Gymnázium Jana Nerudy

Transkript

1 Gymnázium Jana Nerudy Závěrečná práce studentského projektu RUSKO Evropský sociální fond Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti Anna Černá Iva Kopřivová 2014 Eliška Skalová 1

2 Prohlášení Prohlašujeme, ţe jsme tuto závěrečnou práci vypracovaly samostatně, pouze za vedení RNDr. Marie Šantrůčkové. Dále prohlašujeme, ţe veškeré podklady, ze kterých jsme čerpaly jsou uvedeny v seznamu poţitých zdrojů. Anna Černá Iva Kopřivová Eliška Skalová 2

3 Abstrakt Tématem závěrečné práce je přiblíţení dnešní situace v Rusku s ohledem na minulost, podnebné podmínky a polohu tohoto územního obra. Práce je rozdělena do tří částí, vzhledem ke konkrétním okruhům. 3

4 Obsah Prohlášení Abstrakt Obsah Úvod 1. Obyvatelstvo a společnost v Rusku - Demografie v úpadku 1.1. Demografická krize po zániku Sovětského svazu 1.2. Společnost v krizi 1.3. Nová struktura obyvatelstva 2. Výhody a nevýhody Ruského území 2.1. Podnebí a geografie Ruska Reliéf Podnebí Poloha 2.2. Krajové odlišnosti Časová pásma Rozdělení Obyvatelstvo 2.3. Ekonomická situace Pozice během globalizace Krajové odchylky Transport 3. Velmoc s otazníkem 3.1. Mocenský potenciál Rozsáhlost území a hospodářský potenciál Jaderná velmoc Rozpad sovětkého svazu 3.2. Problémy Ruska Problémy spjaté se zánikem Sovětského svazu Nepříznivé klima Rozsáhlost území Špatné ţivotní prostředí 3.3. Současné obnovování moci Ruska Ekonomika Společnost Závěr Pouţité zdroje 4

5 Úvod Ruská federace se rozkládá na evropském i asijském kontinentu a je svojí rozlohou km² největším státem světa. Disponuje tedy ohromným územím a i počet obyvatel státu je významný. Počátky země sahají do 9. století, kdy kníţe Oleg zaloţil Kyjevskou Rus. Dále bychom mohli hovořit o zvětšujícím se významu Moskevského velkokníţectví, poté o Carském Rusku a v neposlední řadě o Sovětském svazu, který trval od roku 1922 do roku 1991, kdy se rozpadl. V této práci se ale na Rusko podíváme ze tří různých specifických pohledů. Nejprve se budeme zabývat obyvatelstvem a společností v Rusku. Poté se zaměříme na to, jaké výhody a nevýhody má území Ruska a nakonec se zamyslíme nad tím, zda je opravdu Rusko světovou velmocí. 5

6 1. OBYVATELSTVO A SPOLEČNOST V RUSKU Obyvatelstvo v Rusku je velmi národnostně rozmanité. Osmdesát procent tvoří Rusové, dále skoro čtyři procenta tvoří Tataři, dvě procenta Ukrajinci, Baškirové, Čuvaši, Čečenci a Arméni se pohybují kaţdý kolem 1 procenta. Krom těchto nejpočetnějších se setkáme s dalšími 180 národnostmi či etnickými skupinami. Rozdíly ve společnosti jsou opravdu velké. Kontrast zbohatlých Rusů v Petrohradu a ruské vesnice na prahu chudoby je nepřehlédnutelný. Ruská populace se setkává stále se změnami a výkyvy menšími či většími. V následující části se zaměříme na demografii v úpadku. Podíváme se na krizi, která vypukla po zániku Sovětského svazu. Dále si povíme o společnosti v kritickém stavu, a nakonec se budeme zabývat novou strukturou obyvatelstva. DEMOGRAFIE V ÚPADKU 1.1. DEMOGRAFICKÁ KRIZE PO ZÁNIKU SOVĚTSKÉHO SVAZU Nejprve bychom měli upozornit na to, ţe demografický úpadek Ruska trvá jiţ dlouho. Úmrtnost stoupá od šedesátých let dvacátého století a porodnost klesá od let sedmdesátých. V průběhu dvacátého století tedy uţ byla sovětská společnost vystavena demografickým změnám, ale se zánikem Sovětského svazu v roce 1991 ruská populace klesla o 8 milionů. V roce 1989 bychom našli v Rusku 147 milionů lidí. V roce 2002 jich bylo pouze 144,5 milionu. Úmrtnost obyvatel se také rychle zvyšovala a naopak porodnost a průměrná délka ţivota klesla. Kaţdý rok v průměru bylo o mrtvých více, neţ počet narozených v jednom roce. Kojenecká úmrtnost stoupla k deseti procentům. Průměrná délka ţivota u ţen se pohybuje okolo 72 let, ale kritická je situace u muţů. Jejich délka ţivota sahá pouze 59 let. Důvodů pro tak nízkou průměrnou délku jejich ţivota je více. Kaţdodenní ţivot se stal obtíţnějším, chudoba se zvyšovala. Příčiny brzké smrti jsou mnohé a netýkají se jen násilí či ztrát během válčení v Čečensku v letech a Například 2 ze 3 muţů zemřou na zdravotní problémy tykající se nadměrné konzumace alkoholu, pozorujeme časté kardio-vaskulární nemoci. Nejoblíbenějším druhem alkoholu je především vodka, která je spolu s cigaretami velmi levná. Pro představu alkoholismus postihuje aţ polovinu všech muţů, dvě třetiny muţů, kteří zemřou mezi lety, jsou v okamţiku smrti podnapilí. Dalším faktorem je nárůst sebevraţd. Polovina muţů, jeţ spáchá sebevraţdu nebo je postihne smrtelná silniční nehoda, jsou také opilí. Pokud bychom nebrali v potaz masivní imigraci do Ruska, populace by mohla v roce 2050 klesnout pod 100 milionů obyvatel. V souvislosti s demografickou krizí je třeba se zmínit o stagnaci urbanizace. Rusko se setkalo s rychle rostoucí mírou urbanizace za sovětské éry. Mnoho měst bylo vytvořeno prakticky z ničeho na Sibiři. Dnes však urbanizace nepokračuje. Míra urbanizace se zastavila na 73 procentech. Většina měst pociťuje, ţe počet obyvatel jim klesá. Neplatí to ale pro Moskvu a Petrohrad. To jsou dvě federální metropole, které dominují v procesu urbanizace. Moskva se svými více neţ deseti miliony obyvatel a Petrohrad se svými 5 miliony jsou nejatraktivnějšími metropolemi státu díky svojí minulosti, dědictví a rozmanitým ekonomickým aktivitám. 6

