Konkrétní způsoby alternativní komunikace u dítěte s Angelmanovým syndromem

Transkript

1 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE EVANGELICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Bakalářská práce Konkrétní způsoby alternativní komunikace u dítěte s Angelmanovým syndromem Ráchel Bruncková Katedra: Psychologie a pedagogika Vedoucí práce: Mgr. Marie Ortová Studijní program: Pastorační a sociální práce Studijní obor: Sociální práce Praha 2016

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci s názvem Konkrétní způsoby alternativní komunikace u dítěte s Angelmanovým syndromem napsala samostatně a výhradně s použitím uvedených pramenů. Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna veřejnosti ke studijním účelům. V Praze dne 3. května Ráchel Bruncková 1

3 Bibliografická citace Konkrétní způsoby alternativní komunikace u dítěte s Angelmanovým syndromem: bakalářská práce / Ráchel Bruncková.; vedoucí práce: Mgr. Marie Ortová. s. 60. Anotace Bakalářská práce s názvem Konkrétní způsoby alternativní komunikace u dítěte s Angelmanovým syndromem si klade za cíl popsat a ukázat možnosti využití systému alternativní a augmentativní komunikace u dítěte s Angelmanovým syndromem. Práce je rozdělena do osmi kapitol. V první kapitole je představen pojem komunikace, která je dále rozdělena na verbální a neverbální. Někteří lidé nemohou verbálně komunikovat kvůli narušené komunikační schopnosti. V návaznosti na praktickou část v následujících dvou kapitolách přibližuji charakteristiku Angelmanova syndromu a mentálního postižení a dále specifikuji jejich vliv na komunikaci. Také je přiblížen pojem alternativní a augmentativní komunikace s jejich výhodami a nevýhodami. Dále jsou popisovány komunikační metody a pomůcky, díky kterým se mohou lidé s postižením dorozumívat. V praktické části se zaměřuji na kazuistiku Anežky. Cílem bylo zaměřit se na nácvik piktogramu. Dále popisuji edukační proces dítěte s Angelmanovým syndromem. V poslední řadě srovnávám předchozí i stávající stav Anežky, její zlepšení a výhledy do budoucna. Klíčová slova Komunikace, Narušená komunikační schopnost, Angelmanův syndrom, mentální postižení, alternativní a augmentativní komunikace, piktogramy 2

4 Summary This bachelor thesis titled Specific methods of alternative communication for a child with Angelman syndrome aims at desribing options of using a system of alternative and augmentative communication, especially a systém of pictograms at a child with Angelman syndrome. The thesis is devided to eight chapters. At chapter one there is introduced a communication, which is devided to verbal and nonverbal. Some people can not communicate because of their disturbed communication ability. In connection with the practical part there is characterised the Angelman syndrome and a mental handicap and their influence on communication. There is also explained a term of alternative and augmentative communication and communication systems and tools, that help people to communicate. Practical part aims at a child with Angelman syndrome and mental handicap. There is also explained her educational progress and her view of future. Keywords Communication, disturbed communication ability, Angelman syndrome, mental handicap, alternative and augmantative communication, pictograms 3

5 Poděkování Ráda bych poděkovala paní Mgr. Marii Ortové za její cenné rady, připomínky a trpělivost při vedení mé bakalářské práce. Nemalý dík patří také mé rodině, známým a přátelům za podporu a pomoc během psaní této práce i během celého studia. Chci poděkovat také Bohu, který mi během psaní této práce stál po boku. 4

6 Obsah 1 Úvod Komunikace Vymezení a rozdělení pojmu komunikace Jazyk a řeč Narušená komunikační schopnost Angelmanův syndrom Definice Angelmanova syndromu Charakteristika vývoje Vývoj řeči u osob s AS Mentální postižení Definice mentálního postižení Etiologie mentálního postižení Klasifikace mentálního postižení Vývoj řeči u dětí s mentálním postižením Augmentativní a alternativní komunikace Definice Augmentativní a alternativní komunikace Cílová skupina Výhody a nevýhody AAK Přehled metod AAK Metody AAK bez pomůcek Metody AAK s pomůckami

7 6.5 Rozhodování o způsobu a formě komunikace Výroba a používání piktogramů a komunikační tabulky u dívky s Angelmanovým syndromem Cíl práce, metodologie Anamnéza dívky Vlastní šetření Edukační proces u Anežky Zdůvodnění výběru systému AAK Výběr slovní zásoby pro učení piktogramu Výroba komunikačních kartiček Nácvik komunikace skrze piktogramy Využití komunikačního systému piktogramů u Anežky Shrnutí předešlého a aktuálního stavu Anežky v oblasti komunikace Zhodnocení práce, výhled do budoucnosti Anežky Závěr

8 1 Úvod Komunikace je dorozumívání mezi lidmi předáváním informací. Tedy jde o proces, v němž člověk sděluje ostatním své myšlenky, city. Téma komunikace jsem si vybrala proto, že považuji za důležité rozvíjet komunikaci u osob s narušenou komunikační schopností. Dále jsem se zajímala o Angelmanův syndrom. Ve své dobrovolnické práci jsem se setkala s dítětem, které má toto postižení. Vím, že o nemoci není dostatek informací. Když jsem s dívkou pracovala, měla jsem ze začátku velký problém jí porozumět. I přes určité komplikace jsme se však snažili navzájem komunikovat. To bylo pro nás obě obohacující. Proto jsem se rozhodla, zabývat se ve své bakalářské práci alternativní komunikaci u lidí s Angelmanovým syndromem. Cílem mé bakalářské práce je popsat a ukázat možnosti využití systémů augmentativní a alternativní komunikace (dále jen AAK ), konkrétně u jedné dívky s Angelmanovým syndromem. Systém piktogramů jsem si vybrala proto, že mě zaujalo jeho využití v praxi, kterému se věnuji v praktické části této práce, a zároveň se jedná o vhodný prostředek pro rozvoj komunikace a myšlení právě u dítěte popisovaného v praktické části. Ve své teoretické části se v první kapitole zabývám komunikací, která se dělí na verbální a neverbální. Poté hovořím o narušené schopnosti komunikace a o možnostech se s ní nějak vypořádat. Ve druhé kapitole popisuji charakteristiku Angelmanova syndromu a mentálního postižení. Ve třetí kapitole se zabývám pojmem alternativní a augmentativní komunikace. Věnuji se také komunikačním systémům, díky nimž se mohou lidé s komunikačními potížemi lépe dorozumět, a také zmiňuji pomůcky, které jim v tom mohou pomoci. 7

9 Ve své praktické části jsem provedla kvalitativní výzkum s využitím následujících nástrojů: analýzu odborné literatury a dokumentů o klientovi, rozhovory se speciálními pedagogy a rodiči, pozorování. V první kapitole se zaměřuji na její anamnézu. V další kapitole se už zaměřuji na edukační proces Anežky. V této kapitole se podrobněji zaobírám jejím navštěvováním ZŠ speciální. Zajímala jsem se hlavně o její vývoj v oblasti komunikace a zlepšení od nástupu do školy po dobu čtyř let. V předposlední kapitole se věnuji její slovní zásobě, výroby kartiček a nácviku piktogramů. V poslední části se nachází shrnutí předešlého a aktuálního stavu Anežky a její výhledy do budoucna. 8

