ZÁKLADY ZAHRADNICTVÍ. Ing. Pavla Davidová. Projekt OP VK CZ.1.07/1.1.07/ Podpora odborného vzd!lávání na st"edních #kolách MSK

Transkript

1 Projekt OP VK CZ.1.07/1.1.07/ Podpora odborného vzd!lávání na st"edních #kolách MSK St"ední zahradnická #kola, Ostrava!ákovská Ostrava-Hulváky tel.: ZÁKLADY ZAHRADNICTVÍ St"ední zahranická #kola, Ostrava Ing. Pavla Davidová Tento projekt je spolufinancován Evropsk"m sociálním fondem a státním rozpo#tem $eské republiky

2 St#ední zahradnická $kola, Ostrava, p#ísp%vková organizace Základy zahradnictví Ing. Pavla Davidová PROJEKT OP VK CZ.1.07/1.1.07/ PODPORA ODBORNÉHO VZD!LÁVÁNÍ NA ST"EDNÍCH #KOLÁCH MSK OSTRAVA, ZÁ&Í 2010 "#$%&'(!)!

3 Obsah Úvod V!znam a rozd"lení zahradnictví V!znam a rozd"lení zahradnictví Vliv zahradnictví na #ivotní prost$edí Meteorologie a klimatologie Základní pojmy meteorologie a klimatologie Sv"tlo a rostlina Rostlina a teplo Vzduch Tlak vzduchu Proud"ní vzduchu vítr Oxid uhli%it! Rostlina a voda Vlhkost vzduchu Srá#ky P$edpov"& po%así Podnebí a vegetace Podnebí 'R Fenologie Pedologie a p(dní %initelé Vznik a slo#ení p(dy P(dotvorné minerály a horniny Slo#ení p(dy Pevná fáze p(dy Kapalná fáze p(dy p(dní voda Plynná fáze p(dy p(dní vzduch Organická slo#ka p(dy p(dní edafon Struktura p(dy a vlastnosti p(d Fyzikální vlastnosti p(d Chemické vlastnosti p(d Faktory p(dotvorného procesu a p(dní typy P(dní typy Zahradnické zeminy Úprava prost$edí pro rostlinu Obd"lávání p(dy Základní obd"lávání p(dy P$edse)ová p$íprava p(dy St$ídání plodin V!#iva a hnojení rostlin Agrochemie a rostlinné #iviny Hnojiva Organická hnojiva Pr(myslová hnojiva "#$%&'(!*!

4 6 Rozmno#ování rostlin Generativní rozmno#ování rostlin Vegetativní rozmno#ování rostlin Zp(soby p$ímého vegetativního rozmno#ování Zp(soby nep$ímého vegetativního rozmno#ování rostlin O*et$ení rostlin b"hem vegetace Sázení a p$esazování Závlahy Vrchní závlahy Spodní závlahy Hnojení a p$ihnojování Okopávka a ple%kování Mul%ování Zásahy v uzav$en!ch prostorech Za*tipování Vy*tipování Vyvazování Regulace r(stu Ochrana rostlin a boj proti plevel(m kodliví %initelé a p$íznaky jejich po*kození Zp(soby ochrany proti *kodliv!m %initel(m Charakteristika plevel( Hubení plevel( Na záv"r Rejst#ík pojm' "#$%&'(!+!

5 Úvod Vá#ení studenti, Dostává se Vám do rukou u%ební text do odborného p$edm"tu Základy zahradnictví. Tento p$edm"t je pro Vás prvním odborn!ch p$edm"tem, se kter!m se p$i studiu na St$ední zahradnické *kole v Ostrav" setkáváte, proto je první kapitola zam"$ena na historii a rozd"lení oboru, kter! studujete tedy V!znam a rozd"lení zahradnictví. Nejen zahradnictví, ale i zem"d"lství je závislé na klimatick!ch prvcích a na prvcích meteorologick!ch, proto je nutné, aby i Vám byly n"které základní pojmy z této oblasti známy. Proto je tedy v textu za$azená druhá kapitola nazvaná jako Meteorologie a klimatologie. Dal*ím základním v!robním prost$edkem v zem"d"lství a zahradnictví je p(da. Jak poznat úrodnou p(du a jak její úrodnost udr#et, tak aby Vám plodiny na ní p"stované poskytovaly pravidelné a vysoké v!nosy je p$edm"tem t$etí a %tvrté kapitoly. V páté kapitole nazvané V!#iva a hnojení rostlin se nau%íte jak správn" a %ím rostliny hnojit a p$ihnojovat, aby nám spole%n" s úrodnou p(dou zajistily dobré v!nosy. V *esté kapitole se seznámíte se základními pojmy rozmno#ování rostlin a nau%íte se, jak!mi zp(soby je mo#né rostliny rozmno#it a jaké jsou v!hody a nev!hody t"chto zp(sobu mno#ení. Rozmno#ené rostliny se dále p"stují a musíte je o*et$ovat. Základní pojmy o*et$ování rostlin jsou náplní sedmé kapitoly, ve které se seznámíte s o*et$ením rostlin b"hem vegetace. Této kapitole v"nujte, prosím, pozornost, nebo) s pojmy, které jsou zde vysv"tleny, se budete setkávat b"hem cel!ch %ty$ let Va*eho studia. V poslední kapitole Vás %eká stru%né seznámení s ochranou rostlin a *kodliv!mi %initeli. Jedná se opravdu pouze o stru%né seznámení, nebo) mnohem podrobn"ji se touto problematikou budete zab!vat ve t$etím a %tvrtém ro%níku v p$edm"tu Fytopatologie. Te& ji# tedy víte, co budete studovat a nyní jak studovat dle této u%ebnice. Na za%átku ka#dé kapitoly %i podkapitoly jsou cíle - tedy to, coby jste m"li b!t schopni po prostudování této kapitoly v"d"t. T"mto cíl(m odpovídají kontrolní otázky a úkoly na konci kapitoly %i podkapitoly. Jestli#e správn" a bez problému zodpovíte tyto otázky, splnili jste cíle dané kapitoly. Na za%átku kapitol a podkapitol, ale i v jejich pr(b"hu, jsou úkoly k zamy*lení. T"mto úkol(m, prosím, v"nujte nále#itou pozornost. Pomohou Vám lépe pochopit probírané u%ivo. Odpov"di na n"které z t"chto úkolu najdete za kapitolou v klí%i. Takto $e*ené úkoly budou ozna%eny K. P$esto se pokuste na tyto úkoly nejprve sami, %i s pomocí spolu#ák( nebo literatury odpov"d"t. Na konci kapitol takté# naleznete seznam doporu%ené literatury. Tato literatura Vám m(#e b!t nápomocná p$i $e*ení úkol( k zamy*lení %i p$i Va*em dal*ím roz*i$ování dan!ch poznatk(. P$eji Vám p$íjemné studium a mnoho úsp"chu Pavla Davidová "#$%&'(!,!

6 1. V!znam a rozd%lení zahradnictví Cíle Po prostudování této kapitoly byste m"li b!t schopni:! Uv"domit si v!voj zahradnictví! Rozd"lit zahradnictví a charakterizovat jeho obory! Uv"domit si vliv zahradnictví na #ivotní prost$edí jako celek! Definovat ekologické %initele! Zpracovat voln! literární útvar na téma: Vliv zahradnictví na #ivotní prost$edí K zamy!lení: Pokuste se definovat zahradnictví vlastními slov", vysv"tlit %ím se zab!vá a jak! je jeho vliv na #ivotní prost$edí kolem nás. " # Zahradnictví je odv"tví národního hospodá$ství zab!vající se jednak p"stováním zahradních plodin, jednak jejich dal*ím *lecht"ním, vyu#íváním a zpracováváním. Zahradnictví existovalo ji# v dávn!ch dobách. Souvisí to s rozvojem zem"d"lství, civilizace a kultury. Dlouhá staletí m"lo ov*em jen místní a samozásobitelsk! v!znam, co# bylo dáno zejména $ídk!m osídlením a malou pot$ebou zahradnick!ch produkt(. V úzké vazb" na zem"d"lství do*lo k v"t*ímu rozvoji zahradnictví teprve s budováním feudálních statk( a sídel *lechty a církve. Skute%n! vzestup zahradnictví v na*ích zemích lze datovat a# od 19. století, p$edev*ím v d(sledku hospodá$ského rozmachu nastupujícího kapitalismu, po%etného r(stu m"stského obyvatelstva, zlep*en!ch dopravních mo#ností. Zlomem ve v!voji zahradnictví byla 2. polovina 19. století kdy vznikaly první zahradnické *koly, odborné zahradnické %asopisy, p$ikro%ilo se k systematickému *lecht"ní zahradních rostlin, zdokonalila se ochrana a v!#iva rostlin. Takté# vzrostl po%et zahradnick!ch podnik( privátních i m"stsk!ch, tak#e produkce zahradnick!ch v!p"stk( nebyla závislá jen na pansk!ch velkostatcích. V této dob" se takté# zahradnictví specializovalo do dne*ních obor(. 1.1 Rozd%lení zahradnictví: Sadovnictví zab!vá se zakládáním a údr#bou park( a polyfunk%ní zelen", v"t*inou v m"stském a v!razn" entropicky (%lov"kem) ovlivn"ném prost$edí v(bec.d"lí se na: - okrasné *kolka$tví* - projekce sadov!ch úprav - zakládání (realizace) sadov!ch úprav - údr#ba sadov!ch úprav - sadovnická dendrologie** Kv%tiná#ství- zab!vá se produkcí kv"tin, obchodem s kv"tinami, jejich *lecht"ním a pou#itím. D"lí se na: - produkce kv"tin $ezan!ch kv"tin a $ezané zelen" hrnkov!ch kv"tin a rostlin okrasn!ch listem záhonov!ch kv"tin osiva, mlad!ch rostlin, cibulí a hlíz - odbyt a obchod s kv"tinami "#$%&'(!-!

