Akní plán rozvoje cestovního ruchu pro turistickou oblast Valašsko

Transkript

1 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNIÍ Akní plán rozvoje cestovního ruchu pro turistickou oblast Valašsko STEDNÍ VSACKO VALAŠSKOMEZIÍSKO KELESKO HORNOLIDESKO Zpracovali: Bc. Vra Goldová Ing. Jana Janovská Ing. Veronika Pustjovská Jana Bogarová Ing. Tomáš Pifka Ing. Vlastimil Fiala Ing. Kateina Trochtová Vsetín, ervenec 2007

2 OBSAH 1. ÚVOD 3 2. SOCIOEKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA TURISTICKÉ OBLASTI VALAŠSKO Vymezení analyzovaného území Strana 2.2 Obecná charakteristika turistické oblasti Valašska 5 ANALÝZA KAPACIT A PODMÍNEK ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU TURISTICKÉ OBLASTI VALAŠSKA 3.1 Socioekonomické podmínky obcí oblasti stedního Vsacka Socioekonomické podmínky obcí mikroregionu Valašskomeziísko-kelesko Socioekonomické podmínky obcí mikroregionu Hornolidesko 36 VAZBA AKNÍHO PLÁNU NA PROGRAMOVÉ A KONCEPNÍ DOKUMENTY 49 NÁVRH STRATEGICKÉ VIZE, VÝBR CÍL A STANOVENÍ PRIORITNÍCH AKTIVIT Strategické vize a cíle Výbr prioritních aktivit Akního plánu Organizaní a materiální zabezpeení DATABÁZE PROJEKTOVÝCH FIŠÍ 57 Oddíl Oddíl ZÁVR 72 PRAMEN STATISTICKÝCH ÚDAJ 73 Strana 2 (celkem 73)

3 1. ÚVOD Základním cílem Akního plánu je zpracování analýzy turistické oblasti Valašsko vymezené temi subregiony: a) obce ležící ve stedním Vsacku b) mikroregion Valašskomeziísko-kelesko c) mikroregion Hornolidesko v návaznosti na rozvoj a rozšiování smr a cíl v oblasti cestovního ruchu. Materiál se zabývá cestovním ruchem nejen v úzkém slova smyslu pojetí, ale i v širších souvislostech, a to zejména v návaznosti souvisejících obor, jako je nap. infrastruktura, životní prostedí, doprava, zamstnanost, struktura obyvatelstva apod. Hlavním úkolem zpracovatel bylo kontaktovat a oslovit starosty jednotlivých obcí a mikroregion a pomocí ízeného rozhovoru zjistit jednotlivé projektové zámry a dále je rozvíjet a precizovat do podoby projektové fiše. Zpracované fiše bylo nutné provázat a srovnat v kontinuit s regionálními operaními programy NUTS II Stední Morava, konkrétn pak zajistit jejich soulad s prioritní osou 3 cestovní ruch i s jejími stanovenými indikátory. V rámci dílího úkolu byl provádn sbr strategických dokument a porovnání projektových zámr s tmito dokumenty. Souástí zadané práce bylo také provedení inventury základních služeb v cestovním ruchu, tj. inventura ubytovacích a stravovacích zaízení. V závrené ásti bylo snahou pracovní skupiny pedevším pak facilitátora vyvodit závry a nastolit orientaci a smry, kterými by se ml rozvoj cestovního ruchu ubírat a také nastínit zpsoby jak kýženého výsledku dosáhnout. Blaho lidu a je nejvyšším zákonem Cicero Marcus Tullius Strana 3 (celkem 73)

4 2. SOCIOEKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA TURISTICKÉ OBLASTI VALAŠSKO Vymezení analyzovaného území Turistickou oblast Valašsko pro úely zpracování Akního plánu rozvoje cestovního ruchu má tvoit administrativn území povených obecních úad Vsetín (mimo obce Huslenky, Hovzí, Janová a Zdchov) vetn Hornolideska a Valašské Meziíí. To však neodpovídá nap. vymezenému složení mikroregionu Vsetínsko. Proto tento Akní plán rozvoje cestovního ruchu pro turistickou oblast Valašsko mapuje existující pirozené mikroregiony Hornolidesko, Valašskomeziísko a Kelesko. A. Obce ležící ve stedním Vsacku Jedná se o msto Vsetín a ást obcí jeho správního obvodu. Jsou to obce, které netvoí žádnou pímou ucelenou oblast, ale byly takto vymezeny pro zpracování analýzy. Rozkládají se: a) V kopcovitém terénu Hostýnských vrch západn od Vsetína. b) V údolí tvoené potokem Rokytenkou, který tvoí hranici mezi Hostýnskými vrchy a Vizovickou vrchovinou, jihozápadním smrem od msta Vsetín, podél silnice smrem na Vizovice. c) Podél silnice smrem od Vsetína do Valašského Meziící. Sledovanou oblast tvoí následujících 12 vybraných obcí: Bystika, Hošálková, Jablnka, Kateinice, Lhota u Vsetína, Liptál, Malá Bystice, Pržno, Ratibo, Ržka, Ústí u Vsetína, Vsetín. B. Mikroregion Valašskomeziísko-kelesko Svazek obcí Mikroregion Valašskomeziísko kelesko oficiáln vznikl v roce Toto sdružení obývá v souasné dob více než 42 tisíc obyvatel a sestává se ze 16 obcí s rozlohou asi 180 km 2. Podle potu obyvatel pevažují v mikroregionu menší obce s potem pod Území mikroregionu leží v severní ásti okresu Vsetín a je východiskem do Hostýnských, Vsetínských a Veovických vrch. Nejvýznamnjší ekou, která protéká mikroregionem je eka Beva, která vzniká spojením dvou ek Vsetínské (Horní) Bevy a Rožnovské (Dolní) Bevy u Valašského Meziíí. Dominantami jsou pvodní msta Valašské Meziíí a Kel s dochovanými mstskými jádry, významnými kulturními památkami a zámeckými parky. Valašské Meziíí je významným ekonomickým a spoleenským stediskem mikroregionu i okresu s dávnými tradicemi školství a kulturního života, které dostalo oznaení Valašské Athény. Sledovanou oblast tvoí následujících 16 vybraných obcí: Branky, Choryn, Jarcová, Kel, Kladeruby, Kunovice, Lešná, Louka, Mikulvka, Oznice, Podolí, Police, Stítež nad Bevou, Valašské Meziíí, Velká Lhota a Zašová. Strana 4 (celkem 73)

