou nabídnout levněji. Ostatní země nabízejí paliva levněji jen v některých případech, jako třeba Slovensko nabízí naftu za 1,370 EUR/litr vůči naší zemi, kde je 1,377 EUR/litr. Jsou to mnohdy případy, kdy rozhodují desetiny. Zde je možné, že při převodu korun na eura nastane měnový rozdíl, který jsme neočekávali, a palivo vyjde dráž. Tyto peněžní rozdíly, které jsou nákupem ušetřeny, závisí na místě, kde žijeme. Pro nákup paliv v zahraničí musíme vzít v úvahu, že i cesta něco stojí. Nákup se proto více týká obyvatel v pohraničních oblastech. I to ale tvoří velkou část příjmů do státní kasy, o kterou přijdeme. Výhodou pro podnikatele, kteří tankují v zahraničí, je to, že pokud je benzin použit k jeho podnikatelské činnosti, má nárok na odpočet daně z přidané hodnoty. Je tu však pro všechny (podnikatele i nepodnikatele) omezení v množství paliva, které můžeme převést Nerovné podmínky sortimentu u pohonných hmot (sazby) Důvodem pro změnu typu paliva, které jednotlivec používá, může být rozdílná sazba jednotlivých pohonných látek. Vraťme se k Tab. 1, kde je popsána výše jednotlivých sazeb daně. Lze zde vidět, že rozdíl mezi sazbou pro benzin a sazbou pro naftu je 1980 Kč/litr, po převodu je to 1,89 Kč/litr. Rozdíl je minimální, tvoří necelé dvě koruny Na další Tab. 6 vidíme, jaký je rozdíl v konečném zdanění ,765 Kč/EUR (CNB.cz, online)

28 28 Literární přehled Tab. 6 Rozdíl ve zdanění benzinu a nafty k Text Benzin Nafta Průměrná cena 36,50 Kč za litr 35,90 Kč za litr Spotřební daň za litr 12,84 Kč 10,95 Kč Sazba DPH 20 % 20 % DPH za litr 6,08 Kč 5,98 Kč (36,50 Kč : 120 x 20) (35,90 Kč : 120 x 20) Celkové zdanění 18,92 Kč 16,93 Kč Zdanění (v %) Zdroj: Gola, Finance.cz, online (12,84 Kč + 6,08 Kč) 51,84 % (18,92 Kč: 36,50 Kč) (10,95 Kč + 5,98 Kč) 47,16 % (16,93 Kč: 35,90 Kč) Rozdíl mezi spotřební daní za litr je 1,89 Kč. Je tu rozdíl u daně z přidané hodnoty, který je ovlivněn pouze rozdílnou vstupní cenou. V konečném důsledku můžeme říci, že u benzinu je zdaněno 51,84 % z průměrné ceny a u nafty 47,16 %. Z této skutečnosti tedy vyplývá, že nižší zdanění nafty je v konečném důsledku výhodnější. Také nižší sazba daně u LPG může působit dojmem, že je její užití velice výhodné. Je třeba si ale uvědomit, kolik najedeme na plnou nádrž plynu a kolik na stejně velkou nádrž benzinu. Obecně ale platí, že pro klasické užití ve stabilních podmínkách je více příznivé pro LPG a ušetří se na něm. Tyto nerovné podmínky jednotlivých pohonných hmot proto mohou rovněž ovlivňovat řidiče v tom, jakému pohonnému palivu bude řidič dávat přednost Ekonomická situace Krize, která se v České republice objevila v roce 2008, má nedozírné následky. Vývoj ekonomiky se zastavil, což vedlo k poklesu hrubého domácího produktu, růstu spotřebních cen, zvyšování daní pro vyšší příjmy do státního rozpočtu, uzavřením menších podniků a dalšími. Tyto všechny faktory zapříčinily, že lidé začali daleko více šetřit. Šetření se odrazilo na velkém snížení poptávky a podniky neměly pro koho vyrábět. Nepříznivý vývoj ekonomiky zapříčil, že zvyklosti ekonomických subjektů se změnily. Začaly tankovat menší množství nebo odkládat svoji spotřebu a co nejméně jezdit autem. Vlivem krize došlo i k nákupům v zahraničí, které jsme řešili v předchozí kapitole. Velký podíl na odběru mají podnikatelé. Klesající poptávka obyvatel ale zapříčinila, že i u nich došlo k útlumu. Dalším řešením, jak ušetřit, je i přechod na jiná paliva. Lidé často přecházejí na naftu či plyn, které mohou stát v důsledku poplatníka méně. Čerpací stanice (Benzinaplus.cz, online) se s touto situací vyrovnávají tak, že organizují věrností programy či nadstandardní služby. Regionální čerpací stanice jsou na tom lépe, než velké čerpací stanice, jelikož mají svoji místní klientelu, která je jim věrná. U velkých stanic tak dochází k odlivu zákazníků.

