VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Obor: Cestovní ruch Komparace významu lázeňství ve Spolkové republice Německo a České republice (diplomová práce) Autor: Bc. Petra Tupá Vedoucí práce: Ing. Lena Mlejnková Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů. V Praze dne podpis studenta

2 Poděkování Za rady, doporučení a vedení při psaní této diplomové práce děkuji paní Ing. Leně Mlejnkové. Poděkování patří také mé rodině, která mě během celého studia podporovala.

3 OBSAH Úvod Cestovní ruch a lázeňství základní pojmy Cestovní ruch Lázeňství Vztah cestovního ruchu a lázeňství Přírodní léčivé zdroje Služby nabízené v lázních Léčebné metody Segmentace klientů v lázeňství Lázeňství jako studijní obor Marketing v cestovním ruchu a lázeňství Charakteristika lázeňství České republiky Historie lázeňství v České republice Druhy poskytované péče v lázních Lázeňská péče předepsaná lékařem Samoplátecký pobyt a wellness Legislativa, dokumenty a orgány českého lázeňství Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR Státní program podpory cestovního ruchu Organizace věnující se lázeňství v České republice Statistika českého lázeňství Charakteristika lázeňství Spolkové republiky Německo Historie lázeňství ve Spolkové republice Německo Německá lázeňská místa Legislativa Uznání lázeňského místa... 45

4 4.5 Formy lázeňské péče v SRN Léčení bez oficiální žádosti o lázeňskou péči Léčení na základě žádosti o lázeňskou péči Organizace věnující se lázeňství ve Spolkové republice Německo Statistika německého lázeňství Komparace vybraných parametrů lázeňství obou zemí Závěr Seznam použitých zdrojů Seznam tabulek Seznam grafů Seznam příloh... 78

5 Úvod Lázeňství má v České republice i Spolkové republice Německo dlouholetou tradici. Jeho počátky jsou dokonce spjaty se starým Římem, neboť to byli právě Římané, kteří na území Německa a České republiky zakládali první lázně a lázeňská místa. Zatímco ještě před 100 lety představoval lázeňský cestovní druh téměř výhradní formu cestovního ruchu a lázně byly vedle místa navrácení pevného zdraví také místem pro společenská setkávání, dnes se oblast lázeňství dostává do popředí především díky uvědomělejšímu způsobu života lidí, zájmu o své vlastní zdraví a prosazujícímu se trendu wellness. Cílem této práce je zanalyzování oblasti lázeňství jako součásti cestovního ruchu v České republice a ve Spolkové republice Německo. Práce je rozdělena do 6 kapitol, které se zabývají vymezením základní terminologie, historií lázeňství v obou zemích, jejich lázeňskými místy, legislativou. Součástí jsou také různá statistická data, která napovídají mnohé o vývoji lázeňství v posledních letech. Teoretickou část práce tvoří první kapitola věnující se terminologii. V této kapitole jsou uvedeny základní pojmy cestovního ruchu a lázeňství, je nastíněn vztah mezi cestovním ruchem a lázeňstvím, dále jsou uvedeny druhy přírodních léčivých zdrojů a léčebných metod. Praktická část je tvořena dalšími 5 kapitolami. Kapitola druhá se věnuje lázeňství v České republice, obsahuje historii českého lázeňství, druhy lázeňské péče, legislativu a také zmiňuje organizace, které v oblasti lázeňství působí, ať už jde o odborná profesní sdružení nebo např. Českou centrálu cestovního ruchu Czech Tourism, která je v oblasti lázeňství také činná. Na české lázeňství navazuje kapitola třetí s různými statistikami o počtu pacientů, přenocování, délce pobytu a o mnohých dalších ukazatelích. Další 2 kapitoly jsou věnované německému lázeňství. Ve čtvrté kapitole je podobně jako u České republiky popsána historie německého lázeňství, německá lázeňská místa, právní předpisy, druhy lázeňské péče i organizace činné v oblasti lázeňství, zastoupené především Německým svazem léčebných lázní, a pátá kapitola přináší některé statistiky z německého lázeňství. Poslední kapitola je věnována porovnání statistických ukazatelů v rámci českého a německého lázeňství a posuzování jejich vývoje. Obsahuje mimo jiné informace o tom, jakou část všech hostů v ubytovacích zařízeních tvoří právě lázeňští hosté a jaký mají podíl na celkovém počtu přenocování v obou zemích a jak se tento podíl vyvíjí. Kapitoly věnované statistikám v německém a českém lázeňství byly vytvořeny za použití údajů statistických úřadů obou zemí - Českého statistického úřadu a Německého statistického 1

6 úřadu (Statistisches Bundesamt), dále také díky statistikám České centrály cestovního ruchu a její německé obdoby Deutsche Zentrale für Tourismus, Německého svazu léčebných lázní a informacím vydaných Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR. 2

7 1 Cestovní ruch a lázeňství základní pojmy Tato práce se zabývá tématem lázeňství, na které je dnes možno pohlížet jako na důležitou část cestovního ruchu. V teoretické části práce jsou proto vymezeny termíny související s problematikou cestovního ruchu celkově, následuje terminologie týkající se lázeňství samotného. Je zde nastíněn vztah mezi cestovním ruchem a lázeňstvím, uvedeno je také rozdělení přírodních léčivých zdrojů, následují podkapitoly věnované službám poskytovaných v lázeňských zařízeních a kapitoly věnované jednotlivým druhům léčebných metod. Popsány jsou typy poskytované péče v lázních a v závěru je zmíněn i marketing v oblasti cestovního ruchu. 1.1 Cestovní ruch Jako základní vysvětlení pojmu cestovní ruch lze uvést definici Světové organizace cestovního ruchu WTO z Mezinárodní konference o statistice cestovního ruchu, která se konala v červenci roku Cestovní ruch je definován jako činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí /mimo místo bydliště/ a to na dobu kratší než je stanovena, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. Ve Výkladovém slovníku cestovního ruchu je vysvětlen cestovní ruch jako komplexní společenský jev jako souhrn aktivit účastníků cestovního ruchu. 1 Pro základní orientaci v problematice cestovního ruchu lze uvést typologii cestovního ruchu dle motivace účastníka. Cestovní ruch lze pak rozdělit na rekreační cestovní ruch, kulturně poznávací, cestovní ruch s náboženskou orientací, se vzdělávacími motivy, se společenskými motivy, sportovně orientovaný, cestovní ruch orientovaný na poznání přírodního prostředí, s dobrodružnými motivy, s profesními motivy, specificky orientovaný cestovní ruch a pro tuto diplomovou práci je nejdůležitější typ zdravotně orientovaného cestovního ruchu. Náplní tohoto typu cestovního ruchu je cesta za prevencí, léčením, rehabilitací. Zahrnuje celou řadu zdravotně orientovaných aktivit, jako jsou rekondiční a zdravotně preventivně orientované pobyty zaměřené na posílení, udržení a obnovení fyzické či psychické kondice člověka. 2 1 Cestovní ruch výkladový slovník, Martina Pásková, Josef Zelenka, Ministerstvo pro místní rozvoj Jarmila Indrová a kol., Cestovní ruch (základy), ISBN

