ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S. Cenová diskriminace a její aplikace v praxi

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S. Cenová diskriminace a její aplikace v praxi"

Transkript

1 ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S. Studijní program: N6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208T139 Globální podnikání a marketing Cenová diskriminace a její aplikace v praxi Bc. Petra TEHNIKOVÁ Vedoucí práce: doc. Ing. Bronislava Hořejší, CSc.

2 Tento list vyjměte a nahraďte zadáním diplomové práce

3 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). V Mladé Boleslavi dne

4 Děkuji doc. Ing. Bronislavě Hořejší, CSc. za odborné vedení diplomové práce, poskytování rad a informačních podkladů. Děkuji také celé své rodině, zejména otci Petru Tehnikovi a matce Libuši Tehnikové za bezmeznou trpělivost a podporu během celého mého studia. 4

5 Obsah Seznam použitých zkratek a symbolů... 7 Úvod Charakteristické rysy monopolu a příčiny jeho vzniku Optimální výstup monopolu Stanovení ceny monopolem Tvorba cen přirážkou Zisk monopolu Alokační efektivnost monopolu Regulace monopolu Cenová diskriminace Perfektní cenová diskriminace Two-part tariffs Cenová diskriminace množstevními slevami a blokovými tarify Multiproduct pricing Commodity bundling Tie-in sales Nedokonalé informace a rozdělení trhu Horizontální a vertikální diferenciace produktů Horizontální diferenciace produktů Vertikální diferenciace produktů Cenová diskriminace v čase Cenová diskriminace ve špičkách Skladovatelné statky Neskladovatelné statky Hospodářská soutěž a monopol Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Dohody narušující hospodářskou soutěž Dominantní postavení na trhu Spojování soutěžitelů Statistiky z oblasti hospodářské soutěže Konkrétní případy řešené ÚOHS

6 4 Marketingové cenové strategie ve vztahu k cenové diskriminaci Vnitřní faktory ovlivňující tvorbu cen Maximalizace zisku Maximální tržní podíl Vedoucí postavení v kvalitě výrobku Náklady Přežití a další cíle Vnější faktory ovlivňující tvorbu cen Typ trhu Cenová elasticita poptávky Metody stanovení ceny Strategie vysokých zaváděcích cen a penetrace trhu Strategie cenové tvorby pro produktový mix Segmentované ceny Strategie slev a srážek Cenová diskriminace ve Škoda Auto, a.s Závěr Seznam literatury Seznam obrázků a tabulek

7 Seznam použitých zkratek a symbolů AC AR AVC D d D1 HS K LRAC m MC MR P Průměrné náklady Průměrné příjmy Průměrné variabilní náklady Tržní poptávka Individuální poptávka Znehodnocení kapitálu Hospodářská soutěž Zásoba oběžného kapitálu Dlouhodobé průměrné náklady Zisková přirážka Mezní (marginální) náklady Mezní (marginální) příjmy cena P* Rovnovážná tržní cena q Množství q* Optimální množství Q* Rovnovážné tržní množství T TC TR s SRAC ÚOHS ZDP Daň Celkové náklady Celkové příjmy slušná míra výnosu Krátkodobé průměrné náklady Zisk Pí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Zneužití dominantního postavení 7

8 Úvod Cílem této diplomové práce je srovnání teoretického konceptu cenové diskriminace s možnostmi jejího využití v praxi. Zprvu je pozornost věnována základním charakteristikám modelu monopolu z pohledu mikroekonomické teorie. V první kapitole jsou popsány charakteristické rysy monopolu a za jakých předpokladů může monopol vzniknout. Již v této části se setkáváme s rozporem praxí, protože dle mikroekonomické teorie je monopolem jediný výrobce na trhu, ale ve skutečnosti tento případ nenastává příliš často. V druhé kapitole jsou popisovány jednotlivé formy cenové diskriminace na základě teoretických pramenů a jsou členěny dle jednotlivých jejich typů. V klasických učebnicích mikroekonomie jsou děleny na tři stupně a poté jsou zmiňovány další typy v podobě cenové diskriminace v čase a ve špičkách. Z tohoto konceptu bylo upuštěno z důvodu rozmanitosti forem cenové diskriminace, a také proto, že jednotliví autoři se v tomto členěni v některých případech ne zcela shodují. Ke konkrétním formám cenové diskriminace budou uvedeny nejen grafy, ale i praktické příklady, aby bylo pochopení teoretického konceptu snazší. Ve třetí kapitole bude nastíněn vztah mezi monopolem, cenovou diskriminací a hospodářskou soutěží. Tato kapitola definuje, jakým způsobem Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dohlíží na soutěž na trhu, jaké skutky jsou pro subjekty na trhu zakázané a jakým způsobem Úřad sjednává pořádek při porušení zákona na Ochranu Hospodářské soutěže. Jsou zde uvedeny konkrétní případy snahy omezit hospodářskou soutěž na trhu, snaha o znemožnění vstupu na trh nebo jiné aktivity zneužívající dominantní postavení na trhu. Čtvrtá a také stěžejní kapitola práce popisuje jakým způsobem a na základě jakých kritérií je tvořena cena marketingovými specialisty. Jsou vybrány takové metody, na které by bylo možno aplikovat cenovou diskriminaci. Je zkoumáno, zda zde je prostor pro její užití a za jakých podmínek by aplikace cenové diskriminace měla smysl. U každé marketingové strategie tvorby cen je uveden teoretický koncept z pohledu marketingu, praktický příklad aplikace této strategie a porovnání marketingové strategie s mikroekonomickou teorií cenové diskriminace se stanoviskem, zda cenovou diskriminaci lze aplikovat či nikoli. 8

9 Poslední kapitola je věnována analýze programu firmy Škoda Auto, a.s., který poskytuje svým zaměstnancům vozidla za jinou cenu než svým zákazníkům. Je zde uveden princip tohoto programu a je zkoumáno, jestli tímto firma cenovou diskriminaci využívá. 9

10 1 Charakteristické rysy monopolu a příčiny jeho vzniku Monopol je spolu s oligopolem a monopolistickou konkurencí jedním ze tří typů nedokonale konkurenční tržní struktury. Monopol se vyznačuje obecně tak, že je na trhu alespoň jeden prodávající nebo kupující, který může ovlivnit tržní cenu. Vycházejme tedy ze situace, že monopol je na straně výrobce, který poskytuje své statky a služby dokonale konkurenčnímu kupujících a ti nejsou schopni žádným způsobem ovlivnit cenu daných statků či služeb. Monopol vyjma monopolu, který je chráněn státem nebo jinými společenstvími, je neustále zvnějšku ovlivňován a to zejména preferencemi spotřebitelů a konkurencí, která ohrožuje jeho postavení výrobou substitutů. Z toho vyplývá, že monopol jako zdůraznění jediného výrobce v odvětví je časově omezený. Po tento časový úsek je monopol ve svém rozhodování nezávislý a může si sám zvolit kombinaci ceny a výstupu takovou, která maximalizuje jeho zisk. Protože produkce monopolu je rovna produkci celého odvětví, jsou křivky individuální a tržní poptávky totožné. Monopol je tvůrcem ceny a jeho rozhodování je omezeno charakterem poptávky po jeho produkci. V praxi se ale jediný výrobce na určitém trhu nevyskytuje příliš často. V případě, že by opravdu existoval pouze jediný výrobce v odvětví, byl by tento monopol označován jako čistý nebo absolutní. Nicméně v praxi se s touto situací příliš často nesetkáváme a to z toho důvodu, protože na daném trhu zpravidla neexistuje jediný výrobce, ale jsou přítomni i jiní výrobci vyrábějící blízké substituty. Z tohoto důvodu je monopol chápan jako výrobce, který ovládá rozhodující část trhu a může svého dominantního postavení využít k potlačení konkurence. Existence jediné firmy v odvětví je způsobena faktem, že při vstupu na trh existuje mnoho bariér, které jsou právě příčinou vzniku monopolní síly. Mezi tyto čtyři základní bariéry patří: 1) Přirozený monopol Zde hrají svou roli dva aspekty. Prvním z nich je fakt, že průměrné náklady dosahují svého minima při výrobě většího výstupu, než který je požadován tržní poptávkou a zároveň v tomto okamžiku firma realizuje zisk, který je způsoben tím, že průměrné náklady jsou nižší než cena produkce. Druhým 10

11 aspektem je výrobní technologie. Velké lépe kapitálově vybavené firmy si mohou dovolit pořídit lepší technologii, díky níž mohou vyrábět s nižšími náklady, než jejich konkurence. Za tohoto stavu, kdyby byla tržní poptávka obstarávána více výrobci, by na každého výrobce připadala menší část trhu a jejich individuální poptávkové křivky pohybovaly doleva ruku v ruce s růstem průměrných nákladů. Snaha o zvýšení objemu produkce a tím i snížení průměrných nákladů by nutila výrobce snížit cenu produkce a po určitém čase by se vyprofilovala pouze jedna vítězná firma. Tato firma, která by uspokojovala tržní poptávku svou produkcí s nižšími průměrnými náklady než více menších firem, se nazývá přirozeným monopolem. 2) Kontrola nezbytných zdrojů výroby Pokud na trhu existuje firma, která ovládá veškeré zdroje potřebné k výrobě určitého statku, je tedy tato firma monopolem, protože žádný jiný potenciální výrobce nemá k těmto zdrojů přístup. 3) Státní monopol Další možností, jak může vzniknout monopol, je zásah státu do ekonomiky a to tím způsobem, kdy stát poskytne jedné vybrané firmě výsadní právo k výrobě a prodeji určitého statku. Ve většině případů je takto nabyté výsadní právo vykoupeno souhlasem této firmy s veškerými regulačními opatřeními státu. (Hořejší a kol., 2008) Ovšem tato výhoda je spojena s určitými problémy. Jako například nízká kvalita statku, přezaměstnanost, korupce, nízká produktivita práce a nadměrně vysoké odměny zaměstnanců a to zejména v managementu. V případě, že by firma o výsadní právo na výrobu a prodej určitého statku danou státem přišla, tak by se v průběhu času objevili konkurenti a nastal by konkurenční boj o získání spotřebitele. (Zemánek, 2007) 4) Patenty a jiná ochranná práva Díky patentům jsou firmy chráněny před konkurencí a její snahou o okopírování jejich produktů. Typickým příkladem je společnost Intel se svými čipy nebo farmaceutické firmy, které mají vyráběné léky chráněné 11

12 patentem po určitou dobu a po tuto dobu jsou monopolem ve výrobě tohoto patentovaného léku. Dalším příkladem různé exkluzivní smlouvy a licence na výrobu či prodej určitého statku či služby a tyto také po určitou dobu chrání výrobce před konkurencí. (Nicholson a kol., 2009) 1.1 Optimální výstup monopolu Optimálním výstupem se rozumí situace, kdy monopol realizuje maximální možný zisk. Tato situace nastává v případě, když jsou si rovny mezní veličiny tj. mezní příjem a mezní náklady. Aby monopol prodal dodatečnou jednotku produkce, je nucen snížit cenu celé produkce, tak aby vyvolal poptávku po této dodatečné jednotce produkce. (Nicholson a kol., 2009) Přestože je monopol na straně výrobce považován za cenového tvůrce, nemůže ovlivnit cenu dokonale konkurenčních vstupů, a ty jsou proto považovány za konstantní v krátkém období, nicméně v dlouhém období se jejich cena bude pravděpodobně hýbat. Chování monopolu v dlouhém období poskytuje vetší manipulační prostor pro reakci na možný vznik ztrát a to tak, že může přesunout zdroje, změnit velikost výrobních jednotek nebo změnit technologii výroby. Toto není v krátkém období možné. Na níže uvedeném obrázku můžeme vidět, jak se dá odvodit výstup produkce monopolu, při kterém je maximalizován zisk. Na prvním grafu je prokázáno, že funkce celkových příjmů je odvozena od klesající křivky poptávky a funkce celkových nákladů reflektuje průběh dlouhodobé produkční funkce, v níž se prosazují nejprve rostoucí a posléze klesající výnosy z rozsahu. Optimální výstup q* je dosažen v bodě, ve kterém vzniká největší rozdíl mezi celkovými veličinami TR a TC. Na druhém grafu je důkaz již výše zmíněného faktu, že maximalizace zisku a optimální výstup monopolu je realizován při rovnosti mezních veličin. V případě, že by bylo vyráběno více než je q*, tak by došlo ke snížení zisku z důvodu vyšších nákladů na výrobu dodatečné jednotky produkce a nižších příjmů z ní. Toto platí i v případě, že je vyráběno méně než q*, protože mezní příjmy by se snížily více, než by se snížily mezní náklady. Dále je na druhém grafu zřetelné, že optimální výstup není prakticky nikdy vyráběn s minimálními průměrnými náklady AC, toto minimum AC většinou leží vpravo od q*. Toto zjištění 12

