VÍTKOVICKÉ NOVINY. Plyn z břidlic zaujal české strojaře

Transkript

1 VÍTKOVICKÉ NOVINY Tisk zaměstnanců skupiny VÍTKOVICE MACHINERY GROUP číslo 10 / říjen 2012 Plyn z břidlic zaujal české strojaře Svět musí začít více využívat zemní plyn a uvažovat kromě konvenčních zdrojů plynu také o dalších možnostech, včetně průzkumu a těžby ložisek břidličného plynu. 3 Petrochemický projekt Comperj otevírá skupině VMG cestu na brazilský trh. 3 Nové řešení ustavení hřídelí při obrábění aneb jak vzniká unikátní vynález. 4 Poškozený model tušimického kotle na veletržním stánku v Brně byl ráno jako nový. 5 Dolní Vítkovice už učí i baví. Dětem se líbí, dospělí nevěří vlastním očím. 7

2 2 VÍTKOVICE MACHINERY GROUP EDITORIAL Lubomír Gogela, manažer Národního strojírenského klastru Vážení kolegové, čtenářky a čtenáři, jednou z nejvýznamnějších událostí za poslední měsíc byla konference plynařů a strojařů pod taktovkou Národního strojírenského klastru. Ač slovo konference u mnohých možná vyvolává představu suchopárného výkladu, v případě tohoto propojení odborníků šlo naopak o dynamickou diskusi v pravý čas. Celý svět momentálně řeší plyn. Rusko ztrácí pozice dominantního dodavatele, řada států hledá alternativy, Spojené státy se mění z dovozce v exportéra. Nastává přeskupování sil, vlivu a zájmů plynárenských společností, ale i jejich dodavatelů, strojírenských firem i investorů. Proč? Cena zemního plynu je téměř na úrovni produkčních nákladů, odběratelé převádějí na plyn řadu svých provozů, stále častěji se mluví o plynových elektrárnách, vozové parky největších světových dopravců míří k plynu. Experti označují plyn za palivo budoucnosti. Mění se odhady celosvětových zásob, protože do hry vstoupily tzv. nekonvenční zdroje plynu, především plyn z břidlice. Mezinárodní energetická agentura podle médií odhaduje, že na celém světě je ještě asi 921 bilionů kubických stop zemního plynu právě v nekonvenčních zdrojích. To by znamenalo, že svět má zásoby plynu na dalších zhruba 250 let. Všichni tuší, že kolem plynu poroste nový byznys. České strojírenské společnosti nemohou zůstat stranou tohoto trendu. Národní strojírenský klastr se proto chopil aktivity a bude se snažit vytvořit dodavatelské řetězce, které plyn doslova a do písmene vytěží. Konference, kterou klastr stylově pořádal v bývalém plynojemu Gong, měla reprezentativní účast. Mezi vystupujícími byli profesoři z věhlasných světových univerzit, členové Akademie věd ČR i šéfové velkých firem. Publikum obsadilo asi 200 míst. Přijeli hosté z Ameriky i Austrálie. Výsledkem debat je především zjištění, že se můžeme s našimi technologiemi a zařízeními dostat do hry. Na druhé straně máme jako odběratelé energií také o čem přemýšlet. Ač se u nás o nekonvenčním plynu všichni zmiňují spíše s obezřetností, Američané to vidí jasně: asi je Evropa tak bohatá, že si může dovolit fungovat s plynem třikrát až čtyřikrát dražším než v USA. Nemyslím si, že by v tuzemsku došlo v nejbližší době k prolomení bariér pro těžbu břidlicových plynů, ale rozhodně bychom i my měli hledat levnější zdroje a pomoci k jejich ekonomickému a ekologickému čerpání. J. Světlík potvrzen ve funkci předsedy představenstva Jednání mimořádné valné hromady společnosti Vítkovice vyvolala na 19. října skupina KKCG Industry, která je menšinovým akcionářem firmy. Do programu nechala zařadit hlasování o návrhu na odvolání předsedy představenstva Vítkovic Jana Světlíka. Akcionáři ale s odvoláním předsedy představenstva nesouhlasili a složení představenstva zůstalo nezměněno. Spolu s KKCG na Motáž čistírny odpadních vod v Bulharsku V bulharském městě Jablanica začala montáž vítkovické čistírny odpadních vod. Pokud to zimní počasí dovolí, její výstavba a finální předání do provozu by mělo proběhnout do konce letošního roku. Jde o zakázku inženýringového charakteru v hodnotě 24 miliónů korun. Čistírna odpadních vod typu Hydrovit bude čistit běžné komunální splaškové vody. Jedná se o biologickou čistírnu, kdy odpad likvidují přítomné bakterie a mikroorganismy. Určena je pro 5000 ekvivalentních obyvatel. Na bulharském trhu byla se svými čistírnami odpadních vod společnost Vítkovice aktivní především v osmdesátých letech minulého století. "Teď na výborně nastavenou spolupráci navazujeme. Pilotním projektem byla čistírna odpadních vod, kterou jsme před dvěma lety dodali do města Sopot. Aktuálně kromě Jablanice připravujeme výstavbu čistírny u města Pirdop, se kterou začneme během měsíce. Na příští rok máme v Bulharsku v jednání minimálně další tři projekty. Tato Vítkovice Power Engineering vyrábí další díly pro Kalininskou JE Společnost Vítkovice Power Engineering právě vyrábí další dva z celkem pěti trubkových svazků nízkotlakých ohříváků pro Kalininskou jadernou elektrárnu v Rusku. Smluvním partnerem je pro vítkovickou dceru společnost KomplektEnergo, s níž už byla podepsána i řada jiných kontraktů pro ruskou jadernou energetiku. Zakázka na nízkotlaké ohříváky má hodnotu přibližně 2,2 milonu eur (tedy zhruba 55 milionů korun). "První dva svazky jsou už u zákazníka, další dva vyrobíme v průběhu listopadu a poslední pak na přelomu roku," potvrdil Oleg Hruška, ředitel obchodní jednotky specializované na výrobu tlakových a netlakových dílů elektráren. Obdobnou smlouvu na