Analýza metod pro výpočet tepelných ztrát jednofázového vodiče

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Analýza metod pro výpočet tepelných ztrát jednofázového vodiče"

Transkript

1 Rok / Year: Svazek / Volume: Číslo / Number: Analýza metod pro výpočet tepelných ztrát jednofázového vodiče Analysis of methods for calculating the thermal losses of single phase wires Zbyněk Makki, Marcel Janda xmakki00@stud.feec.vutbr.cz, janda@feec.vutbr.cz Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně. Abstrakt: Práce popisuje využití výpočetních metod pro určení tepelných ztrát v přímočarém vodiči. Pro výpočetní metody byl zvolen program ANSYS. Získané výpočty programem ANSYS jsou porovnány s dříve využívanými numerickými výpočty a je stanovena odchylka, která narůstá se vzrůstající frekvencí střídavého proudů, vlivem povrchového jevu, procházejícího přímočarým vodičem. V grafickém znázornění jsou zobrazeny tepelné ztráty ve vodiči při průchodu stejnosměrného proudu a střídavého proudu o frekvenci 50 Hz. Abstract: This paper describes the use of computational methods for determining the thermal losses in straight wires. For the computational method the program ANSYS was chosen. The obtained results are compared with previously used numerical calculations and the offset is estimated, which increases with increasing frequency of AC. In the graphs the heat losses in the wires at a frequency of 50 Hz are shown.

2 Analýza metod pro výpočet tepelných ztrát jednofázového vodiče Zbyněk Makki 1, Marcel Janda 1 1 Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně {xmakki00}@stud.feec.vutbr.cz, {janda}@feec.vutbr.cz Abstrakt Práce popisuje využití výpočetních metod pro určení tepelných ztrát v přímočarém vodiči. Pro výpočetní metody byl zvolen program ANSYS. Získané výpočty programem ANSYS jsou porovnány s dříve využívanými numerickými výpočty a je stanovena odchylka, která narůstá se vzrůstající frekvencí střídavého proudů, vlivem povrchového jevu, procházejícího přímočarým vodičem. V grafickém znázornění jsou zobrazeny tepelné ztráty ve vodiči při průchodu stejnosměrného proudu a střídavého proudu o frekvenci 50 Hz. 1 Úvod V dnešní době je stále více využívána výpočetní technika k řešení složitých matematických úloh. Mezi tyto úlohy patří i výpočet úbytků napětí a rozložení proudové hustoty ve vodiči. Tyto výpočty jsou ovlivněny řadou faktorů a v této práci je poukázáno na to jaké nám přináší možnosti využití programu ANSYS pro řešení takovýchto úloh a jaké jsou odchylky výpočtu v případě použití numerických výpočtů oproti výpočtům pomocí programu ANSYS. Běžně používané metody pro výpočet úbytků napětí vychází z Ohmova zákona, který je všeobecně známý. Tato metoda je dostatečná pro výpočty v případě vodičů s konstantním průřezem. Jakmile je vodič různě profilovaný (v případě průchodu střídavého proudu), nebo se jeho průřez v každé jeho části mění (např. proudovodné dráhy jistících prvků) stává se běžně používaný výpočet značně komplikovaný a nepřesný. Pro takovéto úlohy je mnohem výhodnější použít k výpočtu například program ANSYS. Tepelné ztráty vznikají při průchodu elektrického proudu vodičem a souvisí s úbytkem napětí na vodiči, nebo na druhé mocnině odporu vodiče. Tyto ztráty mají za následek nadměrné namáhání vodiče i jeho izolace. V případě zjištění rozložení proudové hustoty ve vodiči je možné ji vypočíst pouze jako hloubku vniku a uplatňuje se pouze pro střídavé proudy, kde se projevuje povrchový jev. Velmi často se k těmto výpočtům používá program ANSYS, aby bylo možné určit místa, kde dochází ke koncentraci proudové hustoty v proudovodné dráze a tím odstranit nebo dostatečně dimenzovat místa proudovodné dráhy které mohou být nadměrně zatěžovány. Z praktického hlediska tepelné ztráty ovlivňují funkci eklektických strojů a přístrojů, které pracují při vyšších frekvencích než jmenovitých. Stejnosměrné úlohy Výpočty se rozdělují podle charakteru použitého proudu, jednodušší variantou je výpočet s působením stejnosměrného proudu, kde neuvažujeme vliv povrchového jevu. Výpočty pro úbytek napětí ve vodiči vychází z Ohmova zákona U R I (1) kde U [V] je úbytek napětí na vodiči, R [Ω] je odpor vodiče a I [A] je proud procházející vodičem který je zadaný a proto pro určení úbytku napětí ve vodiči musíme znát jeho odpor, který vypočteme jako l R k s () S Kde k [-] je koeficient charakterizující povrchový jev s (v případě výpočtů stejnosměrného proudu je k s =1), [Ωm] je rezistivita použitého materiálu proudovodné dráhy, l [m] je délka proudovodné dráhy a S [m ] je průřez proudovodné dráhy. Předchozí rovnici je možné modifikovat pro výpočty odporů vodičů, které nemají konstantní průřez na rovnici dl R ks (3) S Modifikované rovnice se uplatní pro všechny výpočty, kdy proudovodná dráha nemá konstantní průřez a v případě simulací programem ANSYS dochází ke změně velikosti elementu související se změnou průřezu plochy proudovodné dráhy. Pokud je znám úbytek napětí na vodiči a s tím procházející proud tímto vodičem můžeme vypočítat tepelné ztráty P [W] jako " P U I R I (4) V případě průchodu stejnosměrného proudu je proudová hustota v celém vodiči konstantní a rozložení proudové hustoty je v celém vodiči stejné. 3 Střídavé úlohy Výpočty vychází ze stejných rovnic jako v případě stejnosměrného proudu. Musíme, ale uvažovat vliv koeficientu charakterizujícího povrchový jev, který je v případě střídavého proudu >1 a má za následek nerovnoměrné rozložení proudové hustoty ve vodiči. Povrchový jev je popsán hloubkou vniku, který charakterizuje míru útlumu elektromagnetické vlny generované časově proměnným proudem procházejícím vodičem. l 41 1

3 Z globálního hlediska jsou důležité i ztráty v určitém časovém období, které jsou charakterizovány hospodárností návrhu průřezu vodiče. Z ekonomického hlediska se jedná o kontrolu návrhu průřezu vodiče, jenž charakterizuje poměr mezi investicí do většího průřezu vodiče a ztrát ve vodiči za celou dobu jeho životnosti. Pro tyto výpočty vycházíme z doby plných ztrát τ z, což je doba po kterou bychom dodávali maximální zkratový výkon, která je přepočítána z proměnlivého zatížení. Dobu plných ztrát je možné vypočíst z rovnice, kde R T 0 Ri t dt RI T I I max (5) ef (6) z str Následný výpočet průřezu potřebného pro stanovení hospodárného průřezu vychází z rovnice S ki (7) Kde [h] je sledované období, [-] je zatěžovatel [-], [A] jsou zatěžovací proudy a [-] je součinitel druhu vodiče. Pro příklad je součinitel druhu vodiče použitý v tomto článku pro výpočet holých přípojnic vyrobených z mědi roven. [5] 3.1 Povrchový jev (skin effect) Vzniká pouze při průchodu střídavého (časově proměnného) proudu vodičem. Při průchodu tohoto proudu dochází k vytlačování nosičů náboje směrem k povrchu vodiče, tzn. proudová hustota ve vodiči je různá a směrem k povrchu vodiče narůstá a to má za následek zvýšenou teplotu v blízkosti povrchu vodiče a s tím spojené například zvýšené opotřebení izolace vodiče. Ke zvýšení proudové hustoty při povrchu vodiče dochází tak že procházející proud vodičem kolem sebe vytváří siločáry magnetického (indukčního) toku, které mají směr podle pravidla pravé ruky. Podle Faradayova zákona dochází k indukci napětí, které má za následek vyvolání vířivých proudů a ty mají při povrchu vodiče stejný směr jako procházející proud a s tímto proudem se sčítají, zatímco v oblasti blíže ke středu vodiče mají vířivé proudy opačný směr jako procházející proud a s tímto proudem se odčítají. Celý tento děj je ilustrovaný na Obr. 1, kde H [A/m] je magnetický (indukční) tok, I [A] je proud procházející vodičem a Iw [A] jsou vířivé proudy vyvolané indukcí napětí ve vodiči. [1] z z Obrázek 1: Vznik povrchového jevu [1] Jedná se o šíření elektromagnetické vlny vodivým prostředím a tato vlna je velmi silně tlumena ve směru svého šíření v důsledku ztrát energie, které jsou způsobeny přeměnou na teplo. Ve vodivém prostředí účinky šíření elektromagnetické vlny protékají elektrické proudy a celý případ je možné vyjádřit matematicky, kdy je definována hustota proudu ( ) šířícího se vodivým prostředím s konduktivitou σ jako Jr, t Er, t (8) kde J [A/m] je proudová hustota ve vodiči, r [m] je poloměr vodiče, t [s] je čas a σ [S/m] je konduktivita (jinak řečeno měrná elektrická vodivost) je veličina popisující schopnost látky vést elektrický proud. Z rovnice 5 je patrné, že elektrické pole je úměrné proudové hustotě v prostředí, ve kterém se šíří. Pokud se jedná o harmonický proud, je i harmonické elektromagnetické pole a rovnici 8 je možné přepsat do tvaru pro komplexní amplitudy závislé pouze na souřadnicích, tedy J r E r (9) Konduktivita je převrácenou hodnotou rezistivita a je popsána rovnicí 1 (10) z předchozích dvou rovnic je patrné, že proudová hustota ve vodiči je úměrná vodivosti prostředí a intenzitě elektrického pole. 3. Hloubka vniku (skin depth) Je vlastnost, která úzce souvisí s povrchovým jevem a je to charakteristická hloubka, s kterou exponenciálně klesá proudová hustota s elektrickým a současně magnetickým polem směrem ke středu vodiče. Velikost hloubky vniku udává, v jaké vzdálenosti od povrchu vodiče poklesne amplituda všech tří veličin na 1/e-tinu jejich povrchových hodnot a počítá se podle vzorce (11) kde [m] je hloubka vniku, [Ωm] je rezistivita použitého materiálu proudovodné dráhy, [rad/s] je úhlová frekven- 41