13 nicméně nevylučuje situaci, při které by toto minimum mohlo ležet vlevo nebo dokonce v průsečíku křivek mezních nákladů MC a průměrných nákladů AC. Třetí graf také poukazuje na skutečnost, že maximální zisk monopolu je realizován při výstupu q*. Zdroj: Mikroekonomie, Hořejší a kol., 2008, s. 288 Obr. 1 Alternativní odvození výstupu monopolu maximalizující zisk 13

14 1.2 Stanovení ceny monopolem Volba výše ceny jednotky produkce je druhým krokem ihned po určení optimálního výstupu monopolu. Přestože již dříve bylo řečeno, že monopol je tvůrcem ceny, nemůže si zvolit cenu jednotky své produkce libovolně vysokou, nýbrž se musí řídit ochotou spotřebitelů tuto cenu za jeho výrobky zaplatit. Obr. 1 jasně ukazuje, že křivka poptávky, kterou musí výrobce brát v potaz při určování ceny jednotky produkce, je totožná s křivkou průměrných příjmů AR a z tohoto druhého grafu dále vyplývá, že při optimálním výstupu q* bude monopol prodávat jednotku své produkce za cenu P*. P* je rovnovážnou tržní cenou a q* je rovnovážným množstvím dané produkce monopolu. Plochou zisku je rozdíl mezi křivkami AC a AR násobený q* zprava. Rozdíl mezi cenou a mezními náklady MC plynoucí z pravidla převrácené elasticity je nepřímo úměrně ovlivněn cenovou elasticitou poptávky po produkci monopolu spojenou s výrobou optimálního výstupu q*, která je stejná jako elasticita tržní poptávky. Tímto je poté ovlivněna tvorba ceny monopolu a to dvěma způsoby: 1) Velikost vyráběného výstupu monopolu by měla být tak velká, aby odpovídala elastické části křivky poptávky, tzn. MR 0. Poté je cenová elasticita poptávky menší než mínus jedna. 2) Převis ceny nad mezními náklady MC bude menší, čím bude tržní poptávka elastičtější Toto pravidlo o převrácené elasticitě umožňuje vyjádřit cenu jednotky produkce viz (1). (1) 1.3 Tvorba cen přirážkou Ve výše uvedeném modelu viz (1) se cena při snaze o maximalizaci zisku určuje za pomocí využití marginální veličiny tj. mezních nákladů MC. Avšak v praxi se setkáme s modelem, ve kterém manažeři monopolu preferují užívání průměrných veličin. Za těchto podmínek cena vzniká připočtením ziskové přirážky m ke stanoveným průměrným nákladům AC. Po aplikaci mikroekonomických 14

15 předpokladů úpravou dostaneme vzorec vztahu mezi cenovou přirážkou m a elasticitou poptávky po dané jednotce produkce monopolu viz (2).(Hořejší a kol., 2008) (2) 1.4 Zisk monopolu Z předchozího textu vyplývá, že monopol realizuje zisk i v dlouhém období, což je důsledkem bariér vstupu ostatních výrobců do odvětví. Tento zisk je učen jako rozdíl celkových příjmů TR a celkových nákladů TC nebo jako rozdíl průměrných veličin AR a AC násobených optimálním q* daného statku, jak můžeme vidět na třetím grafu na obr. 1. Avšak monopol může realizovat i nulový ekonomický zisk či dokonce ztrátu. Proto samotná realizace zisku není jasným kritériem při určení monopolní síly. Pokud nastane situace, kdy je monopol ztrátový, bude ve výrobě v krátkém období pokračovat za předpokladu, že je cena P vetší než průměrné variabilní náklady AVC. Na níže uvedeném obrázku (obr. 2) můžeme vidět graficky znázorněnou situaci, ve které má monopol nulový ekonomický zisk (a) nebo v druhém případě ztrátu (b). (Hořejší a kol., 2008) Zdroj: Mikroekonomie, Hořejší a kol., 2008, s. 292 Obr. 2 Nulový ekonomický zisk (a) a ztráta (b) monopolního výrobce 15

16 1.5 Alokační efektivnost monopolu Když na trhu existuje monopol, který vyrábí svou produkci v menším objemu než q* a za vyšší cenu než P*. Na trhu vzniká nedokonalost, která je zpravidla nazývána buď přebytkem výrobce (vyšrafovaná plocha, obr. 3) či přebytkem spotřebitele (žlutá plocha, obr. 3). Pro srovnání efektivnost v prostředí dokonalé konkurence. V prostředí dokonalé konkurence byl výstup Q* při rovnosti mezních nákladů MC a ceny P*. Za přínos dokonale konkurenčního odvětví se považuje plocha AEQ*0 a celkovými náklady na výrobu je plocha EQ*0C. Tento rozdíl je reprezentován plochou AEC a plocha P*EC je přebytek výrobce a plocha AEP* je přebytkem spotřebitele. Na stejném obrázku vidíme, že výstup monopolu q* je menší a cena p* je vyšší, než jak by tomu bylo v prostředí dokonalé konkurence. Zmenšil se přebytek spotřebitele AFp* a zvětšil se přebytek výrobce p*fec. Plocha p*fgh představuje přeměněnou část přebytku spotřebitele na dodatečný zisk monopolu. Celkový přínos monopolu pro společnost je AFBC, která je menší než v případě DK a z toho plyne, že je monopol alokačně neefektivní. Tato neefektivnost se nazývá náklady mrtvé váhy (šedivá plocha, obr. 3). V DK se P = MC a dalším obchodování nemůže dojít ke zlepšení ani na straně nabídky, ani na straně poptávky. Ke zlepšení jednoho může dojít pouze na úkor druhého. V případě monopolu je výstup odvozen z převisu P nad MC a tím monopol brání dalšímu obchodu, který by vedl k zlepšení efektivnosti. Pokud monopol nevyužije žádnou z forem cenové diskriminace tak není možné dosáhnout efektivní alokace zdrojů. Když by monopol využil nějakou formu cenové diskriminace, tak dojde ke zvýšení alokační efektivnosti (omezení nákladů mrtvé váhy) a to na úkor spotřebitelů, protože se část jejich přebytku přemění v dodatečný zisk monopolu (Hořejší a kol., 2008). 16

17 Zdroj: Ecorp.euweb.cz, 2014 Obr. 3 Alokační efektivnost monopolu 1.6 Regulace monopolu Existuje více forem regulace monopolu, které se mohou vztahovat na výši a strukturu cen, kvalitu služeb a podobně. Úkolem této regulace je právě omezení alokační efektivnosti monopolu, která již byla popsána v předchozí subkapitole. Základní otázka, která je na místě, je, jakým způsobem bude cena regulována. Nejpoužívanější je stanovení rovnosti ceny P a mezních nákladů MC. Potíž vzniká v případě, kdy je cenově regulován přirozený monopol, kde tato regulace způsobuje ztrátu. Na níže uvedeném grafu (obr. 4) je znázorněno, jak situace vypadá v případě, kdy přirozený monopol není regulován. Plocha zisku je znázorněna P 1 ABC a to při velikosti výstupu q 1. Když je poptáváno množství q₂ při regulované ceně P₂ a je aplikována rovnost ceny a mezních nákladů tj. P = MC, tak je tato výše regulované ceny na nižší úrovni než průměrné náklady AC a v tomto okamžiku je monopol ztrátový a velikost této ztráty je znázorněna plochou EFGP₂. 17

18 Zdroj: Mikroekonomie, Hořejší a kol., 2008, s. 307 Obr. 4 Cenová regulace přirozeného monopolu Stát je v tento okamžik donucen buď od cenové regulace ustoupit anebo může firmu dotovat, aby nerealizovala ztrátu. Nejpřijatelnějším řešením se v tuto chvíli jeví řešení, kdy regulovaná cena stanovena nad úrovní mezních nákladů MC, aby monopol mohl realizovat alespoň tzv. slušnou míru zisku. Výpočet regulované ceny (2) je poté ovlivněn průměrnými variabilními náklady AVC, znehodnocením kapitálu (D1), daní (T), zásobou oběžného kapitálu (K) a slušnou mírou výnosu (s), (Hořejší a kol., 2008). ( ) (2) 18

19 2 Cenová diskriminace Dosud jsme předpokládali, že monopol prodává celý svůj výstup za stejnou cenu všem spotřebitelům. (Nicholson a kol., 2009) V předešlé kapitole bylo řečeno, že monopol je tvůrcem ceny a že jeho síla je způsobena bariérami, které jsou překážkami vstupu na trh pro ostatní výrobce. Tato síla monopolu mu dává možnost využívat cenové strategie, které se nazývají cenovou diskriminací. Tato diskriminace je specifická tím, monopol stanoví různé ceny stejných statků bez toho, aby k tomu měl nákladové důvody. Tyto nestejné ceny jsou stanoveny různým spotřebitelům nebo podle odebíraného množství (Hořejší a kol., 2008). 2.1 Perfektní cenová diskriminace Pro tuto formu cenové diskriminace je specifické, že se monopol snaží prodat každou jednotku produkce za maximální cenu, kterou je spotřebitel ochoten akceptovat a je ji ochoten za tuto jednotku zaplatit. Tato strategie spočívá v tom, že monopol prodává první jednotku produkce za cenu vyšší než jednotku druhou a tuto nepatrně dráž než jednotku třetí a tak dále. V tomto trendu bude monopol pokračovat až do doby, kdy dosáhne na průsečík mezních veličin MR a MC, tedy mezních nákladů a mezních příjmů přičemž platí vztah MR = P. V tomto okamžiku je dosaženo maximálního zisku. V tomto bodě se vyrábí rovnovážné tržní množství produkce q* za rovnovážnou tržní cenu P* a v tuto chvíli už spotřebitelé nemají žádný přebytek, který by mohl být výrobcem přeměněn na zisk. Výsledkem perfektní cenové diskriminace je převedení celého přebytku spotřebitele do zisku monopolu. Paradoxně tato forma cenové diskriminace se ukazuje jako efektivní, protože cena P je rovna marginálním nákladům MC. Úskalí této formy cenové diskriminace se projevuje ve schopnosti monopolu určit maximální výši ceny, kterou je spotřebitel ochoten zaplatit za tuto nabízenou jednotku produkce. Další riziko se skýtá v možnosti přeprodeje této jednotky produkce, a to tak, že jeden spotřebitel tuto jednotku koupí za danou cenu a za cenu vyšší ji přeprodá jinému spotřebiteli (Nicholson a kol., 2009). 19

20 wdwdfed Zdroj: Mikroekonomie, Hořejší a kol., 2008, str. 295 Obr. 5 Perfektní cenová diskriminace 2.2 Two-part tariffs Cenovou diskriminací pomocí tarifu složeného ze dvou částí si nejlépe vysvětlíme na příkladu ceny popcornu v kinech. Spotřebitel musí nejprve zaplatit poplatek za vstup do kina a až poté je mu umožněno koupit si popcorn. Za vstup do kina není jeden poplatek, který by byl pro každého spotřebitele stejný. Existují tady různé slevy a zvýhodněné vstupné. Mezi takovéto de facto formy cenové diskriminace patří bezesporu slevy pro studenty, seniory, zdravotně postižené, děti, skupinové či rodinné vstupné. Cena popcornu samotného samozřejmě musí pokrýt náklady na jeho pořízení a na manipulaci s ním, nicméně by v tuto chvíli měla být cena stanovena na úrovni mezních nákladů MC, protože zisk byl realizován právě vstupním poplatkem do prostor kina. Avšak v praxi je velmi časté, že provozovatelé kin stanoví cenu popcornu nad výší mezních nákladů MC, protože samotným vstupným není možné získat veškerý 20

