ČJ 8. A 5. týden

Transkript

1 ČJ 8. A 5. týden Milí osmáci, vím, že pracovat tímto způsobem je poněkud náročné, ale jedině tím, že budeme pracovat poctivě a svědomitě, můžeme tuto situaci zvládnout. Proto počítejte s tím, že občas po vás budu chtít ofotit vypracovaná cvičení v pracovním nebo školním sešitě, abych měla kontrolu, že si pravidelně látku doplňujete. Tento týden zase procvičíme vedlejší věty a budeme pokračovat ve výkladu nové látky. Stále mi nic neposlali Pepa Brabenec, Vojta Marek, Standa Mladý, Matěj Myška, Andrea Sázavová, Natka Štůlová a další z vás mi některé úkoly ještě dluží tak to napravte, případně se mi ozvěte! Učivo jsem vám zase rozdělila do čtyř částí - můžete si tedy každý den udělat jednu část. Pro zjednodušení na konci dokumentu najdete kopii se zápisem, kterou si můžete vytisknout (kdo má možnost). Pokud tuto možnost nemáte, poznačte si do školního sešitu obyčejnou tužkou na danou stránku sešitu téma (např. poměry) a já vám ji dodám v době, kdy nám umožní se setkat (ale dejte mi vědět, ať s vámi počítám a ať vám vše včas připravím). Pokud si chcete zápis napsat sami, samozřejmě můžete. Cvičení označené slovem KOPIE jsou uvedena na konci dokumentu v kopii na vytisknutí kdo nemá možnost tisku, může si ve školním sešitě vynechat místo a já mu kopii dodám hned, jak to bude možné. 1) KONTROLA CVIČENÍ Z MINULÉHO TÝDNE vraťte se k daným cvičením a ještě jednou si je projděte. ŘEŠENÍ Učebnice strana 52/1 (najdete ho ve svých školních sešitech, kam jste si ho měli napsat s označením, odkud to cvičení je a se zadáním strany) 1. Ptáme se: Kdy, za jaké podmínky budeme spolupracovat? Jestliže Jestliže 1V podmínková, 2H 2. Ptáme se: Proč jsme se neodvážili na věž vylézt? Protože 1H, protože 2V příčinná 3. Ptáme se: I přes co byl Adam větší? Přestože mezi chlapci 1H, přestože 2V přípustková 4. Ptáme se: Průvodce nám potvrdil co, jakou věc? (koho, co?) Že všechny - ptám se 4. pádem 1H, že 2V předmětná 5. v tomto případě se tu sice objevuje spojka jakmile, která je typická pro čas, ale logicky z věty vyplývá podmínka. Ptáme se: Kdy, za jaké podmínky metro způsobí problémy? Jakmile se zastaví. 6. Ptáme se: Jak Jan sledoval psy? Jak se bezhlavě Jací byli v té chvíli ti psi? Řítící se za svou kořistí 1H, jak 2V doplňková ŘEŠENÍ Učebnice strana 52/2 (najdete ho ve svých školních sešitech, kam jste si ho měli napsat s označením, odkud to cvičení je a se zadáním strany) 1. V tomto souvětí můžeme vztažné zájmeno jejž nahradit zájmenem který. Vidíme rovněž, že věta hlavní je rozdělená a je do ní vložená VV. Ptáme se: Jakému /Kterému mrakodrapu se přezdívá? Tomu, který architekti navrhli pro VV vypovídá o mrakodrapu (= podstatné jméno). 1Ha, jejž 2V přívlastková, 1Hb 2. Ptáme se: Jak, jakým způsobem Petr pozdravil? Jak se sluší a patří. 1H, jak 2V způsobová 3. V tomto souvětí máme dvě vedlejší věty, což jsme ještě nedělali, ale to nevadí. První VV byste měli bez problémů zvládnout: Ptáme se: Obávám se koho, čeho? Že nedokážu A pak se ptám dál: Který úkol (= podstatné jméno) nedokážete splnit? Který vám kolega zadal. je tu zájmeno který 1H, že 2V předmětná, který 3V přívlastková 4. Ptáme se: I přes co nebudou zvířata jako lidé? Ač/ačkoliv/ I když se toho snažím zvířata Pokud se neumíte ptát na přípustkovou větu, naučte se typické spojky a problém vyřešíte. Ač 1V přípustková, 2H 5. Ptáme se: Kdo, co (jaká věc) se dožije vysokého věku? Kdo žije - ptáme se 1. pádem