7 - *lecht"ní kv"tin a v!zkum - vaza%ství a aran#ování kv"tin **kolka$tví se zab!vá rozmno#ováním a p"stování mlad!ch rostlin ** dendrologie se zab!vá ur%ováním a znaky okrasn!ch strom( a ke$( Ovocnictví zab!vá se p"stováním, *lecht"ním, odbytem, zpracováváním plod( ovocn!ch rostlin mírného pásma. D"lí se na: - ovocné *kolka$tví - ovocná$ství p"stování v ovocn!ch sadech a plantá#ích* - *lecht"ní a v!zkum Zeliná#ství se zab!vá p"stováním zeleniny, jejím *lecht"ním, zpracováváním a odbytem. D"lí se na: - polní zeliná$ství - rychlírenské p"stování zelenin v kryt!ch prostorech - zeliná$ské semená$ství** Vinohradnictví a vina#ství zab!vá se p"stováním, *lecht"ním révy vinné a zpracováváním jejích plod(. 1.2 Vliv zahradnictví na (ivotní prost#edí,iv! organismus a p$írodní prost$edí chápeme jako ned"liteln! celek, kter! se v!vojem neustále m"ní. Tato ned"litelnost se naz!vá ekologie. Ekologie je tedy nauka o #ivotních d"jích a studuje vztahy mezi organismy a prost$edím.,ivotní prost$edí a #ivotní spole%enství zde naz!váme ekosystém. Ten d"líme na: p$irozen! (prales, mo$e, jezero) a um"l! (pole, zahrada, ovocn! sad). Pro zahradnickou v!robu má nejv"t*í v!znam #ivotní prost$edí a #ivotní spole%enství na zem"d"lské p(d" (agroekosystém). Touto %ásti ekosystému se zab!vá agroekologie, tedy nauka o #ivotních d"jích té %asti p$írody, která se vyu#ívá pro zahradnickou v!roba %i na ní má vliv. Zab!vá se vztahy mezi kulturními rostlinami a jejich prost$edím. Kulturní rostliny jsou tzv. um"lá rostlinná spole%enstva, která by bez pomoci %lov"ka nemohla existovat. Mnohé kulturní rostliny jsou velmi náro%né na prost$edí a %lov"k se sna#í vytvo$it pro n" co nejlep*í podmínky. K tomu v*ak musí znát po#adavky kulturních rostlin na #ivotní prost$edí i vliv um"l!ch rostlinn!ch spole%enstev na prost$edí. Pod pojmem (ivotní prost#edí rozumíme soubor p$írodních sil a vliv(, které p(sobí na #iv! organismus (nap$. kulturní rostliny). Do #ivotního prost$edí kulturních rostlin pat$í v*echny p$írodní síly a jevy, které ovliv-ují jejich r(st a v!vin. P$i vytvá$ení prost$edí kulturních rostlin spolup(sobí tyto vlivy a %initelé faktory (ekologické %initele): 1) abiotické faktory vlivy a %initelé ne#ivé p$írody a) pov"trnostní a klimatické sv"tlo, teplo, ovzdu*í b) tvárnost zemského povrchu, nadmo$ská v!*ka, sklon terénu 2) biotické faktory vlivy a %initelé #ivé p$írody a) p(sobení kulturních rostlin na prost$edí b) vzájemné p(sobení rostlin na sebe c) p(dní %initelé slo#ení p(dy a její vlastnosti 3) antropogenní faktory vliv p(sobení %lov"ka "#$%&'(!.!

8 K zamy!lení: Zamyslete se, které antropogenní faktory byste zde mohli za$adit. K1 N"které z uveden!ch ekologick!ch faktor( jsou pro rostliny nepostradatelné. Uve&te, které? K2 # * plantá#e jsou plochy, na kter!ch se velkoproduk%n" p"stuje drobné ovoce ** semená$ství se zab!vá produkcí osiva k mno#ení 1. Písemn" úkol: Zpracujte voln! literární útvar na téma: Vliv zahradnictví na #ivotní prost$edí Shrnutí: Zahradnictví se zab!vá p"stováním zahradnick!ch plodin, jejich *lecht"ním, vyu#íváním a zpracováváním. Má dlouhodobou tradici na celém sv"t". D"lí se na základní odv"tví kter!mi jsou: kv"tiná$ství, sadovnictví, ovocnictví, zeliná$ství a vinohradnictví a vina$ství. Zahradnictví má zna%n! vliv na #ivotní prost$edí kolem nás, ale i na prost$edí kulturních rostlin, které je tvo$eno abiotick!mi, biotick!mi a antropogenními faktory. Kontrolní otázky a úkoly: 1) Vlastními slovy pojednejte o v!voji zahradnictví 2) Rozd"lte zahradnictví a charakterizujte jeho jednotlivé obory. 3) Definujte jednotlivé ekologické %initele a uve&te p$íklady? Klí)ová slova:zahradnictví, sadovnictví, kv"tiná$ství, ovocnictví, zelená$ství, vina$ství a vinohradnictví, ekosystém, biotické, biotické a antropogenní faktory Klí): K1 - Antropogenní faktory obd"lávání p(dy, odvod-ování, hnojení, pou#ívání pesticid(, zales-ování krajiny, zakládání p$ehrad, K2 - Nepostradatelné faktory sv"tlo, teplo, vzduch, p(da, Doporu)ená literatura: BLA,EK. Ovocnictví. Praha: Kv"t 1998 HURYCH,V. Tvorba zahrad a park! 1. M"lník:SZa KOLEKTIV AUTOR.. Zahradnick" slovník nau#n" A-$. Praha:ÚZPO 1995 KRI+TÍN A KOL. Nauka o prost%edí rostlin.praha:szn 1985 VÍT A KOL. Kv&tiná%ství. Praha:Kv"t 1996! $ "#$%&'(!/!

9 2. Meteorologie a klimatologie Cíle Po prostudování této kapitoly byste m"li b!t schopni:! Vyjád$it pojmy meteorologie a klimatologie, po%así a podnebí! Vyjmenovat meteorologické a klimatické prvky! Zjistit základní klimatické prvky 'R " K zamy!lení: Vlastními slovy vysv"tlete co je po%así a podnebí a jak! je mezi t"mito pojmy rozdíl. V*echny odv"tví zahradnické v!roby jsou do zna%né míry závislé na klimatick!ch podmínkách daného stanovi*t". Meteorologie je nauka o po%así a klimatologie je nauka o podnebí. Ob" nauky zkoumají vliv podmínek po%así a podnebí na #ivotní prost$edí rostlin, na roz*i$ování chorob a *k(dc( apod.. Meteorologie má takté# velk! v!znam i v p$edpovídaní po%así, nebo) zahradnictví a celá rostlinná v!roba je na po%así zna%n" závislá. Klimatologie zase pomáhá p$i plánovitém rozmís)ování zahradnictví. Kulturní rostliny mají rozli*né po#adavky na klimatické %initele, které musíme bezpodmíne%n" znát, abychom pro intenzívní p"stování dané rostlinu vybrali nejvhodn"j*í oblast. # 2.1 Základní pojmy meteorologie a klimatologie Po)así je okam#it! stav atmosféry, kter! je ur%eny hodnotami meteorologick!ch prvk( a jev( (obla%nost, bou$ky). Po%así je zna%n" místn" i %asov" prom"nlivé. Pro #ivot rostlin jsou nejd(le#it"j*í tyto meteorologické prvky a jevy: 1) slune%ní zá$ení a slune%ní svit 2) teplota vzduchu a p(dy 3) tlak vzduchu 4) proud"ní (pohyb) vzduchu 5) vlhkost vzduchu 6) obla%nost 7) srá#ky 8) v!*ka a kvalita sn"hové pokr!vky. Tyto meteorologické prvky m(#eme zm"$it meteorologick!mi p$ístroji, odvodit %i vypo%ítat. Podnebí (klima) vyjad$uje pr(m"rnou hodnotu meteorologick!ch prvk( na ur%itém míst" za del*í %asové období (50 let). Pro za$azení daného území do ur%itého klimatu vyu#íváme hodnot tzv. klimatick!ch prvk(. Mezi tyto prvky pat$í: 1) pr(m"rná ro%ní teplota vzduchu 2) pr(m"rné ro%ní srá#ky 3) pr(m"rná délka trvání sn"hové pokr!vky "#$%&'(!0!