10 Teoretická část Dorozumívat se mluvenou řečí patří mezi specificky lidské schopnosti a lidé to obvykle považují za zcela samozřejmé. Jsou však mezi námi i ti, kteří z nejrůznějších důvodů mluvenou řečí komunikovat nemohou vůbec nebo jen v omezené míře. Potřeba dorozumívat se s ostatními tím však není nijak utlumena a je stejně naléhavá jako u kteréhokoliv člověka. Proto hledáme náhradní způsoby, kterými by tito lidé mohli vyjadřovat všechno to, co se obvykle vyjadřuje mluvenou řečí a mohli tak aktivně ovlivňovat svůj život, své okolí a dále se rozvíjet. 2 Komunikace Tato kapitola je věnována základnímu vymezení pojmu komunikace, za účelem lepší charakteristiky narušené komunikační schopnosti. Komunikace je velmi důležitou součástí života, která podporuje člověka v jeho rozvoji, a je základní složkou mezilidské interakce. Termín komunikace znamená z latinského slova communication spojování, sdělování 1. Komunikace nesouvisí jenom s předáváním informací, ale také s ukazováním pocitů, přání, nálad, určitých emocí atd. Komunikace jako obecně lidská schopnost užívá výrazových prostředků k navazování, udržování a pěstování mezilidských vztahů ve společnosti. Je velice důležitá pro rozvoj osobnosti jedince a také v mezilidských vztazích. 2 1 KLENKOVÁ. Možnosti stimulace neverbálních a verbálních schopností vývojově postižených děti. str KLENKOVÁ. Možnosti stimulace neverbálních a verbálních schopností vývojově postižených děti. str. 17 9

11 2.1 Vymezení a rozdělení pojmu komunikace Komunikaci lze definovat více způsoby. Mnohé z nich přesahují do jiných pojmů, jako například reakce, aktivita, interakce, nebo chování. Vyčerpávající definice mezilidské komunikace, jež by zahrnula všechny aspekty (kognitivní, filozofické, sociální, lingvistické, kulturní), všechny potencionální proměnné a možné roviny významu a dopadu, zřejmě není možná. 3 Z tohoto názoru můžeme vidět, jak je pojem komunikace složitý a obsáhlý. Komunikace má zároveň mnoho podob. Gavora popisuje tři hlavní vymezení komunikace. První vymezení představuje komunikaci jako dorozumívání, tedy pochopení a shodu myšlenek. Druhé vymezení označuje oznamování. Je to informování o svých pocitech, názorech a poznatcích. Vyžaduje partnera, který je adresátem těchto informací. Třetí vymezení znamená výměnu informací mezi lidmi, kdy jeden komunikující vyšle informaci a druhý ji příjme. V běžném životě existují situace, kdy mluví pouze jeden člověk a ostatní poslouchají, např. přednáška, kázeň, ale pro komunikaci je typická obojsměrnost. Ta má formu dialogu. 4 Vybíral zmiňuje, že komunikaci produkujeme, ale stejně tak jsme i jejím produktem. Mění naše myšlení, přístupy a emoce, čímž můžeme měnit druhého jedince a vlivem komunikování může měnit i nás samotné. 5 Komunikaci lze rozdělit na dva hlavní typy, a to na komunikaci verbální a neverbální. Každá je z principu úplně jiná, ale navzájem se doplňují. 3 KLENKOVÁ. Logopedie. str GAVORA. Učitel a žiaci v komunikácií. str. 7 5 VYBÍRAL. Psychologie lidské komunikace. str

12 Verbální komunikace zahrnuje všechny komunikační směry, které jsou vykonávány prostřednictvím mluvené nebo psané řeči. Lidé si tedy sdělují své zážitky, poznatky, pocity pomocí řeči nebo psaným textem (př.: rozhovor, SMS zprávy, apod.). Neverbální komunikace může být označována i jako nonverbální, jde o vývojově starší způsob dorozumívání než verbální komunikace. Často bývá také označována jako řeč těla. Zahrnuje osobní mimoslovní projevy a postoje, pomocí kterých předáváme informace. Do neverbální komunikace může patřit oční kontakt, mimika, haptika, gestika atd. V procesu výměny informací je nutné, aby člověk ovládal dvě obsáhlé jazykové dovednosti, a to expresivní komunikaci (jazyk), tedy používání jazyka k zprostředkování sdělení informací a receptivní komunikaci (jazyk), která slouží k porozumění přijímaných informací. 6 Vnímání člověka při komunikaci je tvořeno ze 7-10 % skrze slova (verbální komunikace) poté z 38% skrze hlas (tón hlasu, síla hlasu, dynamika) a skrze řeč těla z 55% (neverbální komunikace). Nyní si blíže přiblížíme základní jednotku verbální komunikace, kterou je jazyk a řeč. 2.2 Jazyk a řeč Jazyk je nejdůležitějším nástrojem komunikace a mluvená řeč je základním komunikačním prostředkem při dorozumívání se ve společnosti. Řeč má zároveň velký význam pro rozvoj inteligence a také celé osobnosti. 7 6 BONDI, FROST. Vizuální komunikační strategie v autismu. str KREJČÍŘOVÁ. Alternativní a augmentativní komunikace v praxi pracovníků sociálních služeb. str. 7 11

13 Jazyk může být vnímán jako soustava zvukových dorozumívacích prostředků znakové povahy, schopná vyjádřit veškeré vědění a představy člověka o světě a jeho vlastní vnitřní prožitky 8. Jazyk představuje hlavní způsob komunikace, dorozumívací prostředek ke sdělování informací je tedy systémem ustálených znaků a pravidel, na základě kterých vzniká konkrétní řeč. Jeho pomocí můžeme vyjádřit své myšlenky či nespokojenost. Jedná se o důležitý znak, kterým se daný národ vymezuje od ostatních entit a zároveň je prostředkem národní hrdosti. Užití jazyka má ale několik podmínek, které člověk musí dodržovat. Hlavním předpokladem je to, aby komunikátor i posluchač mluvili stejným jazykem (kódem), neboť jazyk představuje zakódování obsahu, který chce komunikátor sdělit. Když se tedy stane, že každý mluví jiným jazykem, ale o stejném obsahu (významu), nastává jiné kódování tohoto obsahu. Jestliže ale posluchač rozumí informaci, kterou rozluští (dekóduje) a pochopí význam zprávy, je tento proces dorozumívání brán za úspěšný. Další komunikační funkce jazyka mohou představovat sdělování i něčeho jiného než jen informací. Může to být apelová funkce (výzva posluchače k dohodnutí na aktivitě), kontextová funkce (odkaz na časové nebo prostorové vztahy), kontaktové či interpersonální funkce (udržení pozornosti nebo projevovat účast na rozhovoru), emotivní funkce (projevování své fyzické i psychické situace, vyjadřování svých emocí nejen slovně, ale také výškou hlasu, intonaci atd.), estetická funkce (zde je důležitá forma vyjadřování, která podtrhne obsah), pojmenovací funkce (jednotlivé předměty, jevy, události přiřazujeme pojmy), kognitivní funkce (poznávání). 9 8 DVOŘÁK. Logopedický slovník: Terminologický a výkladový. str ČERNÝ. Úvod do studia jazyka. str

