OZNÁMENÍ ZÁMĚRU NAPOJENÍ OBCÍ A MÍSTNÍCH ČÁSTÍ NA KANALIZACI S ČOV VELKÉ MEZIŘÍČÍ

Transkript

1 inženýrské, organizační a realizační činnosti v ekologii Staňkova 18a, 62 Brno tel./fax: , enving@enving.cz Zápis v OR Krajského soudu Brno, oddíl C, vložka 5939 Osoba autorizovaná ke zpracování rozptylových studií a posudků podle zákona o ovzduší č. 86/22 Sb., 17 rozhodnutími MŽP ČR č.j. 2452/74/2 ze dne a č.j. 2331/74/MS ze dne OZNÁMENÍ ZÁMĚRU podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí č. 1/21 Sb., ve znění zákona č. 93/24 Sb., 6, v rozsahu dle přílohy č. 3 Záměr: NAPOJENÍ OBCÍ A MÍSTNÍCH ČÁSTÍ NA KANALIZACI S ČOV VELKÉ MEZIŘÍČÍ Oznamovatel: SVAZ VKMO s.r.o. Soběšická Brno Zpracovatel oznámení: Ing. Ladislav Vondráček držitel autorizace podle zákona č. 1/21 Sb., 19 a 24 (osvědčení MŽP ČR o odborné způsobilosti k hodnocení vlivu staveb a činností na životní prostředí č.j. 8391/1317/OPV/93) Brno, únor 25 Výtisk č.: 1 Celkem výtisků: 13 Počet listů: 33 Rozdělov ník 12 x oznamovatel 1 x ENVING, s.r.o.

2 ČÁST A ÚDAJE O OZNAMOVATELI... 4 A.1. Obchodní firma... 4 A.2. IČ... 4 A.3. Sídlo... 5 A.4. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele...5 ČÁST B ÚDAJE O ZÁMĚRU... 5 B.1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE... 6 B.I.1. Název záměru... 6 B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru... 6 B.I.3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území)... 6 B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry...8 B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí... 9 Stávající stav...9 Kanalizace... 9 ČOV... 1 B.I.6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru...1 Výstavba nové kanalizace... 1 ČOV... 1 B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků B.I.9. Zařazení záměru...11 B.II. ÚDAJE O VSTUPECH B.II.1. Půda...12 B.II.2. Voda B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje...12 B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH...12 B.III.1. Ovzduší B.III.2. Odpadní vody...14 B.III.3. Odpady Období provozu...15 B.III.4. Ostatní Hluk, vibrace ČÁST C - ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ...16 C.1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území...16 Biogeografická charakteristika území Územní systém ekologické stability Zvláště chráněná území NATURA Přírodní parky...17 Významné krajinné prvky Krajina - způsob využívání...17 C.2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny C.2.1. Ovzduší Makroklimatická charakteristika Kvalita ovzduší...18 C.2.2. Voda C.2.3. Půda...19 C.2.4 Horninové prostředí a přírodní zdroje...19 C.2.5 Fauna, a flóra, ekosystémy Přírodní (potenciální) stav biocenóz Ekosystémy...2 Dochovaná fauna a flóra v území... 2 Ekologická stabilita území

3 ČÁST D ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ D.1 Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti D.1.1 Vlivy na ovzduší Vlivy výstavby...21 Vlivy provozu...21 D.1.2 Vliv hluku, vibrací D.1.3 Vlivy na povrchové a podzemní vody D.1.4 Vlivy na půdu...23 D.1.5 Vlivy na půdu, horninové prostředí a přírodní zdroje D.1.6 Vlivy na biotu Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy Vlivy na zvláště chráněná území Vlivy na lokality soustavy NATURA Vlivy na ÚSES Vlivy na VKP Vlivy na krajinu...24 Opatření k minimalizaci vlivů na biotu D.1.7 Souhrnné hodnocení možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti...25 KRITERIUM VÝZNAMNOSTI DLE VELIKOSTI...25 D.2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci...27 D.3. Údaje o možných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice...28 D.4. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů Kompenzační opatření...29 D.5. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů ČÁST E POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU...29 ČÁST F DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE...29 ČÁST G VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ TECHNICKÉHO CHARAKTERU ČÁST H PŘÍLOHA Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace...34 ZÁVĚR Příloha 1 Přehledná situace stavby měř 1 : 25 Příloha 2 Velké Meziříčí a Mostiště územní systém ekologické stability měř 1 : 1 Příloha 3 Lokalita Oslavice územní systém ekologické stability měř 1 : 1 3

4 ÚVOD Oznámení (dále oznámení EIA) je zpracováno podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí č. 1/21 Sb. 6, v rozsahu dle přílohy č. 3 a dle Metodického pokynu odboru posuzování vlivů na životní prostředí MŽP (Věstník MŽP částka 2, únor 22). Výchozím podkladem pro zpracování oznámení záměru NAPOJENÍ OBCÍ A MÍSTNÍCH ČÁSTÍ NA KANALIZACI S ČOV VELKÉ MEZIŘÍČÍ (dále ČOV VELKÉ MEZIŘÍČÍ) je zpracovaný záměr projektu k žádosti o podporu ze strukturálních fondů Evropské unie: (1) Projekt ochrany vod povodí řeky Dyje II.etapa. SEWACO s.r.o.,brno, listopad 24 Dále byly použity podklady: (2) Projekt ochrany vod povodí řeky Dyje II.etapa AQUAPROCON s.r.o.,brno, leden 25 (3) Územní plán sídelního útvaru Velké Meziříčí a Oslavice, Urbanistické středisko Jihlava, spol. s r.o., 1996 (4) Culek, M. (ed.): Biogeografické členění České republiky, Praha, ENIGMA 1996 (5) Bínová, L., Culek, M.: ÚTP Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva životního prostředí - nadregionální a regionální ÚSES ČR, Praha, 1996 (6) Územní plán obce Velké Meziříčí návrh. Urbanistické středisko Jihlava s.r.o., 24 Projekt ČOV Velké Meziříčí není samostatným projektem, je součástí skupiny projektů Projekt ochrany vod povodí řeky Dyje II.etapa, realizovaných v rámci uzavřené mezinárodní smlouvy mezi Českou republikou a Evropskou komisí Finančního memoranda Projekt ochrany vod povodí řeky Dyje. Projekt neoddělitelně navazuje na projekt PROJEKT DYJE I, již realizovaný v rámci předvstupního programu ISPA. 1.ČÁST A ÚDAJE O OZNAMOVATELI 1.1.1A.1. Obchodní firma SVAZ VKMO s.r.o A.2. IČ IČ: DIČ: A.3. Sídlo Soběšická Brno 1.1.4A.4. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele Oprávněný zástupce oznamovatele: Sídlo: Telefon: Ing. Josef Gut, prokurista Soběšická gut@svkmo.cz 4