7 VÝVOJ RUSKÉ POPULACE SPOLEČNOST V KRIZI Sovětská společnost byla pod dozorem a osobní svoboda neexistovala. Oficiálně rozdíly mezi společenskými třídami vymizely, ale ve skutečnosti byly pouze zamaskované. Od konce osmdesátých let dvacátého století, volnost a svoboda se rozvíjely. Přesto však demokracie nebyla stabilizována a skončení sovětského systému vnímalo mnoho Rusů jako trauma. Zhroucení Sovětského svazu měla váţné sociální následky. Krize způsobila silný vzrůst nezaměstnanosti, značný pokles příjmů a pro většinu obyvatel tak i úrovně ţivota. Nerovnosti ve společnosti se nepřestaly prohlubovat. Někteří Rusové vyuţili reforem a zbohatli, ale ti opravdu nejsou příliš početní. V roce 2001 se 44 procent populace nacházelo na prahu chudoby. Sociální krize se projevuje také v růstu kriminality. Registrovali jsme více neţ 3 miliony zločinů a deliktů v roce Pro porovnání, v sedmdesátých letech jich bylo pouze za rok. Mafie a politická kriminalita se také rozvíjí. Delikty týkající se obchodování s drogami a korupce jsou také početnější. V roce 1998, 1500 organizovaných kriminálních skupin kontrolovalo 40 procent soukromých podniků, 60 procent státních podniků a více neţ 50 procent bank. 7

8 NEZAMĚSTANANOST V RUSKU NOVÁ STRUKTURA OBYVATELSTVA Rusko, rozlohou největší stát na světě, má přes svoji rozlohu 17 milionů km 2 pouze 140 milionů obyvatel. To ho řadí aţ na 9. místo v ţebříčku nejlidnatějších států. Průměrná hustota zalidnění je tak 8,4 obyvatel/km 2. Obyvatelstvo je velmi nerovnoměrně rozdělené v rámci státu. Dvě třetiny všech obyvatel najdeme v menší, evropské, části Ruska. Zbylá jedna třetina leţí ve větší, asijské, části Ruské federace. Krize zasáhla některé regiony více neţ jiné a ovlivnila rozloţení obyvatelstva. Krize úplně pozměnily migrační proudy v rámci ruského území od roku Například Sibiř, velké území na severu a část východního území ztratila kvůli zhoršení ţivotních podmínek část své populace. Z toho profitovala evropská část Ruska. Pro představu Čukotka přišla o polovinu svých obyvatel během let Pouze 10 subjektů Ruské federace si v počtu obyvatel polepšilo od šedesátých let dvacátého století. K tomu všemu se přidává pohyb uprchlíků pocházejících z nestabilních regionů. Uprchlíci z Kavkazu směřují na západ či jih Ruska nebo do metropolí. Hodně imigrantů pocházejících ze starých sovětských republik míří do velkých měst nebo do hlavních průmyslových regionů za účelem nalezení zaměstnání. 8

