Studijní program: P1501 Biologie. Kreditní limit: 0 kr.
|
|
- Ján Slavík
- před 9 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 1 Studijní program: P151 Biologie Kreditní limit: kr. Studijní obor: Botanika - k akreditaci Studium: Prezenční Specializace: 2 Etapa: první Kreditní limit: kr. Předměty Kat./Zkr. Název předmětu Volba min.: kr. Počet Rozsah výuky Zakonč. Doporuč. kred. Př+Cv+Sem Rok Sem. BOT/PGSAS Algologie speciální 2S++ Zk Z/L BOT/PGSEX Technika explantátových kultur 2S++ Zk Z/L BOT/PGSFB Fyziologie a biochemie rostlin 2S++ Zk Z/L BOT/PGSFY Fytopatologie 2S++ Zk Z/L BOT/PGSMB Molekulární a buněčná biologie 2S++ Zk Z/L BOT/PGSMV Mikrobiologie a virologie 2S++ Zk Z/L BOT/PGSOB Obecná botanika 2S++ Zk Z/L BOT/PGSOG Obecná genetika 2S++ Zk Z/L BOT/PGSOM Obecná mykologie 2S++ Zk Z/L BOT/PGSPE Proměnlivost a evoluce rostlin 2S++ Zk Z/L BOT/PGSRO Ekologie rostlin 2S++ Zk Z/L BOT/PGSSE Systém a evoluce rostlin 2S++ Zk Z/L BOT/PGSVV Věda o vegetaci 2S++ Zk Z/L Poznámka: Volba min. tří předmětů Společný základ Kat./Zkr. Název předmětu kr. Počet Rozsah výuky Zakonč. Doporuč. kred. Př+Cv+Sem Rok Sem. PRF/PGS Management vědy a výzkumu +2HR+ Zk Z/L PRF/PGS1 Vědecko-výzkumná stáž Z/L VCJ/PGSAJ Anglický jazyk pro doktorské studium +2S+ Zk Z/L Státní závěrečná zkouška Kat./Zkr. Název předmětu kr. Počet Rozsah výuky Zakonč. Doporuč. kred. Př+Cv+Sem Rok Sem. BOT/PGSZZ Státní doktorská zkouška ++ Sdz Z/L
2 / 14 27/8 BOT/PGSAS Algologie speciální Special Algology 2 HOD/SEM Doc. RNDr. Aloisie Poulíčková, CSc. Hlubší pohled na jednotlivé systematické skupiny sinic a řas, životní strategie, životní cykly a interakce s prostředím. Specifické techniky, sloužící ke studiu jednotlivých skupin: vitální barvení (sliz, buněčné stěny), izolace a kultivace (sinice, rozsivky, vláknité zelené řasy), barvení DNA, fluorescenční metody, kvantitativní metody (Utermöhlova metoda), trvalé preparáty (rozsivky). Kresebná a fotografická dokumentace, příprava obrazových tabulí do publikace. Ettl H., Görtner, G., Heynig, H., Mollenhauer, D. (eds).: Susswasserflora von Mitteleuropa, Andersen R.A. Algal Culturing techniques. Elsevier 25 Lund, H.C., Lund J.W.G.: Freshwater Algae. Their microscopic world Explorer., Biopress Ltd Poulíčková, A., Jurčák, J.: Malý obrazový atlas našich sinic a řas, Vydavatelství UP Olomouc 21 BOT/PGSEX Technika explantátových kultur Practicals Plant Tissue Culture 2 HOD/SEM Prof. Ing. Miroslav Strnad, CSc. Rostlinné explantáty, jejich historie a základní principy, zásady práce, regenerační schopnosti rostlin, vliv růstových regulátorů, somatická variabilita, morfogeneze (organogeneze, embryogeneze), základní metody (meristémové, kalusové, prašníkové, protoplastové kultury, fúze protoplastů, embryokultury, somatická embryogeneze), využití explantátových kultur v praxi (šlechtění rostlin, sekundární metabolity, transgenoze, kryoprezervace). Hall R.D.: Plant cell culture protocols, Totowa, New Yersey, Humana Press 1999 Procházka S. a kolektiv: Fyziologie rostlin, Praha, Academia 1998 Smith R.H.: Plant tissue culture. Techniques and experiments., Academic Press 2
3 / 14 27/8 BOT/PGSFB Fyziologie a biochemie rostlin Plant Physiology and Biochemistry 2 HOD/SEM Prof. Ing. Miroslav Strnad, CSc. Rostlinná fyziologie a biochemie 1. Rostlinná buňka. Život rostliny: jednotící principy. Přehled struktury rostlinného těla. Rostlinná buňka. Cytoskelet. Regulace buněčného cyklu. Plazmodezmata. 2. Buněčná stěna: Struktura a syntéza buněčné stěny rostlin. Zákonitosti buněčného prodlužování. Rychlost buněčného prodlužování. Degradace stěny a obrana rostlin. 2. Voda a rostlinná buňka, balance vody v rostlinách: Voda v životě rostliny. Struktura a vlastnosti vody. Procesy transportu vody. Voda v půdě. Absorpce vody kořeny. Transport vody xylémem. Pohyb vody z listů do atmosféry. 3. Minerální látky a jejich asimilace: Prvky a jejich rozdělení. Deficiente a poruchy rostlin. Ošetření nedostatku živin. A hnojiva. Půda, kořeny a mikroorganismy. Dusík v přírodě. Asimilace nitrátů. Biosyntéza aminokyselin. Biologická fixace dusíku. Asimilace ostatních živin. 7. Fotosyntéza: Obecný koncept Organizace fotosyntetického aparátu. Organizace světlosběrné antény. Mechanismy transportu elektronů. Protonový transport a syntéza ATP v chloroplastech. Oprava a regulace fotosyntetického aparátu. Genetika, sestavení a evoluce fotosyntetického systému. Kelvinův cyklus. Regulace Kelvinova cyklu. Fotorespirace. C4 cyklus. CAM rostliny. Sacharáza a škrob. 1. Membrány, transport a translokace ve floému: Složení membrán. Pasivní a aktivní transport. Transport přes membránu. Proteiny membrány. Ion Transport iontů v kořenech. Translokační dráhy Zdroj a sink. Materiály translokované floémem. Rychlost transportu. Tlakoproudový model floémového transportu. Nakládání a vykládání floému. Transport mezi zdrojem a sinkem. Distribuce fotosyntátů. 11. Respirace a lipidový metabolismus: Respirace u rostlin. Glykolýzy: Cytosolické a plastidové procesy. Cyklus kyseliny citrónové. Mitochondriální elektronový transport a syntéza ATP. Respirace v intaktních rostlinách a pletivech. Metabolismus lipidů. 13. Sekundární metabolity a obrana rostlin: Kutin, vosky a Suberin. Terpeny. Fenolické sloučeniny. Dusík obsahující látky. Indukce obranných mechanismů proti hmyzu a herbivorům. Obrana vůči patogenům. 16. Růst a vývoj: Shrnutí. Embryogeneze. Původ polarity. Apikální meristém. Kořenový meristém. Vegetativní organogeneze. Senescence a programovaná buněčná smrt. 17. Fytochrom a kontrola rostlinného vývoj světlem: Fotochemické a biochemické vlastnosti fytochromu. Charakteristika fytochromem-indukovaných reakcí. Struktura a funkce proteinu fytochromu. Genetická analýza funkcí fytochromu. Signální dráhy fytochromu. Fotofyziologie odezvy na modré světlo. Fotoreceptory pro modré světlo. Cirkadienní rytmy. 19. Auxin: Vznik auxinové koncepce. Identifikace, biosyntéza a metabolismus auxinu. Transport auxinu. Působení auxinu. Buněčné prodlužování, fototropismus a gravitropismums Vývojové účinky auxinu. Auxinové signální dráhy. 2. Gibereliny: Objev a chemická struktura. Účinek giberelinů na růst a vývoj. Biosyntéza a katabolismus giberelinů. Giberelinová signalizace. Odezvy na gibereliny. 21. Cytokininy: Objev, identifikace a vlastnosti cytokininů. Biosyntéza,
