FEDERÁLNÍ MINISTERSTVO DOPRAVY SMĚRNICE. pro přepravu zásilek s překročenou ložnou mírou, zásilek těžkých nebo dlouhých

Transkript

1 FEDERÁLNÍ MINISTERSTVO DOPRAVY D 31 SMĚRNICE pro přepravu zásilek s překročenou ložnou mírou, zásilek těžkých nebo dlouhých Schváleno náměstkem ministra dopravy ČSSR dne (č. j / ) Ú č i n n o s t od NAKLADATELSTVÍ DOPRAVY A S P O J Ů PRAHA

2 ZÁZNAM O ZMĚNÁCH*) Číslo změny Účinnost od dne Opravil kdo Poznámka *) Za včasné zpracování přidělených změn v textu (vyobrazení) a za provedení záznamu o změnách odpovídá držitel tohoto výtisku. 3

3 ROZDĚLOVNÍK Federální ministerstvo dopravy Velitelství železničního vojska Státní ústav dopravního projektování v Praze Výzkumný ústav železniční Výzkumný ústav dopravní Ústřední zúčtovna vozů Mechanizace traťového hospodářství Praha Mechanizace traťového hospodářství Vrútky Automatizace železniční dopravy Praha, oborový podnik Železniční rozvojové středisko Správa přestavby železničního uzlu Praha Ústředí výpočetní techniky dopravy Praha Ústředí výpočetní techniky dopravy Bratislava Generální ředitelství železničního stavebnictví v Bratislavě Kontrola mezinárodních železničních přeprav ČSD INTRANS Správy drah Projektová střediska drah Střediska technického rozvoje drah Provozní oddíly drah Střediska železniční geodézie Kontroly přepravních tržeb drah Ústavy podnikové výchovy drah Odborná učiliště drah Železniční stanice Železniční překládkové stanice Lokomotivní depa Vozová depa Elektroúseky Traťové distance Traťové strojní stanice Mostní obvody Drahstavy Sdělovací a zabezpečovací distance Sdělovací a zabezpečovací dílny

4 ROZSAH ZNALOSTI Organizace Funkce (pracovní činnost), profese Znalost Železniční stanice Náčelník železniční stanice Informativní Technický náměstek železniční stanice*) Dopravní náměstek železniční stanice*) Dozorčí provozu Staniční dispečer Výpravčí Výpravčí vnější služby Přepravní náměstek* Vedoucí vozové a přepravní kanceláře Zástupce vedoucího vozové a přepravní kanceláře Vozový disponent Tranzitér - přípravář Tranzitér Vedoucí nákladového (překládkového) obvodu Dozorčí přepravy Skladmistr Skladištní dozorce Skladník přepravy Nákladní pokladník Dozorčí přepravy (přechodová kancelář) Samostatný referent dopravy a přepravy (přechodová kancelář) Dozorčí přepravy (spediční obvod) Samostatný referent dopravy a přepravy (spediční obvod) Informativní Informativní Informativní Informativní Informativní Informativní Informativní Informativní Informativní Informativní Informativní Informativní Informativní Informativní Informativní Informativní Informativní Informativní Informativní Informativní Informativní Informativní 5

5 ROZSAH ZNALOSTI Organizace Funkce (pracovní činnost), profese Znalost Traťová distance Náčelník traťové distance Informativní čl 1 až 39; Provozní náměstek Informativní čl 1 až 39; Technický náměstek*) Úplná čl. 1až 39; Samostatný inženýr železniční dopravy Úplná čl. 1až 39; Inženýr železniční dopravy Úplná čl. 1až 39; Vrchní traťmistr Informativní čl. 1 až 39; Vrchní mistr v okrsku traťmistra Úplná čl. 1až 39; Vrchní mistr v okrsku mostmistra Informativní čl.1 až 39; Středisko železniční geodézie Náčelník střediska železniční geodézie Provozní náměstek Informativní. 1-čl. -35 Úplná čl 1 35 Vedoucí geodet vedoucí provozního úseku Úplná čl Samostatný geodet Úplná čl Odpovědný geodet Úplná čl Vedoucí geodet Úplná čl Geodet Informativní čl.1 35

6 ROZSAH ZNALOST! Organizace Funkce (pracovní činnost), profese Znalost Vozové depo Náčelník vozového depa Informativní Provozní náměstek*) Technický náměstek Úplná Informativní Vedoucí STP*) Úplná část 1 3, čl. 45, 53 60, Samostatný technik železniční dopravy Úplná část 1 3, čl. 45, 53 60, Technik železniční dopravy Úplná část 1 3, čl. 45, 53 60, Mistr Úplná část 1 3, čl. 45, 53 60, Vozmistr (STP) Úplná čl. 1 24,29,36 39, 45, 53 60, 65 67, 71 Elektroúsek Náčelník elektroúseku Informativní Provozní náměstek*) Technický náměstek*) Úplná I. až IX., ostatní kapitoly informativně Úplná I. až IX., ostatní kapitoly informativně Poznámka: Pracovníkům, jejichž funkce (pracovní činnost), profese je označena *), bude výtisk tohoto předpisu zapůjčen do osobního užívání. 7

7 SEZNAM ZKRATEK ČSD Československé státní dráhy ČSN Československá státní norma FMD Federální ministerstvo dopravy SD Správa dráhy PO Provozní oddíl PTPŽ Pravidla technického provozu železnic ŽPŘ Železniční přepravní řád TD Traťová distance TO Traťmistrovský okrsek SZD Sdělovací a zabezpečovací distance EÚ Elektroúsek TK Temeno kolejnice PLM Překročená ložná míra TDZ Těžká nebo dlouhá zásilka SMGS Dohoda o mezinárodní železniční přepravě zboží CIM Mezinárodní úmluva o přepravě zboží po železnicích OSŽD Organizace pro spolupráci železnic STP Stanice technických prohlídek KPT Kontrola přepravních tržeb KMŽP Kontrola mezinárodních železničních přeprav PPV Předpisy o používání vozů v mezinárodní železniční přepravě cestujících a zboží RIV Omluva o vzájemném používání nákladních vozů v mezinárodní přepravě OZO Organizace zahraničního obchodu UIC Mezinárodní unie železniční VD Vozové depo

8 ÚVOD Zavádění těžkých a objemných výkonných strojů a zařízení ve všech odvětvích národního hospodářství, jakož i přepravy co největších jednotek budovaných investičních celků nejsou jen ekonomicky výhodné, ale z hlediska dalšího rozšiřování materiálně technické základny nezbytně nutné. Přeprava těchto předmětů může pro jejich rozměry, hmotnost nebo úpravu působit zvláštní potíže se zřetelem na zařízení nebo provozní možnosti železnice nebo ohrozit bezpečnost jejího provozu. Aby se mohlo uskutečnit dodání i těchto předmětů na místo určení po železnici, jsou u ČSD organizovány přepravy zásilek s překročenou ložnou mírou (dále jen PLM) a zásilek těžkých nebo dlouhých (dále jen TDZ) podle těchto směrnic. Účelem směrnic je vytvoření jednotných zásad pro projednávání, posuzování průchodnosti, stanovování podmínek a povolování přeprav zásilek s PLM a TDZ a vytvoření výchozích předpokladů pro využití výpočetní techniky, aby bylo možno zvládnout stále zvyšující se nároky na jejich přepravu. 9