14 Řeč je forma sdělování a dorozumívání se založená na používání slovních (mluva, písmo), ale i neslovních (gesta, mimika) výrazových prostředků komunikace. 10 Lidé prostřednictvím řeči vyjadřují pocity, názory, avšak nejedná se pouze o mluvená slova, ale může zahrnovat i mimoslovní prostředky (mimika, pohyb rukou). Řeč je tedy jedna z lidských schopností, která není vrozená, avšak na svět si přinášíme určité vrozené dispozice, které ji mohou ovlivnit. Z těchto názorů je zjevné, že jazyk i řeč potřebuje úroveň inteligence a smyslových možností. Proto lidé s narušenou komunikační schopností mohou mít někdy velké potíže s používáním jazyka a řeči. Zároveň je potřeba provést změnu tedy určitou alternativu komunikace. 3 Narušená komunikační schopnost Možnost běžně komunikovat je omezená při narušené komunikační schopnosti. Komunikační schopnost člověka je narušena tehdy, když některá rovina (nebo několik rovin současně) jeho jazykových projevů působí interferenčně vzhledem ke komunikačnímu záměru 11. Při narušené komunikační schopnosti se může jednat buď o její mluvenou, nebo grafickou formu. Mluvená forma je ale důležitější prostředek pro dorozumívání se ve společnosti, proto jsou vady a poruchy této formy komunikace dominantní problematikou. 10 DVOŘÁK. Logopedický slovník: Terminologický a výkladový. str LECHTA. Diagnostika narušené komunikační schopnosti. str

15 Narušené komunikační schopnosti mohou mít různé příčiny. Nejčastěji jsou způsobeny nezralostí neboli opožděným vývojem řeči. Zde je důležité už od počátku vyhledat odbornou péči. Narušené komunikační schopnosti mohou dále vznikat v důsledku sluchového postižení, kdy je důležitá léčba a kompenzace sluchové vady, a také kvalita logopedické péče. Jestliže jsou komunikační potíže zapříčiněny pouze poškozením mluvidel (u rozštěpových vad) je patrné především z výslovnosti, nikoli z obsahu mluveného projevu. V tomto případě se nabízí operativní řešení daného problému, kterým se řečové vady zcela odstraní. Příčinou mohou být také symptomatické komunikační potíže, které se vyskytují především u lidí s mentálním či smyslovým postižením. Rodinné prostředí je dalším z vlivů, které mohou v určitých situacích nepříznivě působit na komunikační schopnosti. V neposlední řadě jsou možnou příčinou narušených komunikačních schopností psychické faktory. Tyto mohou být eliminovány odstraněním primárních problémů například psychoterapeutickou cestou. 12 Narušené komunikační schopnosti mohou být: expresivní (produkce) x receptivní (porozumění řeči) trvalé (těžší orgánové poškození) x přechodné (např. u poruch artikulace) vrozená vada řeči x získaná vada řeči jazykové roviny SLOWIK. Speciální pedagogika. str LECHTA. Diagnostika narušené komunikační schopnosti. str

16 Mezi jazykové roviny řadíme tyto následující oblasti: rovina foneticko-fonologická: artikulace, výslovnost, zvuková stránka řeči rovina lexikálně-sémantická: slovní zásoba, porozumění významu slova rovina morfologicko-syntaktická: stavba věty, gramatika rovina pragmatická: schopnost uplatnění komunikačních schopností v sociálním prostředí 14 O narušené komunikační schopnosti můžeme mluvit tehdy, pokud je narušena jedna nebo i více těchto jazykových rovin. Narušené komunikační schopnosti mohou být v některých případech dominantní poruchou, ale nemusí být pokaždé natolik závažné. Cílem při zjišťování narušené komunikační schopnosti je najít správnou diagnostiku a určit správné metody pro zlepšení komunikačních schopností. Velmi důležitou součástí diagnózy je určení příčiny komunikačního narušení. Následující kapitola je věnována Angelmanovu syndromu, neboť se jedná o jedno ze stěžejních témat této práce a zároveň je doprovázen zmíněnou narušenou komunikační schopností. 14 SLOWIK. Speciální pedagogika. str

17 4 Angelmanův syndrom V této kapitole se budu věnovat definování pojmu Angelmanův syndrom. Poté popíši vývoj tohoto postižení a nakonec charakteristiku vývoje řeči u tohoto postižení. 4.1 Definice Angelmanova syndromu V české lékařské terminologii je označován jako syndrom šťastného dítěte. V angličtině je známý pod pojmem Happy Puppet nebo Angel Child. Angelmanův syndrom byl poprvé popsán Dr. Angelmanem v roce 1965, který vypozoroval, že některé děti mají zvlášť totožné příznaky (tuhou a nemotornou chůzi, absenci řeči, nadměrný smích a možné záchvaty). 15 Angelmanův syndrom (dále jen AS ) je vzácné geneticky podmíněné postižení, patřící mezi mikrodeleční syndromy (viz. níže). Onemocnění se tedy diagnostikuje analýzou DNA z krve. Toto vysoce specializované vyšetření se v současnosti v České republice provádí na třech specializovaných pracovištích v Praze a Olomouci. Mikrodeleční syndromy jsou způsobeny chyběním (delecí) malých chromozomálních úseků, tedy že část chromozomu v DNA zcela chybí. Angelmanův syndrom je způsoben delecí na maternální 15. chromozomu (od matky), případně uniparentální disomií (zdvojení genetického materiálu otcovského chromosomu). 16 AS je nevyléčitelným onemocněním. Je často doprovázen přidruženými nemocemi, které se však dají zmírnit léky. První příznaky onemocnění jsou 15 Co je Angelmanův syndrom, [online]. [cit ]. 16 Angelmanův syndrom z pohledu genetika, [online]. [cit ]. 16

