VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ B A K A L ÁŘSKÁ PRÁCE Jitka Modlíková

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ B A K A L ÁŘSKÁ PRÁCE 2007 Jitka Modlíková

2 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Obor: Cestovní ruch a regionální rozvoj Golfová turistika (bakalářská práce) Autor: Jitka Modlíková Vedoucí práce: Ing. Liběna Jarolímková

3 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval/a samostatně a vyznačil/a všechny citace z pramenů. V Praze dne podpis studenta

4 Obsah Úvod Golfová turistika Historie golfu ve světě Historie golfu v České republice Současná situace Profil golfového turisty Předpoklady pro rozvoj golfové turistiky Lokalizační předpoklady Realizační předpoklady Selektivní předpoklady Předpoklady pro rozvoj golfové turistiky v České republice Lokalizační předpoklady Golfová hřiště Ostatní realizační předpoklady Propagace Golfové balíčky Postavení golfu ve vybraných zahraničních destinacích Golf ve Velké Británii (Anglie, Wales a Skotsko) a Irsku Golf ve Francii, Itálii, Portugalsku a Španělsku Golf v Rakousku, Belgii, Německu, Nizozemí a Švýcarsku Golf v Dánsku, Finsku, Norsku, Švédsku a na Islandu Srovnání České republiky se západními zeměmi Golf ve východní Evropě SWOT analýza Přínosy golfové turistiky Ekonomické přínosy Podpora ostatních forem cestovního ruchu Sociální přínosy Ekologické přínosy...37 Závěr...39 Literatura...41 Přílohy...43

5 Úvod Cestovní ruch se řadí mezi nejdůležitější a nejrychleji se rozvíjející hospodářská odvětví současnosti. Významně přispívá k tvorbě hrubého domácího produktu, zvyšování zaměstnanosti a platební bilance státu, je důležitým zdrojem devizových příjmů. Česká republika se již zařadila mezi tradiční destinace cestovního ruchu, přesto v této zemi existuje mnoho atraktivit, jež zůstávají nevyužité a jež by mohly oslovit nové turisty. Jednou z možností, jak zvýšit počet příjezdů zahraničních turistů je rozvoj golfové turistiky. Cílem této práce je charakterizovat golfovou turistiku, zhodnotit předpoklady pro její rozvoj v České republice a zjistit, jaké postavení zaujímá Česká republika mezi vybranými zahraničními destinacemi. Toto téma jsem si vybrala, neboť někteří členové naší rodiny golfu podlehli, a dokonce začali v oboru golfové turistiky pracovat. Dále mě ke zpracování daného tématu vedl zájem o životní prostředí. Golf považuji za ekologický sport, neboť je provozován v přírodě. Časté diskuse, které jsou vedeny při výstavbě nového golfového hřiště, mě však přiměly k zamyšlení, zda neexistují problémy, které životní prostředí spíše znehodnocují. V první kapitole se budu zabývat charakteristikou golfové turistiky a jejím historickým vývojem. Ve druhé kapitole uvedu předpoklady, jež jsou nutné pro úspěšný rozvoj golfové turistiky a jež budou v následující kapitole aplikovány na příkladu České republiky. V další kapitole porovnám nabídku i poptávku v oblasti golfové turistiky s vybranými zahraničními destinacemi. Poté se zaměřím na celkové přínosy a ztráty, které tento typ turistiky přináší. Především bych chtěla zjistit, jaké ekologické problémy může výstavba golfového hřiště způsobit. Pojmy z oblasti golfu, jež se v této práci objeví, budou vysvětleny přímo v textu nebo v příloze č. 1. 4

6 1. Golfová turistika Cestovní ruch zaznamenal mezi lety 1950 a 1990 neuvěřitelný rozvoj. Boom golfové turistiky nastal v devadesátých letech 20. století. S přílivem informací, rozvojem internetu a reklamy se z golfu stal business, který umožnil rozvoj nových průmyslových odvětví a služeb. Golfová turistika je součástí sportovně orientovaného cestovního ruchu, jenž zahrnuje krátkodobé či dlouhodobější pobyty se sportovní náplní, zaměřené především na udržování a posilování zdraví a prohlubování morálních vlastností člověka. 1 Tento typ turistiky plní funkci relaxační a rekreační. V případě, že cestují lidé zaměstnaní ve sportovním odvětví (atleti, trenéři, doprovodný tým), aby se zúčastnili určité sportovní akce a před závodem, či po nich provozovali turistické aktivity, jedná se o výkonnostní sportovní turistiku. V praxi bývá do tohoto typu cestovního ruchu zařazováno tzv. sportovní diváctví, čili pasivní účast na různých sportovních akcích, pokud se jedná o jejich návštěvu mimo místo bydliště účastníka. 2 Golfovou turistiku lze definovat jako pohyb osob mimo místo jejich trvalého bydliště se záměrem trénovat či hrát golf. Můžeme ji zahrnout do relaxační i výkonnostní sportovní turistiky, podle toho, zda se jedná o amatérského či profesionálního golfového hráče. Hlavním produktem golfové turistiky je golf. Proto je pro rozvoj golfové turistiky a orientaci v tomto odvětví důležité znát nejen termíny a praktiky z cestovního ruchu, ale i základy golfové hry a pojmy, které se při ní objevují. 1.1 Historie golfu ve světě Počátky golfu sahají do 14. století, kdy se rozvíjela golfová hra jeu de mail ve Francii, chole v Belgii nebo kolven v Holandsku. Podstatou hry bylo přenést míček dřevěnou holí na pevnou značku, tehdy to ještě nebyla jamka. Golfová hra, jak ji známe dnes, vznikla pravděpodobně ve Skotsku. Ve 2. polovině 16. století se objevuje první golfové hřiště u města St. Andrews, jehož obyvatelé získávají od místního arcibiskupa právo hrát zde golf. V témže století se golf stává zábavou i pro nejvyšší šlechtu a začíná být spojován s ušlechtilostí a gentlemanstvím, což se odráží v budoucích pravidlech a etiketě golfové hry. Od této doby Skotové golf postupně šíří do Evropy, Spojených států amerických, ale i Indie, Afriky apod. 1 Viz lit [3], str Viz lit [3], str

