Průzkum MasterCard co chceme od MHD

Transkript

1 44 Veřejná doprava Průzkum MasterCard co chceme od MHD Přestup z osobního vozu do MHD je výzvou pro dopravní podnik i samotné řidiče aut. Aby to vůbec mohlo nastat, je nutné dát cestování v MHD větší komunikační podporu i kvalitu poskytovaných služeb. Každý z nás určitě tuší, že průzkum veřejného mínění je věc ošemetná. Mnohdy přinese výsledky na objednávku, mnohdy lidé odpovídají bez hlubšího zamyšlení, tzv. na první dobrou. Pro střízlivý pohled na aktuální situaci v oblasti dopravy se zaměřením na cestování veřejnou dopravou si společnost MasterCard nechala vypracovat průzkum názorů cca 500 obyvatel vybraných krajských měst ČR a SR a trojnásobku respondentů v hlavních městech. Není nutné již dopředu zatnout pěsti a začít výsledky zpochybňovat, ale spíše se s nadhledem, tolik vzácným v těchto časech, podívat, co nám výsledky naznačují, i ve srovnání mezi městy. Průzkum tak rámcově a řádově ukazuje reálný potenciál pro dosažení cílů udržitelné mobility, tj. změny dopravního chování ve prospěch udržitelných druhů dopravy. Skladba dotázaných Skladba dotázaných byla genderově vyvážená, věkový průměr se mezi městy pohyboval mezi lety, nejnižší Bratislava 36,5 roků, nejvyšší Prešov 41,12 roků. Vzděláním byl průzkum vyrovnaný v ČR, zhruba třetina bez maturity, třetina s maturitou a třetina vysokoškoláků, na Slovensku zhruba polovina s maturitou a polovina vysokoškoláků, ostatní skupiny byly minoritní. Dotazovaní byli svobodní a sezdaní, jen malá skupina byla rozvedených, dvě třetiny ve všech městech jsou zaměstnány na plný úvazek a dvě třetiny pobírají průměrný či nadprůměrný plat. Jak cestujeme Ve všech městech ČR a SR je dojížďka autem významně častou volbou. Denně či několikrát týdně cestuje autem jedna až dvě třetiny cestujících. Obecně platí, že podíl cestujících, kteří nikdy nejezdí autem, se ve městech ČR a SR pohybuje od 4 10 %. Regionálním autobusem dojíždí denně či několikrát týdně od 10 do 24 % cestujících, vlakem pouze 2 8 % a městkou hromadnou dopravou od 38 do 82 %. Byť mohou být výsledky průzkumu díky malému vzorku mírně zavádějící, je patrné, že využití regionální železniční dopravy pro denní dojíždění do dané metropole je oproti autobusům či osobním autům naprosto marginální. Na první pohled je zřetelné, že potenciál pro přesun řidičů individuální dopravy do vozidel MHD je největší v Olomouci a Žilině. Spokojenost s MHD je velmi diskutabilní. Byť uvádíme vcelku vysoké hodnoty, číslo v závorce naznačuje, kolik lidí je opravdu o své spokojenosti přesvědčeno. Byť většina cestujících je spíše spokojena, jen pětina v ČR a desetina v SR je velmi spokojena. Alarmující je výsledek z Bratislavy. Pokud bychom převedli výsledky na školní známky, dostala by za MHD všechna uvedená česká města dvojku a slovenská trojku. město Jízda osobním automobilem v % Jízda autobusem v % Jízda vlakem v % Jízda MHD v % Spokojenost s MHD v % (velmi spokojen) Praha (21) Brno (16) Olomouc (18) Plzeň (18) Bratislava (2) Košice (12) Prešov (12) Žilina (10)