trubkové svazky mají Vítkovice Power Engineering uzavřenu také například pro Balakovskou jadernou elektrárnu. Mimo to jsou dodavatelem dílů i pro další ruská zařízení. Celkový objem všech uzavřených kontraktů se společností KomplektEnergo dosahuje částky 30 milionů eur a podle generální ředitelky společnosti Olgy Vladimirovny Dolgové se má ještě do konce roku objem těchto zakázek zvýšit na 50 milionů eur (to je přibližně 1,25 miliardy korun). Kalininská elektrárna patří k mladší generaci ruských jaderných kapacit, první dva bloky byly spuštěny v letech 1984 a Elektrárna leží v Tverské oblasti, asi 350 kilometrů severně od Moskvy a podle veřejně dostupných údajů je největším výrobcem elektrické energie v centrální časti Ruské federace. valné hromadě nikdo nehlasoval. Do této chvíle čelilo představenstvo, jeho jednotliví členové a vlastníci vítkovické strojírenské skupiny, již více než desítce šikanózních žalob, trestních oznámení a různých podnětů ze strany KKCG, a to včetně návrhů na zneplatnění valných hromad a na předběžná opatření proti navýšení kapitálu společností Vítkovice Holding i Vítkovice. země má pro nás skutečně obrovský potenciál," uvádí Vladimír Vodvářka, ředitel Podnikatelské jednotky 814 Envi, který říká, že kromě Bulharska dodává společnost Vítkovice Power Enginnering čistírny odpadních vod také třeba do Polska, Slovenska či Litvy. Dodávka kotlových těles a tlakové nádoby Vyrovnávací tlakovou nádobu a dvě kotlová tělesa vyrobili a v září vyexpedovali ve společnosti Vítkovice Power Engineering. Dodávka kotlových těles byla součástí celoroční spolupráce s ruskou firmou JSC Machine - building factory of Podolsk, se kterou mají Vítkovice letos uzavřených šest kontraktů na celkem dvanáct kotlových těles. "Dohromady tato zakázka vychází na bezmála šedesát miliónů korun a teď aktuálně jsme za její polovinou. Jde o významného partnera, se kterým spolupracujeme už dlouhá léta. Kromě něj dodáváme třeba také zákazníkům do Finska, Holandska, Francie nebo Austrálie. Naše silná pozice prakticky v celém světě je dána tím, že kotlová svařovaná tělesa se ve Vítkovicích vyrábějí už od 50. let 20. století. Tradice je u nás spojena se zkušenostmi a s moderními výrobními postupy, což nás řadí ke špičce v oboru," shrnuje Anna Slívová ze společnosti Vítkovice Power Engineering. Tlaková nádoba představuje zakázku ve výši téměř 150 tisíc eur. Určena byla pro firmu S. C. Suszi Industrial S. R. L., finálním zákazníkem byla ale pobočka společnosti Arcelor Mittal v Rumunsku. Nádoba má hmotnost 25 tun, její objem přesahuje deset kubíků a určena je pro tlaky dosahující až 15 MPa. "V současnosti máme se stejným zákazníkem rozjednané další dvě zakázky na tlakové nádoby. Arcelor Mittal totiž v Rumunsku investuje do rekonstrukce linek na válcování plechu a původní tlakové nádoby z osmdesátých let minulého století jsou už nevyhovující," uvádí Ivo Vdoleček ze společnosti Vítkovice Power Engineering. Nejmodernější bezpečnostní technologie nejen pro skupinu Vítkovice Jak co nejlépe ochránit majetek před nenechavci a vyhnout se nejen okamžité škodě, naštvání, ale třeba i zdržení velkých projektů? Cestou může být využití moderních bezpečnostních technologií. Společnost Vítkovice IT Solutions přišla se špičkovým řešením, když dokončila projekt zabezpečení areálu nákladového střediska VPE Hard v Jeseníku. "Zadání bylo jednoznačné. Přijít s řešením, které ochrání nejen stroje v budovách, ale i hotové výrobky uskladněné z důvodu velkých rozměrů na zpevněných plochách, sousedících se železniční vlečkou. Všichni si asi dokážeme představit, jaké problémy může způsobit jeden zcizený komponent například pro projekt Adularia v Turecku," poznamenal manažer a architekt projektu Pavel Kastner. Dále vysvětlil, že na samém počátku úvah o zabezpečení areálu nákladového střediska VPE Hard v Jeseníku byl projekt starý dva roky, který byl po dohodě s investorem pozměněn tak, aby řešení splňovalo požadavky zákazníka a odpovídalo standardům dnešní doby. "V areálu proto byla nasazena poslední generace bezpečnostního systému GALAXI vyráběného koncernem Honeywell, který využívá z důvodu velkých vzdálenosti optické kabely. V případě této instalace je výhodou optiky i její odolnost vůči elektrickému rušení. V rámci projektu jsme nasadili termovizní kamery, do nichž byl implementován systém inteligentní videoanalýzy, detekující pohyb až na vzdálenost 1300 metrů, a to za jakýchkoli povětrnostních podmínek, tedy například včetně mlhy či sněžení," představil použité řešení Pavel Kastner. Zabezpečovací systém je spojen se systémem průmyslové televize a v okamžiku incidentu jsou na inkriminované místo přesměrovány otočné kamery s vysokým rozlišením, jež zcela automaticky bez zásahu obsluhy začnou narušitele sledovat, což dává ostraze maximální přehled pro rozhodnutí o způsobu řešení incidentu. Schopnost a zkušenost s nasazením těchto technologií posouvají společnost mezi absolutní špičku nejen v Česku, ale v oblasti bezpečnostních technologií i mezi světovou špičku. Nabízí se tak prostor pro dodávky nejen tradičních produktů, ale kompletních řešení na klíč. "Projekt v Hardu Jeseník tak může být tou nejlepší referencí, jak řešit zabezpečení i v rozsáhlých průmyslových závodech," dodal Pavel Kastner.