5 C. Mikroregion Hornolidesko Obce ležící v této oblasti jsou sdruženy do svazku s názvem Dobrovolné sdružení obcí Hornolidesko. Území, které toto Sdružení obcí vymezuje, se rozprostírá podél íky Senice vlévající se do Vsetínské Bevy. Jednotlivé obce se rozkládají v podhí Vizovických vrch, Javorník a Chránné krajinné oblasti Beskydy. Jižní ást takto vymezeného území je výchozím bodem k výletm do Bílých Karpat. Pro jednotlivé obce jsou typická dlouhá a úzká údolí se znan svažitými pozemky, na nichž se stídají a prolínají lesy, zemdlské pozemky, jalovcové pasínky, vzácná fauna ( áp erný, holub doupák ) a flora (šafrán blokvtý, vstava mužský, bradáek vejitý). Pozoruhodné jsou také pírodní útvary, a to: ertovy skály v Lideku, Pulínské skály ve Francov Lhot nebo nap. Trkovy skály v Lanov. V lét je proto možné se s tmito krásami valašské pírody seznámit pší turistikou i cykloturistikou s možností koupání ve Valašské Senici i Zdchov. V zimním období pak slouží ada lyžaských vlek v okolních obcích. Mikroregion Hornolidesko tvoí 14 obcí: Francova Lhota, Horní Lide, Lanov, Leskovec, Lideko, Lužná, Pozdchov, Prlov, Seninka, Stelná, Študlov, Valašská Polanka, Valašská Senice, Valašské Píkazy Obecná charakteristika turistické oblasti Valašsko Turistická oblast Valašsko pro poteby zpracování Akního plánu nekopíruje žádné pirozené území ani hranice okresu Vsetín. V dsledku toho používáme pro úely analýzy turistické oblasti Valašsko statistické údaje zpracovávané za okres Vsetín. Okres Vsetín je právem oznaován za srdce Valašska. Název Valašsko má svj pvod v Rumunsku, odkud Valaši od 14. století migrovali a pinesli salašnickou tradici extenzivního pastevectví koz, které bylo pozdji vystídáno chovem ovcí. Valašsko je stále krajem, kde se lidová tradice rozvíjí prostednictvím národopisných soubor, pvab dávných zvyk a obyej ožívá na desítkách lidových slavností a poutí. Svdectví minulých generací peliv uchovávají muzea ve Vsetín, Valašském Meziíí, Velkých Karlovicích a Novém Hrozenkov. Nejvíce vyhledávané je v našem regionu Valašské muzeum v pírod a skanzen v Rožnov pod Radhoštm, které patí k unikátním historicko-kulturním památkám a k nejstarším památkám lidové architektury v Evrop. Za zmínku stojí i ojedinlý areál staveb na Pustevnách, socha boha Radegasta a sousoší Cyrila a Metodje na Radhošti. A. Geografické podmínky okresu Vsetín Okres Vsetín sousedí se dvma dalšími okresy Zlínského kraje, a to zlínským a kromížským. Dalšími sousedy jsou okresy Perov, Nový Jiín a Frýdek Místek, na Slovensku pak okresy adca, Povážská Bystrica a Byta. Svou rozlohou km 2 je nejvtším okresem Zlínského kraje a pokrývá 28,8 % jeho území. Vsetín patí k nejhornatjším a nejlesnatjším okresm eské republiky. Lesy pokrývají 54 % celkové Strana 5 (celkem 73)

6 plochy, na zemdlskou pdu pipadá jen 36 %. Má znan lenitý reliéf. Nejvyšší horou je ertv mlýn (1 206 m.n.m.), který leží v Moravskoslezských Beskydech v severní ásti okresu. Za zmínku jist stojí mnohem známjší památná hora Beskyd Radhoš (1129 m.n.m.), k nmuž se váží kultovní tradice starých Slovan, malebností krajiny pak vyniká vrch Solá (861 m.n.m.). Nejníže položeným místem je dno koryta eky Bevy poblíž obce Choryn (260 m.n.m.). V jižní ásti okresu se rozprostírají výbžky Vizovické vrchoviny, z východu zasahuje vtev Hostýnských vrch, na které navazují Vsetínské vrchy. Hranice mezi okresem a Slovenskou republikou probíhá po vrcholech Javorník. Území okresu Vsetín odvoduje eka Beva, kterou na horním toku tvoí Vsetínská Beva a Rožnovská Beva, ty se pak slévají ve Valašském Meziíí. Vody eky Bevy se prostednictvím Moravy a Dunaje vlévají do erného moe. ást území okresu má znaný vodohospodáský význam. Povodí Beev až po jejich soutok je vyhlášeno jako oblast pirozené akumulace vod. Význam pekraující hranice okresu má vodárenská nádrž Stanovnice v Karolince, která zásobuje pitnou vodou celý okres Vsetín a ást okresu Zlín. B. Podnebí okresu Vsetín Charakter podnebí je výrazn ovlivován lenitostí terénu, pehled klimatických oblastí uvádí následující tabulka. Podnebí patí do klimatické oblasti MT9, MT4, CH4 CH7, které jsou charakterizovány v tabulce. Tabulka. 1 Klimatické oblasti Charakteristika Chladné oblasti Mírn teplé oblasti CH4 CH6 CH7 MT4 MT7 MT9 MT10 poet letních dn poet dn s prm. tepl. 10 C a více poet mrazových dn poet ledových dn prm.tepl.v lednu -6 až 7-4 až 5-3 až 4-2 až 3-2 až 3-3 až 4-2 až 3 prmrná teplota v ervenci 12 až až až až až až až 18 prm.tepl.v dubnu 2 až 4 2 až 4 4 až 6 6 až 7 6 až 7 6 až 7 7 až 8 prm.tepl.v íjnu 4 až 5 5 až 6 6 až 7 6 až 7 7 až 8 7 až 8 7 až 8 prm.poet dn se srážkami 1 mm a více srážkový úhrn ve vegetaním období srážkový úhrn v zimním období poet dn se snhov. pokrývkou poet dn zamraených poet dn jasných Pramen : E. Quitt : Klimatické oblasti SR, Geografický ústav SAV Brno, 1975 Z toho vyplývají podstatné charakteristiky území, tj. podhorské oblasti, v nichž zaazení do jednotlivých klimatických oblastí záleží spíše na nadmoské výšce než na jiných faktorech. Tím je podmínna i využitelnost pro zimní a letní rekreaci a je jasné, že se jedná o Strana 6 (celkem 73)