7 V roce 1721 byl golf ve skotském Glasgow Green prohlášen za regulérní sport. Jednotná pravidla byla vytvořena v roce Byla nutná, neboť byly pořádány první golfové turnaje mezi různými golfovými kluby. První světový profesionální golfový turnaj se konal ve městě Prestwick (na západním pobřeží Skotska) v roce 1860, první britský otevřený šampionát zde byl uspořádán následující rok. V roce 1864 je ve Skotsku registrováno okolo třiceti klubů, v roce 1900 jich je v Anglii registrováno již přes dva tisíce. Podobný vývoj probíhá i ve Spojených státech amerických, kde je v tomtéž roce přibližně tisíc klubů. Ve 20. století jsou pořádány pravidelné mezinárodní turnaje. Z tohoto důvodu byla v roce 1952 sjednocena mezinárodní pravidla, jež jsou každé čtyři roky obnovována. Dále byly stanoveny maximální počet holí, které si hráč smí vzít s sebou na hřiště, a pravidla a zkoušky, po jejichž absolvování může hráč navštívit jakékoli golfové hřiště na světě. Průkazem o splnění všech požadavků je tzv. zelená karta (green card), jež byla poprvé zavedena ve Švédsku. 1.2 Historie golfu v České republice Golf v České republice má stoletou tradici. První golfové hřiště vzniklo v roce 1904 v Karlových Varech, rok poté anglický král Edward VII. slavnostně otevřel golfové hřiště v Mariánských Lázních. Obě hřiště byla využívána zahraniční klientelou, počet domácích hráčů byl nízký. Ve třicátých letech byla obě hřiště rozšířena na osmnáctijamková. První golfový klub, Golf Club Praha, byl založen v Praze v roce Klub vybudoval hřiště v Praze-Motole, kde uspořádal první soutěž. Do roku 1934 zde probíhala většina turnajů, např. v roce 1930 se tu konalo první národní mistrovství Československé republiky o putovní Masarykův pohár. Z důvodu špatného stavu hřiště byly další velké soutěže pořádány v Mariánských Lázních nebo Karlových Varech. Po roce 1938 byla některá území a s nimi i golfová hřiště zabrána a hlavní dění se přesunulo do Klánovic a Líšnic. V období po válce sice nastává rozvoj golfu, celostátní aktivity jsou řízeny Československým svazem golfu, ovšem doba rozkvětu končí s nástupem komunistického režimu. Aby zachovaly svou existenci, staly se golfové kluby součástí tělovýchovné jednoty Sokol. V padesátých letech byl golf považován za projev západního způsobu životu. Některá hřiště byla zrušena a osázena stromy. Pouze v Mariánských Lázních golf nezanikl. Každoročně zde probíhala národní mistrovství. 6

8 Teprve v šedesátých letech se golf začlenil do Českého svazu tělesné výchovy a začala se hrát celostátní liga. Pořádaly se i mezinárodní akce, na něž přijížděli golfisté ze Švédska, Rakouska či Německa. V roce 1966 byl golf uznán jako regulérní sport a byl založen Československý golfový svaz, který dále rozšiřoval kontakty se zahraničím. V osmdesátých letech přijížděly skupiny ze Švédska, Německa, Holandska, ale i ze Spojených států amerických a dalších zemí, aby se zúčastnily Mezinárodního mistrovství na rány. Po polických změnách v roce 1989 se jednotlivé golfové kluby osamostatňují. Narůstá jejich počet, stejně tak s zvyšuje i počet hráčů. 1.3 Současná situace V současné době je na světě v provozu přibližně golfových hřišť. Navštěvuje je přes osmdesát milionů hráčů, kteří čím dál více vyjíždějí do zahraničí, aby poznali nová golfová hřiště, nebo si vylepšili handicap. Z historického vývoje částečně vyplynulo, které země se staly nejvýznamnějšími golfovými destinacemi: Velká Británie, Skotsko, Irsko - země, v nichž golf vznikl. Mají bohatou tradici a velké množství kvalitních golfových hřišť. Ve Skotsku se nachází více než 440 hřišť, v Irsku nalezneme více než 370 hřišť. Vybírat lze mezi hřišti na pobřeží, tzv. links, a hřišti ve vnitrozemí, tzv. parks. Golfová hřiště v těchto zemích jsou doporučována zkušeným hráčům, pro začátečníky jsou dost náročná. Španělsko, Portugalsko, Spojené státy americké, Egypt, Spojené arabské emiráty apod. země, ve kterých je příznivé podnebí, průměrná roční teplota se pohybuje okolo 20ºC. Počet dní, ve kterých je možno hrát golf, činí zhruba 320. Země disponují velkým počtem golfových hřišť, vyberou si jak začátečníci, tak nejnáročnější hráči. Golf lze spojit s pobytem u moře a na slunci, či s procházkou v krásné přírodě. Maďarsko, Slovensko, Dubai, Turecko aj. státy, které nemají dlouholetou golfovou tradici, v současné době rozšiřují počet golfových hřišť a snaží se vytvořit kvalitní podmínky pro rozvoj golfové turistiky. Česká republika se řadí mezi nově příchozí země, jež zaznamenaly golfový boom a vzhledem k předpokladům pro tento typ turistiky se rozhodly konkurovat zavedeným golfovým destinacím. Nabídka by měla odpovídat vysokým nárokům golfového turisty. 7

9 1.4 Profil golfového turisty Golfový turista je pojem, který slouží k označení návštěvníka, jehož hlavním účelem cesty je golfová hra. Chceme-li ho oslovit, je důležité zjistit jeho další charakteristiky, potřeby a zvyky 3. Potenciální golfový turista vypadá asi takto: muž mezi lety hravý, golf hraje pro radost ze hry velmi náročný a citlivý na nedostatky nestěžuje si, ale není-li spokojen, příště již nepřijede spravedlivý konzervativní a nedůvěřivý k novým destinacím přesto touží poznat a zdolat nová golfová hřiště finančně nezávislý utratí o patnáct až třicet procent více peněz než běžný zahraniční turista Náročnost a citlivost vyplývají mimo jiné ze specifických norem chování, které se vyvíjely během staletí. Golf vyžaduje soustředění, proto golfoví hráči nemluví hlasitě a při hře neruší. Dokáží mezi sebou ocenit ohleduplnost. Hru si rezervují předem, pokud obdrží tee time, očekává se, že svůj flight zaplní. Nemohou-li přijít, rezervaci zruší. Nechodí pozdě a před začátkem si popřejí hezkou hru. Při hře dodržují bezpečnost a vypínají mobilní telefony. Nejsou-li tyto a další zvyky dodržovány, zanechá hra na účastníkovi nepříjemný dojem. Golfoví turisté dříve cestovali v pánských skupinách, v posledních letech se častěji setkáváme s manželskými páry. Manželka je buď aktivní hráčka golfu a platí pro ni podobné charakteristiky jako pro muže, nebo tvoří doprovod golfového hráče. V tomto případě bychom si měli uvědomit, že očekává: zajímavý doprovodný program po dobu, kdy její manžel hraje golf obchody, v nichž ráda nakupuje a hodně utrácí decentní pozornost ze strany personálu Manželé, kteří hrají golf, k tomuto sportu vychovávají i své děti. Poté již cestují celé rodiny, které vyžadují komfort a dokonalé služby. 3 Zdroj: Kurs Golfová turistika I. v Erpet Golf Centru, přednášku vedla Ing. Marie Jehličková. 8