4 / 14 27/8 metabolismus a transport. Biologická úloha cytokininů. Buněčné a molekulární mechanismy účinku. 22. Ethylen: Struktura, biosyntéza a měření ethylenu. Vývojové a fyziologické účinky. Signální dráhy ethylenu. 23. Kyselina abscisová: Výskyt, chemická struktura a měření ABA. Biosyntéza, metabolismus a transport ABA. Vývojové a fyziologické účinky ABA. 24. Brasinosteroidy: Struktura, výskyt a genetické analýzy. Biosyntéza, metabolismus a transport brasinosteroidů. Vliv na růst a vývoj. Signalizace brasinosteroidů. 25. Kontrola kvetení: Květní meristémy a vývoj květních orgánů. Evokace kvetení. Vzrostný vrchol a fázové změny. Cirkadienní rytmy. Fotoperiodismus. The Cirkadienní hodiny a fotoperiodická kontrola času. Vernalizace. Biochemická signalizace zapojená do kvetení 26. Fyziologie stresu: Vodní deficit a tolerance k suchu. Teplotní stres a šok z přehřátí. Ochlazování a mrznutí. Nedostatek kyslíku. Stres ze zasolení &: Procházka S., Macháčková I., Krekule J., Šebánek J. a kol.: Fyziologie rostlin, Academia Praha, 1998., & & Alberts, B. a kol.: Základy buněčné biologie, Espero Publishing, Ústí nad Labem 21 Taiz, L., Zeiger, E.: Plant Physiology. - Sinauer Associates, Inc., Publisher, Sunderland, Massachussets., Massachussets 26
5 / 14 27/8 BOT/PGSFY Fytopatologie Plant Pathology 2 HOD/SEM Prof. Ing. Aleš Lebeda, DrSc. Choroba, klasifikace chorob, charakteristika a klasifikace původců chorob (viroidy, viry, bakterie, fytoplasmy, RLO, prvoci, oomycety, houby, řasy, parazitické rostliny a živočichové). Parazitismus a patogenismus, patogenní potenciál a jeho determinanty. Specifičnost vztahů mezi hostitelem a patogenem, mechanismy determinující specifičnost interakce rostlina - patogen, evoluce parazitismu a patogenismu. Stadia v procesu vzniku choroby: infekční cyklus, mechanismy přenosu a šíření patogenů, proces patogeneze - tvorba infekčních struktur, životní cykly patogenů. Reakce rostlin na infekční agens, metabolické pochody rostlin vyúsťující v náchylnost, rezistenci a toleranci. Genetika interakce hostitele a patogenu. Vliv podmínek prostředí na vývoj infekčních chorob. Populační biologie, epidemiologie a patometrie, obecné principy ochrany proti chorobám, systémy včasného varování. Specifikace a etiologie ekonomicky významných chorob rostlin. &: Agrios, G. N. : Plant pathology. Academic Press, New York, Crute, I. R., Holub, E. B., Burdon, J. J. (Eds.): The gene-for-gene relationship in plant-parasite interactions. CAB International, Wallingford, Čača, Z. (Ed.): Zemědělská fytopatologie. SZN, Praha, Černý A. (Ed.): Lesnická fytopatologie. SZN, Praha, Hani, F., Popov (ed.): Obrazový atlas chorob a škůdců polních plodin. Scientia, Praha, Hluchý, M., Ackermann, P. et al. : Obrazový atlas chorob a škůdců ovocných dřevin a révy vinné. Biocont laboratory, Brno, Isaac, S. : Fungal-plant interactions. Chapman & Hall, London, Kranz J. (Ed.): Epidemics of plant disease. Mathematical analysis and modeling. Springer - Verlag, Berlin, Kůdela, V. (Ed.): Obecná fytopatologie. Academia, Praha, Lucas, J. A. : Plant pathology and plant pathogens. Blackwell Science, Oxford, Maloy, O. C. : Plant disease control. Principles and practice. John Wiley and Sons Inc., New York, Schwarz, A., Elter, J. (Eds.): Obrazový atlas chorob a škůdců zeleniny. Biocont laboratory, Brno, Smith I. M., Dunez J., Phillips, D. H., Lelliott R. A., Archer S. A. (Eds.): European handbook of plant diseases. Blackwell, Oxford, Šutic D. D., Sinclair J. B. : Anatomy and physiology of diseased plants. CRC Press, Boca Raton, Florida, Valášková E. (Ed.): Choroby a škůdci okrasných rostlin. SZN, Praha 1976., & & Holliday, P.: A Dictionary of Plant Pathology. Cambridge University Press, Cambridge 21 Kazda, J. et al.: Choroby a škůdci polních plodin, ovoce a zeleniny., Zemědělec, Praha 23 Kůdela, V. a kol.: Obecná fytopatologie, Academia Praha 1989 Šutic D. D., Sinclair J. B.: Anatomy and Physiology of Diseased Plants, CRC
6 / 14 27/8 Press, Boca Raton, Florida 1991 Vidhyasekaran, P.: Concise Encyclopedia of Plant Pathology. Food Products Press and The Haworth Reference Press, Binghamton, NY 24 BOT/PGSMB Molekulární a buněčná biologie Molecular and Cell Biology 2 HOD/SEM Doc. RNDr. Milan Navrátil, CSc. Struktura a funkce DNA. Replikace DNA a její regulace. Mutace a oprava DNA. Exprese genů: transkripce, translace a jejich regulace. Struktura prokaryotních a eukaryotních chromozómů. Genetická rozmanitost u baktérií. Zdroje genetických změn v eukaryotních genomech. Pohlavní rozmnožování a reorganizace genů. DNA technologie. Buňka a membrány. Přenos nízkomolekulárních látek, makromolekul a částic přes mebrány; exocytóza a endocytóza. Získávání energie v mitochondriích a chloroplastech. Buněčné oddíly a transport. Komunikace mezi buňkami. Cytoskelet. Buněčné dělení. Kontrola buněčného cyklu a buněčná smrt. Alberts, B. a kol.: Základy buněčné biologie., Espero Publishing, Ústí nad Labem 21 Lewin, B.: Genes VIII. Pearson Education, Inc., London, 24., London 24