9 2. VÝHODY A NEVÝHODY RUSKÉHO ÚZEMÍ K tak velkému území, jeké ma Rusko patří samozřejmě i řada výhod a nevýhod, které obyvatelé a vláda Ruska musí přijímat. Tyto výhody i nevýhody se také postupem času, změnou ekonomické a politické situace a změnou rozlohy mění. Jaké jsou tedy výhody a nevýhody dnes? Na začátku se podíváme na výhody a nevýhody Ruského území v souvislosti s podnebím a geografií. Dále se zaměříme na plusy a mínusy takto velkého státu vzhledem k různým časovým pásmům a dalšímu rozdělení země. A na konec se podíváme na výhody a nevýhody, které se týkají ekonomické situace PODNEBÍ A GEOGRAFIE RUSKA RELIÉF Rusko je stát převáţně rovinatý, jedinými pohořími je pohoří Ural, které tvoří hranici mezi evropským Ruskem a Sibiří a Kavkaz v jihozápadní Asii s nejvyšší horou Elbrusem.V severním a středním Rusku je charakteristické velké střídání teplot v průběhu roku. Zimy jsou podstatně chladnější neţ v Evropě a to nejen na severu. Celá Sibiř, která zabírá prostor přibliţně 10 milionů km² Ruska, a Dálný východ jsou v pásmu takzvané věčně zmrzlé půdy neboli permafrostu, která působí značné problémy jak při výstavbě, tak i při těţbě surovin. Navíc mnoho oblastí na Sibiři je dostupných pouze letecky. Velká část Sibiře je pokryta tajgou, tundrou a mokřady. Můţeme tedy říct, ţe Sibiř, vzhledem ke své poloze v pásmu perfarostu, je pro Rusko nevýhodou v souvislosti s nemoţností obydlení takto velké oblasti. SIBIŘ PODNEBÍ Podnebné pásy najdeme v tomto územním obrovi hned čtyři: polární pás (nejsevernější území), mírný a subpolární pás a pás subtropický (na pobřeţí Černého moře). Není však tak rozmanité, jak by napovídala rozloha státu. Ne nadarmo se říká Zima jako na Sibiři. Pro oblast Sibiře jsou typické velice nízké teploty v zimě, s jarem přichází i prudká změna a léta jsou krátká a mírná, ale s četnými sráţkami. Oblasti sibiřských mokřadů mohou být v létě dosti nebezpečné nejen kvůli částečně rozmrzající půdě, ale i vinou obrovského mnoţství obtíţného hmyzu. Zároveň je zde i vázáno velké mnoţství methanu, které by mohlo znepříjemnit ţivot mnoha lidem v souvislosti s globálním oteplováním. V oblasti stepí jsou teploty v zimě nízké a naopak v létě vysoké s málo sráţkami. Nejmírnější zimy jsou na černomořském pobřeţí a léta jsou příjemně teplá. V důsledku toho ţije na Sibiři velmi málo 9

10 lidí a naopak v oblasti kolem Černého moře je počet obyvatelstva vyšší. Jak uţ bylo řečeno, je Sibiř pro Rusko nevýhodou vzhledem k nemoţnosti osídlení i kvůli místnímu počasí POLOHA Jako jeden ze tří států má Rusko přístup ke třem oceánům (Atlantskému, Tichému a Severnímu ledovému) a jakoţto přímořský stát, má oproti vnitrozemním státům výhodu díky námořnímu obchodu a námořní dopravě. Dále má k dispozici mořské přírodní zdroje jako např. rybolov. Naopak však vnitrozemské státy jsou přirozeně chráněny proti útokům z moře a před řadou nebezpečí s mořem souvisejících (tsunami, úniky ropy z tankerů, zvyšování hladiny oceánu). Podél celého severního a východního pobřeţí tohoto velikána vede Severní mořská cesta, na kterou většinou vyplouvají lodě podél severního pobřeţí Norska, přes ruské město Murmansk a pokračují k Beringovu průlivu a do Vladivostoku. Dříve byl na této cestě hustý provoz, ale dnes je téměř polovinu roku její nejsevernější část neprůjezdná z důvodu arktického ledu a v létě je potřeba ledoborců na udrţení průjezdnosti, coţ se příliš nevyplatí. Hlavní myšlenkou této cesty bylo spojit velké sibiřské řeky navzájem a se zbytkem země, cesta se vyuţívala především k převáţení surovin ze sibiřských nalezišť. Stále je ale pro Rusko přístup ke třem oceánům výhodou, protoţe se touto námořní cestou dá rozvíjet obchod. RUSKO KRAJOVÉ ODLIŠNOSTI ČASOVÁ PÁSMA Ruské území je rozděleno na 9 časových zón a časový rozdíl mezí nejvýchodnějším a nejzápadnějším cípem tohoto velkého státu je 11,4 hodin. Časové zóny však neodpovídají časovým pásmům, naopak jsou místy o dvě hodiny napřed. Současný stav zón platí teprve od roku Mnoţství časových zón způsobovalo dohady v počítání dnů. Také to mohlo zapříčinit značné komplikace spojené s dopravou. Na nádraţích byl však s rozvojem ţeleznice zaveden jednotný čas, takzvaný Petrohradký čas, který měl hodnotu UTC+02:01:18,7 (podle polohy Carskoselského nádraţí v Petrohradu. Z toho výplývá, ţe mít v zemi takovéto mnoţství časových pásem není výhodou, protoţe to způsobuje komplikace na spoustě míst. 10