10 2. Předpoklady pro rozvoj golfové turistiky Pro rozvoj jakékoli formy cestovního ruchu musí na daném území existovat určité předpoklady: 4 Lokalizační předpoklady činitelé, které vytvářejí možnosti pro lokalizaci cestovního ruchu. O jejich využití rozhodují selektivní a realizační předpoklady. Mezi tyto faktory řadíme přírodní podmínky, společenské podmínky a sportovní zařízení a akce. Realizační předpoklady činitelé, jež umožňují faktickou realizaci cestovního ruchu, př. cestovní kanceláře a agentury, doprava, ubytovací a stravovací zařízení. Selektivní předpoklady činitelé, jež umožňují využít podmínky pro cestovní ruch v určitých regionech. Mezi objektivní faktory patří politická stabilita, životní úroveň obyvatelstva, vybavenost informačními technologiemi, aktuální stav životního prostředí, řada psychologických pohnutek ovlivněných kulturní úrovní obyvatel. Do subjektivních faktorů řadíme reklamu, propagaci, módní trendy apod. 2.1 Lokalizační předpoklady Pro golfovou turistiku mají význam tyto lokalizační faktory: Přírodní podmínky Klimatické poměry ovlivňují počet dní, využitelných pro golfovou hru. Všeobecně platí, že golf lze hrát za jakéhokoli počasí, pouze při bouřce je vstup zakázán. Limitující je však i sníh, na němž nelze najít míček a odpalovat. Morfologické poměry vytvářejí charakteristické zvlnění golfového hřiště, i když nedostatky tohoto typu lze odstranit při stavbě hřiště. Vodní plochy představují překážky, jež zvyšují obtížnost hřiště, stromy a rostliny dokreslují prostředí, v němž je golf provozován. Společenské podmínky Golfoví hráči cestují především za účelem hry. Přestože je hra časově náročná, zbývá jim čas na prohlídku historických památek či návštěvu kulturních zařízení. Podle typu se dělí na zařízení soustřeďující sbírky různého druhu (muzea, galerie, knihovny, skanzeny aj.) a zařízení, jejichž prostřednictvím se realizují kulturní i jiné akce (divadelní představení, 4 Zpracováno s využitím lit. [1], str

11 hudební či jiné festivaly, folklorní a další slavnosti, kongresy a sympozia, náboženské slavnosti a poutě aj.). 5 Sportovní akce Jedná se především o golfové turnaje, různá mezinárodní mistrovství a olympijské hry, na nichž byl golf na počátku zastoupen. V brzké době se bude hlasovat o účasti golfu na olympijských hrách pořádaných v roce Realizační předpoklady Realizovat prodej produktu znamená vytvořit infrastrukturu služeb, která umožní využít lokalizační faktory. V oblasti cestovního ruchu je kladen důraz na spolupráci zúčastněných podnikatelských subjektů, tzv. partnership, jehož výhodami jsou zvyšování standardu služeb a ekonomické úspory, pokud jsou prováděny společné investice do výstavby infrastruktury a placena společná propagace. Spolupráce dále umožňuje vytvořit odlišnou nabídku, tzv. balíček služeb, pro vytipované segmenty zákazníků. V oblasti golfové turistiky očekáváme spolupráci těchto subjektů: Ubytovací a stravovací zařízení Ubytovací zařízení umožňují přechodné ubytování mimo místo trvalého bydliště. Stravovací zařízení zabezpečují potřebu výživy. Často se nacházejí v areálu golfového hřiště. Dopravní služby Nejdříve je nutno přemístit golfového turistu do cílové destinace, k tomuto účelu slouží především letecká doprava. V místě ubytování musí být zajištěna doprava na golfové hřiště, většinou bývá zabezpečena automobilovou či autobusovou dopravou. Pomocí ní by měla být dostupná minimálně čtyři hřiště v okolí. Cestovní kanceláře a cestovní agentury Hrají významnou roli při tvorbě golfových zájezdů a golfových pobytů. Oslovují golfová hřiště a zařazují je do své nabídky, čímž propagují jejich služby. Turistická informační centra Poskytují individuálně cestujícím golfovým hráčům informace o golfové nabídce v daném regionu, nebo poskytují propagační letáky o golfových hřištích. Zároveň pomáhají turistům vyhledat vhodné dopravní spojení a ubytování. 5 Viz lit. [1], str

12 Sportovní zařízení, v tomto případě golfová hřiště Golfová hřiště jsou nově příchozími subjekty na trh, bez nichž by golfovou turistiku nešlo realizovat. Existují různé typy golfových hřišť, klasické je osmnáctijamkové hřiště. Kvalitní může být i devítijamkové golfové hřiště, na němž se hraje dvakrát dokola. U každého hřiště by měl být driving range, neboli cvičná plocha, kde hráč trénuje odpalování, a putting green, což je prostor určený pro patování. Odpaliště, které je již součástí hřiště, se nazývá tee. Odpaliště se nachází ve čtyřech různých vzdálenostech, hráč použije to, které odpovídá jeho obtížnosti. Hrací plocha mezi odpalištěm a greenem je fairway. Green, neboli jamkoviště, je plocha zakončující dráhu jamky. Pro názornost je v příloze č. 2 uveden nákres golfové dráhy. Vlastností každé jamky je par, což je teoretický počet ran, na které by měl golfový hráč dopravit míček do jamky. Číslo je závislé na vzdálenosti mezi odpalištěm a greenem. Klasické osmnáctijamkové golfové hřiště mívá par 72. G olfová hřiště mohou poskytovat různé služby. K dispozici mají půjčovnu vozíků, pro shop, nosiče golfových holí (caddie), restauraci, půjčovnu holí, motorové vozíky, nebo ubytování. Součástí hřiště bývá klubový dům s barem či wellnes službami. V zahraničí se můžeme setkat s pojmem golfový resort. Jedná se o projekt, jehož středem je golfové hřiště s výše uvedeným golfovým zázemím, které je obklopeno nemovitostmi určenými k bytovým či komerčním účelům. Menší resorty obsahují několik desítek objektů k bydlení, velké projekty mají až tisíc objektů. V tomto případě se již jedná o samostatná centra, která disponují nákupními centry, pětihvězdičkovými hotely, nemocnicemi a dalšími službami. 2.3 Selektivní předpoklady Objektivní faktory Z historického vývoje jsme se přesvědčili, že postavení golfu je závislé na vnitropolitické situaci. Dále je ovlivněno dosaženou životní úrovní, stavem životního prostředí atd. Pouze věková struktura není rozhodující, golf lze provozovat v jakémkoli věku. Subjektivní faktory Mezi subjektivní předpoklady patří především propagace. Pomocí různých forem prezentace a podpory zboží společnosti z oblasti golfové turistiky komunikují s potenciálními či stálými zákazníky, nebo dodavateli. 11