10 4)) pr(m"rná ro%ní vlhkost vzduchu 5) Pr(m"rná ro%ní délka slune%ního svitu Zatímco meteorologické prvky zji*)ujeme pomocí p$ístroj(, klimatické prvky zji*)ujeme v!po%tem pr(m"ru z údaj( meteorologick!ch prvk(. Pro ú%ely zahradnictví nám v*ak nesta%í tyto prvky zm"$it %i vypo%ítat. Musíme v"d"t, jak ovliv-ují r(st a v!vin rostlin, p$edev*ím p"stovan!ch rostlin a plevel(, i v!voj chorob a *k(dc(. Kontrolní otázky a úkoly: 1) Vyjád$ete sv!mi slovy základní meteorologické prvky a pojmy 2) Vyjmenujte meteorologické a klimatické prvky 3) Zjist"te základní klimatické prvky 'R? "#$%&'(!1!

11 2.2 Sv%tlo a rostlina Cíle Po prostudování této kapitoly byste m"li b!t schopni:! Vysv"tlit vliv sv"tla na rostlinu! Vyjmenovat skupiny rostlin podle nároku rostlin na délku osv"tlení a uvést zde p$íklady rostlin! Rozd"lit rostliny podle nároku na sv"tlo! Aplikovat tyto poznatky pro zahradnickou praxi! Definovat jednotlivé skupiny slune%ního zá$ení! Znát p$ístroje na m"$ení slune%ního zá$ení K zamy!lení: Pokuste se vzpomenout na informace, které máte o sv"tle a jeho vlivu na rostliny. Tyto informace si zapi*te na papír. " # Sv"tlo má pro #ivot rostlin v!znam z n"kolika hledisek. Ovliv-uje jejich r(st, pohyb, tvorbu chlorofylu a do zna%né míry i jejich v!vin. Pro r'st rostlin má sv"tlo v!znam v tom, #e p$edstavuje dodavatele energie pro fotosyntézu a p$ímo ovliv-uje rychlost r(stu i tvorbu a tvar rostlinn!ch orgán(. Zelené rostliny jsou odkázány na sv"tlo, proto#e ve tm" neasimilují. P$i nedostatku sv"tla a hlavn" v úplné tm" nastává etiolizace*. Etiolizované rostliny tvo$í mén" mechanick!ch pletiv, která jsou jemn"j*í, *)avnat"j*í, k$eh%í a %asto rostou do abnormální velikosti. Etiolizace se v zahradnictví zám"rn" vyu#ívá nap$. p$i p"stování %ekankov!ch puk(, ch$estu a podobn". Zde se zám"rn" omezuje p$istup sv"tla, aby se docílilo vytvo$ení jemn!ch a k$ehk!ch v!hon(, které jsou lah(dkovou zeleninou. Pro v!vin rostlin má sv"tlo mimo$ádn! v!znam. Délka osv"tlení p$ípadn" zatemn"ní ovliv-uje r(st a v!vin mnoh!ch rostlin. Podle nároku rostlin na délku osv"tlení a zatemn"ní rozeznáváme rostliny: 1) dlouhodenní kvetou jen za dlouhého dne (nad 12 hodin). Pa$í sem: obilniny, salát, *penát, $edkvi%ka, cibule, mrkev, mnohé trávy, letni%ky. 2) krátkodenní pot$ebují, pro to aby vykvetly, krátk! den (10 12 hodin). Za dlouhého dne rostou. Mezi takovéto rostliny pat$í: poinsettie - váno%ní hv"zda, chrysantémy, kalanchoe 3) neutrální (indiferentní)- kvetou p$i krátkém i dlouhém dni. 4) rostliny dlouhokrátkodenní pot$ebuji nejprve dlouh! a následn" krátk! den 5) rostliny krátkodlouhodenní pot$ebuji k vykvetení nejprve krátk! den a poté den dlouh!. K zamy!lení: Zamyslete se, jaké opat$ení musíte ud"lat, aby vám vykvetla dlouhodenní rostlina v období krátkého dne a krátkodenní rostlina b"hem dlouhého dne. K3 # Rozd"lení rostlin dle nároku na intenzitu sv"tla d"líme rostliny na: 1) sv"tlomilné vy#adují p$ímé slune%ní zá$ení. Nap$. letni%ky, kaktusy 2) se st$edními nároky vy#adující rozpt!lené sv"tlo v"t*ina skleníkov!ch kv"tin "#$%&'(!)2!

12 3) stínomilné sná*ející i hlub*í stín kapradiny, konvalinky, astilbe * etiolizace je zám"rné vyb"lování rostlin P$irozené sv"tlo se k nám dostává ze Slunce ve form" p$ímého slune%ního zá$ení, které je základním zdrojem ve*kerého #ivota na Zemi i v*ech atmosférick!ch jev(. Dopadem slune%ního zá$ení se povrch Zem" zah$ívá a vyza$uje zp"t do ovzdu*í teplo i rozpt!lené sv"tlo. Rozd"lení slune%ního zá$ení Slune%ní zá$ení rozd"lujeme na t$i hlavní skupiny: 1) Ultrafialové zá$ení tvo$í 7% slune%ního spektra. Pro rostliny má zpravidla mal! v!znam. Ve vy**ích dávkách v*ak brzdí r(st rostlin (nap$. ve vy**ích horsk!ch polohách), rostliny pak mají nízk! r(#icovit! vzr(st, ale nádherné kv"ty. 2) Sv"telné zá$ení tvo$í 48% spektra slune%ního zá$ení. Je to zá$ení viditelné a pro rostliny je nejd(le#it"j*í. Skládá se z fialového, modrého, zeleného, #lutého a oran#ového zá$ení, které tvo$í spektrum denního sv"tla. 3) Infra%ervené (tepelné) zá$ení tvo$í asi 45% spektra slune%ního zá$ení. Nejv"t*í v!znam má pro rostlinu z hlediska jejího po#adavku na teplo, proto je naz!váno tepelné zá$ení. Proud slune%ního zá$ení se pr(chodem atmosférou a dotekem se zemsk!m povrchem rozptyluje, odrá#í, pohlcuje a m"ní na teplo. 'ást slune%ního zá$ení dopadajícího na Zemi se hned odrá#í. Schopnost povrchu odrá#et slune%ní zá$ení se naz!vá albedo. Sv"tlé povrchy odrá#ejí velkou %ást slune%ního zá$ení mají tedy vysoké albedo a jejich povrch se pomalu zah$ívá. Tmav! povrch (nap$. p(da) má nízké albedo a rychleji se proh$ívá. P$ijaté sv"telné zá$ení, které se neodrazí se m"ní na teplo. M%#ení slune)ního zá#ení Pro p$esn"j*í vyjád$ení slune%ního zá$ení m"$íme p$edev*ím: délku slune%ního svitu a intenzitu viditelného zá$ení. Délka slune%ního svitu je vyjad$ována v hodinách a m"$í se pomocí slunom%ru (heliograf). Intenzita viditelného zá$ení je vyjad$ována v luxech (lx) a je m"$ena luxmetrem. Obr. 1 Heliograf Kontrolní otázky a úkoly: 1) Vysv"tlete jak! vliv má sv"tlo na rostlinu 2) Vyjmenujte skupiny rostlin podle nároku rostlin na délku osv"tlení a uve&te p$íklady rostlin 3) Rozd"lit rostliny podle nároku na sv"tlo Klí): K3 Dlouhodenní rostlin" musíme prodlou#it den p$isv"tlování. Krátkodenní rostlin" musíme zkrátit den zatem-ování (nadkrytí rostlin %ernou textilií).?! "#$%&'(!))!