21 přebytek spotřebitele ve prospěch výrobce resp. provozovatele kina. Je mnohem ziskovější zvýšit cenu popcornu nad výši mezních nákladů MC a připustit určitou výši ztráty na vstupném prostřednictvím slev a to z toho důvodu, že spotřebitelé, kteří rádi chodí do kina, si koupí popcorn a jeho vyšší cenu jsou ochotni akceptovat a také ji zaplatit (Nicholson a kol., 2009). Druhým příkladem této formy cenové diskriminace je přeměna spotřebitelského přebytku v zisk monopolu v případě Disneylandu. Disneyland je zábavní park s velkou oblíbeností a přesto, že existuje několik konkurenčních parků, je tento v pozici jedničky na trhu. Důvodem zcela jistě je oblíbenost jeho filmů u dětí a z tohoto důvodu děti chtějí právě do tohoto zábavního parku, kde mohou potkat své oblíbené postavy animovaných filmů a nejen těch animovaných. Těžko budete dítěti vysvětlovat, že půjdete do jiného parku, protože je levnější, děti chtějí právě Disneyland. Toto je zdrojem monopolní síly Disneylandu a ten může aplikovat cenovou diskriminaci. V tomto případě je strategie jiná než v předchozím příkladu. Disneyland aplikoval tzv. Uniform two-part tarif a odlišnost od předchozího příkladu kin spočívá v tom, že vstupné je pro každého spotřebitele stejné, neexistují žádné formy slev. Cenová diskriminace spočívá v tom, že si spotřebitel nemůže sám sestavit svůj program koupí jednotlivých lístků na jednotlivé atrakce, ale musí si vybrat z předem připravených balíčků. V těchto balíčcích je ukryto kouzlo přeměny spotřebitelského přebytku na zisk monopolu tj. Disneylandu (Nicholson a kol., 2009). 21

22 Zdroj: ocw.mit.edu, 2014 Obr. 6 Two-part tariffs Z obrázku 6 je na grafu zřetelné, že je zde stanoven nějaký základní poplatek (Optimal Fee, šedá plocha) a cena statku je vyšší než výše mezních nákladů MC (Optimal price). Toto je případ Disneylandu, kdy je základní poplatek nízký a cena za programy vyšší. Pokud by se jednalo o případ kina, kde je poplatek vyšší, tak by cena popcornu byla stanovena na úrovni MC a plocha (vyšrafovaná, červená plocha) poplatku by se zvětšila. 2.3 Cenová diskriminace množstevními slevami a blokovými tarify Známými příklady této formy cenové diskriminace jsou různé statky, u kterých je běžná aplikace blokových tarifů a množstevních slev. Cena závisí na odebraném množství statku a ta je nižší, čím je toto množství vyšší. Typickým příkladem je poskytování elektřiny. Toto je výhodné pro velké spotřebitele, kteří se dostanou nad určené množství a potom získají určitou slevu na v podobě nižší ceny za tyto dodatečné kusy produkce (Phlips a kol., 1981). Na níže uvedeném obrázku (obr. 7) je zobrazeno, jakým způsobem monopol využívá formu cenové diskriminace v podobě blokových tarifů s množstevními slevami. V případě nevyužití této cenové diskriminace by monopol prodával svou produkci za cenu P* při optimálním rovnovážném množství q*. Tato forma cenové 22

23 diskriminace spočívá v tom, že monopol svou produkci rozdělí na určité části neboli bloky a za ně stanoví různé ceny. Tato strategie je též postavena na faktu, že spotřebitelé potřebují nějaké minimální množství tohoto statku vyráběného monopolem a toto množství je zpravidla součástí prvního bloku a množství spotřebovávané nad toto minimum je oceněno cenou nižší. První blok je prodáván za cenu P 1 a to v množství q 1. Tímto monopol přeměňuje část spotřebitelského přebytku na svůj dodatečný zisk, který je tvořen rozdílem mezi P* a poptávkovou křivkou. Druhý a třetí blok bude monopol poskytovat spotřebitelům za cenu P* resp. P₂. Touto formou cenové diskriminace může monopol přeměnit část spotřebitelského přebytku na svůj zisk, nicméně nemůže tento přebytek převzít zcela jako v případě perfektní cenové diskriminace (Hořejší a kol., 2008). Zdroj: Mikroekonomie, Hořejší a kol., 2008, str. 297 Obr. 7 Cenová diskriminace množstevními slevami a blokovými tarify 23

24 2.4 Multiproduct pricing Výrobce, který má monopolní tržní sílu s několika statky na trhu, může aplikovat i některé dodatečné formy cenové diskriminace a mezi tyto patří Multiproduct pricing. V tomto případě může monopol přeměnit spotřebitelský přebytek na zisk, pokud k tomuto statku prodává i jeho komplementy nebo náhradní části. V praxi se s tímto můžeme setkat v případě kávovarů, kdy je jejich náplň vyrobena, tak, že musí být pořízena od stejného výrobce, který vyrobil kávovar, protože žádná jiná do něj nepasuje. V tomto případě musí být monopol opatrný nejen ve stanovení ceny tohoto komplementu, kterou musí spotřebitel být ochoten akceptovat, ale i v případě možného vstupu konkurentů na trh, kteří mohou tuto náplň začít vyrábět také a tím monopolu sebrat jeho výhodu v prodeji touho komplementu. Tato forma cenové diskriminace také zahrnuje tzv. balíčky. Tímto je myšleno, že pokud si spotřebitel chce koupit k danému statku něco navíc, nemůže si koupit pouze jeden statek, ale musí si pořídit tento balíček. Praktickým příkladem těchto balíčků jsou výrobci automobilů. Pokud si spotřebitel chce pořídit například sportovní sedadla, nelze si pouze připlatit za tato sedadla, ale musí si pořídit tzv. sportovní výbavu, která ale neobsahuje pouze tato sedadla (Nicholson a kol., 2009) Commodity bundling Tato strategie může být úspěšná v důsledku rozdělení spotřebitelů do určitých skupin a těmto skupinám je určena jiná cena, tato cena je nazývána cenou rezervační. Tato rezervační cena přemění spotřebitelský přebytek v zisk monopolu a používá se, pokud je perfektní cenová diskriminace nebo množstevní slevy zakázané. Existují zde dvě strategie a to jedna v podobě úspor nákladů na produkci, transakce a informace, druhá v podobě komplementů a komponentů, která byla již zmíněna výše v textu. Commodity bundling se dělí na tři možné strategie: 1) Simple monopoly pricing Cena každého statku je stanovena nezávisle a to vede k vyššímu zisku. 24

25 2) Pure bundling strategie Toto je forma již výše zmíněných balíčků, jejichž prostřednictvím se maximalizuje zisk monopolu. 3) Mixed bundling strategie Jedná se o kombinaci první a druhé strategie a to taková, kdy jsou oba statky nabízeny zvlášť, ale i ve formě balíčků ( Phlips a kol., 1981). Tyto tři strategie jsou zobrazeny na grafech níže uvedeného obrázku (obr. 8). Předpokládáme zde, že jsou vyráběny a prodávány pouze dva statky, kterými jsou v tomto příkladě ryba (halibut) a koláč (pie). V případě prvního grafu, kde je aplikována první strategie tj. Simple monopoly pricing je zřetelné, že spotřebitelé jsou rozděleni do čtyř kvadrantů A, B, C a D. Cena je na obou osách stanovena na $8 jak za rybu, tak za koláč. Pokud si spotřebitel cení halibuta na $10 a koláč na $6, znázorněných bodem x, poté koupí pouze tuto rybu a to v případě jakékoli kombinace ležící v kvadrantu D. Pokud se tato kombinace cen bude nacházet v kvadrantu C, spotřebitel nekoupí ani jeden statek. V případě, že se spotřebitel bude situován v kvadrantu B, koupí statky oba a pokud bude v kvadrantu A, koupí pouze koláč. Na druhém grafu je uvedena druhá strategie pure bundling, což znamená, že výrobce prodává tyto statky (rybu a koláč) pouze ve formě balíčku. To znamená, že jeho spotřebitelé jsou rozděleni do dvou kategorií E a F. Cena tohoto baličku je $12. V tomto případě to znamená, že pokud si spotřebitel v součtu cen, které je ochoten za každý statek zaplatit, cení tohoto na více než $12, tak tento balíček koupí (oblast F). Pokud není ochoten tuto cenu zaplatit, poté nekoupí (oblast E). Na posledním grafu je zobrazena situace v případě kombinace obou předchozích metod. Plochy jsou rozděleny do čtyř obrazců G, H, I a J, které jsou pro větší přehlednost také zvýrazněny barevně. Cena balíčku je stanovena na $12 a cena každého statků při jejich pořízení zvlášť je $8. Pokud se spotřebitel pohybuje v I, např. je v bodě Z, tedy za každý statek je ochoten zaplatit pouze $6, tak poté nekoupí statek žádný. Pokud jsou preference spotřebitele umístěny v ploše J, tedy není ochoten za koláč zaplatit více než $4, ale za rybu je ochoten zaplatit $8 a více, poté spotřebitel koupí pouze rybu. Naprosto opačná situace platí pro preference plochy G, kdy spotřebitel koupí pouze koláč. V situaci, že se hodnota 25

26 spotřebitelových preferencí nachází na ploše H, bude kupovat oba statky (rybu i koláč) v balíčku (Perloff, 2003). Tato kombinace metod tj. mixed bundling může přinést nejvyšší profit, ale samozřejmě profitabilita všech těchto metod závisí na ochotě spotřebitelů zaplatit stanovenou (rezervační) cenu a na nákladové struktuře monopolu (Phlips a kol., 1981). Zdroj: Jeffrey M. Perloff, 2003 Obr. 8 Commodity bundling Tie-in sales Mixed bundling dává spotřebiteli možnost koupit oba statky zvlášť, ale i v balíčku. Tie-in sales je jinými slovy pure bundling, kdy je spotřebiteli nabízen pouze balíček. Pure bundling může být ziskovější než mixed bundling, pokud jsou rezervační ceny komponentů stanoveny pro spotřebitele uniformně. Toto může nastat v případě papíru a inkoustu, který je potřeba k pořízení fotokopie. V případě tie-in sales výrobce požaduje, aby spotřebitel k jednomu produktu koupil jeden či více komplementů tohoto statku. Samozřejmě spotřebitel není omezen počtem komplementů, které chce koupit. Cenová diskriminace, která zajišťuje přeměnu spotřebitelského přebytku na zisk monopolu, v tomto případě spočívá 26

27 v pronájmu základního statku a spotřebitel je poté nucen si dokoupit komplementy k tomuto statku. Toto bylo využito například společností IBM, která svůj výrobek pronajímala a prodávala do něj karty, tím samozřejmě vydělávala nejen na pronájmu, ale i na prodeji komplementů (Phlips a kol., 1981). 2.5 Nedokonalé informace a rozdělení trhu Nedokonalá informovanost spotřebitelů umožňuje monopolu využít tuto formu cenové diskriminace, pokud jsou trhy separovány z hlediska času nebo prostoru. Segmentace trhu je založena na rozdílných příjmech, ale tento příjem se různí od spotřebitele ke spotřebiteli a proto je těžké resp. spotřebitele do těchto segmentů zařadit (Phlips a kol., 1981). Tato forma cenové diskriminace je podobná perfektní cenové diskriminaci, protože představuje diskriminaci podle spotřebitelů (Hořejší a kol., 2008). Výstup monopolu je rozdělen do dvou či více segmentů trhu, na kterých má poptávková křivka každého tohoto segmentu jinou elasticitu (Nicholson a kol., 2009). Tato forma cenové diskriminace je nejčastěji používána v praxi. Pro její aplikaci monopolem musí být splněny následující dvě podmínky. 1) Existence různé elasticity poptávkové křivky po statku v různých segmentech trhu. Tato různá elasticita může byt způsobena různou velikostí důchodu, různými preferencemi či nestejnou možností koupi substitutu daného statku jednotlivými skupinami na trhu. 2) Musí být zamezeno možnosti přeprodeje mezi těmito segmenty spotřebitelů na trhu. V praxi to znamená, že spotřebitel, který koupil statek za nižší cenu, nesmí být schopen tento statek prodat spotřebiteli z jiného segmentu, kde je cena tohoto statku vyšší. Při splnění těchto podmínek je monopol schopen cenově diskriminovat a jeho rozhodování je určeno dvěma fakty: 1) Monopol vyrábí určitý výstup a tento výstup je rozdělen mezi segmenty trhu a to taktovým způsobem, kdy se mezní příjem MR z každé rozdělené části výstupu rovná, viz (3). MR 1 = MR 2 (3) 27