11 ČASOVÁ PÁSMA ROZDĚLENÍ Rusko je nyní rozděleno na 7 federálních okruhů, které se dále dělí na 83 samosprávných celků (z toho 21 republik, 46 oblastí, 9 krajů, 4 autonomní okruhy, 1 autonomní oblast a 2 federální města). Původní dělení bylo na 89 celků, které se během let slučovaly pro zjednodušení. Poslední dobou je snaha vlády sloučit co nejvíce krajů, republik nebo autonomních okruhů. Vláda nad takto rozlehlou zemí je samozřejmě spíše sloţitější neţ jednodušší. Jednak mít hlavní město vzdálené od nejvzdálenější hranice státu skoro přes půl zeměkoule není příliš praktické a především ale není téměř moţné vládnout tak velké zemi. Rusko je však z větší části neobydlené, takţe není ani tolik obyvatel, kteří by se mohli bouřit. I tak je zde riziko, ţe některý z 83 samosprávných celků se bude chtít odtrhnout. Kaţdý subjekt má rovné zastoupení dvěma poslanci. Jelikoţ rozdělení země není ustaneveno během posledních pár let, ale uţ v minulosti vznikaly různé celky, má kaţdý také rozdílný vývoj v historii. To také způsobuje, ţe některé autonomní celky pouţívají vedle ruštiny i místní jazyky. A vyskytují se zde i různá náboţenství. Toto rozdělení země bychom mohli vnímat spíše jako nevýhodu, protoţe je dost pravděpodobné, ţe některý ze subjektů se bude chtít od Ruska oddělit. Na druhou stranu se nám můţe jevit jako výhoda, ţe kaţdý celek má své dva poslance, kteří mohou mnohem lépe rozumět místnímu obyvatelstvu, neţ vládce v hlavním městě vzdáleném stovky kilometrů. ROZDĚLENÍ NA SAMOSPRÁVNÉ CELKY 11

12 OBYVATELSTVO Jak napovídá rozloha tohoto územního obra, mohlo by zde ţít velké mnoţství obyvatel. Skutečnost je ale jinde. I tak je však devátým nejlidnatějším státem světa. Rozmístění obyvatelstva je ale nerovnoměrné: v evropské části, která je ovšem menší, ţije většina (79,3%-přes 100 miliónů) obyvatel. Naopak velké oblsati Sibiře jsou skoro neobydlenéprůměrná hustota osídlení je, vzhledem k rozloze státu, pouhých 8% ob./km². Toto nerovnoměrné rozmístění je způsobeno nepříliš vhodnými podmínkami pro ţivot v určitých oblastech. Nejlidnatějšími oblastmi jsou kromě Moskvy a Petrohradu také Krasnodarský kraj, Moskevská a Rostovká oblast a republiky Baškortosán a Tatarstán. Nejrozlehlejší oblastí je republika Sacha, která je svou rozlohou (přes 3 miliony km²) velká jako tři čtvrtiny rozlohy EU. Ţije zde však jen obyvatel. V posledních letech přibývá hodně imigrantů, kteří způsobují další jazykové a náboţenské odlišnosti. Ţije zde přes 100 odlišných národností a etnických skupin, většina z nich ale nemá více neţ 1 milion příslušníků. Takovéto mnoţství různých skupin můţe zavinit rozepře mezi obyvatelstvem. Čas od času se objeví separistický proud, obzvláště po roce 1990, chtěly některé etnické skupiny více autonomie. Ale tyto poţadavky bývají často razantně odmítány (viz dvě války v Čečensku). Nemůţeme tedy tvrdit, ţe by mělo Rusko výhodu v takto různorodém obyvatelstvu, spíše naopak to můţe zavinit řadu nedorozumnění. HUSTOTA ZALIDNĚNÍ EKONOMICKÁ SITUACE POZICE BĚHEM GLOBALIZACE Jako osmá nejsilnější ekonomika na světě je právě ekonomika ruská. Po krizi v 90.letech ekonomicky stoupá, převáţně díky těţbě zemního plynu a ropy. Díky jeho nesmírným přírodním zdrojům, těţených za náročných podmínek na Sibiři (věčně zmrzlá půda, vzdálené místa určení...), je Rusko první ve vývozu surovin. Bohuţel však produkuje suroviny nepříliš konkurenceschopné. Dnes tento stát více vyváţí neţ dováţí. Také je to nejlépe zaopatřená země co se surovin týče (v 1. řadě-zemní plyn, v 2.řadě-ropa a v 6.řadě- uhlí). Navíc díky rudným zásobám je Rusko na předních místech díky produkci rtuti, niklu a diamantů (1.místo), platiny (místo 2.) a díky kovu (5.místo). Rusko má uţitek ze stoupající ceny ropy a zemního plynu na světovém trhu. Dalo by se říci, ţe zemní plyn (nejvíce těţený ruskou 12