13 2.3 Rostlina a teplo Cíle Po prostudování této kapitoly byste m"li b!t schopni:! Vysv"tlit vliv tepla na rostlinu! Aplikovat tyto poznatky pro zahradnickou praxi! Definovat pojmy teplotní inverze a mrazová kotlina a toto aplikovat na zahradnickou praxi! Znát p$ístroje na m"$ení teploty p(dy a vzduchu! Znát vzorec na v!po%et pr(m"rné denní teploty a tuto teplotu um"t vypo%ítat " K zamy!lení: Pokuste se vypsat v*echny informace, které ji# máte o vlivu tepla na rostliny a tyto informace porovnejte s informacemi v následujícím textu. # Teplo je jedno ze základních podmínek #ivota rostliny. Jednotlivé druhy rostlin se mohou $ádn" vyvíjet a r(st jen v ur%itém rozmezí teplot p(dy a vzduchu. Toto rozmezí teplot naz!váme kardinální body teploty a ozna%ujeme jako minimum, optimum a maximum. P$i dosa#ení minimální teploty se rostlina probouzí k #ivotu, p$i optimu dosahuje nejintenzivn"j*ího r(stu a v!vinu a p$i dosa#ení maxima teploty její #ivot ustává. P$i teplotách ni#*ích ne# je minimální nebo vy**ích ne# je maximální rostlina odumírá. Na*e p"stované rostliny jsou rozdíln" odolné proti nízk!m teplotám. Nejodoln"j*í jsou ozimé obiloviny a v zim" i v"t*ina ovocn!ch strom(. Naopak nejchoulostiv"j*í jsou v období vzcházení jsou plodové zeleniny, fazol, kuku$ice. Velmi choulostivé na nízké teploty jsou v*echny na*e rostliny v období kvetení, proto je nutné je chránit proti nízk!m teplotám (kvetoucí ovocné stromy brzy na ja$e). Teplota prost$edí ovliv-uje zejména: r(st rostlin, v!vin rostlin, d!chaní rostlin a fotosyntézu. Stoupáním teploty p(dy se urychluje r'st ko$en(, p$íjem vody a #ivin a rostlina m(#e lépe r(st. V!vin rostlin ovliv-ují teploty zejména u mlad!ch rostlin, které vy#adují tzv. jaroviza)ní stádium (stádium nízk!ch teplot), aby následn" vykvetly. Jaroviza%ní teploty se pr(m"rn" pohybují v rozmezí + 2 C C. Jarovizaci vy#adují nap$. Mathiola incana, cibule kuchy-ská, ozimé obiloviny. I d!chání rostlin závisí p$ímo na teplot" p(dy a vzduchu. Intenzita d!chání v*ak vrcholí p$i vy**í teplot", ne# je tomu u intenzity r(stu a po dosa#ení vrcholu prudce klesá. Teplota vzduchu do jisté míry ovliv-uje i fotosyntézu rostlin. Spolu se sv"teln!mi podmínkami stanovi*t" a obsahem CO 2 ve vzduchu je nejd(le#it"j*ím %initelem tohoto d"je. "#$%&'(!)*!

14 2.3.1 Teplota p'dy Pohlcené slune%ní zá$ení se p$em"-uje na tepelnou energií a zah$ívá povrch p(dy. Proto#e je p(da tepeln" vodivá, odevzdává %ást svého tepla do hlub*ích vrstev a %ást do okolního vzduchu. Oteplování zemského povrchu závisí na t"chto faktorech: Charakter zemského povrchu pevnina se oh$ívá rychleji ne# mo$e Barva p(dy tmavá p(da má nízké albedo, proto se rychleji zah$ívá Vlhkost p(dy vlhké p(dy se proh$ívají pomaleji P(dní p$ikr!vka holá p(da se zah$ívá rychleji ne# p(da s porostem, sníh p(du neochlazuje, ale naopak zpomaluje vyza$ování tepla, které p(da p$ijala v lét" Pr(b"h teploty p(dy pravidelné zm"ny teploty p(dy b"hem dne se naz!vají denní pr(b"h teploty a b"hem roku ro%ní pr(b"h teploty. Nejni#*í teplota povrchu p(dy je p$ed v!chodem slunce, poté teplota povrchu p(dy stoupá a maxima dosahuje mezi 12. a 13. hodinou. Poté op"t klesá. Rozdíly mezi maximální a minimální teplotu se naz!vá teplotní amplituda Teplota vzduchu Vzduch se zah$ívá od zemského povrchu, kter! vyza$uje %ást svého tepla. Nejvy**í teplota vzduchu je u povrchu a do v!*ky teplota klesá asi o 0,6 C na ka#d!ch 100 m toto naz!váme teplotní gradient. K zamy!lení: Vypo%ítejte, jaká bude teplota vzduchu v m nad mo$em, jestli#e ve v!*ce 200 metr( nad mo$em byla teplota 15 C. K4 # Denní pr(b"h teploty vzduchu je velmi podobn! pr(b"hu teploty p(dy. V p$ízemní vrstv" vzduchu je teplota o 2 6 C ni#*í ne# ve 2 m nad zemí. Tento jev se naz!vá teplotní inverze a projevuje se ve form" p#ízemních mrazík', které mohou v zahradnictví zp(sobit velké *kody. P$ízemní mrazíky se vyskytují nej%ast"ji v uzav$en!ch dolinách mrazov!ch kotlinách, do kter!ch stéká chladn! vzduch z vy**ích poloh. Tyto polohy nejsou vhodné pro p"stování v"t*iny plodin. M%#ení teploty p'dy a vzduchu Teplotu p(dy i vzduchu m"$íme teplom"ry. Nej%ast"ji jsou to teplom"ry rtu)ové, lihové %i bimetálové*. K m"$ení teploty p'dy se pou#ívají rtu)ové teplom"ry, které mají stupnici *ikmo sklon"nou nad povrch p(dy, aby se dalo hodnoty snadno ode%ítat. Tyto teplom"ry b!vají dvojí konstrukce: a) pro hloubky do 0,10m a 0,20 m b) pro hloubky 0,50 m a 1 m Obr. 2 P(dní teplom"ry "#$%&'(!)+!

15 K m"$ení teploty vzduch je základním p$ístrojem stani)ní teplom%r. Je to p$enosn! rtu)ov! teplom"r se stupnici od 40 C do + 50 C. Zji*)uje se s ním okam#itá teplota vzduchu. Nejvy**í a nejni#*í denní teploty se zji*)ují pomocí extrémních teplom"r( minimální teplom%r je lihov!, zji*)uje se s ním minimální denní teplota a musí b!t umíst"n ve vodorovné poloze. Maximální teplom%r je rtu)ov! a zaznamenává maximální denní teplotu a b!vá umíst"n vodorovn" %i mírn" *ikmo. Maximominimální teplom%r má trubi%ku ve tvaru U. Na jedné stran" se ode%ítá minimální a na druhé stran" maximální teplota. Teplotu vzduchu lze zaznamenávat i b"hem celého dne k tomuto slou#í registra%ní p$ístroj termograf. * bimetálové pracující na principu r(zné tepelné rozta#nosti dvou r(zn!ch kov( Obr. 3 Stani%ní teplom"r Obr. 4 Maximominimální teplom"r Obr. 5 Termograf Teplom"ry musíme umís)ovat v#dy do stínu, nikdy ne na p$ímé slunce (do meteorologické budky). Nad zemí musí b!t umíst"n teplom"r ve v!*ce 2 m, aby se údaje mohly porovnávat s m"$ením z jin!ch míst. Minimální teploty se zji*)ují i v p$ízemních vrstvách. Teplota vzduchu se m"$í t$ikrát denn" a to v 7 hod., ve 14 hod. a ve 21 hod.. Dennímu pr(m"ru teplot se nejvíce p$ibli#uje teplota kolem 21. hodiny. Pr'm%rnou denní teplotu vypo%ítáme podle vzorce: t7 + t14 + 2! t21 t = 4 Pr(m"rnou m"sí%ní teplotu vypo%ítáme pr(m"rem z denních teplot. Teplotní podmínky stanovi$t% Zna%n! vliv na teplotní podmínky stanovi*t" má expozice pozemku zejména ve vy**ích polohách. Ji#ní svahy mají lep*í sv"telné i teplotní podmínky. Vrchní vrstva p(dy zde b!vá v lét" o 10 a# 15 C teplej*í. Poloha pozemku nejvhodn"j*í jsou pozemky chrán"né od severu a otev$ené na jih. "#$%&'(!),!