3 since Plyn z břidlic zaujal české strojaře. Nejen jako palivo, ale rovněž jako byznys Svět musí začít více využívat zemní plyn a uvažovat kromě konvenčních zdrojů plynu také o dalších možnostech, včetně průzkumu a těžby ložisek břidličného plynu. Do Ostravy kvůli tomu koncem října přijely špičky mezinárodních výzkumných týmů i zástupci byznysu. samozřejmě včetně zástupců České republiky. Plyn skloňují všichni Na dvoudenní konferenci, jejímž pořadatelem byl Národní strojírenský klastr (NSK), se zhruba 200 účastníků domlouvalo, jak a s jakými technologiemi by bylo možné se ve světovém měřítku pustit do velkých energetických projektů na bázi plynu. Zemní plyn, a to i ten z nekonvenčních zdrojů, získává stále větší podíl na trhu s energií ve světě. "Lídrem se staly Spojené státy, které těžbou břidlicového plynu rozhýbaly celosvětový trh. Nás samozřejmě zajímá, jak se na globální trh dostat jako odběratel, ale hlavně jako dodavatel strojů a zařízení pro těžbu, skladování i přepravu," uvedl k motivům českých strojírenských výrobců a důvodům, které je přivedly na netradiční konferenci do Multifunkční auly Gong, manažer NSK Lubomír Gogela. Strojaři si navíc do Ostravy pozvali reprezentativní sestavu osobností, které mají s byznysem i technickými a ekologickými souvislostmi těžby břidlicového typu zkušenosti. Mimo jiné se tu potkali Terry Engelder, profesor geologie Pennsylvánské University (USA), Radisav D. Vidic, profesor University v Pittsburghu (USA), profesor Bohdan M. Zakiewicz z Polska a další přední oborníci, Nástup břidlicového plynu v USA ovlivnil celý svět. Spojené státy přestaly dovážet zkapalněný plyn a tankery z tradičních dodavatelských zemí zamířily místo do Ameriky do Evropy. Cena plynu prakticky ihned klesla a očekávají se další posuny, protože Američané s vysokou pravděpodobností začnou plyn i vyvážet. Břidličný plyn sráží v USA ceny energie, zvyšuje chuť investorů k novým aktivitám a otevírá dveře k dopravě na plyn, a to i v případě velkých kamionových přepravců. Strojírenské technologie v současnosti umožňují těžbu plynu z hlubokých formací břidlic, jaké jsou například v geologickém útvaru Marcellus Shale v USA. Současně ale budou muset být nápomocny při řešení ekologických komplikací, které jsou s těžbou nekonvenčního plynu spojeny. Podle Martina Peciny, generálního ředitele společnosti Vítkovice Power Engineering, tak mimo jiné vzniká významné zadání pro technické řešení a dodávky na straně strojírenských producentů. Samostatnou kapitolou pak bude přechod automobilové, ale i železniční dopravy na plyn. Tedy rozvoj oboru, v němž jsou tuzemským lídrem společnosti Vítkovice Doprava a Vítkovice Cylinders s projekty na stlačený zemní plyn (CNG). Dveře do světa se pootevírají "Předpokládáme, že naše členské firmy by v řetězci s vítkovickou strojírenskou skupinou mohly, podobně jako například v jaderné energetice, proniknout do světa a získat část potenciálních zakázek, které se budou v Americe pohybovat v řádech desítek a více miliard korun," upozornil L. Gogela z klastru. Podle něj ale nepůjde jen Terry Engelder, profesor geologie Pensylvánské University (USA). o americký trh. I Rusko má totiž zásoby levného plynu na západní Sibiři, včetně břidlicových plynů, které budou v Evropě cenově zajímavé a konkurenceschopné. Země s největšími zásobami břidličného plynu jsou USA, Argentina, Mexiko, Čína, Jižní Afrika, Austrálie, Rusko, Libye, Alžírsko a Brazílie. V ČR se zatím s těžbou plynu z břidlic nepočítalo, téma se ale nyní stále častěji stává předmětem odborných diskusí i v tuzemsku. Zajímavost Marcellus Shale je geologický útvar, který se nachází přibližně stop (tj. asi metrů) pod povrchem amerických států Pensylvánie (téměř 70 procent Pennsylvánie leží na Marcellus Shale), Západní Virginie a New York. Odborné odhady uvádějí, že tento zdroj obsahuje využitelné zásoby zemního plynu za asi 500 miliard dolarů. Petrochemický projekt Comperj otevírá skupině VMG cestu na brazilský trh Připravovaný petrochemický projekt Comperj otevírá skupině Vítkovice Machinery Group cestu na brazilský trh. Z významného jednání zástupců skupiny a představitelů brazilských firem Odebrecht a Braskem vyplývá, že skupina Vítkovice by mohla být zastřešujícím partnerem celé dodávky. Comperj je přitom v současné době považován za jeden z pěti největších petrochemických projektů světa. Předpokládaná investice činí 10 miliard USD. V rámci návštěvy brazilských firem v Ostravě proběhla prezentace provozů společnosti Vítkovice Heavy Machinery a Vítkovice Power Engineering. Hostům byly představeny výrobní možnosti ocelárny, slévárny, kovárny a těžké mechaniky, detailně se seznámili také s výrobou ocelových konstrukcí, se zařízením pro energetiku a s petrochemií. "Hostům jsme chtěli ukázat především náš výrobní potenciál a konkurenceschopnost. Jsme moc rádi, že podle jejich slov technologické možnosti a úroveň vlastní výroby Vítkovic dokonce převyšují jejich předpokládané požadavky," uvádí Zdeněk Kloda ze společnosti Vítkovice Gearworks, který celou delegaci po vítkovických provozech prováděl. Při jednáních byly diskutovány možnosti výroby a hlavně přepravy tzv. technologických uzlů. V Brazílii se v současné době staví dva obrovské petrochemické projekty a řada dalších je plánována. Firma Odebrecht, která bude mít na starosti výstavbu většiny z nich, se ale obává, že Brazílie nebude schopna vlastními silami tyto projekty zvládnout kvůli nedostatku kvalifikované pracovní síly nebo klimatickému omezení jednotlivých regionů. Hledá proto alternativy výstavby. "Jednou z navrhovaných možností je výstavba továren pomocí tzv. modulů, které by vznikly celé v zahraničí a pak se převážely do Brazílie, kde by se z nich skládala finální továrna. S takovýmto stavebnicovým systémem výstavby Vítkovice již mají zkušenosti," poznamenává Zdeněk Kloda. Firma Odebrecht chce přitom z projektu eliminovat čínské dodavatele a soustředit se na kvalitnější evropskou produkci. Konstrukci modulů chce svěřit do gesce některé z velkých českých firem či asociací s vlastním inženýringem, které by tuto produkci koordinovaly ve spolupráci s ostatními českými subdodavateli. "Jedná se o ambiciozní projekt a o jedinečnou možnost, jak se etablovat na brazilském trhu, kam jinak není jednoduché vstoupit. Pro skupinu Vítkovice Machinery Group i Národní strojírenský klast je to obrovská šance. Jak se naši brazilští partneři rozhodli, budeme vědět do konce roku," dodává obchodní ředitel skupiny Vítkovice Dalibor Fabián.

