České vysoké učení technické v Praze Fakulta dopravní

Transkript

1 České vysoké učení technické v Praze Fakulta dopravní Semestrální práce z předmětu Statistika Téma: Průzkum o zahrádkářské soběstačnosti Studenti: Pavel Černý, Radek Čech Skupina: 2 31 Akademický rok: 11/12 Zadal: Mgr. Pavel Provinský

2 Obsah: 1. Úvod, stanovení cíle a předpokladů 2. O přijatých datech 3. Přístup k zahrádce v souvislostech 3.1. Přístup k zahrádce v závislosti na velikosti obce 3.2. Postoj k práci na zahrádce v závislosti na velikosti obce 4. Plodiny 4.1. Trávník a brambory Anomálie: města s 5 obyvateli 4.2. Ovocné stromy 4.3. Okrasné plodiny 5. Pokrytí vlastní spotřeby 6. Závěrem

3 1. Úvod, stanovení cíle a předpokladů Protože jsme oba z vesnice a sobotní odpoledne jsme strávili prací na zahradě, napadlo nás téma na průzkum pro předmět Statistika. V tomto průzkumu bychom rádi zmonitorovali situaci na českých zahrádkách a zjistili jaké plodiny jsou v Čechách a na Slovensku nejčastěji pěstovány. Dále bychom chtěli zjistit kolik respondentů má možnost pěstovat vlastní rostliny (ovoce, zelenina, květiny,...). Očekáváme, že přístup k zahrádce bude mít cca 2/3 respondentů a že práce na zahrádce bude většinou vnímána spíše jako relaxace než jako nepříjemná povinnost. Dále očekáváme, že ve většině případů bude upřednostňováno více druhů zeleniny před jednodruhovou výsadbou. V případě ovocných stromů pravděpodobně budou preferovány jabloně, dále pak hrušně, případně třešně. Naopak u okrasných rostlin předpokládáme menší druhovou rozmanitost. Myslíme si, že bylinky jsou na českých a slovenských zahradách pěstovány jen zřídka. Nakonech bychom chtěli zjistit, zda produkce plodin z vlastní zahrádky může pokrýt většinu roční spotřeby pěstovaných plodin. Průzkum bude prováděn formou internetového dotazníku, který chceme rozeslat cca 5 lidem a předpokládáme, že se nám vrátí přibližně % odpovědí. Naše cílová skupina budou zejména studenti a mladí lidé ve věku nejčastěji let. Díky tomu, že dotazovaní mají bydliště po celém Česku a Slovensku, od nejmenších vesniček až po hlavní města, měl by být průzkum dostatečně směrodatný. Myslíme si, že věk respondentů nebude rozhodujícím faktorem, ale pouze vedlejším. Hlavním faktorem bude pravděpodobně velikost trvalého bydliště a fakt, zda respondent bydlí v domě u rodičů nebo samostatně. V menších městech a vesnicích je zahrádka téměř samozřejmostí, na rozdíl od větších měst, jejichž obyvatelé mohou využívat spíše zahrádkářské kolonie nebo pozemky u vlastních chat a chalup. 2. O přijatých datech Průzkum jsme rozeslali na 26 ových adres, většinou současných a bývalých studentů fakutly dopravní, ale i kamarádům a známým z jiných škol. Cílová skupina respondentů je tedy nad 18 let. Anketu vyplnilo 273 lidí, tedy,5%. To je sice méně, než byl náš odhad (odhadovali jsme vyplnění od dvaceti procent respondentů), díky tomu, že jsme anketu rozeslali mnohem více lidem než jsme původně plánovali jsme přesto získali dostatečné množství na to, abychom ze sebraných dat mohli tvořit zajímavé závěry. Dotazník je k nahlédnutí dostupný na této adrese. 3. Přístup k zahrádce v souvislostech Náš první předpoklad byl, že přístup k zahrádce budou mít dvě třetiny respondentů. Tento předpoklad se nenaplnil přesně, přístup k zahrádce má totiž dokonce 77%, tedy více než 3/4. Dále jsme očekávali, že práce na zahrádce bude vnímána spíše kladně, jako odpočinek, než jako nepříjemná povinnost. V tom jsme se bohužel zmýlili, protože kladný přístup k ní má pouze 49% lidí (35% zvolilo odpověď na zahrádce pracuji a rád/a, 14% nepracuji, ale chtěl/a bych ), naopak 1/4 respondentů pracuje na zahradě z donucení (pravděpodobně rodičů) a 26% na zahrádce nepracuje vůbec a ani nechtějí.