5 2.ČÁST B ÚDAJE O ZÁMĚRU Projekt Projekt ochrany vod povodí řeky Dyje II.etapa, který je předmětem žádosti o podporu ze strukturálních fondů Evropské unie, zahrnuje 9 jednotlivých podprojektů: Předmětem tohoto Oznámení EIA je Rekontrukce ČOV Velké Meziříčí v rámci podprojektu B7: Podprojekt B1 BOSKOVICE HRÁDKOV ČOV A KANALIZACE Potřeba zpracovat oznámení EIA Kapacita ČOV v EO před realizací opatření 25 Kapacita ČOV v EO po realizaci opatření 25 - podlimitní EO nově na kanalizaci napojených - podlimitní Podprojekt B2 KUNŠTÁT ČOV A KANALIZACE Kapacita ČOV v EO před realizací opatření 2 Kapacita ČOV v EO po realizaci opatření 26 - podlimitní EO nově na kanalizaci napojených 61 podlimitní Podprojekt B3 TŘEBÍČ REKONSTRUKCE KANALIZACE II. ETAPA ČOV Není součástí projektu 64 2 EO není řešena EO nově na kanalizaci napojených Ne- není nárůst kapacity Podprojekt B4 HROTOVICE ČOV A KANALIZACE Kapacita ČOV v EO před realizací opatření 184 Kapacita ČOV v EO po realizaci opatření podlimitní EO nově na kanalizaci napojených 36 podlimitní Podprojekt B5 MORAVSKÝ KRUMLOV ČOV A KANALIZACE Kapacita ČOV v EO před realizací opatření nárůst méně než 25 % Kapacita ČOV v EO po realizaci opatření 6 13 (+ 4,3 %) EO nově na kanalizaci napojených Ne- není nárůst kapacity Podprojekt B6 NAPOJENÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ NA KANALIZACI S ČOV NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ ČOV Není součástí projektu (je řešena v rámci 14 5 předcházejícího projektu ISPA) nárůst méně než 25 % EO nově na kanalizaci napojených 1357 (+ 9,4 %) Podprojekt B7 NAPOJENÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ NA KANALIZACI S ČOV VELKÉ MEZIŘÍČÍ Kapacita ČOV v EO před realizací opatření ANO nárůst více než 25 % Kapacita ČOV v EO po realizaci opatření 22 3 * (+ 35 %) nárůst méně než 25 % EO nově na kanalizaci napojených 168 (+ 1 %) Podprojekt B8 SLAVONICE INTENZIFIKACE A ROZŠÍŘENÍ ČOV A KANALIZACE Kapacita ČOV v EO před realizací opatření 2 5 Kapacita ČOV v EO po realizaci opatření podlimitní EO nově na kanalizaci napojených 25 podlimitní Podprojekt B9 DAČICE ROZŠÍŘENÍ KANALIZACE ČOV Není součástí projektu 9 4 EO není řešena nárůst méně než 25 % EO nově na kanalizaci napojených 22 (+ 2,3 %) * Poznámka: Rekonstrukce ČOV Velké Meziříčí ČOV projektovaná na EO je provozovaná od konce roku ČOV má nitrifikaci a denitrifikaci, v roce 25 bude uvedeno do provozu chemické odstranění fosforu. V současnosti je ČOV Velké Meziříčí zatížena na plnou kapacitu, záměr představuje zvýšení kapacity na 22 3 EO, tj o 35%. Z toho 1% navýšení kapacity je přímé připojení 168 obyvatel novou kanalizací z okolních obcí (Mostiště, Oslavice), zbylých 15% představuje navýšení svozu splašků z jímek. 5

6 2.1B.1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 2.1.1B.I.1. Název záměru NAPOJENÍ OBCÍ A MÍSTNÍCH ČÁSTÍ NA KANALIZACI S ČOV VELKÉ MEZIŘÍČÍ 2.1.2B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru Kapacita ČOV Velké Meziříčí po rekonstrukci v rámci realizaci posuzovaného záměru se zvýší ze stávajících EO na 22 3 EO, t.j zvýšení kapacity o 35 % B.I.3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) Kraj: PSČ: CZ-NUTS: Základní územní jednotka: Územně technická jednotka: Katastrální území: Vysočina 5941 CZ615 Žďár nad Sázavou 5977 Velké Meziříčí Velké Meziříčí Velké Meziříčí Obr. 1 Širší situace s vyznačením umístění posuzovaného záměru ČOV Velké Meziříčí, Národního parku Podyjí a Ptačí oblasti střední nádrž VD Nové Mlýny 6

7 Projekt Dyje II zahrnuje rekonstrukci a výstavbu vodohospodářské infrastruktury na území 3 okresů Blansko (Jihomoravský kraj), Třebíč a Žďár nad Sázavou (kraj Vysočina). K posuzovanému záměru bylo v r. 24 vydáno souhlasné Stanovisko krajské pracovní skupiny kraje Vysočina č.j. KUJI 5475/24 OVLHZ KUJIP5OPF ze dne Projekt je v souladu se schválenou koncepcí rozvoje kraje Vysočina a rozpracovaným plánem rozvoje vodovodů a kanalizací kraje (PRVKUK). Projekt byl rovněž odsouhlasen Radou města Velké Meziříčí. 7

8 b.7 8

9 Obr. 3 Dílčí stavby v rámci projektů DYJE I a DYJE II - okres Žďár nad Sázavou s vyznačením umístění podprojektu B.7 (2) B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Cílem posuzovaného záměru je dosažení zvýšení kvality životního prostředí jako celku a ochrany povrchových a podzemních vod. Realizace záměru je předpokládána v průběhu 2 let (r.26 až r.28), předpokládaná životnost investice je 3u technologie let, objektů 3 let, liniových vedení kanalizace 6-9 let. Kumulace záměru s dalšími záměry není reálná B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie byly transponovány požadavky Směrnice Rady 91/271/EHS, upravující vypouštění odpadních vod, do zákonů č. 254/21 Sb. o vodách, č. 274/21 Sb. o vodovodech a kanalizacích (tyto zákony vstoupily v platnost 1. ledna 22) a do nařízení vlády ČR č. 61/23 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění. Konečný termín pro dosažení dobrého stavu podle čl. 4 citované směrnice je prosinec roku 21. Směrnice o kalech (č. 86/278/EHK) byla nedávno zapracována do Zákona č. 382/21 Sb. kde je vymezeno používání kalů v zemědělství. Tento zákon vstoupil v platnosti 1. ledna 22. Současný systém odvádění odpadních vod v zájmovém území neodpovídá požadavkům uvedeným v článku 3 Směrnice o čištění městských odpadních vod a souvisejícím ustanovením uvedených v příloze I. Směrnice Stávající stav Kanalizace Ve Velkém Meziříčí je jednotná, gravitační kanalizace. Kromě napojení dvou ulic, které řeší tento IN je celé město připojeno na ČOV. Místní část Dolní Radslavice Je vybudována jednotná kanalizace s vyústěním do vodoteče. Kanalizace vzhledem k technickému stavu není způsobilá odvádět odpadní vody na ČOV. Místní část Kúsky - Je vybudována jednotná kanalizace s vyústěním do vodoteče. Kanalizace vzhledem k technickému stavu není způsobilá odvádět odpadní vody na ČOV. 9