2 Kdo 1V podmětná, 2H 6. Ptáme se: Kam maminka uložila sešit? Kam ukládala 1H, kam 2V místní 7. Ptáme se: Proč, za jakým účelem máš zavřít dveře? Aby sem Ptám se proč, odpovídám aby. 1H, aby 2V účelová Myslím, že hlavní problém v určování druhů VV je to, že jste se stále nenaučili to, jak se na jednotlivé druhy ptáme. To je totiž podstata věci. Až budeš umět odpovědět na všechny tyto otázky, budeš i dobře určovat druh VV. Najdi si odpovědi ve školním sešitě. O jakou VV se jedná? Ptáme se PROČ, odpovídáme PROTOŽE: Ptáme se 1. pádem (jaká věc): Připouštíme, že se něco stalo, i když se tak stát nemělo: Děj se stane pouze za určitých okolností: Ptáme se dvěma otázkami jedna se vztahuje k jménu, druhá ke slovesu: Jak se něco děje a jací jsou oni? Ptáme se PROČ, odpovídáme ABY: VV se vztahuje k podstatnému jménu, které je často umístěno jako poslední slovo VH, častým spojovacím výrazem je spojka který: Odkazuje k určitému místu: Ptáme se 2., 3., 4., 6., 7. pádem: Vyjadřuje jistý způsob dění něčeho: Odkazuje k určitému času: Ptáme se: Jký/á/é + sponou byl/je/bude odpověď v podobě jména najdu ve vedlejší větě. Ptáme se: Jak moc? Kolik? Porovnáváme: Čím (jsem starší) tím (jsem rozumnější) ROZCVIČKA NA ROZEHŘÁTÍ (do pracovního sešitu) Jelikož VV i otázky na větné členy budeme stále potřebovat, předkládám další cvičení na procvičení druhů vedlejších vět. Řešení přikládám na konec dokumentu. Práce s PS: strana 44/2 ústně Další procvičování on-line: 2) NOVÁ LÁTKA poměr stupňovací Posledně jsme začali probírat významové poměry mezi větami hlavními. Ukázali jsme si, že jich máme celkem šest a probrali jsme první, slučovací. Zopakuj si tedy: Jaký je vztah mezi oběma větami v souvětí, pokud jsou v poměru slučovacím? Které spojky jsou zde nejčastější? Před kterými píšeme čárku? Před kterými nikoliv? V následujícím cvičení rozliš souvětí s větami hlavními, mezi nimiž je poměr slučovací, a souvětí, v nichž je věta hlavní a vedlejší (někam si napiš čísla, která označují tato souvětí s větami hlavními). 1. Jean-François Champollion byl francouzský učenec a vešel do dějin jako luštitel hieroglyfů. 2. Jako první dokázal přečíst Rossetskou desku, po ní rozluštil i řadu nápisů ze stěn egyptských chrámů. 3. Jednak byl Jean geniální, jednak byl až neuvěřitelně pilný. 4. Je obdivuhodné, že se sám naučil sám číst. 5. Přitom ani maminka mu nepomáhala, ani otec si ho nevšiml. 6. V devíti letech uměl řecky i latinsky, třebaže neměl žádného učitele. 7. V jedenácti letech četl bibli v hebrejštině a ve třinácti letech začal studovat arabštinu, syrštinu a chaldejštinu. 8. Byl tak geniální, že se naučil i perštinu. 9. V sedmnácti se stal členem Akademie věd v Grenoblu a pak o něco později přijal místo profesora.