29 Literární přehled Ochrana životního prostředí Počet automobilů na světě neustále roste. Dochází k legislativnímu tlaku na stranu výrobců, aby redukovali ekologickou zátěž prostřednictvím snižování emisí, hledáním alternativních paliv či nových typů pohonu. Pojmem alternativní pohonné hmoty a technologie se označují veškerá paliva nahrazující dominantní benzín a naftu, respektive technologie nahrazující spalovací, vznětové i zážehové motory. Velkým nedostatek v České republice je velice řídká síť stanic, která nabízí tyto alternativní pohonné hmoty a technologie, a rovněž i neochota tato paliva užívat. Krokem kupředu v oblasti ochrany životního prostředí, respektive ovzduší, je návrh Evropské komise o snížení oxidu uhličitého u nových automobilů. To by vyrovnalo cenový rozdíl mezi benzinovými automobily a např. automobily používající CNG. Další postup v tomto odvětví je i snaha o stabilizaci nízké spotřební daně na zemní plyn použitý v dopravě na minimální úrovni a růst spotřební daně na rafinérské pohonné hmoty Vzhledem k růstu cen u tradičních pohonných látek a vzhledem ke klesajícím zásobám ropy můžeme očekávat, že se u obyvatel zvýší zájem o alternativní paliva. Změna zaměření u obyvatel na alternativní paliva by následně pomohla boji státu se zlepšením životního prostředí (Vaculík, Tipcars.com, online). 2.4 Přechod na alternativní paliva Zvláštní kapitola je věnována možnosti přechodu na jiná alternativní paliva, kterými lze nahradit současně používaný benzin. Přechodem na tato paliva samozřejmě klesne celková spotřeba benzinu, a proto je důležité tyto faktory rovněž zahrnout do našeho modelu Změna z benzinu na naftu, LPG 13 či CNG 14 Předchozí kapitoly ukazují, že benzin jako pohonná hmota je více preferován běžnými obyvateli. Je tu ale trend, který ukazuje, že stoupá spotřeba nejen nafty, ale i jiných alternativních paliv. Možný důvod tohoto trendu ukazuje Tab. 7, kde je spočítáno, kolik lze dostat energie z litru pohonné látky. Suverénně nejlépe vychází LPG, dále pak nafta a na posledním místě je Natural 95 (benzin). I toto může být důvod, proč se lidé odklání od benzinu a hledají lepší alternativy. 13 LPG=liquefied petroleum gas=zkapalněný ropný plyn 14 CNG=compressed natural gas=zemní plyn

30 30 Literární přehled Tab. 7 Srovnání paliv v České republice Palivo Srovnání paliv v České republice Výhřevn Hustota (kg/m 3 ost ) (MJ/kg) Aktuáln í cena (Kč/l) Energie v 1 l (MJ) Natural 95 37, ,7 31,8 Nafta 36, ,5 35,6 LPG 18, ,0 25,3 Zdroj: Vaculík, Ojeteauto.cz, online Energie za 100 Kč (MJ) 84,8 (-38,7%) 97,2 (-29,7%) 138,3 (100%) Pro odhalení příčiny současného stavu poměru spotřeby je důležité si porovnat, jaké jsou plusy a jaké mínusy jednotlivých komodit. benzin (Point-S.cz, online) Výhodou jsou nízké provozní náklady a nízká poruchovost, rovněž jako nižší pořizovací cena. Motor je lehčí, méně hlasitý a spolehlivě funguje během startu i v zimním období. Lehká konstrukce rovněž umožňuje svižnost změny otáček. Nevýhodou je použitelnost pouze u menších aut, což se nejlépe hodí pro městská auta. Negativa jsou i nižší točivý moment v nízkých otáčkách, stejně jako nižší životnost motoru nebo vyšší spotřeba. nafta (Point-S.cz, online) Výhodou je zde nižší spotřeba, která je cca 60 % spotřeby u benzinového auta. Auto se ale vyplatí koupit, pokud najezdíme více jako 10 tisíc kilometrů za rok, u menších aut dokonce více jak 30 tisíc kilometrů. Auto s pohonem na naftu je velice živé při hornatém a točivém terénu. Životnost motoru je vysoká. Nevýhodou je vyšší cena na údržbu, kdy se často motor kazí. Vyšší pořizovací cena, problémy se startováním či vyšší hmotnost motoru, to jsou další negativa. Dále velká hlučnost motoru a jeho potřeba citlivého zacházení. LPG (Kubátová Z., Petrol.cz, online) Výhodou je jeho vznik, kdy vzniká jako vedlejší produkt při zpracování ropy či při těžbě zemního plynu. Je uskladněn v kapalném skupenství v tlakových nádobách. Nevýhodou je nemožnost parkovat v podzemních garážích, jeho obsah (cca 50% propanu a 50% butanu-letní či zimní směs) a nejednotná kvalita. V plynném skupenství je těžší než vzduch a proto se udržuje v prohlubních či kanálech.