4 4 VÍTKOVICE MACHINERY GROUP Nové řešení ustavení hřídelí při obrábění aneb jak vzniká unikátní vynález Takzvaná luneta je unikátní vynález, který řeší automatické vyvažování klikových hřídelí během výroby. Na svém kontě ho mají odborníci ze společnosti Vítkovice Mechanika, kteří za něj mimo jiné získali letos na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně Čestné uznání. Jací asi jsou tito lidé? Jak to, že dokážou vymyslet takové věci? Za jedním z autorů, Stanislavem Dubinou, ředitelem výroby společnosti Vítkovice Mechanika, se vypravila pro odpovědi autorka reportáže. Ing. Stanislav Dubina (Vítkovice Mechanika, a.s.) Ing. Zdeněk Pochylý (Vítkovice Mechanika, a.s.) Jaromír Starý (Vítkovice Heavy Machinery, a.s.) Na vývoji lunety pracovali: prof. Ing. Miloš Schlegel, CSc. (ZČU Plzeň) Ing. Josef Kraus (Kopretina s.r.o.) doc. Ing. Jiří Fries, Ph.D. (VŠB-TU Ostrava) Na místo se mi podařilo dorazit právě v dohodnutou dobu a nečekala jsem ani minutu. Pan ředitel mne odchytl hned na chodbě. Během chvilky jsem seděla u něj v kanceláři. Okamžitě začal s výkladem. Hned v úvodu se dozvídám, že se prvotní myšlenka zrodila už před osmi lety v době rozmachu lodního průmyslu. "Chtěli jsme zjednodušit práci, zvýšit kvalitu obrobku, zrychlit proces obrábění a současně zvýšit bezpečnost práce," vysvětlil ředitel výroby Stanislav Dubina, který pracuje pro Vítkovice téměř dvě třetiny svého života. Tehdy ale peníze na realizaci výzkumný tým nedostal. Příležitost přišla až ve chvíli, kdy Ministerstvo průmyslu a obchodu vypsalo grant a společnosti Vítkovice Mechanika a Vítkovice Heavy Machinery se staly řešiteli projektu. Nápad, jak vylepšit výrobu klikových hřídelí, tak začal dostávat konkrétní podobu. "Je potřeba zmínit, že se náš tým skládal i z odborníků ze Západočeské univerzity, z Vysoké školy báňské a ze společnosti Kopretina," zdůraznil Dubina. Ani na chvíli mě nenechal na pochybách, že je na vynález a hlavně na práci všech spoluautorů opravdu hrdý. Čtyři roky počítání Šestapadesátiletý odborník se s výrobou zalomených hřídelí setkává řadu let, nejdříve ve Vítkovicích Heavy Machinery, nyní v Mechanice. Mimo jiné profesní povinnosti řeší právě i opravy a vývoj strojů pro výrobu zalomených hřídelí. Odtud byl logicky už jen krůček k úvaze, jak vylepšit výrobu a zrychlit proces produkce pomocí lunety. Ale nic není tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát Čtyřleté období vývoje lunety, které zahrnovalo například tvorbu matematického modelu, přípravu algoritmu, vývoj konstrukce či výběr technologií, přineslo i změny oproti původnímu návrhu. "Zajímavostí je, že jsme uprostřed vývoje zásadně změnili konstrukci vlastních lunet. Hydraulický pohon jsme zaměnili za pohon elektromechanický. A výsledky dnes dokazují, že toto rozhodnutí bylo správné," prozradil Dubina. Vývoj vyvrcholil představením exponátu - části funkčního prototypu - na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně. Teď už je luneta zpět na obráběcím stroji Progress 125 CNC v provozu společnosti Vítkovice Heavy Machinery a i tam se samozřejmě potkává s kladným ohlasem. Prototyp je natolik unikátní, že ho chrání dva patenty a dva užitné vzory. Lodní průmysl má o vynález zájem "Trochu nás mrzelo, že jsme za vynález v Brně nezískali zlatou medaili, jsme ale rádi za Čestné uznání. Hlavně nás těší, že všechny firmy, které jsme na veletrhu oslovili, projevily zájem. A to i přes složitou situaci v lodním průmyslu," říká Dubina. Vytvořit takový produkt byla pro něj i celý tým svým způsobem výzva i zábava, vždyť hledali řešení, s nímž zatím nikdo na světě nepřišel. Vynález výrazně usnadní a zrychlí opracování hlavních čepů klikových hřídelí. V praxi je při obrábění hřídele klíčové právě její ustavení. Nesmí se prohýbat, což je u takového kolosu velký problém. Nový automatický systém řízení lunet usnadňuje stabilizaci klikových hřídelí, maximalizuje bezpečnost operátora a zvyšuje geometrickou přesnost zalomených hřídelí. Obdobné řešení v současné době na světovém trhu neexistuje. Michal Pastušek dnes řídí dvě firmy. Propouštět z nich techniky je nesmysl, říká Generální ředitel společnosti Vítkovice Heavy Machinery Michal Pastušek před nedávnem převzal řízení i ve společnosti Vítkovice Hammering. Vysvětluje, s jakým záměrem. Investice do rychlokovárny v Hammeringu byla jednou z nejvýznamnějších ve Vítkovicích za posledních deset let a posunula nás technologicky o skok dopředu. Jen technická zdatnost ale nikdy nestačí. Potřebujeme technologii využít na sto procent její kapacity a prodávat její výrobky na trhu, nejlépe část trhu přebrat konkurenci. Řešili jsme, jak tato očekávání vedení naší skupiny naplnit co nejdříve, a logicky vznikl plán propojit manažerské řízení Hammeringu s Vítkovicemi Heavy Machinery. Ty firmy jsou na sobě stoprocentně závislé, přitom měly oddělený obchod, techniku i řízení jakosti. To se teď mění. Znamená to, že obě firmy řídí vlastně jeden a tentýž tým? Ano, udělali jsme změny ve struktuře řízení Hammeringu a tým v Heavy Machinery jsme si posílili o techniky i další zaměstnance, kteří k nám přešli. V Hammeringu je vlastně teď čistě výrobní kapacita, včetně zaměstnanců, kteří pracují přímo na obsluze rychlokovacího stroje a následného tepelného zpracování. Všechny ostatní útvary jsou v Heavy. Vrcholové vedení je v obou firmách tvořeno stejnými lidmi. Budete nějak redukovat počty zaměstnanců ve Vítkovicích Hammering? Nebudeme, dělnické profese budeme navyšovat a techniky, jakost a další odborné pracovníky jsme převzali do stavu ve Vítkovicích Heavy Machinery. Byl by nesmysl propouštět techniky. My jsme nepotřebovali primárně propouštět, potřebovali jsme propojit řízení a tedy uvažování a směřování dvou firem, které jsou na sebe navázány tak, že jedna bez druhé vlastně nemůže fungovat. Hammering potřebuje ingoty z ocelárny v Heavy jako vstupní materiál a Heavy potřebuje navýšit výrobu ocelárny a rozpustit tak náklady výroby. Rovněž výkovky z rychlokovacího stroje je možné použít v Heavy pro další zpracování na finální produkty. Cílem je, aby oba subjekty běžely v souladu, a tím samozřejmě dosahovaly i vyšší efektivity a nižších nákladů. Jaká je teď výkonnost Hammeringu? Ještě pořád ne taková, abych byl spokojený. Ale přesto naplnění kapacit roste. V říjnu bylo třikrát vyšší než v srpnu. Myslím si, že i přes stále stagnující trh má rychlokovací stroj na víc a my ho k tomu musíme přivést.