9 ZÁKLADNÍ Č Á S T PRVNÍ USTANOVENÍ I. I I. I. Úvodní ustanovení 1. Směrnice pro přepravu zásilek s překročenou ložnou mírou, zásilek těžkých nebo dlouhých" (dále jen Směrnice) platí v oboru železniční dopravy pro projednávání, zpracování podkladů pro posouzení možnosti přepravy, stanovování přepravních podmínek, schvalování a vydávání povolení pro přepravu zásilek s překročenou ložnou mírou, zásilek těžkých nebo dlouhých, po normálně rozchodných tratích (1435 mm), které jsou v provozu ČSD. 2. Směrnice jsou závazné pro všechny útvary v oboru železniční dopravy, které možnost přepravy posuzují, odsouhlasují, kontrolují a vytvářejí předpoklady pro jejich uskutečňování. 3. Po úzkorozchodných tratích ČSD se zásilky s PLM a TDZ přepravují podle podmínek vydaných příslušnou SD. 4. Po širokorozchodné trati Haniska pri Košiciach Maťovce št. hranica se zásilky s PLM a dlouhé zásilky přepravují podle zásad prostorové úpravy 1-SM. Na této trati se za těžkou zásilku považuje zásilka, která svou hmotností: překračuje hmotnost na nápravu kterékoli nápravy u vozů dvou- až osminápravových 22 t, překračuje největší dovolenou hmotnost na běžný metr vozu tj. 9,0 t/m. 5. Směrnice aplikují ustanovení příslušných mezinárodních dohod a obecně platných předpisů na podmínky ČSD. 6. Směrnice nevyčerpávají všechny možnosti, které při přepravě zásilek s PLM a TDZ mohou přijít v úvahu. V takových případech rozhodne příslušný odborný útvar SD, popřípadě FMD podle příslušných služebních předpisů ČSD, Dohod a Omluv OSŽD a UIC a obecně platných právních předpisů. 7. Projednávání a provádění přepravy zásilek s PLM a TDZ je třeba věnovat zvýšenou pozornost, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti provozu. Pokud FMD nestanovilo jinak, je přeprava zásilek nebo vozidel s PLM a TDZ bez předchozího povolení zakázána. 8. Zjistí-li se, že zásilka s PLM nebo TDZ je přepravována bez povolení, postupuje se podle předpisu KN 1 čl. 44, bod l1 II. Základní názvy a pojmy 9. Za zásilku s PLM se považuje ta zásilka, která byť i na části přepravní cesty přesáhne svým rozměrem platnou ložnou míru, nebo u níž není dodrženo předepsané omezení ložné šířky. 10.Z mimořádných zásilek se za těžkou zásilku podle těchto směrnic považuje zásilka nedělitelného předmětu, která svou hmotností: způsobí překročení hmotnosti na nápravu.kterékoli nápravy dvou- až šestinápravového vozu 20 t a u vícenápravových vozů 16 t; způsobí překročení největší dovolené hmotnosti na běžný metr vozu; v přepravě SMGS přesahuje 60 tun; v přepravě SMGS do Vietnamské demokratické republiky (VDR) přesahuje 20 tun; v přepravě CIM s překládáním přesahuje 25 tun nebo je-li naložena na hlubinovém voze. Za těžkou zásilku se podle těchto směrnic považuje též zásilka, jejíž těžiště se nachází mimo střední svislé roviny vozu (viz čl. 40). 11.Za dlouhou zásilku podle těchto směrnic se považuje ta zásilka, která přesahuje krajní nápravu nebo otočný čep o více než 6,5 m; v přepravě SMGS s překládáním je delší než 18 m a do VDR delší než 12 m; v přepravě SMGS bez překládání je delší než 25 m je-li naložena na jeden vůz, kromě kolejnic a betonářské oceli. 12.Ložná míra je obrys v rovině kolmé k podélné ose koleje a umístěný kolmo a soustředěně ke koleji (uvnitř průjezdního průřezu, s nímž má společnou; osu souměrnosti), který vymezuje vzdálenosti jednotlivých bodů ložné míry v krajních, statických polohách od osy průjezdního průřezu tak, aby mezi průjezdním průřezem a ložnou mírou byl přiměřený bezpečnostní prostor. Zásilka se přibližuje k ložné míře zvnitřku. 11

10 ČÁST DRUHÁ ZÁSILKY S PŘEKROČENOU LOŽNOU MÍROU A DLOUHÉ ZÁSILKY III. Prostorová úprava zásilky 13. Na všech normálně rozchodných tratích ČSD platí ložná míra podle ČSN (viz též příloha 15 k ŽPŘ, tabulka 3a). 14. Poloviční šířka zásilky se určuje vzdáleností jejich jednotlivých obrysových bodů měřenou kolmo od střední svislé roviny vozu, stojícího na přímé nepřevýšené koleji. Střední svislá rovina vozu je v tomto případě určena spojnicí středů šířky čelních okrajů ložné plochy vozu a svislou přímkou na ni kolmou. Vzdálenost obrysového bodu zásilky od střední svislé roviny vozu se nazývá poloviční šířkou zásilky b m " pro body ležící mezi čepy a b n " ležící vně otočných čepů podvozkového vozu nebo krajních náprav; vozu s nápravami (viz obr. 1). Obr Šířka zásilky musí být s ohledem na projížděné oblouky a ložnou míru omezena: a) u částí nákladů mezi nejbližšími krajními nápravami nebo nejbližšími otočnými čepy (vnitřní body) o hodnoty uvedené v nakládací tabulce č. 5 1, přílohy 15 k ŽPŘ; b) u částí nákladu přesahující nejbližší krajní nápravy vozů nebo nejbližší otočné čepy (vnější body) o hodnoty v nakládací tabulce 5 3, přílohy 15 k ŽPŘ. 16. U zásilek na podvozkových nebo oplenových vozech se omezení šířky podle bodu čís. 15 pro: vnitřní body z v ě tší, vnější body zmenší, a to při rozvoru podvozků nebo oplenových vozů případně vzdálenosti otočných čepů podvozků oplenových vozů větším než 4,0 až 6,0 m o 10 mm, větším než 6,0 m o 20 mm. 17. Omezení šířek zásilek podle čl. 15 se zvětší o 50 mm pro ty části zásilky, které jsou níže než 430 mm nad TK, a to bez ohledu na to zdali se jedná o body vnitřní nebo vnější. 18. S ohledem na zachování potřebné vzdálenosti nákladu od bočnic vozů nebo od klanic oplenových, ochranných nebo vsunutých vozů se provede podle tabulky 5 5, přílohy 15 k ŽPŘ další omezení šířky nákladu. 12

