Vliv prostředí na kvalitu spánku

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV NÁBYTKU, DESIGNU A BYDLENÍ Vliv prostředí na kvalitu spánku BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Brno 2013 Eva Mlejnková

2 Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat vedoucímu práce Ing. arch. Martinu Kovaříkovi Ph.D. za odborné vedení, cenné rady a veškerý čas, který mi věnoval.

3 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Vliv prostředí na kvalitu spánku zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne: Eva Mlejnková

4 Název bakalářské práce: Vliv prostředí na kvalitu spánku Autor: Eva Mlejnková Abstrakt: Tato bakalářská práce pojednává o vlivu prostředí na kvalitu spánku, zabývá se spánkem, jeho fázemi a poruchami. Kategorizuje aspekty ovlivňující spánek. Dále se dopodrobna zabývá jednotlivými faktory prostředí světlem, hlukem, teplotou, vlhkostí, vzduchem a dalšími vlivy. Tyto vlivy popisuje, informuje o nových poznatcích a doporučuje zásady pro jejich vhodné uzpůsobení. Klíčová slova: spánek, spánkové poruchy, melatonin, světlo, hluk, teplota, vlhkost, vzduch, elektromagnetická pole, ložnice, ergonomie. Title of the Bachelor Thesis: Influence of the Environment on Sleep Quality Author: Eva Mlejnková Abstract: This bachelor thesis deals with the influence environment has on the quality of sleep, its phases and its disturbances. It categorizes the aspects that may affect sleep. It also describes in detail each of these factors lighting, noise, temperature, humidity, air quality and others. The thesis describes these effects, informs about new findings and recommends some basic principles for appropriate adaptation. Key words: sleep, sleep disturbances, melatonin, light, nois, temperature, humidity, air, electromagnetic fields, bedroom, ergonomics.

5 Obsah 1. Úvod Cíl práce Metodika Spánek Co je to spánek? Fáze spánku Posuzování kvality spánku Poruchy spánku Dělení spánkových poruch Spánkové poruchy v populaci Následky nedostatku spánku Krátkodobé Dlouhodobé Optimální délka spánku Řízení spánku Spánková hygiena Faktory ovlivňující kvalitu spánku Fyziologicko-biologické faktory Psychicko-duchovní faktory Sociálně-kulturní faktory Faktory životního prostředí Světlo Vybrané zdroje osvětlení podle teploty chromatičnosti Vliv světla na kvalitu spánku Melatonin Modré vs. červené světlo Vhodné osvětlení do obytného interiéru Hluk Zdroje hluku a přípustné limity Vliv hluku na kvalitu spánku Vhodné odhlučnění ložnice Tepelně vlhkostní mikroklima... 25

6 8.1 Teplota Vlhkost Vliv teplotních změn na kvalitu spánku Vliv vlhkého tepla na kvalitu spánku Vhodné tepelně-vlhkostní podmínky v ložnici Další faktory ovlivňující kvalitu spánku Vzduch Aeroionty Elektromagnetická pole Celkové působení ložnice Lůžko Diskuze Závěr Summary Seznam použité literatury Seznam obrázků... 39

7 1. Úvod Proti trampotám života dal Bůh člověku tři věci naději, spánek a smích. Immanuel Kant Spánek je základní potřebou člověka, kterou nelze žádným známým způsobem nahradit. Uvádí se, že tvoří přibližně jednu třetinu života, což rozhodně není část, kterou je možné jen tak opominout, i když se v dnešní překotné době většina lidí snaží udělat všechno proto, aby jej mohli oddálit, zkrátit nebo rovnou úplně zrušit a trávit svůj čas co nejefektivněji. Nadměrnou konzumací kávy či energetických nápojů oddalují a mění přirozené biorytmy a nechtějí si připustit, že hazardují se svým zdravím. Z hlediska jednotlivce je spánek dobou odpočinku, z hlediska mozkové činnosti se však jedná o děj aktivní. V jeho průběhu se obnovují tělesné, a hlavně duševní síly. Je nutný jednak pro zdravý růst a vývin člověka, jednak pro udržení dobrého zdravotního stavu. Odvíjí se od něj psychická pohoda a celkové duševní rozpoložení. Podmiňuje schopnost soustředit se, paměť a mnoho dalších procesů. Snad každý někdy zažil probdělou noc před dnem D. V důsledku stresu se v dřeni nadledvinek tvoří adrenalin, připravuje tělo na extrémní výkon a jedinec si o spánku může obrazně nechat jenom zdát. Zdravý organismus se s tímto incidentem vyrovná de facto snadno a deficit při první možné příležitosti dospí. Potíž nastává v případě dlouhodobých obtíží dochází ke zhoršení kognitivních schopností, imunitního systému, lidé trpící poruchami spánku mají sklony k depresím. Lze tedy říci, že kvalita spánku má přímý a zásadní vliv na kvalitu celého života. 1

8 2. Cíl práce Cílem této bakalářské práce je poskytnout vhled do problematiky vlivu prostředí na kvalitu spánku, shromáždit dostupné informace, popsat jednotlivé aspekty prostředí a možné řešení jejich negativního dopadu na lidský spánek. Dále si klade za cíl informovat o spánkových obtížích v populaci, následcích nedostatku spánku a o preventivních opatřeních. 2

9 3. Metodika Bakalářská práce se v první části zabývá definicí spánku, posuzováním jeho kvality, problematikou jeho nedostatečnosti a poruch a jejich vlivem na celkové zdraví člověka. Dále definuje pojem spánková hygiena. V další kapitole následuje přehled faktorů ovlivňujících kvalitu spánku. Část prostředí je pak dále rozvedena v samostatných kapitolách, které podrobně definují konkrétní faktory prostředí, zpracovávají nejnovější vědecké poznatky deskriptivně analytickým a hodnotícím přístupem. Dále se věnuje řešení rizikových faktorů a doporučením pro prostor ložnice. V diskuzi jsou shrnuty všechny důležité poznatky. 3