31 Literární přehled 31 CNG (Kubátová, Z., Petrol.cz, online) Výhodou je možnost parkování v podzemních prostorách, možnost rozptýlení a snadného odvětrání. Je vysoce kvalitní, obsahuje 96-98% metanu a pochází z ropných či uhelných ložisek. Je uskladněn v plynném skupenství v silnostěnných tlakových nádobách. Srovnání jednotlivých paliv dle určitých parametrů není ale to jediné, na co je třeba si dávat pozor. To, že má něco větší hodnotu u daného parametru neznamená, že je to lepší. Je třeba brát v úvahu, jak je to srovnatelné i finančně. Všeobecně platí, že automobily na alternativní pohonné hmoty (LPG, CNG, hybridní vozy, energií poháněná auta, ) jsou dražší než automobily na benzin či naftu. Nižší spotřeba může být vykoupena výrazně vyšší cenou. Je třeba si proto porovnat, co ušetříme na palivu a co připlatíme při koupi automobilu Elektromobil Jak je zmíněno v další kapitole, problém čistoty ovzduší se již řeší na úrovni Evropské unie. Unie se snaží prezentovat alternativní zdroje jako lepší volbu, než mít auto na benzin či naftu. Další z alternativ je auto na elektrický pohon. Tyto automobily čerpají energii z baterie, která je opětovně dobitelná. Výhody elektromobilů (Elektrickevozy.cz, online) jsou eliminace hluku a emisí. Některé státy se proto snaží zvýšit atraktivitu těchto vozidel tím, že nabízejí nabití auta zdarma. Elektromobily jsou rovněž snadné pro údržbu, jelikož obsahují pouze baterii oproti pohyblivým součástkám u benzinových aut. Další výhodou je absence kapalin, která zaručuje menší náchylnost k mechanickým palivům. Nejvýznamnější výhodou je pro nás možnost dlouhodobé úspory vzhledem k užití např. benzinu. Nevýhodami (Ceskatelevize.cz/ct24, online) je nedostatek čerpacích stanic pro tento typ automobilů, což vede k nutnosti nabíjet automobil doma. Rovněž nejsou tyto automobily vyráběny jako velká vozidla. V průběhu let přicházejí na trh nové elektromobily větších rozměru, avšak jejich cena je velice vysoká. Další jeho částečná nevýhoda spočívá v hlučnosti. Jelikož nevydává zvuky, je to problém pro např. nevidomé. Elektromobily tak musejí vydávat speciální zvuky Hybridní vozidla Hybridní pohon je kombinace několika zdrojů energie pro pohon jednoho automobilu, nejčastěji elektrické trakce jako u elektromobilu a spalovacího motoru. Snaží se využít výhody těchto dvou typů pohonu a zároveň eliminují jejich nevýhody. Hybridní vozidla mají dva motory (spalovací a elektromotor) a podle okolností zvolí, který je v určitou chvíli výhodnější. Během jízdy na krátké vzdálenosti či na rovnoměrné jízdě je požíván elektromotor, který se mohl dobíjet během jízdy na spalovací motor a který může být menší, tím pádem je i levnější (Horčík, Hybrid.cz, online). Plusem tohoto motoru je jeho šetrnost k životnímu prostředí. Ovšem negativem tohoto typu paliva jsou vysoké pořizovací náklady. Rovněž síť čerpacích

