DOPROVODNÁ ZELEŇ CYKLOSTEZKY KVÍČOVICE - HOLÝŠOV

Transkript

1 Projektová dokumentace pro výběrové řízení, příloha č. 2 zadávací dokumentace zakázky: DOPROVODNÁ ZELEŇ CYKLOSTEZKY KVÍČOVICE - HOLÝŠOV Mgr. Vladimír Ledvina Komplexní služby pro zahradu, park a krajinu Tyršova 359, Horažďovice Mobil: vledvina@krajinotvorba.cz Web:

2 A. Průvodní zpráva A.1. Identifikační údaje Název akce: Doprovodná zeleň cyklostezky Kvíčovice - Holýšov Stupeň: Prováděcí projektová dokumentace k výběrovému řízení na dodavatele akce Místo: k. ú. Kvíčovice Okres: Domažlice, Obecní úřad s rozšířenou působností: Stod Obec: Kvíčovice Obecní úřad: Kvíčovice Objednatel: Zhotovitel: Vypracoval: Obec Kvíčovice IČ: Kvíčovice 19 tel: Holýšov obec@kvicovice.cz Mgr. Vladimír Ledvina IČ: Tyršova 359 tel: Horažďovice vledvina@krajinotvorba.cz Mgr. Vladimír Ledvina Podpis za zhotovitele: Datum: (aktualizováno ) 2

3 A.2. Vymezení úkolu Předložená projektová dokumentace řeší návrh výsadeb dřevin podél nové cyklostezky spojující obec Kvíčovice a město Holýšov. Na dotčených pozemcích ani v jejich bezprostředním okolí v současné době nerostou žádné dřeviny a projekt tedy nemůže řešit ošetření stávajících dřevin. Navrhovaná opatření by měla vyhovovat několika následujícím požadavkům: zvýšení biodiverzity a ekologické stability krajiny v daném území zvýšení estetické hodnoty a atraktivnosti území respektování ekologických podmínek dané oblasti respektování tradic a kulturně historických hodnot minimální nároky na údržbu funkčnost a užitek pro místní obyvatele i návštěvníky obce Nezbytným předpokladem pro zpracování projektu byl terénní průzkum, který byl proveden v r a Návrh jednotlivých opatření a výsadeb se opírá o studium odborné literatury (viz Seznam literatury ) a místních ekologických podmínek (viz Popis území ), stejně jako o zkušenosti z podobných projektů realizovaných v místním regionu. Lokality výsadeb se nachází mimo zastavěné území obce Kvíčovice. Všechna opatření se uskuteční na pozemku p.č. 810/15 v k.ú. Kvíčovice, který je veřejně přístupný a je ve vlastnictví obce Kvíčovice. Navrhovaná opatření spočívají v těchto operacích: - výsadby stromů podél cyklostezky odpovídající svým druhovým složením místním ekologickým podmínkám a současným potřebám obce V rámci tohoto projektu nebudou prováděny žádné bourací ani stavební práce, kácení dřevin, ošetření stávajících dřevin ani významné úpravy terénu. A.3. Návaznost na další projekty a ÚSES širší vztahy Projekt je v souladu s územně plánovací dokumentací obce Kvíčovice i s místním a regionálním plánem ÚSES. Dotčené plochy nejsou součástí skladebních prvků ÚSES - biokoridorů a biocenter. Realizací tohoto projektu dojde k založení liniového interakčního prvku, který přispěje je zvýšení ekologické stability místního regionu. Opatření navržená v tomto projektu navazují na projekt Revitalizace zeleně v obci Kvíčovice a na výsadby interakčních prvků v otevřené krajině okolních katastrálních území (Všekary, Holýšov, Horní Kamenice) a také na úpravy veřejné zeleně v okolních obcích, které byly provedené v minulých letech, nebo jejichž realizace se plánuje v blízké době (Koloveč, Srbice, Hlohovčice, Všekary). A.4. Přínos pro biodiverzitu Navrhovaná opatření přinesou zvýšení biodiverzity a ekologické stability místní krajiny tím, že mezi velké lány orné půdy budou vysázené dlouhověké stromy a několik jedinců ovocných stromů, které do daného území historicky patří. Zvýší se tak pestrost nejen dřeviných taxonů, ale výrazně se zvýší i nabídka potravních zdrojů a podmínek k životu pro bezobratlé živočichy, ptáky a savce. 3