4 ce procházejícího proudu a [H/m] je magnetická permeabilita. Magnetickou permeabilitu [H/m] vypočteme jako 0 (1) kde [H/m] je permeabilita vakua ( ) a [H/m] je permeabilita materiálu (pro většinu používaných r vodivých materiálu je ). A úhlovou frekvenci [rad/s] vypočteme jako f (13) kde [-] je Rudolfovo číslo (3,14) a f [Hz] je frekvence časově proměnného proudu procházejícího vodičem. Při frekvencích nad 50 khz dochází ke zmenšení hloubky vniku na takovou úroveň, že nosiče náboje střídavého proudu ve vodiči jsou všechny obsaženy pouze v úzké vrstvě na v blízkosti povrchu vodiče a ve vnitřní části vodiče se již žádné nosiče náboje nenacházejí. V takovémto případě je vhodné z konstrukčního a ekonomického hlediska použití dutých vodičů. 4 Simulace v programu Ansys Simulovanou geometrii je možné vytvořit v prostředí programu ANSYS, ale v případě složitějších geometrií je vhodnější ji vytvořit v některém 3D grafickém programu a pomocí výměnných SAT formátu tuto geometrii importovat do prostředí programu ANSYS (SAT formát je běžně využívaný jako výměnný formát, protože přenáší 3D modely). V případě elektromagnetických trojrozměrných úloh (při průchodu střídavého proudu) v prostředí programu ANSYS je nezbytné vytvořit dostatečně velké vzduchové okolí kolem simulované proudovodné dráhy, aby se v tomto prostředí mohli uzavírat magnetické siločáry. 4.1 Postup simulace Simulace v prostředí programu ANSYS je možné rozdělit do několika dílčích částí, které jsou charakteristické pro každou část simulace Preferences Filtrování použitých analýz. Pro usnadnění dalších nastavení simulace a okrajových podmínek je vhodné na začátku simulace pěvně vymezit oblast pro kterou bude výpočet nastaven. Tato volba vyfiltruje například vhodné elementy pro daný typ analýzy Solution Volba vhodné analýzy, nastavení okrajových podmínek (elektrický potenciál napětí, proud procházející simulovaným vodičem a v případě střídavého proudu i magnetický potenciál) a samotné řešení simulované úlohy General Postproc Grafické i matematické zobrazení výsledků simulované úlohy. 4. Volba vhodného elementu Volba vhodného elementu je jednou z nejdůležitějších částí celé simulace. Tato volba například určuje přesnost výpočtu, která je ovlivněna členitostí elementu, vhodnost elementu pro daný typ úlohy, nebo očekávané výsledky dané simulace (výstupní veličiny, kde očekáváme například jako výstup proud, napětí, nebo rozložení magnetického pole) Stejnosměrný proud Pro tento případ je vhodné volit element SOLID69 Obrázek : element SOLID69 [] Tento element je vhodný pro trojrozměrné teplotní a elektrické simulace. Prvek má osm uzlů s dvěma stupni volnosti, teploty a napětí v každém uzlu. V elementu je také zahrnuto Jouleovo teplo vyjádřené tokem proudu, které charakterizuje v použité geometrii tepelné ztráty. 4.. Střídavý proud Pro tento případ je vhodné volit element SOLID Preprocessor Volba vhodného elementu, teplotních jednotek, použitého materiálu (jeho rezistivity a permeability), modelování geometrie (vzduchového okolí), změna měřítka modelu (ANSYS považuje každou importovanou geometrii v metrech i když byla původně konstruována v milimetrech), vytvoření sítě prvků z vybraných elementů a jejich materiálových vlastností. Obrázek 3: element SOLID97 [] 41 3

5 Tento element je vhodný pro řešení trojrozměrných magnetických polí. Prvek má osm uzlů s pěti stupni volnosti, magnetického potenciálu (AX, AY, AZ), časově proměnného elektrického potenciálu a elektrického proudu v každém uzlu. V elementu je také zahrnuto Jouleovo teplo vyjádřené tokem proudu, které charakterizuje v použité geometrii tepelné ztráty. 4.3 Volba velikosti elementu Chyby výpočtu v případě použití programu ANSYS se odvíjí od použité velikosti sítě prvků. Platí, že v případě chybně zvolené velikosti elementu (příliš velké) dochází k nepřesným výsledkům. Do určité míry má zmenšování velikosti elementu za následek zpřesnění výsledku, ale s tím zároveň narůstají časové i hardwarové nároky výpočtu. 5 Numerické výpočty Tato výpočetní metoda je v případě výpočtu stejnosměrného proudu ovlivněna přesností výpočtu a v případě výpočtů střídavého proudu i chybným odčítáním z grafů pro určení činitele charakteristického pro povrchový jev (skinefekt). 5. Střídavý proud Výpočty vychází ze stejných rovnic jako v případě stejnosměrného proudu. Musíme, ale uvažovat vliv jiného činitele. Pro střídavý proud je k s >1. V souladu s teorií a výsledky pokusů závisí tento činitel na výrazu S f (11) Na obr. 4 je naznačen graf průběhu. Tento graf byl v použité literatuře experimentálně ověřen. Poměr t/d je roven hodnotě 0,5 jak je patrné z obr. 4, protože se jedná o plný vodič a aby bylo možné odečíst činitel =1,4 byla hodnota výrazu, na němž závislí volena tak aby vycházela přibližně 000. Přesné hodnoty volené pro střídavý proud o frekvenci 50Hz a 400Hz jsou zobrazeny v tab.. Výpočty jsou stejně jako v případě výpočtů stejnosměrného proudu charakterizované dvěma typy geometrií, kdy typ geometrie 1 charakterizuje výpočty pro střídavý proud o frekvenci 50 Hz a typ geometrie charakterizuje výpočty pro střídavý proud o frekvenci 400 Hz. 5.1 Stejnosměrný proud Při výpočtu pro stejnosměrný proud byl použit činitel k s =1. Pro porovnání vypočítaných hodnot s hodnotami střídavého proudu bylo nutné vytvořit dvě geometrie, aby byl činitel k s 1,4. Tyto dvě geometrie byly zvoleny hlavně pro střídavé výpočty a to konkrétně pro proudy o frekvenci 50 Hz a 400 Hz. Parametry geometrií a vypočtené hodnoty jsou zahrnuty v tab. 1 a tab.. Předpokládáme, že simulovaný vodič je měděný s rezistivitou 1, Ωm. Tabulka 1: Zvolené a vypočtené veličiny Stejnosměrný proud k s [-] 1 1 d [mm] 4,5 15 r [mm] 1,5 7,5 S [mm ] 1417, ,65 f [Hz] 0, ,00001 ρ [Ω.m] 1,77E-08 1,77E-08 l [m] 1 1 I [A] U [mv] 1, ,1 R [µω] 1, ,1 P [W] 1, ,1 Obrázek 4: Grafické závislosti činitele k s na výrazu [3] 41 4