10 Místní část Lhotky - Je vybudována jednotná kanalizace s vyústěním do vodoteče. Kanalizace vzhledem k technickému stavu není způsobilá odvádět odpadní vody na ČOV. Místní část Mostiště - Je vybudována jednotná kanalizace. Obec je rozdělena do tří povodí, jejíž hlavní stoky jsou zaústěny do Oslavy. Kanalizace vzhledem k technickému stavu není způsobilá odvádět odpadní vody na ČOV. Místní část Olší nad Oslavou - Je vybudována jednotná kanalizace s vyústěním do kořenové čistírny odpadních vod. Obec Martinice Je vybudována jednotná kanalizace vyústěná do potoka Mastník. Kanalizace je ve špatném technickém stavu, je využitelná pro odvádění dešťových vod. Obec Oslavice - Je vybudována jednotná kanalizace, síť je rozdělena na dvě povodí, stoky jsou vyústěny do potoka Oslavička. Kanalizace je ve špatném technickém stavu, je využitelná pro odvádění dešťových vod. Obec Petráveč Obec má vybudovanou dešťovou kanalizaci. Obec Vídeň Obec má vybudovanou jednotnou kanalizaci, síť je rozdělena na 4 povodí, stoky jsou zaústěny do místních vodotečí a rybníků. Kanalizace je ve špatném technickém stavu a není způsobilá odvádět odpadní vody ČOV ČOV Velké Meziříčí provozovaná od konce roku 1994 je projektovaná na EO. Má nitrifikaci a denitrifikaci, v roce 25 bude uvedeno do provozu chemické odstranění fosforu. V současnosti je ČOV Velké Meziříčí zatížena na plnou kapacitu. Požadavek na odpovídající likvidaci odpadních vod představuje zvýšení kapacity na 22 3 EO, tj o 35%. Z toho 1% navýšení kapacity je přímé připojení 168 obyvatel novou kanalizací z okolních obcí (Mostiště, Oslavice), zbylých 15% představuje navýšení svozu splašků z jímek v zájmovém území. Projekt (1) řeší výše zmíněné problémy, realizace záměru představuje splnění článku 3 Směrnice o čištění městských odpadních vod. Přehled zvažovaných variant Záměr (1) je zpracován v jedné variantě. Z hlediska rozsahu možných vlivů na životní prostředí a obyvatelstvo jsou v oznámení hodnoceny stávající stav (nulová varianta) a aktivní varianta dle záměru (1). Podstatné důvody pro akceptaci aktivní varianty: - realizací posuzovaného záměru dojde ke zlepšení čistoty vody řeky Oslavy přítoku Jihlavy, která se vlévá do Dyje v úseku vodní nádrže Nové mlýny II * (Ptačí oblast Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny), - realizací záměru dojde ke zlepšení čistoty vody v řece Dyji na hraničním profilu České republiky a Spolkové republiky Rakousko v Národním Parku Podyjí Thayatal * (Ptačí oblast Podyjí). * Situování NP Podyjí a VD Nové Mlýny vůči posuzovanému záměru viz obr B.I.6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru Výstavba nové kanalizace - Kanalizace Mostiště, místní část Velkého Meziříčí: Bude vybudována splašková kanalizace, která bude napojena na gravitaci v ulici Podhradí města. Stávající kanalizace bude plnit funkci dešťové kanalizace. 1

11 - - Kanalizace Oslavice: Bude vybudována splašková kanalizace s přečerpáním, která bude napojena na kanalizaci města. Stávající kanalizace bude využita jako dešťová. Kanalizace ulice Vrchovecká ve Velkém Meziříčí: Bude provedena kanalizace v ulici Vrchovecká a v ulici Podhradí ČOV Rekonstrukce ČOV zahrnuje rekonstrukci čerpací stanice na přítoku, modernizace lapačů písku a zařízení na praní písku z lapačů písku a praní štěrku z lapače štěrku, zdvojení strojních jemných česlí, novou aktivační nádrž, novou dosazovací nádrž, vyřešení čištění dešťové zdrže, zvýšení kapacity kalového hospodářství a hygienizace kalu, a novou manipulační plocha pro uskladnění kalu. Upravený kal bude možno použít na zemědělské pozemky B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Termín zahájení: Termín dokončení: 3/26 r B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků Předpokládané vlivy záměru ČOV VELKÉ MEZIŘÍČÍ budou omezeny na nejbližší okolí. Jedná se o pozemky v katastrálním území Velké Meziříčí. Dotčeným územně samosprávným celkem je město Velké Meziříčí. Situování ČOV vůči obytné zástavbě viz obr. 1, nejmenší vzdálenost ČOV od obytné zástavby je cca 15 m m. Vzhledem k použité technologii a stavebnímu řešení čistírny nebylo třeba pro stávající ČOV stanovit ochranné pásmo (dříve pásmo hygienické ochrany) z hlediska přímých vlivů ČOV na okolí (hluk, ovzduší emise pachových látek). Obr. 3 Situace měř. 1: 5 s vyznačením ČOV Velké Meziříčí a nejbližší obytné zástavby 2.1.9B.I.9. Zařazení záměru Podle zákona č. 1/21 Sb ve znění zákona č. 93/24 Sb., 4 se jedná o změnu záměru uvedeného v příloze č.1, kategorii II, bod. 1.9, sloupec B, která podléhá zjišťovacímu řízení: 11

12 Čistírny odpadních vod s kapacitou od 1 do 1 ekvivalentních obyvatel, kanalizace od 5 do 5 napojených obyvatel. Jedná se o zvýšení kapacity záměru podle 4, odst (1) písm. c): ČOV o více než 25 % (záměr + 35 %), záměr podléhá zjišťovacímu řízení, kanalizace o méně než 25 % (záměr + 1 %), záměr nepodléhá zjišťovacímu řízení Příslušným správním úřadem, který vede zjišťovací řízení, je krajský úřad ( 22 zákona), v daném případě Krajský úřad kraje Vysočina. 2.2B.II. ÚDAJE O VSTUPECH 2.2.1B.II.1. Půda Rekonstrukce ČOV nevyžaduje zábor plochy zemědělské půdy (ZPF) ani pozemků, určených k plnění funkce lesa (PUPFL) B.II.2. Voda Pro ČOV je přivedena pitná voda ze stávajícího veřejného vodovodu. Rekonstrukce ČOV nevyvolá žádné další nároky na vodu 2.2.3B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Elektrická energie Dle ČSN je napojení čerpací stanice zajištěno ve 3. stupni důležitostí dodávky el. energie ze stávajícího zdroje. Ostatní Navrhovaná ČOV bude vybavena pro případ provozní potřeby chemickým hospodářstvím. Při provozu ČOV bude prováděna hygienizace kalu dávkováním nehašeného vápna v množství cca 2 % na 1kg sušiny kalu. Podle potřeby bude dávkován ke srážení fosforu a ke zlepšení usaditelnosti kalu přípravek Prefloc - 4% roztok Fe2(SO4)3, denní dávka cca 6 l, roční spotřeba cca 2 m B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Kanalizace Výstavba a rekonstrukce kanalizace si vyžádá zásah do veřejných komunikací a následnou rekonstrukci vozovek a chodníků. Dopravní řešení během výstavby bude řešeno návrhem dopravního značení. ČOV Rekonstrukce nevyvolá žádné nároky na dopravní ani jinou ifrastrukturu Část B.II, údaje o vstupech shrnutí: Z údajů, uvedených v projektu a hodnocených v kapitole B.II. vyplývá, že posuzovaný záměr nevyvolá nároky významné z hlediska možných vlivů na životní prostředí. 2.3B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH 2.3.1B.III.1. Ovzduší Období výstavby Významným zdrojem znečišťování ovzduší (dále ZZO) mohou být výkopové a stavební práce v průběhu výstavby kanalizace. Jedná se především o nahodilé zdroje prašnosti krátkodobého charakteru. Množství prachu nelze kvantifikovat, tyto zdroje je třeba důsledně eliminovat v závislosti na charakteru prací a vlhkosti substrátů. 12