32 32 Literární přehled stanic je v tuto chvíli ještě nedostatečná. Nevýhodou je i dlouhá doba strávená u samotného čerpání (Hybrid-auto.cz, online). Nabídka vozů na tento typ pohonu v rámci České republiky ještě není příliš vysoká, situace se ale neustále zlepšuje a automobilky představují nové modely Bioetanol, Bionafta Bioetanol, stejně jako vodík, je označován za hudbu budoucnosti. Vyrábí se pomocí alkoholové fermentace 15 z biomasy, což mohou být rostliny, které obsahují škrob, což jsou např. kukuřice, obilí nebo brambory. Nejčastěji se ale pro výrobu používá cukrová třtina a cukrová řepa. Výsledný produkt se používá v čisté formě jako motorové palivo, ale i jako součást benzinu (Matějovský, 2005). Jako výhody (Old.cappo.cz, online) lze označit snižování emisí a nižší tvorbu skleníkových plynů. Tvorba bioetanolu není závislá na území, pouze na dostupnosti biomasy, což je nenávratný obnovitelný zdroj. Výhodou je i dobrá biologická rozložitelnost a možnost využití produktů, které by nebyly použitelné v potravinářství. Pěstování surovin na biomasu upravuje vzhled krajiny. Nevýhody (Old.cappo.cz, online) jsou nutnost k přeměně vozidla, rovněž závislost na počasí (úroda či neúroda) a dále nízká výhřevnost či vysoké výparné teplo, které způsobuje horší startování v zimě. Bionafta (Gwoil.cz, online) je ekologickým palivem pro vznětové motory na bázi metylesterů neboli nenasycené mastné kyseliny rostlinného původu. Vyrábí se rafinačním procesem nazývaným transesterifikace. Může být používána jako palivo bez jakékoliv úpravy ve vznětovém motoru (dieselu). Výhody jsou nižší kouřivost motoru či emise polétavého prachu, jelikož shoří dříve než klasický naftový motor. Další výhoda je způsob skladování, který není nijak zvláštní pro toto palivo (Gwoil.cz, online). Nevýhodami bývá označována (Sajdl, Cs.autolexicon.cz, online) náročnost procesu výroby, nízká účinnost využité sluneční energie či možnost ucpání ventilů pro vstřiky, ke kterému dochází z toho důvodu, že bionafta je silnější rozpouštědlo, než klasická nafta. Poslední nevýhoda je vznik mastných kyselin, které vzniknou při styku paliva s velkým množství vody. Mastné kyseliny mohou způsobit korozi palivového systému Vodík V současnosti stoupá cena fosilních paliv. Na řadu přichází tedy i vodík, jako forma alternativního paliva. Kolem produkce vodíku, jeho výroby a skladování je ale zatím spousta nejasností. Za přednosti vodíku dle Farského a Richtera (2001) lze považovat velké zásoby vody na Zemi a rovněž velkou hustotu vody. Další výhodou je čistější spalování vodíku, než např. u fosilních paliv. Co se týče exhalací oxidu uhličitého a uhlíkatých sloučenin z vodíkového motoru, ukázalo se, že jsou minimálně o tři řády nižší než u stejně silného motoru spalujícího benzin, naftu či zemní plyn. 15 kvašení

33 Literární přehled 33 Problémem zůstávají oxidy dusíku vznikající ve spalovacím prostoru vodíkového motoru. Jejich množství závisí na přebytku kyslíku, teplotě, tlaku a době zdržení spalin při vysokých teplotách ve spalovacím prostoru. Nelze však opomenout, že z charakteru hoření, které je u vodíku výrazně rychlejší, vyplývá poměrně vysoká, dle provozních podmínek motoru až o řád vyšší koncentrace nenasycených uhlovodíků (zejména benzenu) ve spalinách (Farský, Richter, 2001). 2.5 Ekonometrický model Cílem této práce je určit vztah mezi spotřebou benzínu a sazbou spotřební daně, která je na toto palivo uvalena. Vztah lze popsat pomocí ekonometrického modelu, který je (Hindls, Hronová, Seger a Fisher, 2007) statistickou a matematickou formulací dané hypotézy. Také by se dalo říci, že vyjadřuje závislost ekonomických veličin na veličinách, které je dle dané hypotézy vysvětlují. Model, jestliže je správně definovaný, popisuje směr závislosti a kvantifikuje intenzitu vztahů, které jsou mezi ekonomickými veličinami, pomocí odhadnutých parametrů modelu. Tvorba ekonometrického modelu probíhá v několika krocích. Tyto kroky sestavil Hušek (1992), do tohoto pořadí: 1. Specifikace dat, kdy analytik spojuje teoretické poznatky o konkrétním problému, který je předmětem kvantitativní analýzy. Specifikace (výstavba) modelu probíhá v několika fázích: 1.1. Stanovení proměnných, kde si zvolíme vysvětlovanou proměnnou 16, vybereme si