11 19. Hodnoty pro zúžení zásilek, které nejsou v nakládacích tabulkách 5 1 a 5 3 uvedeny se vypočtou podle vzorců: 2 am m 1465 d p E i = + + q + w + k +α an + n 1465 d 2n + a E a = + + q + w k + β a 2 [1]. [2] v nichž značí: E i = zúžení pro vnitřní body; E a = zúžení pro vnější body; a = vzdálenost krajních náprav nebo nicohlavů (otočných čepů) v metrech; m = vzdálenost uvažovaného průřezu mezi krajními nápravami (nicohlavy) od nejbližší krajní nápravy (nicohlavů) v metrech; n = vzdálenost uvažovaného průřezu vně krajních náprav (nicohlavů) od nejbližší krajní nápravy (nicohlavů) v metrech; p = vzdálenost krajních náprav podvozků (rozvor podvozků) v metrech; k = 0,075 m pro části zásilky uložené 430 mm a více nad TK; k = 0,025 m pro zásilky uložené níže než 430 mm nad TK; d = 1,410 m q + w = 0,015 m (pro oblouky R 250 m) 1465 d + q + w = 0,0425m (pro dvou- a čtyřnápravové vozy a pro vozy Px a Pxx ČSD) 2 V nakládacích tabulkách 5 1 a 5 3 je tento součet uvažován v hodnotě 0,0475 m. Pro vozy 2 2 p α = 0, je-li am m p = p α am m, je-li am m Pro náklady 2 2 p α = 0, je-li am m p = p α am m, je-li am m p β = 0, je-li an + n p p β = an + n, je-li an + n Podle vzdálenosti krajních náprav nebo otočných čepů užitých vozů, podle vzdálenosti uvažovaného průřezu zásilky od nejbližší krajní nápravy nebo nejbližšího otočného čepu, vyhledají se v nakládacích tabulkách 5 1 a 5 3 přílohy 15 k ŽPŘ nebo vypočítají z výše uvedených vzorců zúžení šířek E i " a E a ".O tyto hodnoty musí být zmenšeny poloviční šířky b" ložné míry. Tímto způsobem obdržíme dovolenou poloviční ložnou šířku zásilky b i " pro vnitřní body a b a " pro vnější body: Zúžení šířek E i a b = b 2 i E i ba = b E a E vyhledaná v nakládacích tabulkách 5 1 a 5 3 nebo vypočítaná z výše a uvedených vzorců nesmějí být odečtena od skutečné poloviční šířky zásilky, nýbrž vždy od poloviční šířky ložné míry ve výši bodu zásilky, který má být uvažován (poloviční šířky ložné míry jsou v tabulce 4 přílohy 15 k ŽPŘ). 21. Upotřebí-li se dvojice oplenových vozů nebo vozu vsunutého nebo ochranných vozů, musí být náklad vzdálen: 13

12 ve svislém směru alespoň 100 mm od všech částí vozu nebo přiloženého nákladu, které přesahuje; od všech částí vozů nebo přiloženého nákladu po obou stranách nejméně o hodnoty uvedené v tabulce 5 5 přílohy 15 k ŽPŘ nejsou-li tyto části nebo přiložený náklad alespoň 100 mm pod hlavním nákladem; zachovat ochrannou vzdálenost nejméně 350 mm od čelní hrany ložné plochy ochranného vozu, popřípadě od přiloženého nákladu, pokud přiložený náklad neleží alespoň 100 mm pod hlavním nákladem; pro náklady, které přesahují přes krajní nápravy nebo otočné čepy nosného vozu více než 6500 mm, musí se svislá nejmenší vzdálenost stanovit zvlášť s ohledem na bezpečnost provozu (viz příloha 1). IV. Kontrola rozměrů zásilky 22.. V průřezech u nichž byla podle čl. 20 určena dovolená poloviční šířka b i a b a, zjistí se přeměřením skutečná poloviční šířka b m (vnitřních bodů) nebo b n (vnějších bodů) zásilky podle čl Při tomto vyšetření přicházejí v úvahu především průřezy zásilky v místech vyčnívajících částí, avšak také krajní průřezy zásilky a průřez uprostřed mezi krajními nápravami nebo otočnými čepy. Je-li tedy b m b i a b n b a může být zásilka se zřetelem k šířkovým rozměrům připuštěna k přepravě jako normální zásilka. Je-li b m > b i a b n > b a, musí být zásilka projednána jako zásilka s PLM. 24. Kontrola rozměrů zásilky, zda u ní nenastalo překročení ložné míry, se provádí v nakládacích stanicích, při přejímání zásilky k přepravě, při technické prohlídce a v pohraničních přechodových stanicích. Tato kontrola se provádí vždy, když vznikne podezření, že mohlo dojít k překročení ložné míry a též v těch případech, kdy náklad přesahuje šířku podlahy vozu, nebo když náklad na otevřeném voze je vyšší než 2200 mm nad podlahou vozu ve vzdálenosti menší než 800 mm od boční hrany ložné plochy (u zásilek přepravovaných na tratích s mezinárodní ložnou mírou nemá být uvedená výška větší než 1800 mm). U zásilek přesahujících délku vozu, zásilek naložených na dvou a více vozech nebo zásilek s ochrannými a vsunutými vozy kontroluje se zejména, zda: zásilka nepřesahuje vnitřní obrys uzavřený oplenem a jeho klanicemi; zásilka naložená na dvou oplenových vozech nepřesahuje čelníky dvounápravových oplenových vozů, nebo je vzdálena alespoň jeden metr od čelníku dovnitř u podvozkových oplenových vozů; zásilka naložená na dvou oplenových vozech při použití vsunutého vozu není širší než 1300 mm. V případě zjištění nedodržení některé z výše uvedených podmínek musí být u zásilky provedena přeměření a porovnání s hodnotami tabulek 5 1, 5 3 a 5 5 přílohy 15 k ŽPŘ. Rovněž tak při dalších prohlídkách a technických prohlídkách se zjišťuje zda-li případným posunutím zásilky nevznikl důvod k jejímu přeměření. V. Evidenční a použitelný prostor 25. Evidenční prostor je prostor, ve kterém se evidují stavby a zařízení, omezující přepravu zásilek s PLM a dlouhých zásilek. Evidenční prostor je vyznačen v příloze 2. Evidované stavby a zařízení se sestavují do Seznamu" podle přílohy 3. Seznam staveb a zařízení omezujících přepravu zásilek s PLM a zásilek dlouhých zpracovává a udržuje v použitelném stavu služební odvětví traťového hospodářství, a to pro všechny traťové koleje a pro všechny dopravní koleje. Každou změnu ihned ohlašují traťové distance službě traťového hospodářství a službě dopravy a přepravy příslušné SD. Vybrané tratě (s poloviční šířkou evidenčního prostoru 2500 mm) jsou uvedeny v příloze 9. Služební odvětví elektrotechniky zpracovává a vede Seznam míst se sníženou výškou trolejového drátu". Tento seznam vyhotovují a každou jeho změnu ihned ohlašují EÚ službě elektrotechniky SD a službě dopravy a přepravy příslušné SD (viz příloha 4). Místa se sníženou výškou trolejového drátu se označují podle předpisu D 1, návěstmi Začátek snížení výšky troleje" a Konec snížení výšky troleje". Umístění návěstidel pro označení výšky troleje a nejmenší výška trolejového drátu nad TK je uvedena v tabulce 9A Dodatku k Návěstním předpisům a Dopravním předpisům a v Sešitových jízdních řádech. Na základě těchto seznamů určují uvedené služby SD použitelný prostor pro jednotlivé tratě, popřípadě traťové úseky. VI. Průchodnost zásilky v použitelném prostoru 26. Zjišťování, zda může být přepravena zásilka s PLM musí vycházet od použitelného prostoru, který je k dispozici na přepravní cestě, z rozměrů zásilky a charakteristiky vozu, který má být použit: a) Všechny míry zásilky [b m, b n ), přesahující dovolené šířkové rozměry musí být zvětšeny o hodnoty šířek vypočtených z geometrického tvaru koleje a charakteristiky vozu (D i,d a ) podle rovnic číslo 1 a 2 na straně číslo 15. Tímto způsobem získaná poloviční šířka zásilky pro vnitřní body b = b + D v m i 14

