Slide By Default! A Free sample background from

Transkript

1 Slide 1 HYDROLOGIE Historický vývoj období pozorování, měření, experimentů, modernizace a matematizace hydrologie začíná existovat jako samostatná věda výrazný rozvoj především inženýrské hydrologie. Inženýrská hydrologie se zabývá charakteristikami hydrologického režimu vodních objektů (řeky, nádrže, jezera ) a poskytuje je pro potřebu projekce, provozu i údržby vodohospodářských děl a stavební činnosti obecně. Současnost období rozmachu matematických modelů.

2 Slide 2 Některé osobnosti v hydrologii (?) Toricelli první měření průtoku výtokem z nádoby Perreault první přibližný odhad průtoku vody v řeky Seiny v Paříži první kvantitativní vztah oběhu vody v přírodě Pitot objevil možnost měření bodové rychlosti vody pomocí speciální trubice (Pitotova trubice) Chezy uveřejnil způsob výpočtu střední rychlosti v korytě (Chezyho rovnice) vynález hydrometrické vrtule Woltmanna (Woltmannovo křídlo) Albert Ott založil Mathematisch-Mechanisches Institut A. OTT v bavorském Kemptenu (výroba hydrometrických přístrojů) Andreas Rudolf Harlacher, zakladatel systematické hydrologie na našem území, švýcarský inženýr, profesor a později i rektor německé části pražské polytechniky a vedoucího hydrometrické sekce Hydrografické komise pro Království české. Položil základy vodoměrné sítě v povodí Labe, zdokonalil hydrometrickou vrtuli.

3 Slide 3

4 Slide 4 Pracovní metody Statistické, pravděpodobnostní metody Vycházejí z pravděpodobnostního charakteru výskytu jednotlivých jevů z hlediska dlouhodobého vývoje. Donedávna měly dominantní uplatnění v hydrologii. Deterministické, genetické metody Snaží se formulovat fyzikální podstatu jednotlivých jevů. Matematické simulace Rozvoj matematického modelování. Modely pro simulaci vývoje počasí, prostorového a časového rozložení srážek, srážko-odtokového procesu (ALADIN)

5 Slide 5 Trocha historie 1875 Hydrologická komise Království českého se srážkoměrným a vodoměrným oddělením. Vodoměrné vedené A.R.Harlacherem zasloužil se o zpracování teoretických základů hydrometrických metod využívaných dodnes Státní ústav hydrologický (nyní Výzkumný ústav vodohospodářský) 1954 Hydrometeorologický ústav (nyní Český hydrometeorologický ústav) Výzkumný ústav vodohospodářský Ústav pro hydrodynamiku ČSAV Praha 1963 zahájena výstavba hydrologických středisek v Brně, Ostravě, Ústí n. Labem, Praze, Hradci Králové, Českých Budějovicích a Plzni, která vytvořila základ dnešních poboček ústavu.

6 Slide 6 Hydrologický rok Hydrologický rok je definován k vzhledem k hydrologickému cyklu. Úzce souvisí s obdobím výskytu sněhových a dešťových srážek. Zjednodušeně ho lze charakterizovat předpokladem, že v intervalu 12 měsíců všechny spadlé srážky na povrch odtečou nebo se vypaří. Takže sněhové vločky, které spadnou v listopadu, mohou odtávat až na jaře dalšího roku.

7 Slide 7 Vědy zabývající se vodou: Hydrologie - sleduje oběh vody na Zemi, bilance oběhu Hydrogeografie - zabývá se vztahy mezi hydrosférou a ostatními sférami Oceánogeografie - zkoumá moře a oceány Hydrogeologie - zákony oběhu podzemní vody Hydropedologie zákonitosti výskytu půdní vody Hydrochemie chemické vlastnosti vody Meteorologie zkoumá fyzikální změny a děje v ovzduší Klimatologie zabývá se dlouhodobým vývojem počasí Hydraulika popisuje proudění vody

8 Slide 8 Historie vodního práva Vodní zákon představuje komplexní právní úpravu novodobého vodního práva v ČR. Vodní právo jako odvětví správního práva disponuje relativně dlouhou historií. Již koncem 18. století existovaly tzv. mlynárské řády, V 19. století pak byly vydány zemské vodní zákony (český, moravský, slezský). Právní úprava obsažená v českém vodním zákoně č. 71/1870 z.z. byla prvním soustavným zpracováním vodního práva u nás. Český zemský vodní zákon platil až do roku 1955, kdy byl nahrazen zákonem c. 11/1955 Sb., o vodním hospodářství. Dalším vodním zákonem byl zákon č. 138/1973 Sb., o vodách, který platil až do a byl k tomuto datu nahrazen dnes platným vodním zákonem.

9 Slide 9 Vodní kniha

10 Slide 10 Postavení a význam vody jako složky životního prostředí, sloužící pro uspokojování základních životních potřeb lidí a jejich hospodářských aktivit, ale také jako živlu, který může ohrožovat životy a majetek, upravuje ZÁKON č. 254 ze dne 28. června 2001 o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)

11 Slide 11 Komu patří voda?

12 Slide 12 Zákon, na rozdíl od předchozí právní úpravy, řeší práva k povrchovým a podzemním vodám. Řeší je tak, že jejich vlastnictví vylučuje, a to pro všechny subjekty včetně státu! Vychází se zde z pojetí vlastnictví podle principů našeho právního řádu, které je chápe jako panství nad věcí. Vzhledem k tomu, že povrchové a podzemní vody nelze ovládat dostatečně, nelze je dostatečně vymezit ani uchopit, vyloučil zákon možnost vlastnictví k nim. Výslovně stanoví, že nejsou součástí ani příslušenstvím pozemku, na němž se vyskytují!