6 Tabulka : Zvolené a vypočtené veličiny Střídavý proud k s [-] 1,4 1,4 d [mm] 4,5 15 r [mm] 1,5 7,5 S [mm ] 1417, ,65 f [Hz] ρ [Ω.m] 1,77E-08 1,77E-08 l [m] 1 1 I [A] U [mv] 17, ,97 R [µω] 17, ,97 P [W] 17, ,97 6 Výpočty pomocí programu Ansys Tato výpočetní metoda je ovlivněna převážně velikostí sítě prvků na což je poukázáno v níže uvedených výpočtech. Geometrické parametry simulovaných vodičů jsou stejné jako v případě numerických výpočtů, aby bylo možné získané výsledky vzájemně porovnat a určit odchylku jednotlivých výpočetních metod. 6.1 Stejnosměrný proud Protože jsou pro stejnosměrný výpočet velikosti geometrií i jednotlivých použitých veličin zahrnuty v tab. 1 a tab., budou v následujících tabulkách obsaženy pouze výsledky simulací tepelných ztrát P [W] pro výpočty pomocí programu ANSYS. Tyto výpočty se nadále rozliší i podle velikosti elementu použité sítě prvků. Ukázka velikosti elementů typu geometrie 1 při pohledu z čelní strany jsou na obr. 5 a obr. 6. Obrázek 6: Velikost elementu B V tab. 3 jsou zahrnuty dva typy výsledků, které se liší podle velikosti použitého elementu. Jak již bylo řečeno, menší velikostí elementu respektive jemnější sítí prvků je možné dosáhnout přesnějšího výpočtu. V případě tab. 3 je Velikost elementu A větší než velikost elementu B, proto jsou výsledky získané výpočtem s velikostí elementu B přesnější v porovnání s výsledky získanými numerickým výpočtem, jak je shrnuto v tab. 4 a tab. 5. Typ geometrie Tabulka 3: Zvolené a vypočtené veličiny Stejnosměrný proud 1 Velikost elementu A P [W] 1,58 107,034 Velikost elementu B P [W] 1, ,315 Výsledek úbytku napětí na geometrii typu 1 je znázorněn na obr. 7. Obrázek 5: Velikost elementu A Obrázek 7: Úbytek napětí U [V] 41 5

7 Rozložení proudu v simulovaném vodiči geometrie typu 1 je znázorněno na obr. 8 a s tím spojené Jouleovo teplo, které je znázorněno na obr. 9. Tabulka 3: Zvolené a vypočtené veličiny Střídavý proud Velikost elementu A P [W] 18,09 181,79 Velikost elementu B P [W] 17,3 148,865 Obrázek 8: Rozložení proudu, stejnosměrný proud Stejně jako v případě srovnání získaných výsledků u stejnosměrného proudu jsou i u výpočtů střídavého proudu porovnávány výsledky dvou geometrií. Opět jsou přesnější výsledky u jemnější sítě prvků. Všechny tyto výsledky jsou zahrnuty v tab. 3. Jak je z této tabulky patrné typ geometrie který charakterizuje procházející střídavý proud o frekvenci 400 Hz je už značně ovlivněn volbou velikosti elementu sítě prvků, kde nevhodnou volbou dochází k chybě ve výpočtu teplotních ztrát přibližně 47 W. Obrázek 9: Jouleovo teplo, stejnosměrný proud Minimální hodnota Jouleova tepla J ve vodiči je 8793,46 J /m3 a maximální hodnota je 8840,8 J /m3. Rozdíl je zanedbatelný a je spíš charakterizován nedostatečnou geometrií sítě prvků. 6. Střídavý proud Obrázek 10:Jouleovo teplo, střídavý proud o f=50 Hz Minimální hodnota Jouleova tepla ve vodiči je 6018,65 J /m3 a maximální hodnota je 5734,4 J /m3. Rozdíl mezi minimální a maximální hodnotou je způsoben povrchovým jevem, kde jak již bylo řečeno, dochází k vytlačování nosičů náboje elektrického proudu směrem k povrchu vodiče. Pro výraznější zobrazení rozložení Jouleova tepla je na obr. 11 zobrazena čelní strana vodiče z obr. 10 U těchto výpočtů opět dochází k ovlivnění výsledků povrchovým jevem, a protože byly výpočty provedeny pomocí programu ANSYS je výsledné rozložení Jouleova tepla procházejícího proudu o frekvenci 50 Hz zobrazeno na obr

8 7 Výsledky V této části jsou porovnány výsledky jednotlivých výpočtů jak numerických výpočtů, tak výpočtů pomocí programu AN- SYS. Všechny toto hodnoty jsou obsaženy v tab. 4. pro výpočet stejnosměrného proudu a v tab. 5 pro výpočet střídavého proudu. Jako referenční hodnota pro porovnávání přesností výpočtů byly uvažovány veličiny získané numerickou metodou. Tabulka 4: Porovnání rozdílu výpočetních metod v případě stejnosměrného proudu Stejnosměrný proud Obrázek 11: Jouleovo teplo, střídavý proud o f=50 Hz, čelní strana vodiče geometrie typu 1 Výsledné tepelné ztráty jsou graficky vyjádřeny jako Jouleovo teplo, protože se jedná o Steady-State úlohu, tj. rovnovážnou, neboli stacionární úlohu je možné využít pro znázornění tepelných ztrát Jouleovo teplo, kde jako časovou konstantu uvažujeme jednu sekundu. Jouleovo teplo ve vodiči vzniká průchodem elektrického proudu za určitý čas, kterému je kladen odpor charakterizovaný velikostí a rezistivitou vodiče. Numerický výpočet P [W] 1, ,1 Výpočet pomocí programu ANSYS Velikost elementu A P [W] 1,58 107,034 Velikost elementu B P [W] 1, ,315 Procentuální odchylka od referenční hodnoty Velikost elementu A ξ [%] 0,793 6,808 Velikost elementu B ξ [%] 0,088 1,101 Tabulka 5: Porovnání rozdílu výpočetních metod v případě střídavého proudu Střídavý proud Obrázek 1: Jouleovo teplo, střídavý proud o f=400 Hz, čelní strana vodiče geometrie typu Z obr. 1 je patrné rozložení tepelných ztrát ve formě Jouleova tepla, kdy vyšší frekvence procházejícího proudu ovlivňuje vliv povrchového jevu (skinefektu). Numerický výpočet P [W] 17, ,97 Výpočet pomocí programu ANSYS Velikost elementu A P [W] 18,09 181,79 Velikost elementu B P [W] 17,3 148,865 Procentuální odchylka od referenční hodnoty Velikost elementu A ξ [%] 3,519 9,11 Velikost elementu B ξ [%] -1,40 6,107 Symbol ξ charakterizuje procentuální odchylku tepelných ztrát P od referenční hodnoty získané numerickým výpočtem. 41 7

9 8 Závěr Literatura Cílem tohoto článku bylo poukázat na možnost využití programu ANSYS pro řešení elektrotechnických úloh. Byly vytvořeny dvě jednoduché geometrie vodiče pro porovnání numerických výpočtů a výpočtů pomocí programu ANSYS. Typ geometrie 1 charakterizuje úlohy pro procházející proud o frekvenci 50 Hz a typ geometrie charakterizuje úlohy při procházejícím proudu o frekvenci 400 Hz. Střídavý proud o frekvenci 400 Hz se v praxi běžně nevyskytuje, ale byl do této práce zahrnut, aby bylo poukázáno na to, že s vzrůstající frekvencí proudu roste i odchylka od referenčních hodnot tepelných ztrát získaných numerickými výpočty. Jak je patrné z tab. 4 a tab. 5 přesnější výsledky byly získány při simulacích, kde byla vytvořena jemnější síť prvků. V případě stejnosměrného proudu se odchylka od referenční hodnoty pohybovala v setinách až desetinách procentuální odchylky od referenční hodnoty. S narůstající frekvencí procházejícího střídavého proudu narůstala i odchylka od referenční hodnoty. V této úloze se pohybovala odchylka při procházejícím proudu o frekvenci 50 Hz a jemnější síti prvků okolo hodnoty 1,5%. Tuto hodnotu můžeme považovat za dostatečně přesnou, zvlášť když je numerický výpočet zatížen chybou odčítání činitele k s z obr. 4, který charakterizuje vliv povrchového jevu. Největší procentuální odchylka od referenční hodnoty je způsobena při průchodu střídavého proudu o frekvenci 400 Hz v simulacích s nevhodně zvolenou velikostí elementu, kde se odchylka pohybuje v desítkách procent. V tomto případě je již patrné jaké chyby je možné se dopustit v případě nevhodně volené sítě prvků. Z praktického hlediska nárůst tepelných ztrát u elektrických strojů a přístrojů má za následek zvýšené namáhání zařízení, případně jeho izolace a okolí, v kterém je zařízení umístěno. S narůstající frekvencí roste i vliv povrchového jevu a s tím narůstá i koncentrace tepelných ztrát na povrchu vodiče což má za následek další zvýšené namáhání. V dnešní době většina zařízení využívá střídavý proud o frekvenci 50 Hz, ale v průmyslu je možné najít zařízení pracující na vyšších frekvencích než jmenovitých a proto bychom neměli vliv povrchového jevu zanedbávat. [1] Skin efekt. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, , last modified on [cit ]. Dostupné z WWW: < [] Ansys-manual [disk]. [cit ] [3] GROSS, Boleslav, et al. Laboratorní a numerická cvičení z elektrických přístrojů. Brno: Rektorát Vysokého učení technického v Brně, Měření přídavných ztrát přímočarého plného a trubkového vodiče kruhového průřezu, s [4] Numerické simulace [online]. 007 [cit ]. Metoda Konečných Prvků (Finite Element Method). Dostupné z WWW: < FEM/?q=node/3>. [5] NOVÁK, Miroslav. Vodiče a kabely. 3. Přednáška ESY [online]. 007, [cit ]. Dostupný z WWW: < [6] ELERT, Glenn. The Physics Hypertextbook [online] [cit ]. Electric Resistance. Dostupné z WWW: < [7] WEISSTEIN, Eric. [online] [cit ]. Electromagnetism. Dostupné z WWW: < Poděkování Tento příspěvek vznikl za podpory Centra výzkumu a využití obnovitelných zdrojů energie CZ.1.05/.1.00/ a výzkumného plánu MSM Zdroje, akumulace a optimalizace využití energie v podmínkách trvale udržitelného rozvoje. 41 8

