VI. Zatížení mimořádná

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VI. Zatížení mimořádná"

Transkript

1 VI. Zatížení mimořádná 1 VŠEOBECNĚ ČSN EN uvádí strategie pro zabezpečení staveb proti identifikovaným i neidentifikovaným mimořádným zatížením. Jsou zde pravidla a hodnoty zatížení pro nárazy silničními vozidly, vysokozdvižnými vozíky, vrtulníky, vykolejenými vlaky, plavidly a tlaky od vnitřních výbuchů plynu a směsí prachu se vzduchem. Norma se nezabývá zatíženími od vnějších výbuchů nebo teroristických činů. Některé typy mimořádných zatížení jsou mimo rozsah ČSN EN ; patří sem výbuchy prachu od skladovaných pevných látek v zásobnících, které jsou uvedeny v ČSN EN , a nárazy silničních a železničních vozidel jedoucích po mostech, které se nachází v ČSN EN Očekává se, že také tato mimořádná zatížení se přesunou během příští revize Eurokódů do EN ČSN EN se dělí na pět základních kapitol, kde jsou uvedeny základní pravidla pro navrhování konstrukcí na mimořádná zatížení, a čtyři informativní přílohy s doplňujícími údaji. V příloze A jsou pokyny pro navrhování pozemních staveb na následky lokální poruchy vzniklé z předem nespecifikované příčiny, v příloze B obecné postupy pro hodnocení rizik konstrukcí, v příloze C dynamická analýza nárazu a v příloze D pokyny pro vnitřní výbuchy. Národní volba je umožněna prostřednictvím 42 národně stanovených parametrů, ke kterým jsou doplňující informace uvedeny v národní příloze. Další informace k ČSN EN lze nalézt v podkladovém dokumentu [BD ENV ], v dokumentech ISO/DP a ISO 6184-a a také v předpisech UIC a UIC Mezinárodní železniční unie. Postupy zpřesněného navrhování na dynamická zatížení jsou také uvedeny v dokumentu [CIB 1992]. 2 KLASIFIKACE ZATÍŽENÍ Zatížení, která jsou uvedena v rozsahu platnosti ČSN EN , se klasifikují jako mimořádná zatížení. V obvyklých případech se považují za zatížení volná. 3 NÁVRHOVÉ SITUACE 3.1 Všeobecně Pokud se předpokládá, že by mohlo dojít ke vzniku nehodové situace a případné zřícení konstrukce by mohlo mít za následek zranění a ztráty lidských životů, velké ekologické nebo ekonomické ztráty, pak se konstrukce musí navrhnout na mimořádné zatížení. Rozlišují se zde mimořádná zatížení, která lze předem identifikovat, a zatížení, která předem známa nejsou, avšak měly by se přijmout vhodné strategie pro omezení jejich následků. 82

2 Strategie pro mimořádné návrhové situace se dělí na strategie založené na identifikovaných mimořádných zatíženích: návrh konstrukce pro dostatečnou minimální robustnost, prevence vzniku zatížení nebo jeho redukce, návrh konstrukce na mimořádné zatížení; strategie založené na omezení rozsahu lokální poruchy: zvýšení tvarové přeurčitosti umožňující alternativní přenos zatížení, návrh klíčových prvků pro přenesení předpokládaného mimořádného zatížení, aplikace normativních pravidel pro celistvost a duktilitu. Podle 3.1(2), poznámka 5, lze u některých konstrukcí vystavených extrémnímu zatížení, u kterých je zanedbatelné riziko ztráty lidských životů, připustit zřícení těchto konstrukcí. Tyto okolnosti by však měly být smluvně dohodnuty a odsouhlaseny příslušným zodpovědným úřadem. Lze stanovit míru přijatelného rizika, kterou by riziko určené pro konkrétní konstrukci nemělo překročit. 3.2 STRATEGIE PRO IDENTIFIKOVANÁ MIMOŘÁDNÁ ZATÍŽENÍ Pro snížení rizika mimořádných zatížení je třeba přijmout opatření, která zahrnují alespoň jednu z těchto strategií: vyloučení vzniku zatížení (např. účinná kontrola vzniku extrémního zatížení) nebo zmenšení pravděpodobnosti výskytu zatížení nebo jeho hodnot na přijatelnou úroveň v návrhu, ochrana konstrukce proti účinkům mimořádného zatížení zmenšením jejich vlivu na konstrukci (např. silničními svodidly), zajištění dostatečné robustnosti konstrukce přijetím alespoň jednoho z těchto opatření: návrh významných nosných prvků, na kterých závisí stabilita konstrukce, jako prvků klíčových, návrh nosných prvků a výběr materiálů o duktilitě dostatečné pro pohlcení významného množství energie, aniž by došlo k jejich porušení (viz přílohy A a C), návrh konstrukce s dostatečnou tvarovou přeurčitostí, aby se v případě mimořádné události umožnil alternativní způsob přenosu zatížení. Pro ověření konstrukce na mimořádná zatížení se použije vztah (6.11) podle ČSN EN 1990, ve kterém se mimořádné zatížení kombinuje se stálými zatíženími a dalšími proměnnými zatíženími. Dílčí součinitele všech zatížení (stálá, proměnná a mimořádná) jsou rovny jedné. Pro nejúčinnější proměnné zatížení se v případech nárazu dopravního prostředku nebo výbuchu plynu použije častá hodnota tohoto zatížení. V 3.2(5)P se požaduje, aby se bezprostředně po mimořádné události bezpečnost konstrukce ověřila. Je to důležitý pokyn, který platí pro stadia provozu stavby i pro její dočasné návrhové situace. Například po nárazu nákladního vozidla do pomocného podpěrného systému mostu během jeho výstavby se musí ověřit stav všech konstrukcí, možná porušení nebo posuny (včetně provedení geodetických měření). 83

3 3.3 STRATEGIE PRO OMEZENÍ ROZSAHU LOKÁLNÍ PORUCHY Pro zmenšení možnosti porušení konstrukce nebo omezení rozsahu porušení se v 3.3(2) doporučuje: navrhnout klíčové prvky konstrukce, které jsou zásadní pro její únosnost, aby vydržely účinek mimořádného zatížení, navrhnout konstrukci tak, aby se jejím lokálním porušením neohrozila stabilita celé konstrukce nebo její podstatné části, použít konstrukční pravidla pro zajištění robustnosti konstrukcí (např. svislými a vodorovnými vazbami, které poskytnou přijatelnou míru celistvosti nebo minimální úroveň duktility nosných prvků). Pro návrh klíčových prvků se doporučuje použít rovnoměrné zatížení o návrhové hodnotě 34 kn/m 2, které působí na prvky nebo jejich přípoje z libovolného směru. Pro budovy se má uvažovat mezní lokální porucha na ploše 100 m 2 nebo 15 % půdorysné plochy dvou následujících podlaží (uvažuje se menší z hodnot), porušené odstraněním libovolného podpěrného sloupu nebo stěny. Rozhodnutí přijmout dílčí porušení za předpokladu, že nepovede k poruše celého systému, je možné zdůvodnit tím, že neurčitost spolu s nelineárními účinky vlastností materiálu a s geometrií mají mnohem významnější roli při zmírnění mimořádných zatížení než u zatížení proměnných. Stejnou platnost to má v případě návrhu, který umožní velké pohlcení energie. 3.4 KATEGORIZACE KONSTRUKCÍ DO TŘÍD NÁSLEDKŮ Konstrukce se pro mimořádné návrhové situace kategorizují podle předpokládaných následků do tříd CC1: malé následky poruchy stačí ověřit, že jsou splněna pravidla pro zajištění robustnosti a stability podle EN 1990 až EN 1999; CC2: střední následky poruchy obvykle se použije zjednodušený výpočet pomocí staticky ekvivalentních modelů zatížení nebo se aplikují normativní konstrukční pravidla; CC3: velké následky poruchy provede se analýza specifického případu pro stanovení požadované úrovně spolehlivosti a hloubky analýzy konstrukce. V některých případech je potřebné provést dynamickou analýzu, použít nelineární modely a uvážit interakci mezi zatíženími a konstrukcí. V informativní příloze A se uvádějí příklady konstrukcí, které lze v těchto třídách uvažovat. Třída CC2 se v příloze A podrobněji člení na dvě podtřídy CC2a a CC2b. Pokud by se pro mimořádné návrhové situace přijaly doporučené hodnoty indexu spolehlivosti podle ČSN EN 1990, příloha B, pak by bylo vhodné pro tyto dvě podtřídy stanovit směrné hodnoty indexů spolehlivosti (například pro CC2a by se mohla uvažovala hodnota 3,5, pro CC2b hodnota 3,8 pro referenční dobu padesáti let). 84

4 4 ZATÍŽENÍ OD NÁRAZŮ VOZIDLY 4.1 Oblast použití V kapitole 4 se uvádějí pravidla pro mimořádná zatížení od nárazu silničních vozidel, vysokozdvižných vozíků, vlaků do konstrukcí tříd A a B, říčních a námořních plavidel, přistání vrtulníků na střechách kategorie I. Zatížení nárazem silničních vozidel je třeba uvažovat u podpěrných konstrukcí umístěných v blízkosti různých typů pozemních komunikací, v budovách sloužících jako hromadné garáže, nebo ve kterých je povolen provoz vozidel. Zatížení nárazem železničních vozidel je třeba uvažovat v blízkosti železničních tratí. Poznámka: Mimo rozsah normy jsou nárazy do lehkých konstrukcí, včetně stožárů veřejného osvětlení, signalizačních zařízení a také lávek pro chodce. U lávek jsou pokyny pro mimořádná zatížení na spodní stavbu uvedeny v ČSN EN Popis zatížení Zatížení od nárazů mohou být reprezentována ekvivalentní statickou silou, která vyvolá v konstrukci ekvivalentní účinky zatížení. V některých případech je však nezbytné provést dynamickou analýzu a podrobně uvážit rozložení hmot a další charakteristiky konstrukce a narážejícího tělesa. Rozlišují se zde tzv. tvrdé a měkké nárazy. Při tvrdém nárazu naráží těleso do pevné tuhé konstrukce a předpokládá se, že většinu energie nárazu pohltí. Příkladem je náraz vozidla do pilíře, kdy obvykle nastane značná deformace vozidla. Při měkkém nárazu naráží vozidlo do konstrukce (např. u silničních svodidel), kde dochází k pružnoplastické deformaci jejích prvků a k pohlcení energie nárazu. Základními veličinami při analýze nárazu jsou rychlost tělesa v okamžiku nárazu, úhel nárazu, rozložení hmot, deformační vlastnosti a charakteristiky útlumu narážejícího tělesa a konstrukce. Podrobnější pokyny pro stanovení modelů nárazových sil jsou uvedeny v příloze C. 4.3 Mimořádná zatížení způsobená silničními vozidly Informativní návrhové hodnoty ekvivalentních statických sil od nárazů silničních vozidel podle národní přílohy jsou uvedeny v tab Tyto hodnoty představují určitý minimální požadavek; v pracovních návrzích EN se doporučovaly až 2,5 násobné nárazové síly, než jsou nyní uvedeny v tab Skutečné síly od nárazů těžkých vozidel se mohou značně odlišovat od hodnot v tab. 4.1, a proto je potřebné uvážit možné následky nárazu do konstrukce, očekávanou intenzitu a skladbu dopravy a také opatření přijatá pro zmírnění následků (např. silniční svodidla). 85