2 Veřejná doprava 45 Pokud je cílem udržitelné mobility přesunout řidiče z osobních vozidel do veřejné dopravy, je nutné, aby se její kvalita významně zvýšila, proto by se uvedená krajská města měla více zaměřit na kvalitu poskytovaných služeb a podpořit je navýšením rozpočtu na MHD, jak činí aktuálně například Brno. Co se na MHD cestujícím nelíbí Průzkum jednoznačně poukazuje na vysokou cenu jízdného, která není vůči IAD konkurenceschopná. To platí především pro Brno, Plzeň, Bratislavu a Žilinu. V Košicích lidé vnímají, že jsou nabízená spojení MHD složitá, třetina Bratislavanů vnímá cestování MHD jako nepohodlné. Kromě Olomouce si čtvrtina cestujících v krajských městech ČR myslí, že jsou vozy špinavé, v Bratislavě si to myslí dvě pětiny lidí. V Bratislavě a Košicích navíc nejsou spojení spolehlivá, tento parametr je pro případný přesun z IAD do MHD jeden z nejdůležitějších, což je dle průzkumu relevantní i pro Brno, Plzeň a Prešov. Třetina Bratislavanů navíc vnímá vozy MHD jako zastaralé. Pozitivně lze hodnotit, že ve většině měst lze zaplatit jízdné elektronicky a že tento trendu bude narůstat. Co se cestujícím nelíbí (v %) Brno Olomouc Plzeň Praha Bratislava Košice Prešov Žilina Spojení je pomalé Jízdné je drahé Spojení je složité Logistika, změna tras, jízdních řádů, málo spojů, návaznost Cestování je nepohodlné Přeplněnost Dopravní prostředky jsou špinavé Nevhodné chování řidičů Spojení není spolehlivé Výluky a zpoždění Dopravní prostředky jsou zastaralé Prostředí ve vozech (v létě nedýchatelno, v zimě přetopeno) Za jízdenku není možné platit přes SMS Za jízdenku není možné platit platební kartou Za jízdenku není možné platit přes mobilní aplikaci Motivace pro (ne)využívání MHD namísto auta Brno s Žilinou má dle cestujících drahé jízdné, které je ve třetině respektive dvou pětinách případů překážkou pro cestování veřejnou dopravou. Druhým parametrem v pořadí je návaznost a dostupnost, zhruba pětina cestujících to vnímá jako překážku volby pro MHD. Pomalost či nízká frekvence spojů je překážkou pro každého sedmého až desátého cestujícího. Každý pátý až třetí je s MHD spokojen. Překážky pro cestování veřejnou dopravou (v %) Brno Olomouc Plzeň Praha Bratislava Košice Prešov Žilina Nižší cena Vyšší rychlost Méně přeplněné soupravy Jiné uspořádání, lepší spojení, přímý spoj, bližší stanice M Větší frekvence spojů Přesnost spojů Čistota Nic, vyhovuje mi Irelevantní odpověď Ostatní Nevím

3 46 Veřejná doprava Nejpreferovanější způsob nákupu jízdenky Celkem lze tvrdit, že většina cestujících preferuje elektronické platby jízdného a že se platba hotovostí pomalu stává přežitkem. Zřetelně je viditelné, že tam, kde není jednotný systém elektronického odbavení, je podíl plateb v hotovosti výrazně vyšší než tam, kde je zavedeno více možností elektronického odbavení. Proto platí hotovostí v Brně, Košicích, Prešově či Žilině třetina cestujících, naopak v Plzni, Praze či Bratislavě je to jen pětina. Oblíbenými nástroji jsou SMS platby a předplacená karta MHD, roste však i obliba perspektivnějších nástrojů, tj. platby mobilní aplikací či bankovní kartou. Nejpreferovanější způsob nákupu jízdenky (v %) Brno Olomouc Plzeň Praha Bratislava Košice Prešov Žilina V hotovosti na prodejním místě MHD či v trafice apod Pomocí platební karty na prodejním místě MHD či v trafice V hotovosti v automatu (metro, zastávka tramvaje/autobusu) Pomocí platební karty v automatu (metro, zastávka tramvaje) SMS jízdenkou Aplikací v mobilu (peníze převodem) V hotovosti u řidiče Pomocí platební karty u řidiče Pomocí MHD předplacené karty Jiná možnost prosím uveďte Kolik má optimálně stát jednorázové jízdné Následující údaje jsou určitě zajímavé s ohledem na nastavení cen. Obecně pro udržitelnou mobilitu platí, že vysoké platby by měly být za parkování, naopak mnohem nižší za městskou dopravu. V některých úspěšných cenových modelech funguje poměr, že jízdné MHD je cca třetinou ceny hodinového parkování v centru, při modelovém příkladu centra Brna, kde parkovné stojí 40 Kč lze odvíjet optimální cenu jízdného někde mezi Kč. Představy Brňanů se mnoho neliší. Brňané by chtěli jezdit pod 15 Kč, Olomoučané kolem 10 Kč, Plzeňané kolem 15 Kč, Bratislavané kolem 0,5 eura, Košičané, Prešované a Žiliňané do 0,5 eura. Optimální výše jízdného (v %) Brno Olomouc Plzeň Praha Bratislava Košice Prešov Žilina 0 Kč eur Kč ,1 0, Kč ,26 0, Kč ,51 0, Kč ,76 1, Kč Kč a více Nevím Jednorázové jízdné MHD = cca 1/3 ceny hodinového parkování v centru.