28 2) Mezní příjmy MR 1 a MR 2 tj. mezní příjmy z prodeje v obou segmentech se musí rovnat mezním nákladům MC, viz (4). MR 1 = MC = MR 2 (4) Pokud by nebyl splněn první fakt a MR 1 prvního segmentu trhu by byl vyšší než MR 2 druhého segmentu trhu tak by to vedlo k situaci, že by monopol přesunul část své produkce z druhého segmentu do segmentu prvního a to by mělo za důsledek snížení ceny v prvním segmentu a zvýšení ceny v druhém segmentu. Pokud by první podmínka, viz (3) platila, ale zároveň by neplatila druhá, viz (4) a mezní nálady MC by byly nižší než mezní příjmy z obou segmentů MR 1 a MR 2, tak by monopol reagoval zvětšením výstupu. Toto zvětšení výstupu by vedlo k zvýšení zisku a zároveň by to způsobilo snížení ceny v obou segmentech trhu tak, že by to vedlo ke snížení mezních příjmů MR 1 a MR 2 tj. v obou segmentech trhu a tento pokles by byl vyrovnán zvýšením mezních nákladu MC. Celkový zisk v případě našeho grafu (obr. 9) vyjádříme níže uvedenou rovnicí, viz (5) a (6), (Hořejší a kol., 2008). (q 1, q 2 ) = TR 1 (q 1 ) + TR 2 (q 2 ) TC (q 1 +q 2 ) (5) Za podmínky: MR 1 = MC a MR 2 = MC (6) Na níže uvedeném obrázku viz obr. 9 je graficky znázorněna situace, kdy monopol používá tuto strategii v podobě segmentace trhu. Trh je zde rozdělen na dvě skupiny spotřebitelů, poptávková křivka první skupiny je označena D 1 a křivka mezních příjmu MR 1. V případě druhého segmentu spotřebitelů D 2 a MR 2. Poptávková křivka D2 je cenově elastičtější než křivka prvního segmentu D 1. Celkový výstup monopolu je určen součtem Q* 1 a Q* 2. Množství prodávané v prvním segmentu je stanoveno průsečíkem mezních nákladů MC a křivky mezních příjmů MR 1. Cena P 1 je určena protažením na odpovídající bod na křivce poptávky D 1 a poté na osu ceny do bodu P 1. Obdobným způsobem je toto určeno i v druhém segmentu trhu (Nicholson a kol., 2009). Pokud tedy předpokládáme, že MR 1 = MR 2 a cena P 1 stanovená pro segment s méně elastickou poprávkou je vyšší než cena P2 stanovená segment s více elastickou poptávkou, poté také platí vztah, viz (7). ( ) ( ) (7) 28

29 Přičemž v praxi se používá tato úprava vzorce, viz (8), (Hořejší a kol., 2008). (8) Zdroj: Intermediate Mircoeconomics, 2009, str. 390 Obr. 9 Market separation (rozdělení trhu) 2.6 Horizontální a vertikální diferenciace produktů Tato strategie je postavena na podobné principu, jaký byl již zmíněn v předchozích kapitolách, tedy na cenové diskriminaci dle spotřebitele. V tomto případě se nejedná o spotřebitele, nýbrž o produkt. V případě horizontální diferenciace se jedná o stejný výrobek a v případě vertikální se produkt liší svou kvalitou. V obou případech prodejce nejdřív musí zjistit, jaká část trhu tj. jací spotřebitelé kupují jakou variantu nebo jakou kvalitu výrobku. V tomto případě musí být výrobce opatrný při určování ceny tak, aby nákup určité varianty nebo kvality výrobku 29

30 přinášely vyšší přebytek než nákup jakékoli jiné varianty nebo kvality daného statku (Phlips a kol., 1981) Horizontální diferenciace produktů V případě horizontální diferenciace je výrobek stejný, ale existuje v různých variantách. Jeho cena je stejná, a který výrobek bude spotřebiteli kupován, záleží opravdu čistě jen na spotřebitelových preferencích. Nejlepší pro ilustraci horizontální diferenciace produktu bude praktický příklad. Na plážích u moře se většinou nachází stánky se zmrzlinou. Tato zmrzlina je všude stejná, jediná její diferenciace spočívá ve vzdálenosti, kterou musí spotřebitel urazit k získání tohoto statku, tato vzdálenost se nazývá transakčními náklady. Druhým příkladem jsou snídaňové cereálie. Liší se pouze složením, např. obsahem cukru. Pokud by spotřebitel posuzoval tyto cereálie pouze podle obsahu cukru, bylo by to stejné, jako na pláži v předchozím příkladě, zmrzlina je také všude stejná, jen se liší např. druhy. Spotřebitelé mají však různé chutě, tedy preference, stejně jako s různými místy na pláži, a proto budou kupovat ty cereálie, které jim nejvíce chutnají (Machado, cit. 2014) Vertikální diferenciace produktů Vertikální diferenciace produktů spočívá v tom, že monopolní výrobce prodává produkty s rozdílnou kvalitou. Svůj trh si musí rozdělit na chudé a bohaté spotřebitele, kteří se podle této segmentace rozhodují, v jaké kvalitě si výrobek s ohledem na své příjmy zakoupí. Výrobce musí zajistit, aby byla zřetelná hranice mezi těmito segmenty, a musí najít způsoby, jak zamezit transferu jednotek produkce mezi segmenty (Phlips, 1981). Pokud by cena těchto kvalitou odlišených produktů byla stejná, poté by spotřebitel preferoval jeden statek před jiným, tj. záleželo by mu na tom, který koupí. Tato forma cenové diskriminace se často využívá na trhu automobilových výrobců, ve farmaceutickém průmyslu (Machado, cit. 2014). 30

31 2.7 Cenová diskriminace v čase Další v praxi velmi rozšířenou formou cenové diskriminace monopolu je cenová diskriminace v čase. Principem této formy cenové diskriminace je, že v různém čase jsou spotřebitelům s různou cenovou elasticitou poptávky stanoveny různé ceny. Na níže uvedeném grafu (obr. 10) je zobrazena situace, ve které monopol diskriminuje v čase. Nejprve je důležité zdůraznit, že se předpokládají konstantní mezní náklady MC a průměrné náklady AC. Pro tuto formu cenové diskriminace je typické, že výrobce nejprve stanoví vysokou cenu na úrovni P 1 pro spotřebitele s velmi neelastickou poptávkou d 1 a tak přemění část jejich spotřebitelského přebytku ve svůj dodatečný zisk. Po uplynutí určité doby sníží tuto cenu na úroveň P 2 pro spotřebitele s elastickou poptávkou. V prvním časovém období prodává menší množství statku q 1 oproti vyššímu množství q 2, které je prodáváno v druhé periodě za nižší cenu (Hořejší a kol., 2008). Zdroj: Mikroekonomie, Hořejší a kol., 2008, str. 302 Obr. 10 Cenová diskriminace v čase 31

32 Tito spotřebitelé, kteří jsou ochotni zaplatit vysokou cenu P 1 jsou tzv. inovátory, kteří chtějí mít tyto novinky jako první. Tento model pomáhá vysvětlit, proč DVD přehrávače, Blue - ray přehrávače, digitální fotoaparáty a plazmové televizory byly prodávány za velmi vysoké ceny při jejich uvedení na trh. Teprve poté, co byla uspokojena poptávka těchto inovátorů, tak byla snížena cena na úroveň, kterou byli ochotni akceptovat cenově citlivější spotřebitelé. Například cena DVD přehrávačů klesla o 95 procent během pěti let od jejich uvedení na trh (Hubbard, cit. 2014) Cenová diskriminace ve špičkách Další specifickou formou cenové diskriminace v čase je stanovení cen ve špičkách, která souvisí se skladovatelnými a neskladovatelnými statky, jejichž definicí se budou zabývat další dvě subkapitoly. Rozdílem od klasické cenové diskriminace v čase je, že v té jsou mezní náklady MC konstantní. Tato forma cenové diskriminace je právě specifická tím, že z kapacitních omezení dochází v období zvýšené spotřeby k růstu mezních nákladů MC, viz obr. 11. V období špičky je poptávka d 2 po statku velká a méně elastická než mimo špičku d 1. Z rovnosti MR 2 = MC respektive MR 1 = MC realizuje monopol v době špičky větší výstup q 2 za vyšší cenu P 2. Z grafu je patrné, že dochází k zvětšení přebytku výrobce a zároveň je znatelné, jak tato forma cenové diskriminace zvětšuje zisk monopolu, který by za předpokladů jednotné ceny, firma nerealizovala v takové míře. Praktickým příkladem aplikace cen diskriminace ve špičkách jsou poskytovatelé elektrické energie, kde se můžeme setkat s tzv. nočním proudem, kdy je ve špičce tj. během dne elektřina dražší než mimo tedy v noci (Hořejší a kol., 2008). 32

33 Zdroj: Mikroekonomie, Hořejší a kol., 2008, str. 300 Obr. 11 Cenová diskriminace ve špičkách Skladovatelné statky Tyto statky se dělí na surový materiál, nedokončenou výrobu a hotové výrobky. Dále zahrnují statky jako různé zdroje např. naftu, nové zboží a statky s dlouhou životností. Samozřejmě tyto statky vyvolávají náklady na jejich skladování a tyto náklady jsou ve spojitosti i s dobou jejich uskladnění. Existuje zde také souvislost s úrokovou mírou, která pokud v čase roste, tak má dopad na ceny a náklady na skladování a pokud neroste tak logicky dopad na ceny a skladovací náklady nemá. V tomto případě se jedná o formu cenové diskriminace, která zohledňuje prodejnost statků během časového období, kterým může být určitý časový úsek během dne, týdne, měsíce, roku nebo takzvané sezónní zboží (Phlips a kol., 1981). Z praxe známe mnoho takových případů, např. klimatizační jednotky. Je logické, že poptávka v období léta bude po tomto zboží vysoká a z tohoto důvodu bude cena takého statku v tomto období výrazně vyšší, než na podzim či v zimě, kdy se výrobce bude chtít zbavit neprodaných výrobků a jejich cena v tomto důsledku klesne. V této ceně budou zohledněny náklady na skladování a případný 33

34 pohyb úrokové míry, tak aby v období kdy prodeje (poptávka) nebudou velké, byly tyto náklady spolehlivě pokryty Neskladovatelné statky Většina statků vyráběnými firmami patří do kategorie skladovatelných statků, což však naprosto neplatí v případě služeb, kde je klasickým příkladem elektrická energie. V tomto případě může být zcela upuštěno od nákladů na skladování. Poptávka po takových to statcích může být předvídatelná nebo zcela náhodná. V případě spotřeby elektrické energie se poptávka pravidelně zvýší během noci a během dne se sníží. To samé platí např. pro turistiku a cestování, kde s příchodem letních prázdnin lidé jezdí na dovolené. V druhém případě, kdy je fluktuace poptávky náhodná a tudíž se nedá předpovědět, můžeme jako příklad uvést nenadálé změny počasí ovlivňující například návštěvníky zoologické zahrady (Phlips a kol, 1981). 34