4 Přístup k zahrádce v závislosti na velikosti obce Nejvíce respondentů bydlí v obcích nad obyvatel (117, tedy 43% z celku). Z těchto 117 respondentů má přístup k zahrádce 74, tedy 65%. Toto číslo tedy zaostává za průměrem, který činí 77%. Naopak v obcích do obyvatel (tedy lidově ve vesnicích) má přístup k zahrádce všech 24 respondentů v nich žijících (9% z celku). Téměř identický je stav i v obcích od 1 do 3 obyvatel, kde z 23 respondentů nemá přístup k zahrádce pouze jeden. V obcích s 3 obyvateli (39 dotázaných, tedy 14% z celku) nemají přístup k zahrádce pouze čtyři dotázaní, tedy asi,25%. Zde již je vidět jistá klesající tendence k přístupu k zahrádkám v závislosti na zvětšující se velikosti obcí, která potvrzuje náš předpoklad, že přístup k zahrádce budou mít spíše obyvatelé menších vesnic. Toto je také vidět na následujícím grafu. Pro zobrazení tohoto trendu jsme se rozhodli použít bodový graf s křivkou, která spojuje jednotlivé body a to z toho důvodu, že dle našeho názoru lépe vystihuje vzrůstající velikost obcí, ke které je vztažen Graf přístupu k zahrádce v závislosti na velikosti obce Přístup k zahrádce [%] <1 > Počet obyvatel vesnice Zajímavé je také srovnání respondentů bydlících samostatně a těch bydlících u rodičů. 62% samostatně bydlících respondentů má zahrádku, oproti tomu ti, kteří bydlí u rodičů mají přístup k zahrádce v 82%. To má souvislost také s faktem, že 7% respondentů bydlících samostatně žije ve městě s počtem obyvatel větším než.

5 3.2. Postoj k práci na zahrádce v závislosti na velikosti obce Dále jsme zhodnotili poměr přístupu k práci na zahrádce v závislosti na velikosti obce, což jsme zanesli do následujících grafů. První graf zobrazuje čtyři možné postoje k práci na zahrádce, tedy možnost, kdy respondent pracuje rád, kdy nepracuje, ale chtěl by, kdy pracuje nerad a nakonec kdy nepracuje a ani nechce. Ve druhém grafu je pak zjednodušeně zobrazen pozitivní a negativní přístup k práce na zahrádce, tedy společně první dva případy a druhé dva případy a zároveň přehled na zahrádce pracujících a nepracujících respondentů. 6 Graf postoje k práci na zahrádce v závislosti na velikosti obce 5 procentuální vyjádření [%] 4 3 < > Velikost obce [počet obyvatel] Pracuji a rád Na prvním grafu je na první pohled vidět zajímavá skutečnost, že 45% respondentů z obcí do obyvatel (kde je přístup k zahrádce u % respondentů) sice na zahrádce pracuje, ale má k této práci odpor a nejraději by s ní přestali. Předpokládáme tak, že k ní jsou nuceni nějakým vnějším vlivem, pravděpodobně rodiči, partnerem nebo svou ekonomickou situací. Poměr lidí s podobným přístupem prudce klesá se stoupajícím počtem obyvatel obcí, ve kterých respondenti bydlí a svého minima dosahuje v obcích s počtem obyvatel mezi 5 a, kde má tento náhled na věc pouze jeden respondent (tedy přibližně 5% z celku). Téměř opačný vývoj má pak křivka zobrazující poměr respondentů, kteří zvolili v dotazníku možnost na zahrádce nepracuji a ani nechci. V této souvislosti je jasně vidět klesající přístup k zahrádce v závislosti na velikosti obce, kdy u větších obcí lidé, kteří na zahrádce pracovat nechtějí, tu možnost ani nemají, kdežto lidé se stejným přístupem žijící v menších obcích jsou často k práci na zahrádce nuceni. Pochopitelný vývoj má křivka reprezentující respondenty, kteří odpověděli na zahrádce nepracuji, ale chtěl bych, která se stoupajícím počtem obyvatel obcí a tedy s klesající možností přístupu k zahrádce stoupá. Na této křivce je zajímavý fakt, že má nenulovou hodnotu i v obcích do 3 obyvatel, kde je přístup k zahrádce téměř stoprocentní. Tato skutečnost má podle nás dvě možné vysvětlení, buď takto odpovídající respondenti mají přístup k zahrádce, na které by chtěli pracovat ale z různých důvodů nemůžou (náročné zaměstnání, moc práce, fyzický handicap, fobie z věcí vyskytujících se na zahrádce) nebo respondenti neodpověděli podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. A konečně křivka, zobrazující počet lidí, kteří na zahrádce pracují rádi dosahuje maxima v obcích mezi 1 3 obyvateli, přestože je zde relativní přístup k zahrádkám nepatrně menší než u obcí pod 1 obyvatel. To může být způsobeno například tím, že v nejmenších obcích je práce na zahrádce intenzivnější a pěstuje se zde větší objem plodin. Nepracuji, ale chtěl bych Pracuji, ale nerad Nepracuji a ani nechci