13 a pro vnější body b z = bn + Da se ještě zvětší o vůle pro nepravidelnosti za provozu, čímž se získá celkové vybočení bodu zásilky do stran (B m, B n ).. b) Hodnota zvětšení šířky zásilky, která se může projevit nepravidelností za provozu, mění se s výškou nad TK a je stanovena součinem této výšky a koeficientu 0,045. c) Bezpečnost provozu vyžaduje, aby bylo přihlíženo též k možnostem svislého pohybu vozidel vlivem provozu; pro něj je uvažováno pro všechny body zásilky 80 mm směrem dolů a 70 mm směrem nahoru. d) Na elektrizovaných tratích musí být dále uvažováno s bezpečnostní vzdáleností (vůlí) nejbližšího bodu zásilky od živých částí trakčního vedení, a to u: stejnosměrné proudové soustavy do 3 kv mm a u jednofázové proudové soustavy 25 kv, 50 Hz mm. e) S ohledem na zvětšující se rychlosti nákladních vlaků a vzrůstající počet vozů s měkkým odpružením je nutné v těsných místech uvažovat ještě s bezpečnostní vůlí 50 mm v obou rovinách po celé výšce zásilky, přepravované nesníženou rychlostí. f) Při dopravě se sníženou rychlostí zmenší se úměrně vpředu uvedené vůle. Takto vypočítané největší možné vzdálenosti se u vnitřních bodů označují B m a u vnějších bodů B n. 27. V těch případech, kdy veškeré vůle mezi použitelným prostorem a krajním bodem zásilky jsou menší než 50 mm, popřípadě použitelný prostor je překročen, musí TD, popřípadě EU provést před uskutečněním přepravy dodatečné přeměření těsných míst na uvažované přepravní cestě. VII. Největší posunutí bodů zásilky od osy koleje 28. a) Pro všechny body zásilky mezi čepy při nakládce na dvou- a čtyřnápravové vozy a vozy Px a Pxx ČSD činí příčné posunutí: D i = c b) Pro všechny body zásilky nacházející se vně čepů nebo náprav při nakládce na dvou- a čtyřnápravové vozy Px a Pxx ČSD činí příčné posunutí: n + a D a = c 2 a Obecně se počítá posunutí bodu M(vnitřního) při jízdě oblouky podle vzorce: am m p D i = + c + 2r 8r Posunutí bodu N (vnějšího) podle vzorce: (rovnice 1) D an + n 2n + a p = + c + a 2r a 8 r (rovnice 2) V uvedených vzorcích a v obrazu číslo 1 na straně 12 značí: a = vzdálenost krajních náprav nebo otočných čepů (nicohlavů) vozu v metrech; m = vzdálenost průřezu zásilky v uvažovaném bodě M (vnitřní) od nejbližší krajní nápravy nebo nejbližšího otočného čepu (nicohlavu) v metrech; n = vzdálenost průřezu zásilky v uvažovaném bodě N (vnějším) od nejbližší krajní nápravy nebo nejbližšího otočného čepu (nicohlavu) v metrech; r = poloměr oblouku v metrech; p = vzdálenost náprav podvozku, rozvor náprav podvozku v metrech. U vozů s více podvozky je P 2 = (P 2 i + P P P 2 n); b m = vzdálenost uvažovaného bodu zásilky od střední roviny v podélném směru vozu, při dostředné poloze vozů v přímé koleji, je-li bod mezi krajními nápravami nebo otočnými čepy (nicohlavy), (vnitřní kritický bod M) v metrech; b n = vzdálenost uvažovaného bodu zásilky od střední roviny v podélném směru vozu, při dostředné poloze vozu v přímé koleji, je-li bod vně krajních náprav nebo otočných čepů (nicohlavů) v metrech (vnější bod N); D i = největší) posunutí vnitřního bodu M zásilky dovnitř oblouku v metrech; D a = největší posunutí vnějšího bodu N zásilky na vnější stranu oblouku v metrech; 1,465 1,410 c = + q + w = 0, q = největší možné vybočení základního průřezu vozu nad otočnými čepy podvozků nebo nad vedoucími nápravami ze střední polohy na jednu stranu, způsobené (při největším opotřebení) vůlemi mezi čepy a pánví, mezi pánví (klínem) a skříní ložiska a mezi skříní ložiska a rozsochou (tj. součet možných příčných vybočení) v metrech; 15 2

14 w = největší možné vybočení základního průřezu vozu ze střední polohy na jednu stranu, způsobené vůlí při opotřebení otočného čepu a torny podvozku, jakož i dynamickými výkyvy kolébky podvozku v metrech. 29. Pro lepší pochopení vzorců slouží obrázek číslo 1 na straně 12. Pro různé druhy vozů a podvozků jsou sestaveny hodnoty D i a D a pro oblouky o různých poloměrech do tabulek uvedených v přílohách 5, 6 a 7. Hodnota vlivu podvozku D" se k hodnotám D i připočte a od hodnot D a odečte. V příloze 8 jsou tabelárně zpracovány hodnoty vybočení D a v oblouku R 250 metrů pro zásilky naložené na dvou oplenových vozech řady Oa. VIII. Možnost přepravy a stanovení přepravních podmínek 30. Při zjišťování možnosti přepravy je nutno dbát maximální hospodárnosti, aby stanovenými přepravními podmínkami byl co nejméně narušován plynulý provoz; železniční dopravy. 31. Přepravní směrovací cestu navrhuje služební odvětví dopravy a přepravy podle dispozic odesílatele s přihlédnutím k předem vypracovaným zásadám pro směrování zásilek s PLM (viz příloha 9) a rozsahu překročení ložné míry. Možnost přepravení z hlediska průchodnosti zásilky v použitelném prostoru posuzuje a přepravní podmínky stanovuje služební odvětví traťového hospodářství. Potřebné zavedení napěťové výluky trakčního vedení posuzuje služební odvětví elektrotechniky. Možnost přepravení z hlediska dopravního! posuzuje služební odvětví dopravy a přepravy. 30. Zda doprava vzhledem k použitelnému prostoru je nebo není možná se zjistí tím, že se od poloviční šířky B použitelného prostoru odečte největší možná vzdálenost uvažovaného vnitřního (B m ) nebo vnějšího (B n ) bodu zásilky vypočítaná podle čl. 26. Z toho vyplyne, který způsob dopravy je třeba volit, dále zda a jaká provozní opatření je třeba učinit. IX. Druhy přepravních podmínek 33. S ohledem na výsledek posouzení podle čl. 32 přichází v úvahu pro zásilky s PLM následující druhy přepravních podmínek: a) bez zvláštních opatření a bez zvláštních podmínek kromě uvedených v předpisu D 2, č. 136, ; b) s uvolněním námezníků sousedních kolejí kolem kterých bude zásilka projíždět na vzdálenost podle přílohy 10; c) zákaz setkání s jakýmikoli vozidly na sousední nebo souběžné koleji na trati; d) dovolené setkání se zásilkou s PLM přepravovanou po sousední nebo souběžné koleji na trati; s výjimkou případů uvedených v čl. 33c; e) se sníženou základní rychlostí; f) se sníženou rychlostí kolem těsných míst a přes výhybky; g) s doprovodem vlakovou četou; h) s doprovodem technického pracovníka ČSD; i) samostatnou jízdou; j) s napěťovou výlukou trakčního vedení; k) s přechodným odstraněním překážky; 1) jízdou po nesprávné koleji; m) se zastavením vlaku před těsným místem, s přeměřením těsného místa a zásilky a další jízdou kolem těsného místa krokem s pohotovostí zastavit, vyklínováním vypružení vozu apod. a podle pokynů doprovodu; n) jízdou jen za denního světla; o) s použitím vozu s nosným posuvným mostem do stran; p) s použitím vozu s výškově posuvným nosným mostem. 34. Přepravní podmínky určí příslušná SD podle čl. 33a, když na celé uvažované přepravní cestě není překročena šířka použitelného prostoru,to je vyjde-li při výpočtu podle čl. 32 hodnota nulová nebo kladná; podle čl. 33b, jedná-li se o některou poloviční šířku zásilky, pro kterou je nařízeno uvolnění námezníku podle přílohy číslo 10; podle čl. 33c, je-li uvažováno též využití použitelného prostoru sousední nebo souběžné koleje na trati; podle čl. 33d, když zásilky podle výpočtu uvedeného v čl. 26 nezasahují do větší vzdálenosti od středu koleje než 1750 mm, tj. B m,, B n ; 1750 mm; podle čl. 33e, jsou-li podkročeny vůle uvedené v čl. 26b, e, vůči použitelnému prostoru; podle čl. 33f, jsou-li podkročeny vůle uvedené v čl. 26b, c, e, vůči těsným místům; podle čl. 33g, u zásilek, u nichž je nutné zavést přepravu podle čl. 33i až n; - podle čl. 33h, u zásilek u nichž je nutné zavést přepravu podle čl. 33i až n; vyjma čl. 331; podle čl. 33i, vyžaduje-li to: a) provoz, b) druh zásilky, c) provezení zásilky; podle čl. 33j, je-li podkročena vůle podle čl. 26d; 16