Návrh induktoru a vysokofrekven ního transformátoru

Návrh induktoru a vysokofrekven ního transformátoru 1 Návrh induktoru a vysokofrekven ního transformátoru Induktory energii ukládají, zatímco transformátory energii p em ují. To je základní rozdíl. Magnetická jádra induktor a vysokofrekven ních transformátor

Více

1.7. Mechanické kmitání

1.7. Mechanické kmitání 1.7. Mechanické kmitání. 1. Umět vysvětlit princip netlumeného kmitavého pohybu.. Umět srovnat periodický kmitavý pohyb s periodickým pohybem po kružnici. 3. Znát charakteristické veličiny periodického

Více

Analýza oběžného kola

Analýza oběžného kola Vysoká škola báňská Technická univerzita 2011/2012 Analýza oběžného kola Radomír Bělík, Pavel Maršálek, Gȕnther Theisz Obsah 1. Zadání... 3 2. Experimentální měření... 4 2.1. Popis měřené struktury...

Více

1.11 Vliv intenzity záření na výkon fotovoltaických článků

1.11 Vliv intenzity záření na výkon fotovoltaických článků 1.11 Vliv intenzity záření na výkon fotovoltaických článků Cíle kapitoly: Cílem laboratorní úlohy je změřit výkonové a V-A charakteristiky fotovoltaického článku při změně intenzity světelného záření.

Více

Měření základních vlastností OZ

Měření základních vlastností OZ Měření základních vlastností OZ. Zadání: A. Na operačním zesilovači typu MAA 74 a MAC 55 změřte: a) Vstupní zbytkové napětí U D0 b) Amplitudovou frekvenční charakteristiku napěťového přenosu OZ v invertujícím

Více

I. Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb

I. Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb I. Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb 1 VŠEOBECNĚ ČSN EN 1991-1-1 poskytuje pokyny pro stanovení objemové tíhy stavebních a skladovaných materiálů nebo výrobků, pro vlastní

Více

http://www.coptkm.cz/ Měření výkonu zesilovače

http://www.coptkm.cz/ Měření výkonu zesilovače http://www.coptkm.cz/ Měření výkonu zesilovače Měření výkonu zesilovače se neobejde bez zobrazování a kontroly výstupního průběhu osciloskopem. Při měření výkonu zesilovače místo reprodukční soustavy zapojíme

Více

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav techniky a automobilové techniky

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav techniky a automobilové techniky Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav techniky a automobilové techniky Měření fyzikálních veličin Bakalářská práce Vedoucí práce: Vypracoval: doc. Ing. Josef Filípek,

Více

VYUŽITÍ ENERGIE VĚTRU

VYUŽITÍ ENERGIE VĚTRU INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 VYUŽITÍ ENERGIE VĚTRU ING. JAROSLAV

Více

TESTOVÁNÍ SOFTWARU PAM STAMP MODELOVÝMI ZKOUŠKAMI

TESTOVÁNÍ SOFTWARU PAM STAMP MODELOVÝMI ZKOUŠKAMI TESTOVÁNÍ SOFTWARU PAM STAMP MODELOVÝMI ZKOUŠKAMI Petr Kábrt Jan Šanovec ČVUT FS Praha, Ústav strojírenské technologie Abstrakt Numerická simulace procesu lisování nachází stále větší uplatnění jako činný

Více

Fyzikální praktikum...

Fyzikální praktikum... Kabinet výuky obecné fyziky, UK MFF Fyzikální praktikum... Úloha č.... Název úlohy:... Jméno:...Datum měření:... Datum odevzdání:... Připomínky opravujícího: Možný počet bodů Udělený počet bodů Práce při

Více

ZEMNÍ ODPOR ZEMNIČE REZISTIVITA PŮDY

ZEMNÍ ODPOR ZEMNIČE REZISTIVITA PŮDY Katedra elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB TU Ostrava ZEMNÍ ODPOR ZEMNIČE REZISTIVITA PŮDY Návody do měření Září 2009 Ing. Tomáš Mlčák, Ph.D. Měření zemního odporu zemniče Úkol

Více

DYNAMICKÉ VÝPOČTY PROGRAMEM ESA PT

DYNAMICKÉ VÝPOČTY PROGRAMEM ESA PT DYNAMICKÉ VÝPOČTY PROGRAMEM ESA PT Doc. Ing. Daniel Makovička, DrSc.*, Ing. Daniel Makovička** *ČVUT v Praze, Kloknerův ústav, Praha 6, **Statika a dynamika konstrukcí, Kutná Hora 1 ÚVOD Obecně se dynamickým

Více

7. Stropní chlazení, Sálavé panely a pasy - 1. část

7. Stropní chlazení, Sálavé panely a pasy - 1. část Základy sálavého vytápění (2162063) 7. Stropní chlazení, Sálavé panely a pasy - 1. část 30. 3. 2016 Ing. Jindřich Boháč Obsah přednášek ZSV 1. Obecný úvod o sdílení tepla 2. Tepelná pohoda 3. Velkoplošné

Více

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 14. 11. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_12_FY_B

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 14. 11. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_12_FY_B Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 14. 11. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_12_FY_B Ročník: I. Fyzika Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh:

Více

Analýza větrné elektrárny s vertikální osou otáčení

Analýza větrné elektrárny s vertikální osou otáčení Rok / Year: Svazek / Volume: Číslo / Number: 2010 12 6 Analýza větrné elektrárny s vertikální osou otáčení Analysis of wind turbine with vertical axis Stanislav Mišák, Petr Kačor, Regina Holčáková, Lukáš

Více

Antény. Zpracoval: Ing. Jiří. Sehnal. 1.Napájecí vedení 2.Charakteristické vlastnosti antén a základní druhy antén

Antény. Zpracoval: Ing. Jiří. Sehnal. 1.Napájecí vedení 2.Charakteristické vlastnosti antén a základní druhy antén ANTÉNY Sehnal Zpracoval: Ing. Jiří Antény 1.Napájecí vedení 2.Charakteristické vlastnosti antén a základní druhy antén Pod pojmem anténa rozumíme obecně prvek, který zprostředkuje přechod elektromagnetické

Více

Vyvažování tuhého rotoru v jedné rovině přístrojem Adash 4900 - Vibrio

Vyvažování tuhého rotoru v jedné rovině přístrojem Adash 4900 - Vibrio Aplikační list Vyvažování tuhého rotoru v jedné rovině přístrojem Adash 4900 - Vibrio Ref: 15032007 KM Obsah Vyvažování v jedné rovině bez měření fáze signálu...3 Nevýhody vyvažování jednoduchými přístroji...3

Více

MS měření teploty 1. METODY MĚŘENÍ TEPLOTY: Nepřímá Přímá - Termoelektrické snímače - Odporové kovové snímače - Odporové polovodičové

MS měření teploty 1. METODY MĚŘENÍ TEPLOTY: Nepřímá Přímá - Termoelektrické snímače - Odporové kovové snímače - Odporové polovodičové 1. METODY MĚŘENÍ TEPLOTY: Nepřímá Přímá - Termoelektrické snímače - Odporové kovové snímače - Odporové polovodičové 1.1. Nepřímá metoda měření teploty Pro nepřímé měření oteplení z přírůstků elektrických

Více

Měření impedancí v silnoproudých instalacích

Měření impedancí v silnoproudých instalacích Měření impedancí v silnoproudých instalacích 1. Úvod Ing. Lubomír Harwot, CSc. Článek popisuje vybrané typy moderních měřicích přístrojů, které jsou používány k měřením impedancí v silnoproudých zařízeních.