5 Ve směru jízdy se uvažuje nárazová síla F dx a kolmo na směr jízdy síla F dy, nemusí se uvažovat společně. Tab. 4.1 Informativní návrhové hodnoty ekvivalentních statických sil od nárazu Síla F a) a) dx Síla F dy Kategorie pozemní komunikace [kn] [kn] Dálnice, silnice I. třídy a rychlostní místní komunikace Silnice II. a III. třídy a místní komunikace s dov. rychlostí nad 60 km/h Místní komunikace s dov. rychlostí do 60 km/h a účelové komunikace Uzavřené plochy (např. podnikové plochy, dvory, areály zdravotnických zařízení) a budovy s hromadnými garážemi (např. sklady, parkovací plochy) s přístupem: osobních vozidel těžkých vozidel b) a) x = směr jízdy, y = kolmo na směr jízdy b) Termín těžké vozidlo se vztahuje k vozidlům o celkové maximální hmotnosti větší než 3,5 tun. Nárazová síla jako funkce vzdálenosti d od osy nejbližšího jízdního pruhu k nosnému prvku nebyla pro ČR doporučena, 4.3.1(1), poznámka 2. V příloze C se uvádí možný postup pro stanovení nárazové síly podle sklonu terénu a vzdálenosti d, v úvahu by se musely vzít i další charakteristiky, včetně konfigurace konkrétního terénu. Nárazové síly od těžkých vozidel mohou působit v libovolné výšce h mezi 0,5 m až 1,5 m (u osobních vozidel ve výšce 0,5 m) nad úrovní vozovky. Síly působí na ploše o výšce 0,5 m (u osobních vozidel 0,25 m) a šířce 1,5 m, popř. na stejné šířce jako je prvek, a to podle toho, který rozměr je menší. Pokyny pro nárazové síly na podpěry lávek pro chodce uvádí ČSN EN , kapitola 5. Pokud nejsou zajištěny minimální hodnoty světlé výšky mezi povrchem vozovky a spodní stranou nosné konstrukce mostu nebo se neprovedou opatření pro zabránění nárazu, pak je potřebné navrhnout vodorovné nosné prvky nad jízdními pruhy na náraz těžkého vozidla nebo jeho nákladu. Když je světlá výška menší než 6 m, mají se nosné prvky navrhnout na poloviční hodnoty nárazových sil F dx uvedených v tab. 4.1 (pro světlou výšku od 5 do 6 m je možné provést lineární redukci síly F dx součinitelem r F ). Nárazovou sílu F dx může být také potřebné předpokládat na spodním líci nosné konstrukce mostu s úhlem odklonu Mimořádná zatížení způsobená vysokozdvižnými vozíky Návrhové hodnoty mimořádných zatížení od nárazu vysokozdvižných vozíků se mají stanovit s ohledem na dynamické vlastnosti vysokozdvižného vozíku a konstrukce. 86

6 V ČSN EN se doporučuje použít pro mimořádný náraz vysokozdvižného vozíku ekvivalentní statickou sílu F = 5 W, kde W je součet vlastní tíhy vozíku a zdvihaného nákladu. Tato síla se má umístit ve výšce 0,75 m nad úrovní podlahy. Hodnota nárazové síly se však zdá být značně vysoká, také výška působiště nárazové síly závisí na typu vysokozdvižného vozíku. Proto se v národní příloze doporučuje, aby se získaly přesnější údaje od výrobce vozíků. 4.5 Mimořádná zatížení železniční dopravou Doporučení pro mimořádná zatížení vlaky uvedená v ČSN EN vycházejí z předpisů UIC a UIC Mezinárodní železniční unie. Konstrukce podél trati se třídí do dvou základních kategorií: Třída A: Konstrukce napříč nebo v blízkosti železniční tratě trvale obývané, nebo sloužící pro veřejnost nebo více než jednopodlažní. Třída B: Masivní konstrukce napříč nebo v blízkosti provozované železniční tratě, jako jsou mosty převádějící silniční dopravu, nebo trvale neobývané jednopodlažní budovy. Pro konstrukce třídy A (např. sloupy, stěny) jsou informativní hodnoty ekvivalentních statických sil od nárazů vlaků jedoucích rychlostí nanejvýš 120 km/hod. uvedeny v tab Tab. 4.2 Informativní návrhové hodnoty ekvivalentních statických nárazových sil ve vodorovném směru pro konstrukce třídy A nad železničními tratěmi nebo podél tratí. Vzdálenost d od nosných prvků do osy nejbližší koleje [m] Síla F dx [kn] Síla F dy [kn] Nosné prvky: d < 3 m stanoví se pro stanoví se pro konkrétní projekt * konkrétní projekt * Pro spojité stěny a konstrukce typu stěn 3 m d 5 m d 5 m 0 0 * zásady hodnocení rizik jsou uvedeny v příloze B Nárazové síly uvedené v tab. 4.2 lze snížit na polovinu, jestliže je dovolená rychlost železniční dopravy v určitém místě nanejvýš 50 km/h, nebo se podpěrné nosné prvky zabezpečí např. zvýšeným železobetonovým základem (konstrukční zásady jsou uvedeny v UIC 777-2). Jestliže je dovolená rychlost na trati nad 120 km/h, konstrukci je potřebné uvažovat v nejvyšší třídě následků CC3. Hodnoty nárazových sil F dx a F dy určí individuálně podle použitých ochranných opatření. Pro konstrukce třídy B, kam patří také mosty, se v ČSN EN žádná doporučení neuvádějí a je proveden odkaz na národní přílohu nebo na konkrétní projekt. V národní příloze ČR bylo doporučeno, že pro konstrukce třídy B lze použít stejné zásady jako pro konstrukce třídy A. 87

7 4.6 Mimořádná zatížení vodní dopravou Mimořádná zatížení od nárazu plavidel se stanovují s ohledem na typ vodní cesty, podmínky při povodních, typ a ponor plavidel a jejich chování při nárazu. Nárazová síla se vyjadřuje na základě dvou vzájemně oddělených sil: čelní síla F dx, příčná síla se složkou F dy působící kolmo k čelní nárazové síle a se složkou tření F R rovnoběžnou s F dx. Nárazová síla od tření F R působící současně s příčnou nárazovou silou F dy se stanoví podle vztahu: F R = F dy (4.1) kde je součinitel tření (doporučuje se hodnota 0,4). Nárazové síly působí v určené výšce nad maximální plavební hladinou, která závisí na ponoru lodi (s nákladem nebo se zátěží). Jestliže chybí podrobná informace, může se síla umístit ve výšce 1,5 m nad příslušnou plavební hladinou. Kontaktní plochu b h lze uvažovat hodnotami b = b pier (šířka překážky, např. mostního pilíře) a h = 0,5 m pro čelní náraz a hodnotami h = 1,0 m a b = 0,5 m pro příčný náraz. V případě potřeby se nosná konstrukce mostu navrhuje na ekvivalentní statickou sílu o hodnotě 1000 kn od nárazu plavidla, která působí příčně ke směru podélné osy mostu (rozpětí). Příloha B pak uvádí zásady pravděpodobnostního rozboru spolehlivosti mimořádných zatížení od plavidel, příloha C poskytuje pokyny pro nárazové síly od plavidel na vnitrozemských a námořních vodních cestách. Informativní hodnoty dynamických sil od nárazů plavidel klasifikovaných do tříd I až VII na vnitrozemských vodních cestách jsou uvedeny v tab Hmotnost m v tunách zahrnuje celkovou hmotnost plavidla, včetně konstrukce lodi, nákladu a pohonných hmot. Síly F dx a F dy zahrnují hydrodynamické účinky. Tab. 4.3 Informativní hodnoty sil od nárazů plavidel na vnitrozemských vodních cestách Třída plavidla Referenční typ plavidla Délka l [m] Hmotnost m [t] Síla F dx [kn] Síla F dy [kn] I II III Gustav König IV třída Evropa Va velké plavidlo Vb remorkér + 2 nákl. čluny