18 lékaři schopni poznat až kolem 3 7 roku dítěte. Dr. Jill Clayton-Smith, genetička z Velké Británie, popsala životní vývoj člověka s AS takto: 4.2 Charakteristika vývoje V prenatálním období i u porodu se bude zdát vše v pořádku. Opožděný vývoj dítěte se začne vyskytovat až kolem 6-12 měsíce, kdy se růst lebky dítěte začne zpomalovat (obvod o 2,5% menší). V novorozeneckém období nastávají také problémy s úbytkem váhy kvůli horšímu přijímání potravy. Pro rodiče je těžké nastolit dítěti režim spánku, protože dítě s AS má poruchy spánku, kdy se obvykle probudí uprostřed noci a chce si začít hrát. Tyto děti také mají sklony začít se bezdůvodně smát, takže jsou někdy moc veselé. Potíže v dětství mohou nastat díky jejich hyperaktivitě a nesoustředěnosti. Pohyb dětí s AS je velmi specifický. Mají problémy s chůzí, trhavé pohyby, problémy s rovnováhou. Velice často mávají rukama ve snaze vyjádřit radost. Syndrom AS může mít i přidružené nemoci, které se ale dají potlačovat či rehabilitovat. Většinou se ve spojitosti s touto nemocí objeví okolo třetího roku věku dítěte nemoc zvaná epilepsie. Díky vývoji dítěte však tato nemoc může v dospívání zmizet nebo se zmírnit. S přijímáním potravy má jedinec s AS potíže především v období dětství. Velmi časté jsou problémy s jídlem, které se objevují velmi záhy. Dítě má špatný sací reflex a špatně polyká. Je to mimo jiné způsobeno i nekoordinovanými pohyby jazyka, který působí na celou oblast úst. Děti se špatně kojí a velmi brzy jsou krmeny z láhve, což je pro ně snazší. Velmi často blinkají. 17 Dále je také charakteristickým znakem slinění a vystrčený jazyk. 17 Řeč a jídlo, [online]. [cit ]. 17

19 Dospívání je další specifické období, ve kterém nastávají určité změny hlavně v oblasti tělesných znaků. Například dívky dostanou běžnou menstruaci. V tomto období také začínají s masturbací. Někdy může být problematické, že se tak děje na veřejnosti, což rodičům dělá starosti. Muži i ženy jsou plodní, ale většinou málo kdo z nich projevuje sexuální zájem o druhé pohlaví. Puberta se však u těchto dětí může objevit v pozdějším věku. V dospívání můžeme zaznamenat klidnější chování než v období dětství. Začínají být více soustředění a mívají méně záchvatů. V pohybové oblasti je třeba tyto děti motivovat, protože zde může docházet ke stagnaci v oblasti chůze. Lidé s AS jsou charakterističtí svou tvrdohlavou povahou. V dospělosti mají lidé s AS potíže s obezitou, kdy se jim kvůli nedostatku pohybu zvyšuje jejich váha. Také se vracejí záchvaty. Někteří z nich začínají mít velké potíže se skoliózou. Stavbou těla jsou tedy spíše menšího vzrůstu. Mají výraznější bradu a s věkem se prodlužuje jejich obličej. Chování je v dospělosti velmi společenské, ale většinou se neztotožňuje s věkem jedince. Problémy se spánkem se vytrácejí. V tomto období je tedy velmi důležité motivovat a podporovat jedince k chůzi, jelikož z ní mají velký stres a obavy, čímž mohou schopnost chůze i ztratit. Lidé s AS jsou pochopitelně celoživotně závislí na pomoci druhých osob. Dožívají se však dlouhého věku. 4.3 Vývoj řeči u osob s AS Řeč jedinců s AS je také velice specifická. Řeč je jedna z činností, kterou umíme jen my lidé. Je však nejnáročnější na koordinaci mnoha obličejových svalů. AS způsobuje špatnou koordinaci, která bohužel řeč 18

20 neumožňuje. Lidé s AS zvládnou pouze jednoduché slabiky, které se objevují spontánně - ma, ba, be, a, e apod. 18 Řeč je důležitou součástí života člověka, každý potřebuje vyjádřit své emoce, zážitky, svůj stres atd. Lidé s AS nemohou vyjádřit své pocity nahlas, ale mohou je vyjádřit gesty, pohledy, obrázky atd. Je důležité motivovat dítě a učit jej se dorozumívat neverbálně. Každé dítě však může mít předpoklady pro zvládnutí jiné metody komunikace, takže neexistuje pouze jedna, která by fungovala u každého jedince s AS. Proto je také důležité vyzkoušet více metod a zjistit, co danému dítěti nejvíce vyhovuje. Mohou to být gesta, znakování, ale rodiče mohou pro své dítě vymyslet vlastní specifickou formu komunikace, která dítěti vyhovuje nejvíce. 19 Angelmanův syndrom k sobě většinou poutá i jiné nemoci. Může to být například mentální retardace. V praktické části své bakalářské práce se zabývám dítětem s Angelmanovým syndromem, které má zároveň určitou formu mentální retardace. Proto se v další kapitole budu zabývat touto tématikou. 18 Řeč a jídlo, [online]. [cit ]. 19 Dospívání a dospělost, [online]. [cit ]. 19

21 5 Mentální postižení V této kapitole se budu věnovat pojmu mentální postižení, jeho etiologii, klasifikací a závěrem také popsání vývoje řeči u dětí s mentálním postižením. 5.1 Definice mentálního postižení Hlavním znakem mentálního postižení je snížení intelektových schopností, schopnost přizpůsobení ve společnosti. Jde o stav trvalý, který je vrozený nebo získaný. Mentální postižení v sobě zahrnuje více pojmů, jako například mentální retardace nebo demence, které se od sebe v některých prvcích odlišují, a proto jsou často definovány samostatně. Obsah pojmu mentální postižení tedy můžeme odvodit z těchto podřazených pojmů. Podle Slowika v knize speciální pedagogika zmiňuje definice mentálního postižení z různých přístupů. Podle biologického přístupu je mentální postižení důsledek trvalého funkčního či organického poškození mozku. Z psychologického přístupu se na pojem mentální postižení dívají na sníženou úroveň rozumových schopností, které se měří IQ testy. Další sociální přístup charakterizuje mentální postižní neschopnost adaptace ve společnosti, proto potřebuje pomoci druhé osoby. Z pedagogické strany je brána za sniženou schopnosti se učit i přes použití speciální vzdělávacích metod. Poslední právní přístup bere mentální postižení za omezenou způsobilost k samotnému právnímu jednání. 20 V dalších odstavcích se budu zabývat pojmy mentální retardace a demence. 20 SLOWIK. Speciální pedagogika. str

22 Mentální retardace Mentální retardace je tedy stavem snížených intelektových schopností (schopnosti myslet, učit se a přizpůsobovat se svému okolí), ke kterému dochází v průběhu vývoje člověka. Jedná se o stav trvalý, který je vrozený nebo i částečně získaný, avšak pouze do 2 let života dítěte. 21 Mentální retardace není nemoc, nýbrž stav charakterizovaný celkovým snížením intelektových schopností, které v sobě zahrnují schopnost myslet, schopnost učit se a schopnost přizpůsobovat se požadavkům svého okolí. Jinak řečeno, jde o stav, který vzniká v průběhu vývoje jedince a je obvykle provázen poruchami adaptace, tj. nižší schopností orientovat se v životním prostředí. Nedostatek v adaptaci na prostředí souvisí také se zpomaleným, zaostávajícím vývojem, s omezenými možnostmi vzdělávání a nedostatečnou sociální přizpůsobivostí. 22 Demence Demence je porucha, u které dochází k podstatnému snížení úrovně paměti i dalších kognitivních (poznávacích) funkcí (funkce, která zajišťuje adaptaci na vnější prostředí, komunikaci se společností). Mezi tyto funkce patří kromě paměti také pozornost, vnímání, výkonné funkce. 23 U demence se jedná o mentální postižení získané po druhém roce života, kdy dochází k zastavení či rozpadu normálního intelektového vývoje (např. stařecká demence). Demence přináší progresivní deterioraci vyšších kognitivních schopností, jako jsou změny v paměti, zhoršuje se učení novým věcem, 21 PIPEKOVÁ. Kapitoly ze speciální pedagogiky. str VÍTKOVÁ. Integrativní speciální pedagogika: Integrace školní a sociální. str JIRÁK. Demence a jiné poruchy paměti str