6 Graf pozitivního a negativního přístupu k práci na zahrádce a poměr pracujících k nepracujícím v závislosti na velikosti obce Procentuální vyjádření [%] Pozitivní přístup Negativní přístup Pracuji Nepracuji < > velikost obce [počet obyvatel] Graf pozitivního a negativního přístupu k práci na zahrádce a poměru pracujících k nepracujícím v závislosti na velikosti obce jsme zařadili zejména proto, že je velice názorný. Na grafu je zajímavá jistá anomálie, která vzniká v obcích mezi 5 a obyvateli, kde je poměr lidí, kteří na zahrádce pracují a těch, kteří nepracují opačný než jaký bychom očekávali. Z grafu lze také vyvodit, že přístup, který jsme označili za pozitivní či negativní není nijak zvlášť závislý na velikosti bydliště. 4. Plodiny Jeden z našich předpokladů byl, že když respondenti budou mít zahrádku, pak na ní budou většinou pěstovat široké spektrum rostlin. Tento předpoklad se bezesporu vyplnil, protože lidé vlastnící zahrádku většinou pěstují ovocné stromy (65%), zeleninu (59%), okrasné rostliny (59%), ovoce (59%). Dále jsme očekávali, že bylinky budou v Čechách pěstovány jen zřídka. V tomto jsme se dalece mýlili, protože jsou pěstovány v 71% případů z nichž jedna desetina respondentů ani nemá zahrádku, přesto bylinky pěstuje. To je pravděpodobně způsobeno velkou dostupností bylinek, které se dají koupit v supermarketech již vzrostlé v květináči a dají se tak pěstovat například za oknem čímž odpadá starost se setím semen případně s jejich přesazováním. Tomu také odpovídá rozmanitost pěstovaných bylinek, kdy čtyři nejpěstovanější druhy (pažitka, petržel, máta, bazalka) se takto dají běžně pořídit.

7 4.1. Trávník a brambory Rozhodli jsme se také graficky znázornit pěstování dvou zcela rozdílných druhů rostlin v závislosti na velikosti obce. Pro toto srovnání jsme zvolili brambory, jejichž pěstování patří podle nás k nejnáročnějším a proto se dá jejich výskyt očekávat spíše v obcích s menším počtem obyvatel. Jako srovnávací položku jsme zvolili pěstování respektive údržbu trávníku či skalky, jež se dá naopak předpokládat spíše ve větších obcích. Aby nešlo jen o prosté srovnání, rozhodli jsme se do části týkající se brambor začlenit pouze respondenty, kteří uvedli, že mají zahrádku. Naopak co se týče údržby trávníku, zde jsme ponechali všechny respondenty ze zřejmého důvodu značné množství respondentů uvedlo, že nemají zahrádku, přesto se ale starají o trávník. Graf pěstovanosti brambor a trávníku v závislosti na velikosti obce četnost [%] Pěstuje brambory [%] Pěstuje trávník, skalku [%] < > velikost obce [počet obyvatel] Skutečnost, že jsme do grafu týkajícího se pěstování brambor zahrnuli pouze respondenty mající zahrádku nám lépe umožní posoudit mentalitu respondentů. Bereme zde totiž v úvahu respondenty se stejnými podmínkami všichni mají prostor k pěstování brambor, přesto jsou brambory více pěstovány v menších vesnicích (41,7% pro vesnice pod obyvatel) než ve velkých městech (27,3% pro města nad obyvatel). Tento fakt je pravděpodobně způsobem rozdílným uvažováním a platovými podmínkami lidí žijících v různě velkých městech, kdy v menších vesnicích lidé mají pravděpodobně i menší příjem a snaží se tak ušetřit peníze i pěstováním náročnějších plodin jako jsou právě brambory. Naopak ve velkých městech mají lidé průměrný příjem vyšší a nemají takovou potřebu šetřit peníze podobným způsobem. Dalším faktorem může být například obava z prospěšnosti doma vypěstovaných plodin na lidských organismus, kdy lidé mohou mít strach z absorpce škodlivin ze znečištěného vzduchu vypěstovanými plodinami. Naopak lidé v menších obcích si rádi vypěstují vlastní brambory a mají tak záruku, že rostly na čerstvém vzduchu (respektive v čisté zemi) bez použití chemie.