13 Zaujmout se snaží pomocí letáků, katalogů, brožur a dalších propagačních materiálů, rozhlasovou a televizní reklamou či pomocí prezentace na internetu. V případě golfové turistiky je důležité, aby provedení veškerých propagačních materiálů bylo kvalitní. Informace by měly být vytištěny na křídovém papíru, logicky seřazeny, měly by být přehledné, aktuální a pravdivé. Jednoduchost je ceněna i při tvorbě webových stránek, neměla by však být upřednostňována před celistvostí poskytovaných informací. Zřejmě nejúčinnějším marketingovým nástrojem jsou golfové veletrhy a výstavy. Na jednom místě má zúčastněný subjekt šanci oslovit tisíce zákazníků, navázat nové obchodní kontakty a seznámit se s produkty konkurentů. Nevýhodou je, že účast na veletrhu je drahá, proto si musí rozmyslet, zda-li má veletrh dobře definovaný cíl a segment, který chce oslovit. Dále se přesvědčí, že firma, která veletrh připravuje, zajišťuje dostatečné služby. Poté je třeba zajistit si na veletrhu vhodnou pozici a připravit stánek, který zaujme svou nabídkou, logem a výzdobou. V neposlední řadě hrají důležitou roli fam tripy a press tripy. Jedná se o cesty pro zástupce zahraničních cestovních kanceláří a novinářů, kteří se chtějí seznámit s prostředím dané země a její nabídkou pro hráče golfu. Jedná se o hosty, kterým je třeba nabídnout vhodné ubytování, občerstvení či dopravní prostředky. Důležitý je osobní kontakt s pracovníky golfových hřišť a doprovodných služeb. Dojem z těchto setkání rozhoduje o tom, zda zahraniční cestovní kanceláře zahrnou představovaný produkt do své nabídky či nikoli a zda novináři napíší pozitivní či negativní správu o dané zemi. Vytváří tak pozitivní či negativní pověst golfové destinace, která se následně šíří sama. 12

14 3. Předpoklady pro rozvoj golfové turistiky v České republice Česká republika se řadí mezi zavedené destinace cestovního ruchu. Bezpečnost, stabilní politická situace, rostoucí životní úroveň a další objektivní selektivní předpoklady, které stimulovaly rozvoj cestovního ruchu v České republice, se staly samozřejmostí. Díky nim se Česká republika zařadila mezi etablované destinace cestovního ruchu. Každoroční nárůst počtu turistů a dosažených zisků se stal samozřejmostí. Přesto tento příznivý vývoj nemusí být trvalý, pokud nebudou rozvíjeny nové typy turistiky, jež přilákají nové a stálé zákazníky. Jednou z mnoha možností, jak zvýšit objem cestovního ruchu v České republice, je rozvoj golfové turistiky. 3.1 Lokalizační předpoklady Přírodní podmínky Česká republika leží v podnebí mírného pásu, kde se průměrná roční teplota pohybuje okolo 7 C a průměrný úhrn srážek činí 700 mm. Teploty i srážky v jednotlivých měsících značně kolísají. Tabulka 1 Klimatické podmínky v České republice v roce 2006 měsíc průměrná měsíční teplota vzduchu ( C) ,1 8,1 12,7 16,9 21,4 15,1 15,5 10,1 5,6 2,3 8,2 průměrný úhrn srážek (mm) Zdroj: Z tabulky 1 je patrné, že golf v České republice není možné hrát po celý rok, ale pouze od dubna do října, v případě hezkého počasí lze rozmezí rozšířit na polovinu března až polovinu listopadu. Počet dní využitelných pro golf činí 230. Charakteristické je, že s rostoucí teplotou se zvyšuje počet srážek. Tyto podmínky nejsou pro golfovou turistiku úplně ideální, nicméně již bylo řečeno, že golf lze hrát téměř za jakéhokoli počasí. Výhodou je, že se teploty nepohybují tak vysoko jako v přímořských oblastech, což by mohlo vyhovovat především starším lidem. Reliéf České republiky je velmi členitý, 11 % povrchu je tvořeno horami, 30 % vrchovinami 39 % pahorkatinami. Pouze 20 % povrchu tvoří nížiny, pánve a kotliny. Díky tomu získávají golfová hřiště svůj nezaměnitelný vzhled. Zatímco v jižních Čechách se 13

15 nachází spíše rovinatá hřiště, v severních Čechách jsou zakomponována do okolních hor a poskytují neopakovatelné pohledy do krajiny. S nadmořskou výškou se mění i podmínky pro faunu a floru, která dotváří atmosféru daného hřiště. Plocha, která je využita ke stavbě golfového hřiště, je většinou půda, která z důvodu nevhodných klimatických podmínek přestala být využívaná k původní zemědělské činnosti. V České krajině schází moře, naopak je dostatečně vybavena jinými přírodními atraktivitami, např. prameny, které umožnily rozvoj lázeňství. Některé přírodní oblasti jsou natolik unikátní, že na jejich území byly vytvořeny národní parky nebo chráněné krajinné oblasti. V České republice se nacházejí čtyři národní parky: Krkonošský národní park, NP Šumava, NP Podyjí a NP České Švýcarsko a dvacet čtyři chráněných krajinných oblastí. Společenské podmínky Česká republika je vybavena velkým množstvím historických památek a kulturních zařízení, která mohou být zahrnuta do přípravy doprovodného programu pro golfové hráče. Na stránkách Národního památkového ústavu nalezneme nemovitých památek, z toho kostelů, 252 klášterů, 1245 zámků či jejich částí atd. Tabulka 2 Kulturní památky, památkové rezervace a zóny v České republice Počet Památky UNESCO 12 Národní kulturní památky zámky 43 - hrady 50 Archeologické památkové rezervace 10 Městské památkové rezervace 40 Vesnické památkové rezervace 61 Městské památkové zóny 253 Vesnické památkové zóny 211 Muzea a galerie více než 70 Zdroj: 14

16 Sportovní akce Ve dnech září 2006 se v Mariánských Lázních konal prestižní turnaj St. Andrews & Jacques Leglise Trophies. Od roku 1956 je tento turnaj pořádán každé dva roky ve Velké Británii a Irsku, nebo na kontinentální Evropě. Jedná se o souboj nejlepších amatérských hráčů Velké Británie a Irska s hráči Evropy. O soutěž usiluje velké množství národních federací a golfových klubů. V roce 2006 se pořadatelskou zemí stala Česká republika, což přispělo k propagaci českého golfu a golfové turistiky. V budoucnosti se bude Česká republika snažit uspořádat další významný mezinárodní golfový turnaj, jenž zvýší prestiž země v oblasti golfové turistiky. Seznam dalších turnajů, které jsou v České republice denně pořádány, lze najít na internetových stránkách České golfové federace. Rovněž jsou zde poskytovány informace o výsledcích turnajů, o hráčích a golfových hřištích. 3.2 Golfová hřiště V roce 1990 se v České republice nacházelo méně než dva tisíce hráčů, tři osmnáctijamková a pět devítijamkových hřišť. V roce 2006 zde bylo již golfistů a celkem 67 hřišť. V roce 2007 by mělo být otevřeno dalších deset hřišť. Obr. 1 Mapa golfových hřišť v České republice v roce 2006 devítijamkové hřiště osmnácti- a vícejamkové hřiště driving range indoor golf Zdroj: Ročenka České golfové federace Počet golfových hřišť se prudce zvyšuje. Mapa golfových hřišť v České republice ukazuje oblasti, v nichž jsou hřiště koncentrována. Jedná se především o oblast kolem Prahy a střední Čechy, dále západní a jižní Čechy, severní Čechy a jižní Moravu. Výhodou koncentrace je dostupnost více hřišť z jednoho místa ubytování. 15