10 4. Spánek 4.1 Co je to spánek? Na tuto zdánlivě jednoduchou otázku neexistuje úplně jednoduchá odpověď. Pro účely této práce však zcela postačuje definice behaviorální. Šonka (1997) uvádí: Behaviorálně je spánek definován jako stav klidu s minimální pohybovou aktivitou v typické poloze (a ve vhodném místě), s omezením vnímání okolního prostředí, s výrazně omezeným působením na vnější prostředí a s mentální činností mozku zcela odlišnou od bdělého stavu přicházející v závislosti na cirkadiánním rytmu. 1 (Některé fyziologické pochody v těle se neustále střídají. Perioda může trvat např. jeden měsíc, nebo třeba jeden den. Cirkadiánní rytmus má periodu zhruba jeden den latinsky circa diem. V tomto rytmu mozek upravuje různé hladiny hormonů v těle i funkci některých orgánů tak, aby byly co nejvíce připraveny k práci v aktuální denní době. Z fyziologického hlediska lze uvést přípravu těla ke spánku (večerní ospalost), kolísání tělesné teploty a tlaku během dne. Z hormonálních příkladů jsou to třeba změny hladiny adrenalinu a kortizolu. Nejdůležitějším hormonem, který je ovlivňován světlem, je melatonin. Od jeho hladiny se odvíjí vlastní chod cirkadiánních rytmů.) Fáze spánku Z hlediska spánku se lidský organismus může nacházet ve třech základních funkčních stavech bdělost, REM spánek a NREM spánek. Jedna fáze NREM a jedna fáze REM tvoří dohromady jeden cyklus, který trvá cca minut. Za noc se protočí pětkrát až šestkrát, záleží na délce cyklu a délce celkové doby spánku. NREM (non Rapid Eye Movement) tvoří asi 75% spánku a lidský organismus se regeneruje převážně fyzicky. Sny jsou v této fázi výjimkou. Probuzení z NREM fáze není fyziologické, jedinec nedosáhne dokonalé regenerace a po probuzení se cítí unavený. NREM spánek je z počátku noci delší a hlubší, v průběhu noci se zkracuje a je mělčí. 1 NEVŠÍMALOVÁ, S., ŠONKA, K. a kol., Poruchy spánku a bdění. Praha, nakladatelství MAXDORF s.r.o., 256 s. ISBN-10: Kondziolka, J., Bulíř, H., Vliv světla na člověka [online] citováno 7. dubna 2013 Dostupné na World Wide Web: < 4

11 Fáze NREM 1 je úvodní fází. Stav je člověkem vnímán jako částečné vědomí, občas se mohou vyskytovat halucinace či záškuby. Fáze NREM 2 tvoří % z celého spánku, vyznačuje se snížením svalového napětí a ztrátou vědomí spícího. NREM 3 fáze je první fáze tzv. hlubokého spánku. Funkce této fáze je přechod organismu do fáze NREM 4. V NREM 3 se mohou vyskytovat noční děsy, náměsíčnost, nadměrné pocení a mluvení ze spaní. NREM 4 je hlubší fází NREM 3. Probuzení spícího bývá nejobtížnější. Pravděpodobně se v této fázi tvoří a upevňuje faktografická neboli deklarativní paměť. REM (Rapid Eye Movement) fáze bývá také nazývána jako paradoxní spánek, protože mozková aktivita je velmi blízká bdělému stavu. V REM fázi dochází k regeneraci kognitivních schopností a konsolidaci paměti, jedinec si přehrává události předchozího dne a nově naučené dovednosti. Ve fázi REM se také zdají sny. Frekvence srdeční činnosti a dýchání je nepravidelná, tělesná teplota není příliš regulována. REM fáze je v prvních cyklech kratší, k ránu má tendenci se prodlužovat. 2, Posuzování kvality spánku Kvalita může být posuzována buď subjektivními, nebo objektivními metodami. Mezi subjektivní metody patří různé škály a dotazníky. Typické je také vyplňování spánkového deníku. Komplexní objektivní metodou je polysomnografie, která se provádí ve spánkových laboratořích. Polysomnografické vyšetření dokáže rozeznat fyziologický nebo patologický spánek, všechny jeho fáze a bdělost. Polysomnografické vyšetření zahrnuje EEG (elektroencefalogram), EMG (elektromyelogram) a EOG (elektrookulogram). Dále je pozorován proud vzduchu při dýchání, dýchací pohyby, zvuky při dýchání, saturace hemoglobinu kyslíkem, pohyby dolních končetin, polohy těla a EKG (elektrokardiogram). V některých případech je pořizován i videozáznam, vyšetření je pak nazýváno jako videopolysomnografie. 4 3 Dobrý spánek [online]. [Praha: MeDitorial] [cit ]. Dostupné z: 4 NEVŠÍMALOVÁ, S., ŠONKA, K. a kol., Poruchy spánku a bdění. 2. vydání. Praha: Galén, 345 s. ISBN:

12 4.2 Poruchy spánku Poruchami spánku se rozumí veškeré jeho nepravidelnosti týkající se nejen délky, četnosti ale i fyziologické potřeby. Největší výskyt je zaznamenán u lidí s nadměrnou psychickou zátěží například u lidí na vedoucích postech. Dále je zaznamenán vysoký výskyt u seniorů, který bývá označován jako stařecká nespavost. 4 Spánková medicína je poměrně mladý vědní obor, jenž se postupně formoval od konce padesátých let dvacátého století, poruchy však byly známy již dávno před tím. 1 Během posledních dvou století se zásadně změnil životní styl a s ním i tradiční biorytmus člověka. Podstatnou roli v tom sehrálo zavedení plynového a posléze elektrického osvětlení, které člověku umožnilo změnu doby aktivity v průběhu dne. Se zavedením umělého osvětlení souviselo i zavedení nepřetržitého pracovního provozu, které se také podepsalo na změně životního rytmu. Tato změna byla dříve vnímána veskrze pozitivně, byla brána jako osvobození se z područí přírodních zákonů a jako velké vítězství člověka nad přírodou. Toto osvobození vedlo u mnoha jedinců k selhávání autoregulace spánku a bdění a k desynchronizaci činnosti jednotlivých orgánových systémů. A to ve svých důsledcích způsobilo prudký nárůst poruch spánku a bdění napříč populací a dalších onemocnění. Je důležité zmínit, že nedošlo jen k nárůstu spánkových poruch, ale došlo i ke změnám v jejich průběhu oproti dřívější zdokumentované podobě. Dokonce se objevily i poruchy dosud neznámé, které se dají s velkou pravděpodobností označit jako civilizační. 5 Příčiny spánkových poruch mohou mít ale i jiný důvod než narušení biorytmů, na vině mohou být genetické vlohy daného jedince nebo psychická či jiná celková onemocnění. 2 5 MIKŠÍKOVÁ, M., Lékařské listy. Přibývá lidí s poruchou spánku (16)