13 Slide 13 Vodní zákon řeší: využívání povrchových nebo podzemních vod (např. odběr, vzdouvání, akumulace, využívání energetického potenciálu, vypouštění odpadních vod, čerpání za účelem získání tepelné energie apod.) ochranu vod havarijní situace

14 Slide 14 Povrchovými vodami jsou vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu; tento charakter neztrácejí, protékají-li přechodně zakrytými úseky, přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo v nadzemních vedeních.

15 Slide 15 Povodí základní hydrologická oblast, v níž sledujeme odtokový proces a zjišťujeme vzájemný vztah bilančních prvků území, z něhož odtéká voda z atmosférických srážek nebo akumulovaná v ledovcích a ve stálé sněhové pokrývce povrchovou i podzemní cestou do jediného závěrového profilu Plocha povodí patří dle normy ČSN Hydrologické údaje povrchových vod mezi zakladní hydrologické údaje.

16 Slide 16

17 Slide 17

18 Slide 18 Příklad 1_Pr_List_Povodi_zak.doc Vykreslete orografickou rozvodnici k uzávěrnému profilu na levostranném přítoku Desné. Postup: Vykreslování začíná vždy od uzávěrného profilu (dále jen UP) povodí. Vykresluje se kolmo k vrstevnicím (přesněji kolmo k tečnám na vrstevnice), vždy po svazích od spodu nahoru, ze sedla na vrchol. Začněte vykreslovat rozvodnici směrem od UP povodí proti svahu nahoru, kolmo k vrstevnicím, až se dostanete na vrchol nebo hřeben. Pokud se dostanete na vrchol (např. V1), najděte nejbližší rozvodnicové sedlo (např. S1) a vykreslujte rozvodnici ze sedla S1 zpět na vrchol V1, tedy opět od spodu nahoru a nikoliv opačně. Z tohoto sedla S1 pak pokračujte s vykreslováním rozvodnice na druhou stranu, tedy například na vrchol V2. Pokud se při vykreslováni rozvodnice od UP dostanete na hřeben, pokračujte pak po hřebeni (kolmo k tečnám na vrstevnice) až na vrchol. Další postup pro druhý břeh je stejný jako výše popsaný.

19 Slide 19 Příklad 1_Pr_List_Povodi_zak.doc

20 Slide 20 Příklad 1_Pr_List_Povodi_zak.doc

21 Slide 21 Základní vodohospodářské mapy 1: Základní vodohospodářská mapa 1: je státním mapovým dílem pro oblast vodního hospodářství. Slouží především jako podklad pro oblastní vodohospodářské studie, pasportizaci vodních toků, projektování vodohospodářských děl a ekologické studie. Její vydávání zajišťuje Výzkumný ústav vodohospodářský TGM ve spolupráci se Zeměměřickým úřadem. Obsahuje obecně topografický obsah převzatý ze Základní mapy ČR 1 : (včetně výškopisu a polohopisu) a tématický obsah.

22 Slide 22 Základní vodohospodářské mapy 1: Číslo hydrologického pořadí je osmimístné a sestává ze 4 skupin: První skupina jednomístná určuje příslušnost do povodí hlavního toku I. řádu, a sice: 1 Labe 2 Odra 3 Visla 4 Dunaj Druhá skupina dvoumístná určuje příslušnost do dílčího povodí hlavního toku. Třetí skupina dvoumístná určuje hydrologické pořadí dalšího dělení dílčích ploch povodí hlavního toku na jednotlivé přítoky (dodnes používané jako tzv. povodí III. řadu ). Čtvrtá skupina trojmístná určuje hydrologické pořadí detailních plošek povodí v rámci dílčích ploch povodí.

23 Slide 23 Příklad Vodohospodářské mapy

24 Slide 24

25 Slide 25

26 Slide 26 Rozvodnice v měřítku 1:

27 Slide 27 Rozvodnice v měřítku 1:

28 Slide 28 Rozvodnice v měřítku 1: Nový tvar čísla hydrologického pořadí je od roku Význam jednotlivých skupin číslic je nasledující: dílčí dělení k místům soutoků nebo odbočení toků vycházející z ZVM50 (minimální velikost plochy povodí přítoku je cca 5 km2), 5 dělení povodí v profilu hráze vodního díla, 66 děleni povodí v místě mimoúrovňového křížení toků, 77 dělení povodí v profilu vodoměrné stanice (pro vnitřní použití v ČHMU, není standardně poskytováno).

29 Slide 29 Rozvodnice v měřítku 1:

30 Slide 30 Rozšířené číslo hydrologického pořadí v rozvodnicích 1:10 000

31 Slide 31 Číslování dílčích povodí v místě dělení k hrázi a v místě vodoměrné stanice

32 Slide 32 Číslování dílčích povodí v místě mimoúrovňového křížení

33 Slide 33 2 typy povodí: -orografické -hydrogeologické

34 Slide 34

35 Slide 35 Mezinárodní oblasti povodí Labe, Odry a Dunaje

36 Slide 36 Základní hydrologické údaje ČR ČR leží na rozvodnici tří moří - Severního, Baltského a Černého. Prakticky všechny její významnější toky odvádějí vodu na území sousedních států. Důsledkem této skutečnosti je naprostá závislost našich vodních zdrojů na atmosférických srážkách. Rozvodí Severního, Baltského a Černého more dělí území ČR na tři hlavní povodí: Labe, Odry a Moravy.

37 Slide 37 Rozložení dlouhodobého úhrnu srážek (mm) za období

38 Slide 38 Rozložení dlouhodobého úhrnu srážek (mm) za období