17 Golfová hřiště mají různé rozměry, v roce 2006 bylo v České republice 46 golfových hřišť s devíti jamkami, 17 hřišť s osmnácti jamkami, 2 hřiště se sedmadvaceti a 2 hřiště s šestatřiceti jamkami. Osmnácti- a vícejamková hřiště poskytují téměř veškeré služby, i když např. 27jamkové hřiště v Darovanském Dvoře a 36jamkové hřiště Konopiště nemají k dispozici nosiče. Předpokládala bych, že na takto rozlehlých hřištích budou tyto služby poskytovány. Stejně překvapivé je, že zdaleka ne všechna velká hřiště poskytují ubytování. Tento jev lze vysvětlit tím, že se většinou jedná o hřiště, která leží v lázeňských oblastech či jiných turisticky atraktivních oblastech, kde je nabídka ubytovacích kapacit dostatečná. Za nejzajímavější golfová hřiště jsou považována tato: Royal Golf Club Mariánské Lázně Astoria Golf Resort Cihelny Golf Club Karlštejn Golf Club Konopiště Některá místa nabízejí pouze driving range a k tomu putting green. V České republice je přibližně dvacet těchto míst, na některých z nich budou postupně dobudována golfová hřiště. Mimo sezónu, kdy počasí neumožňuje hrát pod širým nebem, lze provozovat indoor golf. Jedná se o golfovou hru v hale. Standardně vybavené indoor centrum obsahuje dvě až čtyři odpaliště s jedním bankrem, která jsou obehnána sítí, aby nedošlo k úrazu. Golfoví hráči zde nacvičují švih. Chtějí-li se to naučit správně, měli by mít k dispozici trenéra. Další poskytované služby jsou: cvičný green měl by být trochu zvlněný, neboť na tomto prostoru trénuje hráč patování, výstavba je ovšem nákladná několik jamek, kde hráči opět nacvičují patování, mohou být vybaveny patovacím automatem, který vrací míče golfový simulátor reálné golfové hřiště je zobrazeno na promítacím plátně, hráč odpálí míč, počítač vyhodnotí jeho let a ukazuje výslednou polohu a vzdálenost Nabídka golfových hřišť v České republice je poměrně široká, schází pouze golfové resorty, o jejichž výstavbě se v poslední době začíná hovořit. 16

18 Podrobnější informace o golfových hřištích nalezneme v Průvodci po golfových hřištích v ČR, nebo na internetových stránkách jednotlivých hřišť. Na mnoha z nich jsou informace poskytovány bohužel jen v českém, nikoli anglickém jazyce. 3.3 Ostatní realizační předpoklady Ubytovací zařízení Počet ubytovacích zařízení má na počátku 21. století klesající tendenci, stejně tak i počet lůžek, pouze cena vzrostla z 300 Kč v roce 2000 na 356 Kč v roce Tento vývoj by mohl být vysvětlen tím, že nevyhovující ubytovací kapacity jsou přestavovány a služby jsou zkvalitňovány, čímž dojde k růstu cen. Rostoucí standard ubytovacích zařízení je příznivý jev pro rozvoj golfové turistiky, neboť golfoví hráči očekávají kvalitní služby. Tabulka 3 Přehled kapacit hromadných ubytovacích zařízení podle krajů k Počet zařízení Počet pokojů Počet lůžek Průměrná cena za ubytování (v Kč) ČR celkem v tom Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zdroj: Z tabulky 3 vyplývá, že počet lůžek v golfových oblastech, např. v Praze, Jihočeském kraji, severních Čechách i Jihočeském kraji je v porovnání se zbylými regiony dostatečný. Aby byl zajištěn komfort pro golfové hráče, je důležité, aby se ubytovací zařízení nacházelo přímo v golfovém areálu. Tento požadavek splňují tato golfová hřiště: 17

19 36 jamek Prosper Golf Club Čeladná, Golf Club Konopiště 27 jamek Golf Klub Darovanský Dvůr, Nová Amerika Country Club 18 jamek Astoria Golf Club Cihelny, Královský Golf Club Malevil, Golf Club Karlštejn, Golf Klub Plzeň-Dýšina, Golf Club Poděbrady, Golf Club Austerlitz, Golf Club Telč 9 jamek Golf Club Alfrédov, 1. Jihočeský Golfový Klub Bechyně, Benátky n. Jizerou GC Resort Paradise, Golf Club Brno, Queen s Park Golf Club Mystěves, Ringhoffer Golf Club Některá golfová hřiště nabízejí ubytování ve spolupráci s hotely a penziony, které jsou umístěny v jejich blízkosti. Jedná se např. o Golf Club Harrachov, Golf Club Františkovy Lázně, Golfový Klub Hluboká nad Vltavou, Golf Club Ještěd, Lipno Golf Klub, Royal GC Mariánské Lázně, Golf Club Nová Bystřice, Golf Club Mnich, Golf Club Podbořánky, Golf Club Sokolov, Golf Club Svratka 1932, Golf Club Teplice. Golfová hřiště poskytují v ubytovacích zařízeních i jiné služby než ubytovací. Jde např. o wellnes služby, bazén, stravovací služby, internet, salónky či kongresové prostory. Některá golfová hřiště disponují vybavením pro přípravu incentivních programů. Příkladem jsou tato golfová hřiště: Golf Club Beřovice kromě golfového a akademického hřiště a cvičných ploch nabízí toto hřiště přípravu cateringu, ochutnávku vín nebo whisky, jízdu na koni, lukostřelbu, nebo powerkiting (extrémní sport, při němž je člověk tažen řiditelným drakem, který je poháněn silou větru). Dále lze zajistit. kadeřnickou nebo barmanskou show, taneční vystoupení apod. Golf Club Praha ke konferenci lze využít klubovnu s kapacitou asi 50 míst, dále připraví raut nebo grilování na terase, golfový turnaj nebo jen kurs k získání golfové způsobilosti. Hlavní konkurenční výhodou je snadná dostupnost v centru Prahy. Golf Klub Plzeň-Dýšina poskytuje klimatizovaný konferenční sál pro 36 osob, jenž je vybaven audiotechnikou a videotechnikou. Zajišťuje ubytování, občerstvení, či kompletní stravovací služby. Prostory lze využít nejen k obchodním setkáním, ale i k pořádání soukromých akcí, např. oslav narozenin či svatebních hostin. Nová Amerika Country Club - zde lze využít 5 konferenčních místností, videotechniku, datové projektory, posezení u venkovního grilu s kapacitou cca 200 míst, kavárnu, vinárnu apod. Pro tvorbu doprovodného programu je využito lanového centra, jízdy na koních, střelby z luku a dalších atraktivit. 18