7 ambivalentní území bez vyhranných charakteristik, které by umožovaly jednoznané zacílení cestovního ruchu (dále jen CR ) na zimní i letní formy, i když lze íci, že Lidesko má více šancí na úspšnjší zimní formy. C. Ekonomické pedpoklady okresu Vsetín Dle údaj ze sítání lidu z roku 2001 bylo nejvíce ekonomicky aktivních obyvatel zamstnáno v prmyslu. Z 39 % osob pracujících v prmyslu jich nejvíce pracovalo ve strojírenských, elektrotechnických a devaských podnicích. Vedle tchto nosných obor je v okresu zastoupen také prmysl skláský a gumárenský. Zemdlství zamstnává jen 3,8 % ekonomicky aktivních osob a pevažuje v nm živoišná výroba. Ve sfée služeb tvoí nejvtší podíl 8,9 % obyvatel pracujících ve stavebnictví, dále jsou zastoupeny zejména obory sociální innost, obchod, stravování a ubytování. Údaje z roku 2001 ve velké míe odpovídají souasnému stavu. Na území okresu vznikly nové prmyslové zóny ve Valašském Meziíí v Lešné, v obci Zašová, ve Vsetín Bobrky a vedle toho je zde pvodní prmyslová zástavba, zejména areál bývalé Tesly Rožnov pod Radhoštm, Zbrojovky Vsetín, Krásna nad Bevou Valašského Meziíí. Ty dávají pedpoklad pro podnikatelské zázemí, kterého využívají nejen eští podnikatelé, ale pilákaly do okresu Vsetín také zahraniní kapitál, zejména nmecký, americký, japonský, španlský a rakouský. D. Doprava v okrese Vsetín Územím okresu Vsetín prochází mezinárodní železniní tra a 506 km silnic, z toho je 38,5 % silnic I. a II. tídy. Okres Vsetín disponuje slabší dopravní obslužností, která vychází z celkov špatné situace v celém Zlínském kraji. Kraj disponuje nejidší silniní sítí (hustota 0,526 km/km 2, to je 75% prmru R) a tvoí jen 3,8 % republikové sít. S výjimkou nov otevené ásti dálnice z Vyškova do Kromíže se doposud ve Zlínském kraji nenachází žádná dálnice ani rychlostní komunikace. Podobná situace je i v železniní doprav, Zlínským krajem prochází jen 3,6 % železniních tratí s velmi ídkou hustotou (hustota 0,089 km/km2, to je 74% prmru R). Kraj disponuje vysokorychlostním železniním koridorem, chybí však propojení železniní sít uvnit regionu, zejména na východní tra celostátního významu jdoucí pes Valašsko do Slovenské republiky. Bav kanál na ece Morav, který ml být souástí plavebního kanálu Dunaj Odra Labe je využíván pouze k turistickým úelm. Letecká doprava je také naprosto okrajová, v souasné dob je závislá na ekonomických a vlastnických zmnách soukromého majetku vlastníka provozujícího jediné letišt mezinárodních parametr v Kunovicích u Uherského Hradišt. Dopravní obslužnost je v jednotlivých ástech okresu Vsetín rozdílná. Nejlepší situace je v oblasti Valašského Meziíí, které má výhodnou polohu ve vzdálenosti cca 20 km od hlavního silniního tahu Ostrava Olomouc. To je také jeden z nejdležitjších potenciál pro rozvoj podnikatelských aktivit v tomto regionu. Rožnov pod Radhoštm disponuje dobrou silniní komunikací na hraniní pechod Makov se Slovenskou republikou, která pedstavuje relativn pohodlné spojení s Valašským Meziíím. Dále je poloha Rožnova pod Radhoštm výhodná vzdáleností cca 25 km do msta Kopivnice, které sousedí se zmínným silniním tahem Ostrava Olomouc. Nejhorší situace je v oblasti Vsetína, která tvoí hraniní pás se Slovenskou republikou. Kritická je silniní komunikace Vsetín Valašské Meziíí, jejíž technické parametry neodpovídají silnému dopravnímu zatížení. V souasné dob se Strana 7 (celkem 73)

8 realizuje silniní napojení prmyslové zóny Bobrky na spojnici mezi Vsetínem a Valašským Meziíím. Tabulka. 2 Délka silnic a dálnic podle okres k v km v tom Kraj, okresy Délka silnic a dálnic dálnice I. tída z toho rychlostní silnice II. tída III. tída Zlínský kraj Kromíž Uherské Hradišt Vsetín Zlín Pramen: Statistická roenka Zlínského kraje 2006 Statistické údaje tabulky skuten ukazují, že okres Vsetín má nejmén km silnic ze všech 4 okres Zlínského kraje. Z celkového potu km má nejvíce silnic III. tídy, následn I. tídy a nejmén pak silnic II. tídy. SWOT analýza turistické oblasti Valašsko Charakteristika prostedí a atraktivity území z hlediska dopravy Silné stránky: Vhodné terénní podmínky pro rozvoj cykloturistiky. Hustá sí cyklotras, investice do jejich budování. Hustá sí turistických stezek. Slabé stránky: Nejnižší hustota silniní sít v rámci kraj R, slabá dopravní obslužnost, ídká hustota železniních tratí. Špatná dopravní dostupnost kraje z hlavních národních a mezinárodních silniních tah, absence dálniních dopravních tah, špatná úrove místních komunikací. Negativn hodnocená dopravní dostupnost k atraktivitám cestovního ruchu a kulturním a pírodním zajímavostem ze strany návštvník. Nedostatená vybavenost pro volnoasové aktivity (sport, kryté bazény, venkovní koupališt, atrakce pro dti, zábava). Píležitosti: Odstranní technické zaostalosti stávající silniní dopravní infrastruktury a implementace bezpenostních prvk. Napojení regionu na systém dálnic a rychlostních komunikací i mezinárodních tras. Možnost erpání prostedk z fond Evropské unie (Fond soudržnosti, Evropský fond pro regionální rozvoj) za úelem financování projekt v oblasti rozvoje regionální dopravní infrastruktury. Rizika: Další zhoršování stavu technické infrastruktury, zejména silnic II. a III. tídy. Chátrání stávající materiáln-technické základny cestovního ruchu pi její nedostatené údržb. Strana 8 (celkem 73)

9 Ohrožení turistické oblasti Valašsko, její dopravní infrastruktury a cestovního ruchu povodnmi. Neexistence regionálních informaních systém. Pokles zájmu o kraj, a tím i o turistickou oblast Valašsko jako o turistickou destinaci pi neešení problém dopravní dostupnosti (místo, které je dopravn nedostupné i obtížn pístupné, jakoby neexistovalo). E. Cestovní ruch v okrese Vsetín Vsetínsko je atraktivní oblastí pro rekreaci s dynamicky se rozvíjející nabídkou služeb ve sfée cestovního ruchu. Chránná krajinná oblast Beskydy nabízí nejen neopakovatelné pírodní scenérie, ale také možnost aktivního sportovního vyžití, mže se pochlubit osmi sty kilometry znaených tras urených pro turisty, v zim to jsou kvalitní lyžaské dráhy pro bh i sjezd a v lét píznivé podmínky pro cykloturistiku. Rekreantm i návštvníkm okresu Vsetín je k dispozici 148 ubytovacích zaízení s kapacitou pes lžek. Oblast Valašska je z hlediska cestovního ruchu charakterizována ve strategickém dokumentu Program rozvoje cestovního ruchu ve Zlínském kraji, následovn: souasné marketingové rysy turistika, poznání, kultura, folklór, malebná píroda, zábava, sport, lyžování, koupání, souasné dominantní produktové ady pší turistika, poznávací cestovní ruch, folklór, zimní sporty, cykloturistika. Turistická oblast Valašsko disponuje folklórem, možnostmi pší turistiky, poznávací turistiky, cykloturistiky, zimních a letních sport, adrenalinových aktivit (horolezectví, paintball aj.), rekreace (horské prostedí, pi vodních plochách aj.), venkovské turistiky, agroturistiky, hipoturistiky, kongresové a incentivní turistiky, industriální turistiky. Mén už disponuje významnými kulturními a architektonickými památkami s naprostou absencí lázeství. Bude tedy nutné zamit se zejména na podporu rozvoje infrastruktury a služeb. Konkrétn pak navázat na stávající aktivity, zkvalitovat souasnou vybavenost pro trávení volného asu rozšiovat a dotváet turistické, cyklistické i nauné stezky, vylepšovat zázemí pro sportovní aktivity, navázat na folklórní a historické tradice apod. tak, aby se postupn zvyšovala atraktivita turistické oblasti Valašsko jako kvalitní destinace cestovního ruchu. Pro naplnní tohoto cíle bude poteba prohloubit spolupráci a partnerství s ostatními mikroregiony na území Valašska a také s našimi partnerskými euroregiony (Euroregion Bílé- Biele Karpaty) a msty na Slovensku, v Polsku i v ostatních státech Evropy. SWOT analýza turistické oblasti Valašsko Charakteristika prostedí a atraktivity území z hlediska cestovního ruchu Silné stránky: Vysoká kvalita životního prostedí, zásti horský a podhorský charakter, vysoký podíl lesní krajiny, pírodní rozmanitost, vysoká krajinná hodnota. Strana 9 (celkem 73)