3 Pokud víš odpovědi na výše uvedené otázky a zkontroloval sis své odpovědi, tedy čísla v řešení na konci tohoto dokumentu, můžeš se pustit do studia dalšího poměru, tentokrát stupňovacího. Jak jsme si již ukázali, v tomto případě nám druhá věta sděluje něco závažnějšího, důležitějšího, než nám říká věta první. Mezi oběma větami se VŽDY píše čárka. V grafickém rozboru se značí znaménkem značícím schod. 1H a 2H Uveďme si příklad: Vedoucí měl z výkonu našeho družstva radost, dokonce nás pochválil. Ve druhé větě souvětí je spojka dokonce, který zesiluje význam toho, co bylo řečeno ve větě první: vedoucí měl radost ta radost byla tak velká, že nás dokonce i pochválil (což možná tak často nedělá). Jak jsem již psala, v tomto poměru píšeme vždy čárku a to i v případě, že se tam objeví dvojice spojek a dokonce. Častými spojkami jsou i výrazy dokonce a dokonce - dokonce i, ba - ba i - ba ani. Mezi další spojovací výrazy patří: nejen(že) ale i, nejen(že) nýbrž i, nejen(že) dokonce i. U výrazu nejen může být i podoba nejenže. Příklad: Všímejte si, že druhá věta v souvětí vždy zesiluje (stupňuje) význam věty první. On nás zklamal, ba přímo podvedl. V tomto případě slovo podvedl je v sdělení závažnější než slovo zklamal. Tonda si vykračoval městem nejen se svým psem, ale vedl si i novou přítelkyni. Všichni víme, že má psa, ale že má novou přítelkyni to je pro nás novina, a tudíž je tato informace svým významem důležitější. Nejenže se jim to líbilo, ale byli přímo nadšeni! Druhá věta nám opět zesiluje význam věty první líbilo se to možná všem, ale jim se to líbilo mnohem více byli totiž nadšeni, což už je o stupeň více, než kdyby se jim to jenom líbilo.) PROCVIČENÍ NOVÉ LÁTKY (ústně) Připojte k uvedené větě další větu v poměru stupňovacím. Volte různé spojovací výrazy: VZOR: Žáci nepřišli na doučování. Vytvořím souvětí, např.: Nejenže žáci nepřišli na doučování, oni se dokonce ani neomluvili. NEBO: Žáci nepřišli na doučování, ba se ani neomluvili. Honza v poslední době nedává ve škole vůbec pozor. Celé tělo ho bolelo. Ta knížka se i líbila. Anna je vysoká dívka. Znali jsme Krausovy velmi dobře. Ve škole sedím už od začátku roku vedle Martina. Po celý den lilo jako z konve. Vichřice polámala větve stromů. Vydra je dnes u nás vzácná. Po návratu z třídních schůzek nebylo rodičům do smíchu. Pokud byste měli problém s vymýšlením těchto vět, napište mi, do příští přípravy bych přiložila řešení (pokud ale máte k dispozici nabídku spojek, druhou větu byste měli vymyslet jde jen o to, abyste si uvědomili větší závažnost sdělení druhé věty). Zápis do školního sešitu (je rovněž v kopii k tisku na konci dokumentu) 2. poměr stupňovací Druhá věta stupňuje význam věty předchozí. Věty se vždy oddělují čárkou. Spojovací výrazy: dokonce a dokonce - dokonce i, ba - ba i - ba ani nejen(že) ale i, nejen(že) nýbrž i, nejen(že) dokonce i Výrobky z této firmy se vyvážejí, ba dokonce vydělávají mnoho peněz. 1H, ba 2H Měl chrapot, a dokonce přestal večer mluvit. 1H, a dokonce 2H