15 podle čl. 33k, je-li skutečná poloviční šířka zásilky B m, B n větší než poloviční šířka použitelného prostoru u odstranitelného těsného místa např. návěstidla, traťové značky, telegrafního sloupu apod. Před tím je nutno zjistit, zda přepravce veškeré výlohy s tím spojené uhradí a zda bude možné po provedené přepravě uvést místo do původního nebo předpisového stavu. Přeprava může být provedena teprve tehdy, až příslušná TD ohlásí stanici, která leží jako poslední před těsným místem, že použitelný prostor vyhovuje pro průjezd uvažované zásilky s PLM; podle čl. 331, když použitelný prostor správné koleje nevyhovuje a není ekonomické jej upravit podle čl. 33k. Jízdu po nesprávné koleji nařídí SD; podle čl. 33m, jsou-li vyčerpány všechny vůle mezi použitelným prostorem a krajním bodem zásilky [b v, b z ) na více než 50 mm a není-li možná přeprava podle čl. 33k nebo čl. 331, nejmenší vůli mezi pevným bodem těsného místa a krajním bodem zásilky lze připustit maximálně 30 mm; podle čl. 33n, je-li nařízena přeprava podle čl. 33k a podle čl. 33m; podle čl. 33o, jedná-li se o překážku, která leží jen na jedné straně a lze využít volného prostoru na druhé straně koleje; podle čl. 33p, jedná-li se o překážku, kolem které lze projíždět se snížením nebo zvýšením nosného mostu vozu, není-li zmíněný vůz k dispozici, doporučí se odesílateli ložit náklad na podložky o stanovené síle, popřípadě ložit na hlubinový vůz. 35. Je-li použitelný prostor překročen, přezkouší se nejprve, zda nelze dosáhnout jiným způsobem naložení, užitím jiného druhu vozu nebo demontováním vyčnívajících částí, aby zásilka zůstala uvnitř použitelného prostoru a mohla být přepravena. Rovněž se prošetří, zda překročení dovolených ložných šířek leží ve směru k sousední koleji, nebo zda je zaručeno, že tato překročení zůstanou na straně odvrácené. Zjistí-li se, že ani jeden z uvedených případů přepravních podmínek nelze použít, posoudí se přeprava po jiné odklonové trati. Teprve potom, když zásilka není průchodná ani po odklonových tratích, je možno přepravu zásilky odmítnout, nebo doporučit přepravci úpravu nákladu. 17

16 ČÁST TŘETÍ TĚŽKÉ ZÁSILKY X. Zásady pro posouzení možnosti přepravy 36. Při posuzování, zda těžká zásilka může být přepravena, vychází se zpravidla z hodnot: hmotnosti na nápravu; hmotnosti na běžný metr vozu; poměru hmotnosti na nápravu k nejmenší vzdálenosti náprav v podvozku vozu; poměru zatížení podvozků nebo náprav nosného vozu. 37. Hmotnost na nápravu se vypočte dělením hrubé hmotnosti vozu, tj. součtu vlastní hmotnosti vozu a hmotnosti nákladu, počtem náprav. 38. Hmotnost na běžný metr vozu se vypočte, dělí-li se hrubá hmotnost délkou vozu, měřenou mezi čely nestlačených nárazníků, popřípadě mezi středy hlav automatického spřáhla. 39. Poměr hmotnosti na nápravu k nejmenší vzdálenosti náprav v podvozku vozu se vypočte, dělí-li se hmotnost na nápravu nejmenší vzdáleností dvou sousedních náprav vozu. 40. U nákladů, jejichž půdorysný průmět těžiště leží mimo průsečík podélné, příčné nebo obou os vozu je nutno zjistit, nedojde-li tím k porušení některé z následujících podmínek: a) Těžiště zásilky lze uložit do strany mimo podélnou osu vozu nejvíce: 75.H a.( U P) e x = (mm); e x = nebo P 2P 750( U P) e x = (mm) (pro normální rozchod 1435 mm a = 1500 mm) P Kde H = hrubá hmotnost vozu (=T +P) P = hmotnost zásilky U = konstrukční únosnost vozu A = vzdálenost styčných kružnic kol dvojkolí Při krajním dovoleném vychýlení těžiště zásilky do strany smí být její hmotnost nejvíce: 10U T Pmax = 11 kde T je vlastní hmotnost vozu. b) Těžiště zásilky lze uložit do strany mimo příčnou osu vozu nejvíce: l( U P) H. l e y = ; e 2P y 2 = (u dvounápravových vozů) 6. P H. l e yn = (u podvozkových vozů) 4. p kde l je rozvor dvounápravového vozu nebo vzdálenosti otočných čepů podvozkového vozu. Při krajním dovoleném vychýlení těžiště zásilky do strany, smí být její hmotnost nejvíce: 3( U T ) P2 = u dvounápravového vozu 4 2( u T ) P n = u podvozkového vozu 3 c) Je-li těžiště zásilky uloženo mimo podélnou i příčnou osu vozu, smí být poměr obou vychýlení nejvíce: e x a = e l y a l neboli ex = e y ; ey = ex l a d) Pro potřebu jiných vyhodnocování uložení zásilek na nosném voze lze použít ještě těchto vzorců: Hmotnost na nápravy nebo podvozky se vypočte: c c E1 = H 0, 5 + ; E 2 = H 0, 5 l l kde l = rozvor dvounápravového vozu, resp. vzdálenost otočných čepů podvozkového vozu, c = poloha společného těžiště vozu a zásilky, která se vypočte 18

17 e y ( P) ex ( P) c y = ; cx = H H Porovnání hmotností na kola téhož dvojkolí nebo hmotností náprav, resp. podvozků téhož vozu ]e možno provést podle vzorce: cx, y t[%] = 200 a, resp. l Jako mezní jsou zde dovoleny hodnoty t = 10 % u porovnání kol, = 33 % u porovnání náprav, = 50 % u porovnání podvozků. Posunutí těžiště je nutno posoudit podle všech výše uvedených vzorců. Menší hodnota je rozhodující pro stanovení podmínek z výpočtů vycházejících. 41. Z hlediska mostů se určuje možnost přepravy srovnáním účinnostních poměrů vozů [tabulky M,Q, A] se zatížitelností hlavních částí mostů (viz Směrnice pro správu a udržování mostů, čl. 6.3a). 42. Možnost přepravení z hlediska konstrukční únosnosti tratí a mostů posuzuje a přepravní podmínky stanovuje služební odvětví traťového hospodářství. Z hlediska poměru hmotností na nápravy nosného vozu a rozdílu hmotností na kola téže nápravy, služební odvětví vozového hospodářství. Přepravní směrovací cestu navrhuje a možnost přepravení z hlediska dopravního posuzuje služební odvětví železniční dopravy a přepravy. 19