4 Veřejná doprava 47 Preferovaný způsob koupě dlouhodobé jízdenky na MHD a nejpreferovanější nosič Chytré město směřuje od ekonomicky nákladné hotovosti a osobních výdejů u přepážek k digitalizaci informací a plateb. Jednou z variant, která se u nás pomalu uplatňuje, je koupě jízdenky/jízdného bezkontaktní kartou či mobilní aplikací, v budoucnu nás čekají i modely, kdy si dlouhodobé tarifně zvýhodněné jízdné postupně napípáme bez nutnosti o tom rozhodnout na začátku roku dopředu a zaplatit celou částku naráz. Mezi českými městy z řady vypadává jen Olomouc, kde jsou očekávání nákupu jízdného v hotovosti u celé třetiny dotázaných (mezi slovenskými jsou to Košice a Žilina se čtvrtinou cestujících). U ostatních tří českých měst je již patrné, že lidé chtějí pohodlněji nakupovat dlouhodobé jízdné elektronickými způsoby, více než polovina (respektive dvě třetiny) dotázaných již nejspíše nechce stát fronty a řešit nákup na přepážce. Pro korektnost je nutno uvést, že v Bratislavě byl vzorek dotázaných mírně posunut ve prospěch mladších ročníků, proto může být extrémní hodnota 64 % trochu vyšší než reálný průměr. Co se týká preferovaného nosiče, do výsledků velmi promlouvají již zavedené koncepty. Zatímco v Plzni téměř 60 % preferuje plzeňskou čipovou kartu, v Brně, městě bez tohoto schématu, by takovou možnost volila jen čtvrtina cestujících a plná třetina by chtěla mít jízdenku v mobilu, což je zřetelný trend u mladé generace. Pozoruhodným zjištěním jsou výsledky slovenských měst, kde jednoznačně převládá trend k elektronickým médiím (snad kromě Žiliny). Zcela zřetelně převládá mobilní telefon. Z výsledků průzkumu je patrné, že je jasným trendem vícekanálové řešení, tj. pokud město uvažuje s dlouhodobým řešením elektronického odbavování, je vhodné integrovat možnost odbavení se bankovní kartou, čipovou kartou (zejména In-kartou ČD) a mobilním telefonem (případně QR kódem). V dnešní době již takové integrované řešení není technologicky problém. Kde a jak si chceme koupit šalinkartu (v %) Brno Olomouc Plzeň Praha Bratislava Košice Prešov Žilina V hotovosti na prodejním místě MHD či v trafice apod Pomocí platební karty na prodejním místě MHD či v trafice apod. Na internetu pomocí platební karty či bezhotovostním převodem Mobilní aplikací pomocí platební karty či bezhotovostním převodem Jiná možnost Papírová jízdenka Jízdenka nahraná na plastové čipové kartě MHD Jízdenka nahraná na Vaší platební kartě Jízdenka nahraná v mobilu (součást mobilní aplikace) Jiná možnost Kolik má stát celoroční jízdenka V českých městech nechce zdarma cestovat téměř nikdo, všichni si vážíme, že veřejná doprava funguje a jsme ochotni za ni platit. Přesto je současné jednorázové i celoroční jízdné vnímáno jako drahé. V Brně tak cestující za celoroční jízdné navrhují cenu 2650 Kč, v Olomouci 1430 Kč, v Plzni 2050 Kč a v Praze 2500 Kč. V Bratislavě by mělo roční jízdné stát 130 eur, v Košicích 110 eur, v Prešově 85 eur a v Žilině 80 eur. Cena za celoroční jízdné (v %) Brno Olomouc Plzeň Praha (v procentech) Bratislava Košice Prešov Žilina 0 Kč EUR Kč EUR Kč EUR Kč EUR Kč EUR Kč EUR a více Kč a více Nevím Nevím Průměr 2641, , , ,32 Průměr 134,03 112,16 86,88 79,09