10 Dobré možnosti venkovské turistiky (ekoturistiky a agroturistiky), vhodné podmínky pro cykloturistiku, hustá sí znaených turistických tras. Krajové kuchyn, gastronomické zvláštnosti a ojedinlosti. Vyhledávaná lyžaská stediska s lyžaskými vleky a kilometry upravených bžeckých tratí. Preference cestování mladých lidí spojeného s aktivním odpoinkem, zejména sportem, zábavou a s adrenalinovými zážitky (cesty s batžkem, na kole apod.). Také senioi více cestují zájmová skupina, která služeb hotel a cestovních kanceláí využívá nejvíce; vyhledávají všechny typy zájezd: poznávací i pobytové, tuzemské i zahraniní. Rostoucí obliba tzv. prodloužených víkend. Rostoucí poptávka po menších ubytovacích jednotkách (menší rodinné hotely, ubytování v soukromí apod.). Slabé stránky: Nedostatek zábavních a spoleenských center. Nedostatená jazyková vybavenost místních obyvatel. Nedostatený podnikatelský kapitál pro investice do stávajících a nových aktivit v oblasti cestovního ruchu. Vysoká fluktuace zamstnanc v cestovním ruchu. Nedostatek ubytovacích a stravovacích zaízení. Nedostatek informaních a orientaních tabulí. Píležitosti: Rizika: Rostoucí poet píjezd zahraniních turist do eské republiky, jejich pokraující zájem o R. Rostoucí zájem oban eské republiky o pobyty a volnoasové aktivity v tuzemsku. Rozšiování spolupráce píhraniních region. Možnost erpání finanních prostedk z národních a unijních fond strukturální fondy, podpora zaostalých a strukturáln postižených region. Využití pipravovaného krajského turistického portálu ke zvýšení povdomí a informovanosti široké veejnosti o atraktivitách cestovního ruchu v kraji. Využití strategie Národního rozvojového plánu eské republiky pro období a aplikace jeho jednotlivých operaních program. Neorganizovaný živelný rozvoj cestovního ruchu. Nedostatená propagace specifických turisticky atraktivních akcí v kraji na celonárodní úrovni zejména z kategorie folklór a tradice. Nedostatené využívání potenciálu erpání finanních zdroj z fond a program Evropské unie pro rozvoj cestovního ruchu. Rozvoj konkurenních region v eské a Slovenské republice, jejich sílící postavení na trhu cestovního ruchu. Strana 10 (celkem 73)

11 3. ANALÝZA KAPACIT A PODMÍNEK ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU TURISTICKÉ OBLASTI VALAŠSKO Základním cílem zpracování Akního plánu rozvoje cestovního ruchu pro turistickou oblast Valašsko je v první fázi analýza podmínek pro další rozvoj cestovního ruchu v jednotlivých mstech a obcích. Podkladem zjišování byl dotazník zpracovaný ve spolupráci se starosty mst i obcí a údaje ze statistických zjišování Socioekonomické podmínky obcí oblasti stedního Vsacka i. Základní ukazatele obcí subregionu stedního Vsacka Strana 11 (celkem 73)

12 Tabulka. 3 Základní vybavenost obcí Msto/obec Hustota (osob/km2) Míra registrované nezamstnanosti v % Trvale obydlené byty Neobydlené byty Pošta Základní škola Zdr. za. Policie Kanalizace Vodovod Plynofikace Bystika 98,9 8, Hošálková 75,7 11, Jablnka 245,7 11, Kateinice 71,0 8, Lhota u Vsetína 66,9 16, Liptál 58,0 9, Malá Bystice 18,2 8, Pržno 80,0 9, Ratibo 92,1 9, Ržka 48,8 13, Ústí 107,5 7, Vsetín 492,0 10, Stední Vsacko zabírá území o rozloze 3 150,70 ha s hustotou osídlení 121,23 osob na km 2 a z celkovou mírou nezamstnanosti 10,35 %. Ve sledované oblasti je neobydlených byt, které potenciáln mohou sloužit pro turistický ruch. Tabulka dále zjevn dokládá, že obce ješt nemají dokonenu základní infrastrukturu. Nejhorší situace je v budování kanalizací, zatímco v oblasti vodovodních a plynových pípojek se jeví podstatn lepší. Obce dávají pednost dokonení základní obanské vybavenosti ped rozvojovými projekty do oblasti cestovního ruchu Vliv chránné krajinné oblasti na rozvoj cestovního ruchu Významný pro rozvoj cestovního ruchu je podíl území CHKO v nkterých ástech mikroregion, které vlastn vytváí nástupní prostory pro turisticky atraktivní partie CHKO a uruje nároky na infrastrukturu. Jde o spojovací lánek mezi horami a intenzivním turismem a zemdlsko - prmyslovou oblastí podhorskou s pevažujícím venkovským charakterem (vyjma mst Vsetín, Valašské Meziíí apod.). Strana 12 (celkem 73)

13 Ak ní plán rozvoje cestovního ruchu v turistické oblasti Valašsko Tabulka. 4 Podíl chrán ných území na celkové rozloze katastr obcí st edního Vsacka Podíl chrán ného Rozloha CHKO Nadmo ská území na na katastru Rozloha (ha) M sto/obec výška v m.n.m. katastru obce v obce (ha) % Byst i ka ,5 0 0 Hoš álková ,7 0 0 Jabl nka ,8 0 0 Kate inice ,6 0 0 Lhota u Vsetína ,8 0 0 Liptál ,7 0 0 Malá Byst ice , ,7 Pržno Ratibo ,0 0 0 R ž ka ,7 0 0 Ústí , ,7 Vsetín , ,6 ha 7% 1737,4 ha Mikroregion celkem Strana 13 (celkem 73)