20 Stravovací zařízení Počet pohostinských provozoven není v České republice průběžně evidován. Poslední jednorázové šetření bylo provedeno v roce V tomto roce bylo evidováno pohostinských provozoven. Většinou se jednalo o malé provozovny s 0 19 zaměstnanci, které byly provozovány fyzickými osobami. Ukazatelem vybavenosti gastronomickými službami je počet obyvatel dané lokality připadajících na jednu provozovnu. Tabulka 4 Počet obyvatel na 1 pohostinskou provozovnu podle typu poskytovaných služeb Území/Kraj s podáváním jídel Pohostinské provozovny v tom s podáváním nápojů s ostatními službami celkem Celkem ČR Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Zdroj: Z tabulky 4 vyplývá, že nejvyšší vybavenost provozovnami s podáváním jídla má Karlovarský kraj, Praha, Jihočeský a Liberecký kraj, tedy oblasti, v nichž je golf nejvíce rozvíjen. Provozy s vyvařováním představují obecně vyšší formu vybavenosti, jde o komplexní služby, které jsou právě pro účastníky cestovního ruchu prvořadé. 6 pohostinských provozoven je nestabilní, přesto by měla být v uvedených regionech stále dostatečná. Přes 50 % golfových hřišť nabízí pohostinské služby přímo ve svém areálu. Síť 6 Viz lit. [2], str

21 V Jihomoravském kraji je možné spojit golf s vinařskými stezkami a degustací vín. Např. městské golfové hřiště Jinačovice v Brně nabízí třídenní pobyt s polopenzí, která zahrnuje menu o čtyřech chodech a degustaci vín dvakrát za pobyt. Doprava V České republice se nacházejí čtyři mezinárodní letiště: Praha- Ruzyně, Brno-Tuřany, Ostrava-Mošnov a letiště Karlovy Vary. Letiště se nacházejí v blízkosti některých významných golfových oblastí, pouze jižní Čechy jsou poměrně vzdáleny. Většina zahraničních turistů přijíždí automobilem, pokud přiletí, opět využívají silniční dopravu k přepravě mezi golfovými hřišti. Některé hotely zajišťují transfery na golfová hřiště nebo spolupracují s různými půjčovnami automobilů, nejčastěji s firmou Hertz. Turistická informační centra V České republice je více než 400 turistických informačních center, jejichž zřizovatelem je nejčastěji obec. 300 z nich byla agenturou CzechTourism ve spolupráci s krajskými úřady a Asociací turistických informačních center začleněna do sítě oficiálních turistických center. Pracovníci turistických informačních center poskytují golfovým turistům informace o golfových hřištích v okolí, vyhledávají jim vhodné dopravní spojení a ubytování. Informace čerpají z Průvodce po golfových hřištích v ČR nebo je podávají ve formě propagačních letáků. Turistická informační centra mohou mít svá zastoupení i na různých veletrzích, např. na středoevropském veletrhu cestovního ruchu Holiday World, jenž je každoročně pořádán v Praze, kde rovněž poskytují propagační materiály zabývající se golfovou tématikou. Cestovní kanceláře a cestovní agentury První cestovní kancelář, která se zabývala golfovou turistikou, byla cestovní kancelář Intercontact. Tato cestovní kancelář byla prodána, dnes připravuje golfové zájezdy pod názvem Weco-Travel. Další subjekty, jež se zabývají golfovou turistikou v České republice, jsou uvedeny v příloze č.3. Zajímavá je nabídka společnosti Golf Planet s.r.o. V roce 2004 ji založili odborníci z cestovního ruchu a aktivní hráči golfu. Spektrum její činnosti je široké, základní strukturu firmy popisuje následující schéma: 20

22 Obr. 2 Struktura Golfplanetu a hlavních partnerů: Zdroj: Stěžejní je část golf travel, v níž jsou nabízeny golfové zájezdy do celého světa. Zájezdy jsou rozdělené do tří skupin na luxusní zájezdy, golf na míru a golfové zájezdy. Při tvorbě zájezdu je kladen důraz na osobní přístup a vysokou kvalitu poskytovaných služeb. Program BENEFIT GOLF CARD poskytuje držitelům slevových karet různé výhody při koupi produktů z oblasti golfu. Obchodní partneři, kteří se do programu zapojili, jsou označeni přehlednými materiály. Jedná se o golfová hřiště, jež poskytují slevy na green fee, dále o pro shopy, indoor centra, cestovní kanceláře, ubytovací zařízení apod. Sleva může dosáhnout až 50 % původní ceny. Slevová karta funguje jako elektronická peněženka, na niž si hráč uloží peníze, jež čerpá při vstupu na hřiště nebo při nákupu golfového vybavení. Při nákupu obdrží stanovenou slevu a věrnostní body, nebo získá určitý peněžní obnos zpět na elektronickou peněženku. Hlavním cílem programu je motivovat hráče, aby začali cestovat mimo svá domovská hřiště. Podporuje incomingovou činnost, neboť zvýhodňuje vstup na jakékoli smluvní hřiště. Zabudovaný chip navíc umožňuje snadnou identifikaci zákazníka. Dalšími činnostmi cestovní kanceláře Golf Planet je poskytování informací o ubytování a turnajích, provozování bazaru, kde levně nakoupíte golfové vybavení apod. Při zajišťování zájezdů firma spolupracuje s dalšími cestovními kancelářemi, golfovými školami a hotely. V budoucnosti by se kancelář chtěla věnovat projektu Golf Reality, neboli investicím do golfových nemovitostí. 21

23 Autoři projektů cestovní kanceláře Golf Planet nezapomínají na nic, co by mohl golfový turista potřebovat. Tato společnost je příkladem, jak by měla vypadat koordinace činností subjektů, které se chtějí účastnit golfové turistiky. Výhodou této spolupráce je příprava tématických balíčků služeb, společné investice, nebo společná propagace. 3.4 Propagace Do podpory golfové turistiky v České republice se zapojilo mnoho subjektů, mezi nimi i významné asociace a sdružení z oblasti golfu: Česká golfová federace Česká golfová federace sdružuje golfové kluby, Českou seniorskou golfovou asociaci, Profesionální golfovou asociaci České republiky a Český svaz greenkeeperů. Jejími hlavními činnostmi jsou vytváření podmínek pro organizování závodní činnosti, vypisování vrcholné celostátní soutěže a turnajů, organizování státní reprezentace České republiky, zajišťování zájmů svých členů ve vztahu k jiným subjektům, vytváření technicko - organizačních předpokladů pro zajištění golfové hry v České republice, pomoc rozvoji golfové hry, vyvíjení hospodářské činnosti a vykonávání disciplinární pravomoci. Dále reprezentuje český golf ve vztahu k mezinárodním orgánům a institucím. 7 Od roku 2002 se zabývá projektem Změň život hraj golf. V rámci projektu sdružení vydalo informační materiály, které jsou určeny zájemcům o golfovou hru a investorům, jejichž záměrem je vybudovat golfové hřiště. Součástí projektu je den otevřených dveří, v tomto roce pořádaném v neděli 3. června, jenž má prezentovat golf jako aktivitu přístupnou pro širokou veřejnost, především rodiny s dětmi. Czech Golf Travel Association (CGTA) Hlavním úkolem tohoto občanského sdružení je podpora příjezdového cestovního ruchu v oblasti golfové turistiky. Sdružuje všechny podnikatelské subjekty, které mají zájem rozvíjet golfovou turistiku. Mohou jimi být golfová hřiště, cestovní kanceláře, cestovní agentury, hotely, restaurace, dopravní agentury, letecké společnosti a další. International Assotiation of Golf Tour Operators (IAGTO) 8 Toto je jediná mezinárodní organizace na světě, jež se zabývá golfovou turistikou. Byla založena v roce Do své organizace začleňuje 947 akreditovaných golfových tour operátorů, golfových resortů, hotelů, golfových hřišť, leteckých společností a úřadů, 7 Viz 8 Zdroj: volný překlad z anglického jazyka. 22