Více

podíl permeability daného materiálu a permeability vakua (4π10-7 )

podíl permeability daného materiálu a permeability vakua (4π10-7 ) ELEKTROTECHNICKÉ MATERIÁLY 1) Uveďte charakteristické parametry magnetických látek Existence magnetického momentu: základním předpoklad, aby látky měly magnetické vlastnosti tvořen součtem orbitálního

Více

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Anemometrické metody Učební text Ing. Bc. Michal Malík Ing. Bc. Jiří Primas Liberec 2011 Materiál vznikl v rámci

Více

Tel/fax: +420 545 222 581 IČO:269 64 970

Tel/fax: +420 545 222 581 IČO:269 64 970 PRÁŠKOVÁ NITRIDACE Pokud se chcete krátce a účinně poučit, přečtěte si stránku 6. 1. Teorie nitridace Nitridování je sycení povrchu součásti dusíkem v plynné, nebo kapalném prostředí. Výsledkem je tenká

Více

ZATÍŽENÍ SNĚHEM A VĚTREM

ZATÍŽENÍ SNĚHEM A VĚTREM II. ročník celostátní konference SPOLEHLIVOST KONSTRUKCÍ Téma: Cesta k pravděpodobnostnímu posudku bezpečnosti, provozuschopnosti a trvanlivosti konstrukcí 21.3.2001 Dům techniky Ostrava ISBN 80-02-01410-3

Více

ASYNCHRONNÍ STROJ. Trojfázové asynchronní stroje. n s = 60.f. Ing. M. Bešta

ASYNCHRONNÍ STROJ. Trojfázové asynchronní stroje. n s = 60.f. Ing. M. Bešta Trojfázové asynchronní stroje Trojfázové asynchronní stroje někdy nazývané indukční se většinou provozují v motorickém režimu tzn. jako asynchronní motory (zkratka ASM). Jsou to konstrukčně nejjednodušší

Více

c sin Příklad 2 : v trojúhelníku ABC platí : a = 11,6 dm, c = 9 dm, α = 65 0 30. Vypočtěte stranu b a zbývající úhly.

c sin Příklad 2 : v trojúhelníku ABC platí : a = 11,6 dm, c = 9 dm, α = 65 0 30. Vypočtěte stranu b a zbývající úhly. 9. Úvod do středoškolského studia - rozšiřující učivo 9.. Další znalosti o trojúhelníku 9... Sinova věta a = sin b = sin c sin Příklad : V trojúhelníku BC platí : c = 0 cm, α = 45 0, β = 05 0. Vypočtěte

Více

doc. Dr. Ing. Elias TOMEH e-mail: elias.tomeh@tul.cz

doc. Dr. Ing. Elias TOMEH e-mail: elias.tomeh@tul.cz doc. Dr. Ing. Elias TOMEH e-mail: elias.tomeh@tul.cz Elias Tomeh / Snímek 1 Nevyváženost rotorů rotačních strojů je důsledkem změny polohy (posunutí, naklonění) hlavních os setrvačnosti rotorů vzhledem

Více

Model dvanáctipulzního usměrňovače

Model dvanáctipulzního usměrňovače Ladislav Mlynařík 1 Model dvanáctipulzního usměrňovače Klíčová slova: primární proud trakčního usměrňovače, vyšší harmonická, usměrňovač, dvanáctipulzní zapojení usměrňovače, model transformátoru 1 Úvod

Více

Spoje se styčníkovými deskami s prolisovanými trny

Spoje se styčníkovými deskami s prolisovanými trny cvičení Dřevěné konstrukce Spoje se styčníkovými deskami s prolisovanými trny Úvodní poznámky Styčníkové desky s prolisovanými trny se používají pro spojování dřevěných prvků stejné tloušťky v jedné rovině,

Více

A. PODÍL JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ DOPRAVY NA DĚLBĚ PŘEPRAVNÍ PRÁCE A VLIV DÉLKY VYKONANÉ CESTY NA POUŽITÍ DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU

A. PODÍL JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ DOPRAVY NA DĚLBĚ PŘEPRAVNÍ PRÁCE A VLIV DÉLKY VYKONANÉ CESTY NA POUŽITÍ DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU A. PODÍL JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ DOPRAVY NA DĚLBĚ PŘEPRAVNÍ PRÁCE A VLIV DÉLKY VYKONANÉ CESTY NA POUŽITÍ DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU Ing. Jiří Čarský, Ph.D. (Duben 2007) Komplexní přehled o podílu jednotlivých druhů

Více

PARAMETRICKÁ STUDIE PRŮBĚHU RYCHLOSTI PROUDĚNÍ V PULTOVÉ DVOUPLÁŠŤOVÉ PROVĚTRÁVANÉ STŘEŠE NA VSTUPNÍ RYCHLOSTI

PARAMETRICKÁ STUDIE PRŮBĚHU RYCHLOSTI PROUDĚNÍ V PULTOVÉ DVOUPLÁŠŤOVÉ PROVĚTRÁVANÉ STŘEŠE NA VSTUPNÍ RYCHLOSTI PARAMETRICKÁ STUDIE PRŮBĚHU RYCHLOSTI PROUDĚNÍ V PULTOVÉ DVOUPLÁŠŤOVÉ PROVĚTRÁVANÉ STŘEŠE NA VSTUPNÍ RYCHLOSTI TOMÁŠ BARTOŠ, JAN PĚNČÍK Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Veveří 331/95, 602

Více

Základy sálavého vytápění (2162063) 6. Stropní vytápění. 30. 3. 2016 Ing. Jindřich Boháč

Základy sálavého vytápění (2162063) 6. Stropní vytápění. 30. 3. 2016 Ing. Jindřich Boháč Základy sálavého vytápění (2162063) 6. Stropní vytápění 30. 3. 2016 Ing. Jindřich Boháč Obsah přednášek ZSV 1. Obecný úvod o sdílení tepla 2. Tepelná pohoda 3. Velkoplošné vodní sálavé vytápění 3.1 Zabudované

Více

ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ MEII - 3.1 MĚŘENÍ ZÁKLADNÍCH EL. VELIČIN

ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ MEII - 3.1 MĚŘENÍ ZÁKLADNÍCH EL. VELIČIN Projekt: ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ Téma: MEII - 3.1 MĚŘENÍ ZÁKLADNÍCH EL. VELIČIN Obor: Mechanik Elektronik Ročník: 2. Zpracoval(a): Jiří Kolář Střední průmyslová škola Uherský Brod, 2010 Projekt

Více

Prostorové regulátory s tříbodovým výstupem a jejich aplikace

Prostorové regulátory s tříbodovým výstupem a jejich aplikace Aplikační list C 206 Prostorové regulátory s tříbodovým výstupem a jejich aplikace Cenově příznivé, komfortní řešení regulace vybíjení akumulace Akumulace dovoluje provozovat zdroj tepla s maximální účinností

Více

PROUDĚNÍ V SEPARÁTORU S CYLINDRICKOU GEOMETRIÍ

PROUDĚNÍ V SEPARÁTORU S CYLINDRICKOU GEOMETRIÍ PROUDĚNÍ V SEPARÁTORU S CYLINDRICKOU GEOMETRIÍ Autoři: Ing. Zdeněk CHÁRA, CSc., Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i., e-mail: chara@ih.cas.cz Ing. Bohuš KYSELA, Ph.D., Ústav pro hydrodynamiku AV ČR,

Více

AUTOREFERÁT. dizertační práce

AUTOREFERÁT. dizertační práce AUTOREFERÁT dizertační práce PLZEŇ, 2011 Ing. Antonín Předota Ing. Antonín Předota Modelování rázových jevů ve vinutí transformátoru obor Elektrotechnika Autoreferát dizertační práce k získání akademického

Více

Komutace a) komutace diod b) komutace tyristor Druhy polovodi ových m Usm ova dav

Komutace a) komutace diod b) komutace tyristor Druhy polovodi ových m Usm ova dav V- Usměrňovače 1/1 Komutace - je děj, při němž polovodičová součástka (dioda, tyristor) přechází z propustného do závěrného stavu a dochází k tzv. zotavení závěrných vlastností součástky, a) komutace diod

Více

METODIKA PRO NÁVRH TEPELNÉHO ČERPADLA SYSTÉMU VZDUCH-VODA

METODIKA PRO NÁVRH TEPELNÉHO ČERPADLA SYSTÉMU VZDUCH-VODA METODIKA PRO NÁVRH TEPELNÉHO ČERPADLA SYSTÉMU VZDUCH-VODA Získávání tepla ze vzduchu Tepelná čerpadla odebírající teplo ze vzduchu jsou označovaná jako vzduch-voda" případně vzduch-vzduch". Teplo obsažené

Více

1. POLOVODIČOVÁ DIODA 1N4148 JAKO USMĚRŇOVAČ

1. POLOVODIČOVÁ DIODA 1N4148 JAKO USMĚRŇOVAČ 1. POLOVODIČOVÁ DIODA JAKO SMĚRŇOVAČ Zadání laboratorní úlohy a) Zaznamenejte datum a čas měření, atmosférické podmínky, při nichž dané měření probíhá (teplota, tlak, vlhkost). b) Proednictvím digitálního