18 ČÁST ČTVRTÁ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ XI. Žádost odesílatele o povolení přepravy zásilek s PLM a TDZ 43. O přepravu zásilek s PLM a TDZ je odesílatel povinen vždy zavčas požádat SD nadřízenou odesílací stanici, a to zvlášť pro každý jednotlivý případ. U vývozních zásilek, u nichž jsou odesílateli organizace zahraničního obchodu (OZO), mohou z jejich pověření předkládat žádosti o povolení přepravy výrobní závody. V takovém případě musí být v žádosti tato skutečnost uvedena. Odpovědnost a povinnosti odesílatele tím však zůstávají nedotčeny. 44. V písemné žádosti odesílatel uvede údaje o zásilce, podle kterých bude možno posoudit přepravu vzhledem k její mimořádnosti, zejména: a) druh zásilky a její množství, b) počet zásilek, c) počet a uvažovaná řada vozů, d) hmotnost nákladu, e) obrysové rozměry zásilky (délka, šířka, výška), f) trojrozměrné určení polohy těžiště, g) odesílatel (popř. výrobní závod, předkládá-li žádost podle čl. 43), h) stanice odesílací, i) stanice určení, j) v mezinárodní přepravě navržená přepravní cesta, k) příjemce, popřípadě smluvená obchodní hesla, l) zamýšlený den podeje; a jiné údaje, které svým obsahem umožní objasnit mimořádnosti nákladu, jeho bezpečného zajištění proti vychýlení, převržení nebo spadnutí apod. 45. K žádosti podle potřeby připojí odesílatel náčrtek uložení nákladu na voze v půdoryse, bokoryse a náryse. Jde-li o překročení ložné míry nebo o vychýlení těžiště, musí být náčrtek připojen vždy. Obrysy nákladu, které náklad zaujme po naložení na uvažovaném voze, zakreslí do ložné míry v měřítku 1 : 20 nebo 1 : 25, s přesnými rozměry v milimetrech pro jednotlivé body překročení ložné míry (šířka, výška a vnitřní, popřípadě vnější vzdálenost od nápravy nebo otočného čepu vozu). Takovéto body se nazývají kritické body zásilky a označují se velkými písmeny. V náčrtcích se kótují výškové rozměry od temene kolejnice, šířkové rozměry vždy vodorovně na každou stranu od svislé osy obrysu ložné míry (viz příloha 11). Pro doplnění, zejména zpřesnění, mohou být požadovány další výkresy v kterémkoli měřítku a projekci. U zásilek, které mají být na směrovací cestě překládány, uvede odesílatel v náčrtku polohu těžiště jednotlivých kusů nákladu, určenou vzdálenostmi od příčných a podélných stran nákladu. U všech zásilek uvede výslednou polohu těžiště zásilky, určenou od vrchní hrany kolejnice, střední příčné a podélné roviny protínající osy vozu. 46. K žádosti o souhlas v mezinárodní přepravě se připojí po dvou náčrtcích pro potřeby železnic Finska, Švédska, Turecka, po třech výtiscích pro potřebu železnic Španělska, Řecka, Francie a Lucemburska a SSSR, po čtyřech náčrtcích pro potřebu železnic Rakouska, Švýcarska a Jugoslávie. Pro ostatní nevyjmenované železniční správy a pro FMD v Praze po jednom náčrtku. Ve vnitrostátní i mezinárodní přepravě pro každou zúčastněnou dráhu po jednom náčrtku. 47. Odesílatel může v žádosti použít číselného kódu, uvedeného v příloze 12. XII. Projednání souhlasu k přepravě 48. Odesílací dráha přezkouší žádost odesílatele, řídí další projednávání a stanovení přepravních podmínek až do konečného vyřízení. Leží-li stanice určení mimo obvod odesílací dráhy, projedná možnost přepravy a stanovení podmínek se všemi, na přepravě zúčastněnými dráhami, k čemuž použije tiskopisu Žádost o souhlas k přepravě mimořádné zásilky" uvedeného v příloze 12. V tomto uvede všechny zjištěné zvláštnosti, přepravní a dopravní omezení a je-li to nutné, též vlastní přepravní podmínky. U zásilek s PLM připojí též náčrtek nakládky předložený odesílatelem. K jednání se používá číselného kódu podle označení jednotlivých rubrik Žádosti". 20