5 48 Veřejná doprava Co chceme na zastávkách Z následující škály jednoznačně vyhrávají informační tabule o spojích, a to kvůli praktičnosti, ale i díky pozitivní zkušenosti (s teplometem na zastávce nikdo zkušenost nemá a v aktuálním mrazivém počasí by tento průzkum dopadl nejspíš jinak). Vysoké hodnoty lze nalézt u pohodlného sezení, wifi připojení a dotykové obrazovky s aktuálními informacemi o počasí či o výstavách a kultuře. Třetina lidí by ocenila automaty na kávu, což je velmi příznivá informace pro jejich dodavatele. Trendové bezdrátové nabíjení mobilů by ocenila cca čtvrtina cestujících. Posledním zajímavým poznatkem, který je vhodné zmínit, je, že nejvíce potřeb dodatečného vybavení zastávek mají v Košicích. Co chceme mít na zastávkách veřejné dopravy (v %) Brno Olomouc Plzeň Praha Bratislava Košice Prešov Žilina Automat na kávu Dotyková obrazovka s informacemi (o spojích, počasí, kultuře apod.) Aktualizovaná informační tabule o nejbližších spojích Aktuální informace o počasí Aktuální informace o výstavách a kultuře Informace o aktuálním stavu exhalací (znečištění ovzduší) Informace o aktuální hladině hluku Nabíječky na mobily Pohodlné sezení Teplomet (zařízení pro vytápění) Wifi připojení Možnost poslechu hudby Vědomostní či jiné soutěže a hry Nic z výše uvedeného

6 Veřejná doprava 49 Chytré město směřuje od nákladné hotovosti a osobních výdejům u přepážek k digitalizaci informací a plateb. Kolik z nás ví, co to znamená Smart Cities Kromě informací o veřejné dopravě nás také zajímalo, zda prosakuje povědomí o konceptu chytrých měst mezi obyvatele. Údaje jsou odrazem reality, žádná chytrá města v ČR nemáme, a většina lidí neví, co to vlastně je, protože se není kam podívat. Nejvíce je pojem znám v Brně a Plzni, nejméně v Žilině. Lidé si nejčastěji pojem spojují s celistvou funkčností (dopravního) systému, to je určitě správné chápání konceptu. Další interpretace jsou ale zavádějící. V Brně se koncept spojuje s již známými informačními tabulemi či mobilními aplikacemi s informacemi o odjezdech spojů, v Olomouci s interaktivním platebním systémem, v Praze s bezplatnou wifi a dobíjením telefonu. Velmi pozoruhodné je zjištění, že Slováci obecně vnímají pojem smart cities mnohem trefněji, spojují ho s novými technologiemi např. pro řízení dopravy, zatímco Češi vykládají tento pojem v kontextu s informacemi a pohodlnými platbami. Obecně lze konstatovat, že povědomí o konceptu je stále velmi malé. Povědomí o SC (v %) Brno Olomouc Plzeň Praha Bratislava Košice Prešov Žilina Ano Ne Interpretace (v %) Brno Olomouc Plzeň Praha Bratislava Košice Prešov Žilina Mobilní aplikace (informace o spojení, změny, výluky, počasí Čisté město, cestování na kole, pěšky, samostatné, samočistí Informační obrazovky (interaktivní tabule v dopravním prostoru) Wifi (bezplatné), dobíjení mobilu Interaktivní platební systém (jednotná karta, čip na všechny platby) % funkčnost systému obecně (parkování bez problému) Nové technologie (propojení systému, řízení dopravy) Cena (nižší nebo ideálně nulová) Integrovaná doprava Irelevantní odpověď Ostatní Nevím