23 orientace, porozumění a plánování, usuzování, často dochází ke změnám osobnosti. Těmto změnám mohou předcházet změny v emoční a motivační oblasti a změny sociálního chování Etiologie mentálního postižení Odhalit příčiny vzniku mentální retardace je často obtížné. Mentální retardace, jak bylo řečeno výše, může být buď vrozená, nebo získaná. V případě vrozené retardace je nejčastější příčinou dědičnost. Tato porucha může být rovněž způsobená vlivem prenatálního (působením před porodem), nebo perinatálního (působením komplikací během porodu) a postnatálního (působením během života) vývoje. Prenatální příčiny (před narozením dítěte) - působení vlivů dědičnosti, genetické příčiny nebo environmentální faktory (infekce matky, úrazy) Perinatální příčiny (během porodu) - komplikace během porodu, kdy může jít například o dlouhotrvající porod, předčasný porod, nízká váha dítěte nebo také hypoxie (nedostatek kyslíku) Postnatální příčiny (po porodu až do 2. roku věku dítěte) - v období po narození může působit nádorové onemocnění, nebo může dostat infekci, také může v rodině zažívat různá traumata ČADILOVÁ, JŮN, THOROVÁ. Agrese u lidí s mentální retardací a s autismem. str PIPEKOVÁ. Kapitoly ze speciální pedagogiky. str

24 Podle Slowika příčina mentálního postižení nejsou vždy stejné, vždy jde vážné funkční nebo organické poškození mozku. Příčiny mohou být vyvolány: genetickými poruchami (např. chromozonální porucha- Angelmanův syndrom, Downův syndrom) metabolickými poruchami (např. fenylketonurie) intoxikaci (např. fetální alkoholový syndrom) 5.3 Klasifikace mentálního postižení Klasifikace mentálního postižení byla vydána Světovou zdravotnickou organizací v Ženevě a nabyla platnosti roku Klasifikace mentální retardace se rozděluje do šesti kategorií podle inteligenčního kvocientu. Lehká mentální retardace, středně těžká mentální retardace, těžká mentální retardace, hluboká mentální retardace, jiná mentální retardace a nespecifikovaná mentální retardace. V této kapitole se budu podrobněji věnovat jen prvním třem klasifikačním stupňům, neboť právě tyto tři nejčastěji doprovází Angelmanův syndrom. F 70 Lehká mentální retardace (IQ 50-69) Lehké opoždění či zpomalení psychomotorického vývoje. První větší překážky a problémy se začnou objevovat s nástupem do školy. Tyto děti mají omezená schopnost logického myšlení, slabší paměť, hrubá i jemná motorika jsou lehce pozadu. V emociální oblasti se chová impulzivně, úzkostně nebo afektovaně. V dospělosti jsou schopni pracovat a začlenit se do sociálních vztahů. 23

25 F 71 Středně těžká mentální retardace (IQ 35-49) Rozvoj myšlení a řeči je výrazně opožděn. Porozumění obsahu řeči je výrazně zhoršeno, stejně tak expresivní složky řeči. Řeč je velmi prostá a významově chudá. Člověk komunikuje jednoduchými větami. Permanentní celková neobratnost. Sebeobsluha je z části samostatná. V emociální oblasti reaguje většinou afektovaně. Někteří se dokážou stát nezávislý a soběstační, ale s určitými hranicemi. V dospělosti se mohou ucházet do jednoduchého pracovního zařízení nebo do chráněného prostředí, kde má nad sebou dohled. F 72 Těžká mentální retardace (IQ 20-34) Psychomotorický vývoj dítěte je velmi opožděn. Pohybová neobratnost. Příznaky celkového poškození CNS. Osvojení základních hygienických návyků, někteří nejsou schopní udržovat čistotu ani v dospělosti. Minimální rozvoj komunikačních schopností, řeč je jednoduchá. Poznání blízkých osob. Člověk s těžkou mentální retardací potřebuje celoživotní pozornost a péči. 26 Výše zmíněné stupně mentální retardace s sebou přináší velké potíže v oblasti komunikace, a proto se v dalším odstavci budu zabývat vývojem řeči u jedinců s tímto postižením. 5.4 Vývoj řeči u dětí s mentálním postižením Porucha řeči u dětí s lehkým mentálním postižením nemusí být na první pohled znatelná, protože komunikace těchto dětí je dostačující pro každodenní situace. Přesto je vývoj řeči ze začátku opožděn přibližně o jeden rok. Selhání řeči se může dostavit u nečekaných událostí. Dětem se středním mentálním postižením se jejich řeč rozvine až okolo 6. roku života dítěte. Rozdíly mezi 26 PIPEKOVÁ. Kapitoly se speciální pedagogiky. str

26 středním a lehkým postižením jsou v mluvené řeči minimální a nejsou až tak výrazné. Děti mají větší problém s obsahem mluveného slova, ale mají schopnost opakovat i delší řečové celky, ačkoliv jim zcela nerozumí. Proto jsou známé svým napodobováním. Jejich schopnost se domluvit se svým okolím je možná, ale nepoužívají ji. Děti s těžkým mentálním postižením se většinou vůbec nenaučí mluvit. Zpravidla vydávají jenom hlasové projevy vyjadřujíce svou libost a nelibost. Postupem času může postižený zvládnout i jednoduchá slova (mama, tata). Většinou ale nechápe, co znamenají. Nechápe, že když říká tato slova, míní tím své rodiče. 27 Komunikace pomáhá rozvíjet inteligenci a také rozvíjí myšlení. Proto je důležité hledat různé alternativní způsoby pro lidi, kteří mají s komunikací potíže. 27 LECHTA. Symptomatické poruchy řeči u dětí. str