16 Teplotní podmínky stanovi*t" vyjad$ujeme délkou vegeta%ního období tj. po%tem dní, ve kter!ch pr(m"rná denní teplota p$esahuje 10 C. Stoupáním nadmo$ské v!*ky se vegeta%ní období zkracuje o 8 9 dní na ka#d!ch 100 m. Kontrolní otázky a úkoly: 1) Sv!mi slovy vysv"tlete vliv tepla na rostlinu 2) Na p$íkladech uve&te, jak m(#ete znalosti z této kapitoly aplikovat na zahradnickou praxi. 3) Definujte pojmy teplotní inverze a mrazová kotlina 4) Vyjmenujte p$ístroje na m"$ení teploty p(dy a vzduchu 5) Vypo%ítejte pr(m"rnou denní teplotu, jestli#e jste ráno nam"$ili 2 C, ve 14 hodin 12 C a ve 21 hodin 8 C.K5 6) Zjist"te pr(m"rnou ro%ní teplotu v 'R a v blízkosti va*eho domova. Klí): K4 Teplota v metrech bude 10,2 C K5 Pr(m"rná denní teplota byla 7,5 C!? 2.4 Vzduch Cíle Po prostudování této kapitoly byste m"li b!t schopni:! Znát normální tlak vzduchu! Vysv"tlit vliv v"tru na rostlinu! Objasnit vznik v"tru! Znát p$ístroje na m"$ení tlaku vzduchu, síly a sm"ru v"tru! Znát obsah CO 2 ve vzduch " K zamy!lení: Vzduch obklopuje v*e kolem nás. Znáte slo#ení vzduchu? Máte o vzduchu je*t" dal*í informace? Pokuste se tyto informace zformulovat. # Tlak vzduchu Vzduch, kter! obklopuje zem"kouli, tla%í silou své tí#e na zemsk! povrch. Tlakem vzduchu naz!váme sílu, kterou tla%í sloupec vzduchu na plochu 100 mm 2. Normální tlak vzduchu je 101,324 kpa. Tlak vzduchu se m"ní v závislosti na nadmo$ské v!*ce, zem"pisné *í$ce, na teplot" b"hem roku i na celkové pov"trnostní situaci. S p$ib!vající nadmo$skou v!*kou tlak vzduchu klesá a to na ka#d!ch 100 m v!*ky p$ibli#n" o 1,07 kpa. Tento pokles tlaku vzduchu naz!váme v!*kov! gradient tlaku vzduchu. "#$%&'(!)-!

17 M"$ení tlaku vzduchu Základním p$ístrojem je statick! tlakom%r. Ten b!vá umíst"n v místnosti s p$esn" zji*t"nou nadmo$skou v!*kou. Nam"$enou hodnotu musíme podle tabulky redukovat na 0 C. Na b"#né m"$ení tlaku vzduchu se pou#ívají kovové tlakom"ry (aneroidy), které pracují na principu pru#n!ch deformacích materiálu m"$ícího t"líska. Na stejném principu pracuje i registra%ní samozapisující p$ístroj barograf. Ten m"$í a zapisuje tlak vzduchu b"hem celého t!dne. Obr. 6 Barograf Proud%ní vzduchu vítr Vítr je proud"ní vzduchu v horizontálním (vodorovném) sm"ru. Vzniká jako d(sledek rozdílného tlaku vzduchu v r(zn!ch místech ovzdu*í. Vzduch se p$esouvá z míst vy**ího tlaku vzduchu na místa ni#*ího tlaku vzduchu. Rychlost v"tru závisí na velikosti rozdílu tlaku vzduchu na dvou místech a na p$eká#kách, které se stav"jí v"tru do cesty. M"$ení v"tru P$i posuzování v"tru se b"#n" zji*)uje jeho sm"r, rychlost a nárazovost. Sm"r v"tru se zji*)uje v%trnou sm%rovkou a vyjad$uje se sv"tov!mi stranami, odkud vítr p$ichází pomocí sm"rové r(#ice nebo stupni po%ínaje od severu. Rychlost v"tru se m"$í anemometry, které udávají rychlost p$ímo v metrech za sekundu (%i kilometrech za hodinu) nebo m"$í dráhu v"tru za ur%it! %as. Nárazovost v"tru zji*)ujeme anemografem, kter! zaznamenává zm"ny rychlosti v"tru. "#$%&'(!).!

18 Obr. 7 V"trná sm"rovka Obr. 8 Anemometr V!znam v%tru pro rostliny Mírn! vítr p(sobí na rostliny p$ízniv". Podporuje zako$e-ování strom( a strhává z nich suché listy a v"tvi%ky. Je d(le#it! pro opylování v"trosnubn!ch rostlin (líska, vla*sk! o$e*ák), pomáhá osychaní list( po de*ti a tím chrání rostliny p$ed napadením houbov!mi chorobami. Silné v"try rostlinám *kodí. Zvy*ují v!par vody z p(dy a transpiraci rostlin. Také p(sobí v"trnou erozi a odkr!vá nedostate%n" zako$en"lé mladé rostliny a dosud nevze*lá semena. Druhy místních v"tr( Pob$e#ní vánky vanou ve dne od mo$e na pevninu a v noci z pevniny na mo$e. Horské a údolní v"try ji#ní svahy se rychleji zah$ívají a vzduch po nich vystupuje sm"rem nahoru. V noci se vzduch p$i zemi rychle ochlazuje a sestupuje do údolí. Fén je tepl! vysu*ující vítr, kter! vane z hor na jejich záv"trné stran". Bóra je prudk! studen! vítr vanoucí z vysok!ch hor. P$iná*í citelné ochlazení Oxid uhli)it! (CO 2 ) Velmi d(le#itou slo#kou vzduchu je oxid uhli%it!. Je jedinou #ivinou, kterou zelené rostliny p$ijímají p$ímo ze vzduchu. Obsah oxidu uhli%itého ve vzduchu se pohybuje kolem 0,03% obj. Rostlinám se v*ak lépe da$í p$i vy**ím obsahu CO 2 a# do 1% koncentrace. Tato nebo vy**í koncentrace CO 2 se m(#e vyskytnout jen v uzav$en!ch prostorách a v p(d". Ve sklenících b!vá koncentrace CO 2 0,3 a# 0,6%. Obsah CO 2 v p(dním vzduchu závisí na p"stované plodin", hnojení a zp(sobu obd"lávání p(dy. Pr(m"rn" je asi 10x v"t*í ne# ve vzduchu. Kontrolní otázky a úkoly: 1) Uve&te normální tlak vzduchu. 2) Vlastními slovy vysv"tlete vznik v"tru a uve&te, jak nám vítr p(sobí na rostlinu. 3) Vyjmenujte p$ístroje na m"$ení tlaku vzduchu a síly a sm"ru v"tru 5) Zjist"te tlak vzduchu dne*ního dne a porovnejte jej s normálním tlakem vzduchu. Je vy**í %i ni#*í?? "#$%&'(!)/!

19 2.5 Rostlina a voda Cíle Po prostudování této kapitoly byste m"li b!t schopni:! Vysv"tlit d(le#itost vody pro rostlinu! Vyjmenovat n"které charakteristiky vlhkostí vzduchu! Znát p$ístroje na m"$ení vlhkosti vzduchu a mno#ství srá#ek! Objasnit vznik srá#ek a jejich druhy! Znát p$evod mm srá#ek na litry vody " K zamy!lení: Na základní *kole jste se jist" u%ili o d(le#itosti vody pro #ivé organismy. Pro% je pro #ivot #iv!ch organism( voda nezbytná? # Voda tvo$í podstatnou %ást zelen!ch rostlin, %asto více ne# 90%. Je d(le#itou slo#kou p$i fotosyntéze. Velk! v!znam má pro p$íjem minerálních látek z p(dy, proto#e rozpou*tí a dopravuje #iviny do rostliny. Ovliv-uje i mnohé vlastnosti p(dy. P$i nedostatku vody rostliny nedosahují normálních rozm"r( a sni#uje se jejich v!nos. Mladé plody %asto opadávají. P$i nadbytku vláhy jsou ideální podmínky pro rozvoj houbov!ch chorob, dochází k uhnívaní ko$en( apod.. Po#adavky rostlin na vodu jsou rozdílné. Pot$eba vody u rostlin se nej%ast"ji vyjad$uje jako transpira%ní koeficient, kter! udává kolik gram( vody rostlina vypa$í (transpiruje) p$i tvorb" 1 gramu su*iny. Nejnáro%n"j*í na vláhu jsou zeleniny. Vztah mezi mno#stvím vody, které rostlina p$ijímá ko$eny a vydává transpirací se naz!vá vodní bilance. Nároky rostlin na vodu nejsou stejné b"hem vegetace. Nejv"t*í mno#ství vody rostlina pot$ebuje p$i vytvá$ení nadzemních %ástí. Tato pot$eba se stup-uje a# do kvetení, kdy pot$eba vody op"t klesá. Vlhkostní podmínky stanovi$t% Nejd(le#it"j*í %initele ovliv-ující vlhkostní podmínky stanovi*t" jsou: zem"pisná *í$ka, blízkost mo$e, nadmo$ská v!*ka, náv"t$í a záv"t$í poho$í, expozice na sv"tové strany, ro%ní období, stupe- zalesn"ní krajiny, teplota vzduchu a hladina podzemní vody. S nadmo#skou v!$kou p$ib!vají ro%ní srá#ky v 'R asi o 69 mm na 100 m. Vy**í polohy na své náv"trné stran" zachycují velkou %ást vzdu*né vlhkosti a proto je záv"trná strana mnohem su**í. Tato území le#í v tzv. de*)ovém stínu. Velk! vliv má také hladina podzemní vody*. Vysoká hladina je p$í%inou hodn" vlhkého stanovi*t". Vlhkostní podmínky oblasti nej%ast"ji vyjad$ujeme Langov!m de*)ov!m faktorem. Je to pom"r pr(m"rn!ch ro%ních srá#ek k pr(m"rné ro%ní teplot" vzduchu. Oblasti, ve kter!ch je Lang(v de*)ov! faktor men*í ne# 70, trpí nedostatkem vláhy. "#$%&'(!)0!