13 4.2.1 Dělení spánkových poruch Podle ICSD 2 (International Classification of Sleep Disorders) z roku 2005 dělíme spánkové poruchy do osmi hlavních kategorií 1) insomnie; 2) poruchy dýchání související se spánkem; 3) hypersomnie centrálního původu; 4) poruchy cirkadiánního rytmu; 5) parasomnie; 6) poruchy s pohyby ve spánku; 7) izolované symptomy, odchylky od normálu; 8) ostatní poruchy spánku. 6 Insomnie neboli nespavost je definována jako stav, při němž je spánek nemocným vnímán jako obtížně dosažitelný, přerušovaný, krátký, nedostatečný a neosvěžující. Insomnii můžeme rozdělit na primární ta je považována za nemoc sama o sobě, není však známa její příčina a sekundární ta se rozvíjí jako následek jiného onemocnění. Prvořadým cílem u sekundární insomnie je léčba choroby způsobující nespavost. Mezi poruchy dýchání související se spánkem se řadí například ronchopatie, astma a syndrom zvýšeného odporu v horních dýchacích cestách. Nejzávažnějším z těchto onemocnění je obstrukční syndrom spánkové apnoe. Spánek je značně fragmentován převládají povrchní fáze, zastoupení hlubokých fází je minimální. Dále se projevuje častým probouzením a přerušovaným explozivním chrápáním. Toto onemocnění je často doprovázeno sekundární denní hypersomnií. Hypersomnie jsou nesourodou skupinou onemocnění, jejich společným znakem je zvýšená potřeba spánku. Tato potřeba nemá ve většině případů imperativní charakter, což znamená, že se dá usnutí vypětím vůle odolávat. Noční spánek je delší než u zdravého jedince. Denní ataky spánku jsou poměrně dlouhé, po probuzení se nedostaví pocit vyspání a trvá ospalost. Speciálním případem hypersomnie je narkolepsie u níž mají ataky spánku imperativní charakter a je tudíž velmi nebezpečná, jak pro postiženého jedince, tak pro jeho okolí. Poruchy cirkadiánních rytmů jsou široce zastoupená skupina poruch. Bývají způsobeny nedodržováním obecných pravidel spánkové hygieny (viz kapitola spánková hygiena ), nevhodným prostředím, prací na směny, změnou časových pásem či přechodem ze zimního času na letní. Syndrom předsunuté a zpožděné fáze jsou vrozené odchylky doby umístění spánku v průběhu dne známé jako typ skřivánek a sova, a jejich ovlivnění je během života velmi obtížné. Následky poruch cirkadiánních rytmů se projevují podobně jako insomnie. 6 VAŠUTOVÁ, K., 2009, Praktické lékárenství. Spánek a vybrané poruchy spánku a bdění. 5(1)

14 Jako parasomnie se souhrnně označují abnormální projevy, které se objevují v průběhu spánku nebo při probouzení. Pro parasomnie je typická pohybová aktivita ve stavu změněného vědomí, vnímání a úsudku. Mezi parasomnie se řadí např.: náměsíčnictví, děsy ve spánku nebo noční pomočování. Tyto choroby jsou vázány především na hluboký spánek (novější studie ukazují, že se mohou objevit i v jiných fázích) jsou charakteristické krátkou neúplnou probouzecí reakcí. Poruchy s pohyby ve spánku se projevují periodickými pohyby končetin, které se opakují přibližně každých 30 s, nejčastěji se pohybuje jen jedna končetina, pohyby jsou rychlé a rytmické a trvají přibližně 1 s. Pohyby jsou provázeny probouzecí reakcí. Typické onemocnění je syndrom neklidných nohou, vzácněji se onemocnění může objevovat i na rukou. Toto onemocnění může být vyvoláno třeba chudokrevností nebo poškozením nervů Spánkové poruchy v populaci Epidemiologické studie poukazují na nárůst poruch spánku napříč populací. Vzhledem k tomu, že jsou spánkové poruchy často civilizačního charakteru, není tento závěr nikterak překvapivý. 5 Uvádí se, že obstrukční spánkovou apnoe trpí % populace, chronickou insomnií %, syndromem neklidných nohou 5 15%. Dále se uvádí, že přibližně 40 % dospělých a 25 30% dětí má spánkové obtíže. Zhruba 25 % dospělých udává příležitostné poruchy spánku převážně charakteru insomnie. U malých dětí převažují výchovně podmíněné insomnie, v adolescenci bývá nejčastější zpožděné usínání. 8 Následující graf je výsledkem výzkumu National Ambulatory Medical Care Survey v USA. Na grafu je vyobrazena četnost diagnóz nespavosti, spánkové apanoe, narkolepsie, parasomnie a syndromu neklidných nohou z ambulantní praxe v průběhu let MORÁŇ, M., Interní medicína. Poruchy spánku. 009; 11(10): PRETL, M., Medicína po promoci. Diagnostika a léčba nejčastějších poruch spánku (5) NAMEN, A., M., a kol Chest Journal. Increased Physician-Reported Sleep Apnea: The National Ambulatory Medical Care Survey. 121(6)

15 Obrázek 1: graf nárůstu diagnóz spánkových poruch v USA 4.3 Následky nedostatku spánku Nekvalitnímu a nedostatečnému spánku či přímo spánkovým poruchám a jejich vlivu na zdravotní stav populace je věnována stále větší pozornost. Společným mechanismem většiny potíží je roztříštění nočního spánku, to je spojené s celkovými změnami fází a reakcemi při probouzení, jež ve svých důsledcích vedou ke zkrácení délky a snížení efektivity celého procesu. K regeneraci lidského organismu je nutně potřeba, aby byl spánek nepřerušovaný Krátkodobé Po nekvalitním spánku následuje ospalost, ta se projevuje zhoršenými rozumovými funkcemi, sníženou bdělostí a postřehem, může docházet také k poruchám nálady, přecitlivělosti a k častějším konfliktům v mezilidských vztazích. Neopomenutelným následkem je vyšší nehodovost, například podle některých studií je až 10% dopravních nehod způsobeno nedostatkem spánku. Nekvalitní spánek vede k hromadění chyb a k nárůstu nepozornosti Dlouhodobé Při dlouhodobém nedostatku spánku dochází v organismu k mnoha změnám, dochází k oploštění cirkadiánní rytmicity, ke změnám sekrece hormonů, ke změnám 9

16 hladiny glukózy, ke snížení syntézy bílkovin a mnoha dalším, které s sebou nesou zdravotní riziko. Poruchy spánku přispívají ke snížení imunity a celkově zpomalují proces uzdravování a hojení ran. Hormonální změny bývají příčinou častějšího výskytu diabetu a obezity, dalším častým důsledkem je i vysoký tlak. Člověk bývá náchylnější k tvorbě různých závislostí. Častý je vznik alkoholismu, dochází také k nadměrné konzumaci stimulačních látek (káva, energetické nápoje) a ke zneužívání léků. Vysoké riziko je i u vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Dlouhodobě sníženou kvalitou spánku či jeho nedostatkem se může vyvinout také depresivní porucha a mnohé další. 10, Optimální délka spánku Na zdraví má vliv i délka spánku. Nejnižší nemocnost a nejvyšší doba dožití je u jedinců s délkou spánku šest až osm hodin. Při délce spánku pod pět a nad devět hodin vzrůstá riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění, cévních mozkových příhod, cukrovky, nadváhy. 12 Dalším determinujícím faktorem je pohlaví ženy potřebují v průměru přibližně o hodinu více spánku než muži důvody spočívají v rozdílném hormonálním řízení. 8 Dále je důležité zmínit, že se délka spánku výrazně mění v průběhu života. Novorozenci spí přibližně hodin denně, lidé v produktivním věku spí přibližně 5 9 hodin, ve stáří se spánek zkracuje k 5 6 hodinám NEVŠÍMALOVÁ, S., Postgraduální medicína. Poruchy spánku a civilizační choroby. 2005(3) NEVŠÍMALOVÁ, S., Neurologie pro praxi. Vztah spánku a jeho poruch ke kvalitě života. 2006(2) NEVŠÍMALOVÁ, S., Sestra. Poruchy spánku příčiny, diagnostika a léčba. 2007(3)