19 49. S cizími železničními správami sjednává souhlas k přepravě FMD podle podkladů předložených odesílací dráhou. 50. Každá dráha, která obdržela žádost o souhlas podle čl. 48, Je povinna ji neprodleně projednat a výsledek jednání oznámit všem dráhám zúčastněným na přepravě a v mezinárodní přepravě též FMD. 51. Souhlasí-li dráha s přepravou, uvede, v souhlasu všechny důležité údaje o zásilce a navržené řadě vozu, odesílací stanici, stanici určení, počet zásilek, obrysové rozměry zásilky a předpokládané podmínky (zvláštní nápisy na nákladu, případné polepení, doprovod, nejzazší termín provedení přepravy, výjimečné povolení jako rychlozboží, mimořádné výkony a úhradu za ně, požadavek pro urychlené předhlášení zásilky po naložení apod.). Nesouhlasí-li s přepravou, uvede důvod k odmítnutí a uvede podmínky, podle kterých by bylo možno zásilku přepravit. 52. Jednání podle čl. 48 až 51 se vedou písemně. V naléhavých případech mohou být vedena dálnopisně nebo telegraficky. Pokud neobsahují větší počet čísel, mohou být vedena výjimečně telefonicky. Telefonický souhlas musí být dodatečně písemně, dálnopisně nebo telegraficky potvrzen. Jednání se označují u zásilek s překročenou ložnou mírou znakem PLM, u zásilek těžkých nebo dlouhých znakem TDZ, pořadovým číslem lomeným číselným označením dráhy a posledními dvěma číslicemi letopočtu (např. PLM 468/375). Překračuje-li těžká nebo dlouhá zásilka ložnou míru, označují se jednání pouze znakem PLM. XIII. Povolení k přepravě 53. Obdržela-li odesílací dráha souhlas od všech na přepravě zúčastněných drah, stanoví podle došlých přepravních podmínek dodací lhůtu a vyhotoví Povolení k přepravě mimořádné zásilky" podle vzoru uveděného v příloze 13, které zašle ve dvou výtiscích odesílateli a po jednom výtisku odesílací stanici a STP. Zároveň s povolením dodá odesílateli nálepky na vozy a nákladní listy pro mimořádné zásilky ve vnitrostátní přepravě K 4 719, v mezinárodní přepravě K 4 709, popřípadě nálepky Označení polohy zásilky vzhledem ke směru jízdy" K (viz přílohy 14, 15 a 16]. 54. Odesílatel odsouhlasí stanovené přepravní podmínky na otisku povolení (razítko, datum, podpis), který vrátí odesílací SD. Teprve po odsouhlasení stanovených přepravních podmínek odesílatelem může být započato s procesem převzetí zásilky k přepravě. Jakákoli změna, oproti údajům uvedeným v povolení, musí být mezi oběma smluvními stranami znovu projednána a odsouhlasena. 55. Povolení k přepravě mimořádné zásilky ve vnitrostátní přepravě platí 6 měsíců ode dne vystavení povolení; v mezinárodní přepravě CIM, není-li stanoveno jinak, tři měsíce od data nejdříve uděleného souhlasu cizí železniční správou; v přepravě SMGS se platnost stanovuje případ od případu podle termínu expedice zboží a možností železničních správ zúčastněných na přepravě. 56. Dozví-li se odesílací dráha, že projednaná přeprava mimořádné zásilky nebude provedena, oznámí všem na přepravě zúčastněným, že provedená opatření na zajištění přepravy je možno zrušit. XIV. Odbavení zásilek s PLM a TDZ a průběh přepravy 57. Obdrží-li odesílatel souhlas od správy odesílací dráhy, může požádat o přistavení pouze takové řady vozů, pro které byla přeprava projednána. Do přihlášky nakládky uvede číslo povolení, kterým byla přeprava mimořádné zásilky povolena. Přihlášku nakládky přepravce předloží ve stanici nakládky nejpozději do 14. hodiny 48 hodin přede dnem nakládky. 58. Přepravce nesmí na přichystaném voze k nakládce provádět jiné úpravy než ty, které byly odsouhlaseny v povolení k přepravě (např. vrtání, navařování, jakož i odřezávání částí vozu apod.). 59. Pro nakládání a zajišťování mimořádných zásilek platí všeobecná ustanovení přílohy 15 k ŽPŘ pokud v povolení k přepravě mimořádné zásilky není stanoveno jinak. 60. U zásilek s PLM se části zásilky, které překročují ložnou míru pokud možno označí odchylnou barvou. 61. V nákladním listu musí odesílatel zapsat ve vnitrostátní přepravě pod pojmenováním zboží: Přeprava povolena SD..... č... v mezinárodní přepravě podle CIM ve sloupci Prohlášení": Mimořádná zásilka; číslo povolení odesílací železniční správy (např. PLM 20/175) ze dne.....".v mezinárodní přepravě SMGS musí odesílací stanice v nákladním listu uvést ve sloupci Záznamy železnice" záznam: 5. Přeprava byla schválena...(železnicí) telegramem dopisem číslo... ze dne... ". Při přepravě zboží s PLM uvede odesílací stanice v nákladním listu a kartě pod pojmenováním zboží ještě záznam: 6. Zboží přesahuje ložnou míru na...železnicích" a uvede výšku od podlahy vozu a šířku zboží. 62. Není-li zásilka doprovázena podle platných předpisů, nýbrž na podkladě zvláštního ujednání vyplývajícího ze stanovených přepravních podmínek, zapíše odesílatel do nákladního listu v přepravě CIM, do sloupce Prohlášení": Doprovod ze...do...průvodcem. Odsouhlaseno (železniční správou). Požadováno 21

20 63. Jako odesílatel smí být v nákladním listu zapsána firma, které bylo uděleno povolení k přepravě. 64. Směrovací cesta musí být uvedena v souladu s povolením k přepravě. Nemůže-li dodržet některá dráha dohodnutou směrovací cestu, oznámí to neprodleně všem na přepravě účastněným. 65. Naložené vozy se zásilkami s PLM nebo TDZ označí odesílatel na obou stranách Nálepkami pro mimořádné zásilky" (příloha 14, 15), které pro příslušnou přepravu (vnitrostátní, mezinárodní) obdržel od SD s povolením přepravy. Ve vnitrostátní přepravě tuto nálepku doplní číslem vozu. První díl nákladního listu označí příslušným útržkem této nálepky. Je-li mimořádnou zásilkou skupina vozů, opatří těmito nálepkami první a poslední vůz skupiny, na nichž náklad spočívá. Stanice nebo odesílatel opatří každý vůz na obou stranách Ještě nálepkami Neodrážet nespouštět". V přepravě podle dohody SMGS musí odesílatel kromě toho označit zásilku přesahující ložnou míru po obou stranách zboží nápisem nebo deskou (červeně orámovanou) s textem" Pozor! Zboží přesahující ložnou míru na.železnicích", a to v řeči odesílací země s ruským nebo německým překladem. 66. U zásilek, které mají být přepraveny na některém úseku směrovací cesty jen v určitém směrovém postavení, označí odesílatel tu stranu nákladu, která byla určena v Povolení k přepravě mimořádné zásilky" nálepkou Označení polohy zásilky vzhledem ke směru jízdy" K (viz příloha 16). 67. Každá zásilka s PLM musí být před podejem přeměřena pracovníkem STP nebo jiným technickým pracovníkem určeným SD, který porovná rozměry zásilky s Povolením". Je-li to nutné, vyžádá sl od odesílatele náčrtek nakládky, podle kterého byla přeprava mimořádné zásilky projednána. Výsledek prohlídky ohlásí odesílací stanici. U zásilek TDZ může SD podle mimořádnosti zásilky uložit jejich přeměření nebo přezkoušení. 68. Odesílací stanice kontroluje splnění stanovených podmínek odesílatelem podle otisku Povolení", který obdržela od SD. Splní-li odesílatel všechny podmínky uvedené v Povolení", ohlásí odesílací stanice SD naložení zásilky, výsledek prohlídky, vlastnickou značku, řadu a číslo vozu, popřípadě počet ochranných vozů. 69. Správa dráhy rovněž porovná ohlášené údaje o naložené zásilce s vydaným povolením k přepravě mimořádné zásilky. Zjistí-li, že údaje nejsou povážlivějšího charakteru, provede požadované předhlášení a ohlášení přepravy všem na směrovací cestě ležícím železničním stanicím, TD, TO, VD, STP, PO popřípadě EÚ a KPT svého obvodu, jakož i dráhám zúčastněným na přepravě. Ohlášení přepravy zásilek s PLM provede vždy, zásilek TDZ podle závažnosti přepravních podmínek. V ohlášení uvede zejména čísla PLM nebo TDZ, čísla vozů, stanici odesílací a určení, směrovací cestu, přepravní podmínky, dobu platnosti povolení, stanovenou dodací lhůtu, úhradu za mimořádné výkony apod. U mezinárodních přeprav zpraví ještě FMD, ČSD INTRANS a KMŽP v Košicích. 70. Odesílací stanice přijme zásilku k přepravě a odešle ji až po obdržení ohlášení přepravy od SD, ve kterém jsou uvedeny podmínky pro provezení zásilky podle bodu Vzniknou-li železnici v souvislosti se sjednáním podmínek a se zajištěním přepravy (například provedením zvláštní úpravy traťových nebo staničních zařízení) hotové výdaje nebo náklady, musí je uhradit odesílatel. Tyto výdaje, náklady se do nákladního listu nezapisují a stanice je vybere stvrzenkou různých příjmů E 8-417, pokud nebylo stanoveno, že budou fakturovány přímo výkonnými jednotkami dráhy, které potřebné úkony provedly. 72. Dovozné a doplňující poplatky za přepravu mimořádných zásilek se počítá podle Tarifu ČSD pro přepravu vozových zásilek (TVZ). 73. U mimořádných zásilek není dovolena změna stanice určení, leda, že by zásilka měla být vydána v některé stanici ležící na stanovené přepravní cestě. 74. Nový podej mimořádné zásilky je dovolen jen tehdy, byly-li podmínky pro další přepravu zvlášť sjednány. XV. Odpovědnost a dodací lhůty 75. Odesílatel odpovídá za všechny škody způsobené nedostatečným (vadným) naložením, přeložením nebo upravením nákladu nebo opomenutím povinností určených průvodcům zásilky, které během jízdy vzniknou. Tato odpovědnost se týká také škod, které vzniknou třetí straně ze stejného podnětu, jejichž náhradu bude na železnici třetí strana vymáhat. 76. Odesílací dráha stanoví podle údajů na přepravě zúčastněných drah, odchylně od platných dodacích lhůt, zvláštní dodací lhůtu, ve které může být přeprava mimořádné zásilky uskutečněna. 77. V mezinárodní přepravě SMGS u zásilek s PLM se dodací lhůta podle ustanovení článku 14 3 SMGS prodlužuje o 100 procent; popřípadě je možno sjednat jinou dodací lhůtu; u ostatních mimořádných zásilek uvedených v článku 5 3 SMGS, lze zvětšenou dodací lhůtu sjednat jako zvláštní podmínku. 78. V mezinárodní přepravě CIM stanoví odesílací dráha dodací lhůtu pri sjednání podmínek přepravy s odesílatelem podle údajů na přepravě zúčastněných železnic, které jí oznámí FMD. 22