14 3.1.3 Analýza ukazatel pro rozvoj cestovního ruchu Významným ukazatelem pro další rozvoj CR jsou rovnž potenciální rekreaní plochy. Za rekrean využitelné plochy jsou v našem pojetí považovány plochy lesní pdy, luk a pastvin, zahrad, sad, dále vodní plochy (tekoucí a stojaté vody). Mítko pro vyhodnocení potencionálních rekreaních ploch Podíl potenciálních rekreaních ploch (v %) do 15,0 15,0 34,9 35,0 54,9 55,0 74,9 Hodnocení zemdlsky velmi intenzivn využívaná venkovská krajina pro cestovní ruch a rekreaci jen velmi málo vhodné pírodní podmínky vtšinou zemdlsky využívaná venkovská krajina v nížinách a pahorkatinách pro cestovní ruch a rekreaci málo vhodné pírodní podmínky venkovská krajina s prmrnými pírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci podhorská a vysoinná venkovská krajina s píznivými pírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci 75,0 a více povtšinou horské oblasti s velmi píznivými pírodními podmínkami Tabulka. 5 - Potenciální rekreaní plochy v obcích oblasti stedního Vsacka Obec Zahrady v ha Ovocné sady v ha Trvalé trávní porosty v ha Lesní pda v ha Vodní plochy v ha Rekreaní plochy celkem v ha Rozloha obce v ha Podíl potenciálních rekreaních ploch v % Bystika ,60% Hošálková ,16% Jablnka ,05% Kateinice ,84% Lhota u Vs ,70% Liptál ,12% Malá Bystice ,91% Pržno ,72% Ratibo ,37% Ržka ,57% Ústí u Vsetína ,35% Vsetín ,88% Sledovaná oblast vykazuje vysoký podíl rekreaních ploch vyšší než 75 % celkové rozlohy území. Intenzitu potenciální turistické aktivity v dané destinaci se znázoruje pomocí dvou ukazatel: - Index turisticko rekreaní funkce obce, vyjádený pomrem potu turistických lžek k potu trvale bydlících obyvatel x 100. Pi hodnocení tohoto ukazatele je však Strana 14 (celkem 73)

15 nezbytné pihlédnout k dalším skutenostem jako je nap. míra využití lžkové kapacity, forma cestovního ruchu, sezónnost v destinaci. - Index turisticko rekreaního zatížení území, vyjádený pomrem potu turistických lžek k rozloze katastru obce x 100. Mítko pro vyhodnocení potencionální turisticko rekreaní funkce obce turisticko - rekreaní funkce lžka v hromadných ubytovacích zaízeních a v objektech individuální rekreace/ poet trvale bydlících obyvatel v obci x 100 zcela dominantní 201 a více velmi významná významná rozvojová malá 25 a mén Tabulka. 6 Vyhodnocení potencionální turisticko rekreaní funkce obce OBEC Poet lžek v hromadnýc h ubytovacích zaízeních Poet lžek v soukro mí * Turistická a rekreaní lžka celkem Poet obyvatel Index turistickorekreaní funkce obcí Rozloha katastru obce v ha Index turisticko rekreaní zatížení území % potenciálních rekreaních ploch Bystika , ,60% Hošálková 39 7,8 46, ,7 2 78,16% Jablnka ,8 4 55,05% Kateinice ,6 0 83,84% Lhota u Vsetína ,8 0 82,70% Liptál ,7 3 83,12% Malá Bystice ,1 0 88,91% Pržno ,0 0 57,72% Ratibo 16 3,2 19, ,0 1 84,37% Ržka 22 4,4 26, ,7 1 74,57% Ústí u Vsetína ,4 0 84,35% Vsetín ,2 739, , ,88% Celkem ,6 1047, ,6 5 * O potu lžek v soukromí není pesná evidence, proto je jejich poet odhadnut ve výši 20% z celkového potu lžek hromadných ubytovacích zaízení. Z uvedených údaj vyplývá, že turisticko-rekreaní funkce v obcích oblasti stedního Vsacka je velmi malá, ani obec Bystika nedosahuje indexu 25, který je hraniní pro malou turisticko rekreaní funkci obce. Informaní turistická centra V oblasti stedního Vsacka jsou provozována dv informaní centra, ve Vsetín a na pehrad Bystika. IC Vsetín je v provozu celý rok v dob od h do h a v sobotu dopoledne v dob od 9.00 h do hodin. IC Pehrada Bystika je pouze sezónní s provozem v ervenci a srpnu Obyvatelstvo Vedle krajinných a technických podmínek má na rozvoj a úrove cestovního ruchu zásadní vliv vková, vzdlanostní a kvalifikaní struktura obyvatelstva a rozložení ekonomicky aktivního obyvatelstva do jednotlivých odvtví. Strana 15 (celkem 73)

16 Tabulka. 7 - Hlavní vkové skupiny obyvatel v obcích oblasti stedního Vsacka Stav k V k o v á s k u p i n a Název obce Prmrný vk Bystika ,4 Hošálková ,3 Jablnka ,2 Kateinice ,2 Lhota u Vsetína ,8 Liptál ,8 Malá Bystice ,4 Pržno ,1 Ratibo ,8 Ržka ,2 Ústí ,6 Vsetín ,7 Celkem ,29 Poet mladých lidí do 14 let s výjimkou velmi malých obcí (Lhota u Vsetína, Malá Bystice, Pržno) pevyšuje poet dchodc starších 65 let, což oblasti poskytuje dostatek pracovních sil pro rozvoj v nejbližších letech. Prmrný vk v mikroregionu Vsetín je ze všech tí oblastí nejvyšší: 40,29 let (Valašskomezi- ísko-kelesko: 38,65 let a nejnižší prmrný vk je v mikroregionu Hornolidesko: pouze 37,9 let). Tabulka. 8 Pehled pohybu obyvatelstva v obcích stedního Vsacka v roce 2005 Obec Pirozený pírstek, úbytek Pisthovalí Vysthovalí Pírstek, úbytek migrací Pírstek, úbytek celkový Stav obyvatel k Bystika Hošálková Jablnka Kateinice Lhota u Vsetína Liptál Malá Bystice Pržno Ratibo Ržka Ústí Vsetín Celkem Strana 16 (celkem 73)

17 Ve vývoji obyvatelstva dochází k celkovému poklesu populace vlivem výrazného úbytku OBEC Poet ekonomicky aktivních osob Poet subjekt podnikatelských Bystika % 45 56% Hošálková % 44 26% Jablnka % 50 27% Kateinice % 14 20% Lhota u Vsetína % 16 27% Liptál % 23 26% Malá Bystice % 14 88% Pržno % 7 16% Ratibo % 49 44% Ržka % 20 37% Ústí u Vsetína % 15 31% Vsetín % % Celkem % % obyvatelstva migrací. Dvod lze hledat v nedostatku pracovních píležitostí zejména pro absolventy škol. Graf. 1 Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle odvtví (SLDB 2001) Školství, zdravotn. veterin. a sociální innosti 11% Poet subjekt ve službách Podíl služeb na podnikání celkem v % Poet subjekt v CR Podíl služeb CR na službách celkem v % Veejná správa, obrana, soc. zabezpeení 6% Doprava, pošty a telekomunikace 4% Obchod, opravy motor. vozidel a spot. zboží 8% Stavebnictví 7% Ostatní veejné a osobní služby 4% Nezjištné odvtví 5% Ostatní 22% Ostatní 11% Zemdlství, lestnictví, rybolov 3% Pohostinství a ubytování 3% Prmysl 32% Prmysl Stavebnictví Obchod, opravy motor. vozidel a spot. zboží Doprava, pošty a telekomunikace Veejná správa, obrana, soc. zabezpeení Školství, zdravotn. veterin. a sociální innosti Ostatní veejné a osobní služby Nezjištné odvtví Ostatní Zemdlství, lestnictví, rybolov Pohostinství a ubytování Penžnictví a pojišovnictví in. v oblasti nemov., služ. pro podniky, výzkum Penžnictví a pojišovnictví 2% in. v oblasti nemov., služ. pro podniky, výzkum 4% Tabulka. 9 Podnikatelská aktivita obyvatelstva v obcích stedního Vsacka se zamením na CR Strana 17 (celkem 73)