Více

Transformátory ELEKTRONIKA - VOŠ. Ing. Petr BANNERT VOŠ a SPŠ Varnsdorf

Transformátory ELEKTRONIKA - VOŠ. Ing. Petr BANNERT VOŠ a SPŠ Varnsdorf Transformátory ELEKTRONIKA - VOŠ Ing. Petr BANNERT VOŠ a SPŠ Varnsdorf Transformátory EI plechy Toroidní jádro Hrníčkové jádro Porovnání EI a toroidních transformátorů Schématické značky Rozdělení transformátorů

Více

Zefektivnění zadávání znaků na mobilním telefonu bez T9

Zefektivnění zadávání znaků na mobilním telefonu bez T9 Rok / Year: Svazek / Volume: Číslo / Number: 2011 13 2 Zefektivnění zadávání znaků na mobilním telefonu bez T9 More effective letter typing on mobile phone without using T9 Jan Beneš xbenes32@stud.feec.vutbr.cz

Více

Měření hustoty kapaliny z periody kmitů zkumavky

Měření hustoty kapaliny z periody kmitů zkumavky Měření hustoty kapaliny z periody kmitů zkumavky Online: http://www.sclpx.eu/lab1r.php?exp=14 Po několika neúspěšných pokusech se zkumavkou, na jejíž dno jsme umístili do vaty nejprve kovovou kuličku a

Více

Rychnov nad Kněžnou. Trutnov VÝVOJ BYTOVÉ VÝSTAVBY V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI V LETECH 1998 AŽ 2007 29

Rychnov nad Kněžnou. Trutnov VÝVOJ BYTOVÉ VÝSTAVBY V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI V LETECH 1998 AŽ 2007 29 3. Bytová výstavba v okresech Královéhradeckého kraje podle fází (bez promítnutí územních změn) Ekonomická transformace zasáhla bytovou výstavbu velmi negativně, v 1. polovině 90. let nastal rapidní pokles

Více

STATICKÁ ÚNOSNOST 3D MODELU SVĚRNÉHO SPOJE

STATICKÁ ÚNOSNOST 3D MODELU SVĚRNÉHO SPOJE STATICKÁ ÚNOSNOST 3D MODELU SVĚRNÉHO SPOJE Autoři: prof. Ing. Petr HORYL, CSc., Katedra mechaniky, Fakulta strojní, VŠB TU OSTRAVA, e- mail: petr.horyl@vsb.cz Ing. Hana ROBOVSKÁ, Ingersoll Rand Equipment

Více

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Tváření. Název: Přesný střih. Téma: Ing. Kubíček Miroslav. Autor:

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Tváření. Název: Přesný střih. Téma: Ing. Kubíček Miroslav. Autor: Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tváření Přesný střih Ing. Kubíček Miroslav Číslo:

Více

Repeatery pro systém GSM

Repeatery pro systém GSM Rok / Year: Svazek / Volume: Číslo / Number: 2010 12 3 Repeatery pro systém GSM Repeaters for GSM system Petr Kejík, Jiří Hermany, Stanislav Hanus xkejik00@stud.feec.vutbr.cz Fakulta elektrotechniky a

Více

Ploché výrobky z konstrukčních ocelí s vyšší mezí kluzu po zušlechťování technické dodací podmínky

Ploché výrobky z konstrukčních ocelí s vyšší mezí kluzu po zušlechťování technické dodací podmínky Ploché výrobky z konstrukčních ocelí s vyšší mezí kluzu po zušlechťování technické dodací podmínky Způsob výroby Dodávaný stav Podle ČSN EN 10025-6 září 2005 Způsob výroby oceli volí výrobce Pokud je to

Více

MMEE cv.4-2011 Stanovení množství obchodovatelného zboží mezi zákazníkem a dodavatelem

MMEE cv.4-2011 Stanovení množství obchodovatelného zboží mezi zákazníkem a dodavatelem MMEE cv.4-2011 Stanovení množství obchodovatelného zboží mezi zákazníkem a dodavatelem Cíl: Stanovit množství obchodovatelného zboží (předmět směny) na energetickém trhu? Diagram odběru, zatížení spotřebitele

Více

a činitel stabilizace p u

a činitel stabilizace p u ZADÁNÍ: 1. Změřte závislost odporu napěťově závislého odporu na přiloženém napětí. 2. Změřte V-A charakteristiku Zenerovy diody v propustném i závěrném směru. 3. Změřte stabilizační a zatěžovací charakteristiku

Více

CVIČENÍ č. 8 BERNOULLIHO ROVNICE

CVIČENÍ č. 8 BERNOULLIHO ROVNICE CVIČENÍ č. 8 BERNOULLIHO ROVNICE Výtok z nádoby, Průtok potrubím beze ztrát Příklad č. 1: Z injekční stříkačky je skrze jehlu vytlačovaná voda. Průměr stříkačky je D, průměr jehly d. Určete výtokovou rychlost,

Více

1.3 Druhy a metody měření

1.3 Druhy a metody měření Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 1.3 Druhy a metody měření Měření je soubor činností, jejichž cílem je stanovit hodnotu měřené fyzikální veličiny.

Více

Provoz a poruchy topných kabelů

Provoz a poruchy topných kabelů Stránka 1 Provoz a poruchy topných kabelů Datum: 31.3.2008 Autor: Jiří Koreš Zdroj: Elektroinstalatér 1/2008 Článek nemá za úkol unavovat teoretickými úvahami a předpisy, ale nabízí pohled na topné kabely

Více

Ochrana před bleskem a přepětím staveb z pohledu soudního znalce

Ochrana před bleskem a přepětím staveb z pohledu soudního znalce Ochrana před bleskem a přepětím staveb z pohledu soudního znalce Ing. Jiří Kutáč znalec obor: elektrotechnika specializace: ochrana před bleskem a přepětím jiri.kutac@dehn.cz; www.dehn.cz Klíčová slova

Více

Elektrická měření 4: 4/ Osciloskop (blokové schéma, činnost bloků, zobrazení průběhu na stínítku )

Elektrická měření 4: 4/ Osciloskop (blokové schéma, činnost bloků, zobrazení průběhu na stínítku ) Elektrická měření 4: 4/ Osciloskop (blokové schéma, činnost bloků, zobrazení průběhu na stínítku ) Osciloskop měřicí přístroj umožňující sledování průběhů napětí nebo i jiných elektrických i neelektrických

Více

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 6b Z INŽENÝRSKÉ GEODÉZIE (Polohové vytyčování) 4. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 6b Z INŽENÝRSKÉ GEODÉZIE (Polohové vytyčování) 4. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G SYLABUS PŘEDNÁŠKY 6b Z INŽENÝRSKÉ GEODÉZIE (Polohové vytyčování) 4. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G říjen 2014 1 1O POLOHOVÉ VYTYČOVÁNÍ Pod pojem polohového vytyčování se

Více

ZAŘÍZENÍ K DOPRAVĚ VZDUCHU A SPALIN KOTLEM

ZAŘÍZENÍ K DOPRAVĚ VZDUCHU A SPALIN KOTLEM ZAŘÍZENÍ K DOPRAVĚ VZDUCHU A SPALIN KOTLEM spaliny z kotle nesmějí pronikat do prostoru kotelny => ohniště velkých kotlů jsou převážně řešena jako podtlaková podtlak v kotli je vytvářen účinkem spalinového

Více

STÍRÁNÍ NEČISTOT, OLEJŮ A EMULZÍ Z KOVOVÝCH PÁSŮ VE VÁLCOVNÁCH ZA STUDENA

STÍRÁNÍ NEČISTOT, OLEJŮ A EMULZÍ Z KOVOVÝCH PÁSŮ VE VÁLCOVNÁCH ZA STUDENA STÍRÁNÍ NEČISTOT, OLEJŮ A EMULZÍ Z KOVOVÝCH PÁSŮ VE VÁLCOVNÁCH ZA STUDENA ÚVOD Při válcování za studena je povrch vyválcovaného plechu znečištěn oleji či emulzemi, popř. dalšími nečistotami. Nežádoucí

Více

Aktivity s GPS 3. Měření některých fyzikálních veličin

Aktivity s GPS 3. Měření některých fyzikálních veličin Aktivity s GPS 3 Měření některých fyzikálních veličin Autor: L. Dvořák Cílem materiálu je pomoci vyučujícím s přípravou a následně i s provedením terénního cvičení s využitím GPS přijímačů se žáky II.