8 Definici zdravotního cestovního ruchu uvádí v knize Health and Wellness Tourism Patricia a Malcom Cooper, čerpají u autorů Ross a Tabacchi, podle nichž jde o jakékoli cestování, jehož cílem je stát se zdravější nebo zlepšení zdravotního stavu některého člena rodiny. 3 Lázeňský cestovní ruch Lázeňský cestovní ruch lze charakterizovat jako druh cestovního ruchu spojený s poskytováním určité formy zdravotní péče v místech a zařízeních, která jsou pro to vhodná a hlavně vybavená. Ján Orieška ve své publikaci Služby v cestovním ruchu definuje lázeňský cestovní ruch jako druh cestovního ruchu podmíněný činností lázeňských zařízení vyžadujících přírodní léčivé zdroje. Ve své další publikaci Technika služeb cestovního ruchu popisuje lázeňský cestovní ruch jako formu cestovního ruchu, která vyžaduje existenci zdravotnických zařízení využívajících přírodních léčivých zdrojů léčivých zdrojů vodních, vřídelních plynů a emanací, peloidů a klimatických podmínek které působí na lidský organismus svojí teplotou, chemickým složením nebo mechanickým tlakem. 4 Ve Výkladovém slovníku cestovního ruchu je popsán jako druh cestovního ruchu, účast na němž je charakteristická pobytem v lázních ať již za účelem regenerace, poznání nebo sociálních kontaktů. Slovník uvádí také definici léčebného cestovního ruchu jako formu cestovního ruchu, jejíž účastníci jsou motivovaní zlepšováním vlastního zdravotního stavu, tělesné i psychické kondice. Autor Walter Buchner popisuje lázeňský cestovní ruch jako vztahy a jevy, které vznikají při léčbě člověka za účelem uzdravení organismu, během cesty z místa bydliště do místa provedení léčby a zpět. 5 Sandra Ziegler v publikaci Qualitätsmanagement im Wellness- und Gesundheitstourismus 6 uvádí rozdělení zdravotně orientovaného cestovního ruchu na lázeňský cestovní ruch, který se orientuje na již nemocné lidi, a wellness cestovní druh zaměřený na lidi zdravé, obsahující preventivní složku. Lázeňský cestovní ruch popisuje jako účast nemocných lidí na cestovním ruchu za účelem navrácení a udržení zdraví. 3 Patricia Erfurt-Cooper and Malcolm Cooper, Health and Wellness Tourism, ISBN: 13: Ján Orieška, Technika služeb v cestovním ruchu, ISBN Walter Buchner, Gesundheitsreform und Kurwesen eine ökonomische Analyse am Beispiel der niederbayerischen Heilbäder, Herbert Utz Verlag, 2002, ISBN Sandra Ziegler, Qualitätsmanagement im Wellness- und Gesundheitstourismus, Hamburg 2011, ISBN

9 1.2 Lázeňství Lázně jsou podle Jána Oriešky místem navrácení zdraví, obnovení sil po nemocích a úrazech, ale i místem odpočinku a relaxace. 7 Podle Věry Seifertové je lázeňství definováno jako specifická forma cestovního ruchu, jejíž existence je podmíněna léčivými zdroji a klimatickými podmínkami lázeňských oblastí. Zaměřuje se především na rekonvalescenci a léčbu následků nemocí, v posledních letech především na rehabilitaci a zdravotní prevenci obyvatelstva. 8 Důležitou právní úpravou je v této oblasti zákon č. 164/2001 Sb. ze dne o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů. Předmětem úpravy tohoto zákona, který bývá nazýván jako lázeňský zákon, je stanovení podmínek pro vyhledávání, ochranu, využívání a další rozvoj přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod určených zejména k dietetickým účelům, přírodních léčebných lázní a lázeňských míst 9. Vymezuje také pojmy přírodní léčebné lázně, lázeňské místo a přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody, které budou popsány v části věnované přírodním léčivým zdrojům. Lázeňské místo je zákonem č. 164/2001 charakterizováno jako území nebo část území obce nebo více obcí, v němž se nacházejí přírodní léčebné lázně, stanovené za lázeňské místo podle tohoto zákona. Přírodní léčebné lázně jsou vymezeny jako soubor zdravotnických a jiných souvisejících zařízení sloužících k poskytování lázeňské péče stanovený za přírodní léčebné lázně podle tohoto zákona. Opět lze také využít definice Výkladového slovníku cestovního ruchu, který popisuje lázeňské místo jako území, kde jsou nebo mají být zřízeny přírodní léčebné lázně. Pro lázeňská místa se vydávají lázeňské statuty, v nichž se blíže vymezí rozsah lázeňského území a stanoví se v něm i potřebná ochranná opatření. Slovník cestovního ruchu vysvětluje i pojmy balneoterapie a balneologie, se kterými se v lázeňské terminologii se lze také setkat. Balneoterapie je soubor technik a procedur zaměřených na léčení různých somatických, psychosomatických i psychologických problémů. Balneologie představuje lázeňské lékařství, lékařský obor prohlubující znalosti o přírodních léčivých zdrojích. Zákon č. 164/2001 definuje také lázně jako komplex ubytovacích, stravovacích, rehabilitačních, sportovních a léčebných zařízení, využívající pro dosažení léčebného účinku na klienty přírodních léčivých zdrojů a léčebných procedur. 7 Ján Orieška, Služby v cestovním ruchu, ISBN Věra Seifertová, Marketing v lázeňském cestovním ruchu, ISBN Zákon č. 164/2001 o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů 5