17 4.5 Řízení spánku Zásadním regulátorem spánku a bdění je hormon melatonin produkovaný epifýzou (nadvěsek mozkový), jeho produkce je závislá na střídání denního světla a tmy. Přes den je jeho tvorba snížena, v noci však stoupá. Tvorba melatoninu s narůstajícím věkem klesá, a tudíž klesá i potřeba spánku. (Více v kapitole Melatonin spánkový hormon.) Spánková hygiena Spánková hygiena je přehled obecných doporučení jedincům, kteří mají problémy s nedostatečným a nekvalitním spánkem (usínáním, opakovaným probouzením a časným buzením. 14 Vzhledem k narůstajícímu počtu spánkových poruch jeví společnost větší zájem o prevenci, a proto je spánková medicína v poslední době často diskutovaným tématem. Dodržování spánkové hygieny může některé z poruch v počátečním stadiu úplně eliminovat obzvláště ty, které jsou spojeny s narušením cirkadiánních rytmů, a i jiné, které nejsou způsobeny jiným onemocněním organismu. Fakticky jdou body spánkové hygieny rozdělit do tří kategorií. První z nich je spojená s příjmem potravy a stimulačních látek, druhá je spojená s podporou rytmů a rituálů vztažených ke spánku a třetí je soubor doporučení týkající se přímo chování na v ložnici potažmo lůžku. 1. Nepít kávu, černý či zelený čaj, kolu nebo různé energetické nápoje od pozdního odpoledne (nejlépe 4 až 6 hodin před ulehnutím), omezit i jejich požívání přes den. 2. Vynechat večer těžká jídla, poslední jídlo zařadit 3 až 4 hodiny před ulehnutím. 3. Nepít večer alkohol. Alkohol zhoršuje kvalitu spánku. 4. Nekouřit, zvláště ne těsně před usnutím a v době nočních probuzení. Nikotin povzbuzuje organismus. 5. Po večeři neřešit důležité věci, které mohou vést k rozrušení. 13 ŠAFRÁNKOVÁ, A., NEJEDLÁ, M. Interní ošetřovatelství 2, 1. vydání. Praha: Grada Publisching, s. ISBN POMYKACZ, J., Praktické lékárenství. Insomnie.8(5).3. 11

18 6. Uléhat a vstávat každý den ve stejnou dobu /+ 15 minut. 7. Lehká procházka po večeři může zlepšit spánek. Naopak cvičení před ulehnutím (3 až 4 hodiny) již může spánek narušit. 8. Postel a ložnice se má používat pouze ke spánku a pohlavnímu životu, dobré je odstranit z ložnice televizi, nejíst v posteli, nečíst si ani neodpočívat jindy v průběhu dne. 9. Omezit pobyt v posteli na nezbytně nutnou dobu. Není dobré se v posteli zbytečně převalovat, postel neslouží k přemýšlení. 10. V místnosti na spaní minimalizovat hluk a světlo a zajistit teplotu optimálně v rozmezí 18 až 20 stupňů Celsia. 3 12

19 5. Faktory ovlivňující kvalitu spánku Faktorů ovlivňujících kvalitu spánku je mnoho, skoro by se dalo říci, že je zázrak, že se v dnešní překotné době vůbec vyspíme. 5.1 Fyziologicko-biologické faktory věk biorytmy zdravotní stav výživa a hydratace 5.2 Psychicko-duchovní faktory stres úzkost, strach, obavy ztráta smyslu života hádky málo činnosti napínavé televizní pořady 5.3 Sociálně-kulturní faktory nenaplnění role mezilidské vztahy finanční problémy rodinné zázemí neadekvátní aspirace, velká ctižádost, snaha o prestiž narušená socializace, deprivace u dětí, emigrace, práce v zahraničí 13

20 5.4 Faktory životního prostředí ložnice světlo hluk teplota a vlhkost vzduchu vzduch, biologické nečistoty, VOC, odéry elektromagnetická pole aeroionty TRACHTOVÁ, E., a kol., Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu. 185 s. ISBN-10:

21 6. Světlo Hlavním zdrojem světla v každém interiéru je světlo sluneční, což je v širším slova smyslu veškeré elektromagnetické záření, které vydává Slunce. Toto záření je pak filtrováno pozemskou atmosférou a na povrch dopadá již jen jeho část. Lidské oko je pak schopné rozeznat jen elektromagnetické záření o vlnové délce nm, jež je obvykle nazýváno viditelným světlem. Vedle spektra viditelného světla se nachází ultrafialové záření (UV) o vlnové délce menší než 400 nm, které se projevuje zvýšením pigmentace pokožky a infračervené záření (IR), o vlnové délce větší než 750 nm, které je vnímáno receptory v pokožce jako teplo. Od vlnové délky se pak odvíjí barva světla, světlo přicházející ze slunce je však vnímáno jako světlo bezbarvé nebo bílé, to vzniká výsledným spojením všech vlnových délek. Přirozené osvětlení není v průběhu dne a roku stejné, mění se jeho intenzita, svítivost i teplota chromatičnosti. Dalším zdrojem světla v interiéru je světlo umělé, které vzniká přímo v interiéru. Pro ložnice je doporučováno mít několik druhů osvětlení, respektive několik stupňů a to platí i pro celý obývaný interiér. (Viz podkapitola Vhodné osvětlení do obývaného prostoru.) Zdroje umělého osvětlení se od sebe vzájemně dost liší a liší se i svým vlivem na lidský organismus. Pro člověka je samozřejmě nejpřijatelnější takové umělé osvětlení, které je nejblíže osvětlení přirozenému. 16 Umělé osvětlení také v nočních hodinách do interiéru velmi často vstupuje z exteriéru v nočních hodinách. Ať už vezmeme v úvahu pouliční lampy, osvětlení výloh, vývěsní štíty různých podniků nebo obchodní a kancelářské budovy svítící po celou noc. Světelná záře z některých velkoměst je vidět na stovky kilometrů daleko. Souhrnně je světelné znečištění nazýváno světelným smogem a podle některých odborníků je považováno za jedno z nejrychleji rostoucích a nejrozšířenějších znečištění životního prostředí vůbec. ( Podle zprávy The First World Atlas of the Artificial Night Sky Brightness o globálním světelném znečištění, zveřejněné ve svazku 328, 3. vydání (2001) časopisu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society, dvě třetiny obyvatel USA a další než polovina evropské populace již ztratily schopnost vidět Mléčnou dráhu pouhým okem. Navíc 63% světové populace a 99% obyvatel Evropské unie a Spojených států (kromě Aljašky a Havaje) žije v oblastech, kde je noční obloha světlejší, než je hranice stavu lehkého znečištění, jež 16 LIBRA, M., ŠTĚRBA, J., BLÁHOVÁ I., Světlo :Fyzikální podstata světla. [online] citováno 7. dubna Dostupné na World Wide Web: < /> 15