7 / 14 27/8 BOT/PGSMV Mikrobiologie a virologie Microbiology and Virology 2 HOD/SEM Doc. RNDr. Milan Navrátil, CSc. Mikrobiologická část: Vývoj mikrobiologie jako vědního oboru, praktický význam mikroorganismů. Rozdělení mikroorganismů a charakteristika jednotlivých skupin (stavba a funkce buňky, výživa, metabolismus, ekologie, rozmnožování, genetika). Vzájemné vztahy mezi mikroorganismy, interakce rostlin a mikroorganismů. Srovnání procesu patogeneze u bakterií a houbových organismů. Vliv vnějších podmínek na růst mikroorganismů, fyzikální a chemická kontrola. Metody kultivace mikroorganismů. Bakteriální plazmidy, biotechnologie rostlin. Virologická část: Sub-buněčné infekční organismy, jejich původ a evoluce: viry, viroidy, satelitní viry, satelitní nukleové kyseliny. Struktura a funkce virové částice. Struktura virového genomu. Genetické a negenetické interakce mezi viry. Infekce hostitele, transkripční a replikační strategie. Patogeneze, protivirová obrana, ozdravování. Ekologie a šíření virů. Epidemiologie. Prevence a kontrola virových chorob. Rezistentní šlechtění a indukovaná rezistence. Diagnóza choroby a detekce viru. Principy klasifikace virů. Virové choroby rostlin. Rostlinné viry a biotechnologie. &: Agrios, G.N.: Plant pathology. Academic Press, New York, Crute, I.R., Holub, E.B., Burdon, J.J. (Eds.): The gene-for-gene relationship in plant-parasite interactions. CAB International, Wallingford, Čača, Z. (Ed.): Zemědělská fytopatologie. SZN, Praha, Černý A. (Ed.): Lesnická fytopatologie. SZN, Praha, Hani, F., Popov (ed.): Obrazový atlas chorob a škůdců polních plodin. Scientia, Praha, Hluchý, M., Ackermann, P. et al.: Obrazový atlas chorob a škůdců ovocných dřevin a révy vinné. Biocont laboratory, Brno, Isaac, S.: Fungal-plant interactions. Chapman & Hall, London, Kranz J. (Ed.): Epidemics of plant disease. Mathematical analysis and modeling. Springer - Verlag, Berlin, Kůdela, V. (Ed.): Obecná fytopatologie. Academia, Praha, Lucas, J.A.: Plant pathology and plant pathogens. Blackwell Science, Oxford, Maloy, O.C.: Plant disease control. Principles and practice. John Wiley and Sons Inc., New York, Schwarz, A., Elter, J. (Eds.): Obrazový atlas chorob a škůdců zeleniny. Biocont laboratory, Brno, Smith I.M., Dunez J., Phillips, D.H., Lelliott R.A., Archer S.A. (Eds.): European handbook of plant diseases. Blackwell, Oxford, Šutic D.D., Sinclair J.B.: Anatomy and physiology of diseased plants. CRC Press, Boca Raton, Florida, Valášková E. (Ed.): Choroby a škůdci okrasných rostlin. SZN, Praha 1976., & & &: Bos, L.: Plant viruses, unique and intriguing pathogens - a textbook of plant virology., Backhuys Publishers, Leiden 1999 &: Cann, A.J.: Principles of molecular virology. 3th Ed., Elsevier Ltd. 21
8 / 14 27/8 &: Kůdela V., Novacky A., Fucikovsky L.: Rostlinolékařská bakteriologie., Academia, Praha 22 &: Prescott L.M., Harley J.P., Klein D.A.: Microbiology. 6th edition., McGraw- Hill, New York 25 BOT/PGSOB Obecná botanika General Botany 2 HOD/SEM Doc. RNDr. Jaroslav Jurčák, Ph.D. Obecné vlastnosti rostlin, hierarchické uspořádání vnitřní a vnější stavby, cytologie rostlinné buňky, významné struktury rostlinné buňky. Histologie, pletiva z hlediska jejich hodnocení a třídění, pletiva nepravá a pravá, dělivá a trvalá, jejich funkce, systémy pletiv a jejich funkce. Organologie, morfologie, anatomie a funkce vegetativních a generativních orgánů. Morfologie, anatomie a fyziologie kořene, stonku a listových formací. Morfologie, anatomie a fyziologie generativních orgánů. Braune, W., Leman, A. et H. Taubert: Pflanzenanatomisches Praktikum I. - Gustav Fischer Verlag, Jena 1983 Braune, W., Leman, A. et H. Taubert: Pflanzenanatomisches Praktikum II. - Gustav Fischer Verlag, Jena 1982 Fahn, A.: Plant anatomy, Pergamon Press, Oxford 199 Luxová, M.: Zemědělská botanika 1. Anatomie a morfologie rostlin., SZeN, Praha 1974 Metcalfe, C.R. et L. Chalk: Anatomy of the Dicotyledons., Oxford University Press, London 1957 Pazourek, J. et O. Votrubová: Atlas of plant anatomy, Peres publishers, Praque 1997 Tomlinson, P.B.: Anatomy of the Monocotyledons, Oxford University Press 1961
9 / 14 27/8 BOT/PGSOG Obecná genetika General Genetics 2 HOD/SEM Doc. Ing. Jaroslav Doležel, DrSc. Základní principy dědičnosti, mendelismus, kvantitativní znaky. Cytologické základy dědičnosti, allopatrické dělení buňky. Chromozomální základy dědičnosti, chromozomální teorie, stavba chromozomu, vazba genů a mapování chromozomů. Determinace pohlaví. Molekulární podstata genu. Přenos genetické informace, replikace, transkripce, translace, genetický kód. Regulace exprese genetické informace, reparační mechanismy. Mutace. Genetické manipulace. Základy populační a evoluční genetiky, Hardy-Weinbergův zákon, genetický polymorfismus a stability populací. Molekulárně genetické metody studia genu a genových produktů. Studium evoluce. Nečas O. a kol.: Obecná biologie, H&H, 2. 2 Snustad P., Simmons M.J.: Principles of Genetics. 3rd ed., John Wiley & Sons., Inc., 23, John Wiley & Sons., Inc. 23