10 Aby mohlo být dané místo označeno jako lázně, musí splňovat určité podmínky. První z nich je výskyt přírodního léčivého zdroje. Druhou podmínkou je kvalitní životní prostředí v daném místě. Třetím předpokladem je dobrá infrastruktura daného místa a poslední podmínkou je materiálně technická základna pro poskytování služeb. Pokud místo tyto podmínky splňuje, může být započat postup pro prohlášení daného místa za lázeňské. První bod je splněn již tím, že se v daném místě vyskytuje přírodní léčivý zdroj. Následně je Českým inspektorátem lázní a zřídel ověřena účinnost léčivého zdroje, poté je Ministerstvem zdravotnictví vyhodnocen posudek a zároveň předán návrh Vládě ČR a v kladném případě následuje již jen prohlášení Vlády ČR. Lázeňská místa mohou být rozdělena dle počtu lůžek, které jsou hostům k dispozici, podle vlastnictví a samozřejmě také podle léčivého zdroje, který využívají. Podle počtu lůžek se lázeňská místa dělí na velká s více než lůžky, mezi které patří v České republice například Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Luhačovice, Jáchymov, Teplice v Čechách a další. Středně velká lázeňská místa mohou nabídnout lůžek, mezi ně patří Bechyně, Bohdaneč, Darkov, Janské Lázně, Poděbrady, Teplice nad Bečvou a také Třeboň. Posledním typem jsou lázeňská místa s kapacitou do 500 lůžek, mezi něž se řadí například Lednice a Kostelec nad Ohří. Podle vlastnictví jsou lázně rozděleny do tří skupin. První z nich jsou státem vlastněná zařízení státní léčebné lázně (např. Karlova Studánka, Janské Lázně). Zvlášť lze ve skupině státem vlastněných zařízení vymezit ta, která patří Ministerstvu obrany a Ministerstvu vnitra. Jde například o zařízení v Karlových Varech, Mariánských a Františkových lázních. Často dochází k jejich předání do správy soukromých firem, které se o provoz těchto zařízení starají. Druhou skupinou jsou zařízení ve vlastnictví měst. Do této skupiny patří Hodonín a Třeboň. Třetí skupinu tvoří všechna ostatní lázeňská místa v soukromém vlastnictví, jde o zhruba 85% veškeré kapacity lázeňských míst v České republice. 1.3 Vztah cestovního ruchu a lázeňství Cestovní ruch a lázeňství spolu úzce souvisejí. Jak již bylo zmíněno, jedním z typů cestovního ruchu je zdravotně orientovaný cestovní ruch, který v posledních letech nabývá na významu. Přesto je stále léčebné lázeňství oborem spadajícím pod zdravotnictví a lázeňský cestovní ruch, jako zdravotně orientovaný cestovní ruch, je záležitostí Ministerstva pro místní rozvoj. Lázeňství i cestovní ruch mají některé shodné prvky. Vznikaly a vyvíjely se společně, jsou orientované na uspokojení potřeb člověka poskytnutím služeb mimo místo jeho trvalého 6

11 bydliště, jejich cílem je duševní a fyzická regenerace, využívají shodnou materiálně technickou základnu a mají ekonomický přínos pro region. Zároveň se v určitých bodech od sebe odlišují. Zatímco se zdravotně orientovaný cestovní ruch může rozvíjet spolu s nabídkou různých wellness produktů, lázně budou vždy závislé na výskytu přírodního léčivého zdroje. V běžném cestovním ruchu se nabídka orientuje na jiné segmenty, než je tomu v lázeňství. Liší se i průměrná délka pobytu a celková výše výdajů hostů. Je tedy potřeba zdůraznit, že lázeňské léčebné pobyty v rámci komplexní nebo částečné lázeňské péče nebo samoplátecké pobyty spadají do resortu Ministerstva zdravotnictví a cestovní ruch v souvislosti s lázeňskými místy spadá pod resort Ministerstva pro místní rozvoj Přírodní léčivé zdroje Za přírodní léčivé zdroje mohou být v České republice podle zákona č. 164/2001 Sb. považovány minerální vody, peloidy a plyny. Minerální vody, které jsou zamýšlené pro léčebné využití, jsou zákonem charakterizovány jako podzemní vody, které se vyskytují přirozeně a v původní čistotě a zároveň obsahují rozpuštěné pevné látky s předepsaným objemem minimálně jeden gram na jeden litr, nebo alespoň jeden gram na jeden litr rozpuštěného oxidu uhličitého. Může také obsahovat jiné chemické prvky, které mají na zdraví člověka příznivý vliv. Zároveň je pro minerální vody charakteristická teplota alespoň 20 C při vývěru na povrch nebo radioaktivita radonu ve vodě nad 1,5 kbq/l. Zdroje přírodních minerálních vod jsou využívány také k výrobě balených minerálních vod díky stálému složení vody, obsahu minerálních látek a stopových prvků. Peloidy označují rašeliny, slatiny a bahna organického původu. Jsou využívány díky svým výborným termoregulačním vlastnostem. Léčivým plynem je např. právě oxid uhličitý. 11 Vyčerpávající rozdělení a popis přírodních léčebných zdrojů uvádí Marian Mackovič v publikaci Lázeňství a balneotechnika 12. Minerální vody Minerální vody využívané v lázeňství se od podzemních vod běžně využívaných například jako zdroj pro studny liší chemickým složením a účinkem na lidský organizmus. Klasifikaci minerálních vod lze začít rozdělením z lékařského a chemického pohledu. Lékařský pohled 10 Přednášky Ing. Leny Mlejnkové, kurz Cestovní ruch, rok 2007/2008 zimní semestr, kurz Lázeňství, rok 2011/2012 zimní semestr 11 Zákon č. 164/2001 o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů 12 Lázeňství a balneotechnika, Marian Mackovič 7

12 bere v potaz 3 hlediska. Dle prvního se minerální vody dělí na isotonické, hypotonické a hypertonické podle celkového obsahu iontů. Druhým hlediskem je teplota. Minerální teploty mohou být dle srovnání s tělesnou teplotou isotermické, hypotermické a hypertermické. Poslední dělení minerálních vod z lékařského hlediska zohledňuje to, zda ve vodě převažuje nebo nepřevažuje nějaký prvek. Tento pohled vody dělí na isochrematické a anisochrematické. V případě chemického pohledu na minerální vody existuje dělení dle teploty, dle obsahu plynů a dle radioaktivity. Podle teploty dělíme vody na studené, do 25 C, a termální. Termální se dále člení na vlažné (25-32 C), teplé (32-42 C) a horké (termy) s teplotou nad 42 C. Podle obsahu plynů jsou minerální vody rozdělovány na vody s celkovým obsahem volného CO 2 větším než 1g/litr (kyselky), dále kyselky s obsahem rozpuštěných látek pod 1g/litr (prosté kyselky). Sirovodíkové vody jsou minerální vody s obsahem volného H2S nad 1 mg/litr a poslední skupinu představují sirovodíkové kyselky, které obsahem CO 2 převyšují kritérium kyselek a souběžným obsahem H2S kritérium sirovodíkových vod. Posledním kritériem v této části je radioaktivita. V rámci tohoto členění lze uvést dělení na prosté radioaktivní prameny, prosté radioaktivní teplice a radioaktivní akratotermy. Problematikou jímání, transportu, distribuce a také konečného užití zřídel se zabývá krenotechnika 13. Způsoby, kterými se zřídla jímají, jsou hloubení (pomocí šachtové studny, jímacího tělesa, drenů nebo kombinovaným způsobem), vrtání a další. Peloidy a plyny Peloidy v publikaci Lázeňství a balneotechnika autor Mackovič charakterizuje jako geologickými procesy vzniklé organické látky. V různých formách se v lázeňském oboru používají po jejich smíchání s vodou. Základní rozdělení tohoto přírodního léčebného zdroje je na humolity a bahna. Humolity označují rašeliny, slatiny a slatinné zeminy a jsou organického původu. Rašeliny jsou tvořeny rostlinnými zbytky, například odumřelými mechy, u hladin podzemních vod a jejich obsah rozpustných látek ve vodě je jen nepatrný. Lze je dělit na čisté, suchopýrové a blatnicové. Slatiny jsou rovněž tvořeny rostlinnými zbytky, nejčastěji se tvoří v mrtvých ramenech řek, v rybnících a různých vodních plochách. Jejich dělení je na slatiny prosté a sirno-železité. Slatinné zeminy jsou složením podobné slatinám, liší se jen podílem zemin a dělí se na prosté a křídové. Bahna, která mají anorganický původ, jsou dělena na prostá, zřídelní a slaná. Obsahují různé sinice, plankton, 13 Lázeňství a balneotechnika, Marian Mackovič 8