20 2.5.1 Vlhkost vzduchu Vodní pára je jednou ze základních p$ím"sí vzduchu. Vzniká vypa$ováním vody z povrchu p(dy, porost(, ale hlavn" z oceán(, mo$í, jezer, p$ehrad a $ek. Vlhkost vzduchu vyjad$ujeme n"kolika zp(soby. Základní mírou vyjad$ování vlhkosti * podzemní voda voda, které se shroma#&uje v ur%ité hloubce pod zemí vzduchu je maximální vlhkost vzduchu. Je to teoretick! údaj, kter! udává, kolik vodních par je vzduch schopen udr#et p$i ur%ité teplot". 'ím je vy**í teplota vzduchu, tím více vodních par m(#e vzduch udr#et. Vlhkostní charakteristiky: Maximální vlhkost vzduchu (E) dosa#iteln! obsah vody v gramech na 1 m3 vzduchu. Absolutní vlhkost vzduchu (e) je skute%ná vlhkost vzduchu, udává okam#ité mno#ství páry ve vzduchu. Relativní vlhkost vzduchu (r) pom"r mezi absolutní a maximální vlhkosti p$i ur%ité e teplot". Vyjad$uje se v procentech. r =! 100 E Relativní vlhkost vzduchu zji*)ujeme pomocí p$ístroj(. Sytostní dopln"k je rozdíl mezi maximální a absolutní vlhkosti vzduchu. Rosn! bod teplota, p$i které je vzduch úpln" nasycen! vodní párou. Poznání rosného bodu je d(le#ité pro p$edpovídání minimálních no%ních teplot (mrazík(). Za jasné oblohy na ja$e %i na podzim zji*)ujeme ve ve%erních hodinách rosn! bod. Pokud je vypo%ítan! rosn! bod pod bodem mrazu, je nebezpe%í mrazík(. M"$ení vlhkosti vzduchu K m"$ení vlhkosti vzduchu se pou#ívají vlhkom"ry a psychrometry. Vlasov! vlhkom%r nejb"#n"j*í p$ístroj na m"$ení vlhkosti vzduchu. Pracuje na principu prodlu#ování a zkracování odma*t"n!ch lidsk!ch vlas( p$i zm"n" relativní vlhkosti vzduchu. Hydrograf pracuje na stejném principu jako vlasov! vlhkom"r, p$i%em# nam"$ené hodnoty zapisuje na t!denní pásku. Psychrometry jsou p$esn"j*í p$ístroje. Jedná se o dva teplom"ry jeden such! a druh! vlhk!. Z rozdílu jejich teplot se z tabulek ode%te relativní vlhkost vzduchu. Nejjednodu**í psychrometr je August(v psychrometr, kter! bává umíst"n v meteorologické budce. "#$%&'(!)1!

21 Obr. 9 Schéma vlasového vlhkom"ru Obr. 10 August(v psychrometr Srá(ky Poklesne-li teplota vzduchu pod rosn! bob, p$ebyte%né vodní páry se vysrá#í na okolních p$edm"tech a vytvo$í na nich kapi%ky vody. Tomuto jevu $íkáme kondenzace vodních par. Kondenzace vodních par v ovzdu*í m(#e nastat tehdy, kdy# teplota klesne pod rosn! bod a ve vzduchu se nacházejí mechanické p$ím"si (nap$. prach), tzv. kondenza%ní jádra. Vodní kapi%ky vytvá$ejí podle místa vzniku rosu (vznikly-li dotykem s p(dou nebo porostem), mlhu (v ni#*ích vrstvách vzduchu) nebo oblak (ve v!*ce). P$i velmi nízk!ch teplotách (nap$. ve v!*kách nad 5 km) vznikají i ledové krystalky, které jsou b"#nou sou%ásti oblak(. Oblaka rozd"lujeme podle v!*ky: Oblaka vysoké (6 11 km) Oblaka nízké (do 2 km) Oblaka v!*kového v!voje Kombinací v!*ky a tvaru vznikají r(zné druhy oblak(: /asy Kupy Slohy /asové kupy /asové slohy Slohové kupy Proto#e oblaka jsou zdrojem srá#ek, je mo#né podle jejich tvaru p$edpovídat po%así na nejbli#*í hodiny. Stupe- zakrytí oblohy oblaky vyjad$uje meteorologick! prvek obla%nost. Ta se zji*)uje t$ikrát denn" a udává se v procentech. Vznik srá(ek Srá#ky vznikají tehdy, kdy# vodní kapi%ky nebo krystalky v ovzdu*í dosáhly takové velikosti a hmotnosti, #e mohou padat na zem i proti vystupujícímu proudu vzduchu. Nej%ast"j*ími druhy srá#ek jsou: Dé$* jsou padající vodní kapky s pr(m"rem 1 3 mm (n"kdy a# 8 mm). Jsou hlavním zdrojem vodních srá#ek b"hem vegetace. Sníh jsou padající krystalky ledu ve form" vlo%ek. Sníh je hlavním zdrojem vodních srá#ek v zim". Kroupy padající kousky ledu nepravidelného tvaru s pr(m"rem 5 50 mm. Vznikají ve vegeta%ním období p$i siln!ch bou$kách a mohou zna%n" po*kodit vegetaci. M%#ení srá(ek Mno#ství spadl!ch srá#ek se udává v milimetrech. Jeden milimetr srá#ek p$edstavuje 1 litr vody na metr %tvere%ní = 1 mm srá(ek = 1 l/1m 2 "#$%&'(!*2!

22 Základním p$ístrojem na m"$ení srá#ek je srá(kom%r. Sníh se m"$í sn%hovou latí p$ípadn" uveden!m p$ístrojem, do kterého se sníh zachytí, následn" zah$eje a zm"$í. K dennímu m"$ení a zapisování srá#ek slou#í ombrograf. Kontrolní otázky a úkoly: 1) Sv!mi slovy vysv"tlete d(le#itost vody pro rostlinu 2) Vyjmenujte vlhkostní charakteristiky 3) Objasn"te vznik srá#ek a vyjmenujte jejich druhy 4) Vyjmenujte p$ístroje na m"$ení vlhkosti vzduchu a mno#ství spadl!ch srá#ek 5) Jestli#e b"hem dne napr*elo 80 mm srá#ek, kolik litr( vody je to na 1 m 2? 2.6 P#edpov%+ po)así Cíle Po prostudování této kapitoly byste m"li b!t schopni:! Vysv"tlit rozdíl mezi krátkodobou a dlouhodobou p$edpov"dí po%así! Znát meteorologické prvky, které se ur%ují v krátkodobé p$edpov"di! V"d"t, kde m(#ete zjistit aktuální p$edpov"& po%así " K zamy!lení: Ve%er se podívejte v televizi na relaci o p$edpov"dí po%así. Porovnejte informace z této p$edpov"di s informacemi v následujícím textu. # Základem v"decké p$edpov"di po%así jsou poznatky o pohybu vzdu*n!ch hmot a ostatních rozhodujících %initel( po%así z místa na místo. Zjistilo se, #e tlaková v!*e i tlaková ní#e se pohybují po relativn" stál!ch trasách. Jejich pohyb je mo#no p$edpovídat a tím je mo#no p$edpovídat i po%así. Krátkodobá p#edpov%+ po)así Jedná se o p$edpov"& na nejbli#*ích 24 a# 36 hodin. Na její vypracování se pou#ívá frontologická metoda. Meteorolog ur%uje: Sm"r pohybu polárních front a dobu jejich p$íchodu nad 'R Charakter t"chto front Rychlost postupu front. V krátkodobé p$edpov"di po%así se ur%uje: Teplota vzduchu Sm"r v"tru Obla%nost Mo#nost srá#ek "#$%&'(!*)!