27 6 Augmentativní a alternativní komunikace V této kapitole budou popisovány základní pojmy augmentativní a alternativní komunikace, dále kdo může tuto metodu používat a v neposlední řadě se budu věnovat samotným metodám alternativní a augmentativních komunikace a blíže i některým pomůckám vhodným k jejich použití. 6.1 Definice Augmentativní a alternativní komunikace Alternativní a augmentativní komunikace (dále jen AAK ) klade velký důraz na kompenzaci narušené komunikační schopnosti. Lidé s komunikační poruchou se nemohou plnohodnotně dorozumět se společnosti. A to ani mluvenou, ani psanou formou. AAK se pokouší kompenzovat, po určitou dobu nebo trvale, projevy závažných komunikačních poruch (podle Americké asociace pro řeč a sluch). AAK umožňuje těžce postiženým osobám, u nichž je částečně nebo úplně znemožněna verbální komunikace, dorozumívat se, komunikovat se svým okolím, vyjádřit svoje pocity, přání, reagovat na podněty. 28 Cílem AAK je usnadnit dorozumívání osob s postižením se společností, prostřednictvím metod, které budou nejpřijatelnější a nejvhodnější. 29 Šarounová popisuje rozdíl mezi alternativním a augmentativním systémem tím, že alternativní systémy jsou uplatňovány jako náhrada mluvené 28 VÍTKOVÁ. Integrativní speciální pedagogika: Integrace školní a sociální. str JANOVCOVÁ. Alternativní a augmentativní komunikace. str

28 řeči a augmentativní systémy (z lat. augmentace ) se snaží podporovat již existující komunikační schopnost, která je ale pro běžné dorozumívání nedostačující. 30 Skrze augmentativní komunikaci lze zintenzivnit hodnotu porozumění a ulehčit vyjadřování lidí s komunikační poruchou. Pokud to situace umožní, měla by se spíše upřednostňovat augmentativní komunikace před komunikací alternativní, protože dává větší prostor pro rozvoj a projev osobnosti jedince. Díky systému AAK mohou lidé s narušenou komunikační schopností lépe projevovat své postoje, názory a mohou se tak lépe zapojovat a ovlivňovat dění v jejich životě. Díky této komunikaci se také mohou rozvíjet další smyslové vjemy. Šarounová dále zmiňuje, že je při alternativní komunikaci důležitá spolupráce nejen se speciálním pedagogem, ale také s logopedem, jejichž práce by se měla navzájem doplňovat Cílová skupina AAK obvykle využívají lidé s těžkými komunikačními problémy, kteří mohou mít různé onemocnění, nejčastěji dětskou mozkovou obrnu (DMO), mentální postižení, poruchu autistického spektra, cévní mozkovou příhodu, úrazy mozku aj. Tyto komunikační problémy mohou být vrozené nebo získané, a to například úrazem nebo v důsledku degenerativního onemocnění. 30 ŠAROUNOVÁ. Metody alternativní a augmentativní komunikace. str ŠAROUNOVÁ. Metody alternativní a augmentativní komunikace. str

29 6.3 Výhody a nevýhody AAK Výhody alternativních způsobů komunikace: Podporuje aktivní přístup u dětí se speciálními potřebami. Zvyšují zapojení dětí během vzdělávacích činností a ve volném čase. Napomáhají rozvíjení kognitivních jazykových dovedností. Dávají dětem prostor k samostatnému rozhodování. Rozšiřují možnosti komunikace u dětí se speciálními potřebami. Umožňují těm, kteří mají potíže při vyjadřování, aktivně se zúčastnit konverzace i tam, kde by jinak byli pouze pasivními a často opomíjenými posluchači. Nevýhody alternativních systémů komunikace: Jsou v široké společnosti méně využitelné než mluvená řeč. Alternativní systémy přitahují pozornost veřejnosti. Je nutné, aby všichni účastníci komunikace ovládali tyto systémy, jinak se nemohou této komunikace účastnit. Zavedení alternativních systémů může být někdy považováno za důkaz, že dítě nebude nikdy normálně mluvit. Proces porozumění je předstupněm vyjadřovacího procesu, takže trvá určitou dobu, než dítě začne využívat alternativní systém k vyjadřování KUBOVÁ. Alternativní komunikace, cesta ke vzdělávání těžce zdravotně postižených dětí. str

30 Následující kapitola pojednává o konkrétních komunikačních systémech, které pomáhají lidem s postižením k dorozumívání se s okolím. Komunikačních systému je široká škála, proto se zaměřím jen na specifické systémy, které jsou adekvátní pro dětí s Angelmanovým syndromem. 6.4 Přehled metod AAK V této kapitole se budu zabývat některými metodami, hlavní pozornost bude věnována metodě piktogramy. Metody AAK lze rozdělit na dvě skupiny. První skupinou jsou metody bez použití pomůcek a druhou skupinou metody, kdy jsou navíc použity některé pomůcky. K první skupině metod komunikace, při které nejsou potřeba pomůcky lze říct, že jde o přirozenou komunikaci, kde například mohou být použity přirozená gesta, pohledy, mimika, odpovědi ANO a NE, většinou se ale jedná o manuální znak, který je třeba se naučit. Do této skupiny patří především systémy jako makaton a znak do řeči, Druhou skupinou jsou již zmíněné metody s použitím pomůcek, kam spadají například fotografie, systém grafických symbolů (piktogramy) a hlasové pomůcky. V kapitolách a chci podrobněji rozpracovat některé z těchto metod. Budu vycházet z knihy Metody alternativní a augmentativní komunikace od Jany Šarounové Metody AAK bez pomůcek V těchto metodách je použit manuální znak nebo gesta. Můžeme sem zařadit například Makaton a znak do řeči. Makaton je jazykový systém, na jehož vzniku spolupracovaly tři ženy. Margaret Walker, Katy Johson, Tony Cornforth. Název Makaton mohl vzniknout právě díky počátečním slabikám ve jménech každé z autorek. 29

31 V doprovodu se znakem by měla být vždy řeč a také výraz v obličeji. Tyto znaky jsou většinou přizpůsobeny méně náročnému motorickému ukazování. Cílovou skupinou osob, která tento systém využívá pro svou komunikaci, mohou být děti s mentálním i tělesným postižením, děti s problémy artikulace nebo s koktavostí. Pro skupinu lidí s narušenou komunikační schopností nebo zhoršenou motorikou není tato metoda komunikace ideální volbou. 33 V systému Znak do řeči (dále i jako ZDŘ ) používáme pohyby našeho těla. Jsou to určitá gesta, mimika, které používáme, aniž bychom si to často uvědomovali. Je to nejjednodušší metoda, která podporuje mluvenou řeč gestikulací nebo jednoduchými pohyby, které usnadňují komunikaci při nedostačující a nesrozumitelné řeči. Obě tyto zmíněné metody jsou inspirovány znaky znakového jazyka. Důležité je i to, že se nesnaží pouze o využití znakové řeči, ale chtějí také podpořit jinou formu komunikace Metody AAK s pomůckami I tyto metody se rozdělují na dvě další části a to na metody s netechnickými pomůckami a metody s technickými pomůckami. Metody AAK s netechnickými pomůckami: Pod pojmem netechnické pomůcky si můžeme představit mnoho věcí, které mohou pomoci při dorozumívání, nejvíce jsou zde používány předměty jako fotografie a grafické symboly. Předměty Trojrozměrné předměty se využívají jako jedna z prvních možností, které se většinou používají například u malých dětí a osob s mentálním 33 KUBOVÁ. Alternativní komunikace, cesta ke vzdělávání těžce zdravotně postižených dětí. Str ŠAROUNOVÁ, Metody alternativní a augmentativní komunikace. Str