13 řasy. Nejcennější jsou bahna zřídelní. Právě tato skupina bahen, konkrétně bahna sirná, je využívána například v Piešťanech. Ze skupiny plynů je nejčastěji využíván oxid uhličitý, a to ve formě uhličitých koupelí nebo podkožních injekcí. 14 Klima Ačkoli klima v České republice kvůli své nestálosti není zákonem uznaný přírodní léčivý zdroj, zabývá se jím např. Ján Orieška ve své publikaci Služby v cestovním ruchu 15. Klima může mít vliv na lidský organizmus v případech, kdy v daném místě svítí slunce alespoň 1650 hodin v roce. Příznivě působí také vyšší nadmořská výška nebo pobyt v jeskyních. Známý je blahodárný vliv mořského prostředí. V padesátých letech 20. století byla klimatická místa klasifikována doktorem Stiborem, který je vymezil podle nadmořské výšky do 4 kategorií. Přistoupil k rozdělení na místa nížinná, místa podhorská, místa horská a místa vysokohorská. Podle charakteru podnebí pak klima rozdělil na sedativní, tonizující a stimulační. Místa nížinná jsou do nadmořské výšky 400 m.n.m., jde např. o Poděbrady a Luhačovice, jejich charakter je sedativní, což znamená, že jde o klima uklidňující, stálé, s nepatrnými výkyvy. Podhorská místa se vyskytují ve výšce m.n.m., jsou charakterizována jako tonizující - mírně dráždivá. Jde například o Karlovu Studánku, Janské Lázně a Jeseník. Horská místa se nacházejí ve výšce m.n.m., v České republice tento typ není, na Slovenku jsou to např. Vysoké Tatry se stimulačním klimatem, které je dráždivé. Posledním typem jsou vysokohorská místa se stimulačním klimatem, které může být ve výšce nad m.n.m a je až popudlivého charakteru Služby nabízené v lázních Služby, které jsou hostům v lázních nabízeny, jsou úzce propojeny s cestovním ruchem jako takovým. Mezi poskytované služby se i v lázních řadí ubytovací, stravovací, kulturněspolečenské, sportovně-rekreační, ale především zdravotní lázeňské služby. Skupinu základních služeb tvoří zdravotní, ubytovací a stravovací služby, zbývající služby tvoří druhou skupinu - doplňkové služby V publikaci České lázně a lázeňství, kterou vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR v roce 2007, je uvedeno rozdělení přírodních léčivých zdrojů s odkazem na Dr. Hadače jiným způsobem 15 Služby v cestovním ruchu, Ján Orieška, ISBN České lázně a lázeňství, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Ján Orieška, Služby v cestovním ruchu, ISBN

14 Zdravotní služby První kategorie služeb poskytovaných v lázních jsou právě zdravotní služby, kvůli kterým pacienti a turisté do lázní jezdí. Zahrnují vstupní lékařskou prohlídku při příjezdu, dále prohlídku průběžnou a závěrečnou při odjezdu z lázní. To se zpravidla týká jen pacientů, kteří do lázní přijeli v rámci komplexní lázeňské péče (podrobněji kapitola 2.2 která se věnuje druhům poskytované péče v lázních). Zdravotní službou jsou pak také veškeré procedury, které lze v lázeňských zařízeních absolvovat. Doplňkovou část zdravotních služeb představují např. fitness centra. Ubytovací služby Lázeňským hostům jsou k dispozici různá ubytovací zařízení. Patří mezi ně lázeňské hotely, lázeňské penziony, lázeňská sanatoria, lázeňské kliniky, také ubytování v soukromí a opomenout nelze ani možnost ubytování v apartmánech, bungalovech a kempech. Všechna tato zařízení splňují základní fyziologickou potřebu lidí, poskytují jim přístřeší. Jelikož hosté lázeňských zařízení tráví delší dobu než při jiných formách cestovního ruchu, jsou v současné době kladeny vyšší požadavky na kvalitu ubytování. Stále je však možné setkat se i v historických objektech lázeňských zařízení např. se společným sociálním zařízení pro více pokojů. Stravovací služby V oblasti stravovacích služeb nejde jen o nabídku různých stravovacích zařízení, která jsou hostům k dispozici pro denní stravování v jejich ubytovacím zařízení, ale i o trávení volného času. Pro lázeňské stravování je typické, že úzce souvisí se zdravotním stavem lázeňského hosta. Mohou to být zdravotní problémy se žlučníkem, ledvinami a dalšími orgány, které jsou důvodem pro lázeňský pobyt. V těchto případech bývají hostům naordinovány přesně stanovené diety, na které jsou stravovací zařízení připravena. K dispozici jsou pacientům nutriční terapeutky a další odborníci. Dietní systémy v České republice vznikaly již v šedesátých letech 20. století, dnes existuje více než 10 základních diet. Stravování v lázeňských zařízeních plní 4 základní funkce. První z nich je základní, režimové stravování v průběhu celého dne. V případě pacienta, kterému je pobyt v lázních hrazen zdravotní pojišťovnou, je na stravování stanoven určitý finanční limit. Často je stravování z důvodu nedostatečné kapacity jídelen rozděleno na směny. Druhá je funkce společenská. Stravovací zařízení je k dispozici nejen ubytovaným hostům, ale i veřejnosti. Svou funkci plní 10

15 stravovací zařízení také při zajištění gastronomického servisu mimořádných společenských akcí typu plesů, konferencí, přehlídek. Jako čtvrtou funkci lze uvést stravování zaměstnanců. Doplňkové služby Skupina kulturně-společenských služeb je hosty využívána v jejich volném čase. Zábavný program nabízí přímo ubytovací zařízení, které může zaměstnávat animační pracovníky, nebo lze využít nabídku v celém lázeňském místě, místních podniků, která je nejen pro pacienty, ale i pro jednodenní návštěvníky lázeňského místa a stálé obyvatele. Kulturní a společenské služby jsou hostům k dispozici zejména proto, aby minimalizovaly únavu po léčebných procedurách, aby zpříjemnily volný čas pacientů. Často jsou to právě lázeňská města, kde se opakovaně pořádají kulturní akce, jako jsou festivaly a slavnosti. Nejznámějším příkladem je zřejmě Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary. V dnešní době je samozřejmostí, že je hostům v rámci sportovně-rekreačních služeb k dispozici široká nabídka sportovních aktivit. Tělocvičny a fitness centra bývají součástí lázeňských zařízení, často jsou v blízkosti také golfová hřiště, tenisové kurty a nabízeny jsou různé druhy sálových aktivit squash, aerobik, spinning, populární zumba a mnoho dalších. Zmínit lze také služby směnáren, prádelen a existenci různých obchodů. Prolínání cestovního ruchu a všech služeb, které jsou v lázeňství zahrnuty, znázorňuje obrázek č.1. 11