8 Třída plavidla VIa VIb VIc VII Referenční typ plavidla remorkér + 2 nákl. čluny remorkér + 4 nákl. čluny remorkér + 6 nákl. člunů remorkér + 9 nákl. člunů Délka l [m] Hmotnost m [t] Síla F dx [kn] Síla F dy [kn] Mimořádná zatížení vrtulníky Pro budovy se střechami navrženými jako přistávací plocha pro vrtulníky (kategorie I podle ČSN EN ) je potřebné počítat s mimořádnou přistávací silou od nárazu. Návrhová hodnota svislé ekvivalentní statické síly F d se stanoví podle vztahu: F d = C m (4.2) kde m je hmotnost vrtulníku v kg a součinitel C je 3 kn kg -0,5. Předpokládá se, že nárazová síla může působit na libovolnou část přistávací plochy a také na střešní konstrukci v maximální vzdálenosti 7 m od okraje přistávací plochy. Velikost kontaktní plochy je možné uvažovat 2 m 2 m. 5 VNITŘNÍ VÝBUCHY 5.1 Oblast použití Zatížení výbuchem je potřebné uvažovat při návrhu pozemních a inženýrských staveb, ve kterých se používá plyn nebo se plyn skladuje či přepravuje (např. chemická zařízení, kontejnery, zásobníky, obytné budovy s instalacemi plynu, tunely), a také tam, kde se nacházejí výbušné látky. Uvažují se zde pouze vnitřní výbuchy v uzavřených prostorech. 5.2 Popis zatížení Výbuch je definován jako rychlá chemická reakce prachu, plynu nebo par se vzduchem, která vyvolává vysoké teploty a přetlaky. Vlivem výbuchu se šíří tlakové vlny. Velikost tlaku od výbuchu na konstrukci závisí nejen na jeho zdroji, avšak také na přítomnosti překážek v uzavřeném prostoru, na velikosti a tvaru uzavřeného prostoru, ve kterém k výbuchu dochází, a na charakteru výfukových prvků (nenosné části prostoru s omezenou odolností jako okna, dveře a příčky uvolní tlaky a sníží se tak účinky na nosné části budovy). 89

9 U staveb ve třídě následků CC1 se nemusí účinky výbuchu uvažovat, jestliže se splní pravidla pro styky a spolupůsobení prvků. U konstrukcí ve třídách následků CC2 a CC3 se na příslušná zatížení musí navrhnout klíčové prvky. U třídy CC2 se mohou použít ekvivalentní statické modely zatížení a normativní konstrukční pravidla. U konstrukcí ve třídě CC3 je potřebné provést dynamickou analýzu. Doporučuje se zde také analýza rizik (zásady jsou uvedeny v příloze B). Musí se zjistit, zda má navržená konstrukce dostatečnou odolnost proti vnitřnímu výbuchu a nedojde k jejímu progresivnímu zřícení. 5.3 Zásady navrhování Konstrukce se musí navrhnout v souladu s EN 1990, 2.1(4)P tak, aby byly odolné proti progresivnímu zřícení následkem vnitřního výbuchu. V příloze D jsou uvedeny pokyny pro tyto specifické typy výbuchů: výbuchy prachu v prostorech, nádobách a zásobnících, výbuchy zemních plynů v místnostech, výbuchy plynů nebo pár se vzduchem (definovaných v 5.1(1)P) v tunelech pozemních a drážních komunikací. Doplňující pokyny pro výbuchy prachových disperzí, zemního plynu a plynných směsí jsou uvedeny v příloze D. Klíčové prvky konstrukce se navrhnou na účinky vnitřního výbuchu od zemního plynu na základě rozhodujícího z následujících dvou vztahů pro návrhovou hodnotu ekvivalentního statického tlaku p d = 3 + p stat nebo (5.1) p d = 3 + 0,5 p stat + 0,04 / (A v /V) 2 (5.2) kde p stat je rovnoměrně rozložený statický tlak v kn/m 2, při kterém nastane porušení výfukových prvků, A v je plocha výfukových prvků v m 2 a V je objem prostoru v m 3. Vztahy platí pro prostory do objemu 1000 m 3 a poměry plochy výfukových prvků a celkového objemu prostoru mezi 0,05 A v /V 0,15. Předpokládá se, že tlaky výbuchu působí současně na všechny plochy ohraničující uzavřený prostor, ve kterém k výbuchu dochází. V 5.3(5) jsou uvedeny pokyny pro výfukové prvky, které musí mít omezenou odolnost a jejichž porušení umožní snížení tlaků výbuchu. Při aktivaci výfukových prvků nesmí dojít k ohrožení osob nebo ke vzplanutí jiného materiálu. Výfukové prvky se mají umisťovat v blízkosti možného zdroje vzplanutí, jestliže je tento zdroj znám, nebo v místech vysokých tlaků. Při stanovení odolnosti výfukového prvku se musí brát v úvahu rozměry a stavba nosné konstrukce výfukového prvku. 90

10 PŘÍLOHA A NAVRHOVÁNÍ POZEMNÍCH STAVEB S OHLEDEM NA NÁSLEDKY LOKÁLNÍ PORUCHY Z NESPECIFIKOVANÉ PŘÍČINY A.1 ROZSAH Příloha A poskytuje pokyny pro návrh konstrukcí, aby měly přiměřenou nosnou způsobilost, pokud u nich dojde k lokálnímu porušení z nespecifikované příčiny. A.2 Úvod Možnou strategií pro zvýšení bezpečnosti nosného systému pozemní stavby vůči mimořádným událostem z předem nespecifikované příčiny je zvýšení její celkové robustnosti proti přiměřenému rozsahu neidentifikovaných mimořádných zatížení. Konstrukce by měla po nehodové situaci vydržet alespoň po dobu potřebnou k bezpečné evakuaci osob. V některých případech se může požadovat delší doba u specifických staveb, které jsou například klíčové z hlediska zajištění základních služeb, nebo z důvodů národní bezpečnosti. A.3 Třídy následků pro pozemní stavby Podle zatřídění konstrukce do příslušné třídy následků CC1 až CC3 jsou doporučena v příloze A opatření uvedená v tab. A.1. Pro konstrukce ve třídě následků CC1 nejsou potřebná žádná doplňující pravidla, ve třídě CC3 se již doporučuje analýza rizik. Rozlišují se opatření pro konstrukce rámové a stěnové. Tab. A.1 Kategorizace staveb podle tříd následků a doporučená opatření. Třída následků Příklady typů pozemních staveb a jejich použití Opatření pro mimořádné situace z neidentifikovaných příčin CC1 malá samostatné obytné budovy do čtyř podlaží, zemědělské stavby, stavby s občasným výskytem osob, kde v blízkosti nejsou další obytné budovy návrh konstrukce pro běžný způsob používání podle Eurokódů, zvláštní opatření nejsou potřebná CC2a střední, s menším rizikem hotely, obytné, rezidenční a administrativní budovy do 4 podlaží průmyslové stavby do 3 podlaží obchodní plochy do 3 podlaží, s plochou každého max m 2 školní zařízení o 1 podlaží budovy do 2 podlaží s přístupem veřejnosti a plochou jednotlivých podlaží do 2000 m 2 provedení strategií doporučených pro třídu CC1 a také účinných vodorovných vazeb nebo kotvení zavěšených stropů ke stěnám, jak je uvedeno pro rámové konstrukce a nosné stěny 91

11 Třída následků CC2b střední, s větším rizikem CC3 velká Příklady typů pozemních staveb a jejich použití hotely, budovy s byty, apartmány a další obytné budovy přes 4 podlaží, ale nanejvýš 15podlažní školní zařízení přes 1 podlaží a nanejvýš 15podlažní obchodní plochy přes 3 podlaží a nanejvýš 15podlažní nemocnice do 3 podlaží administrativní budovy přes 4 podlaží a nanejvýš 15podlažní, všechny budovy s přístupem veřejnosti a plochou podlaží přes 2000 m 2 a na každém podlaží nejvýš 5000 m 2 stavby přesahující omezení ploch jednotlivých podlaží a jejich počtu ve třídách následků CC2a a CC2b stavby pro shromažďování značného počtu osob stadiony s více než 5000 diváky stavby s nebezpečnými látkami nebo technologickými procesy Opatření pro mimořádné situace z neidentifikovaných příčin provedení strategií doporučených pro třídu CC1 a zároveň pro zvýšení robustnosti konstrukce návrh systému vodorovných vazeb pro rámové konstrukce a nosné stěny a návrh svislých vazeb v podpěrných sloupech a stěnách, popř. alternativně ověření, zda stavba zůstane stabilní a libovolné lokální poškození nepřesáhne určitou mez, když se teoreticky odstraní každý jednotlivý sloup nebo nosník podpírající sloup nebo libovolná část nosné zdi (předpokládá se jeden na podlaží) u staveb se má provést podrobné hodnocení rizik a uvážit předvídatelná i nepředvídatelná nebezpečí Mez přijatelné lokalizované poruchy může být pro každý typ pozemní stavby rozdílná. Doporučená hodnota lokálního porušení je 15 % plochy podlaží nebo 100 m 2 podle toho, která z hodnot je menší, a to na každém ze dvou přilehlých podlaží, jak ukazuje obr. A.1. a) půdorys b) pohled (A) lokální porušení, (B) předpokládá se odstranění sloupu Obr. A.1 Doporučená mez přípustného porušení 92

12 A.4 Vodorovné vazby Rámové konstrukce Vodorovné vazby se provedou po obvodě jednotlivých podlaží a střešní konstrukce, ve vnitřních částech konstrukce také kolmo na sebe, aby se zajistilo bezpečné provázání celého nosného systému. Vodorovné spojité vazby včetně spojů musí přenést tyto tahové síly: vnitřní vazby... T i = 0,8 (g k + q k ) sl (avšak 75 kn), obvodové vazby... T p = 0,4 (g k + q k ) sl (avšak 75 kn), kde g k a q k jsou charakteristické hodnoty stálého a proměnného zatížení, s vzdálenost vazeb L rozpětí vazby kombinační součinitel 1 nebo 2 podle ČSN EN 1990, , výraz (6.11) Nosné stěny U staveb ve třídě následků CC2a lze přiměřenou robustnost zajistit uspořádáním konstrukce do jednotlivých úseků tak, aby se zjednodušila interakce všech součástí a vhodným způsobem ukotvily stropy ke stěnám (provedení vodorovných vazeb). U pozemních staveb ve třídě následků CC2b je potřebné ve stropních konstrukcích provést spojité vodorovné vazby. Vnitřní vazby se umístí ve stropech kolmo na sebe a obvodová táhla po obvodě stropních konstrukcí po vzdálenostech 1,2 m ve směru šířky desek. Návrhové tahové síly se stanoví: pro vnitřní vazby: T i = větší z hodnot F t nebo Ft ( gk qk) z 7,5 5 v kn/m pro obvodové vazby: T p = F t kde F t je n s kn/m (avšak < 60 kn/m), n s počet podlaží, z menší z pětinásobku světlé výšky patra H nebo největší vzdálenosti ve směru vazby mezi osami sloupů nebo svislými nosnými prvky tvořenými prostou deskou, nebo systémem nosníků a desek. A.5 Svislé vazby Všechny sloupy a stěny je potřeba spojitě provázat od základů až po úroveň střechy. Sloupy a stěny rámových konstrukcí musí odolat mimořádné návrhové tahové síle rovné největší reakci od návrhové hodnoty svislého stálého a proměnného zatížení, která na sloup působí z kteréhokoliv podlaží. Svislé vazby se pokládají za účinné, jestliže tloušťka zděných stěn je alespoň 150 mm a jejich minimální pevnost v tlaku je alespoň 5 kn/mm 2, 93