4 B. Technická zpráva B.1. Přírodní poměry B.1.1 Geomorfologie a geologie Z hlediska geomorfologického členění ČR leží řešené území v severní části okrsku Poleňská pahorkatina, náležející do následujících geomorfologických jednotek: provincie: Česká vysočina subprovincie: Poberounská soustava oblast: Plzeňská pahorkatina celek: Plaská pahorkatina podcelek: Stříbrská pahorkatina okrsek: Staňkovská pahorkatina Staňkovská pahorkatina se vyznačuje ploše zvlněným denudačním reliéfem širokých rozvodních hřbetů, se zbytky sníženého zarovnaného třetihorního povrchu na hluboce jílovitě zvětralých fylitech a karbonských horninách. Typická jsou zde široká rozevřená údolí s četnými erozními rýhami. Horninové podloží k. ú. Kvíčovice je tvořeno převážně slabě kontaktně metamorfovaným fylitem a fylitickou břidlicí. Místy se zde vyskytují sprašové hlíny s polohami svahovin. V údolí Srbického potoka jsou uloženy kvartérní sedimenty. Jedná se o fluviální a deluviofluviální hlinitopísčité a hlinitokamenité sedimenty. Zájmové území se nachází v zastavěné části obce Kvíčovice. B.1.2 Klima Zájmové území leží na rozhraní dvou mírně teplých klimatických oblastí MT 10 a MT 11. Obě jsou charakteristické dlouhým, teplým a mírně suchým létem, poměrně teplým jarem a mírně teplým podzimem a krátkou, mírně teplou a velmi suchou zimou s krátkým trváním sněhové pokrývky (50 60 dnů). Průměrná teplota v červenci zde dosahuje 17 až 18 C a v lednu -2 až -3 C. Průměrný roční úhrn srážek činí mm. Počet letních dnů (s maximální teplotou rovnou nebo vyšší než 25 C) je a počet mrazových dnů (s minimální teplotou rovnou nebo nižší než - 0,1 C) je zde Obrázek č. 1: Klima v okolí zájmového území (zdroj: Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa - B.1.3 Pedologie Geologické podloží, tvar povrchu a charakter klimatu jsou určujícími faktory pro typy a druhy půd, vyskytující se v daném území. V zájmovém území se vyskytují převážně modální luvizemě a kambizemě. Luvizemě jsou středně těžké až težší půdy s horžími fyzikálními vlastnostmi. Naproti tomu u kambizemí se jedná většinou o půdy lehké, slabě až středně štěrkovité, s příznivými vláhovými poměry. 4

5 B.1.4. Hydrologie Zájmové území je odvodňováno Neuměřským potokem, jenž se v Holýšově z levé strany vlévá do Radbůzy. Čistota vody je v tomto potoce hodnocena třídou II a III a je charakterizován jako mimopstruhová voda. Radbůza je přítokem Berounky, přítoku Vltavy, přítoku Labe. Oblast patří do pomoří Severního moře. B.1.5 Biogeografie Zájmové území náleží z biogeografického hlediska do Plzeňského bioregionu V Plzeňském bioregionu jsou hlavními společenstvy potenciální přirozené vegetace v nižších polohách acidofilní doubravy (Genisto germanicae-quercion) a acidofilní bučiny (svazu LuzuloFagetum). Místy se vyskytovaly teplomilné doubravy (svazu Potentillo albae - Quercetum) a bučiny (svazu Fagion)). Na skalách v údolí některých vodních toků doznívá směrem do Šumavy výskyt reliktních silikátových borů (Betulo carpaticae-pinetum). Podél toků se rozvinula společenstva luhů (převážně Stellario-Alnetum glutinosae). Odlišná je vegetace krystalických vápenců. Na severních svazích jsou to převážně kalcifilní bučiny (Cephalanthero-Fagetum), na jižních snad teplomilné doubravy (snad svaz Quercion petraeae). V oblasti Sušicko-horažďovických vápenců zaujímají důležité místo vápencové bory (Erico-Pinion). Místy se zřejmě vyskytovaly i reliktní lískové křoviny (Anterico ramosi-coryletum avellanae). Náhradní vegetaci představují louky a pastviny svazů Arrhenatherion, Alopecurion pratensis, Cynosurion, na podmáčených místech Molinion a Calthion. Flóra celého bioregionu je pestrá, zejména v oblasti vápenců, převažují hercynské druhy středních poloh. Mezní a exklávní prvky jsou vesměs mezi slabšími termofyty a suboceanickými druhy. Převažuje zde ochuzená lesní fauna hercynského původu, se západními a horskými vlivy. Tekoucí vody patří do pásma pstruhového, podhorské řeky (především Otava) do pásma lipanového. Převládá zde 4. bukový vegetační stupeň a půdy oligotrofní trofické řady A. Je zde zastoupen i 5. jedlobukový a ostrůvkovitě i 3. vegetační stupeň, stejně jako půdy mezotrofní řady B. Vhodnými druhy pro výsadbu rozptýlené zeleně v této oblasti jsou podle Neuhauslové a kol. (1998) javor klen (Acer pseudoplatanus), javor mléč (Acer platanoides), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), jeřáb obecný (Sorbus aucuparia), buk lesní (Fagus sylvatica), dub zimní (Quercus petraea), dub letní (Quercus robur), lípa srdčitá (Tila cordata), habr obecný (Carpinus betulus), bříza bělokorá (Betula pendula), hloh (Crataegus sp.), růže (Rosa canina), krušina olšová (Frangula alnus), líska obecná (Corylus avellana), třešeň ptačí (Prunus avium) a borovice lesní (Pinus sylvestris). Dnes je značná část pozemků v okolí zájmového území zemědělsky využívána, převážně jako orná půda nebo intenzivně obhospodařované louky, které jsou často poškozené odvodněním a přihnojováním. Svahy kopců a hřbetů jsou porostlé menšími či většími lesními komplexy, většinou smrkovými nebo borovými monokulturami s příměsí buku, jedle, modřínu, jeřábu a klenu. Stávající stromořadí v místním regionu jsou tvořena převážně z následujících druhů stromů: lípa srdčitá, lípa velkolistá, jeřáb obecný, třešeň, jabloň, slivoň, jasan ztepilý, jírovec maďal, trnovník akát, javor klen a javor mléč. 5

6 B.2 Popis současného stavu Dotčená lokalita se nachází uprostřed lánů orné půdy bez významnější dřevinné vegetace. Jedná se o pruhy země podél nové cyklostezky podél stávající silnice III. třídy, která spojuje obec Kvíčovice s městem Holýšov. Na dotčeném pozemku nerostou žádné stromy ani keře. Je zde pouze nově založený trávník a místy nízký ruderální porost. Severní pruh podél cyklostezky navazuje přímo na ornou půdu. Jižní pruh podél cyklostezky přechází na hranu odvodňovacího příkopu silnice. Oba pruhy jsou široké pouze jeden až dva metry. Fotografie současného stavu: 6

7 B.3 Návrh opatření Navrhovaná opatření spočívají ve výsadbě nových listnatých stromů, vhodných do místních podmínek. Převážně se jedná o taxony domácích druhů dřevin, které se běžně vyskytují v přírodních ekosystémech v daných geografických podmínkách, případně kultivary těchto domácích dřevin. Výběr jednotlivých druhů byl také učiněn s ohledem na potřeby zpěvného ptactva, hmyzu a drobných savců, tzn., že založením uvedených výsadeb by mělo dojít k výraznému zvýšení druhové rozmanitosti nejen rostlinstva, ale také ostatních druhů živých organismů. Výběr druhů a typů nových rostlin však také musí být podřízen bezpečnosti provozu na okolních komunikacích a způsobu užívání okolních pozemků. Proto bylo navrženo vysázet jednostranné stromořadí mezi cyklostezkou a polem orné půdy ze sloupovidých tvarových kultivarů dubu letního. Tyto stromy mají hlubokokořenící kořenový systém a zároveň velmi úzkou korunu, takže nebudou narušovat cyklostezku a nebudou překážet zemědělskému hospodaření na sousedním pozemku orné půdy. Toto stromořadí bude doplněno na druhé straně cyklostezky jednotlivými soliterními stromy malého vzrůstu - převážně ovocné stromy a hlohy obecné - tak, aby nedocházelo ani v budoucnu k narušování samotného tělesa cyklostezky anebo k ohrožení lidí pohybujících se po cyklostezce nebo po silnici. Spon výsadby dubů ve stromořadí bude 10m. Na několika málo místech, kde je pozemek příliš úzký nebo, kde do zájmového území zasahuje ochranné pásmo telefonického kabelu, bude stromořadí přerušeno mezerou. Mezi všechny stromy a těleso cyklostezky instalována protikořenová bariéra o délce 2,5m a šířce (hloubce) min. 80cm ve vzdálenosti 30cm od zpevněné plochy cyklostezky. Protikořenová bariéra zamezí prorůstání kořenů v povrchové vrstvě pod povrch cyklostezky a tím případnému poškození tělesa cyklostezky. Obrázek č. 2: Příklad úspěšné výsadby stromořadí sloupovitých dubů Quercus robur 'Fastigiata' Umístění jednotlivých dřevin, stávajících i navrhovaných, je upřesněno v grafické části projektu. Seznam navrhovaných rostlin: Latinský název Český název Quercus robur 'Fastigiata' Dub letní 'Fastigiata' Crataegus laevigata Hloh obecný Prunus avium Třešeň (tradiční odrůdy) Pyrus communis Hrušeň (tradiční odrůdy) Sorbus aucuparia Jeřáb obecný Celkový počet stromů k výsadbě: Počet Spon (m) 10 min. 7 m min. 10 m min. 10 m min. 7 m 7

8 Vizualizace navrhovaných opatření: 8

9 C.5 Zásady realizace a údržby - technologie výsadeb Před zahájením výsadeb je nutné pořídit aktuální vyjádření správců sítí technického vybavení a dále se řídit jejich podmínkami. Aktualizaci vyjádření pořídí obec a vytýčení sítí zajistí dodavatel. Doporučený technologický postup výsadeb je následující: 0. Vytýčení umístění jednotlivých stromů. 1. Výsadba alejových listnatých stromů Sazenice dubů a hlohů budou typu alejový strom s balem o obvodu kmene cm. Sazenice dubu letního sloupovitého kultivaru budou zavětveny až k zemi a nebude u nich založena koruna ve výšce okolo 2 m jak bývá u alejových stromů běžné. Průměr balů u stromů s obvodem kmene cm bývá cm. U každého stromu bude mezi výsadbovou jámu a těleso cyklostezky instalována protikořenová bariéra o délce 2,5m a šířce (hloubce) min. 80cm ve vzdálenosti 30cm od zpevněné plochy cyklostezky. Protikořenová bariéra zamezí prorůstání kořenů v povrchové vrstvě pod povrch cyklostezky a tím případnému poškození tělesa cyklostezky. Bude vykopána rýha o šířce 20cm, hloubce 80cm a délce 250 cm podél cyklostezky a to této rýhy bude položena a zasypána protikořenová bariéra dle návodu použití konkrétního výrobce. Povrch bude urovnán a zhutněn do původního stavu. Teprve potom lze přistoupit k vykopání výsadbových jam. Velikost výsadbové jámy je 0,9 x 0,9 m s hloubkou 0,7 m. Objemy jamek pro alejové stromy budou tedy 0,4-1,0 m3. Stromy se sází přibližně do stejné hloubky tak, jak byly pěstovány ve školce. Na dno jámy se dosype a sešlape původní země promísená v poměru 1 : 1 s vrchní ornicí tak, abychom dostali potřebnou výsadbovou hloubku. Po usazení stromu v jámě bal obsypeme promísenou zeminou a urovnáme terén v okolí kmene do tvaru mělké misky o průměru přibližně 1m. Do jámy se přidá 200 g půdního kondicionéru, který má schopnost nasáknout vodu v době zálivky a postupně ji uvolňovat do kořenového systému v době sucha. Při výsadbě provedeme úměrnou redukci koruny výchovný / komparativní řez v koruně vysazovaného stromu. Nesmí být odstraněn terminální výhon kmene a strom si musí zachovat přirozený, příp. požadovaný tvar koruny daného taxonu. Na kmen instalujeme rákosovou rohož (180 cm šíře 0,5 m / 1 strom) proti odpařování vody a proti mechanickému a mrazovému poškození. Tuto ochranu kmene lze instalovat pouze na stromech se založenou korunou na kmeni a nikoli na sloupovitých dubech, které budou mít zavětvené kmeny až téměř k zemi. Strom ukotvíme třemi dřevěnými kůly o délce 2,5 m a průměru 7-10 cm s doplněním třemi dřevěnými příčkami a úvazkovou páskou (3bm/1 strom). Každý strom bude ochráněn proti okusu a poškození zvěří lesnickým uzlovým pletivem o výšce min. 160 cm (2bm / 1 strom). Pletivo je nutno připevnit na několika místech ke kůlům a mírně přihrnout zeminou, což je zajištění proti vyzvednutí zvěří. Kůly a pletivo je nutné pravidelně každý rok kontrolovat a po 7-10 letech odstranit. Okolí kmene každého vysazeného stromu bude zamulčováno drcenou borkou v ploše přibližně 1 m2. 2. Výsadba ovocných stromů Budou použity sazenice typu vysokokmen prostokořenné se založenou korunou ve výšce 180 cm nad zemí, tradiční krajové odrůdy ovocných dřevin dle aktuální nabídky. Také u ovocných stromů bude instalována protikořenová bariéra mezi stromem a cyklostezkou stejným způsobem jako u alejových stromů. Velikost výsadbové jámy je 0,6 x 0,6 m s hloubkou 0,5 m. Objemy jamek pro ovocné stromy budou 0,125 až 0,4 m3. Stromy se sází přibližně do stejné hloubky, tak jak byly pěstovány ve školce. Do jámy se přidá 100 g půdního kondicionéru. Po usazení stromu v jámě bal obsypeme zeminou a urovnáme terén v okolí kmene stromu do tvaru mělké misky o průměru přibližně 0,7m. Tento postup je zvláště důležité dodržet při výsadbě ve svahu! Při výsadbě provedeme úměrnou redukci koruny výchovný řez v koruně vysazovaného stromu. Na kmen instalujeme rákosovou rohož (140cm šíře 0,5 m / 1 strom) proti odpařování vody a proti mechanickému a mrazovému poškození. Strom ukotvíme třemi dřevěnými kůly o délce 2 m a průměru 5-10 cm s doplněním třemi dřevěnými příčkami a úvazkovou páskou (3bm/1 strom). Každý strom bude ochráněn proti okusu a poškození zvěří lesnickým uzlovým pletivem o výšce min. 160 cm 9

10 (2bm / 1 strom). Pletivo musí být zvoleno a instalováno tak, aby nedocházelo k poškozování kmene nebo větví koruny stromu větrem. Pletivo je nutno připevnit na několika místech ke kůlům a založit pod povrch země, aby mezi zemí a pletivem nevznikala mezera. Okolí kmene každého vysazeného stromu bude zamulčováno drcenou borkou v ploše přibližně 1 m 2. Kůly a pletivo je nutné pravidelně každý rok kontrolovat a po 7-10 letech odstranit. 3. Důkladné zavlažení rostlin - 50 l vody na jeden strom. Všechny sazenice a osiva budou dodány v kvalitě odpovídající českým technickým normám: ČSN Osivo a sadba. Sadba okrasných dřevin ČSN Výpěstky okrasných dřevin. Společná a základní ustanovení Výsadbové práce budou prováděny v souladu s následujícími normami: ČSN Technologie vegetačních úprav v krajině - Práce s půdou ČSN Technologie vegetačních úprav v krajině - Rostliny a jejich výsadba ČSN Technologie vegetačních úprav v krajině - Technicko-biologické způsoby stabilizace terénu. Umístění jednotlivých stromů a skupin keřů je dáno grafickou částí projektu osazovacím plánem v měřítku. Všechny práce se provádí v rovině. C.6 Agrotechnické lhůty Výsadby listnatých stromů s balem i prostokořenných se provádějí buď v jarním období před olistěním (III. až V. - v závislosti na průběhu zimy) nebo na podzim po opadu listů před zámrzem (IX. až XII.). Výchovný řez listnatých stromů se provádí v předjaří (březen) nebo v létě (červenec až polovina srpna). Komparativní řez provádíme při výsadbě. C.6 Škody na porostech - ochrana porostů Pokud dojde v budoucnu k poškození nově založených výsadeb stromů lidskou činností úmyslně nebo z nedbalosti a ne na základě přírodních a povětrnostních podmínek, pak celou vzniklou škodu na porostech v hodnotě odpovídající stavu v době poškození plně nahradí ten, kdo tuto škodu způsobil. 10

11 D. Seznam literatury a použitých pramenů: Culek M. a kol., 1996, Biogeografické členění ČR, ENIGMA Praha Demek J a kol., 1987, Hory a nížiny Zeměpisný lexikon ČSR, ACADEMIA Praha Dostál J., 1989, Nová květena ČSSR, ACADEMIA Praha Hejný S., Slavík B. a kol., 1988, Květena ČSR, ACADEMIA Praha Chytrý M., Kučera T., Kočí M. a kol., 2001, Katalog biotopů ČR, AOPK ČR, Praha Neuhäuslová Z. a kol., 1998, Mapa potenciální přirozené vegetace ČR, ACADEMIA Praha Quitt E.,1971, Klimatické oblasti Československa, Stud.geogr.fasc.16,Geografický ústav ČSAV Brno Vejnar Z. a kol., 1987, Geologická mapa 1: s vysvětlivkami, ÚÚG, ČÚGaK Praha Vlček V. a kol., 1984, Vodní toky a nádrže-zeměpisný lexikon ČSR, ACADEMIA Praha Interakční mapa dotčených k.ú. na F. Grafická část Mapa umístění zájmového území Výkresy návrhu výsadeb - Celkový přehled v měřítku 1: Detaily výsadeb v měřítku 1:500, List č.1 a List č. 2 11

12

13

14

15