16 Obrázek č. 1: Lázeňství jako komplexní systém služeb Zdravotní funkce Diagnostické funkce Terapeutické funkce Vstupní, výstupní vyšetření Laboratoř, RTG, ergometrie, ostatní diagnostika Balneoterapie, fyzioterapie, kinezioterapie, ost. terapie Psychoterapie, relaxace, rekondice, ost. programy Ubytovací funkce Lázeňské domy, léčebny Recepce, ubytovací služby Ošetřovatelské služby Hotely, penziony Ubytovací služby Lázeňství jako komplexní systém služeb Stravování pacientů Lázeňský dietní systém Celodenní stravování Stravovací funkce Pasantské stravování Kulturní a společenské funkce Restaurace, kavárny, bary, cukrárny Kulturní sály Galerie Kasina Sportoviště Kulturní akce Promenádní koncerty Společenské akce Hudba, tanec Cestovní ruch Cestovní kancelář Směnárna Incoming Informační reservační služby Zdroj obrázku: Karel Knopp a kolektiv, Lázeňství - ekonomika a management, Grada Publishing, 1999, ISBN ,vlastní grafická úprava 12

17 1.6 Léčebné metody V lázeňských zařízeních jsou využívány různé léčebné metody od pití minerálních vod na kolonádách po různé zábaly. Nabídka léčebných metod je závislá na přírodním léčivém zdroji, který je v daném místě dostupný, a také na vybavení konkrétního lázeňského zařízení. Vodoléčba a využití minerálních vod Minerální vody jsou denně využívány hosty lázeňských zařízení v rámci pitného režimu, ale i návštěvníky a turisty, kteří jsou v lázeňském místě na výletě. Objem minerálních vod, který je spotřebován právě při pitných kúrách, je ale nesrovnatelný s objemem využitým při různých formách vodoléčby. Vodoléčba zahrnuje různé typy koupelí, zábalů, střiků, výplachů a sprch, zmínit lze také různé druhy saun, pobyty v bazénech, vodní masáže, vířivky i posilování a plavání v bazénech. Všechny tyto druhy vodoléčby jsou účinné díky vlastnostem používaných vod bohatých na minerály, plyny či také díky svým teplotám. Minerální voda jako přírodní léčivý zdroj může být využívána i při inhalacích, zejména u pacientů, kteří trpí nemocemi dýchacích cest. Tento typ léčby je často využíván v klimatických a přímořských lázeňských místech. Využití peloidů, plynů a klimatu Peloidy jsou využívány pro své termoterapeutické účinky hlavně v podobě rašelinových a bahenních zábalů, vaginálních tampónů a koupelí, které mohou být celkové či jen částečné. Jsou využívány hlavně při léčbě chronických zánětů. Nejvíce využívané jsou v Třeboni, dále v lázeňských místech Bechyně, Bohdaneč, Františkovy Lázně, Kundratice, Velichovky, Toušeň a Mšené. Plyny jsou využívány jak při koupelích, tak i ve formě lokálních podkožních injekcí. Opomenout nelze pozitivní vliv klimatu na lidský organizmus. Nejen teplota a tlak vzduchu dokáží ovlivnit zdravotní stav. Různých vlastností podnebí využívá klimatoterapie. 18 Rehabilitace, cvičení a další léčebné metody K léčbě jsou využívány i různé způsoby rehabilitace, které na rozdíl od využívání přírodních zdrojů představují aktivní formu léčby. Do této skupiny lze zařadit různá pohybová i dechová cvičení, pohyb ve venkovním terénu, setkat se lze i s léčbou prací, tzv. ergoterapií. 18 Karel Knop, Lázeňství ekonomika a management, ISBN

18 V posledních letech nabývá na významu jízda na koních (hipoterapie), či využívání psů k léčbě (canisterapie), které dosahují velkých úspěchů při léčení a rehabilitaci zdravotně a mentálně postižených osob. Dalšími oblastmi léčby jsou elektroterapie a magnetoterapie. Obě tyto formy využívají účinků magnetického pole a elektrického proudu na lidské tělo. K léčení se využívají také účinky světla, nejčastěji infračervené a ultrafialové záření, opomenout nelze ani sluneční záření. Obecně je léčba různými druhy světla či záření nazývána fototerapie. Lze ji využít v případě různých kožních onemocnění, zánětlivých onemocnění. Některé zdravotní problémy souvisejí s nesprávným životním stylem člověka, ke zlepšení zdravotního stavu může postačit úprava stravovacích návyků. Civilizační choroby, které se v posledních letech dostávají více do pozornosti, jsou stále častěji důvodem, proč lidé přijíždějí do léčebných nebo wellness zařízení. Nadváha, vysoký cholesterol, diabetes a další nemoci mohou být důvodem pro zahájení různých forem diet. Samozřejmě ale mohou být důvodem pro zahájení dietoterapie i jiné nemoci. 1.7 Segmentace klientů v lázeňství Klienty v lázeňských zařízeních lze segmentovat dle více hledisek. Prvním kritériem je věk. Dle věku se dělí klientela na skupinu dětí a dorostu, druhou skupinu tvoří dospělí. Obě tyto segmentační skupiny mají své vlastní indikační seznamy, svou vlastní léčbu. Dětem a dorostu je během dlouhodobějšího pobytu zajištěna výuka, v určitých případech může být s dítětem ubytována i rodič a pobyt mu také může být hrazen zdravotní pojišťovnou. Druhým kritériem pro segmentaci klientů je indikace. Indikační seznam obsahuje 11 skupin onemocnění, které jsou v českých lázních léčeny. Mohou to být tedy např. pacienti s nemocemi oběhového, pohybového ústrojí, pacienti s nervovým nebo neurologickým onemocněním a další. Dalším kritériem může být forma úhrady. Jak je popsáno v kapitole 2.2, která popisuje druhy lázeňské péče, přijíždějí do lázní pacienti v rámci komplexní nebo příspěvkové lázeňské péče nebo také jako samoplátci. Segmentačním kritériem je i pohlaví, národnost a délka pobytu. 1.8 Lázeňství jako studijní obor Lázeňství se během posledních desetiletí stalo samostatným studijním oborem a to ve dvou podobách. Lze se mu věnovat z ekonomického a lékařského hlediska. V rámci ekonomicky zaměřeného studia je v České republice několik vysokých škol, které nabízejí studijní obory 14