8 Anomálie: města s 5 obyvateli Jistá zřetelná anomálie se opět vyskytuje ve městech s počtem obyvatel mezi 5 a, kde brambory nepěstuje žádný z respondentů. Původ tohoto extrému si vysvětlujeme několika možnými způsoby: 1) Máme moc malý soubor zdrojových dat pouze 21 respondentů uvedlo, že počet obyvatel jejich bydliště je v rozmezí 5. 2) Města nad obyvatel na rozdíl od některých měst s počtem obyvatel mezi 5 a zahrnují i okolní aglomerace, tedy městské části, které dříve byly samostatnými městečky či vesnicemi a jejich obyvatelé tak často mívají větší zahrádky a tradice v pěstování náročnějších plodin než obyvatelé měst do obyvatel Ovocné stromy Další z našich předpokladů se týkal pěstování ovocných stromů předpokládali jsme zde, že nejčastější bude výskyt jabloní, dále hrušní a třešní. Výsledky jsou poněkud jiné na prvním místě v pěstování jsou sice jabloně (u 59% respondentů) a na českých zahrádkách tak tvoří nejpěstovanější rostlinu vůbec, na druhém místě jsou však třešně (44%), v těsném závěsu pak švestky (42%). Hrušně jsou na čtvrtém místě s 35%. Výskyt ostatních ovocných stromů (meruněk, broskvoní, višní, blum) se pohybuje mezi 22%-12% Okrasné rostliny Zajímavá je též jistá skutečnost týkající se okrasných rostlin (které pěstuje 75% respondentů), 1-5 druhů okrasných rostlin totiž pěstuje 21% respondentů. Podobné množství respondentů pěstuje 6- druhů a to 23% druhů ale jen %, ale více než 15 druhů rostlin pěstuje 17% respondentů. Okrasné rostliny jsou tedy nejčastěji pěstovány buď jen s malou druhovou rozmanitostí nebo naopak s velice velkou.

9 papriky luštěniny broskve mrkev česnek hrušky rajčata švestky cibule brambory jahody bylinky jablka 5. Pokrytí vlastní spotřeby Nakonec jsme chtěli prozkoumat schopnost vypěstovat si plodiny, jež pokryjí alespoň 75 procent roční spotřeby respondentů. 48% respondentů odpovědělo, že si jsou sami schopni vypěstovat alespoň jednu plodinu, nejčastěji jablka (36%), dále bylinky (23%), jahody a brambory (oboje 21%) jak ostatně zobrazuje následující graf. 4 Graf četnosti plodin, které pokryjí alespoň 75% roční spotřeby respondentů 35 3 Procento respondentů [%] Druh plodiny 6. Závěrem Provedli jsme průzkum situace na zahrádkách současných a bývalých studentů vysokých škol a zpracovali ho do podoby semestrální práce. V této práci jsme potvrdili nebo vyvrátili předpoklady, které jsme si stanovili již před samotným rozesláním dotazníků. Získaná data jsme se snažili zpracovat v různých souvislostech, proto jsme také použili několik grafů zobrazujících různé statistiky nejčastěji v závislosti na velikosti obce. Počet obyvatel trvalého bydliště respondentů se totiž projevil jako nejdůležitější faktor ke kterému bylo srovnání nejzajímavější. Tyto grafy byly bodové, v nichž jednotlivé body byly propojeny křivkou zobrazující plynule narůstající počet obyvatel obcí.