vysvětlující proměnné 17 a vyslovíme hypotézy o tom, jaké znaménka očekáváme u odhadnutých parametrů. Často se pro najití optimální množiny proměnných využívá metoda tzv. sekvenčního výběru. Lze využít metodu dopředného výběru, kde jsou přidávány proměnné tak dlouho, dokud to přináší nové informace. Opakem této metody je sestupný výběr, kdy jsou odebírány proměnné do té chvíle, než to změní výsledek. Poslední možností je kroková regrese, kdy jsou zkombinovány předchozí varianty a proměnné jsou průběžně přidávány a ubírány Volba matematického tvaru modelu, ve které zvolíme vhodnou funkční formu a zvolíme náhodný chybový člen Identifikace modelu 2. Sběr relevantních dat pro dané modely 16 neboli závisle proměnná, odezva či regresand, která je modelem vysvětlovaná 17 neboli nezávisle proměnná či regresor, která vysvětluje variabilitu závisle proměnné 18 veličina, která reprezentuje vlivy, které působí na vysvětlovanou proměnnou a nejsou popsány veličinami vysvětlujícími

34 34 Literární přehled Průřezová data můžeme chápat jako soubor pozorování jedné nebo několika veličin, které sledujeme na několika statistických jednotkách v jednom okamžiku popř. v časovém intervalu. Časové řady jsou sekvencí hodnot jedné veličiny, která byla měřena na jedné statistické jednotce opakovaně v určitých okamžicích či intervalech. Kombinace těchto dvou typů dat se označuje termínem panelová data. 3. Kvantifikace ekonometrického modelu je další fází tvorby, kdy aplikujeme vhodné postupy, které pomohou odhadnout numerické hodnoty parametrů. Metody, které pomohou kvantifikovat model, jsou např. Metoda maximální věrohodnosti či Metoda nejmenších čtverců. Metoda nejmenších čtverců (Lejnarová, Ráčková a Zouhar, 2009) patří mezi nejpoužívanější metody pro odhad numerických hodnot koeficientů modelu. Metoda slouží pro odhad regresních modelů, které jsou lineární v parametrech, tzn. že závislá proměnná je modelována jako aditivní funkce součinů regresních koeficientů β a vysvětlujících proměnných (popř. jejich funkčních forem, např. polynomů či převrácených hodnot). U některých modelů, které nejsou lineární v parametrech, lze metodu rovněž použít, dojde-li k linearizační transformaci. Lze říci, že tato metoda volí takové numerické hodnoty koeficientů lineárního regresního modelu, které minimalizují sumu čtverců odchylek pozorovaných a vypočtených hodnot. Jakmile je model vyčíslen, probíhá kontrola několika důležitých ukazatelů. Těmi jsou p-hodnoty, které určují významnost koeficientu pro model. Hodnoty blížící se nule ukazují, že proměnné jsou významné, vyšší hodnoty naznačují, že proměnná v modelu nemusí být obsažena. Dále koeficient determinace a adjustovaný koeficient determinace, které ukazují, jak model kvalitně vysvětluje proměnnou Y. Hodnota blížící se jedničce je preferovaná. Rovněž je zkoumána velikost F hodnoty, která testuje významnost celého modelu. Jestliže je hodnota větší než kritická hodnota, kterou najdeme v tabulce Kvantilů Snedecorova rozdělení, tak je model významný. S F hodnotou je spojena p-hodnota (F) celého modelu, která je vyžadována menší než 0,05 pro zachování významnosti celého modelu. Poslední sledované hodnoty jsou Schwarzovo, Akaikovo a Hannan- Quinnovo kritérium, které slouží k porovnání modelů mezi sebou. Všeobecně platí, že nižší hodnota je považována za lepší. 4. Verifikace ekonometrického modelu spočívá v ověření, že získané odhady jsou v souladu s omezeními výchozí ekonomické hypotézy. Ekonomická verifikace ověří správnost znamének a velikosti numerických hodnot odhadů. Statistická verifikace posuzuje statistické charakteristiky odhadnutých parametrů i celého modelu. Ekonometrická verifikace zkoumá oprávněnost předpokladů k použití konkrétních metod odhadů nebo statistických testů.