22 byla stanovena Mezinárodní astronomickou unií jako jas, který nepřesahuje jas přirozené oblohy o více jak 10%, přičemž za bernou je považována jen obloha 45 a více stupňů nad obzorem.) Neopomenutelným faktem je, že z neustále zvětšující se skupiny vědeckých výzkumů vyplývá, že světelné znečištění může mít dlouhodobě nepříznivé účinky jednak na zdraví člověka, jednak na celou přírodu Vybrané zdroje osvětlení podle teploty chromatičnosti Světlo o určité teplotě chromatičnosti má barvu tepelného záření vydávaného černým tělesem, zahřátým na tuto teplotu. Teplota chromatičnosti má velký estetický vliv zejména na vnímání prostředí a na duševní rozpoložení při dané barevné teplotě. Pro chvíle odpočinku se více hodí nižší teploty, naopak k práci teploty vyšší. Jednotkou teploty chromatičnosti je kelvin (K). Příklady teploty chromatičnosti Obrázek 2: Teplota chromatičnosti 1200 K: svíčka 2700 K: klasická wolframová žárovka 3200 K: halogenová žárovka K: LED žárovka teplá bílá K: východ a západ slunce K: zářivka, fluorescenční žárovka 5000 K: obvyklé denní světlo 5780 K: povrchová teplota slunce 6000 K: jasné polední světlo 6500 K: standardizované denní světlo K: LED žárovka a zářivka studená bílá 8000 K: oblačno, mlhavo (mraky zabarvují světlo do modra) K: silně zamračená obloha nebo jen modré nebe bez Slunce Uvedené příklady jsou pouze orientační. 18,19 17 CHEPESIUK, R., Environmental Health Perspectives. Missing the Dark: Health Effects of Light Polution.117(1): A20 A Barevná teplota světla. [online] citováno 9. března Dostupné na World Wide Web: < /> 19 Vlastnosti studiovýcg světel. [online] citováno 9. března 2013 Dostupné na World Wide Web: <httphttp:// /> 16

23 6.2 Vliv světla na kvalitu spánku Úvodem je třeba zmínit, že kvalitu spánku neovlivňuje jen osvětlení v ložnici, ale i osvětlení, jemuž je člověk vystaven během dne. Studium vlivu světla na kvalitu spánku je značně komplikované, protože je těžké najít jedince, kteří žijí ve srovnatelných světelných podmínkách. Nároky na osvětlení se také značně mění s věkem člověka a to, co může být mladými lidmi vnímáno jako bezproblémové, může seniorům značně (i když nevědomě) ztížit spánek. Proto je nutné při navrhování všech druhů osvětlení (umělého, denního i sdruženého) nemyslet jen na vlastní podmínky vidění pro dané zrakové úkony podle příslušné normy, ale i celkově vyhodnotit vliv všech druhů osvětlení na člověka, v závislosti na denních i ročních změnách. Teprve pak může vzniknout optimální prostředí pro spánek a i pro život Melatonin Na řízení biorytmů v organismu má hlavní vliv podvěsek mozkový a hormon melatonin, jenž je jím produkován. Produkce melatoninu je závislá na světle, přesněji řečeno na jeho absenci. Aparát, synchronizující cirkadiánní rytmy s denním a ročním chodem osvětlení, přijímá gangliovými buňkami v sítnici informace o aktuálním stavu osvětlení a podle toho dále řídí ostatní hormonální produkci. (V lidském oku se nacházejí tři typy světlocitlivých buněk tyčinky pro noční vidění, čípky pro denní vidění a gangliové buňky. Rozsah barevného spektra, které je člověk schopen svým okem vnímat, je v rozmezí 380 nm až 760 nm, přičemž čípky mají maximum své citlivosti zhruba na 555 nm (světle zelená), tyčinky zhruba 507 nm (tmavě zelená) a gangliové buňky zhruba 464 nm (modrá). Tato funkce gangliových buněk byla objevena teprve nedávno objev byl přednesen na konferenci v německém Cologne v roce Od tyčinek a čípků se liší hned v několika směrech například tak, že barvivo, které obsahují, je jiné, než u tyčinek a čípků (rhodopsin) a bylo pojmenováno melanopsin.) Melatonin však neřídí jen produkci ostatních hormonů, ale je také nejúčinnějším antioxidantem zabraňujícím stárnutí a nádorovému bujení. Jednoduše řečeno tento nezobrazující zrakový aparát má za funkci rozlišovat den od noci. 20 K tvorbě melatoninu je nutná tma, nejlépe nepřerušovaná. Posvítíme-li v blízkosti spícího člověka, zastaví se produkce melatoninu až na dvě hodiny. Pokud 20 HOLLAN, J., Vliv světla a osvětlení na člověka. [online] citováno 1. dubna Dostupné na World Wide Web: < 17

24 se takové příhody stávají nahodile, neděje se nic vážného, nicméně dlouhodobé rušení tvorby melatoninu se pravděpodobně může projevit i vznikem rakoviny. 17 Typickým příkladem jedinců s narušeným melatoninovým režimem jsou lidé pracující ve směnném provozu. Zvýšená pozornost je v poslední době věnována zdravotním sestrám ve směnném provozu a výskytu rakoviny prsu v této referenční skupině. Dánští vědci jsou prozatím opatrní a k výsledkům studií přistupují spíše skepticky. V roce 2008 byl publikován souhrnný přehled několika studií. Závěr, k němuž dospěli, je následovný (většina studií pozorovala zdravotní sestry, pár se zaměřilo i na jiná odvětví): Ze třinácti studí, osm hlásilo relativní riziko vzniku rakoviny prsu, tři rakoviny prostaty, tři rakoviny tlustého střeva, čtyři všechny zmíněné rakoviny. Většina studií měla hrubé informace o směnné práci, čtyři ze studií přitom nevycházely z individuálních informací o expozici, ale spoléhaly na pravděpodobnostní data expozice v rámci posuzované skupiny. Žádná ze studií neanalyzovala riziko vzniku rakoviny ve vztahu k počtu odpracovaných nočních směn, většina se naopak vztahovala k počtu let odpracovaných ve směnném provozu. Velký problém je, že prezentace výsledků nebyla vždy úplná. Z výzkumů tedy zatím vyplývá jen to, že existují náznaky dlouhodobého účinku směnných prací (více než roků), ale počet studií, které by tyto hypotézy potvrdily komplexními statistickými údaji, je zatím malý. Kromě toho se všechny studie týkaly jen zdravotnického personálu (přesněji řečeno zdravotních sester a bratrů) a odhady rizika byly jen mírně zvýšené. Za této situace jsou výsledky velmi citlivé na interpretaci. 21 Dále byly samozřejmě prováděny také pokusy na zvířatech. Bylo zkoumáno nádorové bujení u krys. Krysy byly rozděleny do dvou skupin, jedna měla normální světelný režim a druhá byla vystavena nepřetržitému osvětlení. Bylo zjištěno nejen, že u trvale osvětlované skupiny dochází k rychlejšímu projevu rakoviny a růstu nádorů, ale že tento zrychlený růst probíhá stejně za intenzity osvětlení 300 lx jako za osvětlení 0,25 lx. Otázkou tedy je, jaká intenzita nočního svícení je již zhoubná a jaká nikoliv. 17 Výzkum rakoviny ve vztahu k směnné práci zatím není jednoznačně rozhodnut, ale dosavadní výsledky stačily na to, aby práce na směny byla v roce 2007 zařazena na 21 KOLSTAD, H., A., Scandinavian Journal of Work, Environment & Health. Nightshift work and risk of breast cancer and other cancers a critical review of the epidemiologic evidence. 2008;34(1)