Více

Provozní deník jakosti vody

Provozní deník jakosti vody Provozní deník jakosti vody Pro zdroje tepla z hliníku Pro odbornou firmu Logamax plus GB162 Logano plus GB202 Logano plus GB312 Logano plus GB402 Před montáží a údržbou pečlivě pročtěte. 6 720 642 944

Více

( ) Úloha č. 9. Měření rychlosti zvuku a Poissonovy konstanty

( ) Úloha č. 9. Měření rychlosti zvuku a Poissonovy konstanty Fyzikální praktikum IV. Měření ryhlosti zvuku a Poissonovy konstanty - verze Úloha č. 9 Měření ryhlosti zvuku a Poissonovy konstanty 1) Pomůky: Kundtova trubie, mikrofon se sondou, milivoltmetr, měřítko,

Více

KOREKCE MAXIMÁLNÍ DOSAHOVANÉ RYCHLOSTI NÁKLADNÍCH VLAKŮ CORRECTIONS OF MAXIMUM SPEED ACHIEVED BY FREIGHT TRAINS

KOREKCE MAXIMÁLNÍ DOSAHOVANÉ RYCHLOSTI NÁKLADNÍCH VLAKŮ CORRECTIONS OF MAXIMUM SPEED ACHIEVED BY FREIGHT TRAINS KOREKCE MAXIMÁLNÍ DOSAHOVANÉ RYCHLOSTI NÁKLADNÍCH VLAKŮ CORRECTIONS OF MAXIMUM SPEED ACHIEVED BY FREIGHT TRAINS Tomáš Vicherek 1 Anotace: Článek pojednává o metodě průběžných korekcí maximální dosahované

Více

Moderní technologie ve studiu aplikované fyziky CZ.1.07/2.2.00/07.0018. 3. Reálná čísla

Moderní technologie ve studiu aplikované fyziky CZ.1.07/2.2.00/07.0018. 3. Reálná čísla Moderní technologie ve studiu aplikované fyziky CZ..07/..00/07.008 3. Reálná čísla RACIONÁLNÍ A IRACIONÁLNÍ ČÍSLA Význačnými množinami jsou číselné množiny. K nejvýznamnějším patří množina reálných čísel,

Více

PROVOZNÍ CHARAKTERISTIKY OTOPNÝCH TĚLES

PROVOZNÍ CHARAKTERISTIKY OTOPNÝCH TĚLES ČVUT v Praze, Fakulta strojní Ústav techniky prostředí PROVOZNÍ CHARAKTERISTIKY OTOPNÝCH TĚLES Datum odevzdání: Měřicí skupina: Měřili: Semestr/rok: Datum měření: Zpráva o výsledcích experimentálních prací

Více

9.4.2001. Ėlektroakustika a televize. TV norma ... Petr Česák, studijní skupina 205

9.4.2001. Ėlektroakustika a televize. TV norma ... Petr Česák, studijní skupina 205 Ėlektroakustika a televize TV norma.......... Petr Česák, studijní skupina 205 Letní semestr 2000/200 . TV norma Úkol měření Seznamte se podrobně s průběhem úplného televizního signálu obrazového černobílého

Více

STANOVISKO č. STAN/1/2006 ze dne 8. 2. 2006

STANOVISKO č. STAN/1/2006 ze dne 8. 2. 2006 STANOVISKO č. STAN/1/2006 ze dne 8. 2. 2006 Churning Churning je neetická praktika spočívající v nadměrném obchodování na účtu zákazníka obchodníka s cennými papíry. Negativní následek pro zákazníka spočívá

Více

Výsledky zpracujte do tabulek a grafů; v pracovní oblasti si zvolte bod a v tomto bodě vypočítejte diferenciální odpor.

Výsledky zpracujte do tabulek a grafů; v pracovní oblasti si zvolte bod a v tomto bodě vypočítejte diferenciální odpor. ZADÁNÍ: Změřte VA charakteristiky polovodičových prvků: 1) D1: germaniová dioda 2) a) D2: křemíková dioda b) D2+R S : křemíková dioda s linearizačním rezistorem 3) D3: výkonnová křemíková dioda 4) a) D4:

Více

MECHANIKA HORNIN A ZEMIN

MECHANIKA HORNIN A ZEMIN MECHANIKA HORNIN A ZEMIN podklady k přednáškám doc. Ing. Kořínek Robert, CSc. Místnost: C 314 Telefon: 597 321 942 E-mail: robert.korinek@vsb.cz Internetové stránky: fast10.vsb.cz/korinek Mechanické vlastnosti

Více

Obr. 1 Jednokvadrantový proudový regulátor otáček (dioda plní funkci ochrany tranzistoru proti zápornému napětí generovaného vinutím motoru)

Obr. 1 Jednokvadrantový proudový regulátor otáček (dioda plní funkci ochrany tranzistoru proti zápornému napětí generovaného vinutím motoru) http://www.coptkm.cz/ Regulace otáček stejnosměrných motorů pomocí PWM Otáčky stejnosměrných motorů lze řídit pomocí stejnosměrného napájení. Tato plynulá regulace otáček motoru však není vhodná s energetického

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 4.3. Demodulátory Demodulace Jako demodulace je označován proces, při kterém se získává z modulovaného vysokofrekvenčního

Více

Podpovrchové vody PŮDNÍ VODA

Podpovrchové vody PŮDNÍ VODA Podpovrchové vody PŮDNÍ ODA Podpovrchové vody = část hydrosféry, která se nachází pod zemským povrchem a to bez ohledu na formy výskytu a skupenství Půdní voda HYDROPEDOLOGIE část podpovrchové vody obsažené

Více

Fraktální analýza tiskových struktur

Fraktální analýza tiskových struktur Fraktální analýza tiskových struktur O. Zmeškal, M. Nežádal, M. Buchníček, J. Fedák * Ústav fyzikální a spotřební chemie, FCH VUT Brno, Purkyňova 118, 612 00 Brno * Katedra polygrafie a aplikované fotochemie,

Více

na tyč působit moment síly M, určený ze vztahu (9). Periodu kmitu T tohoto kyvadla lze určit ze vztahu:

na tyč působit moment síly M, určený ze vztahu (9). Periodu kmitu T tohoto kyvadla lze určit ze vztahu: Úloha Autoři Zaměření FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE 2. Měření modulu pružnosti v tahu a modulu pružnosti ve smyku Martin Dlask Měřeno 11. 10., 18. 10., 25. 10. 2012 Jakub Šnor SOFE Klasifikace

Více

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/76/ES

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/76/ES L 201/18 Úřední věstník Evropské unie 1.8.2009 SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/76/ES ze dne 13. července 2009 o hladině akustického tlaku kolových zemědělských a lesnických traktorů působícího

Více

TECHNICKÉ ODSTŘELY A JEJICH ÚČINKY

TECHNICKÉ ODSTŘELY A JEJICH ÚČINKY TECHNICKÉ ODSTŘELY A JEJICH ÚČINKY Přednáška č.7 Demolici stavebních objektů lze provést: Inovace studijního oboru Geotechnika 7. Přednáška Trhací práce při destrukcích a) ručně (rozebírání objektu ruční

Více

doc. Ing. Martin Hynek, PhD. a kolektiv verze - 1.0 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

doc. Ing. Martin Hynek, PhD. a kolektiv verze - 1.0 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Katedra konstruování strojů Fakulta strojní K2 E doc. Ing. Martin Hynek, PhD. a kolektiv verze - 1.0 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky LISOVACÍ

Více

TECHNOLOGIE TVÁŘENÍ KOVŮ

TECHNOLOGIE TVÁŘENÍ KOVŮ TECHNOLOGIE TVÁŘENÍ KOVŮ Tvářením kovů rozumíme technologický (výrobní) proces, při kterém dochází k požadované změně tvaru výrobku nebo polotovaru, příp. vlastností, v důsledku působení vnějších sil.

Více

3. Elektromagnetické pole 68 3.1. Vlnové rovnice elektromagnetického pole 68

3. Elektromagnetické pole 68 3.1. Vlnové rovnice elektromagnetického pole 68 1. Základní zákony elektromagnetismu 6 1.1. Zákon elektromagnetické indukce 6 1.2. Spřažený tok vzduchové cívky 12 1.3. Spřažený tok cívky s feromagnetickým jádrem 17 1.4. Druhá Maxwellova rovnice 18 1.4.1.