13 firmou Gazprom) je monopolem státu. Dominantní postavení si drţí Moskva, ve které ţije však jen 1/14 obyvatel země. Významnou pozici mají dále velká města v evropské a jihovýchodní části státu. Sibiř a Dálný východ slouţí z většiny jen jako surovinová základna. Můţeme tedy konstatovat, ţe Rusko má velkou výhodu v zásobě surovin na Sibiři, které vyváţí téměř do všech koutů světa. TĚŢBA KRAJOVÉ ODCHYLKY Moskva, i přestoţe toto hlavní město není uprostřed státu, můţeme o něm mluvit jako o srdci Ruska. Je totiţ centrem ekonomickým a politickým. Má 10 milionů obyvatel a 1.průmyslový centrem v zemi. Aglomerace Petrohradu tvoří 3. ekonomickou stranu Ruska. Severní kraje ţijí z přírodních zdrojů. Nejčastějším druhem obţivy je rybolov. Ruské řeky jsou často velmi bohaté na ryby. Můţeme zde nalézt i vodní elektrárny. Kaliningrad je území ekonomicky svobodné. Ostatní kraje jsou různorodé. Jak jsme uţ zmínili, Sibiř není příliš obydlená, ale slouţí jako surovinová základna. Některé kraje mají vyjímečný energetický potenciál aţ 85% zásoby ropy a 95% zásob zemního plynu. Co se týče zemědělství, navzdory velké rozloze, agroklimatické zdroje jsou relativně omezené. Většina orné půdy leţí v oblastech na jihu evropské části Ruska. Nejvýznamější je pěstování brambor, ječmene, pšenice, luštěnin, cukrové řepy, vepřového, drůbeţího a skopového masa a samozřejmě ryboov. Z důvodu průmyslu, který je téměř po celém Rusku, se zhoršuje kvalita vzduchu a vody v mnoha regionech, především ve velkých městech a těţebních oblastech. Zůstává zde i znečištění z minulosti. Nevýhodou právě je znečištění, které souvisí s průmyslem, ale výhodou pro Rusko je rozmanitost druhů obţivy, i přestoţe nemá příliš velké oblasti orné půdy TRANSPORT Doprava mezi takto velkými vzdálenostmi míst produkce (surovin a potravin) a spotřeby, je velmi důleţitá. Není ţádnou vyjímkou, ţe se ve skladech nebo během transportu zkazí potraviny, které je nutné ve velkých objemech dováţet, dříve neţ se dostanou ke spotřebiteli. Nejvyuţívanější je ţeleznice, která slouţí k přepravě velkých nákladů na velké vzdálenosti. V evropské části je rozvinutější, směřuje z Moskvy nejen do důleţitých míst Ruska, ale i do zahraničí. Nejvýznamější je však ta část ţeleznice, která spojuje evropské části se Sibiří a Dálným východem. Nejdelší je trasa Transsibiřské magistrály, která vede z Moskvy do Vladivostoku a vlak po ní jede šest dní. Avšak severní větec sibiřské magistrály, která byla 13

14 vybudovaná s obrovskými náklady, není příliš vyuţívána. Automobilová doprava přepravuje více nákladu, ale převáţně jen na kratší vzdálenosti. Zahraniční obchod funguje především prostřednictvím obchodního loďstva. Vzhledem k teplotním podmínkám některé přístavy zamrzají přes zimu, ale většina jich je funkční celoročně. Důleţitou roli hraje i potrubní doprava (ropa, plyn). Vyuţívání letadel dosti pokleslo, jelikoţ se vzrůstající cenou paliv vzrostla i cena letenek. I tak je to však jediný způsob dopravy do některých oblastí. Díky dopravě se zlepšil kontakt mezi většinou části země a především se zvýšila moţnost vývozu. Výhodou je tedy především Transsibiřská magistrála. TRANSSIBIŘSKÁ MAGISTRÁLA 14