13 světlá výška stěny H mezi podlahou a stropem nebo stropem a střechou nepřekročí 20 t, kde t je tloušťka stěny v metrech, vazby se navrhnou na svislou tahovou sílu T, kde 2 34 A H T = 8000 t (avšak < 100 kn/bm stěny), kde A je průřezová plocha stěny v m2, svislé vazby jsou rozmístěny v maximální osové vzdálenosti do 5 m a nejméně 2,5 m od volných okrajů stěn. A.6 Nominální průřez nosné stěny Nominální délka železobetonových stěn a vnitřních zděných, dřevěných nebo ocelových stěn s výztuhami má být < 2,25 H, kde H je výška podlaží. U vnějších zděných, dřevěných nebo ocelových stěn s výztuhami je to délka měřená mezi příčnými podpěrami, tvořená jinými svislými stavebními prvky (např. sloupy nebo příčně umístěnými příčkami). A.7 Klíčové prvky Klíčový prvek má mít schopnost přenést mimořádné zatížení A d působící na prvek a k němu připojené části ve svislém a vodorovném směru (vždy v jediném směru) s ohledem na mezní pevnost těchto částí a jejich spojů. Návrhová hodnota mimořádného zatížení se uvažuje jako soustředěné nebo rovnoměrně rozdělené zatížení; pro pozemní stavby se doporučuje 34 kn/m 2. Příklad: Úkolem je stanovit zatížení oddělené sekce několikapodlažní administrativní budovy. Prostor má půdorysné rozměry 8 14 m, výšku H = 3 m, viz obr. A.2. Plocha výfukových prvků je tvořena okny o celkové ploše A V = 40 m 2. H = 3 m a = 8 m Obr. A.2 Tlak od výbuchu působící na stěny uzavřeného prostoru 94

14 Objem prostoru je V = = 336 m 3, poměr plochy výfukových prvků a celkového objemu prostoru A v /V = 40/336 = 0,12 m -1. Objem prostoru je menší než mezní hodnota 1000 m 3, poměr A v /V splňuje podmínku doporučeného rozmezí od 0,05 do 0,15 m. Předpokládá se, že se výfukové prvky poruší tlakem 3 kn/m 2. Návrhová hodnota ekvivalentního statického tlaku od výbuchu plynu se určí podle vztahů (5.1) a (5.2) jako p d = 3 + p v = = 6 kn/m 2 nebo p d = 3 + p v /2 + 0,04 (A v /V) 2 = 3 + 1,5+0,04/0,12 2 = 7,28 kn/m 2 Rozhodujícím je zde tlak p d = 7,28 kn/m 2. Předpokládá se, že stropní konstrukce z prostě uložených jednosměrně působících železobetonových desek o rozpětí a = 8 m je zatížena vlastní tíhou 3 kn/m 2 a užitným zatížením pro kancelářské prostory 2,5 kn/m 2. Dolní stropní železobetonová deska je v trvalé návrhové situaci namáhána stálým a užitným zatížením směrem dolů, v mimořádné návrhové situaci působí na desku kromě těchto zatížení také zatížení výbuchem. Pro trvalou návrhovou situaci se určí návrhová hodnota ohybového momentu železobetonové desky na základě dvojice vztahů (6.10a, 6.10b) podle ČSN EN 1990 jako M d = 1/8 ( G g k + Q 0 q k ) L 2 = 1/8 (1, ,50,72,5)8 2 = 53,4 kn/m 2 M d = 1/8 ( G g k + Q q k ) L 2 = 1/8 (0,851, ,52,5)8 2 = 57,54 kn/m 2 kde rozhodujícím je druhý z obou momentů, tedy M d =57,54 kn/m 2. Pro mimořádnou návrhovou situaci se použije vztah (6.11) z ČSN EN 1990 a vypočítá návrhová hodnota ohybového momentu M d podle vztahu M d = 1/8 (g k + 1 q k + p d ) L 2 = 1/8 (3 + 0,52,5 + 7,28) 8 2 = 92,24 kn/m 2 Výztuž dolní desky musí splňovat požadavky na návrhové hodnoty účinků zatížení pro trvalou i mimořádnou návrhovou situaci. Poznamenáme, že v mimořádné návrhové situaci se uplatňují obvykle jednotkové, popř. nižší dílčí součinitele materiálových vlastností než v trvalé návrhové situaci (pro beton 1,2, pro betonářskou výztuž 1, viz ČSN EN ). Horní stropní deska je namáhána z horní části stálým a užitným zatížením pro trvalou návrhovou situaci, pro mimořádnou návrhovou situaci shora stálým zatížením (užitné zatížení se jako příznivě působící neuvažuje), zdola mimořádným zatížením od výbuchu. Návrhová hodnota ohybového momentu se stanoví M d = 1/8 (g k p d ) L 2 = 1/8 (3 7,28) 8 2 = 34,24 kn/m 2 Pro mimořádnou návrhovou situaci způsobenou výbuchem je tedy potřebné výztuž horní stropní desky navrhnout na účinky výbuchu působícího v opačném směru, než jsou účinky zatížení v trvalé návrhové situaci. Poznamenává se, že na mimořádné zatížení výbuchem je také potřebné navrhnout svislé stěny a styky stropů a stěn. 95

15 PŘÍLOHA B INFORMACE PRO HODNOCENÍ RIZIK B.1 ÚVOD Příloha B poskytuje obecné zásady, jak provádět analýzu a hodnocení rizik konstrukcí pozemních a inženýrských staveb. Vybrané pojmy důležité pro hodnocení rizik jsou definovány v B.2. V článcích B.3 až B.8 jsou uvedena doporučení (na základě obr. B.1), jak postupovat při hodnocení rizik a jak přijmout opatření pro jejich zmírnění. Definice rozsahu a omezení Kvalitativní analýza rizik Identifikace zdroje Scénáře nebezpečí Popis následků Stanovení opatření Nová analýza Rozsah a předpoklady Opatření pro zmírnění následků Kvantitativní analýza rizik Přehled nejistot Modelování nejistot Pravděpodobnostní výpočty Kvantifikace následků Odhad rizik Hodnocení rizik Úprava rizik Přijetí rizik Přenos informací o rizikách Obr. B.1 Schéma analýzy rizik B.2 Metody analýz rizik Analýza rizik má popisnou (kvalitativní) část a obvykle také numerickou (kvantitativní) část. B.2.1 Kvalitativní analýza rizik V oddíle B.4.1 jsou uvedeny zásady kvalitativní analýzy, kdy je potřebné identifikovat všechna nebezpečí a k nim příslušné scénáře nebezpečí. 96

16 V analýze rizik mohou pro konstrukci znamenat nebezpečí například vysoké hodnoty běžných typů zatížení, malé hodnoty únosností (vliv degradace, lidských chyb) a mimořádná zatížení. Kvalitativní analýza rizik je znázorněna na obr. B2a. Poznamenáme, že nedopatřením tento obrázek není v EN uveden a bude vydán CEN/TC 250 v rámci oprav. Pro každý scénář nebezpečí se stanoví závažnost případných poruch, která se klasifikuje jako kritická, velká, střední, malá nebo velmi malá. Závažnosti lze definovat následujícím způsobem: Kritická: Nastane náhlé zřícení konstrukce s vysokou pravděpodobností ztrát na lidských životech a zranění. Velká: Porušení části (částí) konstrukce s vysokou pravděpodobností částečného zřícení a s určitou možností zranění nebo omezení uživatelů a veřejnosti. Střední: Porušení části konstrukce, kdy úplné nebo částečné zřícení konstrukce je málo pravděpodobné; možnost zranění nebo omezení uživatelů a veřejnosti je malá. Malá: Lokální poškození. Příklady použití mohou být např. mosty pro a) dálnice, b) komunikace nižších tříd přes dálnice, c) portály nad dálnicemi, d) komunikace nižších tříd přes menší vodní toky. kritický velký střední malý následek typ použití d Obr. B2a Matice rizik pro kvalitativní analýzu B.2.2 Kvantitativní analýza rizik V článku B.4.2 jsou uvedeny zásady kvantitativní analýzy. V této analýze se odhadnou numerické hodnoty pravděpodobností a velikosti následků poruchy (vyjádřené ve ztrátách lidských životů, ekonomických nebo ekologických ztrátách). Příklad kvantitativního popisu rizik je naznačen na obr. B.2b (v ČSN EN označeném jako B.2), kde diagonála matice představuje maximálně přijatelnou úroveň rizika. Pro zjištění přijatelnosti rizika se obvykle používá zásada ALARP (as low as reasonably practicable úroveň rizika tak nízká, jak je to rozumně možné). Podle této zásady se stanovují dvě úrovně rizika. Riziko se považuje za přijatelné, jestliže se nachází pod dolní mezí všeobecně tolerované oblasti, a tedy žádná opatření nejsou nezbytná. Pokud se riziko vyskytuje nad horní mezí všeobecně tolerované oblasti, riziko se považuje za nepřijatelné. Pokud 97