24 zabývajících se cestovním ruchem, které pocházejí ze 71 různých zemí světa. Mezi činnosti, kterými se IAGTO zabývá, patří sponzorování veletrhu International Golf Travel Market, udávání výročních cen Golf Tourism Awards či každoroční průzkum stavu golfové turistiky. Česká centrála cestovního ruchu CzechTourism Tato příspěvková organizace vznikla v roce 1993 za účelem propagace České republiky jako zajímavé destinace cestovního ruchu. Propagaci zaměřuje i na konkrétní oblasti cestovního ruchu, mj. na golfovou turistiku. Podporované akce v roce 2007 jsou Českomoravská golfová tour určená pro společnosti a podnikatele z Čech i Moravy, série golfových turnajů Golf Travel Tour 2007 a vzdělávací projekt na podporu golfové turistiky. CzechTourism dále zajišťuje účast na golfových veletrzích, 9 pořádá tiskové konference s golfovou tématikou, propaguje prestižní golfové akce a turnaje apod. V neposlední řadě nabízí spolupráci na press a fam tripech. V rámci této spolupráce CzechTourism zajišťuje pozvání špičkových novinářů z předních evropských golfových médií a zástupců významných golfových tour operátorů s cílem seznámit je s Českou republikou jako golfovou destinací. CzechTourism hradí za své hosty většinu nákladů - letenky, ubytování, transfery, stravu, doprovodný program v regionu atd. Dále žádá golfová hřiště o poskytnutí tee timu pro novináře a tour operátory zdarma. Výstupem z těchto akcí jsou rozšířené nabídky tour operátorů a články novinářů v kvalitních golfových časopisech v hodnotě tisíců Euro veškeré výstupy z akcí jsou partnerům tripů zasílány v momentě, kdy je má CzechTourism k dispozici. 10 V roce 2007 má CzechTourism ve spolupráci s Moravia Golf Services v plánu tři press tripy pro 40 novinářů, jež budou zaměřeny na golfová hřiště ve středních Čechách a Praze, jižních a západních Čechách a na Severní Moravě. Fam tripy jsou plánované dva, připravuje je asociace CGTA, CzechTourism je finančně zajišťuje. Cílem fam tripů je představit golfová hřiště v Praze a středních Čechách a západních Čechách. Výsledkem cílené propagace zmíněných organizací je získání ocenění Neobjevená golfová destinace roku Toto ocenění obdržela Česká republika od šedesáti zahraničních novinářů na veletrhu International Golf Travel Market v rámci 7. ročníku IAGTO Awards. Titul smí Česká republika používat po celý rok 2007, což významně přispívá k její propagaci. 9 Seznam veletrhů, pořádaných v roce 2007, viz 10 Viz 23

25 4. Golfové balíčky Výhodou tvorby tzv. package pro zákazníky je zajištění vyššího standardu služeb, kratší doba pořízení služeb, než kdyby si je golfový turista kupoval jednotlivě, a nižší cena. Podnikatelským subjektům balíčky služeb umožňují rovnoměrněji využít kapacity v sezóně, prodat službu, o kterou není vysoký zájem, plánovat finanční a lidské zdroje, zacílit nabídku na přesně stanovený segment a odlišit se od konkurence. Atraktivní balíček služeb dokáže přilákat více zákazníků a zvýšit zisky podnikatelských subjektů. Balíčky služeb jsou z výše uvedených důvodů pro golfovou turistiku nepostradatelné. Vyhovují náročným požadavkům golfových turistů i poskytovatelům služeb cestovního ruchu. Česká republika má mnoho silných stránek, především bohatou nabídku přírodních a společenských atraktivit, jež lze s golfem spojit. Výsledkem je příprava následujících golfových balíčků. Golf a historické památky Golfová hřiště se často nacházejí v blízkosti historických měst nebo hradů a zámků, které jsou zapsány do seznamu národních kulturních památek. Hrady, zámky a přilehlé parky tvoří nádherné prostředí pro golfovou hru, v prostorách historických budov může být vybudován hotel či klubovna. Příkladem spojení golfu a historických památek jsou Golf Club Karlštejn, Golf Resort Konopiště, Golfové hřiště Hrádek, Golf Štiřín nebo golfové hřiště Slavkov u Brna. Golf a památky Unesco V seznamu památek UNESCO je zahrnuto nejvýznamnější kulturní a přírodní dědictví, které má celosvětový význam. Koncentrace těchto památek na území České republiky je vysoká, což je důvod pro příliv zahraničních turistů. Pro golfové turisty jsou tyto památky součástí doplňkového programu. Některá golfová hřiště jsou vybudována přímo v místě, kde se památka zapsaná do seznamu UNESCO nachází. Příkladem je Golf Club Telč, Golf Brno, Golf Club Olomouc a golfová hřiště v Praze. 24

26 Golf a Praha Hlavní město České republiky každoročně přitahuje nejvíce turistů. Jeho pozice v cestovním ruchu je výjimečná, neboť nabízí mnoho historických památek, muzeí a galerií. Jsou zde pořádány různé kulturní akce, kongresy a konference. Nyní je okolo Prahy největší koncentrace golfových hřišť, jejichž výhodou je snadná dostupnost. Nevýhodou naopak může být vysoká koncentrace turistů v této oblasti. Golf a kultura Divadla, kina, koncerty či hudební večery, tuto nabídku ocení golfový turista a především jeho doprovod. Některé kulturní akce jsou pořádány každoročně, např. na zámku Štiřín se koná cyklus exkluzivních koncertů Sukův hudební Štiřín nebo tradiční zámecký ples. Golf a lázeňství Díky přírodním podmínkám se v České republice rozvíjí lázeňství již několik set let na více než třiceti lázeňských místech. Tato místa lákají především zahraniční klientelu, která zde tráví dlouhou dobu na jednom místě, a proto je nutné připravit pro ni program, aby využila svůj volný čas příjemným způsobem. Golf je pro tuto příležitost ideální. Majetní zákazníci si rádi odpočinou v krásném prostředí, které vhodně doplňuje lázeňskou zástavbu a prostředí lázeňských parků. Po golfové hře si mohou vybrat z široké nabídky lázeňských služeb. Příkladem jsou golfová hřiště v Karlových Varech a Mariánských Lázních, nebo v Poděbradech. Golf a wellnes Wellnes služby se snaží obohatit náš život o zdravý životní styl, který nám v současném pracovním shonu a stresu chybí. Nabízejí relaxaci a uvolnění, masáže po náročném dni či sportovním výkonu. Wellnes služby jsou poskytovány v různé struktuře buď přímo v zázemí golfového hřiště, nebo v ubytovacím zařízení. Golf a jízda na koni V blízkosti golfových hřišť bývá možnost zahrát si i jiný sport, než golf. Jedná se např. o tenis, bowling, squash, aerobic či lukostřelbu atd. Nejzajímavější a poměrně častá je příležitost zajezdit si na koni. Tuto nabídku do svého programu zahrnul Prosper Golf Club Čeladná, Nová Amerika Country Club, golfové hřiště ve Slavkově u Brna, či Queen s Park Golf Club Mystěves. 25

27 Golf a přírodní atraktivity Golfová hřiště se často rozkládají na území chráněné krajinné oblasti, či jiné ekologicky významné oblasti, v nichž se nachází řada turistických a naučných cest. Tyto cesty vedou nádherným prostředím k různým turisticky zajímavým objektům či vyhlídkám. Golf a technické památky V České republice je dostatek technických památek, které nejsou příliš propagovány, ačkoli se v mnoha případech jedná o unikátní díla. Nedaleko Ostravy například nalezneme důl Michal, jenž zůstal od roku 1944, kdy zde skončila těžební činnost, nezměněn a jenž má podobně jako Vítkovický areál - Důl Hlubina a Vysoké pece šanci být zapsán do seznamu památek UNESCO. Podobně zajímavá je rekultivace lomu Silvestr v Sokolově, na jehož území vzniklo golfové hřiště. Zde by mohla vést naučná stezka, jež by ukazovala stroje a jiné technické pomůcky využívané při těžbě. Zároveň by mohla poukazovat na ekologické problémy, které s těžbou souvisejí. Dalšími technickými památkami, jež jsou umístěny v blízkosti golfových hřišť, mohou být rozhledny, hvězdárny, či přehradní nádrže. Golf a gastronomie Tradiční strava v České republice je kaloricky vydatná, obsahuje vysoký podíl masa a tuků, i když v současné době můžeme pozorovat změnu stravovacích návyků a nárůst spotřeby drůbežího masa, zeleniny a ovoce. Typickým nápojem v České republice je pivo. V nabídce se nově objevuje moravské víno. Právě na jižní Moravě je možné spojit golf s prohlídkou vinařských stezek. Podobně jako golfové balíčky spojují více služeb i golfové karty. Umožňují vstup na větší počet hřišť, mohou na ně být poskytovány slevy v pro shopech či ubytovacích zařízeních. Ve třetí kapitole byly popsány některé výhody slevových karet, jež jsou poskytovány společností Golf Planet. Kromě golfových karet lze koupit golfový pas, který hráči dovolí hrát po určité období (týden, měsíc atd.) na různých hřištích, většinou za nižší vstupní poplatek. 26

28 5. Postavení golfu ve vybraných zahraničních destinacích Každoročně probíhá výzkum golfových hřišť v tzv. EMA regionu (Evropa, Střední východ a Afrika), jehož výsledky ukazují některé z rozdílů na straně poptávky a nabídky v oblasti golfu. Následující informace jsou převzaty z výzkumu, provedeném poradenskou firmou KPMG v roce 2006, kdy bylo shromážděno více než 800 dotazníků z 27 zemí. 11 V příloze č. 4 jsou uvedeny tabulky s počty golfových hřišť a počty golfových hráčů v jednotlivých zemích. 5.1 Golf ve Velké Británii (Anglie, Wales a Skotsko) a Irsku Vývoj počtu hráčů v této oblasti v posledních letech stagnuje. Přestože počet hřišť vzrostl. počet hráčů na jedno hřiště zůstává vysoký. Graf 1 Vývoj počtu golfových hřišť a registrovaných hráčů ve Velké Británii Výsledky výzkumu, jehož se zúčastnilo 240 golfových hřišť z Velké Británie a Irska, dále ukázaly následující charakteristiky golfového trhu v této oblasti. Golfoví hráči jsou často členem golfového klubu. Průměrně má jeden golfový klub 670 členů. 70 % členů tvoří muži, 18 % ženy, 10,6 % mládež a 1,2 % korporátní členství. 75,7 % jsou hřiště osmnáctijamková. Můžeme je členit též podle vlastnictví, 12 % tvoří hřiště veřejná, 78,3 % hřiště soukromá. Zatímco hřiště v osobním vlastnictví jsou využita pouze z 34 %, hřiště veřejná z 50 %. Využitelnost je přitom počítána jako počet odehraných her v poměru k celkovému počtu tee times. Přestože mají veřejná hřiště vyšší využití, jejich příjmy jsou nižší, v průměru Soukromá hřiště dosahují příjmů okolo ,2 % příjmů je získáno z členských příspěvků, 19,4 % z green fees, 37,4 % z prodeje jídel a nápojů, pro shopů a z prodeje dalších služeb. 74,7 % golfových hřišť vyžaduje vstupní poplatek, jehož výše činí průměrně 2 616, za roční individuální členství se platí průměrně 11 Jedná se o překlad z anglického jazyka, při němž bylo využito článku v časopisu C.O.T. business, březen 2007, str

29 847. Průměrná cena green fee je 42 v pracovních dnech a 48 o víkendech. 60 % dotázaných golfových hřišť plánuje investovat kapitál do rekonstrukce golfového hřiště nebo klubového domu, či do rozšíření hřiště. 5.2 Golf ve Francii, Itálii, Portugalsku a Španělsku Vývoj počtu golfových hráčů v této oblasti je mírný, ale stálý. Vývoj počtu golfových hřišť na tento růst navazuje. Počet hráčů na jedno hřiště se proto příliš nemění. Graf 2 Vývoj počtu golfových hřišť a registrovaných hráčů v západní Evropě Výzkumu se zúčastnilo okolo 200 golfových hřišť z této oblasti. Výsledky ukázaly, že průměrný počet členů v golfovém klubu je nižší než ve Velké Británii a Irsku a činí 543. Je to dáno tím, že poptávku nevytváří domácí hráči, ale z určité části zahraniční turisté. 59 % členů tvoří muži, 19,7 % ženy, 19,9 % mládež a 1,5 % korporátní členství. Golfová hřiště jsou z 61,2 % osmnáctijamková. 11,4 % tvoří hřiště veřejná, 85,1 % hřiště soukromá. Jejich využití je přibližně 30 %. Struktura příjmu je podobná jako ve Velké Británii a Irsku. 68,1 % golfových hřišť nevyžaduje vstupní poplatek, vybírá ho vždy pouze 21,4 % dotázaných hřišť a to v průměrné výši Za roční individuální členství se platí průměrně Vysoké částky jsou dány především vysokými cenami ve Španělsku. Průměrná cena green fee činí 50 v pracovních dnech a 57 o víkendech. Investice plánuje 62,5 % golfových hřišť. 5.3 Golf v Rakousku, Belgii, Německu, Nizozemí a Švýcarsku Poptávka i nabídka v tomto regionu neustále a rovnoměrně roste. Nejvíce hřišť je lokalizováno v Německu, Rakousku a Nizozemí, kde je zároveň nejvyšší počet hráčů na jedno golfové hřiště. 28