23 Místní p#edpov%+ po)así P$i vypracovávání místní p$edpov"di po%así sledujeme relace o po%así o p$edpokládaném v!voji po%así v nejbli#*ích dnech. Dále sledujeme sm"r a sílu v"tru, obla%nost a tlak vzduchu. Vítr je d(le#it! ukazatel pro v!voj místního po%así. V zim" severní a v!chodní v"try p$iná*ejí v#dy tuhé mrazy, které vrcholí a# po uti*ení v"tru. Západní a# jihozápadní v"try v tomto ro%ním období naopak znamenají oteplování. V letním období znamená západní a# severozápadní vítr ochlazení, %asto s prudk!mi srá#kami. Obla%nost postupné p$ib!vání vysok!ch oblak( ($as) je p$íznakem blí#ící se tlakové ní#e. Vytvá$í-li se v lét" p$es den za p"kného po%así typická kupovitá obla%nost,která se nave%er rozpl!vá, udr#í se nadále p"kné letní po%así. Jestli#e v*ak kupovitá obla%nost p$íli* mohutní do v!*ky, m(#eme o%ekávat bou$ku. Zm"ny tlaku vzduchu jsou signálem blí#ící se zm"ny po%así. Po del*ím soustavném klesání tlaku je mo#no p$edpokládat zesilování v"tru a zhor*ení po%así. Po%así se zlep*í tehdy, kdy# tlak pomalu, ale del*í dobu stoupá. Mezi místní krátkodobé i dlouhodobé p$edpov"di je mo#no za$adit také lidovou pranostiku (pranostika znamená $ecky p$edpov"&). K zamy!lení: Vzpome-te si na n"které lidové pranostiky související s po%asím. Pokuste se vysv"tlit, co znamenají. # Dlouhodobá p#edpov%+ po%así je zpravidla na m"síc dop$edu, p$ípadn" na del*í období. Pro svojí náro%nost nedosahuje takové splnitelnosti jako krátkodobá p$edpov"&. Kontrolní otázky a úkoly: 1) Vysv"tlete rozdíl mezi krátkodobou a dlouhodobou p$edpov"dí po%así. 2) Vyjmenujte meteorologické prvky, které se ur%ují p$i krátkodobé p$edpov"di po%así 3) z n"kolika informa%ních zdroj( zjist"te p$edpov"& po%así na dal*í dny. Které zdroje budete pou#ívat?? "#$%&'(!**!

24 2.7 Podnebí a vegetace Cíle Po prostudování této kapitoly byste m"li b!t schopni:! Vyjmenovat jednotlivá podnebná pásma zem"koule! Definovat podnebí 'R a rozd"lit ho na hlavní oblasti! Objasnit pojem fenologie! Znát n"které projevy jednotliv!ch fenologick!ch období roku " Podnebí zem"koule rozd"lujeme na p"t podnebn!ch pásem: jedno horké (tropické) pásmo, dv" mírná pásma a dv" studená pásma. Horké (tropické) pásmo sahá k 30 severní a ji#ní zem"pisné *í$ky.pr(m"rná teplota nejchladn"j*ího m"síce neklesne pod 20 C. Denní a no%ní amplituda není velká. Pr(m"rné srá#ky jsou zde nad mm. V tomto pásmu je bujná vegetace pralesy. Mírné pásmo za%íná od 30 severní a ji#ní *í$ky a sahá a# po polární kruhy. Rozd"lujeme ho na subtropické a vlastní mírné pásmo. V subtropickém pásmu, které zasahuje na severní polokouli a# do ji#ní Evropy, ustupuje bujná tropická vegetace a tropick! prales se m"ní na rozsáhlé travní porosty savany. Pr(m"rná teplota nejchladn"j*ího m"síce je nad 8 C. Vlastní mírné pásmo severní polokoule se rozprostírá od 40 severní *í$ky a# po lesní hranici p$i polárním kruhu. Pr(m"rná teplota nejteplej*ího m"síce je zde 10 C. Srá#ky jsou rozlo#en! po cel! rok. Vlivem vysok!ch teplotních v!kyvu jsou zde %ty$i ro%ní období.savana p$echázejí ve stepi. Ve vy**ích zem"pisn!ch *í$kách se vyskytují lesy mírného pásma. V ni#*ích polohách listnaté, které postupn" p$echázejí do jehli%nat!ch. Studené (polární) pásmo za%íná za polárními kruhy.pr(m"rná teplota nejteplej*ího m"síce nedosahuje 10 C. Vegeta%ní období je velmi krátké, nízké teploty zde zp(sobují pomal! r(st rostlin. Les mírného pásma se zde m"ní na les se zakrn"l!mi stromy a postupn" p$echází v tundru Podnebí "R Na*e republika pat$í do oblasti p$echodného st$edoevropského podnebí. P$echodn! charakter podnebí je typick! tím, #e západní %ásti republiky p$eva#uje vliv oceánu a sm"rem na v!chod za%íná p$eva#ovat vliv pevniny. Podle celkového posouzení podnebních %initel( a jejich vliv( na rostliny rozd"lujeme ná* stát na t$i hlavní oblasti: Teplá oblast má alespo- 50 letních dn( (tedy dn(, ve kter!ch maximální teplota dosahuje alespo- 25 C). Typick!mi plodinami t"chto oblastí jsou kuku$ice, tabák, réva vinná, melouny, ko$eninová paprika. Mírn% teplá oblast má mén" ne# 50 letních dn(. Pr(m"rná %ervencová teplota je alespo- 15 C. Da$í se zde p*enici, je%menu, v"t*in" ovocn!ch i zeleninov!m druh(m. Chladná oblast má pr(m"rnou %ervencovou teplotu pod 15 C. Typick!mi plodinami jsou zde brambory, #ito, oves, jetel, zelí.. "#$%&'(!*+!

25 Pro b"#né vyjád$ení klimatick!ch a p(dních podmínek rostlinné v!roby rozd"lujeme 'R na v!robní oblasti podle typické okopaniny na: oblast kuku$i%nou, $epa$skou, bramborá$skou a horskou Fenologie Fenologie je nauka zab!vající se studiem %asového pr(b"hu základních #ivotních projev( rostlin a #ivo%ich( v závislosti na pov"trnostních podmínkách. Fytocenologie se zab!vá projev( rostlin a zoocenologie se zab!vá projevy #ivo%ich(. Základní fenologické údaje se zji*)ují p$ím!m pozorováním p$írody. Zji*)uje se nap$. za%átek jarních prací, za%átek setí jarního je%mene, za%átek kvetení trnky a jablon", p$ílet první vla*tovky, shroma#&ování a odlet ptactva, v!skyt n"kter!ch chorob a *k(dc(, po%átek sklizn" jednotliv!ch druh( obilovin. Pro fenologické ú%ely se rok rozd"luje zpravidla na p"t fenologick!ch ro%ních období: Fenologické p#edja#í za%íná táním sn"hu a probuzením p$írody. P$ilétají ptáci, za%ínají kvést stromy a ke$e, které se olis)ují a# po odkv"tu (líska, ol*e, jíva), k #ivotu se probouzejí i v%ely a za%ínají jarní polní práce. Fenologické jaro za%íná setím ja$in. V tomto období postupn" kvetou a olis)ují se ostatní stromy. Typick!m znakem je kvetení jablon", *e$íku a ka*tanu. Fenologické jaro se rozd"luje na %asné a plné jaro. Fenologické léto rozd"luje se na %asné léto, které za%íná kvetením ozimého #ita, plné léto, které po%íná kvetením lípy malolisté a na pozdní léto, pro které je typické kvetení ocúnu, dozráváním ran!ch *vestek a kon%í dozráváním ka*tan(. Fenologick! podzim za%íná #loutnutím listí strom( a ke$(, odletem st"hovav!ch pták( a poklesem pr(m"rné denní teploty pod 10 C. sbírají se pozdní brambory, $epa a zimní odr(dy ovoce. Kon%í opadem listí. Fenologická zima je obdobím vegeta%ního klidu. Fenologie má v!znam zejména p$i zakládání trval!ch porost( (ovocn! sad, vinice), dále pro agrotechnické lh(ty post$ik( proti chorobám a *k(dc(m, p$ihnojování apod.. Kontrolní otázky a úkoly: 1) Vyjmenujte jednotlivá podnebná pásma zem"koule 2) Definujte podnebí 'R a rozd"lte ho na hlavní oblasti 3) Vlastními slovy objasn"te pojem fenologie 4) Vyjmenujte n"které projevy jednotliv!ch fenologick!ch období roku? "#$%&'(!*,!