25 seznam Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) a je klasifikována jako pravděpodobný lidský karcinogen. Někteří vědci se domnívají, že na tento krok bylo příliš brzy Modré vs. červené světlo Fotosenzitivní gangliové buňky v sítnici oka jsou nejcitlivější na modré světlo, jeho přítomnost radikálně brzdí tvorbu melatoninu, z čehož vyplývá i fakt, že modré světlo je nejefektivnější při stimulaci cirkadiánních rytmů (v kombinaci s vhodnou intenzitou světla, načasováním, prostorovou distribucí a délkou trvání). Výzkumný tým z Harvardské univerzity v roce 2012 provedl experiment srovnávající účinky 6,5 trvajícího modrého a zeleného světla (stejné intenzity). Modré světlo potlačilo tvorbu melatoninu na dvakrát delší dobu než světlo zelené a posunulo cirkadiánní rytmus o dvakrát delší dobu. (3 hodiny vs. 1,5 hodiny). Naopak červené světlo má nejméně energie přesunout cirkadiánní rytmus a potlačit melatonin. V tlumené podobě je tedy vhodné jako noční osvětlení do ložnic. 22 Centrum pro výzkum osvětlení Lighting Research Center, součást Rensselaerova polytechnického institutu v New Yorku, provádělo průzkum možných léčebných účinků modrého světla. Jako cílovou skupinu si vybrali skupinu složenou ze seniorů a seniorů trpící Alzheimerovou chorobou (dále jen AD). Protože ve vědeckých kruzích se již delší dobu předpokládalo, že poruchy spánku u seniorů (a obzvláště u seniorů trpících AD) jsou důsledkem narušení cirkadiánních rytmů. Během čtyřtýdenního experimentu v kvalifikovaném ošetřovatelském zařízení ve státě New York, byli senioři vystaveni stolnímu osvětlení LED každý den od 16:30 do 18:30. Pozorovaní byli rozděleni do dvou skupin (v obou se vyskytovali jedinci s AD). Jedna ze skupin byla v prvních dvou týdnech vystavena působení modrého LED osvětlení a druhá skupina červenému LED osvětlení (kontrola nutná kvůli placebo efektu). Během druhých dvou týdnů se skupiny vyměnily. 22 Harvard Health Letter. Blue light has a dark side (5). [online] citováno 1. dubna 2013.Dostupné na World Wide Web: < -light-has-a-dark-side.htm> 19

26 Výzkumný tým analyzoval procento času, které zkoumaní jedinci prospali mezi půlnocí a šestou hodinou ranní. Studie ukázala statisticky významné prodloužení spánku ve všech případech. V průměru jedinci netrpící AD prospali 90% zkoumané doby po expozici modrým osvětlením a jen 67% doby po expozici červeným osvětlením. Jedinci trpící AD v průměru prospali 67% zkoumané doby po expozici modrým osvětlením a 54% doby po expozici červeným osvětlením. Prudší prodloužení doby spánku v reakci na modré osvětlení bylo u zdravých seniorů předpokládáno, jedinci trpící AD mají obvykle výrazně roztříštěnější spánek. 23 Obrázek 3 Procentuální podíl nočního spánku po vystavení červenému a modrému světlu dohromady pro jedince netrpící AD a trpící AD 6.3 Vhodné osvětlení do obytného interiéru Ochránit interiér před škodlivým světlem ve večerních potažmo nočních hodinách v sobě zahrnuje tři rozličné oblasti: Zaprvé je nutné zajistit dostatečné osvětlení, když je člověk vzhůru, za druhé je potřeba zajistit dostatečnou tmu pro spánek, za třetí je třeba zabránit vniknutí nežádoucího osvětlení z exteriéru. 23 FIGUEIRO, M., G., LD+A. The Bright Side of Blue Light (5)

27 Jak již bylo řečeno, aparát rozlišující den od noci nejcitlivěji reaguje na modré světlo. Z nočního osvětlení stačí tedy vyloučit krátké vlnové délky fialové, modré a část zeleného spektra. V případě nutnosti rozeznávat např. odstíny modré barvy je možné přidat svícení bílým světlem (nebo přidat modrou složku), ale jen na nezbytně velkou plochu a jen po nezbytně dlouhou dobu. Noční metabolismus není při krátkodobém jednosměrném osvětlení narušen. Osvětlení bílým světlem v noci by nemělo přesáhnout intenzitu 0,25 lx, v případech, kdy ostatní nemodré osvětlení v interiéru nepřesáhne více než několik lx, nevadí ani osvětlení o intenzitě 1 lx. Světla s vlnovou délkou nad 550 nanometrů může při nočním svícení dopadat až 10 lx bez narušení nočního metabolismu. Přijatelné osvětlení při spánku nepřesahuje intenzitu 0,01 lx. V případě potřeby osvětlení pro noční orientaci v interiéru je vhodné použít bílé světlo, nebo dokonce i lehce namodralé. Aparát zajišťující noční vidění je citlivý na krátké vlnové délky, a tudíž stačí světlo mnohem menší intenzity než případě světla žlutého či červeného. Dalším faktem je, že při osvětlení o takto nízké intenzitě proniká přes zavřená víčka do očí převážně červené spektrum světla, a to navíc v tak malém množství, že se v podstatě nedá zaregistrovat. Poslední důležitou věcí je eliminovat vstup nežádoucího vnějšího světla, a naopak umožnit vstup světlu žádoucímu. V místech, kde buď není veřejné osvětlení, nebo se večer zhasíná, samozřejmě není co řešit. Ve velkých městech se obvykle sahá po různých roletách nebo žaluziích, což dostatečně ochrání před nočním světlem, na druhou stranu to ráno zabrání postupnému fyziologickému probouzení organismu. V tomto případě je vhodné nainstalovat samočinné zařízení, které se večer zavře (buď automaticky, nebo ručně), ale ráno se samo otevře HOLLAN, J. Ve zdravém domě zdravou noc. [online] citováno 19. března Dostupné na World Wide Web: < amper.ped.muni.cz/jenik/domy/svetlo.htm> 21