13 Dalšími nepodstatnými zdroji znečišťování ovzduší pro období výstavby budou exhalace z provozu stavebních strojů, nákladních vozidel a dalších mechanizmů. Rovněž tyto zdroje jsou nutné, nahodilé a krátkodobé, bez možnosti přesnějšího stanovení produkce emisí. Období provozování a) Hlavní bodové zdroje znečištění ovzduší V souvislosti z realizací záměru nebude provozován žádný významný bodový zdroj znečišťování ovzduší. b) Hlavní plošné zdroje znečištění ovzduší ČOV. Podle technického a technologického uspořádání je zařazena ČOV podle zákona o ovzduší č. 86/22 Sb., 4, odst. (4) písm. b) a podle nařízení vlády č. 353/22 Sb., příloha č. 1, odst (Zařízení s projektovanou kapacitou pro 5 a více EO ) jako: - ostatní stacionární střední zdroj znečišťování ovzduší Nařízením vlády č. 353/22 Sb., příloha č. 1, odst (Zařízení s projektovanou kapacitou pro 5 a více EO ) jsou stanoveny EL: - platí emisní limity pro pachové látky EL pro pachové látky (dále PL), platné v posuzovaném případě, jsou uvedeny ve vyhlášce č. 356/22 Sb., příloha č. 2, odst. 2: Obecný emisní limit pro zdroj umístěný v obydlených částech intravilánů obcí nebo jejich ochranných pásmech je 5 OUER m-3 měřeno na komíně, výduchu nebo výpusti ze zařízení pro omezování emisí. Ochranným pásmem se rozumí území ve vzdálenosti kratší nebo rovné 2 km od nejbližšího místa na hranici intravilánů přilehlých obcí. V případě, že zdroj bude mít více komínů, výduchů nebo výpustí s různými typy pachů, musí být provedeno i měření smísením jednotlivých vzorků do jednoho a výsledná hodnota pachových jednotek nesmí překročit hodnotu 1 OUER m-3. V případě, že zdroj nemá vlastní komín, výduch nebo výpust nesmí překročit koncentrace fugitivních pachových látek na hranici pozemku stacionárního zdroje 5 OUER m-3, pokud je zdroj umístěn v obydlených částech intravilánů obcí nebo v jejich ochranných pásmech. Je-li zdroj fugitivních emisí umístěn vně ochranných pásem přilehlých obcí, nesmí překročit koncentrace fugitivních pachových látek na hranici pozemku stacionárního zdroje 2 OUER.m-3. Hmotnostní tok emisí PL pro ČOV Velké Meziříčí lze odhadnout pomocí: - definice jedné pachové jednotky (OUER/m3): evropská referenční pachová jednotka - fyziologická reakce posuzovatelů vyvolaná dávkou 123 µg n-butanolu rozptýleného v 1 m3 neutrálního plynu (v molárním poměru,4 µmol nbutanolu na 1 mol neutrálního plynu) za normálních stavových podmínek - obecného emisního limitu pro fugitivní emise pachových látek (5 OUER/m3). Z měření na obdobných ČOV vyplývá, že na 1m3 odpadních vod vzniká cca 1m3 odpadního plynu, projektovanému množství odpadních vod na 1 EO 15 l/den při kapacitě ČOV 22 3 EO (1) odpovídá množství odpadního plynu: 13

14 V =,77 m3/s. Hmotnostní tok emisí PL z posuzované ČOV je vypočten pro n-butanol jako referenční látku, při akceptování emisního limitu z plošných zdrojů 5 OEUR: M = 5 * 123 * 1-6 *,77 =,47g/s. c) Hlavní liniové zdroje znečišťování ovzduší V případě dopravní obsluhy ČOV lze předpokládat pouze nevýznamný průjezd jednotlivých vozidel denně B.III.2. Odpadní vody Navržené emisní limity na odtoku z ČOV splňují požadavky dle NV 61/23 Sb. a podle Směrnice Rady 91/271/EEC. TAB. 1 Přítokové parametry Pozice 1 2 Kriterium Kapacita ČOV v EO před realizací opatření Kapacita ČOV v EO po realizaci opatření Znečištění NL 3 BSK CHSK Označení jednotkat Plánovaná hodnota EO EO 223 NL g/ EO,d 55 BSK5 g/ EO,d 6 CSB-Cr g/ EO,d 12 Celkový dusík Ncelk. g/ EO,d 11 celkový fosfor Pcelk. g/ EO,d 2,5 TAB. 2 Odtokové parametry z ČOV dle nařízení vlády č. 61/23 Sb. Pozice 1 Kriterium Množství Označení jednotka Q m3 přípustné koncentrace P m znečištění nerozpuštěné látky 2 BSK CHSK NL mg/l 2 4 BSK5 mg/l 2 4 CHSK-Cr mg/l 9 13 celkový dusík Ncelk. mg/l 15 * 2 celkový fosfor Pcelk. mg/l 2* 5 poznámka : * = roční průměr 2.3.3B.III.3. Odpady TAB. 3 Odpady vzniklé při výstavbě (včetně výstavby kanalizace) Kód Název odpadu Kategorie odpadu Likvidace odpadu Papírové obaly O sběr 14

15 Smíšené stavební a demoliční odpady neuvedené pod kódy , a (neobsahující Hg, PCB a nebezpečné látky) Stavební suť Stavební dřevo Asfaltové směsi neuvedené pod č (neobsahující dehet) Výkopová zemina O skládkování O O O k recyklaci Zbytky izolačního materiálu Kal ze septiku (splašky od pracovníků) Obaly od barev O O N bude se odvážet a ukládat na skládku zeminy skládkování odvoz do ČOV skládkování Stavební odpady vzniklé při provádění stavebních prací budou separovány a ukládány do ocelových kontejnerů a na základě dohod odváženy na určené místo. Za odpady vzniklé při stavebních pracích odpovídá dodavatelská stavební firma. Množství a způsob využití nebo zneškodnění odpadů budou předmětem evidence podle vyhlášky MŽP ČR č. 338/1997 Sb., 19. Likvidační protokoly jednotlivých odpadů budou doloženy ke kolaudaci stavby. Pokud bude zjištěna kontaminace výkopových zemin, zajistí její zneškodnění oprávněná firma Období provozu V průběhu provozu ČOV budou vznikat následující druhy a množství odpadů: TAB. 4 Odpady vzniklé při provozu ČOV Kód Název odpadu Kategorie Množství odpadu odpadu (t/rok) Shrabky z česlí O 13 t/rok Písek z lapáku Stabilizovaný kal před hygienizací po hygienizaci 214 m3/rok 1 46/rok 1 715/rok Předpokládaný způsob nakládání Zachycené shrabky v hrubém předčištění se budou lisovat, ukládat do kontejneru a vyvážet na skládku odpadu skládkování skládkování Provozovatel bude likvidaci odpadů zajišťovat přes specializované firmy, na základě řádných smluvních vztahů. Odpady je třeba zneškodňovat při respektování následujících zásad: - minimalizovat vznik odpadů - důsledně separovat jednotlivé odpady dle druhů - uplatňovat zásady maximální recyklace a dalšího využití - minimalizovat odpady k přímému skládkování 2.3.4B.III.4. Ostatní Hluk, vibrace Období výstavby posuzovaného záměru. 15