32 postižením pro dosažení nejsnadnějšího začátku komunikace. Tyto předměty můžeme používat při komunikaci hned několika způsoby: a) jako reálný předmět, kde vybereme například skutečnou hračku, jídlo, které nesymbolizuje nic jiného a člověk si mezi nimi vybírá (výběr věci, která je pro něho nejpřijatelnější). b) reálný předmět nahradíme symbolem, kdy předmět, například bonbon, přilepíme na kartičku a zalepíme ji, tak aby si ho dítě nevzalo, chceme, tak docílit toho, že dítě si bude moct ukázat na kartičku a říct, že chce bonbon. c) referenční předměty: příkladem může být kartáček na zuby a pasta na symbolu, který představuje mytí zubů. Tyto symbolizující předměty odkazují na nějaké jiné předměty nebo činnosti. Nevýhodou je však to, že si nemusí uživatel uvědomit souvislost předmětů s vykonávanou činností. Proto se tato alternativní komunikace nedoporučuje pro klienty s těžce mentálním postižením, kteří neporozumí fotografii a nedají si jí do souvislosti s činnosti či předmětem. Fotografie a komunikační kniha Fotografie jsou nejjednodušší formou použití AAK. Především pro začátek komunikace u malých dětí. Tyto fotografie využíváme také u dospělých pro znázornění konkrétního člověka či místa. Fotografie by měla ukazovat například konkrétní osobu, vedle které by nemělo být nic, co by mohlo rušit pozornost. Z fotografie by měl člověk hned pochopit, co ukazuje. Dále by měla být kvalitní. Pro znázornění určitého znaku, který je těžké popsat fotografií, použijeme například symbol. Fotografie člověk může použít jako jednotlivé kartičky či uspořádat do komunikační knihy. Výhodou fotografie je 31

33 rychlá, kvalitní a jednoduchá pomůcka pro komunikaci. Nevýhodou může být nepochopení obsahu fotografie. Zmíněnou komunikační knihu vytváří speciální pedagog, rodič či vychovatel s každým uživatelem individuálně. Jedná se například o šanon, uvnitř kterého jsou průhledné složky. Zpočátku se vkládá pouze jeden velký obrázek na jednu stranu. Později, když vidíme, že dítě rozumí a chápe, můžeme přidávat dva obrázky na jednu stranu, případně vytvářet i složitější systémy. Rozumí-li dítě obrázkům, fotkám či piktogramům, vytvoří se v knize tematické oblasti, jako např. rodina, škola, činnosti, jídlo, pití, zvířata, město atd. Děti v knize ukazují, co chtějí dělat, jíst, nebo mohou také vyprávět kde byly, koho potkaly a viděly. Uživatel nosí stále svou knihu u sebe, takže ji bere do školy, kavárny, do obchodu a používá ji v běžném životě. Okolí však musí mít více trpělivosti a ochoty komunikovat jiným způsobem, než běžnou řečí. Vytvoření komunikační knihy není finančně náročné. Grafické symboly Grafické symboly představují nejčastěji obrázky. Těmito symboly jde ukázat určité předměty, ale také činnosti nebo abstraktní slova (nálada, časový údaj atd.). Systémů grafických symbolů je mnoho, ale zde se budeme věnovat jen několika, které patří mezi nejznámější. systém Bliss je systém symbolů, který objevil rakouský inženýr Charles Bliss., který se snažil vymyslet celosvětový jazyk. Symboly jsou v tomto případě poměrně složité a abstraktní. V dnešní době se, na rozdíl od minulosti, již moc nepoužívají. symbol PCS je systémem obrázkových symbolů, které mají černobílou i barevnou podobu. Tento systém je přeložen do několika jazyků. Symboly jsou rozděleny do různých skupin (slovesa, jídlo, rodina atd.) 32

34 symbol Widgit je dobře rozeznatelný a přijatelný pro všechny věkové kategorie. Tyto obrázky jsou znázorněny velice jednoduše, bez nadbytečných prvků. Význam obrázku rozpoznáme na první pohled. Symboly jsou používány v mnoha počítačových programech. Pictogram Ideogram Communication Symbols (PICS) neboli piktogramy vytvořil logoped Subhas C. Maharaj v Kanadě. Pro přepis do češtiny je zpracovala Libuše Kubová. Jde o černobílé symboly. Je zde jednoduchý bílý symbol na černém pozadí. Jejich výhodou je právě jednoduchost a snadná rozpoznatelnost, neboť neobsahují mnoho detailů. Piktogramy ukazují hmatatelné pojmy, na rozdíl od toho ideogramy ukazují pojmy abstraktní. Piktogramy je dobré se učit nejen ve škole, ale důležitá je také spolupráce v rodině. Pro lepší orientaci a porozumění významu piktogramů mohou rodiče vylepit piktogramy po domě, aby dítě bylo schopné si tyto obrázky osvojit a propojit přímo s daným místem. V dalším odstavci se budu věnovat nácviku piktogramu. Kroky k osvojování a využití piktogramu Při první fázi učení používání piktogramů je důležité, aby klient piktogramy dobře znal. Cílem je tedy postupně sbírat více obrázků tak, aby se zvětšila slovní zásoba jedince. Prvním krokem je ukázat klientovi reálný předmět, se kterým ho chceme seznámit. Poté mu ukážeme obrázek (fotografii) té konkrétní věci. Následně mu představíme zároveň obrázek a onu konkrétní věc. Dále klientovi ukážeme, že daná věc může mít různé podoby, ale význam věci je stále stejný. Každá věc někam patří nebo má své místo. Proto mu můžeme ukázat danou věc přímo v situaci, ve které ji používáme. Poté klientovi můžeme ukázat 33

35 obrázek a k tomu zároveň přiložíme piktogram. Jako poslední krok mu ukážeme dva piktogramy s jedním homonymem. 35 Další metodou, která používá grafické symboly je strukturované učení. Strukturované učení je metodika výchovy a vzdělávání, která je určena pro lidi s poruchou autistického spektra. Tuto metodu mohou ale využívat i mentálně postižení. Strukturované učení klade důraz na využití individuálních schopností, nácvik samostatnosti a sebeobsluhy. Využívá metod alternativní komunikace a vyzdvihuje nutnost spolupráce s rodinou. 36 Strukturované učení se nezabývá pouze změnou vnějších podmínek učení, ale také změnou myšlení člověka. Lidé s autismem nebo mentálním postižením mají problém s řádem, s plánováním věcí dopředu. Bez pomoci učitele by v jejich učení vládl chaos. Je důležité říci, že díky této metodě může také růst jejich sebevědomí. Cílem této metody je, aby lidé s autismem a mentálním postižením byli co nejvíce samostatní a mohli se tak zapojit do běžného života. 37 Strukturované učení je vhodné pro osoby s narušenou komunikační schopností. Díky němu mohou být lépe motivované a také se mohou naučit režim dne, kdy vědí, co bude následovat. Metoda strukturovaného učení bude konkrétně rozvedena v praktické části. Jednou z dalších metod, která pracuje s grafickými symboly piktogramy, ale i fotografiemi či obrázky se nazývá výměnný obrázkový komunikační systém (dále jen VOKS ) používá grafické symboly nebo také 35 JANOVCOVÁ. Alternativní a augmentativní komunikace. str HRDLIČKA, KOMÁREK. Dětský autismus: přehled současných poznatků. str PENÍŠKOVÁ. Strukturované učení. [online]. [cit ]. 34