5 since Průmysl se bouří: poplatky za obnovitelné zdroje energie jsou likvidační Nebývale ostře vystoupil v říjnu český průmysl proti cenám elektřiny, které čekají spotřebitele v roce Reprezentativní sestava Svazu průmyslu a dopravy, Svazu výrobců cementu, Sdružení automobilového průmyslu, Hospodářské komory ČR, Sdružení velkých spotřebitelů energie, Svazu chemického průmyslu, Národního strojírenského klastru, Hutnictví železa a Odborového svazu KOVO se 17. října sešla na Vítkovickém zámku s jediným cílem: zabránit růstu poplatku, který stát vybírá na podporu obnovitelných zdrojů energie (OZE). Zásadním problémem je pro výrobce cena elektřiny. V ČR je pro průmyslové odběratele elektřina kvůli OZE nejvyšší z celé Evropy. Na podporu OZE bude přitom v příštím roce potřeba vynaložit další zhruba 44 miliardy korun. V důsledku toho by platba odběratelů měla vzrůst o dalších 46 %. Průmysl to téměř jednohlasně označuje za likvidační. Zástupci oborových svazů a špičkových průmyslových podniků, jako jsou například Vítkovice, OKD, Unipetrol, ArcelorMittal Ostrava nebo ŽĎAS, se shodli na tom, že podpora OZE ohrožuje pozici českého průmyslu nejen z pohledu konkurenceschopnosti, ale také existenčně. "Naprosto likvidační může být pro skláře nebo papírenství. Pro strojírenství bude znamenat, že podniky buď odejdou vyrábět jinam, nebo budou skomírat a propouštět. To, co musíme platit, to už není ani desátek, ale feudální půlka," upozornil Jan Světlík, prezident Národního strojírenského klastru a šéf skupiny Vítkovice Machinery Group. Zisky mizí rychlostí blesku Průmysl odvádí na podporu OZE v průměru 29 % zisku před zdaněním. V energeticky náročných odvětvích je tento ukazatel mnohem horší: hutnictví 50%, chemie 56%, sklárny 62% a papírenství 63%. Na rozdíl od daní navíc musí poplatky za OZE platit i společnosti, které nejsou v zisku. Více než 52 % firem odvádí na OZE více než 50 % zisku před zdaněním. Platba na OZE pět procent firem v roce 2013 překlopí do ztráty, přičemž devět procent společností už teď ve ztrátě je. Podle oficiálních údajů evropských institucí platí srovnatelné průmyslové podniky ve Francii 5x méně a v Německu dokonce 34x méně než v ČR, při velkých odběrech (1000 GWh/rok) pak ve Francii 31x méně. Avizovaným navýšením platby v roce 2013 rozdíl oproti konkurentům ještě vzroste, a nelze ji proto vnímat jinak než jako zkázonosnou, myslí si zástupci českých firem. Problém pro šéfy i zaměstnance Při osobních nákladech 900 tisíc korun na jednoho zaměstnance za rok připadá na jednu miliardu korun odebranou z průmyslu na OZE asi 1100 ohrožených pracovních míst. Podpora OZE tak při poplatku 44 miliard korun v roce 2013 ohrožuje zhruba lidí. Reprezentanti průmyslu i Odborového svazu KOVO proto chtějí, aby se stát začal chovat stejně jako evropské země, které mají pro energeticky intenzivní průmysl významné úlevy. Platba na OZE je v nich různými způsoby snížena - většinou na 0,5 eura za MWh (Německo), nebo limitována na určitou absolutní výši (Francie), případně je podpora OZE hrazena přímo ze státního rozpočtu (Holandsko). Pro částečnou nápravu navrhují podnikatelé i odboráři zakonzervovat platbu průmyslu na OZE na současné výši a dále ji nezvyšovat. K tomu by měl stanovit Energetický regulační úřad odlišně výši platby na OZE podle výše spotřeby. V minulých dnech už zaměstnavatelé a velcí spotřebitelé energie zaslali otevřený dopis premiérovi Petru Nečasovi a vládě. Žádají opakovaně o pomoc s řešením neúnosných poplatků. Poškozený model tušimického kotle byl ráno jako nový Výlet do Brna a zpět zažil během strojírenského veletrhu modelář Vladimír Jeník. Nepřijel si však prohlédnou expozice, ale opravit model tušimického kotle, jehož je jeho firma autorem. Důvod? Při návštěvě prezidenta Václava Klause vítkovické expozice došlo k nepříjemné události, při které jedna z přítomných fotografek o model škobrtla a částečně jej poničila. Ráno už ale byl opravený. "Volali mi z Brna odpoledne a řekli, co se stalo. Podle poslaných fotek jsem si udělal představu o tom, jak moc je model poškozený a věděl jsem, že ho umíme dát do pořádku. Ne sice do původního stavu, ale do takového, aby mohl dál být na stánku," říká Vladimír Jeník. On sám se výrobě modelů věnuje už přes čtvrt století a jeho firma Jeník - architektonické modely a design, která vyrábí převážně architektonické modely, u nás patří ke špičce. A jak pokračovala "brněnská anabáze"? "Zavolal jsem kolegovi, zajeli jsme do dílny pro nářadí a lepidla, zhruba v šest večer skočili do auta a od devíti jsme opravovali model tušimického kotle. Přímo na místě jsme posbírali, co z modelu odpadlo, část jsme dostali v igelitce, vyndali nářadí a lepidlo a šli na to. Trvalo to přes tři hodiny, no a pak zase auto, cesta do Prahy a kolem třetí ráno jsem byl z výletu doma," vzpomíná. Model je vyroben převážně z PVC, plexiskla a polyuretanu, ale použity byly i některé kovové prvky. Určitě ho nešlo přes noc opravit do perfektního stavu, odborník by jistě poznal nedostatky, ale pro většinu návštěvníků byl jako nový. "Byla to pro mě zajímavá zkušenost, kterou můžu srovnat snad jen s tím, když jsem jel loni autem 800 kilometrů do Milána, tam jsem za půl hodiny vyměnil jednu část modelu, šel se vyspat do hotelu a ráno jel zase 800 kilometrů zpátky do Prahy. V porovnání s událostí v Brně doufám, že nebude platit, že čím větší vzdálenost, tím méně bude potřeba času na práci," říká s úsměvem Vladimír Jeník. Poškozený model tušimického kotle. Pro Vítkovice už firma vyrobila model Vysoké pece č. 1 či model celé Dolní oblasti Vítkovic, který je nyní vystaven v multifunkční aule Gong. Vladimír Jeník se nebojí, že by modely nahradily počítačové vizualizace Firma Jeník - architektonické modely a design patří k nejznámějším a největším modelárnám u nás. Modely z této dílny jsou ve sbírkách Národní galerie v Praze, v kolekci Muzea umění v Olomouci i v pražském Národním