16 Výstavba a rekonstrukce kanalizací budou zdrojem hluku a vibrací pouze v období vlastní výstavby. Vzhledem k velkému množství neurčitostí v této přípravné fázi stavby není možné období výstavby z hlediska hlukových vlivů přesněji výpočtově hodnotit. Podle známých skutečností lze provést pouze subjektivní zhodnocení. Při vlastní výstavbě budou krátkodobě prováděny výkopové práce. Stavební doprava bude zahrnovat materiálů a technických zařízení. Stavební doprava bude využívat sítě veřejných komunikací v lokalitě. Vzhledem k vzájemné poloze staveniště a nejbližších obytných souborů je předpoklad krátkodobého působení na tyto plochy z hlediska hlukových vlivů a vibrací. Období provozování posuzovaného záměru. Veškerá technická zařízení ČOV i čerpacích stanic kanalizace, jejichž provoz může být významnějším zdrojem hluku (dmychadla, čerpadla), jsou umístěna uvnitř stavebních objektů. Okolní venkovní prostor je chráněn vzduchovou neprůzvučností obvodového pláště, u čerpacích stanic také vrstvou zeminy nebo vody. Poznámka: Podle Nařízení vlády č. 52/2 Sb. v platném znění je chráněným venkovním prostorem prostor do vzdálenosti 2 metry od stavby pro bydlení nebo stavby občanského vybavení a prostor, který je užíván k rekreaci, sportu, léčení, zájmové a jiné činnosti, s výjimkou komunikací a prostor vymezených jako venkovní pracoviště. Údaje o výstupech shrnutí Z údajů, uvedených v projektu a hodnocených v kapitole 2.C. vyplývá, že posuzovaný záměr nebude zdrojem výstupů významných z hlediska potenciálních vlivů na životní prostředí. Realizace záměru povede jednoznačně k významnému zlepšení kvality odpadních vod. Negativní krátkodobé vlivy budou vyvolány v průběhu výstavby kanalizace (prašnost, hluk). 3.ČÁST C - ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ 3.1C.1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území Biogeografická charakteristika území Pro hodnocení bioty v území je základem biogeografická charakteristika. Zájmové území se dle Biogeografického členění České republiky (M. Culek a kol., 1996) nachází v jádrové části Velkomeziříčského biogeografického regionu (bioregionu), příslušejícího do hercynské podprovincie biogeografické provincie středoevropských listnatých lesů. Regionálně fytogeografické členění ČSR (Botanický ústav ČSAV, 1987) řadí území do fytogeografického obvodu Českomoravské mezofytikum, zastoupeného fytogeografickým okresem Českomoravská vrchovina. Z fytogeografických vegetačních stupňů jsou zastoupeny stupeň suprakolinní (kopcovinný) a stupeň submontánní (vrchovinný) Územní systém ekologické stability Návrhem územního systému ekologické stability (dále jen ÚSES) dotčeného území se zabývá několik různých dokumentací. Pro nadregionální a regionální ÚSES jsou v současnosti aktuálními směrodatnými podklady územně technický podklad (dále jen ÚTP) regionálních a nadregionálních územních systémů ekologické stability (Společnost pro životní prostředí, s.r.o, Brno, 1996) a z něho vycházející koncept územního plánu VÚC kraje Vysočina (US Brno, s.r.o., 23). Nadregionální ÚSES není v dotčeném území dle ÚTP ani konceptu územního plánu VÚC zastoupen. Z regionálního ÚSES do dotčeného území potenciálně zasahují regionální biocentrum 298 Mostiště a regionální biokoridor RK

17 Regionální biocentrum (RBC) 298 Mostiště je v ÚTP rámcově vymezené v širokém prostoru zahrnujícím i severní část dotčeného území. V konceptu územního plánu VÚC je toto biocentrum situováno v částečně zpřesněném vymezení severně od dotčeného území. Regionální biokoridor RK 142 navazuje z jižní strany na RBC 298 Mostiště, odkud je veden jak v ÚTP, tak i v konceptu územního plánu VÚC v rámcovém vymezení údolím Oslavy k Velkému Meziříčí a dále ze severní a východní strany města. Pro místní ÚSES je v současnosti hlavním koncepčním podkladem sjednocený generel ÚSES (dále jen okresní generel ÚSES) pro území okresu Žďár nad Sázavou (AGERIS s.r.o., Brno, 21-22), ze kterého vychází i nově zpracovávaný územní plán města Velké Meziříčí (Urbanistické středisko Jihlava, spol s r.o.). Aktuálně platný však dosud zůstává starší společně zpracovaný územní plán sídelních útvarů Velké Meziříčí a Oslavice (Urbanistické středisko Jihlava, spol s r.o.), schválený v roce 1996 a vycházející ze starších generelů místního ÚSES. Okresní generel ÚSES řeší regionální úroveň ÚSES v zásadě shodným způsobem jako koncept územního plánu VÚC. RBC 298 Mostiště je zde situováno severně od dotčeného území. Regionální biokoridor RK 142 je veden od RBC 298 Mostiště ze západní strany Mostiště a mezi Mostištěm a Velkým Meziříčím přechází z pravobřežních svahů údolí Oslavy do svahů levobřežních a dále do svahových a hřbetních poloh ze severní strany města. Z lokálních biocenter vložených do trasy regionálního biokoridoru jsou z hlediska posuzovaného záměru významná biocentra mezi Mostištěm a Velkým Meziříčím (LBC U bohatého mlýna, LBC U Motorpalu a případně i LBC U cihelny). Z větví místního ÚSES obsažených v okresním generelu je z hlediska posuzovaného záměru důležitá zejména hydrofilní větev s lokálními biokoridory vedenými v přímé vazbě na tok Oslavy a s dvěma lokálními biocentry v údolí Oslavy mezi Mostištěm a Velkým Meziříčím, společnými i pro výše popsaný regionální biokoridor RK 142 (LBC U bohatého mlýna a LBC U Motorpalu). Na biokoridor této větve místního ÚSES v Mostišti navazují další dva lokální biokoridory vedené po přítocích Oslavy. V lokalitě Oslavice jsou potenciálně dotčenými prvky ÚSES tři lokální biokoridory - jeden procházející ve směrné trase severně od Oslavic napříč přes silnici II/36, druhý vedený po toku Oslavičky přes jihovýchodní část obce a třetí ve svazích jihovýchodně od Oslavic Zvláště chráněná území V potenciálně dotčeném území ani v jeho blízkosti se nenachází žádné zvláště chráněné území ve smyslu zákona č 114/92 Sb NATURA 2 V potenciálně dotčeném území ani v jeho blízkosti se nenachází žádné vyhlášené ani navržené chráněné území soustavy Natura Přírodní parky Nepatrná část navržené splaškové kanalizace v jihozápadní části obce Oslavice zasahuje na území přírodního parku Balinské údolí, chránícího krajinný ráz esteticky cenného území údolí Balinky Významné krajinné prvky V potenciálně dotčeném území se nacházejí následující významné krajinné prvky (dále jen VKP) obecně vyjmenované v 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb.: lesy (ve svazích údolí Oslavy), vodní toky (Oslava, Mastník, pravostranný bezejmenný přítok Oslavy v Mostišti, bezejmenné přítoky Oslavy mezi Mostištěm a Velkým Meziříčím), potok Oslavička na JV okraji obce Oslavice, rybník (Mostišťský rybník), 17