19 zaměřující se na problematiku lázeňství, většinou v rámci studia managementu cestovního ruchu. Lékařské obory související s lázeňstvím jsou fyzioterapie, balneologie a léčebná rehabilitace. 1.9 Marketing v cestovním ruchu a lázeňství V lázeňství, stejně jako ve všech dalších oborech podnikání, je využíváno marketingu a jeho nástrojů pro dosažení předem stanovených cílů. A. M. Morrison definuje marketing jako plynulý proces probíhající v dílčích krocích, prostřednictvím něhož management v odvětví pohostinství a cestovního ruchu plánuje, zkoumá, naplňuje, kontroluje a vyhodnocuje činnosti navržené k zajištění jak zákazníkových potřeb a skrytých přání, tak i cílů své vlastní organizace. 19 Marketingový mix v cestovním ruchu a lázeňství Termín marketingový mix, se kterým poprvé přišel profesor Neil Borden, je popisovaný jako všechny kontrolovatelné faktory, které byly vybrány, aby uspokojily potřeby zákazníka 20. V základní podobě jej tvoří tzv. 4 P product, price, place a promotion, v českém jazyce se využívají termíny produkt, cena, distribuce a propagace. V současnosti existuje vedle základní podoby 4 P několik dalších, např. v oblasti služeb se využívá 7 P, kde vedle produktu, ceny, distribuce a propagace přibyly people, presentation a proces, tedy lidské zdroje, prezentace a proces. Všechny formy marketingového mixu mají společnou jednu věc. Jejich cílem je uspokojení zákazníků a maximalizace zisku daných subjektů. V cestovním ruchu se marketingový mix využívá ve formě 8 P, oproti základní verzi jsou v něm navíc people, packaging, programming a partnership lidský faktor, vytváření balíčků služeb, programů a spolupráce. V oblasti lázeňství definuje Věra Seifertová marketingový mix jako verzi 7 P, kterou tvoří klasická 4 P a doplňuje je materiální prostředí (physical evidence), procesy ve službách a lidé ve službách. 21 Produkt Pojem produkt v marketingu nezahrnuje jen hmotné výrobky, ale v cestovním ruchu a především v lázeňství se jedná o služby. Produktem jsou tedy základní i doplňkové služby, které mají uspokojit různé lidské potřeby. Produkt může být vytvořen kombinací služeb, zahrnuty mohou být jen některé nebo všechny služby, které byly popsány v kapitole Alastair M. Morrison, Marketing pohostinství a cestovního ruchu, ISBN Cestovní ruch výkladový slovník, Martina Pásková, Josef Zelenka, Ministerstvo pro místní rozvoj Věra Seifertová, Marketing v lázeňském cestovním ruchu 15

20 Typický pro služby v cestovním ruchu, tedy i v lázeňství, je fakt, že jsou nehmotné, neskladovatelné a proměnlivé. Cena Cena je jediný prvek marketingového mixu, který generuje příjmy. Je také základní komunikační složkou mezi zákazníkem a prodávajícím. Představuje částku, kterou kupující za produkt zaplatí. Už samotná cena také udává určité informace o kvalitě produktu, o postavení produktu ve srovnání s konkurencí. Cena v sobě zahrnuje i faktor sezonnosti a snadnost či naopak obtížnost, s jakou lze daný produkt získat. V lázeňství je výše ceny pro zákazníka samozřejmě také ovlivněna tím, jestli přijíždí do lázní v rámci komplexní či příspěvkové péče, nebo zda jde o tzv. samoplátecký pobyt. V lázeňství se lze setkat se 2 typy tvorby cen. Prvním typem jsou věcně regulované ceny, které jsou typické pro pobyty v rámci komplexní nebo příspěvkové lázeňské péče. Cena je v tomto případě výsledkem dohody mezi zdravotní pojišťovnou a daným lázeňským zařízením. Druhý typ představují volné ceny nebo také ceny dohodou. Jde o ceny, které jsou využívané při samopláteckých pobytech Čechů i zahraniční klientely. Příkladem cenové diferenciace může být v lázeňském cestovním ruchu výše ceny produktu v závislosti na sezoně. Produkt je prodáván za jinou cenu v top termínech, v hlavní sezoně, mezisezoně i mimosezoně. Diferenciace je patrná také v souvislosti s rozdílnými cenami pro přímé zákazníky nebo zákazníky, kteří produkt kupují přes cestovní kanceláře a agentury, nebo zákazníky v rámci incentivních pobytů. Distribuce Distribucí jsou v rámci marketingového mixu myšleny nástroje, kterými je dosaženo toho, že se produkty dostanou od prodávajícího nebo poskytovatele k zákazníkovi. Distribučních cest je celá řada, liší se podle segmentu klientely, pro kterou je lázeňský produkt připraven. Základní dělení distribučních cest v publikaci Marketing v lázeňském cestovním ruchu od Věry Seifertové je na přímé a nepřímé. Přímou distribucí je pak přímý prodej jednotlivým klientům nebo prodej zdravotním pojišťovnám. Nepřímou formu distribuce představuje prodej prostřednictvím cestovních kanceláří, cestovních agentur a dalších zprostředkovatelů. U klientů, kteří do lázní přijíždějí v rámci komplexní nebo příspěvkové péče, jsou distribučními články sami doktoři a zdravotní pojišťovny. U klientů samoplátců může být využit některý z prostředníků nebo se klienti mohou obrátit přímo na lázeňské zařízení. 16

21 Propagace Propagace je ve slovníku cestovního ruchu 22 popsána jako jeden z marketingových nástrojů, který slouží pro podporu prodeje a marketingovou komunikaci se stávajícími i potenciálními zákazníky. Představuje komunikační nástroj, kterým jsou potenciální zákazníci oslovováni. Komunikační mix zahrnuje osobní a neosobní komunikační prostředky. Osobním komunikačním prostředkem je osobní prodej a ústní sdělení. Mezi neosobní prostředky se řadí reklama, public relations, podpora prodeje, přímý marketing, sponzorství, výstavy, obal či balení, místo prodeje a jeho úprava, práce a vztahy s médii a internet. 23 V lázeňství jsou nejčastěji využívanými formami propagace především reklama, public relations, podpora prodeje a osobní prodej. Reklamou se rozumí placená forma propagace a představení výrobku, služeb či myšlenek, zprostředkovaná obvykle reklamní agenturou a s využitím placeného prostoru v médiích 24, jde tedy o různé placené inzerce v katalozích, časopisech, odborných publikacích, ale i výlepy na reklamních plochách a v současné době především kvalitně zpracované webové stránky. Tři základní funkce, které reklama plní, jsou informační, přesvědčovací a připomínací. Cílem reklamy je upoutat pozornost zákazníka a informovat ho dostatečně o produktu a přesvědčit ho o vhodnosti nákupu. Public relations výkladový slovník cestovního ruchu popisuje jako vztahy s veřejností, plánované i neplánované kontinuální působení na veřejnost a zájmové skupiny (současní zákazníci, potenciální zákazníci, zaměstnanci, držitelé akcií, hostitelská komunita, nevládní organizace aj.) s cílem vytváření jejich názorů na daný subjekt, jeho činnost pro veřejnost, jím poskytované služby atd. 25 Pracovníci public relations spolupracují s médii, reagují na události, které se daného subjektu dotýkají. Lidé, packaging, programming a partnership Lidé tvoří jeden z nástrojů marketingové mixu už proto, že služby v cestovním ruchu jsou od lidí neoddělitelné. Obzvlášť v lázeňství jsou zákazníci a zaměstnanci v neustálém kontaktu. Personál (nejen) lázeňských zařízení by měl být vybírán pečlivě dle jejich vzdělání, schopností, znalostí a zkušeností. Samozřejmostí by mělo být i neustálé další vzdělávání a motivace. 22 Cestovní ruch výkladový slovník, Martina Pásková, Josef Zelenka, Ministerstvo pro místní rozvoj Věra Seifertová, Marketing v lázeňském cestovním ruchu 24 Cestovní ruch výkladový slovník, Martina Pásková, Josef Zelenka, Ministerstvo pro místní rozvoj Cestovní ruch výkladový slovník, Martina Pásková, Josef Zelenka, Ministerstvo pro místní rozvoj