17 je riziko v oblasti mezi horní a dolní mezí, hledá se ekonomicky nejvýhodnější řešení. Postupy provádění analýz jsou podrobně vysvětleny např. v [Jensen 1996]. Kritický X Velký X Střední X Malý X Velmi malý X následek pravděpodobnost 0, ,0001 0,001 0,01 > 0,1 X představují příklady maximálně přijatelných úrovní rizik Obr. B.2b Ukázka grafu pro výsledky kvantitativní analýzy rizik B.3 Použití pro pozemní a inženýrské stavby B.3.1 Všeobecně Pro zmírnění předvídatelných rizik lze přijmout opatření konstrukčního charakteru, aby měla konstrukce zachovanou přiměřenou odolnost proti mimořádným zatížením. Konstrukci je možné uspořádat tak, aby se umožnil alternativní přenos zatížení. Nekonstrukční opatření zahrnují snížení pravděpodobnosti, že nepříznivý jev nastane, snížení intenzity zatížení nebo následků poruchy. Pro nepředvídatelná nebezpečí, mezi která patří například hrubé lidské chyby nebo neočekávaná rychlá degradace materiálů, lze použít strategii, kdy se zvýší robustnost konstrukce, a tedy sníží její zranitelnost. Patří sem zvětšení duktility a provázanosti konstrukce. Možným přístupem pro zmírnění následků předem nepředvídatelných nebezpečí je zavedení předpokladu, že jeden nosný prvek je při jakékoli nepříznivé události porušen a nastává ztráta jeho nosné kapacity. Požaduje se pak, aby si po relativně krátkou dobu (definovanou jako doba opravy T) zbývající část konstrukce se specifikovanou pravděpodobností zachovala nosnou kapacitu pro přenos běžných typů zatížení. Řešení se považuje za přijatelné, pokud pravděpodobnost porušení celé konstrukce za předpokladu, že je některý z jejích nosných prvků porušen, je menší než směrná pravděpodobnost P target. 98

18 P(R < E v T jeden prvek je odstraněn) < P target (B.1) Směrnou pravděpodobnost poruchy lze přijmout pro jednotlivé kategorie staveb a uvažovanou referenční dobu podle ČSN EN 1990, příloha B. B.3.2 Analýza konstrukce V B.9.2(2) se uvádí obecný vztah pro stanovení celkového rizika N H N D N S R P( H ) P( D H )P( S D )C( S ) j i j k (B.2) i i1 j1 k1 k kde se předpokládá, že konstrukce je vystavena N H různým nebezpečným jevům a může jimi být porušena N D různými způsoby; chování porušené konstrukce se může rozložit do N S nepříznivých stavů S k s odpovídajícími následky C(S k ). P(H i ) je pravděpodobnost výskytu (v referenčním časovém intervalu) i-tého nebezpečí, P(D j H i ) je podmíněná pravděpodobnost j- tého stadia porušení konstrukce za daného i-tého nebezpečí a P(S k D j ) je podmíněná pravděpodobnost k-tého celkového nepříznivého chování konstrukce S za daného j-tého stadia porušení. Podle B.9.2(3) je potřebné pro snížení rizik analyzovat strategie kontroly rizik a uvážit jejich ekonomickou účelnost. Riziko je možné snížit, když se sníží pravděpodobnost P(H) vzniku a výskytu nebezpečného jevu H. Například možnosti nárazu vozidel do mostního pilíře lze zabránit návrhem pilíře ve větší vzdálenosti od okraje komunikace, pravděpodobnost P(D H) výskytu významných škod, například návrhem účinných zabezpečovacích zařízení, pravděpodobnost nepříznivého chování konstrukce, jestliže dojde k porušení této konstrukce, tj. P(S D), např. návrhem přiměřeně prostorově provázané konstrukce, nebo umožněním náhradního způsobu přenosu zatížení. B.3.3 Aplikace pro náraz vozidla V B.9.3.2(2) se uvádí obecný vztah (B.4), který je užitečný pro stanovení dolní a horní meze nárazových sil pro různé typy komunikací a kategorie spolehlivosti konstrukcí (třídy RC1 až RC 3 podle ČSN EN 1990, příloha B). Podrobnější informace jsou uvedeny například v [Holický 2003]. Uživatel ČSN EN bude obvykle používat kapitolu 4, kde jsou doporučené minimální hodnoty nárazových sil uvedeny, a v případě potřeby pak použije spíše přílohu C a provede dynamickou analýzu konstrukce. Poznamenává se, že použití metod uvedených v B.4.2 pro určení nárazových sil vede obvykle k horním hodnotám těchto sil, které jsou cca 2,5 násobné proti hodnotám doporučeným v kapitole 4. Tato horní mez hodnot však dobře souhlasí s horní mezí těchto sil, stanovených postupy v příloze C. 99

19 B.4 Návod pro použití analýzy rizik pro náraz od železniční dopravy Postupy hodnocení rizik nárazu železničních vozidel do konstrukcí třídy A na trati s dovolenou rychlostí větší než 120 km/h a také do konstrukcí třídy B jsou uvedeny v ČSN EN pouze obecně, podrobnější informace se nacházejí v dokumentu UIC 777-2R a podkladním dokumentu [Report 2000]. V těchto dokumentech jsou podrobnější návody, jak provádět analýzu a hodnocení rizik a jsou zde také doporučena různá konstrukční opatření. C Dynamický návrh v případě nárazu Příloha C uvádí zásady zdokonaleného navrhování konstrukcí na zatížení nárazem a také přibližné postupy, které vycházejí ze zjednodušených nebo empirických modelů. Uvádí se zde vztah (C.1) pro stanovení maximální dynamické nárazové síly, který lze použít pro určení ekvivalentních nárazových sil. Umožňuje se zde zohlednit při nárazu vozidla různý sklon terénu. Obr. C.1 uvádí výsledné ekvivalentní statické síly, jestliže by se použila doporučení přílohy C. F [kn] 2500 F0 F1 F Obr. C.1 Nárazová síla F klesá se vzrůstající vzdáleností s (pro předpoklad F0 rovný terén, F1 terén klesá, F2 terén stoupá), uvažuje se zde rychlost 90 km/hod. s [m] D Vnitřní výbuchy Příloha D uvádí postupy výpočtu výbuchu prachu v uzavřených prostorech, v kontejnerech a zásobnících, zemního plynu v budovách a výbuchů v tunelech. Další informace o výbuchu v zásobnících nebo obdobných výrobních zařízeních jsou uvedeny v EN , příloha H. Předpokládá se, že se tato příloha při příští revizi Eurokódů přesune do ČSN EN

Provedení nevýrobních objektů v závislosti na konstrukčním řešení a požární odolnosti stavebních konstrukcí.

Provedení nevýrobních objektů v závislosti na konstrukčním řešení a požární odolnosti stavebních konstrukcí. Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 658 34 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 4.5.201 NEVÝROBNÍ

Více

OCELOVÉ SVODIDLO ZSSK/H2

OCELOVÉ SVODIDLO ZSSK/H2 Ministerstvo dopravy TP 185 OCELOVÉ SVODIDLO ZSSK/H2 PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY Schváleno MD OI čj. 176/07-910-IPK/1 ze dne 23. 2. 2007 s účinností od 1. března 2007 Zpracoval Dopravoprojekt

Více

FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ DO MNSP STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2008 2009

FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ DO MNSP STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2008 2009 FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ DO MNSP STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2008 2009 OBOR: POZEMNÍ STAVBY (S) A. MATEMATIKA TEST. Hladina významnosti testu α při testování nulové hypotézy

Více

A2.1 Rozsah platnosti

A2.1 Rozsah platnosti Příloha A2 Použití pro mosty A2.1 Rozsah platnosti A2.1.1 Všeobecně Příloha A2 uvádí pravidla pro kombinace zatížení a doporučuje návrhové hodnoty zatížení pro mosty pozemních komunikací, pro lávky pro

Více

10 Navrhování na účinky požáru

10 Navrhování na účinky požáru 10 Navrhování na účinky požáru 10.1 Úvod Zásady navrhování konstrukcí jsou uvedeny v normě ČSN EN 1990[1]; zatížení konstrukcí je uvedeno v souboru norem ČSN 1991. Na tyto základní normy navazují pak jednotlivé

Více

7 Prostý beton. 7.1 Úvod. 7.2 Mezní stavy únosnosti. Prostý beton

7 Prostý beton. 7.1 Úvod. 7.2 Mezní stavy únosnosti. Prostý beton 7 Prostý beton 7.1 Úvod Konstrukce ze slabě vyztuženého betonu mají výztuž, která nesplňuje podmínky minimálního vyztužení, požadované pro železobetonové konstrukce. Způsob porušení konstrukcí odpovídá

Více

Železobetonové patky pro dřevěné sloupy venkovních vedení do 45 kv

Železobetonové patky pro dřevěné sloupy venkovních vedení do 45 kv Podniková norma energetiky pro rozvod elektrické energie ČEZ Distribuce, E.ON Distribuce, E.ON ČR, Železobetonové patky pro dřevěné sloupy venkovních vedení do 45 kv PNE 34 8211 3. vydání Odsouhlasení

Více

Seminář RIB. Úvod do požární odolnosti

Seminář RIB. Úvod do požární odolnosti Seminář RIB Požární odolnost vetknutých sloupů podle Zónové metody Seminář pro pozemní stavitelství, 25/26.6. 2008 Praha/Bratislava Úvod do požární odolnosti Ing. Pavel Marek ČVUT v Praze, Fakulta stavební

Více

2 Kotvení stavebních konstrukcí

2 Kotvení stavebních konstrukcí 2 Kotvení stavebních konstrukcí Kotvení stavebních konstrukcí je velmi frekventovanou metodou speciálního zakládání, která umožňuje přenos tahových sil z konstrukce do horninového prostředí, případně slouží

Více

Základní principy navrhování konstrukcí podle EN 1990

Základní principy navrhování konstrukcí podle EN 1990 Základní principy navrhování konstrukcí podle EN 1990 Zatížení konstrukcí obecná Podle EN-1991-1-1 Přednášející: prof. Ing. Ivailo Terzijski, CSc. VUT Brno, Fakulta Stavební Zásady navrhování konstrukcí

Více

KATEGORIE PK, ZEMNÍ TĚLESO A PŘÍČNÉŘEZY. Michal Radimský

KATEGORIE PK, ZEMNÍ TĚLESO A PŘÍČNÉŘEZY. Michal Radimský KATEGORIE PK, ZEMNÍ TĚLESO A PŘÍČNÉŘEZY Michal Radimský ZÁKLADNÍ NORMY A PŘEDPISY ČSN 73 6100 Názvosloví pozemních komunikací ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic ČSN 73 6102 Projektování křižovatek

Více

10.1 Úvod. 10.2 Návrhové hodnoty vlastností materiálu. 10 Dřevo a jeho chování při požáru. Petr Kuklík