35 3 Hospodářská soutěž a monopol Hospodářská soutěž a její ochrana je zajištěna Zákonem na ochranu hospodářské soutěže. Společnost často nezná rozdíl mezi nekalou soutěží, která je upravena v občanském zákoníku, a hospodářskou soutěží. Nekalá soutěž probíhá v podmínkách hospodářské soutěže a za takové jednání se chápe např. klamavá a srovnávací reklama, podplácení, klamavé označování produktů vedoucí k možné záměně, parazitování na pověsti, výrobku či službě, zlehčování a porušování obchodního tajemství. Za nekalosoutěžní jednání se považují i jiné prohřešky proti dobrým mravům a toto je schopno způsobit jiným soutěžitelům či spotřebitelům újmu. Oproti nekalé soutěži ochrana hospodářské soutěže je zaměřena na samotnou existenci hospodářské soutěže, a aby tato soutěž nebyla nikým narušována či omezována. Jako vhodný příklad se jeví přirovnání k boxerskému zápasu. Rána do slabin by byla posouzena jako nekalá soutěž a předem domluvený výsledek zápasu jako porušení hospodářské soutěže (Doleček, cit. 2014). Činnost na trhu je hra, ve které se někteří soutěžitelé snaží nastolit svá pravidla nebo tuto soutěž nějakým způsobem ovlivnit ve svůj prospěch nebo vytlačit své konkurenty trhu. Mezi tyto způsoby patří uzavírání zakázaných dohod, zneužití dominantního postavení a tržní síly a jako poslední je spojování soutěžitelů. Tyto jednotlivé formy budou rozebrány níže v textu. Aby hra na trhu probíhala za stejných pravidel pro všechny soutěžitele, dohlíží na ni Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a pokud ten shledá u některého ze soutěžitelů porušení zákona, může tomuto soutěžiteli uložit pokutu za omezování hospodářské soutěže (ÚOHS, 2012). 3.1 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Úřad pro ochranu hospodářské soutěže byl zřízen ze zákona vydaného Českou národní radou 26. dubna 1991 a svou činnost zahájil dne 1. července roku 1991 se sídlem v Brně, což mělo posílit nezávislost rozhodování. Poté byl nahrazen Ministerstvem pro hospodářskou soutěž a poté bylo toto Ministerstvo opět 1. listopadu 1996 transformováno na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v podobě, v jaké ho známe dnes. Úkolem úřadu je vytvářet podmínky pro ochranu a podporu hospodářské soutěže, dohlížet na veřejné zakázky a poskytovat 35

36 veřejnou podporu. Od roku 2010 úřad vykonává dohled i nad významnou tržní silou a jejím případným zneužitím. ÚOHS je orgánem státní správy a je zcela nezávislý ve svém rozhodování. Předseda je volen na období šesti let a to maximálně na dvě funkční období a je jmenován prezidentem republiky. Předseda ÚOHS nesmí být členem žádného politického uskupení a od 9. července 2009 je jím Ing. Petr Rafaj. Úřad je členěn do pěti sekcí a má cca 200 zaměstnanců. Jeho rozhodnutí jsou online přístupná na webových stránkách úřadu (ÚOHS, 2012). 3.2 Dohody narušující hospodářskou soutěž Mezi dohody, které zákon označuje, jako dohody narušující hospodářskou soutěž patří zejména dohody mezi soutěžiteli, jejich rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které mají za důsledek narušení hospodářské soutěže. Takovéto dohody jsou zakázané a neplatné pokud zákon nestanoví jinak, existují určité výjimky, kdy jsou některé druhy těchto dohod povoleny a tyto výjimky jsou uvedeny přímo v zákoně nebo mohou být dovoleny úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Zde je výčet některých zakázaných dohod: - Přímé nebo nepřímé stanovení cen - Dohody o kontrole či omezení výroby, odbytu, vývoje a výzkumu či investic - Rozdělení trhu nebo zdrojů - Aplikování odlišných podmínek znevýhodňujících soutěžitele při shodném nebo srovnatelném plnění - Skupinový bojkot, kdy se účastníci dohody domluví na vyloučení soutěžitelům, kteří nejsou účastníky této dohody z obchodu nebo jim chtějí jinak působit újmu - Uzavření smlouvy, která neúčastníkům dohody ukládá přijetí i jiného plnění, které není původním obsahem smlouvy V případě, že tomuto zákazu podléhá pouze část dohody, tak je neplatná pouze tato část dohody, ale pokud tuto zakázanou část nejde od ostatního obsahu dohody oddělit, poté je celá dohoda neplatná. Pokud je dopad dohody na hospodářskou soutěž zanedbatelný, je dohoda platná a není považována za neplatnou. 36

37 Zákon rovněž stanovuje výjimky, kde určí, na jaké dohody se zákon nevztahuje. Tyto výjimky se nazývají komunitárními blokovými výjimkami. Jedná se o takové dohody nebo součásti dohod, v kterých jejich negativní část je převážena pozitivy plynoucími z nich. Současně musí tyto dohody přispívat ke zlepšení výroby či distribuce zboží, hospodářského či technického vývoje. Dále by měly vynahrazovat spotřebitelům způsobená negativa přiměřeným dílem výhod a neukládat jim omezení, která nejsou nezbytná. Česká legislativa rozděluje dohody podle toho, na jaké úrovni výroby a distribuce soutěžitelé působí. Dohody mezi soutěžiteli na stejné úrovni jsou dohodami horizontálními, které jsou v praxi nejčastěji užívány jako dohody o cenách, o rozdělení trhu a omezení výroby. Vertikální dohody se vztahují na soutěžitele působících na různých úrovních trhu tj. mezi dodavateli a odběrateli. Tyto dohody jsou většinou distribučního charakteru. Pokud Úřad pro ochranu hospodářské soutěže při výkonu svého dozoru nebo na upozornění zjistí, že byla uzavřena zakázaná dohoda, tak její plnění do budoucna zakáže a uloží jejím účastníkům povinnost navržení takových podmínek, aby byla hospodářská soutěž znovu účinně obnovena a závadné podmínky dohody odstraněny. 3.3 Dominantní postavení na trhu Soutěžitel nebo skupina soutěžitelů, jejichž tržní síla jim poskytuje možnost chovat se značně nezávisle na jiných soutěžitelích nebo spotřebitelích má poté dominantní postavení na trhu. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže posuzuje tuto sílu podle různých měřítek. Mezi tato měřítka patří finanční a hospodářská síla spotřebitelů, bariéry vstupu na trh pro ostatní soutěžitele, vertikální stupeň integrace, struktura a velikost tržních podílů nejbližších konkurenčních soutěžitelů. Soutěžitel, který má na trhu větší podíl než 40 % je považován za soutěžitele s dominantním postavením, pokud výše uvedená měřítka neprokážou opak. Dle české legislativy samotné dosažení dominantního postavení na trhu není nezákonné, nezákonné je pouze zneužití tohoto postavení k znevýhodnění ostatních soutěžitelů. Zákon přímo neuvádí, co je takovýmto chováním, nicméně uvádí demonstrativní výčet chování, které se v případě soutěžitele s dominantním postavením stává závadným a proto nepřípustným. 37

38 Mezi takové chování zneužívající dominantního postavení patří: - Jakékoli vynucování neadekvátních podmínek ve smluvních dohodách s ostatními účastníky na trhu - Zastavení či omezení výroby, odbytu, vývoje a výzkumu v neprospěch spotřebitele - Diskriminační chování, kdy jsou ostatním účastníkům kladeny různé podmínky nebo vázání plnění jedné smlouvy na plnění jiné, které s původní smlouvou nesouvisí a takto jsou ostatní účastníci znevýhodňováni - Dlouhodobé držení cen na velmi nízké úrovni - Neposkytnutí přístupu ostatním soutěžitelům k určitým zdrojům či příslušenství nezbytné pro uskutečňování jejich obchodu bez zjevného důvodu Chování Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže je v tomto případě, pokud zjistí zneužití dominantního postavení, naprosto stejné jako v případě zakázaných dohod. Úřad na základě svého rozhodnutí takové jednání zakáže a uloží provinilému zjednat nápravu a odstranit tak závadný stav. 3.4 Spojování soutěžitelů Spojením soutěžitelů je myšlena zejména fůze dvou nebo dříve na trhu separátně fungujících subjektů respektive dřívějších konkurentů a to za účelem zvýšení efektivnosti. Jsou dvě formy fúze a to splynutí či sloučení. Splynutím je myšlena situace, kdy původní firmy zaniknou a vznikne společnost zcela nová a v případě sloučení zanikne jedna nebo i více společností a jejich majetek a veškerá práva a povinnosti přechází na tzv. nástupnickou společnost. Nabytí podniku probíhá různými způsoby např. odkoupením podniku či jeho částí, převzetím podniku ve formě odkupu různých cenných papírů a smlouvou. Některá spojení soutěžitelů podléhají povolení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Jde o spojení, která by mohla mít výrazný dopad na trh a hodnotícím kritériem v tomto případě je pro Úřad pro ochranu hospodářské soutěže čistý obrat za poslední období. Dále je rozlišováno, zda společnost na českém trhu již působila či nikoliv. Pokud společnost již působí na českém trhu je tento obrat stanoven na 1,5 miliardy korun, přičemž alespoň dva ze spojujících se soutěžitelů 38

Motivace. Dnes se zaměříme na monopoly.

Motivace. Dnes se zaměříme na monopoly. Monopol Motivace V reálném světě není dokonalá konkurence příliš častá. Obvyklejší jsou různé formy nedokonalé konkurence: monopoly oligopoly monopolistická konkurence Dnes se zaměříme na monopoly. Co

Více

Monopol a monopolní chování Varian: Mikroekonomie: moderní přístup, kapitoly 23 a 24 Varian: Intermediate Microeconomics, 8e, Chapters 24 and 25

Monopol a monopolní chování Varian: Mikroekonomie: moderní přístup, kapitoly 23 a 24 Varian: Intermediate Microeconomics, 8e, Chapters 24 and 25 Monopol a monopolní chování Varian: Mikroekonomie: moderní přístup, kapitoly 23 a 24 Varian: Intermediate Microeconomics, 8e, Chapters 24 and 25 () 1 / 43 Na této přednášce se dozvíte jak si monopol volí

Více

Mikroekonomie I. Přednáška 3. Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh. Podstatné z minulé přednášky. Křivka nabídky (S) Zákon rostoucí nabídky

Mikroekonomie I. Přednáška 3. Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh. Podstatné z minulé přednášky. Křivka nabídky (S) Zákon rostoucí nabídky Přednáška 3. Mikroekonomie I 3. přednáška Poptávka substituční a důchodový efekt, konkurence, elasticita poptávky Poptávka substituční a důchodový efekt, konkurence, elasticita poptávky Podstatné z minulé

Více

Mikroekonomie I: Cenová elasticita a dokonalá konkurence

Mikroekonomie I: Cenová elasticita a dokonalá konkurence PhDr. Praha, VŠFS, 8.11.2010 Cenová elasticita V jakém rozsahu se změní poptávané či nabízené množství při změně ceny? Cenová elasticita (pružnost) je procentuální změna poptávaného či nabízeného množství

Více

Studijní opora. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách nedokonalé konkurence

Studijní opora. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách nedokonalé konkurence Studijní opora Název předmětu: Ekonomie I Zpracoval: Ing. Lenka Brizgalová, Ph.D. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách nedokonalé konkurence Vzdělávací cíl: Téma Rozhodování firmy v podmínkách nedokonalé

Více

MONOPOL.

MONOPOL. MONOPOL Nedokonalá konkurence představuje situaci, kdy je na trhu alespoň jeden prodávající nebo kupující, který může ovlivnit tržní cenu V nedokonalé konkurenci na straně nabídky rozlišujeme -monopolní

Více

Charakteristika monopolu

Charakteristika monopolu Monopol charakteristika monopolu příčiny jeho vzniku volba rovnovážného výstupu stanovení ceny monopolem křivka nabídky monopolu cenová diskriminace alokační a výrobní efektivnost monopolu regulace monopolu

Více

Příjmy firmy v nedokonalé konkurenci

Příjmy firmy v nedokonalé konkurenci Obsah Nedokonalá konkurence Formy nedokonalá konkurence Regulace nedokonalá konkurence Nedokonalá konkurence Vzniká nesplněním alespoň jedné podmínky dokonalé konkurence Rozdíl DK a NK v cenové tvorbě.

Více

1.1.3. Pozitivní popisuje ekonomickou realitu to, co je a hledá zákonitosti jejího fungování.

1.1.3. Pozitivní popisuje ekonomickou realitu to, co je a hledá zákonitosti jejího fungování. část mikroekonomie 1. Úvod do ekonomie 1.1. Ekonomie 1.1.1. Mikroekonomie zkoumá chování dílčích ekonomických subjektů jednotlivců, domácností, firem. Sledujeme ekonomický systém očima jednotlivého subjektu.