18 Tabulka Ekonomické subjekty podle právní formy k Poet subjekt celkem Podíl v % Celkem ,0 z toho: fyzické osoby ,7 obchodní spolenosti 629 7,2 z toho akciové spolenosti 58 0,7 Družstva 18 0,2 státní podniky 53 0,6 Graf. 2 - Struktura ekonomických subjekt podle odvtví innosti k % 7% 4% 0%3% 31% 6% 20% 11% Zemdlství,lesnictví,rybolov - po.subj Prmysl - poet pod.subjekt Stavebnictví - poet pod.subjekt Obchod,prod.a opr.mot.voz.,sp.zbož.poh. Ostatní obchodní služby - po.pod.subj. Doprava a spoje - poet pod.subjekt Veej.správa,obrana,p.soc.pojis.- po.sub Školství a zdravotnictví - po.pod.subj. Ostat.veej.,social.a osobní.sl.- po.sub Pestože oblast služeb se podílí na celkovém podnikání prmrem 48 % procenty, samotný cestovní ruch v rámci poskytovaných služeb v oblasti pak iní pouze 25 %. Pokud budeme zkoumat dojížku zamstnaného obyvatelstva za prací, pak v obcích oblasti stedního Vsacka vyjíždí vtšina obyvatelstva pouze v rámci okresu Vsetín. Strana 18 (celkem 73)

19 Tabulka Struktura dojížky za prací v mikroregionu Vsetínsko Obec Zamstnaní celkem Vyjíždjící celkem Vyjížka z obce za prací Vyjíždjící v % ze zamstnaných celkem Vyjíždjící denn Hlavní oblast výjížky Oblast Poet Bystika % 266 okres Vsetín 276 Hoš álková % 353 okres Vsetín 338 Jablnka % 446 okres Vsetín 463 Kateinice % 220 okres Vsetín 219 Lhota u Vsetína % 218 okres Vsetín 196 Liptál % 306 okres Vsetín 208 Malá Bystice % 112 okres Vsetín 113 Pržno % 176 okres Vsetín 176 Ratibo % 489 okres Vsetín 488 Ržka % 274 okres Vsetín 266 Ústí u Vsetína % 184 okres Vsetín 183 Vsetín % 1988 okres Vsetín 1555 Analýza služeb celkem i služeb v oblasti CR spolu s analýzou ekonomicky aktivního obyvatelstva vi podnikatelským subjektm ve službách a hlavn denní a týdenní migrací za prací ukazuje, že lze jen tžko oekávat závažnjší nárst potu, pestrosti a kvality služeb provádných jako vedlejší innosti nap. OSV, pokud by dramaticky nenarostl poet návštvník, což vzhledem k atraktivnosti konkurenních turistických region nelze oekávat. Analýza území dle jednotlivých obcí Bystika leží v západním okraji Vsetínských vrch na potoku Bystika. Byla založená v pol. 17. století je charakteristickou zemdlskou obcí. Známá je pedevším údolní nádrží, jedna z nejnavštvovanjších rekreaních oblastí s možností koupání a vodních sport. Nejvyšším bodem na katastru obce je vrchol Zámiska na hbetu Klenova. U pehrady koní Nauná stezka Jana Karafiáta, která vede z Valašského Meziíí. Ubytování nabízí nkolik rekreaních stedisek, chat, autokemp, ale i dv táboišt. Hoš álková leží v kopcovitém terénu Hostýnských vrch na východní Morav, západn od Vsetína. Spokojení budou vyznavai pší turistiky, cykloturistiky i bžkai. Na projití nebo projetí je k dispozici mnoho zajímavých tras z rzným stupnm obtížnosti, takže na své si pijdou, jak zaínající nebo fyzicky mén zdatní turisté, tak jejich zdatnjší kolegové. K dispozici jsou i lyžaské vleky na nedalekém Trojáku. Pímo v obci pak koupališt, volejbalový areál s možností pronájmu hiš i ubytování, hišt na minigolf. Jablnka se nachází na Valašsku, leží na silnici I/57 a železniní trati z Valašského Meziíí do Vsetína z ásti v rovin na íních náplavách Vsetínské Bevy a z ásti na svazích vybíhajících na západní okraje Vsetínských vrch. Patí k menším obcím okresu. Nadmoská výška ve stední ásti obce je 325 m.n.m. Kateinice leží v úzce seveném údolí podél toku Kateinky. V katastru Kateinic se nachází pírodní rezervace zízená roku 1950 na vrchu Dubcová, kterou tvoí smíšený porost bíz, borovic a vlhké louky s výskytem vstava aj. rostlin. Strana 19 (celkem 73)

20 Lhota u Vsetína leží jihozápadním smrem od msta Vsetín. Obec se rozkládá v údolí tvoeném potokem Rokytenkou, který tvoí hranici mezi Hostýnskými vrchy a Vizovickou vrchovinou. Obec je postavena podél silnice spojující msto Vsetín s mstem Vizovice. Nejvýše položeným místem nad obcí je na severní stran Janišovský vrch ( 573 m.n.m.) Obcí prochází znaená turistické trasa Beskydsko-kysucká magistrála. Ve Lhot a jejím okolí jsou znaené turistické trasy vedoucí do nedalekých pohoí a jsou ureny pro pší turisty a pro cykloturisty. Liptál leží 9 km jihovýchodn od Vsetína pi silnici ze Vsetína do Zlína. Obcí protéká potok Rokytenka, který oddluje výbžky Hostýnských vrch s nejvyšším bodem katastru obce Chleviska (641 m n.m.) od Vizovických vrch. Již na hranicích katastru leží vrch Vartovna (651 m n.m.). Od roku 1978 se poádají každoron Liptálské slavnosti s mezinárodní úastí. Malá Bystice leží uprosted Vsetínských vrch jižn od údolní pehrady Bystika v nadmoské výšce m. Turisticky významný je vrch Santov. Pržno leží v malebném údolí eky Vsetínská Beva, uprosted Valašska. Patí do okresu Vsetín, od jehož okresního msta je vzdáleno 10 km severn. Ped vchodem do katolického kostela roste pibližn 300 let stará památná lípa. Ratibo leží 6,5 km severovýchodn od Vsetína v Hostýnských vrších. Na katastru obce se nachází i chránné lokality Zbrakova strá se vzácnými rostlinami jako je jetel válcovitý, kopretina chocholinatá, mochna pímá, rže keltská, pampeliška skalinská apod. a lokalita Kížový (1.30 ha) se skalními výchozy, úpatními haldami a sutí, vzniklými sesuvy, na nichž roste vzácná klenová buina a hnízdí chránní datel erný, žluna šedá a holub doupák. Ržka leží 6,5 km severn od Vsetína ve Vsetínských vrších, v hlubokém údolí Rždeckého potoka. Nejvyšší místo katastru obce leží na kopci Dušná v nadmoské výšce 738 m. Turistické vycházky po okolí s výhledy na Slezské Beskydy, Radhoš, Vizovické a Hostýnské vrchy. Je možné navázat na turistické cesty ze Vsetína pes Dušnou na pehradní nádrž Bystiku, na Cáb a dále po Vsetínských vrších. Terén je vhodný pro bžky a v letním období ideální pro cykloturistiku. Mototuristické trasy: hustá sí komunikací, asto dostupujících hebenových poloh, vytváí dobré podmínky pro seznámení s nejkrásnjšími místy Valašska. Ústí u Vsetína je rozložená podél íky Senice, která se zde vlévá do eky Bevy, od toho má také své jméno. Obcí vede na jih okresní silnice ze Vsetína do Valašských Klobouk. Msto Vsetín se rozkládá na úpatí Vsetínských, Hostýnských a Vizovických vrch na obou bezích eky Bevy, která je rozdluje na Horní a Dolní msto. Dominantou msta je renesanní zámek ze zaátku 17. století, který je dnes sídlem Muzea regionu Valašsko. Tradici lidové kultury již po mnoho desetiletí uchovávají soubory valašských písní a tanc. Vsetín se stal z nevelkého msteka bhem uplynulého století významným stediskem prmyslu, hospodáského, kulturního a sportovního života. Vzhledem k husté síti dobe znaených turistických cest lze pi vycházkách jednotlivé trasy rzn kombinovat. Všechny trasy vedou klidným prostedím smíšených a jehlinatých les, loukami s dalekými výhledy do kraje. Krajinou mžeme putovat pšky, na horském kole i na bžkách. Strana 20 (celkem 73)