36 fotografie. Tato metoda je podobná metodě PECS (the Picture Exchanging Communication System), kterou se inspirovala a má podobný principy. Nejvhodnější cílová skupina, se kterou se tato metoda cvičí, jsou lidé s autismem a s mentálním postižením. Tato metoda ale není vhodná u lidí s nevyvinutou motorikou, kteří nedokáží dobře přesouvat kartičky. Cílem VOKS je, aby klienti s dětským autismem nebo mentální retardací byli sami schopni komunikovat se svým okolím. 38 Výhodou tohoto komunikačního systému je, že jde o velmi srozumitelný systém a jedinec si jej zvládne rychle osvojit, a proto je pro děti s AS přístupný. Metody AAK s technickými pomůckami Do technických pomůcek můžeme zařadit různé pomůcky s hlasovým výstupem, jako počítače, tablety, ale i software, které napomáhají při užití AAK. Některé technické pomůcky, které pomáhají s alternativní komunikací uživatele, lze sehnat v různých poradnách. Pomůckou s hlasovým systémem neboli komunikátor je i takzvaná zvuková komunikační tabulka. U této pomůcky se může zdát, že za uživatele bude komunikovat přístroj, nicméně ve skutečnosti je tomu jinak. U netechnických pomůcek musí také uživatel používat fotografie, symboly, musí jim rozumět a naučit se je používat. Rozdíl je v tom, že pod předmět nebo fotografii, které jsou vloženy do komunikační pomůcky, lze nahrát sdělení nebo zprávu, která se při stlačení tlačítka přehraje. Uživatel tedy neukazuje kartičky a fotografie, ale mačká tlačítka se zvukovými zprávami. Na zprávy, 38 BENDOVÁ, ZIKL. Dítě s mentálním postižením ve škole. str

37 které jsou nahrány, stačí pouze kliknout a lidský hlas říká, co dítě zadalo. Doporučuje se nahrávat zprávy hlasem podobným uživateli, tedy osobou stejného pohlaví a věku jako je konkrétní uživatel. Tyto pomůcky jsou speciálně vyrobeny a lze je objednat v internetových obchodech. Některé komunikátory jsou ale dosti finančně náročné. Díky moderním vymoženostem dnešní doby si v alternativní komunikaci můžeme pomoci i skrze počítač čili software. Počítačových programů existuje mnoho, ale já se ve své práci zaměřím na dva z nich, s kterými jsem se setkala pří výuce dítěte s AS. Počítačový program Altík je původem z České republiky a věnuje se alternativní komunikaci. Je určený pro utvoření a tisk grafických symbolů, které se používají do komunikačních tabulek, knih nebo komunikátorů. Program pomáhá rodičům a pedagogům snadněji vytvářet piktogramy, fotografie. Na počítači je lze mít tematický rozdělené do určitých skupin pro lepší orientaci. Samotné děti rády pracují na počítači či tabletu. 39 Program MÉĎA99 představuje výchovné a výukové aplikace, které jsou vytvořené pro děti s mentálním postižením. Cílem tohoto programu je dětem kreativně umožnit vyučování látky a také je správně motivovat. V těchto programech si mohou procvičovat zrak, další smysly, či paměť. Mohou také rozvíjet představivost a poznávat barvy atd. Šikovnější klienti se v programu mohou také naučit základy počítání a rozvinout slovní zásobu. V programu můžeme najít zásobu piktogramů. Vše je přizpůsobeno tak, aby to pro klienta bylo zajímavé, důležitá je zábavná forma Altík. [online]. [cit ]. 40 Méďa 99. [online]. [cit ]. 36

38 Je také velmi důležité zjistit, jaká alternativní komunikace je pro daného jedince nejlepší. Proto se v dalších odstavcích budu věnovat rozhodování o způsobu a formě komunikace u dětí Rozhodování o způsobu a formě komunikace Při volbě náhradního systému komunikace je nutné brát ohled na různé okolnosti, které jsou spjaty s používáním AAK. Tato kapitola je proto věnována těmto okolnostem, které jsou podstatné pro výběr vhodného systému AAK. Rozhodnutí o volbě systému AAK by mělo být učiněno ve spolupráci více osob, nejčastěji rodiči (nebo dalšími blízkými osobami) s dalšími odborníky (například pedagogem, psychologem, pracovníkem specializované poradny, klíčovým pracovníkem zařízení sociální péče, logopedem aj.). Při výběru náhradního systému komunikace je potřeba zohlednit rozdílné dílčí schopnosti daného člověka s narušenou komunikační schopností. Zároveň vyjádření osob z jeho okolí (kteří mu budou komunikačními partnery) a odborníků pomůže zjistit úroveň těchto rozhodných schopností. 42 Dále jsou popsána dvě hlediska, která zmiňuje Janovcová. Tato hlediska jsou rozhodující při zjišťování schopností osoby pro určení způsobu komunikace. Pedocentrické hledisko V rámci rozhodování o způsobu a formě komunikace s daným jedincem je důležité zjistit, jak je na tom dítě s fyzickými dovednostmi, úrovní hrubé a jemné motoriky, přesností a rychlostí cílených pohybů. Musíme rovněž vědět, 41 ŠAROUNOVÁ, Metody alternativní a augmentativní komunikace. str ŠAROUNOVÁ Jana; Možnosti využití augmentativní a alternativní komunikace při práci s žáky v základní škole speciální. str

39 jakou má dítě verbální komunikaci (aktivní a pasivní složka slovní zásoby, artikulace). Dále je také zásadní brát ohled na věk dítěte a na jeho kognitivní schopnosti. Motivace je rovněž velmi důležitou součástí hledání správné formy komunikace. Je důležitá jak u dětí, tak u rodičů či pracovníků. Podpora je základem učení se novým věcem. V rámci tohoto hlediska je pohlíženo i na stav smyslových orgánu (zrak, sluch). Také míra soustředění a míra unavitelnosti jsou pro učení se nové formy komunikace klíčovými atributy. Systémové hledisko Alternativní nebo augmentativní systémy si můžeme zvolit jak statické (komunikační tabulky), tak dynamické (prstová abeceda). Je vhodné využít více komunikačních systémů, kombinací metod, pomůcek, symbolů, které se navzájem doplňují a umožňují multisenzoriální přístup. Běžně se používá tří a více systémů současně při komunikaci s daným člověkem JANOVCOVÁ. Alternativní a augmentativní komunikace. str