28 7. Hluk Zvuk je mechanické vlnění pružného prostředí v kmitočtovém rozsahu vnímaném lidským sluchem. Jokl (2002) uvádí: Akustické (zvukové) mikroklima je složka prostředí tvořená akustickými toky v ovzduší, které působí na subjekt a spoluvytvářejí tak jeho celkový stav. Zvuk je každý akustický tok. Zvuk, který nepříznivě ovlivňuje pohodu člověka (ruší klid, obtěžuje, nebo dokonce ohrožuje zdraví nebo brání požadovanému příjmu zvuku), je hluk. Jednotka pro měření akustického je decibel db(a). Hluk se může šířit od zdroje buď pouze vzduchem, nebo je přenášen různými konstrukcemi a poté teprve vzduchem do sluchu člověka. Přílišný hluk je jednou z nejčastějších, ne-li nejčastější příčinou stížností populací žijící ve velkých městech. U sluchu, více než u ostatních smyslů, je třeba zdůraznit, že všechny sluchové vjemy jsou smyslově zpracovávány, navzdory neuvědomování si jejich přítomnosti. 25 V průběhu posledních třiceti let se výzkum vlivu hluku na spánek se soustřeďuje na různé situace a prostředí, a proto i jeho výsledky jsou značně variabilní. Některé základní otázky: zda hluk ve venkovním prostředí má dlouhodobě škodlivý dopad na zdraví a kvalitu života, a pokud ano, jak se tento dopad projevuje na kvalitě spánku, však stále nejsou zodpovězeny Zdroje hluku a přípustné limity Zdroje hluku v interiéru jde obecně rozdělit na ty, co přicházejí z exteriéru a na ty co vznikají přímo v interiéru. Největší zdroj hluku pronikající z exteriéru je doprava, dále pak hluk ze sousedství průmysl, zábavní podniky, sousedi a technická zařízení v budově a nakonec některé meteorologické jevy (vichřice, bouřky, silný déšť ). Zdrojem hluku v interiéru je člověk sám, produkuje hluk při práci či při hře na hudební nástroj nebo hluk vzniká během spuštění různých přístrojů, ať už jako primární funkce přístroje (televize, rozhlas) nebo sekundárně (ventilátor od počítače, vysavač). 25 JOKL, M., Zdravé obytné a pracovní prostředí. Praha. Nakladatelství Academia. 261s. ISBN: STANSFELD, S., A., MATHESON, M., P.,2003. British Medical Bulletin. Noise polution non auditory effects on health. 2003(68)

29 Přípustné limity hodnoty hluku uvnitř staveb pro bydlení a staveb občanského vybavení se vyjadřují dvěma veličinami, za prvé je to nejvyšší ekvivalentní hladina akustického tlaku, za druhé maximální hladina akustického tlaku. Jokl (2002) uvádí: Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku db (A) uvnitř staveb k bydlení a občanské vybavenosti se stanoví pro hluky pronikající zvenčí součtem základní hladiny akustického tlaku 49 db (A) a korekcí dle využití prostoru a denní doby. Pro obytné místnosti, tedy i pro ložnice je v době mezi 6:00 22:00 korekce nulová, v době nočního klidu činí korekce -10 db (A). Jokl (2002) uvádí: Nejvýše přípustná maximální hladina akustického tlaku db (A) uvnitř staveb pro bydlení a staveb občanského vybavení se stanoví pro hluky šířící se ze zdrojů uvnitř budovy součtem 40 db (A) a korekcí dle využití prostoru a denní doby. Korekce je v tomto případě stejná jako v předchozím případě Vliv hluku na kvalitu spánku Hluk narušuje spánek úměrně své intenzitě, toto narušení se jednak projevuje rychlejšími změnami fází spánku, jednak častějším probouzením. Vlivem častého rušení během spánku dochází k adaptaci na hluk. Avšak jedna laboratorní studie trvající čtrnáct dní při maximální expozici hluku nezaznamenala u pozorovaných subjektů ani náznak adaptace. Z čehož lze soudit, že adaptace na hluk je skutečně dlouhodobou záležitostí. Podle studie britských vědců k poruchám spánku pravděpodobně dojde, pokud existuje více než 50 hlukových vyrušení během noci o úrovni hluku 50 dba a více. Studie dále tvrdí, že existuje malá souvislost mezi hladinou venkovního hluku a poruchami spánku. Studie úřadu pro civilní letectví v oblasti v okolí Heathrow a Gatwick zjistila nárůst spánkových poruch souvisejících s hlukem, výskyt ostatních spánkových poruch byl v normálu. Ve studii byla studována populace bydlící v blízkosti čtyř britských letišť, poruchy spánku byly vztahovány k široké škále zvuků vznikajících na letištích po více než patnáct po sobě jdoucích nocích. Ačkoliv byl zaznamenán silný vztah mezi hodnotami naměřenými pomocí EEG a osobními výpověďmi o problémech, žádné z probuzení nebylo v souvislosti s hlukem letadel (při expozici 82 db(a) a menší), i když je pravděpodobné, že u zkoumané populace již došlo 23

30 k adaptaci, u této studie je také pravděpodobné, že bude blíže reálnému životu než studie laboratorní. Expozice hluku může během spánku zvýšit krevní tlak, srdeční frekvenci a pohyby těla. Studie o hluku ukazují, že pokud v interiéru snížíme hladinu hluku, prodlouží se délka REM i NREM spánku. Zvýšená hladina hluku však ruší více REM spánek. Je tedy možné soudit, že sice existuje jakási adaptace na hluk v době spánku, ke kompletní adaptaci však nedochází a to je zejména patrné na frekvenci srdečního pulsu. Existují důkazy z laboratorních studií, že expozice nočnímu hluku snižuje výkon. Může zhoršovat proces vybavování z paměti, ovlivňuje selektivitu paměti a vůbec výběr strategie pro plnění úkolů. Dále noční hluk snižuje ochotu pomáhat ostatním lidem, zvyšuje agresivitu a snižuje schopnost rozlišovat relevanci sociálních podnětů při plnění úkolů Vhodné odhlučnění ložnice V první řadě je nutné vzít v potaz umístění ložnice vůči ostatním místnostem v obývaném prostoru, ten by měl být v základu dělen na společenskou a klidovou zónu, ložnice by se měla samozřejmě nacházet v zóně klidové. Dále je také vhodné zvolit orientaci směrem do dvora či do zahrady, pokud je v těsné blízkosti domu exponovaná silnice. 27 Způsobů jak se bránit hluku v interiéru je celá řada, počínaje protihlukovými okny přes akustické podhledy, konče předsazenými stěnami ze zvuk pohlcujících materiálů. Zapomenout se však nesmí na to, že dokonale odhlučněný interiér také není vhodný, mrtvolné ticho je nepřirozeně a má negativní dopad na psychiku. Ticho, které je vnímané jako příjemné, odpovídá hladině akustického tlaku zhruba 30 db (A) PROKOPOVÁ, H., PIDROVÁ, V., 2008, Ložnice design, styl, odpočinek, spánek. Era.149s. ISBN: VÁGNEROVÁ, M.. Základy akustiky. [online] citováno 17. dubna Dostupné na World Wide Web: < 24

31 8. Tepelně vlhkostní mikroklima Jokl (2002) uvádí: Tepelně-vlhkostní pohodu prostředí vytvářejí tepelné a vlhkostní toky v interiéru, které působí na člověka a spoluvytvářejí tak jeho celkový stav. Blízkost střechy a často i stísněný prostor, různé zdroje tepla a vodní páry mohou být příčinou narušení tepelně vlhkostní pohody v interiéru, zvláště není-li věnována dostatečná pozornost zateplení a větrání. 8.1 Teplota Zásadní vliv na teplotu v interiéru, a tedy i v ložnici mají samozřejmě venkovní klimatické podmínky, přenáší se do interiéru obvodovým pláštěm budovy, a to především skrz okna. K udržení konstantní tělesné teploty je nutná tepelná rovnováha mezi organismem člověka a okolím, což znamená, že teplo, které člověk vyrobí, musí být odvedeno do jeho okolí a v případě, že je do okolí odvedeno více tepla (v důsledku chladného okolního prostředí), dochází k porušení rovnováhy a následuje pocit chladu. V opačném případě okolní prostředí není schopné teplo odebrat, a tudíž následuje pocit horka. Tepelné rovnováhy je lidský organismus schopný znovu nabýt pouze v teplém prostředí, reaguje pocením tělo se ochlazuje o výparné skupenské teplo. V případě studeného prostředí dochází k podchlazení organismu, které je provázeno poklesem tělesné teploty. Dalším důležitým měřítkem je radiační pohoda. Člověk je od nepaměti uzpůsoben k příjmu tepla z okolí ve formě radiace (sluneční radiace) a odevzdávat teplo do okolí konvekcí, tuto podmínku vyjadřuje součinitel radiační pohody (Radiant Comfort Coefficient RCC), podle nějž poměr radiace ku konvekci musí být větší nebo roven jedné. Z této podmínky je možné stanovit další základní hygienický požadavek, a to přípustný rozdíl mezi teplotou vzduchu a teplotou stěn

32 8.2 Vlhkost Obsah vzdušné vlhkosti v interiéru je opět závislý na stavu v exteriéru. Za nízkých teplot voda ve vzduchu kondenzuje nebo mrzne a padá k zemi, důsledkem toho je pak přivedený vzduch ohřátý na vnitřní teplotu suchý (relativní vlhkost klesá i pod 20%). Naopak teplý vzduch je schopný pojmout velké množství vody a po převedení do interiéru a ochlazení je téměř nasycen. Uvádí se, že při nízké relativní vlhkosti (pod 40%) vysychají sliznice dýchacích cest a tím je organismus oslaben proti vnikání mikrobů, aerosolů a alergenů. Při poklesu pod 20% je organismus vystaven nefyziologickému prostředí a i zdraví jedinci jsou ve vážném ohrožení. 29 Při vysoké relativní vlhkosti (nad 70%) vzniká možnost vzdušného šíření plísní a množení roztočů, což může vést k bolestem hlavy, zvracení, nervovým obtížím atp. Závažnost těchto potíží stoupá přímo úměrně se zvyšující se relativní vlhkostí Vliv teplotních změn na kvalitu spánku Člověk je řazen mezi homoiotermní organismy, což znamená, že ke svému přežití potřebuje stálou teplotu jádra tedy dutiny břišní, hrudní a lebeční. Člověk je schopen termoregulace, ačkoliv jeho periferie (kůže, podkoží, svaly) se chovají do jisté míry poikilotermně tedy částečně přebírají teplotu okolního prostředí a tím zamezují velkým tepelným ztrátám. Teplota jádra je regulována mozkem, centrum termoregulace se nachází v hypotalamu, jenž je umístěn asi uprostřed na pomyslné spojnici ušních otvorů. Jádro je schopno uchovat si svou teplotu nebo ji podle potřeby uvolňovat přes periferie. Během NREM spánku se snižuje jak tělesná teplota, tak i teplota mozku, čím delší je NREM spánek, tím je pokles rapidnější. Během REM spánku naopak teplota vzrůstá. Ovládání tělesné teploty a teploty mozku je těsně spjato s regulací spánku. Nedávná nizozemská studie ukazuje, že teplota hraje zásadní roli ve vlivu na roztříštěnost spánku. Laboratorní studie, spočívala v pozorování pokusných jedinců, oblečených ve speciálních termo-oblecích, pomocí nichž byli vědci schopni komplexně regulovat teplotu pokožky, aniž by snížili teplotu jádra. 29 HRAZDILOVÁ, M Zdravé bydlení. Sbornik z konference Pasivni domy, Brno

33 Změny, které nastaly, byly velmi výrazné. Nedocházelo k tak častému nočnímu buzení a procentuálně se prodloužila 3. a 4. NREM fáze. Účinky byly nejvýraznější u starších lidí a lidí trpících nespavostí. Pokles teploty pokožky o 0,4 C způsobil pokles pravděpodobnosti i na předčasné ranní buzení. Nizozemští vědci dále zjistili, že lidé trpící narkolepsií mívají vyšší teplotu pokožky v bdělém stavu i v době spánku. Další závěry vyplývající se studie se týkaly termoregulační schopnosti člověka v různých fázích. V průběhu fáze REM byla termoregulace dobře zachována. Ve fázích NREM3 a NREM4, tedy v hlubokém spánku, byla termoregulace méně efektivní. Přílišné teplo nebo přílišný chlad způsobovaly časté buzení. Nejvíc se zkrátil REM spánek, znatelně se zkrátily i fáze hlubokého spánku. Zvýšené teplo před ulehnutím prodloužilo zejména hluboký spánek Vliv vlhkého tepla na kvalitu spánku Je známo, že vlhkost vzduchu značně ovlivňuje vnímání tepla. Ve většině studií o vlivu teploty na spánek byla relativní vzdušná vlhkost udržována mezi %. Ve studii, kterou prováděl tým z japonské univerzity Dokkyo, bylo sedm zdravých jedinců mužského pohlaví s průměrným věkem 22,7 ± 1,63 podrobeno experimentům za změny pokojové a relativní vlhkosti vzduchu. Prostřídaly se celkem čtyři různé podmínky: pokojová teplota 29 C a relativní vlhkost 50%, 29 C a 75%, 35 C 50%, 35 C a 75%. Dobrovolníci na sobě měli jen spodní prádlo, doba spánku byla stanovena od 23:00 do 07:00. Jedinci spali na posteli, která byla pokryta 100% bavlněným prostěradlem. Během noci byli podrobeni polysomnografickému vyšetření, dále byla kontrolována rektální teplota a teplota pokožky. Největší rozdíl spánkových parametrů vůči ostatním parametrům prostředí byl zaznamenán ve stavu 35 C/75%. Fáze REM a NREM3 se výrazně zkrátila, rektální teplota oproti ostatním stavům byla vyšší (teplota pokožky byla zvýšená ve všech případech). Organismus byl za těchto podmínek více nabuzený a fáze bdělosti byly během noci delší. (Výrazně i oproti fázi 35 C/50%) RAYMAN, R., J., SWAAB, D.F., VAN SOMEREN, E., J., Brain. Skin deep: enhanced sleep depth by cutaneous temperature manipulation (1) OKAMOTO-MIZUNO, K., 1999, Sleep. Effects of humid heat exposure on human sleep stages and body temperature. 1999/