10 / 14 27/8 BOT/PGSOM Obecná mykologie General Mycology 2 HOD/SEM Prof. Ing. Aleš Lebeda, DrSc. Seznamuje s obecnými principy biologie a ekologie hub. Hlavní pozornost je věnována obecné charakteristice hub, evoluci a speciaci hub, obecným problémům klasifikace a taxonomie, cytologii, morfologii, mechanismům rozmnožování a genetice hub, fyziologii a metabolismu hub, toxinům hub, ekologii, využití hub v průmyslu a zemědělství resp. biotechnologiích. Z náplně přednášek můžeme zmínit témata jako morfologie stélky, hyfy a jejich modifikace, anatomie a morfologie plodnic hub a spor; rozmnožování hub, životní cykly zástupců nejdůležitějších skupin; genetika a genetická variabilita hub - buněčné dělení, mutace, parasexualita, heterokaryosa, genetika virulence a patogenity; fyziologie hub - způsob výživy hub, vliv faktorů prostředí; metabolismus - glykolýza, dýchání a luminiscence, primární a sekundární metabolity; ekologická klasifikace hub - saprotrofní houby, symbiotické houby (mykorhiza, lichenismus, zoosymbioza), zoo- a fytopatogenní houby - klasifikace, rozšíření a význam; ekosystémy a jejich mykoflóra; mykotoxikologie, toxiny mikro - a makromycetů; využití hub v průmyslu, zemědělství, biotechnologiích a lékařství. Antonín, V.: Encyklopedie hub a lišejníků, Academia, Praha 26 Carlile, M.J., Watkinson, S.C., Gooday, G.W.: The Fungi. Academic Press, Academic Press, San Diego 21 Deacon, J.W.: Modern Mycology. 3rd edition. Blackwell Science Ltd., Oxford 1997 Gryndler, M. (eds.): Mykorhizní symbióza. Academia, Praha, Praha 24 Ingold, C.T., Hudson H.J.: The Biology of Fungi. Chapman & Hall, London, London 1996 Kalina, T., Váňa, J.: Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. Karolinum, Praha, Praha 25 Kavanagh, K. (Ed.): Fungi. Biology and Applications. Wiley, Chichester, Chichester 25 Kendrick, B.: The Fifth Kingdom, 2nd edition. Mycologue Publications, Waterloo, Ontario, Canada 2 Klán, J.: Co víme o houbách. SPN Praha, SPN Praha 1989
11 / 14 27/8 BOT/PGSPE Proměnlivost a evoluce rostlin Plant Variation and Evolution 2 HOD/SEM Doc. Ing. Jaroslav Doležel, DrSc. Předmět je zaměřen na následující témata: Proměnlivost zblízka. Od Raye k Darwinovi. Počátky biometriky. Počátky studia individuální proměnlivosti. Evoluční myšlení po Darwinovi. Moderní pohledy na základy proměnlivosti. Způsoby rozmnožování. Vnitrodruhová variabilita a pojetí ekotypu. Současné pokroky v genekologii. Druhy a speciace. Pozvolná speciace a hybridizace. Saltační speciace. Pojetí druhu. Evoluce: některá zobecnění. Ochrana přírody versus vymírání druhů. &: Briggs D. et Walters S.M. (21): Proměnlivost a evoluce rostlin.- Vydavatelství UP, Olomouc, 3. ed., Olomouc 21 Briggs D. et Walters S.M.: Plant variation and evolution. Cambridge University Press, 3rd. ed., Cambridge University Press 1997 Stace C. A.: Plant Taxonomy and Biosystematics, London 198 BOT/PGSRO Ekologie rostlin Ecology of Plants 2 HOD/SEM Doc. RNDr. František Krahulec, CSc. Fotosyntéza, vodní provoz, získávání živin, životní historie a prostředí, sekundární metabolismus rostlin, rozmnožování, dormance semen, mechanismy kompetice rostlin, ekologie opylování a šíření semen, herbivorie, struktura rostlinných populací a jejich dynamika, biodiverzita, struktura a dynamika rostlinných společenstev. Crawley M J. (ed.): Plant ecology.- Blackwell Publ Rosenzweig M. L.: Species diversity in space and time.- Cambridge Univ. Press Silvertown J., Charlesworth D.: Introduction to plant population biology.- Blackwell Publ. 21
12 / 14 27/8 BOT/PGSSE Systém a evoluce rostlin Systematics and Evolution of Plants 2 HOD/SEM Prof. Ing. Aleš Lebeda, DrSc. Význam rostlinné systematiky jako vědy. Hlavní metody a principy botanické systematiky. Historický pohled na klasifikaci a systematiku rostlin. Strukturální a biochemické znaky v rostlinné systematice, význam molekulární systematiky. Rozmanitost rostlin jako důsledek evoluce. Význam fylogenetické systematiky, základní přehled fylogeneze rostlin. Význam fosilních dokladů pro rekonstrukci fylogeneze a systematiku rostlin. Evoluční vztahy a systematická klasifikace houbových organismů. Anatomie, morfologie, reprodukce, životní strategie a nejdůležitější představitelé hlavních skupin: prvoci - Protozoa (hlenky - Myxomycota a nádorovky - Plasmodiophoromycota), Chromista (vodní hlenky - Labyrinthulomycota, řasovky - Oomycota a Hyphochytriomycota) a pravé houby - Fungi (Chytridiomycota a Eumycota - skupiny Zygomycotina, Ascomycotina, Basidiomycotina a Deuteromycotina). Evoluční vztahy a systematická klasifikace "řasových organismů". Anatomie, morfologie, reprodukce, životní strategie a nejdůležitější představitelé hlavních skupin: Archebacteria a sinice - Cyanobacteria, prvoci - Protozoa (krásnoočka - Euglenophyta a obrněnky - Dinophyta), Chromista (Heterokontophyta a Haptophyta), Biliphytae (Glaucophyta a ruduchy - Rhodophyta), Chlorophytae (zelené řasy - Chlorophyta a Charophyta). Evoluce a rozmanitost zelených a suchozemských rostlin. Evoluční vztahy a diverzita mechorostů a cévnatých rostlin. Vznik semene, původ, evoluce a rozmanitost semenných rostlin. Původ, evoluce a fylogenetické vztahy krytosemenných rostlin. Systematická klasifikace mechorostů a cévnatých rostlin. Morfologické znaky, životní cykly a významní představitelé hlavních skupin: mechorosty (hlevíky - Anthocerotophyta, játrovky - Marchantiophyta a mechy - Bryophyta), cévnaté rostliny: Rhyniophyta s. lat., Lycopodiophyta (plavuně - Lycopodiopsida, vranečky - Selaginellopsida a šídlatky - Isoëtopsida), Psilotophyta, kapradiny - Polypodiophyta s. lat., přesličky - Equisetophyta, Lyginodendrophyta s. lat., cykasy - Cycadophyta, jinany - Ginkgophyta, Pinophyta (kordaity - Cordatopsida a jehličnany - Pinopsida), obalosemenné rostliny - Gnetophyta a krytosemenné rostliny - Magnoliophyta (Magnoliopsida, Liliopsida a Rosopsida). Alexopoulos, C.J., Mims, C.W., Blackwell, M.: Introductory Mycology. John Wiley & Sons, New York, New York 1996 Antonín, V.: Encyklopedie hub a lišejníků, Academia, Praha 26 Kalina, T., Váňa, J.: Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. Karolinum, Praha, Praha 25 Lee, R. E.: Phycology. Cambridge Univ. Press Lund H.G., Lund J.W.G.: Freshwater algae. Their microscopic world Explorer, Biopress, Biopress 1995 Mártonfi P.: Systematika cievnatých rastlín. Univerzita P.J.Šafárika, Košice 23 McLaughlin, D.J., McLaughlin, E.G., Lemke, P.A. (eds.): The Mycota VII, Systematics and Evolution, Part B. Springer-Verlag, Berlin, Heidelberg, 21, Berlin, Heidelberg 21