10.1 Úvod. 10.2 Návrhové hodnoty vlastností materiálu. 10 Dřevo a jeho chování při požáru. Petr Kuklík 10 10.1 Úvod Obecná představa o chování dřeva při požáru bývá často zkreslená. Dřevo lze zapálit, může vyživovat oheň a dále ho šířit pomocí prchavých plynů, vznikajících při vysoké teplotě. Proces zuhelnatění

Více

2 České technické normy řady 73 08xx z oboru požární bezpečnosti staveb

2 České technické normy řady 73 08xx z oboru požární bezpečnosti staveb 2 České technické normy řady 73 08xx z oboru požární bezpečnosti staveb 2.1 České technické normy a jejich aplikace Česká technická norma je dokument schválený pověřenou právnickou osobou pro opakované

Více

Tel./Zázn.: +420 311 622 133 Jaroslav Troníček Mobil: +420 603 541 692 autorizovaný technik PBS 266 01 BEROUN 2, Tyršova 52

Tel./Zázn.: +420 311 622 133 Jaroslav Troníček Mobil: +420 603 541 692 autorizovaný technik PBS 266 01 BEROUN 2, Tyršova 52 Tel./Zázn.: +420 311 622 133 Jaroslav Troníček Mobil: +420 603 541 692 autorizovaný technik PBS 266 01 BEROUN 2, Tyršova 52 STAVBA: e-mail: http: jtronicek@iol.cz www.uni-tron.eu osvědčení ČKAIT č. 3915

Více

DOPRAVNĚ INŽENÝRSKÉ OPATŘENÍ

DOPRAVNĚ INŽENÝRSKÉ OPATŘENÍ DOPRAVNĚ INŽENÝRSKÉ OPATŘENÍ PŘECHOD PRO PĚŠÍ NA SILNICI II/110 ULICE TÁBORSKÁ V BENEŠOVĚ OBSAH : 1. Textová část - Technická zpráva 2. Výkresová část DIO - I.etapa DIO - II.etapa Benešov 09/2011 Zpracovatel

Více

OCELOVÉ SVODIDLO VOEST - ALPINE

OCELOVÉ SVODIDLO VOEST - ALPINE Ministerstvo dopravy TP 168/2008 voestalpine KREMS FINALTECHNIK GMBH zastoupená v ČR firmou SVITCO Svítek Consult s.r.o. OCELOVÉ SVODIDLO PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY Schváleno MD OI čj. 1102/08-910-IPK/1

Více

2 Materiály, krytí výztuže betonem

2 Materiály, krytí výztuže betonem 2 Materiály, krytí výztuže betonem 2.1 Beton V ČSN EN 1992-1-1 jsou běžné třídy betonu (C12/15, C16/20, C20/25, C25/30, C30/37, C35/45, C40/50, C45/55, C50/60) rozšířeny o tzv. vysokopevnostní třídy (C55/67,

Více

SYSTÉM PRO AKUMULACI SRÁŽKOVÝCH VOD AS-NIDAPLAST PROJEKČNÍ A INSTALAČNÍ PODKLADY

SYSTÉM PRO AKUMULACI SRÁŽKOVÝCH VOD AS-NIDAPLAST PROJEKČNÍ A INSTALAČNÍ PODKLADY SYSTÉM PRO AKUMULACI SRÁŽKOVÝCH VOD AS-NIDAPLAST PROJEKČNÍ A INSTALAČNÍ PODKLADY 2 SYSTÉM PRO AKUMULACI SRÁŽKOVÝCH VOD AS-NIDAPLAST PROJEKČNÍ A INSTALAČNÍ PODKLADY Platnost od 7. 3. 2014 Tel.: 548 428

Více

OCELOVÉ SVODIDLO ZSSAM/H2

OCELOVÉ SVODIDLO ZSSAM/H2 Ministerstvo dopravy TP 227 OCELOVÉ SVODIDLO ZSSAM/H2 PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY Schváleno MD OSI čj. 802/2010-910-IPK/1 ze dne 13. 9. 2010 s účinností od 1. října 2010 červen 2010 OCELOVÉ

Více

OCELOVÉ SVODIDLO BIRSTA W2

OCELOVÉ SVODIDLO BIRSTA W2 Ministerstvo dopravy TP 243 Saferoad RRS GmbH dopravní značení, s.r.o. zastoupená v ČR firmou dopravní značení, s.r.o. Sulkov 666, 330 21 Líně, ČR OCELOVÉ SVODIDLO PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY

Více

Třebízského 207, 687 24 Uherský Ostroh, Technické podmínky dodací. č. TP 02-07 PRAŽEC B 91S(P) ÚČINNOST OD 1.1.2008

Třebízského 207, 687 24 Uherský Ostroh, Technické podmínky dodací. č. TP 02-07 PRAŽEC B 91S(P) ÚČINNOST OD 1.1.2008 Technické podmínky dodací č. TP 02-07 PRAŽEC B 91S(P) ÚČINNOST OD 1.1.2008 Technické podmínky schvaluje: Organizace Jméno Razítko, podpis Datum TP 02-07 1. vydání Strana 1 (celkem 16) říjen 2007 ZÁZNAM

Více

Spolehlivost a bezpečnost staveb zkušební otázky verze 2010

Spolehlivost a bezpečnost staveb zkušební otázky verze 2010 1 Jaká máme zatížení? 2 Co je charakteristická hodnota zatížení? 3 Jaké jsou reprezentativní hodnoty proměnných zatížení? 4 Jak stanovíme návrhové hodnoty zatížení? 5 Jaké jsou základní kombinace zatížení

Více

POŽÁRNĚ ODOLNÉ SYSTÉMY

POŽÁRNĚ ODOLNÉ SYSTÉMY POŽÁRNĚ ODOLNÉ SYSTÉMY 2 POŽÁRNĚ ODOLNÉ SYSTÉMY ZPŮSOY MONTÁŽE POŽÁRNĚ ODOLNÉHO KELOVÉHO ŽLU spojení požárně odolného žlabu KZ KSS KZ NSM Spoj kabelového žlabu KZ se provádí pomocí spojky KSS a pomocí

Více

SOUČASNÝ STAV PASIVNÍ BEZPEČNOSTI KOLEJOVÝCH VOZIDEL A TRENDY DO BUDOUCNA

SOUČASNÝ STAV PASIVNÍ BEZPEČNOSTI KOLEJOVÝCH VOZIDEL A TRENDY DO BUDOUCNA Seminář Czech Raildays, Ostrava, 17.06. 2008 SOUČASNÝ STAV PASIVNÍ BEZPEČNOSTI KOLEJOVÝCH VOZIDEL A TRENDY DO BUDOUCNA Zdeněk MALKOVSKÝ 1, Abstrakt: Příspěvek je věnován problematice řešení pasivní bezpečnosti

Více

Požární odolnost. sádrokartonových systémů Lafarge Gips

Požární odolnost. sádrokartonových systémů Lafarge Gips Požární odolnost sádrokartonových systémů Lafarge Gips Obsah Obsah I. Obecné informace....................................................................... 3 II. Obecné podmínky platnosti...............................................................

Více

Revize ČSN 73 6109 Projektování polních cest

Revize ČSN 73 6109 Projektování polních cest Revize ČSN 73 6109 Projektování polních cest Ludvík Vébr 21.5.2013, Praha 9 hotel STEP 1. Úvod V současnosti probíhá/proběhla revize většiny českých technických norem pro projektování pozemních komunikací,

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ VÝZKUMNÁ ZPRÁVA STABILITA VYBRANÝCH KONFIGURACÍ KOLEJOVÉHO SVRŠKU

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ VÝZKUMNÁ ZPRÁVA STABILITA VYBRANÝCH KONFIGURACÍ KOLEJOVÉHO SVRŠKU VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ INFRAM a.s., Česká republika VÝZKUMNÁ ZPRÁVA STABILITA VYBRANÝCH KONFIGURACÍ KOLEJOVÉHO SVRŠKU Řešitel Objednatel Ing. Petr Frantík, Ph.D. Ústav stavební

Více

9 Spřažené desky s profilovaným plechem v pozemních stavbách

9 Spřažené desky s profilovaným plechem v pozemních stavbách 9 Spřažené desky s profilovaným plechem v pozemních stavbách 9.1 Všeobecně 9.1.1 Rozsah platnosti Tato kapitola normy se zabývá spřaženými stropními deskami vybetonovanými do profilovaných plechů, které

Více

OCELOVÉ SVODIDLO ZSH2

OCELOVÉ SVODIDLO ZSH2 Ministerstvo dopravy TP 230 OCELOVÉ SVODIDLO ZSH2 PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY Schváleno MD OSI čj. 45/2011-910-IPK/1 ze dne 17. 1. 2011 s účinností od 1. 2. 2011 OCELOVÉ SVODIDLO ZSH2 ZNAČKY

Více

(Nelegislativní akty) NAŘÍZENÍ

(Nelegislativní akty) NAŘÍZENÍ 23.1.2015 L 17/1 II (Nelegislativní akty) NAŘÍZENÍ NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/68 ze dne 15. října 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 167/2013, pokud

Více

D.1 TECHNICKÁ ZPRÁVA Dokumentace pro stavební povolení

D.1 TECHNICKÁ ZPRÁVA Dokumentace pro stavební povolení Investor stavby: Statutární město Teplice odbor dopravy a životního prostředí D.1 TECHNICKÁ ZPRÁVA Dokumentace pro stavební povolení Obsah: D.1. Základní údaje o stavbě... 2 D.2. Návrh technického řešení...

Více

Příloha č. 1 Zadávací dokumentace TECHNICKÁ SPECIFIKACE

Příloha č. 1 Zadávací dokumentace TECHNICKÁ SPECIFIKACE Příloha č. 1 Zadávací dokumentace TECHNICKÁ SPECIFIKACE OBSAH 1. ÚVOD... 3 2. SEZNAM PŘÍLOH... 5 3. POPIS KOLEJOVÉHO SYSTÉMU... 6 4. POPIS OCELOVÉHO BOXU... 8 5. POŽADAVKY NA VÝROBU OCELOVÉ KONSTRUKCE...