22 Packaging neboli tvorba balíčků služeb v cestovním ruchu. Balíčky tvoří kombinace jednotlivých služeb, zákazníkovi jsou účtovány za souhrnnou cenu. Příkladem jsou poznávací a pobytové zájezdy i právě lázeňské pobyty. Tvorba balíčků služeb se využívá i z důvodu sezónnosti některých produktů nebo u produktů, které jsou samostatně těžko prodejné. Programming, tedy tvorba programů, je s tvorbou balíčků úzce propojena. Dle Morrisona programování postihuje takové specializované činnosti, programy nebo události, které mají zvýšit konzumaci služeb zákazníkem nebo mají zvýšit přitažlivost packagů nebo dalších služeb pohostinství a cestovního ruchu. 26 Packaging a programming jsou ze strany zákazníků výhodné kvůli pohodlnému nákupu jednotlivých služeb, často i díky finanční úspoře a většinou také mohou očekávat slibovanou kvalitu. Prodejci či poskytovatelé zahrnutých služeb profitují díky možnosti zvýšení poptávky mimo hlavní sezonu, zvýšení tržeb díky dalším konzumovaným službám v místě pobytu a z mnoha dalších důvodů. 27 Partnership spolupráce, vztahy mezi dodavateli a odběrateli je definována jako společná propagace a další společné marketingové úsilí organizací pohostinství a cestovního ruchu. 28 Jde hlavně o spolupráci mezi poskytovateli služeb, zprostředkovateli prodeje a zákazníky. Zahrnuta může být i místní samospráva v lázeňských místech, cestovní kanceláře a agentury, zdravotní pojišťovny i odborná veřejnost. 26,27 Alastair M. Morrison, Marketing pohostinství a cestovního ruchu, ISBN Alastair M. Morrison, Marketing pohostinství a cestovního ruchu, ISBN

23 2 Charakteristika lázeňství České republiky 2.1 Historie lázeňství v České republice Lázeňství má významnou roli v rámci cestovního ruchu v celé Evropě. V České republice se tradice lázeňství vyvíjí již více než 200 let. Mezi první využívané léčivé prameny patřily již od 12. století prameny v Teplicích, nejznámějším je Prazřídlo. V průběhu 18. a 19. století byla navštěvována především lázeňská místa na severu a západě České republiky, zpočátku převažoval zájem lékařů, později přijížděla šlechta, politici a společensky významné osobnosti, mezi které patřili i bankéři, úřednici. Za zlatou éru lázeňství na českém území je považováno období poslední třetiny 19. století až do první světové války. Tehdy do lázní přijížděli např. i skladatelé Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Leoš Janáček nebo spisovatelé Johann Wolfgang von Goethe, Fridrich Schiller a Nikol Vasiljevič Gogol, často opakovaně. Vznikala lázeňská místa s dodnes dochovanou typickou architekturou. Lázeňství tehdy bylo jediným motivem domácího cestovního ruchu. V souvislosti s vývojem po druhé světové válce docházelo ke změnám i v oblasti lázeňství. Lázeňská zařízení byla zestátněna, obor se stal součástí zdravotnické sféry a měnila se i struktura hostů. Převažovali klienti v rámci léčebných pobytů hrazených komplexně nebo částečně zdravotními pojišťovnami, v zahraniční klientele byli největší skupinou lidé z východního bloku. Charakteristický pro tuto éru je také fakt, že do lázeňské infrastruktury nebyly investovány až téměř do konce 20. století víceméně žádné finanční prostředky. Během období socialismu celkové počty hostů v lázeňských zařízeních během jednoho roku dosahovaly i Lázeňská péče si svou kvalitu zachovala, ale ubytovací a stravovací zařízení modernizována nebyla, docházelo k jejich devastaci. Stavěly se však i nové objekty. Po roce 1992 docházelo v lázeňství k privatizaci, zařízení přecházela z přibližně 80% ze státního do soukromého vlastnictví, zbylá zařízení zůstala v majetku Ministerstva zdravotnictví, zahraničí, obrany a vnitra. Lázeňská místa se vyskytují v celé České republice, kromě krajů Vysočina a Praha. Jediná dvě lázeňská místa, která jsou ve vlastnictví měst, jsou Třeboň a Hodonín. Mezi státem vlastněná lázeňská místa patří např. Karlova Studánka, Janské Lázně, zařízení v Karlových Varech, Mariánských Lázních a Františkových Lázních. Převážná většina lázní je však v soukromém vlastnictví. V současné době je v České republice 34 funkčních lázeňských míst. Bílina a Běloves jsou nefunkční. 19