13 / 14 27/8 Poulíčková, A., Jurčák, J.: Malý obrazový atlas našich sinic a řas, Vydavatelství UP Olomouc 21 Simpson, M.G.: Plant Systematics. Elsevier Academic Press, Amsterdam, Amsterdam 26 Soltis, D.E., Soltis, P.S., Endress, P.K., Chase, M.W.: Phylogeny and Evolution of Angiosperms. Sinauer Associates, Inc. Publishers, Sunderland, Sunderland 25 Takhtajan A.: Diversity and Classification of Flowering Plants. Columbia University Press, New York, New York 1997 BOT/PGSVV Věda o vegetaci Vegetation Science 2 HOD/SEM Doc. RNDr. František Krahulec, CSc. V oblasti vědy o vegetaci jsou nejdůležitější aspekty postgraduálního studia v těchto oblastech: zvládnutí formulování hypotéz a jejich testování (nevýhodou je, že jen část možných hypotéz je možno ověřit experimenty); zvládnutí mnohorozměrných technik ke zpracování velkých souborů dat; porozumění procesům a pattern demonstrovaným na různých prostorových a časových škálách, jakými jsou např. poznatky o dlouhodobém vývoji vegetace a jejich důležitosti pro obraz vegetace pozorovaný v současnosti; možnosti a omezení extrapolací mezi různými škálami; zachycení nových trendů při klasifikaci vegetace a vytváření lokálních systémů na základě odlišných klasifikačních kritérií. Legendre P., Legendre L.: Numerical ecology.- Elsevier van der Maarel E.: Vegetation ecology.- Blackwell Publ. 25
14 / 14 27/8 BOT/PGSZZ Státní doktorská zkouška Final State Examination Povinný Státní doktorská zkouška Systém a fylogeneze nižších a vyšších rostlin. Proměnlivost a evoluce rostlin. Obecná botanika, morfologie, anatomie a cytologie rostlin. Obecná virologie, mikrobiologie a mykologie. Algologie speciální. Fytopatologie obecná a speciální. Molekulární a buněčná biologie. Fyziologie a biochemie rostlin. Technika explantátových kultur rostlin. Ekologie rostlin. Kvantitativní ekologie. Věda o vegetaci.
Název spolupracující instituce: Ústav experimentální botaniky AV ČR. Typ žádosti o akreditaci: udělení oprávnění uskutečňovat studijní program
A-I Základní informace o žádosti o akreditaci Název vysoké školy: Univerzita Palackého v Olomouci Název součásti vysoké školy: Přírodovědecká fakulta Název spolupracující instituce: Ústav experimentální
orientuje se v přehledu vývoje organismů a rozliší základní projevy a podmínky života
Přírodopis ZŠ Heřmánek vnímá ztrátu zájmu o přírodopis na úkor pragmatického rozhodování o budoucí profesi. Náš názor je, že přírodopis je nedílnou součástí všeobecného vzdělání, především protože vytváří
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) B I O L O G I E 1. Definice a obory biologie. Obecné vlastnosti organismů. Základní klasifikace organismů.
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Obsah: 1. Biologické vědy. 2. Chemie a fyzika v biologii koloběh látek a tok energie. 3. Buňka, tkáně, pletiva, orgány, orgánové soustavy, organismus. 4. Metabolismus. 5.
Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, 518 01 Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA - 5.6.3 PŘÍRODOPIS - Přírodopis - 7. ročník
OBECNÁ BIOLOGIE A GENETIKA RVP ZV Obsah 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA 5.6.3 PŘÍRODOPIS Přírodopis 7. ročník RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo P9101 rozliší základní projevy
Země živá planeta Vznik Země. Vývoj Země. Organické a anorganické látky. Atmosféra Člověk mění složení atmosféry. Člověk mění podnebí planety
Vyučovací předmět Přídopis Týdenní hodinová dotace 2 hodiny Ročník Prima Roční hodinová dotace 72 hodin Výstupy Učivo Průřezová témata, mezipředmětové vztahy Žák porozumí rozdělení nebeských těles ve vesmíru
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2.
Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Přírodopis 3. období 7. ročník D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2. část Očekávané
Učební osnovy předmětu Biologie
(kvinta a sexta) Učební osnovy předmětu Biologie Charakteristika předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacích oborů Biologie a Geologie. Integruje část vzdělávacího
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Orgány rostlin II. Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky Popis anatomie, morfologie a funkce
Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze
Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Studium biologie na PřF UK v Praze Bakalářské studijní programy / obory Biologie Biologie ( duhový bakalář ) Ekologická a evoluční biologie ( zelený
Tematický plán učiva BIOLOGIE
Tematický plán učiva BIOLOGIE Třída: Prima Počet hodin za školní rok: 66 h 1. POZNÁVÁME PŘÍRODU 2. LES 2.1 Rostliny a houby našich lesů 2.2 Lesní patra 2.3 Živočichové v lesích 2.4 Vztahy živočichů a rostlin
Člověk a příroda přírodopis volitelný předmět
Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Člověk a příroda přírodopis volitelný předmět 3. období 9. ročník Jan Stoklasa a kol. : Organismy, prostředí, člověk /učebnice přírodopisu pro 9. roč.
Okruhy otázek ke zkoušce
Okruhy otázek ke zkoušce 1. Úvod do biologie. Vznik života na Zemi. Evoluční vývoj organizmů. Taxonomie organizmů. Původ a vývoj člověka, průběh hominizace a sapientace u předků člověka vyšších primátů.