15 3. SVĚTOVÁ VELMOC S OTAZNÍKEM Za světové velmoci bývají označovány státy disponující takovou mocí, díky níţ mají dominující vliv na mezinárodní vztahy ve světovém měřítku. Tato moc, která umoţňuje prosazovat zájmy určitého státu, můţe být hospodářská, vojenská, kulturní či politická. Po druhé světové válce vznikl termín supervelmoc, kterým byly označeny Spojené státy americké a Sovětský svaz, dva nejmocnější státní celky, které si rozdělily poválečný svět na dvě sféry vlivu. Po rozpadu Sovětského svazu a vzniku samostatné Ruské federace se situace změnila a Rusko přišlo o statut supervelmoci. Kromě ztráty pěti milionů čtverečních metrů původního Sovětského svazu, postihla Rusko v devadesátých letech silná hospodářská krize. Ţivotní úroveň obyvatelstva rapidně poklesla. Do popředí se začaly dostávat další státy jako třeba tzv. asijští tygři. Jak je to teda s Ruskem dnes? Můţeme o Ruské federaci hovořit jako o světové velmoci? Nejprve se podíváme na určité předpoklady stát se opět velmocí, kterými současné Rusko disponuje. Poté se zaměříme na problémy, které v tom Rusku brání. Nakonec si povíme o současném obnovování moci Ruska MOCENSKÝ POTENCIÁL ROZSÁHLOST ÚZEMÍ A HOSPODÁŘSKÝ POTENCIÁL Ruské území bylo významné jiţ od středověku.v minulosti prošlo mnohými změnami, nicméně přes veškeré peripetie a jeho ztráty je Ruská federace se svými více neţ 17 miliony kilometry čtverečními největším státním celkem světa. Jen pro porovnání, například druhý největší stát světa, Kanada, má rozlohu pouze km². Území Ruska se rozpíná na dvou kontinentech Evropě (¼ ) a Asii ( ¾) a dělí se na 9 časových pásem. Rusko sousedí se 14 státy: Norskem, Finskem, Estonskem, Lotyšskem, Běloruskem, Ukrajinou, Gruzií, Ázerbájdţánem, Kazachstánem, Čínou, Mongolskem, Severní Koreou, Litvou a Polskem. Omýváno je moři tří oceánů - Atlantského, Severního ledového a Tichého. S rozsáhlostí území je spojeno velké bohatství v podobě mnoţství nerostných zdrojů, které představuje velký hospodářský petenciál. Dominující je těţba ropy, zemního plynu a niklu, která patří mezi nejvýznamnější na světě. Dále je v Rusku celosvětově významná těţba hněděho a černého uhlí, hliníku, uranu, ţeleza a zlata. Příjmy z těţebního průmyslu tvoří podstatnou část ruské ekonomiky. Ku příkladu ruská firma Gazprom je největší firma na světě, která se zabývá těţbou plynu. Nerostné bohatsví kromě samotného rozvoje ekonomiky, přispívá nepřímo i k technickému pokroku, který je rovněţ typickým znakem světových velmosí. Nesmíme opomenout ani 143 milionů obyvatel, ţijících na území Ruska. Přestoţe toto číslo nalezneme aţ na devátém místě v ţebříčku nejlidnatějších států světa, jistě není úplně zanedbatelné. Rozsáhlost území tak představuje potenciál Ruska stát se opět supervelmocí JADERNÁ VELMOC Jako jaderná velmoc jsou označovány státy, které vlastní jaderné zbraně, a které je mohou vyrábět. Kromě Ruska, jenţ vlastní nejvíce jaderných zbraní na světě, patří mezi takové velmoci ( podle smlouvy o nešíření jaderných zbraní) i Spojené státy americké, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Francie a Čínská lidová republika. Státy, které vlastní jaderné zbraně, disponují obrovskou vojenskou mocí. Ta jim získává obrovskou mezinárodní prestiţ a vliv. Tato moc je zároveň jednou z mocí, jenţ definují světovou velmoc. Ruská federace je tak celosvětově nepřehlédnutelná uţ jen díky vlastnictví tolika jaderných zbraní. Samozřejmě, ţe dnes jiţ přímé pouţití jadernch zbraní ve valné většině případů nehrozí. Navíc kvůli jaderné dohodě o odzbrojení Rusko rapidně sníţilo počet svých jaderných hlavic. Přesto však společně s USA zůstává na vrcholu ţebříčku vlastníků tohoto druhu zbraní. Hovořit tedy o trvajícím potenciálu Ruska získat opět dominující postavení tedy lze, i kdyţ samozřejmě samotná vojenská moc spojená s vlastnictvím jaderných zbraní rozhodne není vše. 15

16 JADERNÁ ZBRAŇ POČTY JADERNÝCH ZBRANÍ USA A RUSKA ROZPAD SOVĚTSKÉHO SVAZU Rusko ztratilo statut supervelmoci společně s rozpadem Sovětského svazu. Je tedy paradoxní tvrdit, ţe tento rozpad způsobil mocenský potenciál Ruska. Nicméně toto tvrzení jistou logiku přece jen má. Rozpad Sovětského svazu jistě Rusko v krátkodobém měřítku dostal do problémů a připravil ho o jeho vedoucí postavení ve světě (viz. Problémy spjaté se zánikem Sovětského svazu). Nicméně v dlouhodobém měřítku má za následek, ţe Ruská federace získala jistý potenciál stát se opět významnou velmocí. Po rozpadu Sovětského svazu se zprivatizovala většina státních podniků a kolektivní ekonomika se změnila na liberální, trţní ekonomiku. Díky tomu se Rusko otevřelo i západnímu světu, čímţ se začalo značně zapojovat do globalizace. Firmy začaly prosperovat a posílily tak ekonomiku Ruska. Rozpad Sovětského svazu způsobil, ţe se Rusko poprvé za celou svou historii ubírá k demokracii, i kdyţ ke skutečné demokracii má ještě hodně daleko a je otázkou, zda jí je vůbec schopno, neboť k ní nemá tradici. Kaţdopádně vznik Ruské federace v dlouhodobém horizontu přinesl Rusku minnimálně potenciál vybudovat si znovu významné postavení ve světě PROBLÉMY RUSKA PROBLÉMY SPJATÉ SE ZÁNIKEM SOVĚTSKÉHO SVAZU Jak jsme jiţ konstatovali, Rusko přestalo být supervelmocí se zánikem Sovětského svazu. Sovětský svaz se sice rorpadl, ale vnitřní politické neshody a problémy přetrvávaly dál. Byla nastolena demokracie, na kterou obyvatelé Ruska nebyli připraveni, jelikoţ nepoznali nic jiného neţ diktaturu. Oslabení centrálního řízení státu mělo za následek lokální nacionalistické a autonomní tendence některých ruských území. Nejtragičtějším případem je Čečensko, které v roce 1991 výhlásilo nezávislost, ale v podstatě ţádný stát ji neuznal. Od té doby se aţ donedávna na tomto území válčilo a ani dnes není situace ještě úplně stabilizována. Rozpad sovětského svazu je také spojen s privatizací státních podniků. Většina státních podniků se sice zprivatizovala, nicméně za nejasných a velmi podezřelých podmínek. Velké státní podniky tak krachovaly, zahraniční investoři se báli spolupracovat s tak politicky i ekonomicky nestabilní zemí, vypukla hospodářská a sociální krize. Rusko ztratilo své postavení ve světě. Restrukturalizace ruského hospodářství způsobila, ţe se na jedné straně vytvořila vrstva velmi bohatých obyvatel, a na straně druhé vrsta obyvatel velmi chudých. Rovněţ se zvýšila úmrtnost, klesla porodnost, vzrostla kriminalita a kaţdodenní ţivot se stal obtíţnějším. V roce 2001 ţilo 44% obyvatel Ruska na prahu chudoby. 16

17 Ve 21. století se situace zlepšuje, nicméně problémy spjaté se zánikem Sovětského svazu ještě zcela nevyhasly a Rusko stále není politicky, společensky ani ekonomicky stabilním státem. Příkladem je například i problematika legálních a nelegálních přistěhovalců z postsovětských republik, která je spojena s vysokou kriminalitou NEPŘÍZNÍVÉ KLIMA Chladné podnebí Rusku v minulosti velmi pomohlo. Bylo například v době Napoleonských válek, kdy velitel podcenil ruské klima, coţ se mu stalo osudným. S drsným podnebím se ovšem pojí i mnoho potíţí pro samotné ruské obyvatele. Zejména je to velké mnoţství téměř neobydlené země v rozsáhlé oblasti Sibiře, kde je podnebí nejdrsnější. Celých 60% ruského území je pokryto permafrostem (=věčně zmrzlou půdou). Orná půda zabírá pouze 8% celkové rozlohy a nachází se převáţně v evropské části Ruska, louky a pastviny zabírají jen 5% území. Tato skutečnost Rusko velmi limituje, jelikoţ nikdy nebude plně soběstačné v rostlinné výrobě. Dalším problémem chladného podnebí je špatný přístup k moři. Přestoţe Rusko vlastní rozsáhlé pobřeţí, ve velké míře je omývá moře pokryté ledovci, coţ znesnadňuje námořní dopravu. Nepříznivé klima také brání zemi v rozvoji. Do mnohých oblastí je dosti obtíţné zavést například infrastrukturu, jelikoţ ve velké zimě se stroje stávají poruchovější a nefungují tak, jak by měly. Tyto oblasti jsou pak odříznuté od zbytku a Ruska a o nějakém technickém pokroku se dá hovořit jen stěţí. Nedostatečná infrastruktura také brání dostat se do některých oblastí s nerostným bohatstvím. Velká zima pak zabraňuje jeho bezproblémovému získávání. Přestoţe jsou Rusové na drsné klimatické podmínky zvyklí, tato nekomfortnost zpomaluje rozvoj průmysl, který zatím nemůţe soupeřit s rozvinutými technologiemi vyspělých států světa ROZSÁHLOST ÚZEMÍ Rozsáhlost území nemusí být vţdy pouze ku prospěchu. Právě naopak, jak uţ bylo nastíněno, Rusko se uţ od nepaměti potýká s problémem řízení tak velké země. Pro velké státy není vţdy úplně jednoduché udrţet celistvost území a obyvatelstva. Rusko vzhledem ke své nesmírné rozloze, která je se znatelným předstihem největší na světě, je toho ţivým důkazem. Obrovské území je totiţ navíc spojeno s nerovnoměrným rozmístěním obyvatelstva.většina obyvatel (cca 79%) je soustředěna v menší, evropské části Ruska. Toto heterogenní osídlení má za následek špatnou ovladatelnost oblastí, které jsou vzhledem k rozsáhlosti území značně vzdáleny od řídících center. Země je tak velmi nekomaktní a vnitřní rozbroje je schopna kontrolovat jen s velkými obtíţemi. Dalším problémem rozsáhlosti území jsou potíţe se zásobováním spojené s dopravou. V Rusku je dominující vlaková doprava, která je dostatečně rozvinutá pouze v evropské části, kde spojuje důleţitá ruská centra se zahraničím, a především na sibiřské magistrále. Kolem této osy, která spojuje Moskvu s Vladivostokem, jsou situovány největší ruská města a většina obyvatel. Do ostatních částí Ruska, vzdálených od této magistrály, je obtíţné se dostat. Silniční síť je v Rusku ve špatném stavu. Pro některé oblasti představuje jediné spojení letecká doprava, pro komunity roztroušené po dlouhém pobřeţí zase doprava námořní. S dlouhou cestou, kterou musí náklad urazit, neţ se dostane kam má, jsou spojeny další problémy. Například není ojedinělým případem, kdy se potraviny během dlouhé přepravy zkazily ještě dřív, neţ dorazily ke spotřebiteli. Země, které problémy spojené s rozsáhlostí území řešit nemusí, disponují mnohem větším mocenským potenciálem, neţ nekompaktní Rusko ŠPATNÉ ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Rusko jako jaderná velmoc disponuje velkou válečnou mocí. Ta je ovšem vykoupena nepříznivým dopadem na ţivotní prostředí. Příkladem hrozby, která je ještě nebezpečnější neţ Černobyl, představuje jaderné znečištění na poloostrově Kola, ze kterého se stala největší skládka jaderného odpadu na světě.v zálivu Andrejeva, kde dříve fungovala základna Severní flotily, která dříve obsluhovala sovětské jaderné ponorky, je uloţeno palivo z těchto ponorek a další jaderný odpad. Přestoţe se Rusko snaţí dnes odpadu postupně zbavovat, ţivotní prostředí stále trpí. Nejedná se pouza o tento ostrov. Veškerá jaderná produkce má zničující vliv na ţivotní prostředí. Přestoţe Rusko sníţilo 17