Více

PŘEVISLÉ A USTUPUJÍCÍ KONSTRUKCE

PŘEVISLÉ A USTUPUJÍCÍ KONSTRUKCE PŘEVISLÉ A USTUPUJÍCÍ KONSTRUKCE Vodorovné nosné konstrukce Rozdělení z funkčního hlediska na konstrukce: A/ Stropní rozdělují budovu po výšce, B/ Převislé - římsy, balkony, arkýře, apsidy, pavlače apod.,

Více

Mn max. P max. Mezní úchylky pro rozbor hotového výrobku % hmot. Označení oceli Pevnostní vlastnosti Zkouška rázem v ohybu

Mn max. P max. Mezní úchylky pro rozbor hotového výrobku % hmot. Označení oceli Pevnostní vlastnosti Zkouška rázem v ohybu Bezešvé ocelové trubky pro tlakové nádoby a zařízení - technické dodací podmínky. Část 1 - Trubky z nelegovaných ocelí se zaručenými vlastnostmi při okolní teplotě. Způsob výroby a dodávaný stav Chemické

Více

Určeno posluchačům Fakulty stavební ČVUT v Praze

Určeno posluchačům Fakulty stavební ČVUT v Praze Strana 1 HALOVÉ KONSTRUKCE Halové konstrukce slouží nejčastěji jako objekty pro různé typy průmyslových činností nebo jako prostory pro skladování. Jsou také velice často stavěny pro provozování rozmanitých

Více

Obr. 1 Stavební hřebík. Hřebíky se zarážejí do dřeva ručně nebo přenosnými pneumatickými hřebíkovačkami.

Obr. 1 Stavební hřebík. Hřebíky se zarážejí do dřeva ručně nebo přenosnými pneumatickými hřebíkovačkami. cvičení Dřevěné konstrukce Hřebíkové spoje Základní pojmy. Návrh spojovacího prostředku Na hřebíkové spoje se nejčastěji používají ocelové stavební hřebíky s hladkým dříkem kruhového průřezu se zápustnou

Více

Styrodur 50 let osvědčené izolace pro budoucnost

Styrodur 50 let osvědčené izolace pro budoucnost Styrodur 50 let osvědčené izolace pro budoucnost www.styrodur.com OBSAH 3 Styrodur - osvědčená izolace pro budoucnost již od roku 1964 4 50 let výrobků Styrodur - historie 6 Odolný - ve všech směrech 7

Více

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. ROZDÍLOVÁ ZKOUŠKA k autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb.

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. ROZDÍLOVÁ ZKOUŠKA k autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě ROZDÍLOVÁ ZKOUŠKA k autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb. 2015 Rozdílová zkouška k autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb. OBSAH Úvod...

Více

PLÁŠŤOVÉ PŮSOBENÍ TENKOSTĚNNÝCH KAZET

PLÁŠŤOVÉ PŮSOBENÍ TENKOSTĚNNÝCH KAZET ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ Doktorský studijní program: STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ Studijní obor: POZEMNÍ STAVBY Ing. Jan RYBÍN THE STRESSED SKIN ACTION OF THIN-WALLED LINEAR TRAYS

Více

ČSN EN 1991-1-4 Zatížení větrem 1. Všeobecně 2. Návrhové situace 3. Modely zatížení větrem 4. Rychlost a tlak větru 5. Zatížení větrem 6.

ČSN EN 1991-1-4 Zatížení větrem 1. Všeobecně 2. Návrhové situace 3. Modely zatížení větrem 4. Rychlost a tlak větru 5. Zatížení větrem 6. ČSN EN 1991-1-4 Zatížení větrem 1. Všeobecně 2. Návrhové situace 3. Modely zatížení větrem 4. Rychlost a tlak větru 5. Zatížení větrem 6. Součinitele konstrukce c s c d 7. Součinitele tlaků a sil 8. Zatížení

Více

AKTY PŘIJATÉ INSTITUCEMI ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍ DOHODOU

AKTY PŘIJATÉ INSTITUCEMI ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍ DOHODOU 21.4.2015 L 102/67 AKTY PŘIJATÉ INSTITUCEMI ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍ DOHODOU Pouze původní texty EHK OSN mají podle mezinárodního veřejného práva právní účinek. Status a datum vstupu tohoto předpisu v platnost

Více

1 Zásady navrhování betonových konstrukcí podle Eurokódů

1 Zásady navrhování betonových konstrukcí podle Eurokódů 1 Zásady navrhování betonových konstrukcí podle Eurokódů 1.1 Úvod Přípravou evropské normy pro navrhování betonových konstrukcí se zabývaly společně mezinárodní organizace CEB (Evropský výbor pro beton)

Více

VYZTUŽOVÁNÍ STRUKTURY BETONU OCELOVÝMI VLÁKNY. ČVUT Fakulta stavební, katedra betonových konstrukcí a mostů, Thákurova 7, 166 29 Praha 6, ČR

VYZTUŽOVÁNÍ STRUKTURY BETONU OCELOVÝMI VLÁKNY. ČVUT Fakulta stavební, katedra betonových konstrukcí a mostů, Thákurova 7, 166 29 Praha 6, ČR VYZTUŽOVÁNÍ STRUKTURY BETONU OCELOVÝMI VLÁKNY Karel Trtík ČVUT Fakulta stavební, katedra betonových konstrukcí a mostů, Thákurova 7, 166 29 Praha 6, ČR Abstrakt Článek je zaměřen na problematiku vyztužování

Více

334/2000 Sb. VYHLÁŠKA. Ministerstva průmyslu a obchodu. ze dne 6. září 2000,

334/2000 Sb. VYHLÁŠKA. Ministerstva průmyslu a obchodu. ze dne 6. září 2000, Vyhl. č. 334/2000 Sb., stránka 1 z 9 334/2000 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 6. září 2000, kterou se stanoví požadavky na vodoměry na studenou vodu označované značkou EHS Ministerstvo

Více

33. Která geosyntetika mohou být použita jako filtr? 34. Které prvky se používají k vyztužování zemin? 35. Co je to creep (zemin, geosyntetik)? 36.

33. Která geosyntetika mohou být použita jako filtr? 34. Které prvky se používají k vyztužování zemin? 35. Co je to creep (zemin, geosyntetik)? 36. Geotechnika 1. Podle kterého předpisu se navrhuje a provádí geotechnický průzkum pro PK? 2. Jaké jsou kategorie metod odběru vzorků zemin? 3. Kolik je tříd kvality vzorků zemin pro laboratorní zkoušky?

Více

INFORMACE NRL č. 12/2002 Magnetická pole v okolí vodičů protékaných elektrickým proudem s frekvencí 50 Hz. I. Úvod

INFORMACE NRL č. 12/2002 Magnetická pole v okolí vodičů protékaných elektrickým proudem s frekvencí 50 Hz. I. Úvod INFORMACE NRL č. 12/2 Magnetická pole v okolí vodičů protékaných elektrickým proudem s frekvencí Hz I. Úvod V poslední době se stále častěji setkáváme s dotazy na vliv elektromagnetického pole v okolí

Více

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 8. května 2012 (10.05) (OR. en) 7171/1/12 REV 1 ENV 168 ENER 81 IND 47 COMPET 127 MI 143 ECOFIN 217 TRANS 72 AVIATION 41

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 8. května 2012 (10.05) (OR. en) 7171/1/12 REV 1 ENV 168 ENER 81 IND 47 COMPET 127 MI 143 ECOFIN 217 TRANS 72 AVIATION 41 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 8. května 2012 (10.05) (OR. en) 7171/1/12 REV 1 ENV 168 ENER 81 IND 47 COMPET 127 MI 143 ECOFIN 217 TRANS 72 AVIATION 41 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Č. dok. Komise: D017530/02 Linguistic

Více

CENÍK 800-1 ZEMNÍ PRÁCE

CENÍK 800-1 ZEMNÍ PRÁCE CENOVÉ PODMÍNKY 2015/ I. CENÍK 800-1 ZEMNÍ PRÁCE I. OBECNÉ PODMÍNKY CENÍKU 1. ČLENĚNÍ A PLATNOST CENÍKU 11. Členění Ceník obsahuje položky zemních prací pro: Část A - Zřízení konstrukcí stavebních objektů

Více

Materiály charakteristiky potř ebné pro navrhování

Materiály charakteristiky potř ebné pro navrhování 2 Materiály charakteristiky potřebné pro navrhování 2.1 Úvod Zdivo je vzhledem k velkému množství druhů a tvarů zdicích prvků (cihel, tvárnic) velmi různorodý stavební materiál s rozdílnými užitnými vlastnostmi,

Více

Kapitola 8 VYBAVENÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ

Kapitola 8 VYBAVENÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ MINISTERSTVO DOPRAVY ČESKÉ REPUBLIKY Odbor pozemních komunikací TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY PRO DOKUMENTACI STAVEB POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ Kapitola 8 VYBAVENÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ Schváleno: MD OPK, č.j.

Více

Využití modální analýzy pro návrh, posouzení, opravy, kontrolu a monitorování mostů pozemních komunikací

Využití modální analýzy pro návrh, posouzení, opravy, kontrolu a monitorování mostů pozemních komunikací Ministerstvo dopravy TP 215 Odbor silniční infrastruktury Využití modální analýzy pro návrh, posouzení, opravy, kontrolu a monitorování mostů pozemních komunikací Technické podmínky Schváleno MD-OSI č.j.

Více

Únosnosti stanovené níže jsou uvedeny na samostatné stránce pro každý profil.