18 údolní niva řeky Oslavy. Registrované VKP podle 6 zákona č. 114/1992 Sb. se v potenciálně dotčeném území nenacházejí Krajina - způsob využívání Většina potenciálně dotčeného území má charakter urbanizované krajiny zastavěná území Mostiště, Velkého Meziříčí a Oslavice a výrobní a skladové areály v nivě Oslavy mezi Velkým Meziříčím a Mostištěm a částečně také mezi Oslavicemi a Velkým Meziříčím. Na urbanizované partie navazují převážně zemědělsky obhospodařované pozemky v nivě Oslavy louky a zahrady, u Oslavice zejména orná půda. Ve svazích údolí Oslavy je situováno několik menších lesních celků. Důležitými krajinotvornými prvky jsou v území vodní toky zejména řeka Oslava. 3.2C.2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny 3.2.1C.2.1. Ovzduší Makroklimatická charakteristika Zeměpisnou polohou, reliéfem krajiny a klimatickými faktory jsou určeny makroklimatické podmínky na řešeném území. Podle rajonizace klimatických oblastí (E. Quitt - Klimatické oblasti Československa 1973) je území v okolí posuzovaného záměru v mírně teplé klimatické oblasti MT 9: TAB. 5 Klimatická charakteristika oblasti Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou nad 1 C Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu Průměrná teplota v říjnu Průměrný počet dnů se srážkami nad 1 mm Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných MT až až 18 6 až 7 7 až Kvalita ovzduší Kvalitou ovzduší se rozumí úroveň znečištění volného ovzduší sledovanými škodlivinami. Za objektivní údaje o stávajícím stavu znečištění volného ovzduší (imisních koncentracích), lze považovat pouze výsledky z dlouhodobě prováděných měření a vyhodnocení sledovaných škodlivin přímo v posuzované lokalitě, splňující požadavky a podmínky z hlediska reprezentativnosti a platnosti jednotlivých imisních charakteristik. Pro tyto účely je na území ČR zřízena síť měrových stanic, které předávají výsledky do Informačního systému kvality ovzduší (ISKO) Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V zájmovém území ani v jeho blízkosti není provozována žádná stanice pro měření znečištění ovzduší, splňující výše uvedená kriteria. Pro orientační odhad kvality ovzduší bylo použito klasifikace ČHMÚ Praha, zájmové území je hodnoceno stupněm I., na ulici Františkov (kudy je vedena silnice II. třídy č. II/392) a v intravilánu města Velké Meziříčí stupněm I. až II. podle stupnice: I čisté, téměř čisté ovzduší 18

19 II mírně znečištěné ovzduší III znečištěné ovzduší IV silně znečištěné ovzduší V velmi silně znečištěné ovzduší I. II. III. IV. V. stupeň znamená, že imisní hodnoty všech základních sledovaných znečišťujících látek (oxid siřičitý, prašný aerosol, oxidy dusíku) jsou menší než,5 IHx, stupeň znamená, že imisní hodnota některé ze základních znečišťujících látek je větší než,5 IHx, ale žádný limit není překročen stupeň znamená, že imisní limit jedné látky je překročen, imisní hodnoty dalších znečišťujících látek jsou menší než,5 IHx. stupeň znamená, že imisní limit jedné látky je překročen, imisní hodnoty dalších znečišťujících látek jsou menší než,5 IHx. stupeň znamená, že imisní limit více než jedné látky je překročen C.2.2. Voda Zájmové území je součásti hlavního povodí Dunaje, a dílčího povodí řeky Dyje. Tok Oslavy není využíván jako vodárenský zdroj. Hydrologické údaje řeky Oslavy v profilu Velké Meziříčí (m3/s) m denní průtok Q355 Znečištění řeky Oslavy v profilu Velké Meziříčí při Q355 BSK5 N celkový NH4 NL CHSK P celkový 21 (mg/l) 5 5 1,5 5 1, C.2.3. Půda Při realizaci záměru nedojde k trvalému záboru ZPF, jedná se o stávající areál ČOV C.2.4 Horninové prostředí a přírodní zdroje Stavba nebude mít žádný negativní vliv na horninové prostředí a nerostné zdroje a nezpůsobí ani změny hydrogeologických charakteristik území C.2.5 Fauna, a flóra, ekosystémy Přírodní (potenciální) stav biocenóz Bez zásahů člověka by byl širší prostor zájmového území pokryt lesními společenstvy, diferencovanými podle ekologických podmínek. V nivě řeky Oslavy jsou potenciálními přírodními společenstvy především olšiny (Arunco silvestris-alnetum glutinosae) s dominantní olší lepkavou, v příměsi s jasanem ztepilým, javorem klenem, příp. bukem lesním, s druhově bohatým keřovým patrem a bohatým bylinným patrem s převahou vlhkomilných až mokřadních druhů. V ostatních částech území tvořila původní vegetaci převážně společenstva bikových bučin (Luzulo-Fagetum) s dominujícím bukem lesním, příměsí dubů (zimního a letního) a jedle bělokoré, většinou chybějícím keřovým patrem a druhově chudým bylinným patrem s převahou oligotrofních druhů, doplněná ostrůvky acidofilních doubrav (Luzulo albidaequercetum, příp. Calluno-Quercetum), s dominantním dubem zimním, proměnlivou příměsí 19

20 dubu letního, břízy bělokoré, borovice lesní, jedle bělokoré, příp. i buku lesního, s nepravidelně vyvinutým keřovým patrem a s chudým bylinným patrem Ekosystémy V potenciálně dotčeném území jsou zastoupené různé typy ekosystémů. Nejblíže přírodnímu stavu se nachází ekosystém vodního toku (řeky Oslavy) s břehovými porosty dřevin. Vlastní tok Oslavy má v území celkově přírodě blízký charakter. Výrazněji upraveno je koryto řeky pouze v jižní části potenciálně dotčeného úseku (podél výrobního areálu), kde bylo napřímeno a zpevněno opěrnými kamennými zídkami. Břehové porosty koryta mají velmi proměnlivý charakter. Zastoupeny jsou jak úseky s kvalitními souvislými břehovými porosty (s převahou olše lepkavé, s javory, vrbami, místy i nepříliš vhodnými kanadskými topoly aj.), tak i úseky zcela bez dřevinného doprovodu. Obecně ekologicky velmi významnými ekosystémy jsou lesy. V potenciálně dotčeném území však mají všechny lesy kulturní charakter, daný jejich produkční funkcí a jí podřízenou dřevinnou skladbou s dominancí smrku, místy významným zastoupením borovice a příměsí břízy. V daném území ojedinělý je ekosystém Mostišťského rybníka, obtočného rybníka v pravobřežní části údolní nivy Oslavy. Díky poměrně intenzivnímu využití ovšem převažuje nad ekologickým významem rybníka jeho význam rekreační a estetický. Potenciálně ekologicky významnými ekosystémy jsou také nivní louky. V daném území jde ovšem o louky kulturní, druhově velmi chudé, bez větší aktuální ekologické hodnoty. Pro další typy ekosystémů v území (zastavěných území, polí) je charakteristická nízká biodiverzita a absolutní závislost na lidské činnosti Dochovaná fauna a flóra v území Charakter bioty (flóry a fauny) a tím i její hodnota z hlediska biodiverzity jsou podmíněny geografickou polohou, charakterem trvalých ekologických podmínek a v kulturní krajině i druhem a intenzitou vlivů činnosti člověka. V území je velmi nepravděpodobný výskyt jakýchkoliv zvláště chráněných druhů rostlin. Z geograficky původních druhů dřevin jsou v území významněji zastoupeny jen některé dřeviny břehových porostů Oslavy - olše lepkavá (Alnus glutinosa), vrba křehká (Salix fragilis), javor mléč (Acer platanoides) a některé druhy keřů (např. líska obecná Corylus avelana). Nepůvodní druhy dřevin reprezentují např. výsadby topolu kanadského (Populusxcanadensis). V lesních porostech jsou zastoupeny zejm. smrk ztepilý (Picea abies), borovice lesní (Pinus sylvestris) a bříza bělokorá (Betula pendula). Na daných stanovištích je smrk dřevinou zcela nepůvodní a borovice převážně nepůvodní. Pro druhově chudé nivní louky je charakteristické zastoupení zejm. následujících druhů trav a bylin: psárka luční (Alopecurus pratensis), srha laločnatá (Dactylis glomerata), medyněk vlnatý (Holcus lanatus), bojínek luční (Phleum pratense), sítina klubkatá (Juncus conglomeratus), smetanka lékařská (Taraxacum officinale), kohoutek luční (Lychnis floscuculi), kostival lékařský (Symphytum officinale), jetel plazivý (Trifolium repens), řebříček obecný (Achillea millefolium), pryskyřník prudký (Ranunculus acris) a šťovík tupolistý (Rumex obtusifolius). V zemědělských agrocenózach (na orné půdě) jsou zastoupeny zemědělské plodiny, doprovázené běžnými druhy plevelů. Na plochách ponechaných ladem dochází k rozvoji ruderální a synantropní vegetace. V těchto společenstvech dominují lebedy (Atriplex sp.), merlíky (Chenopodium sp.), šťovíky (Rumex sp.) a kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Pro zastavěná území je typická různorodá hospodářská a okrasná vegetace zahrad a ploch okrasné zeleně. Nejvýznamnější fauna je v zájmovém území vázána na významnější ekosystémy v nivě Oslavy. Velmi pravděpodobný je zde výskyt různých zvláště chráněných druhů obojživelníků, plazů, ptáků i bezobratlých. 2