35 Literární přehled Způsoby využití modelu Analytická aplikace spočívá v ověření shody závěrů vyvozených z odhadnutého modelu s výchozí ekonomickou hypotézou. Simulace ex post umožňuje posoudit, jak přesně model popisuje reakce vysvětlovaných proměnných při měnících se hodnotách vysvětlujících proměnných. Prognostická aplikace odhaduje hodnoty vysvětlovaných proměnných modelem, a to v období, které následuje po posledním z těch, kdy jsme uvažovali kvantifikaci.

36 36 Praktická část 3 Praktická část Praktická část se věnuje nalezení vztahu mezi spotřebou benzinu a sazbou daně z minerálních olejů. Tento vztah je zde popsán pomocí ekonometrického modelu. Po nalezení vztahu mezi těmito dvěmi proměnnými kapitola obsahuje i predikci možného budoucího vývoje spotřeby benzinu. 3.1 Stanovení proměnných a tvaru modelu V modelu je třeba si stanovit proměnné závislé a nezávislé. Jako proměnná závislá je stanovena spotřeba benzinu. Mezi proměnné nezávislé jsou zařazeny ty faktory, které rovněž ovlivňují spotřebu benzinu a jsou měřitelné. Patří mezi ně: vývoj sazby daně z minerálních olejů, spotřeba nafty, spotřeba LPG, spotřeba elektrické energie, vývoj HDP. Vývoj těchto nezávislých proměnných je zachycen v příloze část C a v Tab. 4. Lze očekávat, že sazba bude se spotřebou daně v nepřímé úměře, tzn. čím vyšší bude sazba, tím nižší bude spotřeba. Proměnné spotřeba nafty, spotřeba LPG a spotřeba elektrické energie jsou označeny jako substituty a lze zde rovněž očekávat vztah vyjádřený jako nepřímou úměru. Proměnná vývoj HDP ovlivní rovněž naši spotřebu, jelikož při poklesu či stagnaci ekonomiky budou ekonomické subjekty šetřit a utratí méně za pohonné hmoty. Tyto proměnné jsou zařazeny do modelu z toho důvodu, že se dá očekávat jejich výrazný vliv na celkovou spotřebu benzinu. Spotřebitelé se zajisté nerozhodují pouze na základě sazby daně, ale ovlivní je i nespočet dalších faktorů. Kromě výše zmíněných lze do této kategorie zařadit i cenu benzinu např. v pohraničí, spotřebu dalších alternativních pohonných hmot (CNG, směsky, ) a další. Pro tvorbu modelu jsou vybrány ty nejvýraznější. Model obsahuje jednu závisle proměnnou a 5 nezávisle proměnných, jde tedy o jednorovnicový model s několika nezávisle proměnnými. 3.2 Kvantifikace modelu Pro vytvoření modelu je použit program Gretl 19, který na základě jednoduchých pokynů vytváří dané modely. Dalším krokem je tedy vyčíslení modelu, který bude popisovat vztah mezi proměnnými a vysvětlí spotřebu benzinu. 19 software pro ekonometrické analýzy (Gretl.sourceforge.net, online)