Více

ZÁKLADY EKONOMIE. vyučující: jandova@econ.muni.cz kancelář 504 (katedra ekonomie) 3 bloky výuky, ukončení: písemná zkouška literatura:

ZÁKLADY EKONOMIE. vyučující: jandova@econ.muni.cz kancelář 504 (katedra ekonomie) 3 bloky výuky, ukončení: písemná zkouška literatura: ZÁKLADY EKONOMIE vyučující: jandova@econ.muni.cz kancelář 504 (katedra ekonomie) 3 bloky výuky, ukončení: písemná zkouška literatura: ppt v ISu (Studijní materiály BPE_ZEKO) HOLMAN, R.: Základy ekonomie

Více

2. Chování spotřebitele: užitečnost a poptávka

2. Chování spotřebitele: užitečnost a poptávka 2. Chování spotřebitele: užitečnost a poptávka 2.1 Celkový užitek a mezní užitek Jedním ze základních problémů, které spotřebitel řeší, je, kolik určitého statku má kupovat a jak má svůj důchod mezi různé

Více

Dokonale konkurenční odvětví

Dokonale konkurenční odvětví Dokonale konkurenční odvětví Východiska určení výstupu pro maximalizaci zisku ekonomický zisk - je rozdíl mezi příjmy a ekonomickými náklady (alternativními náklady) účetní zisk - je rozdíl mezi příjmy

Více

FAKULTA EKONOMICKÁ ZČU PLZEŇ. Katedra ekonomie a financí. Mikroekonomie cvičení 8

FAKULTA EKONOMICKÁ ZČU PLZEŇ. Katedra ekonomie a financí. Mikroekonomie cvičení 8 FAKULTA EKONOMICKÁ ZČU PLZEŇ Katedra ekonomie a financí Mikroekonomie cvičení 8 8. FIRMA V DOKONALÉ A NEDOKONALÉ KONKURENCI PŘÍKLAD Č. 1 Definujte rovnováhu spotřebitele, rovnováhu firmy a tržní rovnováhu

Více

DK cena odvozená z trhu

DK cena odvozená z trhu Dokonalá konkurence DK cena odvozená z trhu π (Kč) TR STC ZISK ZTRÁTA Q 1 Q 2 Q (ks) MR, MC (Kč/ks) MC MR Q 1 Q 2 Q (ks) ZiskfirmyvDK Nulový zisk v DK normální zisk Ztráta firmy v DK Křivka nabídky firmy

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MIKROEKONOMIE CHOVÁNÍ FIRMY A ODVOZENÍ NABÍDKY ELASTICITA NABÍDKY A POPTÁVKY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební

Více

OP3BK_FEK. Ekonomika. Jaro / 13:55 15:35 / učebna č.20

OP3BK_FEK. Ekonomika. Jaro / 13:55 15:35 / učebna č.20 OP3BK_FEK Ekonomika Jaro 2013 16.03.2013 / 13:55 15:35 / učebna č.20 Přehled témat (osnova): 1. Úvod do ekonomie Základní pojmy Vývoj ekonomie Aktuální problémy 2. Mikroekonomie Tržní struktury Dokonalá

Více

Bod uzavření firmy. Bod zvratu. Mikroekonomie. Důležité FC, VC, TC (graf) Náklady firmy - důležité. Průběh funkcí nákladů - grafy

Bod uzavření firmy. Bod zvratu. Mikroekonomie. Důležité FC, VC, TC (graf) Náklady firmy - důležité. Průběh funkcí nákladů - grafy Důležité FC, VC, TC (graf) Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Náklady firmy - důležité Průběh funkcí nákladů - grafy TC = FC + VC AC = AFC + AVC AFC = FC/Q AVC = VC/Q MC =

Více

Dokonalá konkurence. Mikroekonomie. Opakování. Řešení. Příklad. Příklad. Řešení Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU

Dokonalá konkurence. Mikroekonomie. Opakování. Řešení. Příklad. Příklad. Řešení Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Opakování Mikroekonomie Dokonalá konkurence Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU U firmy v rámci dokonalé konkurence jsou výrobní náklady dány vztahem: TC = 20000 + 2 a) Jestliže tržní cena

Více

Mikroekonomie Q FC VC Příklad řešení. Kontrolní otázky Příklad opakování zjistěte zbývající údaje

Mikroekonomie Q FC VC Příklad řešení. Kontrolní otázky Příklad opakování zjistěte zbývající údaje Příklad opakování zjistěte zbývající údaje Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Q FC VC 0 20 1 10 2 18 3 24 4 36 Co lze zjistit? FC - pro Q = 1, 2, 3, 4 TC AC AVC AFC Příklad

Více

Literatura k tématu. Soukupová et al.: Mikroekonomie. Kapitola 9, str

Literatura k tématu. Soukupová et al.: Mikroekonomie. Kapitola 9, str 6. MONOPOL Obsah charakteristika monopolu příčiny jeho vzniku volba rovnovážného výstupu stanovení ceny monopolem Lernerův index křivka nabídky monopolu cenová diskriminace alokační a výrobní efektivnost

Více

Struktura dnešní přednášky

Struktura dnešní přednášky ROVNOVÁHA NA TRHU PRÁCE Struktura dnešní přednášky Efektivnost dokonale konkurenčního trhu práce Monopsonistické trhy práce Aplikace. Důsledky poskytování povinných benefitů na trh práce Rovnováha na dokonale

Více

Mikroekonomie. Minulá přednáška - podstatné. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období. Důležité vzorce. Náklady v krátkém období - graficky

Mikroekonomie. Minulá přednáška - podstatné. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období. Důležité vzorce. Náklady v krátkém období - graficky Minulá přednáška - podstatné Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Typologie nákladů firmy Náklady v krátkém období Náklady v dlouhém období Důležité vzorce TC = FC + VC AC =

Více

Mikroekonomie. Vyučující kontakt. Doporoučená literatura. Podmínky zápočtu. GRAF (funkce) Téma cvičení č. 1: 5.10.2015

Mikroekonomie. Vyučující kontakt. Doporoučená literatura. Podmínky zápočtu. GRAF (funkce) Téma cvičení č. 1: 5.10.2015 Vyučující kontakt Mikroekonomie Konzultační hodiny: pondělí: 13.00-14.30 jinak dle dohody Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU kancelář : 16 telefon : 38 777 2419 e-mail: jsetek@ef.jcu.cz

Více

Monopol a monopolistická konkurence

Monopol a monopolistická konkurence Monopol a monopolistická konkurence Vznik nedokonalé konkurence Příčiny vzniku Nákladové podmínky vedou ke vzniku nedokonalé konkurence v podobě úspor z rozsahu. Průměrné náklady s růstem výroby klesají

Více

Vedoucí autorského kolektivu: Ing. Jana Soukupová, CSc. Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti RWE Transgas, a. s.

Vedoucí autorského kolektivu: Ing. Jana Soukupová, CSc. Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti RWE Transgas, a. s. Autoři kapitol: Doc. Ing. Bronislava Hořejší, CSc. (kapitoly 1, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 13, 14, 15, 16) Doc. PhDr. Libuše Macáková, CSc. (kapitoly 4, 17.6, 18, 19) Prof. Ing. Jindřich Soukup, CSc. (kapitoly

Více

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů.

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů. Firma v nedokonalé konkurenci 1. Zdroji nedokonalé konkurence jsou: - jednak nákladové podmínky podnikání, - jednak. 2. Zapište vzorec Lernerova indexu. K čemu slouží? 3. Zakreslete celkový příjem monopolní

Více

Studijní opora. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé konkurence.

Studijní opora. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé konkurence. Studijní opora Název předmětu: Ekonomie I Zpracoval: Ing. Lenka Brizgalová, Ph.D. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé konkurence. Vzdělávací cíl: Téma Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé

Více

Seminář 5. 4. Která z odpovědí na předchozí otázku by odpovídala změně poptávky?

Seminář 5. 4. Která z odpovědí na předchozí otázku by odpovídala změně poptávky? 1. Vláda zavedla novou daň 5 haléřů za jeden prodaný výrobek. Výrobci vyrábí v dokonale konkurenčním prostředí. Poptávka i nabídka mají stejnou cenovou elasticitu. Při zavedení této daně v grafu nabídky

Více

Obsah charakteristika volba výstupu firmy v SR a LR Chamberlinův model efektivnost monopolistické konkurence

Obsah charakteristika volba výstupu firmy v SR a LR Chamberlinův model efektivnost monopolistické konkurence 8. Monopolistická konkurence Obsah charakteristika volba výstupu firmy v SR a LR Chamberlinův model efektivnost monopolistické konkurence Literatura Soukupová et al.: Mikroekonomie. Kapitola 10, str. 291

Více

Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk = Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Co je důležité pro členění zisku

Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk = Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Co je důležité pro členění zisku Zisk firmy Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Zisk (π) je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. Π = TR - TC Je také vynásobený objem produkce rozdílem průměrného

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek mikroekonomie. Správná odpověď je označena tučně

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek mikroekonomie. Správná odpověď je označena tučně řijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek mikroekonomie Správná odpověď je označena tučně 1. řebytek spotřebitele je rozdíl mezi a... a) cenou, mezními náklady b) cenou, celkovými

Více

NEDOKONALÁ KONKURENCE

NEDOKONALÁ KONKURENCE NEDOKONALÁ KONKURENCE CHARAKTERISTIKA NK Jak byste charakterizovali NK? (z hlediska ceny) Jaké jsou další charakteristiky ceny? (uvádějte příklady) Produkt Náklady na změnu dodavatele Informace Počet producentů

Více

RŮZNÉ TYPY TRŽNÍ STRUKTURY dokonalá konkurence, nedokonalá konkurence, monopol

RŮZNÉ TYPY TRŽNÍ STRUKTURY dokonalá konkurence, nedokonalá konkurence, monopol RŮZNÉ TYPY TRŽNÍ STRUKTURY dokonalá konkurence, nedokonalá konkurence, monopol CHARAKTERISTIKA DK Jak byste charakterizovali DK z hlediska (ceny, vstupu do odvětví, informací, produktu, počet prodávajících

Více

Teorie nákladů. Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk. Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Důležité. Účetní, ekonomický a normální zisk

Teorie nákladů. Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk. Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Důležité. Účetní, ekonomický a normální zisk Zisk firmy Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Zisk (π) je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. Π = TR - TC Je také vynásobený objem produkce rozdílem průměrného

Více

Spotřebitelé, výrobci a efektivnost trhů

Spotřebitelé, výrobci a efektivnost trhů Spotřebitelé, výrobci a efektivnost trhů Motivace V tržní ekonomice je alokace zdrojů a distribuce výstupu decentralizovaná je určena interakcemi mnoha kupujícími a mnoha prodejci, z nichž každý se stará

Více

Nástroje jsou součástí obchodní politiky země, jsou zaměřeny na regulaci mezinárodního obchodu. Clo (dovozní) = daň uvalená na importované zboží

Nástroje jsou součástí obchodní politiky země, jsou zaměřeny na regulaci mezinárodního obchodu. Clo (dovozní) = daň uvalená na importované zboží V. NÁSTROJE OBCHODNÍ POLITIKY Druhy nástrojů Nástroje jsou součástí obchodní politiky země, jsou zaměřeny na regulaci mezinárodního obchodu. Cla úvod Clo (dovozní) = daň uvalená na importované zboží Dělení:

Více

Zdroje, komparativní výhody a rozdělení důchodů

Zdroje, komparativní výhody a rozdělení důchodů Zdroje, komparativní výhody a rozdělení důchodů PŘEDNÁŠKA 2 STRUKTURA Výrobní možnosti Vztah cen výstupu a cen a množství vstupů Vztah výstupních a výstupních cen a množství výstupu a vstupů. Obchod v

Více

4. 5. Náklady, výnosy, hospodářský výsledek, výpočet, kalkulace ceny

4. 5. Náklady, výnosy, hospodářský výsledek, výpočet, kalkulace ceny Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 4. 5. Náklady, výnosy, hospodářský výsledek, výpočet, kalkulace ceny K nejdůležitějším charakteristikám hospodaření

Více

ANALÝZA CENOVÉ TVORBY NA NEDOKONALE KONKURENČNÍM TRHU

ANALÝZA CENOVÉ TVORBY NA NEDOKONALE KONKURENČNÍM TRHU VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV FINANCÍ FACULTY OF BUSINESS AND MANAGMENT INSTITUTE OF FINANCES ANALÝZA CENOVÉ TVORBY NA NEDOKONALE KONKURENČNÍM

Více

Seminář 5 (19.3.2015)

Seminář 5 (19.3.2015) 1. Vláda zavedla novou daň 5 haléřů za jeden prodaný výrobek. Výrobci vyrábí v dokonale konkurenčním prostředí. Poptávka i nabídka mají stejnou cenovou elasticitu. Při zavedení této daně v grafu nabídky

Více

NEDOKONALÁ KONKURENCE

NEDOKONALÁ KONKURENCE NEDOKONALÁ KONKURENCE OBECNÁ CHARAKTERISTIKA NEDOKONALÉ KONKURENCE Trh, na kterém alespoň jeden prodávající (kupující) je schopen ovlivnit tržní cenu Cenový tvůrce Diferencovaný produkt-kvalita, vzhled,

Více

11. Trhy výrobních faktorů Průvodce studiem: 11.1 Základní charakteristika trhu výrobních faktorů Poptávka po VF Nabídka výrobního faktoru

11. Trhy výrobních faktorů Průvodce studiem: 11.1 Základní charakteristika trhu výrobních faktorů Poptávka po VF Nabídka výrobního faktoru 11. Trhy výrobních faktorů V předchozích kapitolách jsme zkoumali způsob rozhodování firmy o výstupu a ceně v rámci různých tržních struktur (dokonalá a nedokonalá konkurence). Ačkoli se fungování firem

Více

1. Nabídkové a poptávkové křivky 2. Tržní rovnováha 3. Přebytek a nedostatek na trhu statků 4. Přebytek spotřebitele a přebytek výrobce 5.