21 79. Dodací lhůta musí být stanovena přiměřeně k přepravním podmínkám s uvážením dostatečné časové rezervy pro mimořádné okolnosti, které lze při přepravě PLM a TDZ očekávat. Stanovenou dodací lhůtu poznamená odesílací stanice v nákladním listu. 80. Kromě případů uvedených v příslušných ustanoveních o dodacích lhůtách ŽPŘ, SMGS a CIM, se běh dodací lhůty staví též po dobu zadržení vozu v důsledku úpravy nákladu, přeložení zásilky nebo obnovení způsobilosti vozu k jízdě, pokud se tak nestalo následkem okolností vzniklých u železnice. 23

22 Související obecné a právní předpisy Účinnost od PTPŽ Pravidla technického provozu železnic ŽPŘ Železniční přepravní řád MUŽ Mezinárodní úmluva o železniční přepravě zboží (CIM) * TVZ Tarif ČSD pro přepravu vozových zásilek SMGS Dohoda o mezinárodní železniční přepravě zboží D 25 Omluva o vzájemném používání nákladních vozů v mezinárodní přepravě RIV D 27 Předpisy o používání vozů v mezinárodní železniční přepravě cestu jících a zboží (PPV) Související interní resortní předpisy Účinnost od D1 Návěstní předpisy D 2 Dopravní předpisy D 14/I Služební předpis o hospodaření nákladními vozy, přepravními pomůckami a vozovým výstrojem KN 1/I Služební předpis pro přepravu vozových zásilek KN 10 Služební předpis k Dohodě o mezinárodní železniční přepravě zboží KN 11 Služební předpis pro mezinárodní přepravu zboží (PIM) S 66 Seznam nápravových tlaků na drahách pro veřejnou přepravu v Československé socialistické republice Předpis pro technickou službu vozovou Související normy Účinnost od ČSN Matematické značky ČSN Zákonné měrové jednotky a další normy pro technické veličiny a jednotky 8.74 ČSN Veličiny a jednotky v mechanice 2.69 ČSN Pravidla pro psaní a tisk rovnic a značek veličin a jednotek 2.69 ČSN Všeobecné požadavky na strojnické výkresy 1.64 ČSN Druhy výkresů a další normy pro technické výkresy 7.63 ČSN Názvosloví v dopravě 1.70 ČSN Obrysy pro kolejová vozidla. Všeobecná ustanovení ČSN Průj. průřezy pro tratě s rozchodem koleje 1435 mm ČSN Ložná míra ČSD ČSN Označování manipulačních jednotek, základní ustanovení a manipulační značky 4.69 ČSN Úprava rukopisů pro sazbu

23 Zdvih a pokles konce nákladu nad ochrannými vozy P ř í 1 o h a 1 (čl. 21) Nejmenší svislá vzdálenost pro zdvih nebo pokles konce nákladu přesahujícího přes krajní nápravy nebo otočné čepy nosného vozu více než 6500 mm se vypočte ze vzorců: 150n 150n Z = 70 + ; P = 80 +, a a ve kterých: Z = zdvih konce nákladu [mm], P = pokles konce nákladu (mm), n = vzdálenost konce nákladu od krajní nápravy nebo otočného čepu (mm), a = vzdálenost krajních náprav nebo otočných čepů vozu (mm). Nejčastěji se vyskytující případy jsou sestaveny do tabulky: Pro vzdálenost,,n" a Zdvih konce nákladu Z" Pro vzdálenost n" a" Pokles konce nákladu P" Poznámka: Tabulka platí pro základní rychlost nákladního vlaku, při minimálním poklesu podpěrného bodu o 80 mm a maximálního nadzvednutí opačného podpěrného bodu o 70mm. 25

24 P ř íloha 2 (čl. 25) Prostor, ve kterém se evidují stavby a zařízení omezující přepravu zásilek s PLM (evidenční prostor) 1 ) Platí pro všechny tratě kromě vybraných 2 ) Platí jen pro vybrané tratě 26

25 P ř íloha 3 (čl. 25) Čís. trati Úsek trati Seznam staveb a zařízení omezujících přepravu zásilek s PLM Kolej čís. Poloměr obl.. Poloha obl.. Převýšení Stavba (zařízení) poloha vůči poř. čís druh koleji trati Poznámka Vysvě tlivky: V jednotlivých sloupcích Seznamu" se uvádí, a to ve sloupci: 1 číslo trati podle předpisu ČSD S 66 2 začátek a konec úseku trati ohraničený stanicemi, odbočkami nebo jen kilometricky, a to zásadně ve směru vyplývajícím z názvu tratě podle předpisu S 66 3 číslo koleje na trati (ve stanicích) 4 poloměr oblouku v metrech, popřípadě se napíše: přímá nebo přech. k R = např. 200 m 5 pravý nebo levý podle směru vyplývajícího z názvu tratě podle S 66 6 převýšení koleje v milimetrech 7 pořadová čísla evidovaných staveb a zařízení pro každou trať podle S 66 zvlášť, narůstají ve směru tratě a podle čísla koleje; u dodatečně zaevidovaných staveb a zařízení se použije nejbližší nižší pořadové číslo podle kilometrické polohy a směru trati, které se doplní písmenem malé abecedy 8 druh evidované stavby nebo zařízení 9 poloha stavby nebo zařízení vůči ose koleje vpravo nebo vlevo ve směru vyplývajícím z názvu tratě podle S kilometrická poloha stavby nebo zařízení 11 datum vyřazení nebo zařazení stavby (zařízení) do Seznamu"; v případě volného listu podpis spracovatele. Neoddělitelnou přílohou Seznamu" jsou volné listy, které se vyhotovují pro každou jednotlivou stavbu (zařízení) omezující přepravu zásilek s PLM zvlášť. Každý volný list obsahuje jednak stejně vyplněnou hlavičku jako Seznam" a jednak čtverečkovanou síť (10/10 cm), ve které je zakreslen obrys evidované stavby nebo zařízení s uvedením jeho rozhodujících rozměrů ve vztahu k ose koleje a ke spojnici temen kolejnic. Rozměry (výška, šířka) rozhodujících bodů obrysu staveb a zařízení se udávají vždy kolmo na spojnici temen kolejnic (v oblouku nakloněné) a kolmo k ose koleje (v oblouku nakloněné). 27