Více

LANOVÁ STŘECHA NAD ELIPTICKÝM PŮDORYSEM

LANOVÁ STŘECHA NAD ELIPTICKÝM PŮDORYSEM LANOVÁ STŘECHA NAD ELIPTICKÝM PŮDORYSEM 1 Úvod V roce 2012 byla v rámci projektu TA02011322 Prostorové konstrukce podepřené kabely a/nebo oblouky řešena statická analýza návrhu visuté lanové střechy nad

Více

Investice a akvizice

Investice a akvizice Fakulta vojenského leadershipu Katedra ekonomie Investice a akvizice Téma 4: Rizika investičních projektů Brno 2014 Jana Boulaouad Ing. et Ing. Jana Boulaouad Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

1. LINEÁRNÍ APLIKACE OPERAČNÍCH ZESILOVAČŮ

1. LINEÁRNÍ APLIKACE OPERAČNÍCH ZESILOVAČŮ 1. LNEÁNÍ APLKACE OPEAČNÍCH ZESLOVAČŮ 1.1 ÚVOD Cílem laboratorní úlohy je seznámit se se základními vlastnostmi a zapojeními operačních zesilovačů. Pro získání teoretických znalostí k úloze je možno doporučit

Více

% STĚNY OKNA INFILTRA STŘECHA PODLAHA 35 CE 30 25 35% 20 25% 15 20% 10 10% 10% 5

% STĚNY OKNA INFILTRA STŘECHA PODLAHA 35 CE 30 25 35% 20 25% 15 20% 10 10% 10% 5 Obecně o smyslu zateplení : Každému, kdo se o to zajímá, je jasné, kterým směrem se ubírají ceny energie a jak dramaticky rostou náklady na vytápění objektů. Týká se to jak domácností, tak kanceláří, výrobních

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Elektrické napětí Elektrické napětí je definováno jako rozdíl elektrických potenciálů mezi dvěma body v prostoru.

Více

Měření momentu setrvačnosti z doby kmitu

Měření momentu setrvačnosti z doby kmitu Úloha č. 4 Měření momentu setrvačnosti z doby kmitu Úkoly měření:. Určete moment setrvačnosti vybraných těles, kruhové a obdélníkové desky.. Stanovení momentu setrvačnosti proveďte s využitím dvou rozdílných

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0247

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0247 APLIKACE POČÍTAČŮ V MĚŘÍCÍCH SYSTÉMECH PRO CHEMIKY s využitím LabView 3. Převod neelektrických veličin na elektrické,

Více

Elektromagnetický oscilátor

Elektromagnetický oscilátor 125 Pomůcky: Sytém ISES, moduly: ampérmetr, capacity-meter, kondenzátor na detičce, dvě cívky na uzavřeném jádře, zdroj elektrického napětí (např. PS 302A), ada rezitorů, přepínač, 7 pojovacích vodičů,

Více

AMC/IEM HLAVA B PŘÍKLAD OZNAČENÍ PŘÍMOČARÉHO POHYBU K OTEVÍRÁNÍ

AMC/IEM HLAVA B PŘÍKLAD OZNAČENÍ PŘÍMOČARÉHO POHYBU K OTEVÍRÁNÍ ČÁST 2 Hlava B JAR-26 AMC/IEM HLAVA B [ACJ 26.50(c) Umístění sedadla palubních průvodčí s ohledem na riziko zranění Viz JAR 26.50 (c) AC 25.785-1A, Část 7 je použitelná, je-li prokázána shoda s JAR 26.50(c)]

Více

Osvětlovací modely v počítačové grafice

Osvětlovací modely v počítačové grafice Západočeská univerzita v Plzni Fakulta aplikovaných věd Semestrální práce z předmětu Matematické modelování Osvětlovací modely v počítačové grafice 27. ledna 2008 Martin Dohnal A07060 mdohnal@students.zcu.cz

Více

13/sv. 3 (76/891/EHS)

13/sv. 3 (76/891/EHS) 320 31976L0891 L 336/30 ÚŘEDNÍ VĚSTNÍK EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ 4.12.1976 SMĚRNICE RADY ze dne 4. listopadu 1976 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se elektroměrů (76/891/EHS) RADA

Více

4.5.1 Magnety, magnetické pole

4.5.1 Magnety, magnetické pole 4.5.1 Magnety, magnetické pole Předpoklady: 4101 Pomůcky: magnety, kancelářské sponky, papír, dřevěná dýha, hliníková kulička, měděná kulička (drát), železné piliny, papír, jehla (špendlík), korek (kus

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 4.3 HŘÍDELOVÉ SPOJKY Spojky jsou strojní části, kterými je spojen hřídel hnacího ústrojí s hřídelem ústrojí

Více

Metoda konečných prvků. 6. přednáška Tělesové prvky - úvod (lineární trojúhelník a lineární čtyřstěn) Martin Vrbka, Michal Vaverka

Metoda konečných prvků. 6. přednáška Tělesové prvky - úvod (lineární trojúhelník a lineární čtyřstěn) Martin Vrbka, Michal Vaverka Metoda konečných prvků 6. přednáška Tělesové prvky - úvod (lineární trojúhelník a lineární čtyřstěn) Martin Vrbka, Michal Vaverka Diskretizace Analýza pomocí MKP vyžaduje rozdělení řešené oblasti na konečný

Více

Manuální, technická a elektrozručnost

Manuální, technická a elektrozručnost Manuální, technická a elektrozručnost Realizace praktických úloh zaměřených na dovednosti v oblastech: Vybavení elektrolaboratoře Schématické značky, základy pájení Fyzikální principy činnosti základních

Více

ZADÁNÍ: ÚVOD: Měření proveďte na osciloskopu Goldstar OS-9020P.

ZADÁNÍ: ÚVOD: Měření proveďte na osciloskopu Goldstar OS-9020P. ZADÁNÍ: Měření proveďte na osciloskopu Goldstar OS-900P. 1) Pomocí vestavěného kalibrátoru zkontrolujte nastavení zesílení vertikálního zesilovače, eventuálně nastavte prvkem "Kalibrace citlivosti". Změřte

Více

3. Polynomy Verze 338.

3. Polynomy Verze 338. 3. Polynomy Verze 338. V této kapitole se věnujeme vlastnostem polynomů. Definujeme základní pojmy, které se k nim váží, definujeme algebraické operace s polynomy. Diskutujeme dělitelnost polynomů, existenci

Více

Nabídka mapových a datových produktů Hydrologické charakteristiky

Nabídka mapových a datových produktů Hydrologické charakteristiky , e-mail: data@vumop.cz www.vumop.cz Nabídka mapových a datových produktů Hydrologické charakteristiky OBSAH: Úvod... 3 Trvale zamokřené půdy... 4 Periodicky zamokřené půdy... 6 Hydrologické skupiny půd...

Více

Přechodové děje při startování Plazmatronu

Přechodové děje při startování Plazmatronu Přechodové děje při startování Plazmatronu Ing. Milan Dedek, Ing. Rostislav Malý, Ing. Miloš Maier milan.dedek@orgrez.cz rostislav.maly@orgrez.cz milos.maier@orgrez.cz Orgrez a.s., Počáteční 19, 710 00,

Více

OVĚŘENÍ ELEKTRICKÉHO ZAŘÍZENÍ STROJŮ NOVĚ UVÁDĚNÝCH DO PROVOZU PODLE ČSN/STN EN 60204-1 Ed. 2

OVĚŘENÍ ELEKTRICKÉHO ZAŘÍZENÍ STROJŮ NOVĚ UVÁDĚNÝCH DO PROVOZU PODLE ČSN/STN EN 60204-1 Ed. 2 OVĚŘENÍ ELEKTRICKÉHO ZAŘÍZENÍ STROJŮ NOVĚ UVÁDĚNÝCH DO PROVOZU PODLE ČSN/STN EN 60204-1 Ed. 2 Ing. Leoš KOUPÝ, ILLKO, s. r. o. Masarykova 2226, 678 01 Blansko ČR, www.illko.cz, l.koupy@illko.cz ÚVOD Stroj

Více

VYUŽITÍ NEURONOVÝCH SÍTÍ PROSTŘEDÍ MATLAB K PREDIKCI HODNOT NÁKLADŮ PRO ELEKTRICKÉ OBLOUKOVÉ PECE

VYUŽITÍ NEURONOVÝCH SÍTÍ PROSTŘEDÍ MATLAB K PREDIKCI HODNOT NÁKLADŮ PRO ELEKTRICKÉ OBLOUKOVÉ PECE VYUŽITÍ NEURONOVÝCH SÍTÍ PROSTŘEDÍ MATLAB K PREDIKCI HODNOT NÁKLADŮ PRO ELEKTRICKÉ OBLOUKOVÉ PECE V. Hon VŠB TU Ostrava, FEI, K455, 17. Listopadu 15, Ostrava Poruba, 70833 Abstrakt Neuronová síť (dále

Více

L A B O R A T O R N Í C V I Č E N Í Z F Y Z I K Y

L A B O R A T O R N Í C V I Č E N Í Z F Y Z I K Y ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE KATEDRA FYZIKY L A B O R A T O R N Í C V I Č E N Í Z F Y Z I K Y Jméno TUREČEK Daniel Datum měření 3..6 Stud. rok 6/7 Ročník. Datum odevzdání 3..7 Stud. skupina 3 Lab.

Více

Měření hluku a vibrací zvukoměrem

Měření hluku a vibrací zvukoměrem Úloha 1 Měření hluku a vibrací zvukoměrem 1.1 Zadání 1. Zkalibrujte, respektive ověřte kalibraci zvukoměru 2. Proveďte třetinooktávovou analýzu hluku zadaného zdroje v jednom místě 3. Zkalibrujte zvukoměr

Více