1. Nabídkové a poptávkové křivky 2. Tržní rovnováha 3. Přebytek a nedostatek na trhu statků 4. Přebytek spotřebitele a přebytek výrobce 5. Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 4 Poptávka nabídka a tržní rovnováha Obsah A. 1. Nabídkové a poptávkové křivky 2. Tržní rovnováha 3.

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MIKROEKONOMIE MIKROEKONOMICKÁ POLITIKA STÁTU, TRŽNÍ SLEHÁNÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

Příjmy firmy v nedokonalé konkurenci. Formy nedokonalé konkurence (3) 1) Monopol. 2) Oligopol. 3) Monopolistická konkurence. Obsah

Příjmy firmy v nedokonalé konkurenci. Formy nedokonalé konkurence (3) 1) Monopol. 2) Oligopol. 3) Monopolistická konkurence. Obsah Obsah Nedokonalá konkurence Formy nedokonalá konkurence Regulace nedokonalá konkurence Nedokonalá konkurence Vzniká nesplněním alespoň jedné podmínky dokonalé konkurence RozdílDKaNKvcenovétvorbě. Je to

Více

Mikroekonomie I. Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh. Křivka nabídky (S) Přednáška 3. Podstatné z minulé přednášky. Zákon rostoucí nabídky

Mikroekonomie I. Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh. Křivka nabídky (S) Přednáška 3. Podstatné z minulé přednášky. Zákon rostoucí nabídky Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh Mikroekonomie I 3. přednáška Poptávka substituční a důchodový efekt, konkurence, elasticita poptávky Přednáška 3. Křivka nabídky (S) Poptávka substituční a důchodový

Více

Ceny v ekonomii a v životě

Ceny v ekonomii a v životě 2 JAK FUNGUJE TRH Ceny v ekonomii a v životě Dospělí si potrpí na číslice. Řeknete-li dospělému: Viděl jsem krásný dům z červených cihel, za okny muškáty a na střeše holuby, nedovede si ho představit.

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE ZE ZÁKLADŮ FIREMNÍCH FINANCÍ. Kalkulační propočty, řízení nákladů a kalkulační metody.

SEMINÁRNÍ PRÁCE ZE ZÁKLADŮ FIREMNÍCH FINANCÍ. Kalkulační propočty, řízení nákladů a kalkulační metody. SEMINÁRNÍ PRÁCE ZE ZÁKLADŮ FIREMNÍCH FINANCÍ Téma: Kalkulační propočty, řízení nákladů a kalkulační metody. Zpracoval(a): Dvořáková Hana Fojtíková Veronika Maříková Jana Datum prezentace: 21.dubna 2004

Více

Příjmy firmy v nedokonalé konkurenci. Formy nedokonalé konkurence (3) 1) Monopol. 2) Oligopol. 3) Monopolistická konkurence. Obsah

Příjmy firmy v nedokonalé konkurenci. Formy nedokonalé konkurence (3) 1) Monopol. 2) Oligopol. 3) Monopolistická konkurence. Obsah Obsah Nedokonalá konkurence Formy nedokonalá konkurence Regulace nedokonalá konkurence Nedokonalá konkurence Vzniká nesplněním alespoň jedné podmínky dokonalé konkurence RozdílDKaNKvcenovétvorbě. Je to

Více

Úvod. Petr Musil pmusil@econ.muni.cz

Úvod. Petr Musil pmusil@econ.muni.cz Úvod Petr Musil pmusil@econ.muni.cz Harmonogram: 1. Úvod do ekonomie 2. Trh, nabídka, poptávka 3. Úvod do chování spotřebitele 4. Rovnováha spotřebitele na trhu statků a služeb, poptávka, poptávané množství

Více

Téma cvičení Firma. Mikroekonomie. Produkční analýza. V krátkém období. V dlouhém období. Produkční funkce. Rozlišení produkční funkce.

Téma cvičení Firma. Mikroekonomie. Produkční analýza. V krátkém období. V dlouhém období. Produkční funkce. Rozlišení produkční funkce. Mikroekonomie Téma cvičení Firma Produkční analýza Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Produkční funkce Je technický název vztahu mezi maximálním množstvím výstupu, které může být vyrobeno

Více

Funkce poptávky (lineární) Funkce nabídky. Křížová elasticita poptávky. Rovnovážné množství. Rovnovážná cena. Přebytek spotřebitele.

Funkce poptávky (lineární) Funkce nabídky. Křížová elasticita poptávky. Rovnovážné množství. Rovnovážná cena. Přebytek spotřebitele. Vzorce optávka a nabídka a b Funkce poptávky (lineární) m + n Funkce nabídky D * Cenová elasticita poptávky bodová + D + D * Důchodová elasticita poptávky * Cenová elasticita poptávky intervalová A B CD

Více

CELKOVÁ -souhrn všech zamýšlených prodejů, se kterými přichází výrobci na trh

CELKOVÁ -souhrn všech zamýšlených prodejů, se kterými přichází výrobci na trh Otázka: Trh Předmět: Ekonomie Přidal(a): Eli TRH= určitá oblast ekonomiky kde dochází k výměně činnosti mezi jednotlivými ekonomickými subjekty (je to určitý virtuální prostor, kde se střetává nabídka

Více

Management. Trhy a marketing. Ing. Jiří Holický Ing. Vladimír Foltánek Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky

Management. Trhy a marketing. Ing. Jiří Holický Ing. Vladimír Foltánek Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky Management Trhy a marketing Ing. Jiří Holický Ing. Vladimír Foltánek Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky strana 2 Trh - definice Trh je v ekonomice prostor, kde dochází ke směně statků a peněz.

Více

Strategický management

Strategický management Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Strategický management Matice hodnocení strategické pozice SPACE Chvála Martin ME, 25 % Jakubová Petra ME, 25 % Minx Tomáš

Více

Poptávka a nabídka. Doc. Ing. Pavel Janíčko,CSc.

Poptávka a nabídka. Doc. Ing. Pavel Janíčko,CSc. optávka a nabídka Doc. Ing. avel Janíčko,CSc. optávka Individuální poptávka je množství určitého statku či služby, které si je spotřebitel ochoten koupit při různých cenách. optávka = f( D ) = a - b D

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Firma a odvětví. Koncentrace odvětví. Vztah firmy ke konkurentům a oligopol. Limitní cena. Kvantitativní modely duopolu. Cenové modely duopolu. Možnosti využití teorie her. Teorie firmy Firma a odvětví

Více

Nedokonalá konkurence

Nedokonalá konkurence Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠTK, h.d. Katedra ekonomiky, JČU Téma Nedokonalá konkurence Schéma konkurence Nedokonalá konkurence Monopolistická Oligopol Monopol Rekapitulace Dokonalá konkurence Optimum

Více

Firma. Příklad zadání. Příklad řešení. Téma cvičení. náklady firmy. Příklady k opakování. Mikroekonomie. Příjmy, zisk Produkční analýza

Firma. Příklad zadání. Příklad řešení. Téma cvičení. náklady firmy. Příklady k opakování. Mikroekonomie. Příjmy, zisk Produkční analýza Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Téma cvičení Firma Příjmy, zisk Produkční analýza zadání y k opakování náklady firmy Q FC VC TC AC AVC AFC MC 0 X X X X X X X 1 5 5 X X X

Více

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

Firmy na dokonale konkurenčních trzích

Firmy na dokonale konkurenčních trzích Firmy na dokonale konkurenčních trzích Motivace Každá firma musí učinit následující rozhodnutí: kolik vyrábět jakou cenu si účtovat s jakými výrobními faktory (kolik práce a kolik kapitálu) Tato rozhodnutí

Více

9. Reklama v multimédiích (marketing, segmentace trhu, účinnost...)

9. Reklama v multimédiích (marketing, segmentace trhu, účinnost...) 9. Reklama v multimédiích (marketing, segmentace trhu, účinnost...) Marketing Marketingová strategie spočívá ve 4 bodech orientaci na spotřebitele, segmantaci, cíleném marketingu, umisťování (= positioning)

Více

Trhy výrobních faktorů

Trhy výrobních faktorů Trhy výrobních faktorů Výrobní faktory Výrobními faktory (VF) je obecně vše, co slouží k produkci statků. Tedy jsou to vstupy, které používáme k produkci výstupu. Standardní hrubé dělení: práce, kapitál

Více

Ekonomie a světová ekonomika

Ekonomie a světová ekonomika Ekonomie a světová ekonomika ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Obsah: 1. Úvod do ekonomie... 2 2. Trh a jeho charakteristika...

Více

Okruh č. 1: PODNIKOVÁ EKONOMIKA

Okruh č. 1: PODNIKOVÁ EKONOMIKA Okruh č. 1: PODNIKOVÁ EKONOMIKA PODNIKOVÁ EKONOMIKA ZÁKLADY 1. Cíle podniku, jejich vyjádření, uspořádání a vztahy mezi nimi. 2. Zakladatelský rozpočet. 3. Právní formy podnikání a kritéria jejich volby.

Více

křivka MFC L roste dvakrát rychleji než AFC L

křivka MFC L roste dvakrát rychleji než AFC L 10. Nedokonale konkurenční trh práce, nabídka práce Struktura charakteristika NedoKo.. trhu práce optimální množství práce v SR optimální množství práce v LR mzdová diskriminace monopsonu individuální

Více

DOKONALÁ KONKURENCE.