21 V lesních porostech lze předpokládat výskyt běžné fauny lesů Českomoravské vrchoviny, bez vzácnějších druhů. Ještě ekologicky podstatně méně významná je dochovaná fauna polí a zastavěných území Ekologická stabilita území Pro potřeby analýzy území bylo provedeno orientační vyhodnocení aktuálního stavu ekologické stability vegetace pomocí pětistupňové škály, používané při navrhování územních systémů ekologické stability: 5. Území s velmi vysokou ekologickou stabilitou s přirozenými ekosystémy 4. Území s vysokou ekologickou stabilitou s přírodě blízkými ekosystémy 3. Území s podmíněnou ekologickou stabilitou s přírodě vzdálenými ekosystémy Území nestabilní a narušená. Zastavěná území a zpevněné plochy 5. stupeň ekologické stability není v území zastoupen. Do 4. stupně ekologické stability lze snad zařadit některé úseky toku řeky Oslavy s korytem přírodě blízkého charakteru a souvislými břehovými porosty. 3. stupněm ekologické stability lze hodnotit všechny lesní porosty a většinu úseků toku řeky Oslavy. Do 2. stupně ekologické stability patří především kulturní nivní louky, regulované přítoky Oslavy, případně plochy zahrad a sadů. 1. stupeň ekologické stability charakterizuje plochy orné půdy,. stupeň pak veškeré zastavěné a zpevněné plochy. 4.ČÁST D ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 4.1D.1 Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti 4.1.1D.1.1 Vlivy na ovzduší Vlivy výstavby Negativní krátkodobé vlivy budou vyvolány pouze v průběhu výstavby kanalizace. Při výkopových pracích a výstavbě kanalizace je třeba kropením povrchu a úklidem zamezit vzniku sekundární prašnosti při pojezdu vozidel a mechanismů Vlivy provozu Z hlediska vlivů provozu představuje potenciální zdroj znečišťování ovzduší (ZZO) ČOV. S ohledem na kategorizaci tohoto ZZO (střední zdroj znečišťování ovzduší viz kapitola B.II.1 tohoto oznámení EIA) je třeba požádat, podle zákona o ovzduší č. 86/22 Sb.,, 17, odst. (1), orgán ochrany ovzduší (Krajský úřad kraje Vysočina) o povolení změny zdroje znečišťování ovzduší (písm. c zákona) a do zkušebního a trvalého provozu (písm. d). K žádosti je třeba přiložit odborný posudek, zpracovaný osobou, která je držitelem autorizace podle zákona o ovzduší č. 86/22 Sb.. Pro zajištění provozování posuzovaného zdroje v souladu s požadavky ochrany ovzduší, je třeba postupovat v souladu s dále uvedenými podmínkami: Podmínky pro období zkušebního provozu V rámci vyhodnocení zkušebního provozu po rekonstrukci ČOV ověřit, že za dobu zkušebního provozu ČOV nebyla žádná stížnost obyvatel na obtěžování pachovými látkami z jejího provozu. Podmínky pro období trvalého provozu 1) 21

22 2) Bude vedena a předávána provozní evidence středního zdroje znečišťování ovzduší podle zákona č.86/22 Sb., 11, odst.(1), písm.e) a podle vyhlášky č. 356/22 Sb., 22 a přílohy č. 9. Není třeba stanovit žádné další závazné podmínky provozování stacionárního zdroje znečišťování ovzduší nad rámec prováděcích právních předpisů, podle zákona o ovzduší č. 86/22 Sb., 17, odst. (8), tj.: - opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí podmínky zajišťující ochranu životního prostředí Způsob zjišťování emisí je upraven Vyhláškou MŽP č. 356/22 Sb., hlava III., posuzovaná ČOV Velké Meziříčí patří mezi zdroje, na které se vztahuje povinnost autorizovaného měření emisí pachových látek podle zákona č. 86/22 Sb., 11, odst. )1), písm. c) a vyhlášky č. 356/22 Sb., 15, odst. (1) a přílohy č. 8, odst.1. Čistírny odpadních vod s projektovanou kapacitou 1 a více ekvivalentních obyvatel (projektovaná kapacita je 22 3 EO). Jak vyplývá z dosavadních zkušeností, ani při stávajícím provozu ČOV před rekonstrukcí nebyla přítomnost obtěžujících pachových látek v okolí ČOV zjištěna. S ohledem na emisní parametry a imisní příspěvek posuzovaného zdroje, je důvodný předpoklad, že z hlediska předpokládaného vlivu na ovzduší není třeba po rekonstrukci stanovit ochranné pásmo ČOV podle stavebního zákona č. 56/1976 Sb., 35 (dříve pásmo hygienické ochrany PHO) D.1.2 Vliv hluku, vibrací Negativní krátkodobé vlivy hluku a vibrací budou působit pouze v průběhu výstavby kanalizace. Podmínky pro vlastní realizaci rekonstrukce a výstavby kanalizace v intravilánu je třeba z hlediska minimalizace účinků hluku a vibrací projednat před zahájením prací s orgánem ochrany veřejného zdraví. Vlastní provoz ČOV není významným zdrojem hluku, což prokázalo provedené měření stávajícího stavu D.1.3 Vlivy na povrchové a podzemní vody Realizace záměru nevyvolá žádné negativní vlivy na vodu, oproti současnému stavu znamená zlepšení kvality vypouštěných odpadních vod: TAB. 6 Emisní hodnoty Pozice Kriterium Označení jednotka velikost NL t/rok 63,1 BSK5 t/rok 6 CHSK-Cr t/rok 156,2 1. Stav před realizací opatření 1.a NL 1.b BSK 1.c CHSK 1.d celkový dusík Ncelk. t/rok 22,4 1.e celkový fosfor Pcelk. t/rok 6,99 2. Stav po realizaci opatření 2.a NL AFS t/rok 24,4 2.b BSK BSB5 t/rok 24,4 2.c CHSK CSB-Cr t/rok 95,7 2.d celkový dusík Ncelk. t/rok 17,9 2.e celkový fosfor Pcelk. t/rok 2,4 22