26 Shrnutí: Po%así je krátkodob! (okam#it!) stav ovzdu*í. Je charakterizováno meteorologick!mi prvky. Podnebí je dlouhodob! stav ovzdu*í a je charakterizováno klimatick!mi prvky. Zdrojem sv"tlo je slune%ní zá$ení, které se na povrchu m(#e odrá#et. Schopnost povrchu toto zá$ení odrá#et se naz!vá albedo. Délka slune%ního zá$ení se m"$í slunom"rem. Na délce slune%ního zá$ení je závislé kvetení dlouhodenních a krátkodenních rostlin. Zám"rné p"stování rostlin ve tm", kdy dochází k jejich vyb"lování (etiolizaci) se vyu#ívá nap$. p$i p"stování n"kter!ch lah(dkov!ch zelenin. Teplo ovliv-uje rostliny. Teplota se m"$í r(zn!mi druhy teplom"r( a termografy..d(le#itá je tzv. pr(m"rná denní teplota. Vzduch obsahuje mimo jiné i CO 2 jako d(le#itou #ivinu pro rostliny, takté# obsahuje vodní páry, jich# obsah ve vzduchu udává vlhkost vzduchu. Vítr vzniká v d(sledku rozdíln!ch tlaku vzduchu. Základní podmínkou #ivota #iv!ch organism( je voda, která se na zemsk! povrch dostává v r(zn!ch formách srá#ek. Pro zahradnictví jsou d(le#itá informace o meteorologick!ch prvcích, které se získávají nej%ast"ji z p$edpov"dí po%así. Hodnoty klimatick!ch prvk( nám celou zem"kouli i 'R d"lí na podnebné pásma a oblasti. S t"mito oblastmi úzce souvisí i fenologická pozorování. Klí)ová slova: Po%así, podnebí, etiolizace, krátko a dlouhodenní rostliny, albedo, heliograf, jarovizace, p$ízemní mrazíky, mrazová kotlina, teplom"ry, termograf, pr(m"rná denní teplota, tlak vzduchu, barograf, vítr, v"trná sm"rovka, anemometr, CO 2, vlhkost vzduchu, vlhkom"r, psychrometr, srá#ky, srá#kom"r, p$edpov"& po%así, podnebí 'R, fenologie Doporu)ená literatura: KOLEKTIV AUTOR.: Zahradnick" slovník nau#n" A-$. Praha:ÚZPO 1995 KRI+TÍN, J. A KOL.. Cvi#ení z nauky o prost%edí rostlin. Praha:SZN 1988 KRI+TÍN A KOL.. Nauka o prost%edí rostlin.praha:szn 1985 VÍT A KOL. Kv&tiná%ství. Praha:Kv"t 1996 VOLF, M. Základy skleníkového kv&tiná%ství. Praha: Brázda 1991 $ "#$%&'(!*-!

27 3. Pedologie a p'dní )initelé 3.1 Vznik a slo(ení p'dy Cíle Po prostudování této kapitoly byste m"li b!t schopni:! Definovat pojem p(da! Vysv"tli, %ím se zab!vá pedologie K zamy!lení: Zamyslete se a pokuste se definovat pojem p(da. Je p(da #ivá nebo mrtvá, jak vznikla, jak! je její v!znam pro rostliny, pro %lov"ka? V!znamnou slo#kou #ivotního prost$edí rostlin je p(da. V p(d" rostliny rozprostírají své podzemní orgány ko$eny, které zde rostlinu upev-ují, ale sou%asn" z p(dy %erpají #iviny a vodu. P(vodn" byla p(da pokládána za mrtvou zv"tralou horninu, která je smíchaná s organick!mi zbytky. Toto byl nesprávn! statick! názor. Ve skute%nosti není p(da mrtvou hmotou, ale samostatn!m a tvárn!m p$írodním útvarem o#iven!m nespo%etn!m mno#stvím organism(. Tyto organismy a p(da se neustále ovliv-ují. P(da vzniká a vyvíjí se vlivem souhrnného p(sobení mnoha vn"j*ích a vnit$ních %initel(, v!sledkem %eho# je vznik p(d r(zného vzhledu a vlastnosti. Na vznik a v!voj p(dy p(sobí i rostliny #ijící v p(d" a na ní. Ko$eny rostlin p(du kyp$í, vylu%ované látky (CO 2, r(zné v!m"sky) zp(sobují v p(d" r(zné p$em"ny. Podobné je i p(sobení p(dních mikroorganism(, kte$í p$em"-ují odum$elé organické zbytky na humus, jeho# obsah a jakost má prvo$ad! v!znam pro kvalitu p(dy. P(da vzniká zv"tráváním mate%né horniny za sou%asného p(sobení organism(. Stává se tak o#ivenou horninou a ve skute%nosti #iv!m p$írodním útvarem. Nauka zab!vající se vznikem, v!vojem, slo#ením, vlastnostmi a roz*í$ením p(d se naz!vá pedologie. D(le#itou vlastnosti p(dy je její úrodnost. Tedy schopnost p(dy zásobovat rostliny vodou, #ivinami, vzduchem a dal*ími látkami a vytvá$et prost$edí pro zako$e-ování rostlin a tvorbu v!nosu. P(da je také základním v!robním prost$edkem v zem"d"lství. Od jin!ch v!robních prost$edk( se li*í tím, #e se pou#íváním její úrodnost neopot$ebuje, nesni#uje, ale p$i správném vyu#ívání p(dy se její úrodnost zvy*uje. " # Shrnutí: P(da je dynamick! celek a je v!znamnou slo#kou #ivotního prost$edí a má velk! v!znam pro p"stování rostlin. Vzniká zv"tráváním mate%né horniny. P(dou se zab!vá nauka ozna%ována jako pedologie. D(le#itou vlastnosti p(d je její úrodnost. Kontrolní otázky a úkoly: 1) Definujte pojem p(da 2) Vysv"tlete, %ím se zab!vá pedologie? "#$%&'(!*.!

28 Klí)ová slova: p(da, pedologie 3.2 P'dotvorné minerály a horniny Cíle Po prostudování této kapitoly byste m"li b!t schopni:! Definovat pojmy minerál, mineralogie, hornina a petrografie! Znát n"které skupiny minerál( a hornin! Objasnit fyzikální, chemické a biologické zv"trávání! Vysv"tlit vznik p(dy K zamy!lení: V deváté t$íd" jste v p$írodopisu probírali horniny a minerály. Jak! je rozdíl mezi horninou a minerálem? Vzpome-te si na rozd"lení a p$íklady hornin a minerál(. Jak probíhá zv"trávání? " # Minerály (nerosty) jsou p$evá#n" p$írodní slou%eniny chemick!ch prvk(, ojedin"le samotné prvky. Nauka o minerálech se naz!vá mineralogie. Horninotvorné minerály t$ídíme na k$emi%itany, oxidy, sulfidy, uhli%itany, fosfore%nany a sírany. K#emi)itany do této t$ídy pat$í 75% v*ech horninotvorn!ch minerál(.,ivce #ivec draseln!, sodnovápenaté #ivce Jílovité minerály kaolinit, bentonit, montmorillonit jsou druhotné minerály vzniklé zv"tráváním #ivc(. B!vají pravidelnou slo#kou tém"$ v*ech druh( p(d, kter!m dodávají v!znamné fyzikální i chemické vlastnosti. Vá#í na sebe vodu a poutají do své struktury kationy a vym"-ují je za jiné. Slídy sv"tlá slída (muskovit), tmavá slída (biotit) Barevné k$emi%itany barvu jim dodává obsah #eleza, ho$%íku %i jin!ch barevn!ch prvk(. Pat$í zde pyroxeny, amfiboly, olivín, hadec, chlorid, granáty, turmalíny Oxidy b!vají %ast!mi slo#kami hornin K$emen má vysokou tvrdost a úpln" odolává chemickému zv"trávání, proto jeho zrnka nacházíme tém"$ v ka#dé p(d". Sirníky Pyrit Uhli)itany Kalcit CaCO 3, vznikl tvo$ivou %inností mo$sk!ch organism(. Dolomit do p(d uvol-uje vápník a ho$%ík Fosfore)nany Apatit do p(dy uvol-uje fosfor a vápník Superfosfát, citrofosfát, termofosfát se pou#ívají jako surovina pro v!robu fosfore%n!ch hnojiv. Sírany "#$%&'(!*/!