DOKONALÁ KONKURENCE. DOKONALÁ KONKURENCE www.ekofun.cz ZÁKLADNÍ POJMY PLATNÉ PRO DOKONALOU I NEDOKONALOU KONKURENCI Cíl firmy je maximalizace zisku -největší(kladné) rozpětí mezi TR a TC Maximalizujeme zisk s ohlédnutím na

Více

analýzu trhu č. A/6/12.2014-11, trh č. 6 velkoobchodní koncové segmenty pronajatých okruhů bez ohledu na

analýzu trhu č. A/6/12.2014-11, trh č. 6 velkoobchodní koncové segmenty pronajatých okruhů bez ohledu na Praha 16. prosince 2014 Čj. ČTÚ-42 617/2014-611 Český telekomunikační úřad (dále jen Úřad ) jako příslušný orgán státní správy podle 108 odst. 1 písm. b) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích

Více

firma je tvůrce ceny ( price maker ) v omezeném smyslu. Křivka poptávky po produktech jedné firmy je téměř horizontální.

firma je tvůrce ceny ( price maker ) v omezeném smyslu. Křivka poptávky po produktech jedné firmy je téměř horizontální. Monopolistická konkurence charakteristika volba výstupu firmy v SR a LR efektivnost monopolistické konkurence model rozmístění při výrobkové diferenciaci Charakteristika monopolistické konkurence nejjemnější

Více

Základy marketingu. vní. Ing. Miloslav Vaňák 2006-2007

Základy marketingu. vní. Ing. Miloslav Vaňák 2006-2007 Základy marketingu Přednášky pro Vysokou školu finanční a správn vní Ing. Miloslav Vaňák 2006-2007 1 Přednáška 1: Definice marketingu Trocha historie: Snaha minimalizovat riziko, které je spojeno se vstupem

Více

Autor: Tematický celek: Učivo (téma): Stručná charakteristika: Použité zdroje a odkazy: Označení materiálu: VY_32_INOVACE_ZSV_3_43

Autor: Tematický celek: Učivo (téma): Stručná charakteristika: Použité zdroje a odkazy: Označení materiálu: VY_32_INOVACE_ZSV_3_43 Autor: Tematický celek: Učivo (téma): Stručná charakteristika: Pavel Lečbych Člověk a ekonomika Tržní systém Materiál má podobu pracovního listu, pomocí něhož se žáci seznámí s tržním mechanismem. Materiál

Více

5. Trh analýza. Poptávka, nabídka, elasticity, užitková a produkční funkce.

5. Trh analýza. Poptávka, nabídka, elasticity, užitková a produkční funkce. 5. Trh analýza. Poptávka, nabídka, elasticity, užitková a produkční funkce. Teorie spotřebitele x teorie firmy 5.1.1 Teorie spotřebitele Ekonomie zkoumá preference mezi statky. Nezkoumá je ale přímo, nýbrž

Více

Literatura. Soukupová et al.: Mikroekonomie. Kapitoly 13-14, str Musil: Mikroekonomie středně pokročilý kurz. Kapitoly 9-10, str

Literatura. Soukupová et al.: Mikroekonomie. Kapitoly 13-14, str Musil: Mikroekonomie středně pokročilý kurz. Kapitoly 9-10, str Struktura specifika trhu výrobních faktorů příjmové a nákladové veličiny podmínky maximalizace zisku dokonale konkurenční trh práce poptávka po práci firma prodávající výstup na DoKo. trhu poptávka po

Více

You created this PDF from an application that is not licensed to print to novapdf printer (http://www.novapdf.com)

You created this PDF from an application that is not licensed to print to novapdf printer (http://www.novapdf.com) Obsah Alternativní cíle firem Trh výrobních faktorů Trh půdy Obecný mikroekonomický cíl Maximalizace zisku Alternativní cíle firem 1) maximalizace zisku (malé f) 2) Max zisku za určité období suma zisku

Více

Dokonalá konkurence. Téma cvičení. Mikroekonomie Q FC VC Příklad řešení. Bod uzavření firmy

Dokonalá konkurence. Téma cvičení. Mikroekonomie Q FC VC Příklad řešení. Bod uzavření firmy opakování zjistěte zbývající údaje Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Q FC VC 0 20 1 10 2 18 3 24 4 36 Co lze zjistit? FC - pro Q = 1, 2, 3, 4 TC AC AVC AFC řešení opakování

Více

analýzu trhu č. A/2/09.2013-4, trh č. 2 původ volání (originace) ve veřejné telefonní síti v pevném místě.

analýzu trhu č. A/2/09.2013-4, trh č. 2 původ volání (originace) ve veřejné telefonní síti v pevném místě. Praha 10. září 2013 Čj. ČTÚ-84 136/2013-609 Český telekomunikační úřad (dále jen Úřad ) jako příslušný orgán státní správy podle 108 odst. 1 písm. b) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích

Více

Firma. Spotřebitel. Téma cvičení. Mikroekonomie. Příjmy, zisk Produkční analýza. Opakování. Příklad. Příklad. Příklad

Firma. Spotřebitel. Téma cvičení. Mikroekonomie. Příjmy, zisk Produkční analýza. Opakování. Příklad. Příklad. Příklad Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Téma cvičení Firma Příjmy, zisk Produkční analýza Opakování Spotřebitel Máte danou funkci celkového užitku TU ve tvaru: 300X - 10X 2 (X značí

Více

MONOPOLISTICKÁ KONKURENCE

MONOPOLISTICKÁ KONKURENCE MONOPOLISTICKÁ KONKURENCE CHARAKTERISTIKY MONOPOLISTICKÉ KONKURENCE www.ekofun.cz Velký počet výrobců, jejichž výrobky jsou velmi blízké substituty produkt je však diferencovaný Velký počet firem způsobuje,

Více

Firmy na dokonale konkurenčních trzích

Firmy na dokonale konkurenčních trzích Firmy na dokonale konkurenčních trzích Motivace Každá firma musí učinit následující rozhodnutí: kolik vyrábět jakou cenu si účtovat s jakými výrobními faktory (kolik práce a kolik kapitálu) Tato rozhodnutí

Více

PROČ ODSTRANIT PROTIMONOPOLNÍ ZÁKONODÁRSTVÍ

PROČ ODSTRANIT PROTIMONOPOLNÍ ZÁKONODÁRSTVÍ 116 Doslov Stát, monopoly a hrozba EU Josef Šíma Je jen málo oblastí, které by se vyznačovaly takovou mírou jednostranného uvažování, takovou mírou všeobecného odsouzení, takovým rozsahem historické desinterpretace

Více

Metodický list pro druhé soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B druhý blok

Metodický list pro druhé soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B druhý blok Cíl tematického celku: pochopit problematiku rozhodování firmy, odvodit nabídkovou křivku Tento tématický celek je rozdělen do následujících dílčích témat: 1. dílčí téma: Podstata firmy 2. dílčí téma:

Více

ANALÝZA CENOVÉ TVORBY NA NEDOKONALE KONKURENČNÍM TRHU

ANALÝZA CENOVÉ TVORBY NA NEDOKONALE KONKURENČNÍM TRHU VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV FINANCÍ FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUTE OF FINANCES ANALÝZA CENOVÉ TVORBY NA NEDOKONALE KONKURENČNÍM

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Ekonomická fakulta DIPLOMOVÁ PRÁCE. 2012 Bc. Lucie Hlináková

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Ekonomická fakulta DIPLOMOVÁ PRÁCE. 2012 Bc. Lucie Hlináková JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Ekonomická fakulta DIPLOMOVÁ PRÁCE 2012 Bc. Lucie Hlináková JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Ekonomická fakulta Katedra účetnictví a financí Studijní

Více

Mikroekonomie II úvodní přednáška Petr Musil kontakt: pmusil@econ.muni.cz ICQ: 248255927 Informace ke kurzu: studijní materiály v IS Zkouška Písemný multiple-choice test úspěšnost alespoň 60 % Struktura

Více

Formulář pro uplatnění připomínek, stanovisek a názorů

Formulář pro uplatnění připomínek, stanovisek a názorů Formulář pro uplatnění připomínek, stanovisek a názorů NÁZEV NÁVRHU OPATŘENÍ KE KONZULTACI: Analýza trhu č. A/6/XX.2014-YY, trh č. 6 velkoobchodní koncové segmenty pronajatých okruhů bez ohledu na technologii

Více

Mikroekonomie 1 -TOMÁŠ VOLEK (Prezentace 6) 1

Mikroekonomie 1 -TOMÁŠ VOLEK (Prezentace 6) 1 Obsah Podnik Výnosy Zisk Podnik Firma (podnik) je obecné označení pro ekonomicko - právní subjekt. Základními znaky rozlišující podnik od jiných institucí společnosti jsou: - -.. Základní cíl podniku je

Více

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba

Více

Ing. Eliška Galambicová 1 8. Chování firmy v podmínkách monopolu

Ing. Eliška Galambicová 1 8. Chování firmy v podmínkách monopolu Ing. Eliška Galambicová 1 8. Chování firmy v podmínkách monopolu A) Monopol teoretická východiska Nedokonalá konkurence: představuje situaci, kdy je na trhu alespoň jeden prodávající nebo kupující který

Více

Mikroekonomie. 1. Opakování příklad 1. Opakování - Příklad 2. Řešení. Řešení. Opakování příklad 3 2.11.2015

Mikroekonomie. 1. Opakování příklad 1. Opakování - Příklad 2. Řešení. Řešení. Opakování příklad 3 2.11.2015 1. Opakování příklad 1. Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Při ceně 10 korun se nakupuje 1000 výrobků za 1 den; při ceně 50 korun se nakupuje 500 výrobků za 1 den. Jaký je

Více

FAKULTA INFORMATIKY A MANAGEMENTU UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ. Náklady firmy. Mikroekonomie2

FAKULTA INFORMATIKY A MANAGEMENTU UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ. Náklady firmy. Mikroekonomie2 FAKULTA INFORMATIKY A MANAGEMENTU UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ Náklady firmy Mikroekonomie2 Vypracoval: Jana Pospíšilová Studijní obor: IM2 - K Emailová adresa: Jana.Pospisilova@uhk.cz Datum vypracování:

Více

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE TVORBA CENY VYBRANÝCH PRODUKTŮ FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ NA TRHU FMCG OBOR: MEZINÁRODNÍ OBCHOD (BAKALÁŘSKÁ PRÁCE)

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE TVORBA CENY VYBRANÝCH PRODUKTŮ FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ NA TRHU FMCG OBOR: MEZINÁRODNÍ OBCHOD (BAKALÁŘSKÁ PRÁCE) VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ OBOR: MEZINÁRODNÍ OBCHOD TVORBA CENY VYBRANÝCH PRODUKTŮ NA TRHU FMCG (BAKALÁŘSKÁ PRÁCE) AUTOR: IVA BARTÁKOVÁ VEDOUCÍ PRÁCE: ING. JIŘÍ ZEMAN,

Více

15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce

15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce 15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce Existuje-li na trhu výstupu omezený počet firem nabízejících svou produkci, hovoříme o nedokonalé konkurenci, jejíž jednotlivé formy (monopol, oligopol

Více

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se

Více

Mikroekonomie I: Trh a tržní rovnováha

Mikroekonomie I: Trh a tržní rovnováha PhDr. Praha, VŠFS, 1.11.2010 Trh Trh je svobodná neomezovaná směna statků. Na trhu se střetává nabídka s poptávkou. Trh se neustále vyvíjí. Trh není dokonalý, existují statky, které nelze směňovat na trhu

Více

STC = w.l + r.k fix = VC + FC

STC = w.l + r.k fix = VC + FC Náklady a příjmy firmy definice nákladů náklady v krátkém období: - celkové, průměrné, mezní - fixní a variabilní náklady náklady v dlouhém období vztah mezi náklady v SR a LR: - obalová křivka příjmy

Více

FINANČNÍ NÁSTROJE RODINNÉ POLITIKY AKTUÁLNÍ STAV

FINANČNÍ NÁSTROJE RODINNÉ POLITIKY AKTUÁLNÍ STAV FINANČNÍ NÁSTROJE RODINNÉ POLITIKY AKTUÁLNÍ STAV V této kapitole je uveden přehled a popis přímých finančních nástrojů rodinné politiky, které se dají zařadit do oblasti podpory rodiny. Tyto nástroje lze

Více

TRH A CÍLENÝ MARKETING

TRH A CÍLENÝ MARKETING TRH A CÍLENÝ MARKETING základní subjekty trhu: 1. domácnosti prodávají své výrobní faktory (práce, půda, kapitál), za získané důchody (mzda, renta, úrok) nakupují výrobky a služby 2. podniky prodávají

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MIKROEKONOMIE TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ, UTVÁŘENÍ CENY VÝROBNÍCH FAKTORŮ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál

Více

Analýza cenové politiky v multikině Golden Apple Cinema. Aneta Vyorálková

Analýza cenové politiky v multikině Golden Apple Cinema. Aneta Vyorálková Analýza cenové politiky v multikině Golden Apple Cinema Aneta Vyorálková Bakalářská práce 2010 ABSTRAKT Cílem bakalářské práce je analyzovat cenovou politiku v multikině Golden Apple Cinema a následně

Více

Motivace. Dnes se zaměříme na monopoly.

Motivace. Dnes se zaměříme na monopoly. Monopol Motivace V reálném světě není dokonalá konkurence příliš častá. Obvyklejší jsou různé formy nedokonalé konkurence: monopoly oligopoly monopolistická konkurence Dnes se zaměříme na monopoly. Co

Více