technickém muzeu. Studio vyhledávají přední čeští architekti, nicméně ke stálým zákazníkům patří například také newyorská kancelář Richarda Meiera. Osobnost Vladimíra Jeníka představil v rozhovoru archiveb.cz. Modelům se věnujete už přes čtvrt století. Jak moc se obor od počátku osmdesátých let, kdy jste začínal, proměnil? V době, kdy jsem začínal, využívala většina modeláren ruční práci od A do Z. Díky dlouhé předcházející zkušenosti s pohyblivými modely - dělal jsem rádiem řízená letadla nebo auta - jsem si byl vědom, že je nezbytné, aby některé součásti byly vyráběné strojně. Rukama se dá udělat sice skoro všechno, ale dlouho to trvá a přesnost nelze dosáhnout. Dnes se obor dostává z amatérské rukodělné práce ke strojařské přesnosti. A mě tento směr baví. Samozřejmě to tak být nemusí. Model může být slepený z krabice od bot a může být krásný. Ale osobně mám pocit, že některé věci by měly vydržet dlouho. Musí být tedy udělané s gruntem, a proto je technologie důležitá. Nemáte obavy, že by éra modelů mohla skončit? Že by je v budoucnu nahradily 3D vizualizace? Hrozbu počítačové konkurence mi známí připomínají dobře patnáct let. Ale osobně se moc nebojím. Z několika důvodů. Modely se dělaly už ve staré Číně, v Egyptě - prostě celou historii. Lidé, kteří rozhodují o penězích, mají totiž většinou prachbídnou prostorovou představivost. Je pro ně snazší uchopit konkrétní model. Další důvod je ten, že sebevětší borci a tvrďáci jsou hračičkové a model každého jaksi naladí. A třetí důvod je z mého pohledu naprosto jasný. Když jsem byl v Egyptě, chystala se tam zrovna výstava všech soutěžních návrhů velkého egyptského muzea - největší architektonické soutěže na světě. Sešlo se na 1800 návrhů, ale i když byl záběr předepsaný, každá vizualizace vypadala jinak: jednou Káhira blízko, jindy daleko, jednou pyramidy vpravo, jindy na obzoru, jednou vysoké, jindy nízké. Počítačová vizualizace se dá tak snadno přizpůsobit určitému záměru! To model neumí. Na modelu se nedá švindlovat. Na modelu se najdou všechny chyby. Funguje prověřování skutečně i v praxi? Jistě. Připravovali jsme třeba velké modely pro jednoho českého investora, který práce zastavil a měnil projekt, protože právě na modelu zjistil, že prodělá kalhoty na zemních pracích. A k tomu by měly modely sloužit. Dají se na nich odchytat chyby, které se na stavbě odstraňují za tisícinásobné náklady. A někdy jsou neodstranitelné. Model se dá hodit do popelnice, ale barák...

6 6 VÍTKOVICE MACHINERY GROUP Vítkovická střední se představuje žákům ze základních škol Více než sedm set žáků ze základních škol z celého Moravskoslezského kraje přivítá v průběhu října a listopadu Vítkovická střední průmyslová škola a gymnázium. Třikrát týdně se tady žáci seznamují se studijním zázemím a výhodami studia na největší technické škole v regionu. Prezentace je nejdříve teoretická, kdy odborníci ze skupiny Vítkovice Machinery Group seznámí žáky s vítkovickou produkcí, s postavením Vítkovic na světových trzích a také s pracovním uplatněním přímo ve skupině po dokončení studia. "Kupříkladu ze společnosti Vítkovice Power Engineering k nám dochází personalista, z Vítkovice Heavy Machinery zase specialista z výroby, takže žáci získají skutečně komplexní obraz o skupině," vysvětluje Magda Dirgasová z Vítkovické střední průmyslové školy a gymnázia. Následuje povídání o škole, v rámci kterého se žákům představí historie školy, studijní i učební obory, systém motivačních příspěvků a stipendijních programů, spolupráce s místními univerzitami nebo pestrá nabídka mimoškolních aktivit. Praxe žáky baví "Poté studenty provedeme po škole, ukážeme jim učebny, tělocvičny a nové fitness centrum a nakonec je předáme mistrům odborného výcviku. Ti žákům představí všechny odborné učebny od elektro učeben, přes zámečnické dílny až po truhlářské nebo autodílny," říká Dirgasová. Právě tato prezentace je nejpoutavější, shodují se žáci. "Líbí se mi, že věci, o kterých ve škole při fyzice jen slyším, tady můžu vidět na vlastní oči a dokážu si daleko lépe představit, jak vlastně fungují. Taky mě moc zaujalo, že je Vítkovická střední soukromá škola, ale přitom tady studenti nejenže nic neplatí, ale ještě spoustu peněz dostávají," ocenila studentka základní školy Komenského z Ostravy-Poruby Světlana Zouharová. Exkurze, veletrhy a Dny otevřených dveří Kromě exkurzí se škola ve spolupráci s Personálním oddělením společnosti Vítkovice podílí na exkurzích přímo do vítkovických výrobních provozů. Ty jsou určeny pro žáky 8. tříd základních škol a probíhají každé jaro. Studium na škole Dny otevřených dveří Srdečně zveme děti i rodiče na dny otevřených dveří do Vítkovické střední průmyslové školy a gymnázia , , a :00-17: :00-12:00 představují její pracovníci také rodičům na třídních schůzkách základních škol nebo na nejrůznějších pracovních veletrzích v Ostravě a v okolních městech: v Orlové, Karviné, Frýdku-Místku, Novém Jičíně nebo v Opavě. "Snažíme se s žáky komunikovat co možná nejintenzivněji. Abychom byli oproti konkurenci vždy o krok napřed, musí být snaha o získání studentů dlouhodobá a koncepční. Škola musí děti zaujmout, bavit a nabídnout jim perspektivu, což Vítkovická střední průmyslová škola a gymnázium splňuje na jedničku," dodává ředitel školy Jiří Klocek. Hlavní konstruktér VHM Miroslav Zářický: Kreslení dnes za nás zvládne počítač V mládí chtěl být dispečerem letového provozu, nakonec celý svůj profesní život prožil ve Vítkovicích. Dnes toho rozhodně nelituje. Miroslav Zářický je zajímavý člověk a o své profesi vypráví s nadhledem a přitom poutavě. "Do Vítkovic jsem nastoupil po základní vojenské službě ve dvaceti letech jako konstruktér. Od té doby se mnohé změnilo," říká muž, který ve společnosti Vítkovice Heavy Machinery (VHM) působí už 46 let. Do oddělení projekce a konstrukce rouroven nastoupil zrovna v době, kdy začínala výstavba protlačovací tratě chomutovské