4 Napsal dopis nejen rodičům, ale poslal pohled i babičce. Nejen 1H, ale i 2H Nejenže projel celou Kanadu, nýbrž poznal i Austrálii. Nejenže 1H, ale i 2H 3) ODREAGOVÁNÍ SE OD NOVÉ LÁTKY NÁVRAT K PRAVOPISU: Práce s PS: strana 35/1 je možné, že už někteří z vás mají toto cvičení udělané strana 36/2, 3 4) NOVÁ LÁTKA poměr odporovací Na začátek této hodiny si opět procvičíme to, co jsme již z oblasti významových poměrů probrali. Zopakuj si tedy: Jaký je vztah mezi oběma větami v souvětí, pokud jsou v poměru slučovacím? Které spojky jsou zde nejčastější? Před kterými píšeme čárku? Před kterými nikoliv? A nyní poměr stupňovací: Jaký je vztah mezi oběma větami v souvětí? Které spojky jsou zde nejčastější? Píše se v tomto poměru čárka, nebo nepíše? Na úvod si procvičíme oba dva poměry slučovací i stupňovací: Rozliš poměr slučovací i stupňovací mezi hlavními větami. Vyhledej typickou spojku (více spojek) a poměr urči. VZOR: 1H, ba i 2H stupňovací 1. Babička si obstarala všechno sama, ba i nemocným pomohla. 2. Nejdříve si umyl ruce a pak se pustil do vaření oběda. 3. Jednak nemohl ven, jednak se cítil unavený. 4. Hned byl tady, hned zase běžel tam. 5. Udělal si úkoly, a dokonce se rozhodl přečíst si knížku. 6. Nejenže se dokázal sám obléknout, ale dovedl si sám zavázat i boty! 7. Rozloučil se s rodiči, pohladil psa a vydal se domů. 8. Najednou zbledl, ba zesinal. Probrané poměry jsme si zopakovali a můžeme se vrhnout na další čeká nás poměr odporovací. Mezi nejčastější spojovací výrazy patří: ale, avšak (však), nýbrž, jenže, jenomže, nicméně, naopak, ale ani, ale přece, ale přece jen, sice ale V podstatě všechna souvětí, která byste mohli spojit spojkou ale, jsou v poměru odporovacím. V tomto poměru může dojít ke třem různým okolnostem: a) Druhá věta je s první větou v rozporu to je nejčastější případ. Je typický užitím spojky ale. Byl ve Španělsku, ale Madrid nenavštívil. - Druhá věta nám říká, že Madrid nenavštívil, i když byl ve Španělsku každý by totiž předpokládal, že když někdo pojede do Španělska, tak navštíví i Madrid v tomto případě se ale tak nestalo. Podobně: Sice se smál se, ale nevěděl čemu. - Pokud se něčemu směju, zpravidla vím čemu zde to ale dotyčný nevěděl. Šel pryč, jenže nevěděl kam. - Když někam jdu, vím kam zde to ale dotyčný zase nevěděl. b) Druhá věta vyjadřuje omezení platnosti obsahu věty první to znamená, že my připouštíme to, co je řečeno v první větě, ale klademe jisté podmínky: Začnu s ním mluvit, nicméně se mi musí omluvit. - Poskytnu mu moje zápisy z češtiny, ale musí mi dát opsat zápisy z dějepisu. c) Ve druhé větě uvádíme takovou informaci, která nahrazuje neplatný fakt řečený ve větě první faktem platným: Obraz nebyl původně namalován barvami, nýbrž byl nakreslen tužkou. V první větě je zmíněno, že nebyl namalován barvami a ve druhé větě to upřesňujeme byl nakreslen tužkou. Podobně: Tato skladba nebyla složena v době baroka, ale vznikla v době renesance. - Druhá věta uvádí na pravou míru to, co nezaznělo ve větě první.