23 3. Redukce emisí 3.a NL NL t/rok 38,7 3.b BSK BSK5 t/rok 36 3.c CHSK CHSK -Cr t/rok 6,5 3.d celkový dusík Ncelk.. t/rok 4,5 3.e celkový fosfor Pcelk. t/rok 4, D.1.4 Vlivy na půdu Realizací záměru nedojde k záboru ZPF D.1.5 Vlivy na půdu, horninové prostředí a přírodní zdroje Realizace záměru nebude mít žádný negativní vliv na horninové prostředí a nerostné zdroje D.1.6 Vlivy na biotu Vlastní rekonstrukce ČOV nevyvolá žádné negativní vlivy na biotu, přínos realizace celého záměru je pozitivní. Krátkodobé vlivy představuje pouze výstavba kanalizace v extravilánu Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy Realizací záměru dojde v místech, kde trasa kanalizace nevyužívá stávajících zpevněných ploch (zejm. komunikací), k určitému rozrušení půdního pokryvu a k likvidaci a poškození vegetace v trasách výkopů. Výrazná většina vegetačního krytu v trasách výkopů nemá větší ekologický význam v těchto případech lze přímé vlivy na stávající flóru považovat za zanedbatelné. K nejvýznamnějšímu negativnímu ovlivnění flóry dojde v místech křížení či kontaktu tras výkopů se stávajícími břehovými porosty řeky Oslavy. Dojde pravděpodobně k vykácení některých dřevin, případně i k narušení kořenových systémů dřevin, které nebudou přímo káceny. Rozsah vlivu však nebude plošně příliš rozsáhlý a citlivým přístupem bude možno ho výrazně eliminovat. V souvislosti s likvidací částí ploch trvalé vegetace dojde i ke zničení biotopů zde žijících živočichů. Skutečný dopad na faunu území souvisí především s termíny provádění stavebních prací. Budou-li voleny termíny prací vhodně (kácení dřevin mimo období hnízdění ptáků, zemní práce mimo období, kdy by mohlo dojít k usmrcení v půdě přezimujících živočichů), dopady na faunu budou minimální v zásadě dojde pouze k likvidaci edafonu (organismů trvale žijících v půdě) při zemních pracích. Lesní flóra ani fauna nebudou realizací záměru přímo dotčeny Vlivy na zvláště chráněná území Realizací záměru nebudou ovlivněna žádná zvláště chráněná území Vlivy na lokality soustavy NATURA 2 Realizací záměru nebude ovlivněna žádná lokalita soustavy Natura Vlivy na ÚSES Realizací záměru dojde k přímým prostorovým střetům či kontaktům s dvěma lokálními biocentry v nivě Oslavy mezi Mostištěm a Velkým Meziříčím (LBC U bohatého mlýna a LBC U Motorpalu), s navazujícími lokálními biokoridory vedenými ve vazbě na toky Oslavy, potoka Mastníku a místního potoka v Mostišti, s lokálním biokoridorem ze severní strany Oslavice a s lokálním biokoridorem na toku Oslavičky. Narušení stávající míry funkčnosti dotčených biocenter a biokoridorů však bude vzhledem k plošným velikostem zásahů a aktuálnímu stavu území minimální až nulové nejvýznamněji 23

24 při zásazích do břehových porostů Oslavy (viz výše). Přítomnost kanalizačního potrubí v plochách skladebných částí ÚSES se následně projeví omezujícími podmínkami pro realizace opatření ke zvýšení jejich funkčnosti (zejm. pro výsadbu dřevin), které však v žádném případě nebudou mít podstatný vliv na celkovou funkčnost systému Vlivy na VKP Realizací záměru budou přímo prostorově zasaženy následující VKP řeka Oslava, Mostišťský rybník, údolní niva Oslavy, potok Mastník, místní potok v Mostišti a potok Oslavička. Vzhledem k rozsahu a charakteru stavby se nejedná o zásahy, které by ohrožovaly existenci těchto VKP. Zcela vyloučit ovšem nelze jejich určité poškození a narušení jejich stávající ekologicko-stabilizační funkce. Vodní toky budou dotčeny zejména v průběhu stavby zásahy do svých koryt a doprovodných porostů v místech křížení (příp. doteků) s plánovanými trasami kanalizačního potrubí. Míra dotčení bude značně ovlivněna stávajícím charakterem dotčených míst a způsobem provádění stavby. Z tohoto pohledu k významnějším zásahům pravděpodobně dojde pouze při dvojím překročení koryta řeky Oslavy severně od Velkého Meziříčí, kde má koryto řeky v zásadě přírodě blízký charakter a je lemováno víceméně souvislými břehovými porosty. Dotčení údolní nivy řeky Oslavy bude plošně minimální a bude omezeno pouze na období stavebních prací. Případné zásadní narušení vodního režimu nivy nelze předpokládat. U Mostišťského rybníka bude dotčení rovněž minimální, a to jednou větví splaškové kanalizace vedenou prostorem hráze na jižní straně rybníka Vlivy na krajinu Vzhledem k charakteru zamýšlené stavby a současného způsobu využívání okolní krajiny nepředpokládáme významné ovlivnění současného krajinného rázu řešeného území. Nepatrné prostorové zasažení území přírodního parku Balinské údolí v jihozápadní části obce Oslavička nebude mít žádný vliv na předmět ochrany tohoto přírodního parku Opatření k minimalizaci vlivů na biotu Citlivým místem z hlediska možných negativních vlivů na flóru, faunu a ekosystémy je především prostor řeky Oslavy a jejího nejbližšího okolí. Zde je třeba minimalizovat likvidaci dřevinné vegetace a omezit provádění terénních úprav na nezbytně nutnou míru. Vhodně zvolenými termíny některých prací při výstavbě kanalizace (kácení dřevin mimo období hnízdění ptáků, zemní práce mimo období, kdy by mohlo dojít k usmrcení v půdě přezimujících živočichů) je možno podstatně snížit negativní vlivy výstavby na faunu. Po realizaci stavby je nutná co nejčasnější rekultivace stavebními pracemi dotčených ploch, aby nedošlo k jejich nežádoucí eutrofizaci a zaplevelení. Z hlediska kompenzací účinků stavby na prostředí je vhodné (s přihlédnutím k majetkoprávním poměrům) soustředit se na realizace prvků ÚSES, podložené odborně zpracovanými projekty D.1.7 Souhrnné hodnocení možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti Předmětem hodnocení jsou vlivy na ekologické a funkční hodnoty území a vlivy na obyvatelstvo. Vyhodnocení možných vlivů na životní prostředí je zpracováno s přihlédnutím k metodice: (7) Vyhodnocování rozsahu (velikosti) a významnosti vlivů záměrů na životní prostředí. RNDr. Tomáš Bajer, CSc. a kol. Výstup projektu PPŽP/48/1/ KRITERIUM VÝZNAMNOSTI DLE VELIKOSTI Hodnotícím kriteriem významnosti vlivu je velikost předpokládaného vlivu, proto je provedeno zhodnocení významnosti vlivů dle velikosti (7): 24