6. Mikroelementy a benefiční prvky. 7. Toxické prvky Al a těžké kovy, mechanismy účinku, obranné mechanismy rostlin
1. Základní úvod do problematiky Historie studia minerální výživy rostlin, obecné mechanismy příjmu minerálních živin, transportní procesy na membránách. 2. Příjem minerálních živin kořeny rostlin a jejich
Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad. ové kultury. Olomouc. Univerzita Palackého & Ústav experimentální botaniky AV CR
Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad Tkáňov ové kultury Olomouc Univerzita Palackého & Ústav experimentální botaniky AV CR DEFINICE - růst a vývoj rostlinných buněk, pletiv a orgánů lze účinně
II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů
BIOLOGIE Gymnázium Nový PORG Biologii vyučujeme na gymnáziu Nový PORG jako samostatný předmět od primy do tercie a v kvintě a sextě. Biologii vyučujeme v češtině a rozvíjíme v ní a doplňujeme témata probíraná
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona
ŘÍŠE ROSTLINY (PLANTAE)
Úvod do biologie rostlin Systém Slide 1 ŘÍŠE ROSTLINY (PLANTAE) podříše NIŽŠÍ ROSTLINY (Stélkaté Thallobionta) tělo = stélka (thallus) jednobuněčná vícebuněčná nerozlišená ve stonek, kořen, list, květ
Environmentální výchova základní podmínky života, ekosystémy, lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí
Předmět: PŘÍRODOPIS Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A PŘÍRODA Charakteristika předmětu Časové a organizační vymezení předmětu Průřezová témata Metody a formy práce Předmět vede žáky k seznámení s živou i neživou
Úvod do biologie rostlin Úvod PŘEHLED UČIVA
Slide 1a Slide 1b Systém Slide 1c Systém Anatomie Slide 1d Systém Anatomie rostlinná buňka stavba a funkce Slide 1e Systém Anatomie rostlinná buňka stavba a funkce buněčná stěna, buněčné membrány, membránové
BIOLOGIE. Gymnázium Nový PORG
BIOLOGIE Gymnázium Nový PORG Biologii vyučujeme na gymnáziu Nový PORG jako samostatný předmět od primy do tercie a v kvintě a sextě. Biologii vyučujeme v češtině a rozvíjíme v ní a doplňujeme témata probíraná
Biologie - Kvinta, 1. ročník
- Kvinta, 1. ročník Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence
Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Zdravotní laborant bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví
Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Zdravotní laborant bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví Dle čl. 7 odst. 2 Směrnice děkana pro realizaci bakalářských
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Úvod do studia obecné biologie Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky uvedení do studia obecné
1 Biochemické animace na internetu
1 Biochemické animace na internetu V dnešní době patří internet mezi nejužívanější zdroje informací. Velmi často lze pomocí internetu legálně stáhnout řadu již vytvořených výukových materiálů sloužících
Seznam kateder, jejichž předměty jsou zastoupeny v uvedených studijních programech. 1 CBG-Centrum biologie, geověd a envigogiky 2
1 Anotace předmětů Seznam kateder, jejichž předměty jsou zastoupeny v uvedených studijních programech 1 CBG-Centrum biologie, geověd a envigogiky 2 2 KAN-Katedra anglického jazyka 18 3 KAP-Katedra politologie
Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě
BIOLOGICKÉ VĚDY Podle zkoumaného organismu Mikrobiologie (viry, bakterie) Mykologie (houby) Botanika (rostliny) Zoologie (zvířata) Antropologie (člověk) Hydrobiologie (vodní organismy) Pedologie (půda)
Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě MU
MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě MU Jiří Doškař Ústav experimentální biologie, Oddělení genetiky a molekulární biologie 1 V akademickém roce 1964/1965
Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce
6 ČLOVĚK A PŘÍRODA UČEBNÍ OSNOVY 6. 3 Přírodopis Časová dotace 6. ročník 2 hodiny 7. ročník 2 hodiny 9. ročník 2 hodiny Celková dotace na 2. stupni je 6 hodin. Charakteristika: Obsah předmětu navazuje
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován
I. Sekaniny1804 Přírodopis
Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, organizační a časové vymezení Vyučovací předmět Přírodopis je součástí vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Vzdělávání v předmětu Přírodopis směřuje
MB130P74. Fyziologie rostlin pro učitelsku
Fyziologie rostlin pro učitelsku itelské kombinace MB130P74 Mgr. Zuzana Lhotáková Ph.D. zuza.lhotak@seznam.cz Viničná 5, 2. patro, místnost 207 konzultační hodiny po dohodě e-mailem Doc. RNDr. L. Pavlová,
vznik života na Zemi organické a anorganické látky a přírodními jevy ekosystémy, živé a neživé složky přírodního prostředí
prima Země a život Ekologie vysvětlí vznik země a vývoj života na Zemi diskutuje o různých možnostech vzniku vývoje života na Zemi rozliší, co patří mezi organické a anorganické látky, a vysvětlí jejich
SBÍRKA ROZHODNUTÍ A OPATŘENÍ JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZEMĚDĚLSKÉ FAKULTY
SBÍRKA ROZHODNUTÍ A OPATŘENÍ JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZEMĚDĚLSKÉ FAKULTY Číslo: 12 26. října 2015 Příloha č. 1 Příloha opatření děkana Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých
Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník
6.ročník Hlavní kompetence Učivo Navázání na dosažené kompetence Metody práce obor navázání na již zvládnuté ročník 1. OBECNÁ Kompetence k učení, k řešení problémů, 1.1 Vznik a vývoj života Vlastivěda
ŠVP ZŠ Luštěnice, okres Mladá Boleslav verze 2012/2013
5.6.3 Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu PŘÍRODOPIS I. Obsahové vymezení Vyučovací předmět Přírodopis vychází z obsahu vzdělávacího oboru Člověk a příroda a je v některých ročnících částečně
PŘÍRODOPIS. 6. 9. ročník. Charakteristika předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení
Charakteristika předmětu PŘÍRODOPIS 6. 9. ročník Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět Přírodopis je vyučován jako samostatný předmět v 6., 7., 8., a 9., ročníku po 2 vyučovacích hodinách týdně.
Tématické okruhy pro státní záv rečné zkoušky
Tématické okruhy pro státní záv rečné zkoušky Program/Obor Povinný okruh Volitelný okruh (jeden ze t í) Obor: Obecná a aplikovaná Obecná biochemie Biochemie mikroorganism a rostlin biochemie Molekulární
AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN
Otázka: Výživa rostlin, vodní režim rostlin, růst a pohyb rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Cougee AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN 1. autotrofní způsob
v oboru KLINICKÁ GENETIKA PRO ODBORNÉ PRACOVNÍKY V LABORATORNÍCH METODÁCH
RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÍSKÁNÍ SPECIALIZOVANÉ ZPŮSOBILOSTI v oboru KLINICKÁ GENETIKA PRO ODBORNÉ PRACOVNÍKY V LABORATORNÍCH METODÁCH 1. Cíl specializačního vzdělávání Cílem specializačního vzdělávání
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_01_VÝZNAM BIOLOGIE_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077
Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316
Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316 Tradice šlechtění šlechtění zlepšování pěstitelsky, technologicky a spotřebitelsky významných vlastností
Příloha 2. Přehled řešených projektů v roce 2008
Příloha 2. Přehled řešených projektů v roce 2008 Výzkumné záměry Kód Rok řešení MZE0002700601 MZE0002700602 MZE0002700603 Principy vytváření, kalibrace a validace trvale udržitelných a produktivních systémů
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Obecná biologie rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje se v daném přehledu vývoje organismů
Biologické vědy I. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.