5 Nezlobím se, naopak mi to moc pomohlo. - První věta vyvrací naše možné přesvědčení, že by se měl dotyčný zlobit druhá věta nám sděluje to, co platí tedy, že dotyčnému to ještě pomohlo. Nemůžeš hledat význam slova v pravidlech českého pravopisu, nýbrž ve Slovníku spisovné češtiny! - Druhá věta nám opět sděluje, co je správné nahrazuje nám neplatný fakt z věty první faktem platným. PROCVIČENÍ NOVÉ LÁTKY (ústně) Vymyslete souvětí s větami hlavními v poměru odporovacím s použitím dané uvedené příklady. Volte různé spojovací výrazy: ale, avšak (však), nýbrž, jenže, jenomže, nicméně, naopak, ale ani, ale přece, ale přece jen, a přesto, sice - ale VZOR: Přijít na návštěvu. Sice k nám přišel na návštěvu, ale za deset minut odešel. NEBO: Přišel k nám na návštěvu, nicméně celou dobu mlčel. Přišel k nám na návštěvu, ale ani kávu si nedal. Přijdu k vám na návštěvu, avšak dovolíš mi zahrát si na tvoji kytaru. 1. Jet v neděli na chatu. 2. Půjčit nové šaty. 3. Vysvětlit Simoně novou látku. 4. Dát Evě dárek. 5. Jet do Německa. 6. Přijít pomoci s úklidem. Zápis do školního sešitu (je obsažen v kopii k tisku na konci dokumentu) 3. poměr odporovací Mezi nejčastější spojovací výrazy patří: ale, avšak (však), nýbrž, jenže, jenomže, nicméně, naopak, ale ani, ale přece, ale přece jen, a přesto, sice - ale V tomto poměru může dojít ke třem různým okolnostem: a) Druhá věta je s první větou v rozporu to je nejčastější případ. Je typický užitím spojky ale. Byl ve Španělsku, ale Madrid nenavštívil. Sice se smál se, ale nevěděl čemu. Šel pryč, jenže nevěděl kam. b) Druhá věta vyjadřuje omezení platnosti obsahu věty první to znamená, že my připouštíme to, co je řečeno v první větě, ale klademe jisté podmínky: Začnu s ním mluvit, nicméně se mi musí omluvit. c) Ve druhé větě uvádíme takovou informaci, která nahrazuje neplatný fakt řečený ve větě první faktem platným: Obraz nebyl původně namalován barvami, nýbrž byl nakreslen tužkou. Tato skladba nebyla složena v době baroka, ale vznikla v době renesance. Nezlobím se, naopak mi to moc pomohlo. Nemůžeš hledat význam slova v pravidlech českého pravopisu, nýbrž ve Slovníku spisovné češtiny! V následujícím cvičení spojte věty spojkami poměru odporovacího. V každé větě použijte jiný spojovací výraz: 1. Policisté byli vstřícní. Rodiče neuklidnili. 2. Nevadí mi to. Měl jsem čas tuto situaci více pochopit. 3. Jel dlouhé hodiny za rodinou. U Pavla se nestavil. 4. Prominu ti to. Musíš se mi omluvit. 5. Přišel. Bylo už pozdě. Na závěr si shrneme probranou látku v učebnici máte zapsány poučky, tak si je přečtěte: Práce s učebnicí: strana 59 četba poučky poměr stupňovací a odporovací (v poučce se píše o případech, kdy se nepoužívají spojovací výrazy, případně pouze spojka a, ale jedná se o jiný poměr než slučovací, protože významově se řadí k jiným poměrům. Tyto případy si probereme najednou až po probrání všech poměrů). Tak to by nám tento týden mohlo stačit. Příště doděláme další poměry. Kdybyste se chtěli podívat na jiné vysvětlení látky týkající se (nejen) českého jazyka, mohu nabídnout tyto stránky:

6 Závěrečné shrnutí aneb Co jsem měl tento týden udělat: 1) Poslat 2 cvičení na VV na mojeukoly@centrum.cz 2) Zopakovat si vedlejší věty ve cvičení v učebnici a naučit se odpovědi na otázky v červeném rámečku. 3) Vypracovat si dvě (někteří možná tři) cvičení na pravopis v PS a poté si výsledky zkontrolovat (viz konec tohoto dokumentu). 4) Seznámit se s novou látkou poměr stupňovací a odporovací, ústně si ji procvičit (viz cvičení), zapsat si zápisy (případně vytisknout nebo si vynechat místo ve školním sešitě), kopie vyplnit, nalepit do sešitů a přečíst si poučky v učebnici. A JEŠTĚ ZÁPIS NA VYTISKNUTÍ: Opakování předchozí látky: V následujícím cvičení rozliš souvětí s větami hlavními, mezi nimiž je poměr slučovací (čísla zakroužkuj a spojky podtrhni či jinak označ), a souvětí, v nichž je věta hlavní a vedlejší (schéma s číslem věty napiš pod cvičení). 1. Jean-François Champollion byl francouzský učenec a vešel do dějin jako luštitel hieroglyfů. 2. Jako první dokázal přečíst Rossetskou desku, po ní rozluštil i řadu nápisů ze stěn egyptských chrámů. 3. Jednak byl Jean geniální, jednak byl až neuvěřitelně pilný. 4. Je obdivuhodné, že se sám naučil sám číst. 5. Přitom ani maminka mu nepomáhala, ani otec si ho nevšiml. 6. V devíti letech uměl řecky i latinsky, třebaže neměl žádného učitele. 7. V jedenácti letech četl bibli v hebrejštině a ve třinácti letech začal studovat arabštinu, syrštinu a chaldejštinu. 8. Byl tak geniální, že se naučil i perštinu. 9. V sedmnácti se stal členem Akademie věd v Grenoblu a pak o něco později přijal místo profesora.

7 2. POMĚR STUPŇOVACÍ Druhá věta stupňuje význam věty předchozí. Věty se vždy oddělují čárkou. Spojovací výrazy: dokonce a dokonce - dokonce i, ba - ba i - ba ani nejen(že) ale i, nejen(že) nýbrž i, nejen(že) dokonce i Výrobky z této firmy se vyvážejí, ba dokonce vydělávají mnoho peněz. 1H, ba 2H Měl chrapot, a dokonce přestal večer mluvit. 1H, a dokonce 2H Napsal dopis nejen rodičům, ale poslal pohled i babičce. Nejen 1H, ale i 2H Nejenže projel celou Kanadu, nýbrž poznal i Austrálii. Nejenže 1H, ale i 2H Rozliš poměr slučovací i stupňovací. Vyhledej typickou spojku (více spojek) a poměr urči. 1. Babička si obstarala všechno sama, ba i nemocným pomohla. 2. Nejdříve si umyl ruce a pak se pustil do vaření oběda. 3. Jednak nemohl ven, jednak se cítil unavený. 4. Hned byl tady, hned zase běžel tam. 5. Udělal si úkoly, a dokonce se rozhodl přečíst si knížku. 6. Nejenže se dokázal sám obléknout, ale dovedl si sám zavázat i boty! 7. Rozloučil se s rodiči, pohladil psa a vydal se domů. 8. Najednou zbledl, ba zesinal schéma poměr 3. POMĚR ODPOROVACÍ Mezi nejčastější spojovací výrazy patří: ale, avšak (však), nýbrž, jenže, jenomže, nicméně, naopak, ale ani, ale přece, ale přece jen, a přesto, sice ale V tomto poměru může dojít ke třem různým okolnostem: a) Druhá věta je s první větou v rozporu to je nejčastější případ. Je typický užitím spojky ale. Byl ve Španělsku, ale Madrid nenavštívil. Sice se smál se, ale nevěděl čemu. Šel pryč, jenže nevěděl kam. b) Druhá věta vyjadřuje omezení platnosti obsahu věty první to znamená, že my připouštíme to, co je řečeno v první větě, ale klademe jisté podmínky: Začnu s ním mluvit, nicméně se mi musí omluvit. c) Ve druhé větě uvádíme takovou informaci, která nahrazuje neplatný fakt řečený ve větě první faktem platným: Obraz nebyl původně namalován barvami, nýbrž byl nakreslen tužkou. Tato skladba nebyla složena v době baroka, ale vznikla v době renesance. Nezlobím se, naopak mi to moc pomohlo. Nemůžeš hledat význam slova v pravidlech českého pravopisu, nýbrž ve Slovníku spisovné češtiny! V následujícím cvičení spojte věty spojkami poměru odporovacího. V každé větě použijte jiný spojovací výraz: 1. Policisté byli vstřícní. Rodiče neuklidnili. 2. Nevadí mi to. Měl jsem čas tuto situaci více pochopit. 3. Jel dlouhé hodiny za rodinou. U Pavla se nestavil. 4. Prominu ti to. Musíš se mi omluvit. 5. Přišel. Bylo už pozdě.