rourovny. Jako konstruktér začal pracovat na výrobní dokumentaci. Na oddělení působil celých 25 let a podílel na řadě větších projektů. Kromě rourovny v Chomutově, pracoval na technickém řešení dělení trubek za chladníkem protlačovací tratě v německé Rize, na modernizaci Vítkovické rourovny či protlačovací tratě v Podbrezové. "Bylo to dobré období, cestovali jsme ke klientům po republice, s výrobními techniky jsme sdíleli své zkušenosti a často i uváděli zařízení do provozu. To byla pro nás obrovská škola." Změna je život Kvůli recesi v oblasti rouroven přešel Miroslav Zářický spolu s některými kolegy na oddělení konstrukce strojů a zařízení, na kterém působí dodnes. "Přibližně v roce 2000 začala společnost VHM vyrábět protlačovací a kovací lisy pro německou firmu SMS Meer. Jako vedoucí projektu jsem se podílel, a stále se podílím, na technickém zpracování nabídek. V roce 2003, v době prudkého rozmachu této výroby, jsme přijali nové mladé kolegy, já jsem se stal jejich patronem a zároveň vedoucím projektu," popisuje ve zkratce. Zatím poslední velký projekt, na kterém tým konstruktérů Miroslava Zářického pracoval, byla příprava výrobní dokumentace rychlokovacího stroje pro společnost Vítkovice Hammering. Původní dokumentaci německé firmy SMS Meer konstruktéři upravili na výrobní podmínky skupiny Vítkovice. Po výrobě stroje proběhla jeho montáž v nově vybudované hale společnosti Vítkovice Hammering a v loňském roce společnost úspěšně uvedla "rychlokovadlo" do provozu. Tuš? Kuš! Pan Zářický před rokem dostal ocenění skupiny Vítkovice Machinery Group v podobě zlaté Pamětní mince. "Vždy, když se na ni podívám, vzpomenu si hlavně na své začátky. Nejraději vzpomínám na to, že jsme neustále kreslili. Naše výkresy po nás vytahovaly tuší kresličky. Tahle profese ale už dávno vymizela. Musím však přiznat, že technologický pokrok je pro nás přínosem. Kdysi jsme potřebovali dobré oči a velmi kvalitní osvětlení, i tak jsme při kreslení na rýsovacích prknech dodrželi jen půlmilimetrovou přesnost. Případné chyby jsme museli z výkresu opatrně vyškrabávat žiletkou," říká s úsměvem vynikající konstruktér, který dnes úspěšně vede tým šesti mladých konstruktérů. Ti slovo tuš a vytahovací pero ve spojení s konstruktérstvím znají už jen z vyprávění svého vedoucího. Miroslav Zářický s týmem konstruktérů.

7 since Dolní Vítkovice už učí i baví. Dětem se líbí, dospělí nevěří vlastním očím To, na co se všichni v Dolních Vítkovicích těšili, se stalo realitou. Školáci proudí do učeben v budově bývalé VI. energetické ústředny, která byla přestavěna na takzvaný Malý Svět techniky. Na vysokou pec "Jedničku" jezdí výtahem exkurze odborníků i zvědaví laikové, v aule Gong v někdejším plynojemu probíhají odborné konference, semináře, pracovní a vzdělávací debaty, ale i kulturní akce a společenská setkání. V polovině listopadu se v Dolních Vítkovicích uskuteční konference, která ukáže, jak se Dolní oblast za pomoci mnoha odborníků a institucí měnila a změnila. Na 17. listopadu, tedy na Den studentů, připadne otevření oblasti všem plánovaným vzdělávacím aktivitám. Třešničkou na dortu bude i zahájení provozu stálé expozice v VI. energetické ústředně, neboli v U 6, jak se místo nyní moderně jmenuje, kde se příchozí dozvědí o historii technického umu a průmyslu v českých zemích, na Moravě a ve Slezsku. Prostě život v Dolní oblasti začíná jít směrem, který podpoří technickou vzdělanost a ukáže Ostravu zbytku České republiky, ale i Evropě, v jiném, lepším světle. "V Dolních Vítkovicích probíhá unikátní přeměna technických památek pro nové využití. Učebny Malého Světa techniky jsou po vysoké peci a bývalém plynojemu dalším z objektů s novou budoucností. A to nanejvýš zajímavou, protože některé kreativní hry pro výuku a popularizaci přírodních věd a technických oborů začínáme využívat jako první na světě," připomněl ředitel Světa techniky Jakub Švrček při otevření U 6 pro takzvaný pilotní provoz na přelomu září a října. "U šestka" se už tehdy líbila. Dobře v ní bylo malým i velkým. Teď už navíc začíná v Malém Světě techniky vedle části výukové fungovat také část expoziční. Je to expozice zážitková a dotyková - malí i velcí návštěvníci si mohou na vystavené věci sahat a zkoušet, jak to či ono funguje. Vlastně si osahat děje, technologie a postupy, které nemají šanci nikde jinde naživo vidět. Exponáty jsou proto volně v prostoru, všem přístupné. "Celý projekt oživení Dolních Vítkovic i jejich nejnovější části v podobě Malého Světa techniky právě teď finišuje a chystá se na magické datum Bude to příležitost mimo jiné i k poděkování. Projekt totiž vznikl za výrazné podpory Ministerstva kultury, Regionální rady soudržnosti Moravskoslezsko, Moravskoslezského kraje, statutárních měst Ostravy a Opavy a dotací z Evropského sociálního fondu," připomněl Jiří Michálek, předseda předsednictva sdružení Dolní oblast Vítkovice a ředitel pro strategii Vítkovic. Dík podle něj patří i všem členům sdružení a partnerům z firem i z řad nadšenců pro techniku. Ohodnoťte kvalitu obědů ve vítkovických jídelnách v průzkumu spokojenosti Až do konce roku se budou v jídelnách zaměstnanců skupiny Vítkovice Machinery Group rozdávat dotazníky, na základě kterých chce vedení společnosti zjistit míru spokojenosti pracovníků s kvalitou stravování. Cílem průzkumu je především nastartovat komunikaci mezi strávníky v jídelnách a společností Sodexo, která obědy připravuje. "Nechceme, aby lidé měli pocit, že nemůžou nic změnit, a tak raději nad vším mávnou rukou. Lidé už za ty roky bohužel nemají chuť si stěžovat, ale nám skutečně jde o jejich názory, díky kterým můžeme věci posunout k lepšímu," zdůrazňuje Halina Ryšková z Personálního a vzdělávacího centra společnosti Vítkovice. Dotazníky zjišťují spokojenost zaměstnanců s kvalitou jídla, jeho teplotou, úpravou na talíři a cenou, hodnotí také rozmanitost denní nabídky nebo pestrost salátového bufetu. Prostor