21 Inventura ubytovacích kapacit, stravování a doprovodných služeb v obcích oblasti stedního Vsacka: Tabulka. 12 a - obce mimo msta Vsetín Msto/obec Poet obyvatel Bystika 932 Název objektu Ubytovací kapacity, stravování a doprovodné služby Kapacita lžek Cena za ubytování Služby chata Pod hrází / osoba penzion Oáza / osoba restaurace, jízda na koni, pjovna lodí penzion U Urban 20 cena individuální RS Obzor Zlín / osoba táboišt, koupání Autocamp Bystika 180 / osoba Hošálková 2053 penzion Myslivna U Dína / 2 lžko Fitcentrum, minigolf, krytý bazén Jablnka Kateinice Lhota u Vsetína 750 restaurace U Jakšík, víceúelové hišt Liptál 1421 hotel Sirákov / osoba restaurace, sauna, masáže restaurace Salis / osoba restaurace hájovna v Hluboké, Liptál / objekt Malá Bystice Pržno Ratibo 1736 motel Zátopek / osoba restaurace, tenisové kurty, biliard, posilovna Ržka 897 penzion Dušná / osoba Ústí u Vsetína víceúelové hišt venkovní bazén, hišt, sauna, stolní tenis, pjovna sportovního vybavení 21

22 Inventura ubytovacích kapacit, stravování a doprovodných služeb v obcích oblasti stedního Vsacka: Tabulka. 12 b msto Vsetín Msto/obec Poet obyvatel Vsetín Ubytovací kapacity, stravování a doprovodné služby Název objektu Kapacita Cena za lžek ubytování Služby hotel Britannia / osoba restaurace, parkovišt, poloha u nádraží SD, SAD restaurace s kavárnou, zimní zahrada, letní zahrádka, hotel Magistr / osoba vinný sklep, úschovna kol a lyží, dlouhodob ubytovaným praní prádla, trezor a Internet hotel Nová radnice / osoba restaurace, vinotéka, parkovišt, bezbariérový pístup, v sousedství galerie Stará radnice a vsetínský zámek hotel Panava / osoba restaurace, pizzerie, parkovišt, v budov solárium, masáže, kosmetika restaurace, ve sportovním areálu fotbalového stadionu hotel Sport / osoba a tenisových kurt, v blízkosti splavu eky Bevy, v tsné blízkosti cyklostezky, Internet restaurace, asijská restaurace, v budov pánské, hotel Vsacan / osoba dámské kadenictví, kosmetika, nehtové studio, umístní v centru msta hotel Formanka / osoba restaurace, letní terasa, koupališt, turistické trasy hotel a restaurace U Vychop / osoba restaurace, rybáská bašta, venkovní krb, tenisové kurty, Internet, parkování restaurace s odpoledním a veerním provozem, hotelový dm KAMU / osoba úschovna lyží a kol, ubytovaným pjovna kol, Internet, vstup do fittnes relaxaních prostor zahradní restaurace, garáž, minibar, satelit, Internet penzion v Hluboké / osoba nonstop, tenisový kurt, bazén s moskou vodou, zapjení kol, sauna. horská chata Vsacký Cáb / osoba pjovna kol, sjezdových i bžeckých lyží VKCI, o. p. s Zajišuje dopravu osob s poruchami mobility, 300 / osoba bezbariérové obanská poradna 22

23 3. 2. Socioekonomické podmínky obcí mikroregionu Valašskomeziísko-kelesko Území mikroregionu hranií s regiony Podhostýnsko, Vsetínsko, Rožnovsko, Hranicko a Novojiínsko. Pedmt innosti: Podpora zemdlského i nezemdlského podnikání, ešení problém a dsledk nezamstnanosti, spolená pée o památky v mikroregionu, podpora cestovního ruchu a venkovské turistiky, spolená ešení sociálních služeb a zdravotní pée, vzájemná pomoc pi ešení problematiky životního prostedí. Mikroregion Valašskomeziísko kelesko je rovnž djištm významných kulturních a sportovních akcí. Mezi známjší události v regionu patí Setkání netradiních divadel, Moravský festival poezie, Valašský špalíek a rzné lidové akce (Gulášfest, Hrachovka) a sportovní klání. Mikroregion je lákavý pro turisty na kolech i pší. Nabízí i náronjší výlety do Hostýnských a Vsetínských vrch nebo Moravskoslezských Beskyd, které tuto oblast obklopují. Cesty pro pší jsou dobe znaené (nauné stezky), v posledních letech zde vznikla rovnž ucelená sí cyklotras, která navazuje na již existující trasy sousedních region. 23

24 3.2.1 Základní ukazatele obcí mikroregionu Valašskomeziísko kelesko Tabulka. 13 Základní vybavenost obcí Msto/obec Hustota (osob/km2) Míra registrované nezamstnanosti v % Trvale obydlené byty Neobydlené byty Pošta Základní škola Zdravot. za. Policie Kanalizace Vodovod Plynofikace Branky 81,6 13, Choryn 74,0 12, Jarcová 141,8 7, Kel 94,3 8, Kladeruby 60,9 6, Kunovice 78,8 8, Lešná 88,5 11, Louka 107,2 8, Mikulvka 50,7 8, Oznice 60,1 6, Podolí 40,1 12, Police 41,3 14, Stítež nad Bevou 106,0 12, Valašské Meziíí 500,4 10, Velká Lhota 46,4 6, Zašová 125,0 9, Pestože se rozlohou jedná o dvakrát vtší území než Vsetínsko (6 515,2 ha), vykazuje nižší hustotu osídlení: pouze 106,07 obyvatel na 1 km 2. Nižší je zde však prmrná míra registrované nezamstnanosti, pouze 9,92 %. V mikroregionu je neobydlených byt, které tvoí potenciální možnost turistického ubytování v soukromí. Tabulka opt dokládá, že obce se dosud nevypoádaly se základní infrastrukturou. Nejhorší situace je znovu v budování kanalizací, zatímco v oblasti vodovodních a plynových pípojek se jeví podstatn lepší. To zpsobuje, že obce vesms dávají pednost dokonení základní obanské vybavenosti ped rozvojovými projekty do oblasti cestovního ruchu Vliv chránné krajinné oblasti na rozvoj cestovního ruchu Podíl území CHKO na celkové rozloze mikroregionu Valašskomeziísko-kelesko je nevýznamný, nebo tvoí pouze 8 % z celkového území. 24