18 počet jaderných zbraní, jaderné zdroje energie povaţuje za svou výhodu a nezdráhá se vybudovat další. Důvodem špatného ţivotního prostředí v Rusku je i těţební průmysl, který hraje klíčovou roli v ruské ekonomice, ale i další průmysl. Takovým průmyslem bylnapříklad průmysl papírenský, který aţ do roku 2008, kdy byl uzavřen, znečišťoval vodu jezera Bajkal. V současné době není téměř třetina pitné vody moţno konzumovat, necelá čtvrtina půdy je kontaminováno, lesy jsou zasaţeny kyselými dešti. Okolo 15% ruského území je zasaţeno znečištěním. Problém ţivotního prostředí je důleţitým prvkem, který představuje pro Rusku hrozbu SOUČASNÉ OBNOVOVÁNÍ MOCI RUSKA EKONOMIKA Po hospodářské krizii v roce 1998 začalo Rusko ekonomicky růst. Nová vlna krize přišla v roce 2009, nicméně nebyla tak dramatická jako v devadesátch letech. V současné době hrubý domácí produkt stále roste, zatímco růst inflace se rapidně sníţil. Rusko má aktivní obchodní bilanci, to znamená, ţe více vyváţí neţ dováţí. Díky tomuto faktu společně s relativně nízkým dluhovým zadluţením a nízkou nezaměstnaností, je ruská ekonomika 8. nejsilnější ekonomikou na světě. Můţeme tedy konstatovat, ţe Rusko obnovuje svůj statut velmoci především zvyšováním hospodářské moci. VÝVOJ RUSKÉHO HDP NA OBYVATELE V LETECH SPOLEČNOST Přestoţe v Rusku panují stále obrovské příjmové rozdíly, zejména mezi vyspělou Moskvou a regiony Kavkazu, vzhledem k růstu ekonomiky se ţivot obyvatelstva zlepšuje. Sníţila se nezaměstnanost, zvýšily se příjmy obyvatelstva (viz tabulka). Od minulosti nestabilní politická situace se začíná pomalu stabilizovat. 18

19 PŘÍJMY NA 1 OBYVATELE V LETECH Příjmy na 1 obyvatele (rubl) Průměrná mzda (rubl) Průměrná penze (rubl) 515, , , , ,

20 Závěr Konstatovali jsme, ţe se zánikem Sovětského svazu v roce 1991 se prohloubila demografická krize v Rusku. Porodnost klesla, kojenecká úmrtnost se zvýšila, vzrostla kriminalita a počet sebevraţd, průměrná délka ţivota ruského muţe se dostala k hranici 59 díky násilí, alkoholismu a špatným ţivotním podmínkám. Dále se prohloubila chudoba, zvýšil počet nezaměstnaných, sníţil příjem a způsobil migraci uvnitř státu. Celkově dále ubývalo obyvatel. V současnosti jsou statistická čísla pozitivnější, ale stále to není ideální a problémy nejsou vyřešeny. Dále jsme se podívali na výhody a nevýhody Ruského území a můţeme říci, ţe vzhledem k jeho poloze ve studených podnebných pásem moc výhod nemá, naopak v souvislosti s ekonomickou pozicí si udrţuje přední místa ve světě, jelikoţ je velmi bohaté na suroviny. Právě Sibiř se nám jevila s mnoţstvím nevýhod, vzhledem k nemoţnosti obydlení, ale naopak je velmi bohatá na suroviny, díky kterým má Rusko tak dobrou ekonomickou pozici. K takto rozlehlému území patří i velké krajové odlišnosti, co se týče jak způsobu obţivy, tak jazykových a náboţenských rozdílů. Na konec jsme konstatovali, ţe Rusko po rozpadu Sovětského svazu ztratilo svůj statut supervelmoci.ovšem díky svému rozsáhlému území a nerostnému bohatství, jaderné moci a změnou reţimu, která se ubírá k demokracii, má Rusko jistý potenciál získat zpět svou moc. Na druhé straně rozsáhlost území nemá jen pozitivní dopad na moc Ruska. Společně s problémy spjaté s rozpadem Sovětského svazu, nepříznivým klimatem a špatným ţivotním prostředí představuje překáţku pro obnovu postavení Ruska ve světě. V současné době, Rusko pracuje na obnově své moci, a to především rozvojem ekonomiky. Zda Rusko jednou dokáţe obnovit své postávení zůstává otázkou. Zatím ho od dominujícího postavení ve světě dělí ještě dlouhá cesta. 20

21 Pouţité zdroje: Géographie T le HATIER