dávají i na odůvodnění názorů, připomínky a náměty. Každý týden se pak výsledky dotazníků vyhodnocují a probírají přímo s ředitelkou stravovacích služeb Sodexo Lenkou Brzákovou. Ta dotazníkový systém vítá a vnímá jej jako přínosnou zpětnou vazbu. "Oceňuji především detailní a konkrétní strukturu dotazníků, podle které je možné objektivně vyhodnotit názory našich strávníků a udělat opatření k jejich maximální spokojenosti," uvádí. Dosavadní výsledky přitom zatím ukazují na průměrnou spokojenost. "Na závodní jídelnu je jídlo spíše dobré, ale možností ke zlepšení je podle mého názoru dost. Polévky bývají příliš zahuštěny moukou, restaurační ceny jsou neadekvátní a u jídel není uváděna gramáž. Taky mi chybí možnost dát si grilované kuře, která dříve bývala každý den," uvádí Tomáš Štukner ze sdružení Dolní oblast Vítkovice, který by také ocenil přítomnost konkurenční firmy. Ve zdravě konkurenčním prostředí, ve kterém by zaměstnanci nebyli vázání pouze na jednu firmu dodávající dotované obědy, by podle něj kvalita jídla určitě vzrostla. Kromě dotazníků mohou lidé v otázce kvality jídla vyjadřovat své názory na intranetu, tamtéž se obracet na členy stravovací komise nebo přímo na místě na zaměstnance jídelny. "Lidé se nemusí bát napsat nám mail nebo si přímo na místě vyžádat vedoucího provozovny, kterému sdělí svůj názor a upozorní jej na něco, co není v pořádku," zdůrazňuje Halina Ryšková. Pohled do historie: rodina Gutmannů přispěla k rozvoji Vítkovických železáren Představitelé rakouské banky Gutmann, zabývající se privátním bankovnictvím, se sešli koncem září na vítkovickém zámku. Bankovní ústav otevřel vloni svou filiálku i v Praze a nyní pozval svou klientelu na přátelské setkání, které proběhlo právě ve vítkovických prostorech. A proč právě u nás? Rodina Gutmannů, která dříve banku vlastnila, byla až do druhé světové války spolumajitelkou Vítkovických železáren. A ačkoliv Gutmanni banku v roce 1957 prodali jiné rakouské podnikatelské rodině, zůstalo jejich jméno až do dnešních dnů součástí názvu právě kvůli vynikající pověsti, které se rodina v podnikatelských kruzích střední Evropy těšila. Zakladateli firmy se v roce 1856 stali bratři Wilhelm a David Gutmannové. Ti se nejprve orientovali především na těžbu a distribuci černého uhlí, záhy po svém vstupu na trh se stali nájemci a posléze majiteli řady dolů v ostravsko-karvinském revíru a od 60. let 19. století spolupracovali s Rothschildy. V roce 1873 vstoupili kapitálově i do Vítkovických železáren a stali se jejich spoluvlastníky. Jejich zásluhou přišel z Kladna do Vítkovic geniální manažér Paul Kupelwieser, který právě s jejich pomocí realizoval své vize. Gutmanni se aktivně zajímali o chod železáren a následující generace, zosobněné především postavou Wilhelmova syna Maxe, výrazně přispěly k rozvoji firmy. Po I. světové válce David Gutmann Wilhelm Gutmann Max Gutmann byla založena i banka Gutmann, jako koncernový finanční ústav. Neblahý vliv na Gutmannovské podnikání měla II. světová válka. Po válce Gutmanni od vlastního podnikání ustoupili a nakonec prodali i svou banku v roce 1957 rodině Kahane, ta pokračuje až do dnešních dní v úspěšném podnikání. Účastníci akce měli možnost prohlédnout si areál Dolních Vítkovic. O rodinné i podnikatelské minulosti informovala účastníky vedoucí archivu společnosti Vítkovice Hana Šústková. Současný partner banky a člen dozorčí rady Gordian Gudenus pak informoval o dějinách banky a také o její současnosti.

8 8 VÍTKOVICE MACHINERY GROUP Festival Ostrava Kamera Oko 2012 Dolní Vítkovice letos v září přivítaly již 4. ročník mezinárodního kameramanského festivalu Ostrava Kamera Oko Festival, na kterém se promítalo na 100 filmů, byl slavnostně zahájen v srdci industriální Dolní oblasti Vítkovice. Podívejte se, jaké to na zahájení festivalu bylo. Turné t-music Back to School letos poprvé pod Vysokou pecí č. 1 Přes 10 tisíc návštěvníků přilákal do Dolních Vítkovic jeden ze šesti koncertů turné Back to School určený pro vysokoškoláky a studenty středních škol. Úspěšná akce se letos v Ostravě konala poprvé. Vítkovický basketbal slavil 70 let, přišlo na 60 lidí Sedmdesát let vítkovického basketbalu si připomínali bývalí i současní hráči a jeho fandové z řad zaměstnanců skupiny Vítkovice Machinery Group. "Sešlo se nás skoro 60, větší měrou veteráni. Zavzpomínali jsme opět - již tradičně po pěti letech - na staré dobré časy pod vysokými koši, na některé úsměvné situace nebo historické úspěchy našeho oddílu. Smutně i s optimismem jsme pohlédli i na jeho současnost a budoucnost," popisuje František Zapletal, odborník na speciální projekty ze společnosti Vítkovice. Vítkovický basketbalový klub byl založen několika mladými nadšenci v roce Historicky nejúspěšnějším obdobím byla osmdesátá léta, kdy se družstvo Vítkovic umísťovalo na předních příčkách Národní ligy. V sezóně 1983/1984 za sebou nechalo dokonce celou řadu soupeřů jako Zbrojovku Brno nebo Pardubice, tedy týmy, které využívaly prvoligových hráčů. Známým pojmem se stal v té době mezinárodní turnaj "O zalomenou hřídel", pořádaný právě Vítkovickým oddílem. "Za to, že jsme se dožili té naší jubilejní sedmdesátky, je potřeba poděkovat na prvním místě společnosti Vítkovice. Ta vždy dokázala vítkovickému basketu pomoci a nenechala jej na holičkách, ať už se jednalo o materiální či finanční zabezpečení. V současné době vítkovický basketbal funguje pod hlavičkou SSK Vítkovice na amatérské úrovni. Pozvánka na výstavu VÍTKOVICKÉ NOVINY vydává vedení VÍTKOVICE a.s. / Ruská 2887/101, Ostrava-Vítkovice / IČ: / evidenční číslo MK ČR E / tel / / Redakční zpracování: EK Media s.r.o. / Redakce: Eva Kijonková - eva.kijonkova@vitkovice.cz, Zuzana Mánková - zuzana.mankova@vitkovice.cz / Editor: Oldřich Babický - obabicky@volny.cz / Své příspěvky a náměty zasílejte mailem nebo na adresu EK Media s.r.o., U Parku 2646/12, Ostrava / FOTO: archiv, Jiří Zerzoň.