25 Tabulka Podíl chránných území na celkové rozloze katastr obcí mikroregionu Valašskomeziísko-kelesko Podíl chránného Msto/obec území na katastru obce v % Nadmosk á výška v m.n.m. Rozloha (ha) Rozloha CHKO na katastru obce (ha) Branky na Morav Choryn Jarcová Kel Kladeruby Kunovice Lešná Louka Mikulvka Oznice Podolí Police Stítež nad Bevou ,2 Valašské Meziíí ,8 Velká Lhota ,4 Zašová ,1 Celkem ha 8 % 1 992,5 ha 25

26 3.2.3 Analýza ukazatel pro rozvoj cestovního ruchu Mítko pro vyhodnocení potenciálních rekreaních ploch Podíl potenciálních rekreaních ploch (v %) do 15,0 15,0 34,9 35,0 54,9 55,0 74,9 Hodnocení zemdlsky velmi intenzivn využívaná venkovská krajina pro cestovní ruch a rekreaci jen velmi málo vhodné pírodní podmínky vtšinou zemdlsky využívaná venkovská krajina v nížinách a pahorkatinách pro cestovní ruch a rekreaci málo vhodné pírodní podmínky venkovská krajina s prmrnými pírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci podhorská a vysoinná venkovská krajina s píznivými pírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci 75,0 a více povtšinou horské oblasti s velmi píznivými pírodními podmínkami Tabulka Potenciální rekreaní plochy mikroregion Valašskomeziísko-kelesko Trvalé Lesní Vodní Rekrea- Rozloha Obec Zahra- trávní pda plochy ní plochy obce dy v ha porost v ha v ha celkem v ha y v ha v ha Ovoc - né sady v ha Podíl potenciálních rekreaníc h ploch v % Branky n./m ,92% Choryn ,93% Jarcová ,57% Kel ,49% Kladeruby ,67% Kunovice ,86% Lešná ,15% Louka ,89% Mikulvka ,57% Oznice ,36% Podolí ,65% Police ,57% Stítež n./b ,59% Val. Meziíí ,71% Velká Lhota ,76% Zašová ,87% Ve srovnání s obcemi oblasti stedního Vsacka je v mikroregionu Valašskomeziískokelesko podíl potenciálních rekreaních ploch na celkové rozloze mikroregionu nižší. Intenzitu potenciální turistické aktivity v dané destinaci se znázoruje pomocí dvou ukazatel: - Index turisticko rekreaní funkce obce, vyjádený pomrem potu turistických lžek k potu trvale bydlících obyvatel x 100. Pi hodnocení tohoto ukazatele je však nezbytné pihlédnout k dalším skutenostem jako je nap. míra využití lžkové kapacity, forma cestovního ruchu, sezónnost v destinaci. 26

27 - Index turisticko rekreaního zatížení území, vyjádený pomrem potu turistických lžek k rozloze katastru obce x 100. Mítko pro vyhodnocení potencionální turisticko rekreaní funkce obce turisticko - rekreaní funkce lžka v hromadných ubytovacích zaízeních a v objektech individuální rekreace/ poet trvale bydlících obyvatel v obci x 100 zcela dominantní 201 a více velmi významná významná rozvojová malá 25 a mén Tabulka. 16 Vyhodnocení potencionální turistickorekreaní funkce obce OBEC Poet lžek v hromadnýc h ubytovacích zaízeních Poet lžek v soukrom í Turistická a rekreaní lžka celkem Poet obyvatel Tndex turistickorekreaní funkce obcí* Rozloha katastru obce v ha Index turistickorekreaní zatížení území % potenciálních rekreaních ploch Branky na Morav ,3 0 57,92% Choryn ,7 0 45,93% Jarcová ,5 0 80,57% Kel ,0 0 33,49% Kladeruby ,0 0 38,67% Kunovice ,6 0 35,86% Lešná ,9 1 47,15% Louka ,6 0 56,89% Mikulvka ,2 0 79,57% Oznice ,9 0 77,36% Podolí , ,65% Police ,1 0 52,57% Stítež nad Bevou ,1 2 68,59% Valašské Meziíí ,4 572, , ,71% Velká Lhota ,8 0 78,76% Zašová ,5 0 61,87% Celkem ,4 662, ,6 3 Z uvedených údaj je opt zejmá velmi nízká až zanedbatelná turisticko-rekreaní funkce této oblasti, v prmru dokonce ješt nižší než v obcích oblasti stedního Vsacka. Jedinou výjimku tvoí obec Podolí, kde lze hodnotit tuto funkci jako rozvojovou. Informaní turistická centra Na celém sledovaném území je v provozu jediné informaní centrum, a to ve mst Valašské Meziíí. IC Valašské Meziíí funguje v pondlí až v pátek v dob od 9.00 h do h, ale také o sobotách a nedlích v dob do h do hodin. 27

28 3.2.4 Obyvatelstvo Vková, vzdlanostní a kvalifikaní struktura obyvatelstva i rozložení ekonomicky aktivního obyvatelstva do jednotlivých odvtví je adekvátní souasné pomrn nízké úrovni cestovního ruchu ve sledované oblasti. Tabulka Hlavní vkové skupiny obyvatel v obcích mikroregionu Valašskomeziísko-kelesko Stav k V k o v á s k u p i n a Název obce Prmrný vk Branky ,5 Choryn ,3 Jarcová ,3 Kel ,6 Kladeruby Kunovice ,4 Lešná ,1 Louka ,5 Mikulvka ,6 Oznice ,1 Podolí Police ,8 Stítež nad Bevou ,6 Valašské Meziíí ,4 Velká Lhota ,7 Zašová ,5 Celkem ,65 Populace je z vtší ásti tvoena venkovským obyvatelstvem, pestože hlavní pracovní a rozvojový potenciál je soustedn do mst Valašské Meziíí a Kel. Poet mladých lidí do 14 let s výjimkou tí obcí (Jarcová, Mikulvka a Stítež nad Bevou) pevyšuje poet dchodc starších 65 let, což mikroregionu poskytuje dobrý základ pro rozvoj v nejbližších letech. Tabulka Pohyb obyvatelstva v mikroregionu Valašskomeziísko-kelesko v roce 2005 Pirozený Pírstek, Pírstek, Obec pírstek, Pisthovalí Vysthovalí úbytek úbytek migrací úbytek celkový Stav obyvatel k Branky Choryn Jarcová Kel Kladeruby Kunovice Lešná Louka Mikulvka Oznice Podolí