8 ŘEŠENÍ PS 44/2 Uvádím možná schémata věty si do nich převeďte: 1. 1H, že 2V předmětná Na co, na jakou věc (koho, co?) se děti těšily? Že pojedeme 2. 1H, protože 2V příčinná Proč šli koně pomalu? Protože táhli 3. 1H, (ve) kterém/ (v) němž 2V přívlastková Jaké akvárium stálo v obýváku? To, ve kterém plavaly Druhá věta se vztahuje ke slovu akvárium = podstatné jméno, je zde spojovací výraz který = vždy VV přívlastková 4. Protože 1V příčinná, 2H Proč jsme se vydali na túru hned první den? Protože jsme přijeli 5. 1H, která 2V přívlastková Jakou univerzitu založil? Tu, která se stala Druhá věta se vztahuje ke slovu univerzita = podstatné jméno, je zde spojovací výraz která = vždy VV přívlastková 5. Přitom ani maminka mu nepomáhala, ani otec si ho nevšiml. 6. V devíti letech uměl řecky i latinsky, třebaže neměl žádného učitele. zde se jedná o vedlejší větu přípustkovou: I přes co uměl řecky i latinsky? I přes to, že neměl žádného učitele. 7. V jedenácti letech četl bibli v hebrejštině a ve třinácti letech začal studovat arabštinu, syrštinu a chaldejštinu. 8. Byl tak geniální, že se sám naučil i perštinu. zde se jedná o vedlejší větu měrovou: Jak moc byl geniální? Že se naučil i perštinu. 9. V sedmnácti se stal členem Akademie věd v Grenoblu a pak o něco později přijal místo profesora. 4. 1H, že 2V podmětná 6. 1H, třebaže 2V přípustková 8. 1H, že 2V měrová PS 35/1 Cvičení na opakování poměru slučovacího Jean-François Champollion Souvětí s větami hlavními a poměrem slučovacím: č. 1, 2, 3, 5, 7, 9 1. Jean-François Champollion byl francouzský učenec a vešel do dějin jako luštitel hieroglyfů. 2. Jako první dokázal přečíst Rossetskou desku, po ní rozluštil i řadu nápisů ze stěn egyptských chrámů. zde jsou věty spojeny pouze čárkou, ale klidně by tam mohla být spojka a: Jako první dokázal přečíst Rossetskou desku a po ní rozluštil i řadu nápisů ze stěn egyptských chrámů. 3. Jednak byl Jean geniální, jednak byl až neuvěřitelně pilný. 4. Je obdivuhodné, že se naučil sám číst. zde se jedná o vedlejší větu podmětnou: Je obdivuhodné co, jaká věc? (kdo, co)? ptáme se 1. pádem.

9 PS strana 36/2, 3 Cvičení na procvičení poměru odporovacího z kopie: V následujícím cvičení spojte věty spojkami poměru odporovacího. V každé větě použijte jiný spojovací výraz: Možné řešení: 1. Policisté byli vstřícní, ale rodiče neuklidnili. 2. Nevadí mi to, naopak jsem měl čas tuto situaci více pochopit. 3. Jel dlouhé hodiny za rodinou, nicméně u Pavla se nestavil. 4. Prominu ti to, avšak se mi musíš omluvit. 5. Přišel, jenže už bylo pozdě.

10