24 V těchto 34 lázeňských místech je k dispozici 86 lázeňských zařízení, z toho 70 nestátních a 16 státních, které dohromady nabízí léčebných lůžek. Pokud se započítají i hotelové lůžkové kapacity, činí nabídka lůžek. 29,30 Významné osobnosti lázeňství na území České republiky Vývoj lázeňství je spjat s celou řadou osobností. Na počátku vzniku lázeňství to byli lékaři a chemici, kteří zkoumali složení vod a jejich možný účinek na lidský organismus. Později to byly také architekti, kteří se podíleli na výstavbě lázeňských míst, a hoteliéři. S Karlovými Vary je spjat např. Johann Georg Pupp, který již v roce 1755 zakoupil hotel, jehož historie začala na počátku 18. století. Stejně tak patří k městu i rodina Becherů a jejich celosvětově známý likér Becherovka. Z architektů, kteří dali tvář jednotlivým městům, je to např. bohdanečský rodák Josef Gočár, který navrhl Gočárův dům, Hlavní lázeňskou budovu v Lázních Bohdaneč, D.S. Jurkovič jako významný architekt Lázní Luhačovice a J. Zítek v Karlových Varech. Lázně Jáchymov jsou spojeny se jménem Marie Sklodowké-Curie, která spolu se svým manželem objevila roku 1898 v jáchymovských rudách prvek radia. Lázně Jáchymov byly založeny 8 let po tomto objevu Druhy poskytované péče v lázních Při definování lázeňské péče v České republice lze přistoupit k rozdělení do dvou skupin. V prvním případě je lázeňská péče pacientovi předepsána lékařem na základě jeho zdravotního stavu, ve druhém případě představuje lázeňský pobyt zcela komerční službu, jde o tzv. samoplátecký pobyt Lázeňská péče předepsaná lékařem S přihlédnutím ke zdravotnímu stavu člověka se lékař přikloní k formě komplexní nebo příspěvkové lázeňské péče. Podmínky pro poskytování a hrazení lázeňské péče stanovuje zákon č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, konkrétně 33 Lázeňská péče. Lázeňskou péči doporučuje ošetřující nebo praktický lékař. Návrh je podán prostřednictvím formuláře příslušné zdravotní pojišťovny a dospělý pacient je předvolán v rozmezí od jednoho do tří měsíců. Děti a pacienti v dorosteneckém věku mohou být vyzváni do 6 měsíců. 29 Přednášky Ing. Leny Mlejnkové, kurz Cestovní ruch, rok 2007/2008 zimní semestr, kurz Lázeňství, rok 2011/2012 zimní semestr 30 Česká centrála cestovního ruchu CzechTourism [online], URL: [cit ] 31 Vademecum zdraví, Kouzlo českých lázní působí již po staletí [online], URL: [cit ] 20

25 Dalším důležitým dokumentem v této oblasti je vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 58/1997. Tato vyhláška stanovuje indikační seznam pro lázeňskou péči o dospělé, děti a dorost, ve kterém jsou uvedeny skupiny nemocí, indikace, kontraindikace a lázeňská místa, ve kterých se jednotlivé skupiny nemocí léčí. Komplexní lázeňská péče se předepisuje zpravidla po pobytech v nemocnici, po i před operací, po zraněních či v případě chronických onemocnění, ale může být chápána také jako prevence a způsob, jak zabránit vzniku invalidity nebo alespoň minimalizovat její rozsah. Tato forma lázeňské péče je pacientovi plně hrazena zdravotní pojišťovnou. Pobyt v lázeňském zařízení bývá zpravidla předepsán na dobu minimálně 21 dní a zahrnuje ubytování, stravování a lázeňské procedury. V určitých případech může být pobyt u dospělých prodloužen na 28 dní a u dětí až na 60 dní. Pracující lidé jsou během této doby v pracovní neschopnosti. V případě, že je pacientem dítě nebo osoba, která k sobě potřebuje doprovod, je zdravotní pojišťovnou hrazeno ubytování a stravování i doprovodu. Druhou formou je příspěvková lázeňská péče. V tomto případě je zdravotní pojišťovnou hrazena jen samotná léčba, ubytování a stravování si pacienti hradí sami. Oproti komplexní lázeňské péči má pacient nárok na tuto formu i v případě méně závažných onemocnění nebo zranění, ale jen jednou během dvou let. Standardní délka pobytu v lázních je shodná jako u komplexní péče, tedy 21 dní, ale pacient během této doby čerpá dovolenou Samoplátecký pobyt a wellness Zdravotního cestovního ruchu se neúčastní jen lidé, kteří do lázní jedou na doporučení lékaře. V posledních letech si lidé všech věkových kategorií stále více uvědomují, jak důležité je pečovat o své tělo i ducha. Přijíždějí proto do lázeňských zařízení jako samoplátci, kteří si sami, bez spoluúčasti zdravotní pojišťovny, platí ubytování, stravování i různé léčebné procedury. Tento přístup ke zdravotně orientovanému cestovnímu ruchu souvisí s pojmem wellness. Mezi samoplátci nejsou samozřejmě jen občané České republiky, ale také turisté ze zahraničí. Pojem wellness lze charakterizovat jako způsob života a aktivity, kterými člověk dosahuje vyrovnaného psychického a fyzického stavu těla. V publikaci Wellness v ČR 32, kterou vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR v roce 2008, je slovo wellness definováno jako synonymum zdravého životního stylu. Vzniklo spojením dvou anglických slov wellbeing and fitness. Ve Spojených státech amerických, odkud pojem wellness pochází, je uznávána 32 [online], URL: [cit ] 21

26 definice Wellness je takový zdravotní stav, který představuje harmonii těla, mysli a ducha, vlastní odpovědnosti, tělesné zdatnosti, péče o krásu, zdravé výživy, relaxace, meditace, duševní aktivity, vzdělávání, pozitivního vztahu k životnímu prostředí a společenských kontaktů jako základních elementů. 33 V posledních letech wellness pobyty získávají stále větší oblíbenost, především krátkodobější a víkendové pobyty jsou velmi oblíbené. Na tento trend reagují jak samotná lázeňská zařízení, která wellness programy také zahrnují do své nabídky, tak i nově vznikající subjekty či přímo wellness areály. 2.3 Legislativa, dokumenty a orgány českého lázeňství Zákon č. 164/2001 Sb. o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů byl zmíněn již v teoretické části této práce jako zdroj definic některých pojmů. Kromě vymezení pojmů jsou obsahem tohoto zákona také informace o využívání přírodních léčivých zdrojů, postup pro získání osvědčení léčivých zdrojů, vymezení ochranných pásem, podmínkách pro provoz léčebných lázní a mnoho dalších. Mezi další právní předpisy upravující oblast lázeňství a využívání přírodních léčivých zdrojů v České republice patří celá řada vyhlášek, nařízení a sdělení Ministerstva zdravotnictví. Opomenout nelze např. zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o znění a doplnění některých souvisejících zákonů, a vyhlášku Ministerstva zdravotnictví č.58/1997 Sb., kterou se stanoví indikační seznam pro lázeňskou péči o dospělé, děti a dorost. 34 Ústředním orgánem státní správy v oblasti přírodních léčivých zdrojů, konkrétně při stanovování podmínek jejich vyhledávání, využívání a rozvoje pro účely lázeňství, je Český inspektorát lázní a zřídel, který je součástí Ministerstva zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví také zřídilo příspěvkovou organizaci Referenční laboratoře přírodních léčivých zdrojů, které provádějí analýzy minerálních vod, peloidů a plynů. Důležitou státní složkou v oblasti získávání dat z oblasti zdravotnictví, a tedy i lázeňství, je Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, který funguje již od roku Spolupracuje s Českým statistickým úřadem, lékaři, nemocnicemi, zdravotními pojišťovnami a dalšími zdravotnickými zařízeními, díky kterým získává potřebná data. Spolupracuje také s mezinárodními organizacemi, např. 33 Muller, Kaufman, Platné právní předpisy, Ministerstvo zdravotnictví České republiky [online], URL: [cit ] 22