Biologické vědy I Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Co je to Biologie? Biologie je složeným slovem, které
Doc. Ing. Jiří Skládanka, Ph.D. Zemědělské inženýrství (v prezenční nebo kombinované formě)
Všeobecné zemědělství prezenční nebo kombinovaná forma studia Charakteristika oboru: Obor je určen pro absolventy středních škol, kteří chtějí získat všeobecný přehled z oblasti živočišné výroby, rostlinné
Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:
Biotechnologie interakce, polarita molekul. Hydrofilní, hydrofobní a amfifilní molekuly. Stavba a struktura prokaryotní a eukaryotní buňky. Viry a reprodukce virů. Biologické membrány. Mikrobiologie -
Zemědělská botanika. Vít Joza joza@zf.jcu.cz
Zemědělská botanika Vít Joza joza@zf.jcu.cz Botanika: její hlavní obory systematická botanika popisuje, pojmenovává a třídí rostliny podle jejich příbuznosti do botanického systému anatomie zabývá se vnitřní
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM
Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Přírodopis 3. období 9. ročník Danuše Kvasničková, Ekologický přírodopis pro 9. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, nakl. Fortuna Praha 1998
Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník
Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie. Mezipředmětové
Sylabus pro předmět Rostlinná výroba pro jakost
Sylabus pro předmět Rostlinná výroba pro jakost Kód předmětu: ROVJ Název v jazyce výuky: Rostlinná výroba pro Jakost Název česky: Rostlinná výroba pro Jakost Název anglicky: Plant Production for Quality
Přírodopis - 6. ročník Vzdělávací obsah
Přírodopis - 6. ročník Časový Téma Učivo Ročníkové výstupy žák podle svých schopností: Poznámka Září Příroda živá a neživá Úvod do předmětu Vysvětlí pojem příroda Příroda, přírodniny Rozliší přírodniny
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
36-47-M/01 Chovatelství
Střední škola technická, Most, příspěvková organizace Dělnická 21, 434 01 Most PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY V JARNÍM I PODZIMNÍM OBDOBÍ ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 Obor vzdělání 36-47-M/01 Chovatelství ŠVP
M A T U R I T N Í T É M A T A
M A T U R I T N Í T É M A T A BIOLOGIE ŠKOLNÍ ROK 2017 2018 1. BUŇKA Buňka základní strukturální a funkční jednotka. Chemické složení buňky. Srovnání prokaryotické a eukaryotické buňky. Funkční struktury
Tématický plán Přírodopis 7. ročník 2014-2015
Tématický plán Přírodopis 7. ročník 014-015 Téma /učivo/ Čas. dotace Opakování 1 do 7/9 BIOLOGIE ŽIVOČICHŮ Výstupy Pláštěnci Sumky, salpy Do 14/9 Porovná základní vnější a vnitřní stavbu vybraných živočichů
4.6. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis. 4.6.3. Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodopis
4.6. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis 4.6.3. Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodopis 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu Přírodopis
Stanovení kreatininu v mase pomocí kapilární izotachoforézy
Stanovení kreatininu v mase pomocí kapilární izotachoforézy Úkol: Pomocí kapilární izotachoforézy určete, zda je v předloženém reálném vzorku (vařená šunka) obsažen kreatinin. 1. Teoretická část 1.1.Kreatinin
kvasinky x plísně (mikromycety)
Mikroskopické houby o eukaryotické organizmy o hlavně plísně a kvasinky o jedno-, dvou-, vícejaderné o jedno-, vícebuněčné o kromě zygot jsou haploidní o heterotrofní, symbiotické, saprofytické, parazitické
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
umožňují enzymatické systémy živé protoplazmy, nezbytný je kyslík,
DÝCHÁNÍ ROSTLIN systém postupných oxidoredukčních reakcí v živých buňkách, při kterých se z organických látek uvolňuje energie, která je zachycena jako krátkodobá energetická zásoba v ATP, umožňují enzymatické
Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings
Biologie I Buňka II Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings BUŇKA II centrioly, ribosomy, jádro endomembránový systém semiautonomní organely peroxisomy
Mendeleum ústav genetiky
Mendeleum ústav genetiky Informace o studijním oboru Řízení zahradnických technologií Modul : Biotechnologie v zahradnictví Laboratoř MOLEKULÁRNÍ GENETIKY Termocyklery Horizontální elektroforéza Mikropipety
Stanovení kyseliny pantotenové v lupíncích Corn flakes pomocí kapilární izotachoforézy
Stanovení kyseliny pantotenové v lupíncích Corn flakes pomocí kapilární izotachoforézy Úkol: Pomocí kapilární izotachoforézy stanovte, zda je v reálném vzorku (kukuřičné lupínky Corn flakes) obsažena kyselina
Maturitní témata - BIOLOGIE 2018
Maturitní témata - BIOLOGIE 2018 1. Obecná biologie; vznik a vývoj života Biologie a její vývoj a význam, obecná charakteristika organismů, přehled živých soustav (taxonomie), Linného taxony, binomická
Věstník OBSAH: o dotaci ze státního rozpočtu na rezidenční místo nelékařské obory pro rok 2016... 20
Věstník Ročník 2016 MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY Částka 1 Vydáno: 8. LEDNA 2016 Cena: 120 Kč OBSAH: 1. Vzdělávací program specializačního vzdělávání v oboru MIKROBIOLOGIE... 2 2. Dotační
Sylabus pro předmět Obecná produkce rostlinná
Sylabus pro předmět Kód předmětu: OPR Název v jazyce výuky: Název česky: Název anglicky: General Plant Production Počet přidělených ECTS kreditů: 5 Forma výuky předmětu: Přednášky a semináře, terénní cvičení,
Rektor Univerzity Palackého v Olomouci vyhlašuje 2. ročník studentské grantové soutěže na UP
Rektor Univerzity Palackého v Olomouci vyhlašuje 2. ročník studentské grantové soutěže na UP Cílem studentské grantové soutěže je podpora projektů realizovaných studenty doktorského nebo magisterského
1. Poloopice obývají a) Jižní Ameriku b) Madagaskar c) Austrálii d) Tasmánii
1. Poloopice obývají a) Jižní Ameriku b) Madagaskar c) Austrálii d) Tasmánii 2. Řád holobřiší je v našich vodách zastoupen a) mníkem jednovousým b) línem obecným c) úhořem říčním d) mihulí potoční 3. Skupina
Zemědělská botanika. joza@zf.jcu.czzf.jcu.cz
Zemědělská botanika Vít Joza joza@zf.jcu.czzf.jcu.cz Biologický systém (část 1) říše: Protozoa (prvoci) oddělení: Myxomycota (hlenky) Euglenophyta (krásnoočka, eugleny) Dinophyta (obrněnky) říše: Chromista
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
VY_32_INOVACE_08.01 1/6 3.2.08.1 Botanika systém rostlin Botanika nauka o rostlinách
1/6 3.2.08.1 Botanika nauka o rostlinách Cíl chápat význam systému rostlin - vysvětlit vývoj rostlin - používat osvojenou odbornou terminologii - vysvětlit přizpůsobení rostlin životu na souši - odvodit
Maturitní témata BIOLOGIE
Maturitní témata BIOLOGIE 1. BIOLOGIE ČLOVĚKA. KŮŽE. TERMOREGULACE LIDSKÉHO ORGANISMU. 2. BIOLOGIE ČLOVĚKA. SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ. 3. BIOLOGIE ČLOVĚKA. SOUSTAVA KREVNÍHO OBĚHU, TĚLNÍ TEKUTINY. 4.
Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně
Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky Buněčná podstata reprodukce a dědičnosti Struktura a funkce prokaryot Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně
Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Člověk a příroda / P
Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Člověk a příroda / P I. název vzdělávacího oboru: PŘÍRODOPIS (P) II. charakteristika vzdělávacího oboru: a) organizace: Vzdělávací
Nové knihy. Možný, P., Praško, J.: KOGNITIVNĚ-BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE. ÚVOD DO TEORIE A PRAXE. Praha: Triton 1999, 304 s. (ISBN 80-7254-0389-6)
Nové knihy Rubrika přináší informace o nových knihách,které by mohly psychiatrickou veřejnost zajímat. Namísto RNDr. Zdeněk subjektivních recenzí se snažíme nabídnout krátké ukázky z textů publikací, které
DNÍ ZÁKLAD III INTEGROVANÝ VĚDNV. BIOLOGIE Předn. Ing. Helena Jedličkov. ková TAKSONOMIE = KLASIFIKACE ORGANISMŮ VIRY, BAKTERIE, HOUBY. č.
INTEGROVANÝ VĚDNV DNÍ ZÁKLAD III BIOLOGIE Předn ednáška č.3, TAKSONOMIE = KLASIFIKACE ORGANISMŮ VIRY, BAKTERIE, HOUBY Ing. Helena Jedličkov ková Obsah: I. Úvod: TAXONOMIE ORGANISMŮ ( TŘÍDĚNÍ = KLASIFIKACE)
Interakce viru klíšťové encefalitidy s hostitelským organismem a patogeneze infekce
Parazitologický ústav, Akademie věd České republiky Laboratoř interakcí vektor-hostitel České Budějovice Interakce viru klíšťové encefalitidy s hostitelským organismem a patogeneze infekce Daniel Růžek,
AKREDITOVANÉ STUDIJNÍ PROGRAMY
AKREDITOVANÉ STUDIJNÍ PROGRAMY Kód studijního programu Název studijního programu Kód studijního oboru (KKOV) Název studijního oboru Standardní doba studia v akademických rocích / Forma Platnost studia
5.6.3 Přírodopis povinný předmět
5.6.3 Přírodopis povinný předmět Učební plán předmětu 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 2 2 2 0+1 Předmět Přírodopis se vyučuje v dotaci
AKREDITOVANÉ STUDIJNÍ PROGRAMY
AKREDITOVANÉ STUDIJNÍ PROGRAMY Kód studijního programu Název studijního programu Kód studijního oboru (KKOV) Název studijního oboru Standardní doba studia v akademických rocích / Forma Platnost studia
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Ekologie a aplikovaná biotechnologie rostlin BOT/EABR Garant: Božena Navrátilová
Základy mikrobiologie, hygieny a epidemiologie. Hygienické a epidemiologické oddělení Thomayerovy nemocnice
Základy mikrobiologie, hygieny a epidemiologie Hygienické a epidemiologické oddělení Thomayerovy nemocnice Legislativa Zákon č.258/ 2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví Díl 2 Ochranná dezinfekce,dezinsekce
Botanika - bezcévné rostliny PRAKTICKÉ CVIČENÍ
Botanika - bezcévné rostliny PRAKTICKÉ CVIČENÍ Program cvičení byl vytvořen za podpory grantu FRVŠ v roce 2004 na oddělení bezcévných rostlin katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UK Praha. Na přípravě
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)
Buchar et al. 1987. joza@zf.jcu.czzf.jcu.cz
Buchar et al. 1987 Zemědělská botanika Vít Joza joza@zf.jcu.czzf.jcu.cz říše: Plantae (rostliny) oddělení: hlevíky (Anthoceratophyta) (dříve řazeny jako k játrovkám či jako samostatná třída) mechorosty
Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590
, T. G. Masaryka 590 Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro nižší stupeň gymnázia (zpracován podle RVP ZV) Tímto dodatkem se mění osnovy předmětu Biologie a geologie pro primu od školního roku
Citrátový cyklus a Dýchací řetězec. Milada Roštejnská Helena Klímová
Citrátový cyklus a Dýchací řetězec Milada oštejnská elena Klímová 1 bsah 1 Citrátový cyklus Citrátový cyklus (reakce) Citrátový cyklus (schéma) espirace (dýchání) Vnější a vnitřní respirace Dýchací řetězec
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. OBVSB/Obecná virologie Tento projekt je spolufinancován Evropským
Zaměření bakalářské práce (témata BP)
Zaměření bakalářské práce (témata BP) Obor: Buněčná a molekulární diagnostika - zadává katedra - studenti si témata losují Obor: molekulární biologie a genetika - témata BP vychází z vybraného tématu DP
Maturitní témata Biologie MZ 2017
Maturitní témata Biologie MZ 2017 1. Buňka - stavba a funkce buněčných struktur - typy buněk - prokaryotní buňka - eukaryotní buňka - rozdíl mezi rostlinnou a živočišnou buňkou - buněčný cyklus - mitóza
7) Dormance a klíčení semen
2015 7) Dormance a klíčení semen 1 a) Dozrávání embrya a dormance b) Klíčení semen 2 a) Dozrávání embrya a dormance Geny kontrolující pozdní fázi vývoje embrya - dozrávání ABI3 (abscisic acid insensitive
Úvod... 2. 1 Teoretická část... 3
Obsah Úvod... 2 1 Teoretická část... 3 1.1 Historie... 3 1.2 Systematické zařazení... 3 1.3 Rozmnožování... 4 1.3.1 Princip rozmnožování... 4 1.3.2 Životní cyklus... 4 1.4 Laboratorní metody při určování
Gymnázium Františka Palackého Valašské Meziříčí
1. Buňka základy buněčné teorie (R. Hooke, M. J. Schleiden, T. Schwann, J. E. Purkyně), chemické složení buňky, stavba prokaryotické a eukaryotické buňky, funkce buněčných organel, rozdíly ve stavbě buňky
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í I ti d j dělá á í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním
Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vyučovací předmět: Biologie. Třída: Sekunda. Očekávané výstupy. Poznámky. Přesahy. Průřezová témata.
Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Biologie Třída: Sekunda Očekávané výstupy Žák: Vyjmenuje společné znaky strunatců Rozlišuje a porovnává základní vnější a vnitřní stavbu vybraných
Schéma průběhu transkripce
Molekulární základy genetiky PROTEOSYNTÉZA A GENETICKÝ KÓD Proteosyntéza je složitý proces tvorby bílkovin, který zahrnuje proces přepisu genetické informace z DNA do kratšího zápisu v informační mrna
Těsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková
Těsně před infarktem Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod Jan Kalina, Marie Tomečková Program, osnova sdělení 13,30 Úvod 13,35 Stručně o ateroskleróze 14,15 Měření genových expresí 14,00
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním