VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Obor: Cestovní ruch a regionální rozvoj Golfová turistika v České republice (bakalářská práce) Autor: Kateřina Dufková Vedoucí práce: Ing. Martin Vaško

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů. V Praze dne 30. dubna 2010 Kateřina Dufková

3 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala svému vedoucímu práce Ing. Martinu Vaškovi za cenné rady a konzultace, jeţ mi pomohly při psaní této bakalářské práce.

4 Obsah Úvod Postavení golfové turistiky v rámci cestovního ruchu Golfová turistika v České republice Historie golfu v České republice Současná situace Profil golfového turisty Předpoklady pro rozvoj golfové turistiky v České republice Selektivní předpoklady Propagace golfu a golfové turistiky Lokalizační předpoklady Realizační předpoklady Golfové balíčky Příjezdový golfový cestovní ruch Průzkum příjezdového golfového cestovního ruchu v roce Průzkum příjezdového golfového cestovního ruchu v roce Perspektivy golfové turistiky Závěr Seznam literatury Seznam tabulek a obrázků Seznam příloh Přílohy... 45

5 Úvod Téma své bakalářské práce Golfová turistika v České republice jsem si vybrala z několika důvodů. Jedním z nich byla skutečnost, ţe golf a golfová turistika v České republice zaznamená v poslední době neobyčejný rozvoj. Dalším důvodem bylo, ţe se této problematice v českém kontextu doposud věnovala relativně malá pozornost. Golfová turistika v České republice je v oblasti cestovního ruchu povaţována za odvětví, které si teprve upevňuje své postavení a které stále čeká na největší rozkvět. Golfová turistika v České republice nebyla v minulosti nijak podrobněji zkoumána a zatím tedy neexistuje ţádná odborná literatura, která by se jí zabývala. Tento prázdný prostor byl tedy primární podnět pro pokus o zpracování alespoň základního úvodu do této problematiky. Cílem mé bakalářské práce je zhodnotit, jestli má Česká republika potenciál stát se vyspělou golfovou destinací. V roce 2006 se stala Česká republika Neobjevenou golfovou destinací roku 2007 a díky tomuto faktu se golfové turistice v České republice věnuje mnohem větší pozornost neţ minulosti. V práci se pokusím zjistit, jestli mělo toto ohodnocení vliv na rozvoj golfové turistiky a na růst počtu přijíţdějících golfových turistů. Vzhledem ke stanovenému cíli se práce zaměřuje na příjezdový cestovní ruch a domácímu cestovnímu ruchu není věnována téměř ţádná pozornost. Ve své práci se nejdříve budu zabývat tím, jaké má golfová turistika postavení v rámci cestovního ruchu. Dále se podívám na golf jako takový a na jeho historický vývoj. Uvedu, jaké předpoklady pro rozvoj má golfová turistika v České republice a jestli je v České republice prostor pro její další růst. Poté představím závěry průzkumu příjezdového golfového cestovního ruchu do České republiky, které provedla Česká centrála cestovního ruchu v letech 2007 a 2008 a v poslední kapitole se zaměřím na perspektivy golfové turistiky v České republice. Golfová turistika v České republice je nejrychleji se rozvíjející odvětví cestovního ruchu, které má na trhu cestovního ruchu čím dál větší význam, a proto je novým zajímavým tématem ke zkoumání. Svou práci povaţuji za poloţení základů pro další moţné bádání. 1

6 1 Postavení golfové turistiky v rámci cestovního ruchu Aby bylo moţné pochopit problematiku golfové turistiky, musí být nejprve definováno několik základním pojmů. Cestovní ruch byl definován Světovou organizací cestovního ruchu na Mezinárodní Konferenci o statistice cestovního ruchu v kanadské Ottavě v roce Podle této definice je cestovní ruch chápán jako: Činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden souvislý rok za účelem trávení volného času, obchodu a jinými účely. 1 Definice byla pro lepší porozumění ještě rozšířena: Cestovní ruch je definován jako činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí (mimo místo bydliště) a to na kratší než je stanovena (u mezinárodního roku činí tato doba 1 rok, u domácího cestovního ruchu 6 měsíců), přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. 2 Golfová turistika je součástí sportovního cestovního ruchu, který lze definovat několika různými způsoby. Dle definice od Joy Standevenové a Paula de Knopa zahrnuje sportovní cestovní ruch: všechny formy aktivní a pasivní účasti na sportovní aktivitě, které vyžadují cestovaní z místa domácího a pracovního prostředí, přičemž tato účast je buď náhodná, nebo organizovaná z neobchodních nebo obchodních důvodů. 3 Aktivní účastí se rozumí, cestování za účelem vykonávat fyzickou aktivitu, u golfové turistiky tedy cestování za účelem hrát golf. Pasivní účast naopak znamená, ţe se lidé aktivity (hry golfu) neúčastní, ale jen ji pozorují. Zde se mluví o tzv. sportovním diváctví. 1 World Tourism Organisation. Collection of Tourism Exendicture Statistics. [online] [cit ]. Dostupný z WWW: str INDROVÁ, Jarmila, a kolektiv. Cestovní ruch I. 1. Vyd. Praha: Oeconomica, ISBN Původní zdroj:international Conference on Travel and Tourism Statistic. Conference Resultions WTO, Madrid, Juli STANDEVEN, Joy. DE KNOP, Paul. Sport Tourism. 1. vyd. USA: Edward Bros, str. 12. ISBN

7 Existuje ještě jeden specifický druh sportovního cestovního ruchu, kde cestují osoby zaměstnané ve sportovním odvětví (například profesionální hráči, trenéři) za účelem zúčastnění se na nějaké soutěţi či závodu. Zde se hovoří o výkonnostní sportovní turistice. 4 Golfová turistika, jako specifický druh sportovního cestovního ruchu, zaznamenává v poslední době velký rozkvět. Ve vyspělých státech je golfová turistika velice populární a zájem o ni roste dvaapůlkrát rychleji neţ o běţnou turistiku. Evropský trh golfové turistiky je odhadován na přibliţně dvě miliardy eur a světový trh na deset miliard eur. 5 I v České republice zaznamenala golfová turistika obzvláště rychlý růst. V letech 1990 aţ 2001 se zvýšila oproti normální turistice dokonce trojnásobně. 6 Zvyšuje se i počet zahraničních turistů, kteří jezdí hrát golf do České republiky. Odhaduje se, ţe by tento růst mohl činit pět aţ osm procent ročně. Podle Jaromíra Beránka, šéfa společnosti Mag Consulting, je Česká republika: jednou z nejrychleji rostoucích evropských destinací golfové turistiky" 7. Z celkového počtu zahraničních turistů přijíţdí do ČR za turistikou a sportem 13,01 % cizinců a je tak společně s relaxací na druhém místě, co se týče převaţujícího důvodu cesty. 8 Pro českou ekonomiku je golfová turistika velmi významná, neboť turisté platí za golfový zájezd o několik desítek procent více. Důleţitost je potvrzena i ze stran cestovních kanceláří a agentur, které se čím dál častěji specializují na golfový cestovní ruch. Dalším pozitivem pro český golf je, ţe do České republiky přichází čím dál více zahraničních investorů a dochází i k finanční podpoře ze strany státu. Z těchto všech faktů je zcela zřejmé, ţe se golfová turistika v České republice stala neodmyslitelnou a nepostradatelnou součástí jejího cestovního ruchu a proto je důleţité, aby se jí začalo v budoucnu ještě více zabývat a aby byla více podporována a měla tak prostor pro svůj další rozvoj. 4 Youth Farm. Dolpňkové ekonomické aktivity. [online] [cit ]. Dostupný z WWW: 5 JONÁK, Petr. Česko, neobjevený golfový ráj. [online]. Hospodářské noviny, [cit ]. Dostupný z WWW: 6 Golf Portal.cz. Czech Republic The Golf Republic. [online] [cit ]. Dostupný z WWW: 7 Hospodářská komora ČR. Mag: Počet golfových turistů v Česku roste ročně až o osm procent. [online] [cit ]. Dostupný z WWW: 8 Czech Tourism. Monitoring návštěvníků v turistických regionech České republiky. Tabulkové sestavy. [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: 3

8 2 Golfová turistika v České republice Golfová turistika v České republice zaznamenává v posledních letech neuvěřitelný rozkvět. Ovšem neţ si český golf získal svou nynější pozici, prošel si nejrůznějšími problémy. V této kapitole je sepsána stručná historie golfu v České republice, jeho současná situace a je charakterizován profil typického golfového turisty. 2.1 Historie golfu v České republice Existuje několik prací, které se zabývají historií golfu ve světě, ovšem historie golfu v České republice nebyla tak častokrát zpracována. Nejlepší studií na toto téma je práce Ing. Prokopa Sedláka, který byl v době sepsání historie viceprezidentem České golfové federace. 9 Golf má v České republice více jak stoletou tradici. První zmínky o golfu jsou jiţ z konce 19. století z roku 1898, kdy byli na praţské Císařské louce spatřeni první golfisté. První hřiště bylo ale vybudováno aţ v roce 1904 v Karlových Varech. Rok nato bylo vystavěno další hřiště v Mariánských Lázních. Původně to bylo jen devíti jamkové hřiště, ale v roce 1929 bylo rozšířeno na osmnáctijamkové. Toto hřiště bylo otevřeno anglickým králem Edwardem VII. a dnes se můţe pyšnit titulem královské hřiště. Toto ocenění je pro Českou republiku veliká čest, neboť takových hřišť je na světě jen okolo šedesáti. V této době nebyl golf v České republice ještě moc rozšířen, a proto byla obě tato hřiště vyuţívána převáţně zahraniční klientelou. Češi se začali více zajímat o golf aţ těsně před první světovou válkou a to zejména díky rodině Ringhofferů. Tato rodina zřídila další hřiště u obce Volešovice, ale co je důleţitější, byla u zrodu vůbec prvního českého golfového klubu Golf Club Praha. Tento klub vznikl v roce 1926 a vybudoval si své vlastní hřiště v Praze na Motoli, kde proběhl první golfový turnaj v České republice. Na tomto hřišti se také v roce 1930 odehrálo první národní mistrovství Československé republiky o putovní Masarykův pohár. To se zde pořádalo i 3 další roky, ovšem v roce 1934 muselo být mistrovství zrušeno kvůli špatnému stavu hřiště. Od této doby byly veškeré velké turnaje pořádány buď v Mariánských Lázních, nebo v Karlových Varech. 9 Veškeré informace v této kapitole byly čerpány z: SEDLÁK, Prokop. Historie golfu v České republice. Golf Portal [online] [cit ]. Dostupný z WWW: 4

9 Další klub vznikl krátce poté, v roce 1928 a jednalo se golfový klub Líšnice. Oba naše kluby společně se slovenským klubem Golf Club Piešťany se sdruţili do Golfového svazu ČSR, v jehoţ čele stál František Ringhoffer. V roce 1937 byl dokonce tento klub jeden ze zakládajících členů Evropské golfové asociace. V roce 1936 vznikly další dva kluby - Golf Club Brno a Golf Klub Třemšín. Třemšínský klub si zřídil i své vlastní hřiště u obce Letenice. Naopak v roce 1937 zaniklo hřiště v Motoli, které ale v roce 1938 bylo nahrazeno hřištěm v Klánovicích. V roce 1938 přišla Česká republika o tři hřiště kvůli obsazení pohraničních území a hlavní dění se přesunulo do Klánovic a Líšnic. V době druhé světové války golf upadal, několik hřišť bylo zabráno a lidé v tomto těţkém období neměli o hru tak velký zájem. Po válce se golf začal opět rozvíjet. Doba rozkvětu ale končí jiţ v roce 1948 s nástupem komunistické totalitní vlády. Tato doba nebyla ke sportovním klubům nijak příznivá, a pokud chtěly i nadále existovat, musely vstoupit do tělovýchovné jednoty Sokol. Golfové kluby, které se odmítly začlenit do této organizace, byli zrušeni. To například postihlo i klánovické hřiště, kde byla hra zakázána v roce Dokonce bylo hřiště zcela zničeno poté, co se v roce 1952 republikové tělovýchovné orgány rozhodly vyčlenit golf ze seznamu sportů. V padesátých letech neměl golf šanci se nějak výrazně vyvíjet. Komunisté brali golf jako projev západního ţivota, a tak byl golf diskriminován. V podstatě jediné místo, kde ještě bylo povoleno hrát golf, bylo v Mariánských Lázních, kde se kaţdoročně pořádalo národní mistrovství. V letech šedesátých nastalo zlepšení. V roce 1960 se začala hrát celostátní liga druţstev a o tři roky později se golf organizačně včlenil do struktury Československého svazu tělesné výchovy. Druhá polovina šedesátých let byla pro golf ještě přívětivější. Navázali se vztahy se zahraničím. Na mezinárodní utkání k nám například přijíţděli golfisté ze Švédska, Rakouska a Německa. Čeští golfisté naopak mohli vyjíţdět do zahraničí na meziklubové soutěţe, například na Canada Cup Nejprestiţnější světová profesionální soutěţ dvoučlenných druţstev, přičemţ z kaţdého státu můţe být vysláno jen jedno druţstvo. Zaloţena v roce 1953, v roce 1967 přejmenována na World Cup a v roce 1993 na World Cup of Golf. 5

10 V roce 1966 byl golf uznán jako sport a konečně byl rovnocenný s ostatními sporty. Dalším úspěchem v této době bylo zaloţení Československého golfového svazu, který se stal členem Evropské golfové asociace. V sedmdesátých a osmdesátých letech rostl golf na síle. Golfisté mohli stále častěji vyjíţdět do zahraničí a k nám přijíţděli početné skupiny cizinců na Mezinárodní mistrovství na rány. Avšak situace stále nebyla zcela ideální. Golfu hlavně chyběly finanční prostředky a problémem byl i nezájem sloţek zabývajících se rozvojem sportu. Zvrat nastává v roce Díky politickým změnám se golfové kluby mohly osamostatnit a také se mohl zaloţit národní golfový orgán Českomoravský golfový svaz. 2.2 Současná situace Golf v České republice zaznamenává v posledních letech velký vzestup. Konečně se zbavil nálepky snobského a elitářského sportu a počet golfových hřišť i hráčů prudce stoupá. V roce 1990 bylo v ČR jen 8 znormovaných hřišť a 2000 registrovaných hráčů. Podle posledních záznamů z roku 2009 je v České republice jiţ 82 hřišť na hráčů. Česká republika se tak vyšplhala na pozici golfové jedničky ve střední Evropě. 11 Českému golfu a zejména golfové turistice napomohl fakt, ţe Mezinárodní asociace golfových cestovních kanceláří International Asociacion of Golf Tour Operators (IAGTO) prohlásila v roce 2006 Českou republiku za Neobjevenou golfovou destinaci roku Pro Českou republiku to byl nesmírný úspěch, neboť získala toto ocenění hned při své druhé nominaci, coţ se zatím ţádné jiné zemi nikdy nepovedlo. V roce 2008 se stal golf národním produktem a začalo se pracovat zejména na propagaci České republiky jako golfové destinace. Česká centrála cestovního ruchu vymyslela nový slogan Czech Republic The Golf Republic, aby přilákala ještě více turistů. Je ale také důleţité zkvalitnit sluţby a to nejen na golfových hřištích, ale také v hotelech a restauracích, aby Česká republika mohla konkurovat i tradičním vyspělým golfovým destinacím jako je například Velká Británie, Irsko nebo Portugalsko. 11 GOLF SHOW. Golf v České republice. [online] [cit ]. Dostupný z WWW: 6

11 2.3 Profil golfového turisty Golfový turista je člověk, jehoţ hlavním účelem cesty je golfová hra. Pokud ho chceme oslovit, musíme znát jeho charakteristiky, potřeby a zvyky. Znaky golfového turisty: 12 muţ mezi lety konzervativní člověk nedůvěřivý vůči novým destinacím citlivý na jakékoliv nedostatky velmi náročný, nevrátí se, pokud nebyl maximálně spokojen finančně nezávislý, coţ často dává najevo utratí v průměru o % více peněz neţ běţný zahraniční turista hravý, golf je jeho koníček a hraje pro radost ze hry nepřijde, pokud slyšel záporné a pochybovačné hodnocení od svých spoluhráčů pokud je spokojen, tak je spravedlivý v hodnocení touţí po poznání nových hřišť, ale také chce zdolat jiţ známá hřiště s lepším výsledkem Golfoví turisté jezdili dříve jen v pánských skupinách, dnes ale čím dál častěji jezdí v manţelských párech. Někdy se dokonce lze setkat i s dámskou skupinou. Ţena jako hráčka má podobné charakteristiky jako golfista-muţ, bývá ovšem mnohem náročnější a nikdy neodpouští nedostatky. Pro ţenu jako doprovod je důleţité, aby byl zajištěn zajímavý doprovodný program po dobu, kdy muţ hraje golf. Také očekává, ţe jsou v blízkosti obchody, neboť hodně a rády utrácejí. V poslední době se také můţeme setkat s tím, ţe cestují celé rodiny i malými dětmi. Pro tuto skupinu je potřeba zajistit dokonalé sluţby, neboť vyţadují opravdu vysoký komfort. 12 JEHLIČKOVÁ, Marie. Kurs Golfová turistika I. Přednáška proběhla v Erpet Golf Centru v roce

12 3 Předpoklady pro rozvoj golfové turistiky v České republice Dle základní klasifikace členíme předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu, tedy i pro rozvoj golfové turistiky, na: 13 Selektivní předpoklady vyuţívají podmínek pro cestovní ruch v určitých oblastech. Tyto předpoklady se dále dělí na objektivní a subjektivní předpoklady. Mezi objektivní předpoklady můţeme řadit faktory politické (politická situace v zemi, charakter politického systému), ekonomické (ţivotní úroveň obyvatelstva, fond volného času), demografické, ekologické a technologické. Mezi subjektivní předpoklady patří různé psychologické faktory, které mají vliv na rozhodování o účasti na cestovním ruchu. Patří sem například reklama nebo propagace. Lokalizační předpoklady rozhodují o funkčním vyuţití konkrétní oblasti pro cestovní ruch. Tvoří tzv. fyzickou základnu pro uspokojování poptávky. Avšak ve vztahu k rozvoji mají druhotný význam a o jejich vyuţití rozhodují selektivní a realizační faktory. Lokalizační předpoklady se dále dělí na přírodní podmínky a atraktivity, kam členíme například klimatické, hydrologické a morfologické poměry a rostlinstvo a ţivočišstvo, a na společenské podmínky a atraktivity, zde jako příklad můţeme uvést kulturně historické památky, kulturní a sportovní zařízení a akce. Realizační předpoklady jsou zásadní pro konečnou fázi uskutečňování cestovního ruchu. Do realizačních předpokladů se zahrnuje doprava, ubytovací a stravovací zařízení a infrastruktura cestovního ruchu, čímţ se myslí například cestovní kanceláře a agentury nebo informační centra. 13 HRALA, Václav. Geografie cestovního ruchu. 3. vyd. Praha: Oeconomica, ISBN , str

13 3.1 Selektivní předpoklady Objektivní faktory Pro plynulý rozvoj cestovního ruchu je důleţitá politická situace v zemi a charakter politického systému. V dnešní době je jiţ situace v pořádku, ale nebylo tomu vţdy tak. Jak bylo v minulé kapitole zmíněno, v období komunismu utrţili golf a golfová turistika obrovskou ránu a neměli téměř ţádnou šanci se rozvíjet. Nejen ţe se v podstatě zastavila výstavba hřišť a nepřibývalo mnoho hráčů, ale počet zahraničních turistů cestujících za golfem byl skoro nulový. Stále diskutovanějším tématem je v poslední době ekologie a to zejména ve spojení s cestovním ruchem. Tam, kde je vyšší koncentrace turistů, je i více znehodnocováno ţivotní prostředí. S golfem mohou být spojeny i další ekologické problémy. Při výstavbě golfového hřiště se mění morfologie krajiny a můţe dojít ke změně celého ekosystému, také se zastavuje krajina buduje se klubovna, restaurace, parkoviště, atd. Další problémy se objevují s údrţbou hřiště. Golfová hřiště mají obrovskou spotřebu vody a často jsou pouţívány pesticidy, fungicidy, herbicidy a insekticidy, které mají negativní vliv na ţivotní prostředí, zejména se znehodnocují podzemní vody. Někdy ovšem můţe mít výstavba golfového hřiště i pozitivní přínos a to jak pro krajinu, tak i pro ekonomiku v daném regionu. Pokud se například zastaví těţba v nějakém dole, je tato oblast pro další ekonomickou aktivitu téměř nevyuţitelná a chátrá. Golfové hřiště je moţno ale postavit téměř kdekoliv, tedy i na bývalém dole. Při výstavbě se srovná terén, vysází se nové stromy, vytvoří umělá jezírka a zlepší se tak kvalita přírody. Navíc vznikají i nová pracovní místa. Subjektivní faktory Pro golfovou turistiku jako pro všechny ostatní typy cestovního ruchu je velice důleţitá propagace a reklama. V případě golfové turistiky je nezbytné, aby všechny propagační materiály (katalogy, broţury, letáky) byly kvalitní. Jak jiţ bylo řečeno, golfový turista je náročný, a proto by měly být tyto materiály na kvalitním, nejlépe křídovém papíru, měly by být přehledné, zajímavé, aktuální a pravdivé. Potenciálního zákazníka můţeme nalákat i díky zajímavým internetovým stránkám či reklamě v televizi, rozhlase a novinách. 9

14 Velice významná je pro golfovou turistiku účast na veletrzích a výstavách, kde zúčastněné subjekty mohou oslovit velký počet zákazníků nebo navázat nové obchodní kontakty. Tato forma prezentace je ale velice drahá a nemůţe si ji dovolit kaţdý. Subjekty podnikající v golfové turistice se proto často sdruţují a prezentují se dohromady jako jeden celek. Na mnoha veletrzích zastupuje golfová hřiště agentura Czech Tourism. Zajímavou formou propagace jsou fam tripy a press tripy. Jedná se o cesty pro zástupce zahraničních cestovních kanceláří a pro novináře, ze zahraničních odborných časopisů. Ty se mohou sami seznámit s prostředím země, s moţnostmi golfu a s kvalitou sluţeb a následně ve svém státě propagovat Českou republiku, jako golfovou destinaci hodnou navštívení Propagace golfu a golfové turistiky Česká golfová federace Česká golfová federace je občanským sdruţením téměř 150 golfových klubů a čtyř golfových subjektů Český svaz greenkeeperů, Česká seniorská golfová asociace, Česká asociace golfových profesionálů a Česká golfová asociace hendikepovaných. 14 ČGF zejména vytváří podmínky pro organizování závodní činnosti, vypisuje vrcholné celostátní soutěže a turnaje, organizuje státní reprezentaci České republiky, zajišťuje zájmy svých členů ve vztahu k jiným subjektům, vytváří technicko - organizační předpoklady pro zajištění golfové hry v České republice, pomáhá rozvoji golfové hry, vyvíjí hospodářskou činnost a vykonává disciplinární pravomoc Česká golfová federace. Členové ostatní subjekty. [online] [cit ]. Dostupný z WWW: 15 Česká golfová federace. Česká golfová federace. [online] [cit ]. Dostupný z WWW: 10

15 Česká golfová federace si dala na období cíl, ţe se chce dosáhnout počtu registrovaných členů. K tomu, aby dosáhla tohoto cíle, si stanovila čtyři základní pilíře: 16 Změna image golfu v očích české veřejnosti Spolupráce s golfovými kluby, provozovateli a majiteli hřišť a jinými golfovými i negolfovými institucemi Soutěţní golf a národní reprezentace Mezinárodní vztahy a organizace mezinárodních turnajů Česká golfová federace na podporu svého cíle také zahájila projekt Hraj golf - změň ţivot aneb golfistů, který má zvýšit počet registrovaných golfistů z dnešních téměř na V projektu jde o to, aby se přilákalo co nejvíce lidí, kteří mají chuť zkusit si golf, ale doposud na to neměli odvahu či finanční prostředky. Kaţdý takový člověk můţe vyuţít takzvaný Startovní balíček, který obsahuje 3 výukové lekce s kvalifikovaným trenérem, 3 vstupy na cvičnou louku, 500 míčů k odpálení na cvičné louce a zapůjčení golfových holí. 17 Tento balíček je moţno vyuţít jiţ od začátku sezóny v roce 2010 aţ do roku 2013 a stojí pouhých 99 Kč. Česká centrála cestovního ruchu CzechTourism Česká centrála cestovního ruchu je národní příspěvková organizace, která vznikla v roce Jejím hlavním cílem je propagovat Českou republiku jako atraktivní turistickou destinaci a to jak na domácím, tak i na zahraničním trhu. Zaměřuje se zejména na tři konkrétní oblasti cestovního ruchu, a to na lázeňství, kongresovou a incentivní turistiku a golfovou turistiku. 18 Jiţ od roku 1995 se Czech Tourism snaţí vybudovat image České republiky jako golfové destinace. Pro to, aby byla Česká republika vnímána jako místo, kam se jezdí hrát golf, má Czech Tourism několik druhů prostředků. Mezi ty nejvýznamnější patří organizace press tripů a fam tripů. Ty jsou velice významné z hlediska propagace, neboť dávají novinářům a tour operátorům moţnost se téměř zdarma seznámit s Českou republikou jako golfovou destinací. Zde však Czech Tourism naráţí na neochotu 16 HOLUB, Miroslav. Koncepce rozvoje golfu v České republice v letech [online] [cit ]. Dostupný z WWW: 17 Česká golfová federace. Hraj golf - změň život aneb golfistů. [online] [cit ]. Dostupný z WWW: 18 Czech Tourism. Informace o Czech Tourism. [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: 11

16 českých golfových hřišť, které nechtějí spolupracovat. Přitom by pro ně reklama v nějakém prestiţním zahraničním časopise byla velmi přínosná. V roce 2010 má Czech Tourism v plánu uspořádat dva press tripy. Jeden bude zaměřen na nově vybudovaná hřiště a druhý na severní Moravu. Komunikace se zahraničními golfovými médii je velmi podstatná, momentálně spolupracuje Czech Tourism s médii z Velké Británie, Německa a Skandinávie. Velice důleţitá je také účast na veletrzích zaměřených na golfovou turistiku. Czech Tourism se také chystá v roce 2010 zúčastnit celkem šesti veletrhů, z toho jeden bude český a zbylých pět zahraničních. Jinou moţností, jak propagovat Českou republiku je pořádání golfových workshopů a prezentací a také účast na konferencích a kongresech. Pro rozvoj golfové turistiky vydává Česká centrála cestovního ruchu i golfový katalog, který představuje všechna golfová hřiště v České republice. Tento rok se připravuje nové vydání tohoto katalagu Golf Guide Dále se zaslouţila za vznik golfového filmu a spotu. A také provedla výzkum příjezdové turistiky za rok 2007 a 2008, aby se alespoň zhruba vědělo, kolik přijíţdí ročně golfistů do České republiky a aby se získali základní informace o profilu klienta, jeho chování a zájmu o turistické produkty. Czech Golf Travel Association (CGTA) Czech Golf Travel Association je otevřené občanské sdruţení, které se snaţí podporavat incomingový golfový turismus. Podle Marie Jehličkové, prezidentky CGTA, je jejich cílem: aby se počet zahraničních golfistů a golfových turistů přijíždějících do naší země a na naše golfová hřiště co nejdříve výrazně zvýšil. Aktivity CGTA zajistí oslovení nové, velké cílové skupiny cizinců, která doposud naši republiku s golfem nespojovala. Jde o početnou a bonitní skupinu, která však pro své rozhodnutí navštívit Českou republiku a hrát golf na místních hřištích vyžaduje odpovídající garanci kvality, tedy adekvátní prezentaci. 19 CGTA sdruţuje všechny subjekty, které chtějí a mohou společně pracovat na rozvoji golfové turistiky. V dnešní době má asociace 29 členů, z toho je 10 golfových hřišť, 8 cestovních kanceláří a agentur, 7 hotelů, dále je členem 1 dopravní 19 JEHLIČKOVÁ, Marie. Poslání & cíle: Czech Golf Travel Association. [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: 12

17 podnik, 1 golfový magazín, 1 týdeník a také agentura Czech Tourism. 20 Samozřejmě se CGTA snaţí získat co nejvíce členů z výše uvedených skupin, ale také by ráda našla členy z řad restaurací a leteckých společností. Pro všechny tyto členy pak vyplývá spousta výhod ze členství. Mezi takové patří například i automatické členství v asociaci IAGTO, s nímţ je spojená moţnost zúčastnit se veletrhu International Golf Travel Market. Dále mají moţnost prezentace na webových stránkách CGTA a v její broţuře, v bulletinu IAGTO, na fam tripech, které CGTA pořádá, atd. 21 V broţuře CGTA Czech Republic, The Golf Republic je pro golfové turisty spousta zajímavých informací. Jsou zde obecné informace o České republice, jak je moţné se do ní dostat, o počasí, informace o golfu v ČR, o členech CGTA a také tam golfisté mohou najít několik ukázkových golfových balíčků. Tato broţura vznikla za finanční pomoci agentury Czech Tourism a lze ji zdarma obdrţet na veletrzích a golfových akcích, kterých se Czech Tourism účastní nebo v jejich informačních centrech. International Association of Golf Tour Operators (IAGTO) IAGTO je celosvětová obchodní organizace pro průmysl golfové turistiky a je to vůbec jediná mezinárodní organizace, která se zabývá golfovou turistikou. Byla zaloţena v roce 1997 a v dnešní době čítá jiţ 1442 členů z 80 zemí. Mezi členy patří například golf tour operátoři, golfové resorty, hotely, golfová hřiště, letecké společnosti, mediální a obchodní partneři a řada dalších, kteří poskytují cenné sluţby pro průmysl golfové turistiky Czech Golf Travel Association. Členové. [online] [cit ]. Dostupný z WWW: 21 Czech Golf Travel Association. Výhody. [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: 22 International Association of Golf Tour Operators. The Global Golf Tourism Organisation. [online] [cit ]. Dostupný z WWW: 13

18 Jejím hlavním cílem je podpora a propagace golfu a golfové turistiky. IAGTO zastupuje a hájí zájmy svých členů, vytváří pro ně obchodní příleţitosti, zprostředkovává informace a zvyšuje povědomí o produktech a sluţbách svých členů. Na podporu svých členů kaţdoročně pořádá veletrh International Golf Travel Market, zaloţila asociaci na rozpoznání a podporu kvalitních novinářů International Golf Travel Writers Association a mezi činnost IAGTO patří i kaţdoroční udávání výročních cen Golf Travel Awards Ceremony, s cílem ocenit úspěchy golfových destinací, resortů a zvolit neobjevenou golfovou destinaci. 23 Jak jiţ bylo zmíněno, toto prestiţní ocenění získala v roce 2006 i Česká republika. IAGTO také kaţdoročně pořádá celosvětovou golfovou konferenci Mid Year Convention. V roce 2010 bude hostitelskou zemí pro tuto konferenci Česká republika. Konference se zúčastní přibliţně 70 členů IAGTO a bude trvat od Pro Českou republiku je to velká příleţitost, neboť se na konferenci nebudou zabývat jen odbornými tématy, ale bude zde i prostor poznat ČR a její potenciál jako golfové destinace. Během konference se uskuteční několik fam tripů v Liberci, Berouně, Sokolově, Karlových Varech a Plzni, a je také moţnost zahrát si golf na hřišti v Konopišti Lokalizační předpoklady Přírodní podmínky a atraktivity Z přírodních podmínek mají pro golfovou turistiku význam zejména klimatické poměry. Česká republika se nachází v mírném podnebném pásu, který má společně se subtropickým pásem největší význam pro vyuţití cestovního ruchu. Avšak není zde moţné hrát golf po celý rok. Ačkoliv se říká, ţe golf lze hrát za jakéhokoliv počasí, zimní sezóna je pro golf nevhodná. 23 International Association of Golf Tour Operators. IAGTO Introduction. [online] [cit ]. Dostupný z WWW: 24 ULRYCH, Manuel. Členové IAGTO se sejdou v Česku. C.O.T. Business, č. duben str

19 Tabulka 1 Průměrná měsíční teplota a průměrný měsíční úhrn srážek v roce 2009 Průměrná teplota vzduchu ( C) Průměrný úhrn sráţek (mm) [Zdroj: Český hydrometeorologický ústav. Průměrná teplota vzduchu v roce 2009 ve srovnání s dlouhodobým normálem. [online] [cit ]. Dostupný z WWW: Český hydrometeorologický ústav. Průměrné srážky v roce 2009 ve srovnání s dlouhodobým normálem..[online] [cit ]. Dostupný z WWW: Měsíc ,0-1,0 3, ,3 14,9 18,1 18,4 14,7 7,2 5,5-1,0 Z tabulky je patrné, ţe golf je moţné hrát od dubna do října. Někdy pokud je příznivé počasí, začíná golfová sezóna jiţ v březnu a končí v listopadu. Nejteplejším měsícem je srpen, coţ je také měsíc, kdy do České republiky přijíţdí nejvíce turistů. Dále je z tabulky moţné vyčíst, ţe čím vyšší je teplota, tím více je sráţek. Déšť sice není pro hru ideální, ale jak se říká, nikdy není špatného počasí pro golf, pouze golfista je špatně oblečen 25. Co se týká ostatních přírodních podmínek, z hlediska morfologického je Česká republika zcela vyhovující. Střední nadmořská výška je 450 m. n. m., coţ je o 160 metrů více neţ evropský průměr. 26 Obrázek 1 Výšková členitost povrchu České republiky 30% 11% 20% 39% Rovina (do 300 m n. m.) Pahorkatina ( m n. m.) Vrchovina ( m n. m.) Hornatina ( m) [Zdroj: Henrik, Josef. Kaster, Jiří. Školní atlas české republiky. 1. vyd. Praha: Kartografie Praha, ISBN ] Jak vidíme z grafu, Česká republika má rozmanitý povrch, coţ je pro golfová hřiště výhodou. Golfista můţe navštívit jak hřiště v níţinách, tak i výše poloţená hřiště a vychutnat si krásný výhled do krajiny. Jedno z nejvýše poloţených golfových hřišť je Golf Club Harrachov, který se nachází v 730 m. n. m. Ve vyšších polohách je výhodou, ţe při stavbě hřiště nedochází tak často k úpravě terénu. 25 JEHLIČKOVÁ, Marie. Kurs Golfová turistika I. Přednáška proběhla v Erpet Golf Centru v roce Zeměpis. Geografická poloha ČR. [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: 15

20 Česká republika se nachází v nádherné krajině, jsou zde 4 národní parky a 24 chráněných krajinných oblastí, kde je krásná fauna a flora. Je zde také dostatek řek, vodních ploch a pramenů. Pro golfové hřiště je vodstvo důleţité, neboť vodní plocha na hřišti tvoří pro hráče překáţku. Společenské podmínky a atraktivity Golfoví turisté rádi spojují hru golfu s nějakou další atraktivitou. Nejčastěji to bývá návštěva hradů a zámků nebo nějakého kulturního představení (divadlo, festival). Co se týče kulturně historických památek, je Česká republika velice bohatá. Ve výroční zprávě Národního památkového ústavu z roku 2008 se uvádí, ţe se v České republice nachází nemovitých kulturních památek, movitých kulturních památek, 113 památkových rezervací a 483 památkových zón. Z celkového počtu nemovitých kulturních památek je přibliţně 400 hradů a hradních zřícenin a více jak 1600 zámků, bohuţel je zpřístupněno jen 104 hradů a zámků. 27 Důleţitá jsou i sportovní akce. V České republice se kaţdoročně pořádá Mistrovství České republiky v různých kategoriích a turnaje PGA (Professional Golfer s Association). V roce 2006 se na hřišti v Mariánských Lázních konal turnaj St. Andrews & Jacques Leglise Trophy 28, coţ je utkání nejlepších amatérů z Velké Británie a kontinentální Evropy. Je důleţité, aby se zde konaly takto významné mezinárodní akce, neboť mohou přilákat mnoho turistů a zvýšit prestiţ destinace. Významnou událostí také je, ţe v roce 2009 byl golf zařazen mezi olympijské sporty. 29 Golf v České republice se tak stane státem podporovaným sportem a bude brán v potaz při rozdělování státních dotací. A pokud by se někdy v budoucnu konaly Olympijské hry v České republice, mělo by to nepředstavitelný přínos pro český golf a golfovou turistiku. Zaprvé by to přilákalo tisíce fanoušků a zadruhé by to byla velice dobrá propagace České republiky jako golfové destinace. 27 Národní památkový ústav. Výroční zpráva za rok [online] [cit ]. Dostupný z WWW: 28 EBR, Antonín. St. Andrews & Jacques Leglise Trophies poprvé v ČR. [online] [cit ]. Dostupný z WWW: 29 ČT24. Golf a ragby se vrací na olympiádu po desítkách let. [online] [cit ]. Dostupný z WWW: 16

21 3.3 Realizační předpoklady Jak bylo řečeno, realizační předpoklady jsou nezbytné pro závěrečnou fázi uskutečňování cestovního ruchu a pro vyuţití moţností lokalizačních podmínek. Ovšem ne všechny sluţby jsou poskytovány účastníkům cestovního ruchu, některá jsou i pro běţné obyvatele, toto se týká především dopravy. U těchto předpokladů je důleţité, aby podnikatelské subjekty (zde golfová hřiště, ubytovací a stravovací zařízení, cestovní kanceláře a agentury a dopravní podniky) spolu navzájem spolupracovali a sdruţovali se. Přináší to pak řadu výhod pro všechny zúčastněné strany, včetně turistů. Společná propagace je levnější, neţ kdyby si kaţdý dělal svou vlastní reklamu, tvoří se balíčky a zvyšuje se kvalita sluţeb. Do realizačních předpokladů zahrnujeme tyto subjekty: Golfová hřiště Golfová hřiště jsou pro realizaci golfové turistiky to nejdůleţitější. Za posledních 20 let se golf v České republice vyvíjí velkou rychlostí. Počet golfových hřišť se odvíjí od počtu registrovaných hráčů v zemi. Čím více hráčů, tím více hřišť. Tabulka 2 Počet registrovaných hráčů a znormovaných hřišť od roku 1990 do roku 2009 Rok Počet registrovaných hráčů Počet znormovaných hřišť [Zdroj: GOLF SHOW. Golf v České republice. [online] [cit ]. Dostupný z WWW: Rok Počet registrovaných hráčů Počet znormovaných hřišť Z tabulky vyplývá, ţe v roce 1990 bylo pouze 2000 registrovaných hráčů na 8 hřišť, coţ je 250 hráčů na jedno hřiště. V roce 2000 je 8589 hráčů na 23 hřišť, to činí přibliţně 373 golfistů na hřiště. K roku 2009 byl počet hráčů navýšen na neuvěřitelných a počet hřišť na 82, tedy 565 hráčů na jedno hřiště. Z 82 hřišť 17

22 jsou 2 šestijamková, 40 devítijamkových, 34 osmnáctijamkových, 4 dvacetisedmijamkové a 2 třicetišestijamkové. Mezi nejzajímavější a cizinci nejvíce navštěvovaná hřiště se řadí například Ryoal Golf Club Mariánské Lázně, Karlštejn Golf Resort a Golf Resort Konopiště. Seznam všech znormovaných golfových hřišť se nachází v příloze č. 2. V příloze č. 4 je pak moţné vidět, kde se jednotlivá hřiště nacházejí a v jakých krajích je jejich nejvyšší koncentrace. V roce 2010 se počítá s výstavbou dalších 8 hřišť. Výstavba je ovšem finančně velmi náročná a v době krize nemůţou čeští podnikatelé počítat s velkou pomocí ve formě dotací od států a golfových asociací a nemohou spoléhat ani na zahraniční investory, kteří by zainventovali finančně náročné projekty. Není tedy zcela jisté, jestli podaří zrealizovat všech 8 hřišť během jednoho roku. Golfových hřišť je několik druhů, jedná se buď pouze o driving range (cvičnou louku), nebo o indoorové hřiště, veřejné hřiště nebo šesti-, devíti-, osmnácti-, dvacetisedmi-, třicetišestijamkové hřiště, atd. Klasické hřiště je osmnáctijamkové. Některá taková hřiště mají i svůj vlastní driving range a putting green, coţ je jamkoviště slouţící k nácviku patů. U kaţdého hřiště se pak setkáme s různými druhy odpališť: Červené odpaliště dámská amatérská a juniorská Modré odpaliště dámská profesionální Ţluté odpaliště pánská amatérská Bílé odpaliště pánská profesionální Černé odpaliště mistrovská Mohou existovat i speciální odpaliště pro děti, ty se na hřištích ale objevují jen málokdy, proto většinou odpalují z červeného odpaliště. Kaţdé golfové hřiště poskytuje mnoho doplňkových sluţeb. Půjčuje vozíky, golfové hole, můţe poskytnout nosiče holí, dále má svou restauraci, bar, pro shop, atd. Můţeme se setkat i tzv. golfovými resorty. Jedná se golfové hřiště, v jehoţ bezprostřední blízkosti se nachází hotel nebo pension, restaurace, obchody, atd. Jde tedy o soběstačnou oblast, kde mají golfový turisté všechny sluţby, které potřebují, na jednom místě. 18

23 Ubytovací zařízení Podle údajů Českého statistického úřadu z roku 2009 se v ČR nachází celkově 7705 hromadných ubytovacích zařízení. V tomto počtu jsou ovšem zahrnuty kempy, chatové osady a turistické ubytovny, které jsou pro náročného golfového turistu nepřijatelné. Bez nich čítá počet ubytovacích zařízení (tedy hotelů a pensionů) 4482, z nichţ je 41 hotelů pětihvězdičkových a 360 čtyřhvězdičkových. 30 Aby byl zajištěn co největší komfort pro golfové hráče, nacházejí se některá ubytovací zařízení buď přímo v golfovém areálu, nebo v jeho bezprostřední blízkosti. Mezi golfová hřiště, která poskytují ubytování přímo ve svém areálu, patří Golf Brno Kaskáda, Sokrates Golf & Country Culb, Golf Club Konopiště, Astoria Golf Resort, Ryoal Golf Club Malevil a mnoho dalších. Agentura Czech Tourism distribuuje společně s broţurou Golf Guide i Hotel Golf Guide. Jsou v něm uvedeny hotely z různých oblastí České republiky, které jsou něčím zajímavé a pro golfisty lákavé. U kaţdého hotelu je vţdy uvedeno, jak daleko je to na nejbliţší golfová hřiště, která se v dané oblasti nacházejí. Spolupráce golfových hřišť s hotely Je velice důleţité, aby spolu jednotlivá golfová hřiště a hotely spolupracovali. Aby se ukázalo hotelům, jak velký význam můţe mít golf pro rozvoj cestovního ruchu, byl v roce 2008 uspořádán seminář Golfový turismus v hotelovém průmyslu, který byl pod záštitou České centrály cestovního ruchu a Asociací hotelů a restaurací ČR. Tento seminář měl zejména za úkol připravit podmínky pro lepší spolupráci mezi golfovými resorty a hotely. 30 Český statistický úřad. Kapacita hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie ubytovacího zařízení v ČR. [online] [cit ]. Dostupný z WWW: r/$file/crucr082409_12.xls 19

24 Důleţitost spolupráce si uvědomil i zakladatel projektu Bohemia Hotel Club & Golf Ing. Miloš Vajner. Projekt byl zaloţen v roce 2009 s cílem, aby si jednotlivé hotely a golfová hřiště pomáhaly po marketingové a obchodní stránce a aby společně získali nové klienty a podpořili český trh. Tato síť partnerských subjektů pracuje na bázi hodnotových voucherů, které si partneři mezi sebou vyměňují. Vouchery jsou rozděleny do pěti skupin dle charakteru sluţeb: 31 H hotely, rezidenční vily, zámky s hotelovými pokoji P penziony, apartmánové byty, rodinné hotely, farmy, westernová městečka W wellness hotely, lázně a sanatoria A apartmá, luxusní pokoje ve vybraných hotelech a rezidencích G golfové fee Do projektu se zapojilo jiţ 16 golfových hřišť a 76 hotelů. Kaţdý z hotelů je něčím jedinečný a většinou bývá i nějak specificky zaměřen, například na lázeňství, kongresovou turistiku, sport, zábavu nebo na relaxaci. Stravovací zařízení Poslední šetření o počtu pohostinských provozoven byl proveden v roce V tomto roce se v České republice nacházelo celkem pohostinských provozoven, z nichţ provozoven bylo s podáváním jídel, provozoven s podáváním nápojů a 1259 provozoven s ostatními sluţbami. 32 V monitoringu agentury Czech Tourism bylo zjištěno, ţe zahraniční turisté velmi často vyuţívají sluţeb restauračních zařízení a jsou proto pro realizaci cestovního ruchu nepostradatelná. Z jejich průzkumu vyplývá, ţe se v restauračních zařízeních stravuje 54,59 % cizinců téměř vţdy, částečně jak kdy 36,92 % cizinců a téměř nikdy jen 8,15 % cizinců. 33 Pro větší pohodlí turistů se u většiny golfových hřišť nacházejí restaurace přímo v golfovém areálu. 31 Bohemia Hotel Club & Golf. Voucher. [online] [cit ]. Dostupný z WWW: 32 Český statistický úřad. Počet pohostinských provozoven podle typu poskytovaných služeb. [online] [cit ]. Dostupný z WWW: 33 Czeh Tourism. Monitoring návštěvníků v turistických regionech České republiky. Tabulkové sestavy. [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: 20

25 Cestovní kanceláře a cestovní agentury V České republice existuje několik cestovních kanceláří a agentur zabývajících se golfovou turistikou, stejně tak je i v zahraničí nespočetné mnoţství cestovních kanceláří a agentur, které nabízejí zájezdy za golfem do ČR. Mezi české cestovní kanceláře a agentury, které se zabývají příjezdovou golfovou turistikou, patří například Weco Travel, Evolution Golf, CONNEA TRAVEL, Čedok, Artis 3000, AR Tour, ABANTE Golf aj. Všechny tyto cestovní kanceláře tvoří zajímavou nabídku zájezdů za golfem v České republice a řada z nich tvoří i tzv. golfové balíčky. Například Artis 3000 nabízí speciální balíčky Golf a Praha, Golf a Spa nebo Golf a víno. Ovšem na ţádost klienta můţe vytvořit i balíček šitý na míru dle jeho poţadavků. Velice zajímavou cestovní kanceláří je Golf Planet, která se povaţuje za největšího specialistu na golfovou dovolenou v ČR. Byla zaloţena v roce 2004 odborníky na cestovní ruch a golf. Její hlavní činnost je sice prodej zájezdů, ovšem poskytuje řadu dalších sluţeb. Mimo sekci Golf Travel, kde jsou nabízeny zájezdy (zájezdy jsou rozděleny do tří kategorií: Luxusní golf, Golf na míru, Golfové zájezdy), existují sekce Golf Shop, Golf Bazar, Golf Card, Golf Ubytování a jiţ v přípravě je sekce Golf Aukce, kde se budou draţit věci golfových profesionálů a celebrit. 34 Pro zahraniční golfové turisty je zajímavá sluţba Golf Card, která přináší drţiteli karty řadu výhod. S touto kartou můţe golfista získat slevu na green fee, trenéry, ubytování, slevu v golfových obchodech, atd. Karta je zároveň i elektronickou peněţenkou, s kterou mohou turisté platit jednotlivé sluţby, které vyuţijí. S kaţdou platbou získá majitel karty body, které lze pouţít při úhradě za sluţby u vybraných partnerů cestovní kanceláře Golf Planet. Pokud klient zaplatí roční poplatek, můţe vyuţívat i sluţbu Pay back, coţ je sluţba, která připíše golfistovi na kartu finanční bonus za kaţdou koupenou sluţbu Golf Planet. Profil společnosti. [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: 35 JAROMĚŘSKÝ, Radek. Prezentace společnosti a jejích aktivit. [online] [cit ]. Dostupný z WWW: 21

26 Golf Planet je vzhledem k širokému spektru činností a poskytujících sluţeb dobrou ukázkou, jak by měla fungovat cestovní kanceláří, která je zaměřena na golfovou turistiku. Bylo by dobré, aby v budoucnu vzniklo co nejvíce takovýchto cestovních kanceláří, které dokáţou uspokojit všechny potřeby zákazníka. Doprava Doprava je další nezbytnou podmínkou realizace cestovního ruchu. K přepravě turistů, kteří jezdí do České republiky hrát golf je nejčastěji vyuţívána letecká a silniční doprava a zejména pak jejich kombinace. V České republice se nachází pět mezinárodní letišť: Praha-Ruzyně, Brno-Tuřany, Ostrava-Mošnov, Karlovy Vary a Pardubice. 36 Pro golfové turisty, kteří do České republiky přiletěli letadlem, zajišťují některé hotely transfery z letiště do hotelu a z hotelu na golfová hřiště. V dnešní době existuje jiţ velké procento lidí, kteří vyuţívají pro přepravu vlastní dopravní prostředky. Turistická informační centra V České republice existuje přes 600 informačních center, ovšem jen 317 z nich splňuje podmínky agentury Czech Tourism a pouţívají jednotné značení. Seznam oficiálních center lze nalézt na stránkách Czech Tourism. 37 Informační centra poskytují golfovým turistům informace o moţnostech hry golfu v daném regionu a zajišťují i sluţby spojené s cestovním ruchem, například vyhledávají turistům ubytování a dopravní spojení. Turistická centra poskytují také propagační materiály týkající se golfu a golfové turistiky. 36 JENERÁLOVÁ, Ivana. Mezinárodní letiště v ČR. [online] [cit ]. Dostupný z WWW: 37 Czech Republic. Seznam OTIC. [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: 22

27 4 Golfové balíčky V dnešní době je velmi oblíbené tvořit tzv. packages, neboť přinášejí několik výhod jak pro podnikatelské subjekty, tak pro potenciální zákazníky. Pro podnikatelské subjekty je tak jednodušší přilákat více zákazníků, neţ kdyby prodávali jednotlivé sluţby zvlášť a získat tím větší zisky. Navíc pak lépe prodají sluţby, o které není tak velký zájem, odliší se od konkurence a také díky balíčkům mohou rovnoměrněji vyuţít kapacity v sezóně. Turista naopak získá své sluţby rychleji (neţ kdyby kupoval kaţdou sluţbu zvlášť), levněji a s vyšší kvalitou. U golfové turistiky je tvorba balíčku obzvláště důleţitá. Poskytovatelé sluţeb v České republice mohou nalákat turisty na nějakou jinou sluţbu, která je spojená s golfem, ukázat jim, jaké golfové moţnosti země nabízí a získat tak nové zákazníka, který se bude do ČR za golfem vracet. Navíc vzhledem k náročným poţadavkům golfových turistů jsou balíčky naprosto ideální. Balíčky určitě ocení i doprovod golfového turisty, který má pak více moţností, jak vyuţít svůj volný čas. Česká republika je velice vhodná k tvorbě balíčků, neboť nabízí širokou nabídku památek, má překrásnou krajinu, výbornou gastronomii a je zde i dlouhá tradice lázeňství. Zde je na ukázku několik balíčků, které je moţné pro turisty utvořit. 38 Golf a Praha Golf bývá nejčastěji spojován s Prahou, která kaţdoročně přiláká spoustu turistů. Praha nabízí velké mnoţství historických památek, muzeí a galerií. Jsou zde často pořádány kongresy a konference. Turisté se mohou projet na lodičce po Vltavě a vzhledem k velkému mnoţství restaurací mohou ozkoušet i tradiční českou kuchyni. Výhodou je, ţe okolo Prahy se nachází mnoho golfových hřišť, která jsou jednoduše dostupné. Golf a kultura Kaţdým rokem se v České republice koná mnoho kulturních akcí. Turistu mohou přilákat festivaly, koncerty, divadla či kina. Například jednou kulturní akcí, kvůli které do Čech jezdí turisté, je Praţské jaro. 38 Informace ke zpracování této kapitoly byly čerpány z: Czech Tourism. Golf Guide. Praha: Amara Zemplinerová, TTG Czech,

28 Golf a památky UNESCO V České republice se nachází 12 památek UNESCO. Jejich význam je opravdu obrovský, neboť kvůli nim přijíţdí velký počet zahraničních turistů. Výhodou je, ţe se některá golfová hřiště nachází v bezprostřední blízkosti těchto památek. Jde například o golfová hřiště v Praze, Český Krumlov Golf Club, Golf Brno Kaskáda, Golf Club Olomouc a Golf Club Telč. Golf a hrady a zámky Velmi oblíbené a zajímavé pro turisty jsou i hrady a zámky, kterých je v České republice velké mnoţství. Hrady a zámky nabízejí nejen krásné prostředí pro hru, ale také se na nich často odehrávají různé slavnosti, které mohou být pro turistu velmi lákavé. Příkladem můţe být Karlštejn Golf Resort, Golf Resort Konopiště, Hluboká nad Vltavou Golg Club, Golf Club Hradec Králové či Golf Club Grabštejn. Golf a církevní památky Méně obvyklé je spojení s církevními památkami, ale v České republice se nachází nespočetné mnoţství klášterů, kostelů a různých poutních míst a tak by i tento balíček mohl být pro mnoho turistů poutavý. Golf a technické památky Velice zajímavým spojením je golf s technickými památkami. Tyto památky sice nejsou tak propagovány jako ostatní, ale pro turistu by byly určitě velmi lákavé. Patří mezi ně například vodní a větrné mlýny, vodní nádrţe, viadukty, akvadukty, kanály, lomy, hvězdárny či rozhledny. V této skupině stojí za povšimnutí právě lomy. Lomy, kde jiţ skončila činnost, bývají opuštěné a nevyuţité. Jsou ovšem vhodné pro výstavbu nového hřiště. Příkladem zde můţe být například lom Silvestr v Sokolově, kde byl vybudován Golf Club Sokolov. Provozovatelé takovýchto hřišť mohou pro větší atraktivitu vybudovat například i hornické muzeum. 24

29 Golf a lázně Lázeňství má v České republice dlouhou tradici. Turisté jezdí do lázní většinou na dlouhou dobu, a proto by pro ně měl být zajištěn i nějaký doprovodný program. Tím můţe být i golf. V Čechách existuje takovýchto balíčků celá řada, nejvíce se jich ale odehrává v Západních Čechách. Příkladem jsou zde golfová hřiště v Karlových Varech, v Mariánských Lázních a ve Františkových Lázních. Golf a wellness Pro ty, co si chtějí po golfové hře odpočinout a relaxovat je tu nabídka wellness. Toto spojení je jedno z nejčastějších. Wellness sluţby (masáţe, sauna, fitness) nabízí buď rovnou golfové hřiště, hotel nebo wellness centrum. Golf a business Velký potenciál má i golf ve spojení s businessem. Česká republika je oblíbená destinace pro kongresový a incentivní cestovní ruch. Má několik hotelů, které se na tento druh cestovního ruchu zaměřují. Golfová hřiště je navíc ideální místo na projednání obchodních záleţitostí. Existují i hřiště, které mají své vlastní konferenční místnosti. Příkladem je Erpet Golf centrum. Golf a gastronomie Kaţdý, kdo přijede do České republiky, by měl ochutnat českou kuchyni. V Čechách existuje projekt Czech Specials aneb Ochutnejte Českou republiku, který je pod záštitou agentury CzechTourism, Asociace hotelů a restaurací a Asociací kuchařů a cukrářů. Kaţdý turista, který chce ochutnat nějakou národní specialitu, můţe navštívit restauraci, která je označena logem Czech Specials. Někdy se lze setkat i s tím, ţe se turisté mohou seznámit s českou gastronomií přímo na golfovém hřišti. Velmi populární bývají například zabijačky. Golfoví turisté mohou svou cestu do České republiky spojit i s gastronomickým festivalem, například s Prague Food Festival, který se pořádá kaţdý rok v květnu, či se slavnostmi jídla, například se Slavnostmi chleba nebo s Třeboňskými rybářskými slavnostmi. 25

30 Česká republika ale není jen jídlo. Má i svůj národní nápoj, a to pivo. Golf lze například spojit s prohlídkou nějakého pivovaru a ochutnávkou piva. Na popularitě ovšem získává také víno. Ideálním místem pro golf ve spojení s vínem je jiţní Morava, kde si golfisté mohou projít nějakou vinařskou stezku či degustovat vína v jednom z místních sklípků. Golf a jiný sport Pravděpodobně nejčastějším sportem, který je společně s golfem nabízen, je jízda na koni. U spousty golfových hřišť můţeme v bezprostřední blízkosti najít statky. Příkladem je Golf Club Alfrédov nedaleko Plzně. Golf je ovšem spojován s celou řadou dalších sportů, s cyklistikou, minigolfem, vodní turistikou, tenisem, badmintonem, ping-pongem, fotbalem, myslivostí, pěší turistikou nebo s lyţováním. Často lze vidět, ţe má hřiště své tenisové či fotbalové hřiště. U indoorových hřišť, která naproti od normálních hřišť mají tu výhodu, ţe jsou otevřeny celoročně, je zajímavá nabídka lyţování a běţkování. Ale i majitelé venkovních hřišť se snaţí udrţet si klientelu po celý rok a na svých hřištích a jejich okolí vytvářejí v zimě běţkařské stopy. Golf a příroda Golfová hřiště se nachází v krásné přírodě a často i v chráněných krajinných oblastí. Jak bylo řečeno, v České republice se nacházejí čtyři národní parky a dvacet čtyři chráněných krajinných oblastí. Turisté si mohou vybrat z nepřeberného mnoţství turistických a naučných stezek či navštívit přírodní muzeum. Mohou pozorovat přírodu a zvířata, které v ní ţijí. Ve velmi krásném prostředí je například hřiště v Roţnově pod Radhoštěm, Wallachian Golf Club. 26

31 5 Příjezdový golfový cestovní ruch Statistiky v oblasti golfové turistiky se minulosti nijak nezaznamenávali, neboť je to velice sloţité na sběr informací. Agentura Czech Tourism sice kaţdoročně sleduje data, týkající se sportu, ale bohuţel jen obecně a pro golfovou turistiku to nemá ţádnou vypovídací schopnost. Podařilo se ovšem zjistit, ţe: Od roku 1990 do roku 2001 se růst golfové turistiky oproti běžné turistice zvýšil trojnásobně. Po roce 2001 se celková dynamika růstu cestovního ruchu snížila, ale golfová turistika pouze o polovinu oproti poklesu dynamiky celkového cestovního ruchu. V rámci vývoje po 11. září se dynamika rozvoje golfové turistiky opět zvýšila. V roce 2005 dosáhla úrovně, kterou měla před 11. zářím. V příštích letech je očekáván její globální růst. Golf se stal sportem, který je in. Dříve to byla záležitost pouze pro bohaté lidi, ale nyní je běžným módním sportem dětí. Na tento trend reagují golfové kluby po celém světě. Až bude těmto dnešním dětem třicet nebo čtyřicet let, způsobí to obrovský nárůst golfové turistiky. 39 Neboť si agentura Czech Tourism uvědomila, ţe neexistují ţádná relevantní data o golfové turistice, rozhodla se ve spolupráci se společností KPMG udělat průzkum incomingového golfového cestovního ruchu do České republiky v letech 2007 a V roce 2009 se bohuţel výzkum nepodařilo zrealizovat, ovšem podle koordinátorky golfové turistiky z Czech Tourism Lenky Vostré by za rok 2010 měly být opět nějaká data k dispozici. Cílem průzkumu bylo zjistit, kolik golfových turistů přijíţdí do České republiky, kolik z nich přijelo primárně za účelem hry a alespoň základní informace o profilu turisty. V průzkumu se nepodařilo obdrţet informace od všech golfových hřišť, a proto se jedná pouze o přibliţný počet turistů. 39 KOPECKÁ, Helena. Czech Republic The Golf Republic. [online]. Golf Portal, [cit ]. Dostupný z WWW: 27

32 5.1 Průzkum příjezdového golfového cestovního ruchu v roce 2007 Sběr dat probíhal v době golfové sezóny, tedy od dubna do října roku Ke zjištění informací byly vytvořeny dva dotazníky: první byl určen zahraničním návštěvníkům a obsahoval 10 otázek, které se týkaly věku turistů, jejich profese, národnosti, pohlaví, spokojenosti, délky pobytu, primárního důvodu cesty, počtu navštívených hřišť, struktury výdajů a způsobu dopravy do ČR. druhý byl pro jednotlivá golfová hřiště a zde byly otázky týkající se země původu zahraničních hráčů, počtu odehraných kol, struktury útraty a vyuţití dalších sluţeb. V roce 2007 přijelo do České republiky zahraničních golfových hráčů. Ovšem je pravděpodobné, ţe stejně vysoké číslo tvořil i doprovod golfových turistů, který do statistik není započítán. Z tohoto počtu bylo 75 % turistů vysoce spokojeno a 11 % středně spokojeno. U celých 70 % turistů byl primární důvod cesty do ČR golf, pouze u 27 % to byla jiná aktivita. Dále bylo zjištěno, ţe z celkového počtu turistů tvořily ţeny jen 16 % a ţe pouze 32 % turistů přijelo do České republiky s cestovní kanceláří nebo agenturou a zbylých 68 % přijelo individuálně. To mohlo být způsobeno malou nabídkou golfových zájezdů ze strany cestovních kanceláří nebo také faktem, ţe dnes jsou díky internetu moţné on-line rezervace a prodeje, které jsou jednoduché, a člověk je můţe vyřídit přímo z domova. 40 Veškeré informace v této kapitole byly čerpány z: KPMG. KPMG Report. [online] [cit ]. Dostupný z WWW: 28

33 Níţe jsou uvedeny další výsledky výzkumu: Obrázek 2 Zastoupení národností v roce ,6% 2,0%2,0% 0,8% Německo Rakousko 34,2% Dánsko, Skandinávie 12,1% Velká Británie a Severní Irsko Benelux, Švýcarsko Francie 15,7% Itálie, Španělsko USA, Kanada 24,4% [Zdroj: KPMG. KPMG Report. [online] [cit ]. Dostupný z WWW: Z grafu je vidět, ţe nejvíce turistů přijelo z Německa (34,2 %) a Rakouska (24,4 %). To je zapříčiněno hlavně tím, ţe se jedná o sousední státy a ţe pro ně jsme relativně levnou destinací. Přijíţdí také hodně hráčů z Dánska a Skandinávie. Ovšem velmi málo hráčů přijíţdí z jiţní Evropy a předpokládá se, ţe se toto procento v blízké době nijak výrazně nezvýší. Dále lze z grafu vyčíst, ţe do České republiky přijíţdí téměř jen Evropané. Pouze 0,8 % tvoří turisté ze Severní Ameriky (z Kanady a USA), z ostatních kontinentů nebylo zaznamenáno ţádné procento. Obrázek 3 Profese návštěvníků v roce ,7% 29,7% Bílé límečky Modré límečky Svobodná povolání V penzi 16,2% 8,1% 16,2% Neuvedeno [Zdroj: KPMG. KPMG Report. [online] [cit ]. Dostupný z WWW: U profesí převládají tzv. bílé límečky, coţ zjednodušeně označuje povolání lidí, kteří nepracují manuálně. Na druhém a třetím místě jsou lidé v penzi a modré límečky, coţ jsou naopak manuální práce. Nejméně lidí má svobodné povolání, coţ je povolání fyzických osob podnikající na základě jiného neţ ţivnostenského zákona, (např. lékaři, advokáti, notáři, atd.). A podstatně velká skupina lidí svou profesi neuvedla. 29

34 Obrázek 4 Věkové rozložení návštěvníkův roce ,0% 3,3% 6,7% 36,7% 40,0% 13,3% méně než více [Zdroj: KPMG. KPMG Report. [online] [cit ]. Dostupný z WWW: Nejpočetnější věkovou skupinou jsou golfisté mezi lety, která tvoří 40 %. Velké zastoupení mají i lidé mezi lety (36,6 %). Do České republiky ale přijíţdí velice málo mladých hráčů. To je pravděpodobně způsobeno faktem, ţe mladí nemají tak velké finanční prostředky a nemohou si dovolit cestovat za golfem. Pokud tedy cestují mladí lidé, jde většinou o cesty s rodinou. Průměrný věk je 55,2 let, předpokládá se ale, ţe by se průměrný věk mohl v budoucnu sníţit. Obrázek 5 Délka pobytu v roce ,4% 43,2% 51,4% více než 5 [Zdroj: KPMG. KPMG Report. [online] [cit ]. Dostupný z WWW: Z grafu vyplývá, ţe více jak polovina turistů stráví v České republice 3-5 dní. Ovšem 43,2 % zůstává déle neţ pět dní. Průměrná délka pobytu je 5,16, coţ řadí golfovou turistiku hned za lázeňský cestovní ruch. Je tedy vidět, ţe co se týká délky pobytu, jsou golfisté velkým přínosem. 30

35 Obrázek 6 Počet navštívených hřišť v roce ,5% 13,5% 10,8% 27,0% Jedno Dvě Tři Více Neuvedeno 35,1% [Zdroj: KPMG. KPMG Report. [online] [cit ]. Dostupný z WWW: Nejčastěji turisté navštěvují tři golfová hřiště, 10,8 % dokonce i více. 27 % hráčů navštíví dvě hřiště a pouze 13,5 % navštíví jen jedno. Průměr je 2,63 hřišť. Z toho vyplývá, ţe velká většina turistů chce vyzkoušet více golfových hřišť. Česká republika díky své husté síti golfových hřišť, kde se km² nachází 82 hřišť, nabízí velké moţnosti kombinací hřišť bez velkého přejíţdění. Je také velice důleţité, aby spolu hřiště spolupracovala, společně se propagovala a vzájemně se doporučovala, neboť jedině tak mohou přilákat co nejvíce hráčů. Obrázek 7 Jakým dopravním prostředkem přijeli turisté do ČR v roce ,0%2,7% 24,3% 40,5% Letadlem Autem Autobusem Vlakem Neuvedeno 32,4% [Zdroj: KPMG. KPMG Report. [online] [cit ]. Dostupný z WWW: Nejpouţívanějšími dopravními prostředky jsou letadla a automobily a zejména pak jejich kombinace. 24,3 % turistů cestuje autobusem a vlaková doprava není vůbec vyuţívána, neboť úroveň a flexibilita Českých drah je pro náročného golfového turistu nepřijatelná. 31

36 Obrázek 8 Struktura výdajů v roce 2007 Obrázek 9 Výdaje spojené s golfem v roce % 50% 50% 14,2% GreenFee 40% 30% 20% 10% 0% Ubytování 30% Výdaje spojené s golfem 20% Stravování 3,9% 5,9% 7,6% 68,3% Driving range Zapůjčení výbavy Proshop Restaurace, občerstvení [Zdroj: KPMG. KPMG Report. [online] [cit ]. Dostupný z WWW: Z prvního grafu je vidět, ţe nejvíce peněz (přibliţně polovinu) vydali turisté za ubytování, 30 % pak dali za sluţby a poplatky spojené s hrou golfu a 20 % zaplatili za stravování. Ovšem to nemusí být zcela relevantní údaj, neboť mnoho turistů kupuje ubytování i se stravou a není jasné, zda je v těch 50 % započítáno jen čisté ubytování. Výdaje související s golfem byly ještě podrobně prozkoumány a bylo zjištěno, ţe většinu svých finančních prostředků dávají golfisté za green fee. Necelých 15 % procent výdajů je za občerstvení a restaurace a pod 10 % mají výdaje za driving range, zapůjčení výbavy a pro shop. 5.2 Průzkum příjezdového golfového cestovního ruchu v roce 2008 Průzkum probíhal stejným způsobem jako v roce Bylo provedeno dotazníkové šetření, jeden dotazník byl určen přímo zahraničním hráčům a druhý byl pro golfová hřiště, přičemţ otázky byly stejné. Data byla opět shromaţďována od dubna do října. Bylo odhadnuto, ţe počet turistů, kteří v roce 2008 alespoň jednou během své cesty po České republice hráli golf, je mezi a Většina hráčů (86 %) přijela na doporučení svých známých, kteří jiţ Českou republiku a její hřiště navštívili. Z toho vyplývá, ţe by se mělo více zapracovat na marketingu a ještě zlepšit propagaci České republiky jako golfové destinace, aby se 41 Veškeré informace v této kapitole byly čerpány z: KPMG. Průzkum incomingového golfového cestovního ruchu do České republiky [online] [cit ]. Dostupný z WWW: 32

37 přilákali i ti turisté, kteří ve svém okolí neznají nikoho, kdo by vyzkoušel golf v České republice. Bylo také zjištěno, ţe 77 % turistů vyjádřilo vysokou spokojenost s úrovní pobytu a 21 % bylo středně spokojeno, coţ je oproti roku 2007 nepatrné zlepšení. Průměrná známka pro vyuţitá zařízení je 1,75. Výsledky o profilu turisty nebyly nijak překvapivé a jsou srovnatelné s minulým rokem. Obrázek 10 Věkové rozložení návštěvníků v roce % 2% 6% 16% méně než % % 28% 71 - více neuvedeno [Zdroj: KPMG. Průzkum incomingového golfového cestovního ruchu do České republiky [online] [cit ]. Dostupný z WWW: Největší zastoupení tentokrát nemají hráči mezi lety, ale hráči mezi lety (28 %). Také přibylo golfistů mezi lety, tato skupina se zvětšila o přibliţně 3 %. Bohuţel se tentokrát nepodařilo shromáţdit data od všech hráčů a 24 % neuvedlo svůj věk. Průměrný věk se oproti předcházejícímu roku nijak nezměnil, je to 55 let. Z tohoto grafu vyplývá, ţe cílová skupina pro golfovou turistiku jsou hráči mezi 40 a 70 lety. Povolání Ani u této otázky se nepodařilo získat odpověď od všech respondentů, přibliţně jedna třetina své povolání neuvedla. Je ale pravděpodobné, ţe opět vedou profese bílé límečky. Vzhledem k uvedenému věku se předpokládá 10% zastoupení důchodců. Pohlaví Zde se také výsledky nijak rapidně nezměnily. Opět jsou dominující skupinou muţi, kteří tvoří 74 %. Ţen přijelo hrát golf do České republiky jen 19 %. Vzhledem k této informaci se předpokládá, ţe ani následující roky nepřijede více neţ 25 % ţen. 33

38 Důvod cesty Oproti minulému roku zde došlo ke změně. V roce 2007 přijelo primárně za golfem 70 % turistů. V roce 2008 uvedlo jako hlavní účel cesty golf celých 90 % dotázaných a pouze 5 % bralo golf jako doplňkovou aktivitu. Organizace cesty I zde došlo ke změně. V roce 2007 přijíţděla většina turistů individuálně, tento rok ale vyuţívali turisté sluţeb cestovních kanceláří a agentur mnohem více. 49 % golfistů uvedlo, ţe přijíţdí s cestovní kanceláří či agenturou a stejné procento lidí, taktéţ 49 %, přijíţdí individuálně. To můţe být zapříčiněno tím, ţe vzniklo několik nových cestovních kanceláří a agentur, které se specializují na golfovou turistiku a nabídka golfových zájezdů je tak mnohem větší a kvalitnější. Délka pobytu Nejvíce golfistů zůstává v České republice 3 5 dní (51 %). Lidí, jejichţ pobyt je delší neţ 5 dní, sice ubylo, ale stále je tato skupina velmi početná (37 %). Průměrná délka se sníţila z 5,16 na 4,45 dní, ovšem i tak to stále přesahuje průměrnou délku pobytu všech turistů přijíţdějících do České republiky. Počet navštívených hřišť Vzhledem k roku 2007 zde nastalo zlepšení. Předcházející rok nejvíce turistů navštívilo 3 hřiště (cca 35 %) a průměrný počet navštívených hřišť byl 2,63. Tento rok téměř polovina (49 %) hrála na více jak třech hřištích, čímţ se zvýšil i průměrný počet hřišť na 3,4. Potvrzuje se tedy fakt, ţe hráči mají zájem navštívit více golfových hřišť během svého pobytu v České republice. Téměř nikdo nenavštívil jen jedno golfové hřiště. 34

39 Obrázek 11 Jakým dopravním prostředkem přijeli turisté do ČR v roce % 0% 42% Letadlem Autem Autobusem Vlakem 33% [Zdroj: KPMG. Průzkum incomingového golfového cestovního ruchu do České republiky [online] [cit ]. Dostupný z WWW: Oproti roku 2007 klesla skupina turistů, kteří do České republiky přilétají (sníţení o 8 %). Naopak narostl počet lidí, kteří k nám přijíţdějí autem. To není moc překvapivé vzhledem k údajům v grafu o národnostech, kde bylo zjištěno, ţe 49 % turistů přijíţdí do České republiky ze sousedních zemí. Autobusem přijela čtvrtina golfistů a opět nikdo nepřicestoval vlakem. Obrázek 12 Zastoupení národností v roce % 4% 8% 19% 10% 4% Německo 18% Rakousko Dánsko, Skandinávie Spojené království a Irsko Benelux 12% Slovensko Francie, Itálie, Španělsko USA, Kanada 8% Švýcarko Rusko, Asie 6% 9% Ostatní [Zdroj: KPMG. Průzkum incomingového golfového cestovního ruchu do České republiky [online] [cit ]. Dostupný z WWW: V roce 2008 došlo poklesu turistů z Německa (pokles téměř o 15 %) a Rakouska (pokles o 12,4 %). Pokles byl zaznamenán i u Britů a Irů (pokles o 6 %). Naopak došlo k velkému nárůstu golfistů ze Slovenska. V roce 2007 nebyli ve statistikách vůbec zaznamenáni, tento rok ale tvoří nejpočetnější skupinu (19 %). Dále mají velké zastoupení opět návštěvníci z Beneluxu, Dánska a Skandinávie. Jako zcela nová skupina je zde Rusko a Asie, kteří společně tvoří 10 %. Zvětšující zájem Asiatů můţe být spojen s růstem průmyslových investic v České republice. 35

40 Obrázek 13 Výdaje na jednotlivé služby v roce % 6% 11% 44% GreenFee Ubytování Zapůjčení výbavy Proshop 21% [Zdroj: KPMG. Průzkum incomingového golfového cestovního ruchu do České republiky [online] [cit ]. Dostupný z WWW: Struktura výdajů se také změnila. Téměř polovina (44 %) výdajů byla vynaloţena za green fee, oproti předcházejícímu roku zde došlo k 20% růstu. Dalšími velkými poloţkami jsou výdaje za ubytování a stravování, kaţdá tvoří zhruba 20 %. Dále turisté dali 11 % svých finančních prostředků za zapůjčení výbavy a 6 % za pro shop. Další zdroje informací a dat Provedením jen dotazníkového šetření se bohuţel nezískají objektivní informace, a proto se od společnosti Tee Time, a.s. vyuţili data z jejich automatizovaného systému centrálního odbavení. Tato společnost získala data od 29 outdoorových hřišť, coţ je přibliţně 34 % veškerých venkovních hřišť. Tato společnost sice sbírá data po celý rok, avšak pro toto šetření byly pouţity jen data získaná od dubna do října, aby mohla být porovnána s údaji od společnosti KPMG. Berou se zde v úvahu dva druhy cizinců, identifikovaný a neidentifikovaný. U identifikovaného cizince existuje bliţší popis a o neidentifikovaném cizinci nebyly zjištěny ţádné informace, jednalo se tedy o anonymní odbavení. Tabulka 3 Počty identifikovaných a neidentifikovaných cizinců v jednotlivých měsících v roce 2008 Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Neidentifikováni Identifikováni Celkem [Zdroj: KPMG. Průzkum incomingového golfového cestovního ruchu do České republiky [online] [cit ]. Dostupný z WWW: 36