Únosnosti stanovené níže jsou uvedeny na samostatné stránce pro každý profil. Směrnice Obsah Tato část se zabývá polyesterovými a vinylesterovými konstrukčními profily vyztuženými skleněnými vlákny. Profily splňují požadavky na kvalitu dle ČSN EN 13706. GDP KORAL s.r.o. může dodávat

Více

OCELOVÉ SVODIDLO NH4

OCELOVÉ SVODIDLO NH4 Ministerstvo dopravy TP 167/2008 DODATEK Č. 1 OCELOVÉ SVODIDLO NH4 PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY VÝROBCE Schváleno MD - OSI č. j. 747/10-910-IPK/1 ze dne 30. 8. 2010 s účinností od 1. září 2010

Více

Zatížení stálá a užitná

Zatížení stálá a užitná ZÁSADY OVĚŘOVÁNÍ EXISTUJÍCÍCH KONSTRUKCÍ Zatížení stálá a užitná prof. Ing. Milan Holický, DrSc. Kloknerův ústav, ČVUT v Praze 1. Zatížení stálá 2. Příklad stanovení stálého zatížení na základě zkoušek

Více

POROTHERM překlad VARIO

POROTHERM překlad VARIO Překlady 1/12 Po uži tí Keramobetonové y se používají ve spojení s tepelněizolačním dílem VARIO, s PO ROTHERM y 7 a případně se ztužujícím věncem jako nosné prvky nad okenní a dveřní otvory ve vnějších

Více

POROTHERM překlad VARIO

POROTHERM překlad VARIO POROTHERM překlad VARIO Použití Keramobetonové překlady se používají ve spojení s tepelněizolačními díly VARIO R nebo VARIO Z, s POROTHERM překlady 7 a případně se ztužujícím věncem jako nosné prvky nad

Více

246/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva vnitra ze dne 29. června 2001 o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru

246/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva vnitra ze dne 29. června 2001 o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru 246/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva vnitra ze dne 29. června 2001 o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) Ministerstvo vnitra (dále jen

Více

295/2011 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY

295/2011 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY 295/2011 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 14. září 2011 o způsobu hodnocení rizik ekologické újmy a bližších podmínkách finančního zajištění Vláda nařizuje podle 14 odst. 5 zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení

Více

České vysoké uče í te h i ké v Praze. Fakulta stave í

České vysoké uče í te h i ké v Praze. Fakulta stave í České vysoké uče í te h i ké v Praze Fakulta stave í Diplo ová prá e Želez ič í ost přes dál i i v Hodějovi í h Te h i ká zpráva 2014 Bc. Martin Macho Obsah 1. Umístění objektu a popis železniční tratě...

Více

VLIVY VIBRACÍ A ZPŮSOBU PROVEDENÍ PRŮMYSLOVÉ DRÁTKOBETONOVÉ PODLAHY NA JEJÍ PORUŠITELNOST

VLIVY VIBRACÍ A ZPŮSOBU PROVEDENÍ PRŮMYSLOVÉ DRÁTKOBETONOVÉ PODLAHY NA JEJÍ PORUŠITELNOST VLIVY VIBRACÍ A ZPŮSOBU PROVEDENÍ PRŮMYSLOVÉ DRÁTKOBETONOVÉ PODLAHY NA JEJÍ PORUŠITELNOST Doc. Ing. Daniel Makovička, DrSc. (1) Ing. Daniel Makovička (2) (1) České vysoké učení technické v Praze, Kloknerův

Více

(Nelegislativní akty) ROZHODNUTÍ

(Nelegislativní akty) ROZHODNUTÍ 14.5.2011 Úřední věstník Evropské unie L 126/1 II (Nelegislativní akty) ROZHODNUTÍ ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 26. dubna 2011 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému Energie transevropského

Více

POŽÁRNĚ BEZPEČNOSTNÍ ŘEŠENÍ STAVBY

POŽÁRNĚ BEZPEČNOSTNÍ ŘEŠENÍ STAVBY POŽÁRNĚ BEZPEČNOSTNÍ ŘEŠENÍ STAVBY TECHNICKÁ ZPRÁVA POŽÁRNÍ OCHRANY Obsah a rozsah požárně bezpečnostního řešení odpovídá prováděcí vyhlášce č.246/2001 Sb., o požární prevenci, vydané k zákonu č. 133/1985

Více

STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK

STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: FYZIKA PRVNÍ MGR. JÜTTNEROVÁ 21. 4. 2013 Název zpracovaného celku: STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK Pevné látky dělíme na látky: a) krystalické b) amorfní

Více

SMĚRNICE ČHIS 01: HYDROIZOLAČNÍ TECHNIKA - OCHRANA STAVEB A KONSTRUKCÍ PŘED NEŽÁDOUCÍM PŮSOBENÍM VODY A VLHKOSTI

SMĚRNICE ČHIS 01: HYDROIZOLAČNÍ TECHNIKA - OCHRANA STAVEB A KONSTRUKCÍ PŘED NEŽÁDOUCÍM PŮSOBENÍM VODY A VLHKOSTI ODBORNÁ SPOLEČNOST ČESKÉHO SVAZU STAVEBNÍCH INŽENÝRŮ SMĚRNICE ČHIS 01: HYDROIZOLAČNÍ TECHNIKA - OCHRANA STAVEB A KONSTRUKCÍ PŘED NEŽÁDOUCÍM PŮSOBENÍM VODY A VLHKOSTI SRPEN 2013 Česká hydroizolační společnost,

Více

TEMA KLÁŠTEREC NAD OHŘÍ S.R.O. STATICKÉ PARAMETRY

TEMA KLÁŠTEREC NAD OHŘÍ S.R.O. STATICKÉ PARAMETRY TEMA KLÁŠTEREC NAD OHŘÍ S.R.O. STATICKÉ PARAMETRY 1.ČÁST NIL 16, 18, 20, 22, NIL EX 16, 18, 20, 22,25 NIL EX R 18, 20, 22, NIL EX Y-G 20,24, NIL EX SM 16,18,20,22,25 Vypracoval: Ing. Antonín Stejskal Datum:

Více

Technologický předpis

Technologický předpis Technologický předpis Zdvojování zateplovacích systémů Baumit Spolehlivé a trvanlivé řešení Inovativní produkty Baumit V souladu s nejnovějšími předpisy Březen 2013 A. Úvodní a všeobecná ustanovení Obsah

Více

RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY

RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY Hlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ Rady hlavního města Prahy číslo 2597 ze dne 23.10.2015 k návrhu na vydání Nařízení, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické

Více

FASERFIX -Super. BVV, FASERFIX-Super 150 s pozinkovanými litinovými pororošty. Ursulinská ul. Bratislava, FASERFIX-Super 100 KS s litinovým krytem

FASERFIX -Super. BVV, FASERFIX-Super 150 s pozinkovanými litinovými pororošty. Ursulinská ul. Bratislava, FASERFIX-Super 100 KS s litinovým krytem FASERFIX SUPER FASERFIX -Super Požadavky Řešení Oblasti použití Povrchové vody musí být z povrchů komunikací rychle a spolehlivě odvedeny. Odvodňovací žlaby musí odolat dlouhodobému dopravnímu zatížení.

Více

České dráhy, a.s. ČD V 99/1. Oprava dvojkolí. železničních kolejových vozidel. Úroveň přístupu B

České dráhy, a.s. ČD V 99/1. Oprava dvojkolí. železničních kolejových vozidel. Úroveň přístupu B České dráhy, a.s. ČD V 99/1 Oprava dvojkolí železničních kolejových vozidel Úroveň přístupu B ČD V99/1 Účinnost od 1.12.2010 České dráhy, a.s. ČD V 99/1 Oprava dvojkolí železničních kolejových vozidel

Více

Přehled otázek. Kurz Požární prevence P

Přehled otázek. Kurz Požární prevence P Přehled otázek Kurz Požární prevence P 2010 Přehled otázek - Stavební prevence 1.) Co se rozumí pod pojmem požární bezpečnost stavebních objektů pro účely ČSN 73 0802 a) schopnost stavebních objektů bránit

Více

Funkce cementobetonových krytů jsou shodné s funkcemi krytů z hutněných asfaltových směsí

Funkce cementobetonových krytů jsou shodné s funkcemi krytů z hutněných asfaltových směsí Silniční stavby 2 Funkce cementobetonových krytů jsou shodné s funkcemi krytů z hutněných asfaltových směsí Schopnost přenášet síly vyvolané účinkem dopravy Zajistit bezpečný provoz Odolávat účinkům povětrnostních

Více

SKELETOVÉ KONSTRUKČNÍ SYSTÉMY

SKELETOVÉ KONSTRUKČNÍ SYSTÉMY Pozemní stavitelství SKELETOVÉ KONSTRUKČNÍ SYSTÉMY Ing. Jana Pexová 01/2009 Doporučená a použitá literatura Normy ČSN: ČSN 73 4301 Obytné budovy ČSN EN 1991-1 (73 00 35) Zatížení stavebních konstrukcí

Více

N á v r h NAŘÍZENÍ VLÁDY. ze dne. 2011. Předmět úpravy. 2 Základní pojmy

N á v r h NAŘÍZENÍ VLÁDY. ze dne. 2011. Předmět úpravy. 2 Základní pojmy III. N á v r h NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne. 2011 o finančním zajištění podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě Vláda nařizuje podle 14 odst. 5 zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické

Více

ČSN 73 0821. ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS xxxxxxx; xxxxxxx Červenec 2005. Požární bezpečnost staveb Požární odolnost stavebních konstrukcí

ČSN 73 0821. ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS xxxxxxx; xxxxxxx Červenec 2005. Požární bezpečnost staveb Požární odolnost stavebních konstrukcí ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS xxxxxxx; xxxxxxx Červenec 2005 Požární bezpečnost staveb Požární odolnost stavebních konstrukcí ČSN 73 0821 Fire protection of buildings Fire resistance of engineering struktures

Více

Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.

Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi. MINISTERSTVO DOPRAVY ODBOR SILNIČNÍ INFRASTRUKTURY TP-76 TECHNICKÉ PODMÍNKY GEOTECHNICKÝ PRŮZKUM PRO POZEMNÍ KOMUNIKACE Část A Zásady geotechnického průzkumu Schváleno : MD-OSI č.j. 485/09-910-IPK/1 ze

Více

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/16/ES ze dne 23. dubna 2009 o státní přístavní inspekci (přepracované znění) (Text s významem pro EHP)

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/16/ES ze dne 23. dubna 2009 o státní přístavní inspekci (přepracované znění) (Text s významem pro EHP) 28.5.2009 Úřední věstník Evropské unie L 131/57 SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/16/ES ze dne 23. dubna 2009 o státní přístavní inspekci (přepracované znění) (Text s významem pro EHP) EVROPSKÝ

Více

VR_132_Nákup proměnného dopravního značení pro Dopravní VaV centrum. Dodávka Předzvěstného vozíku LED dle specifikace PPK-VOZ

VR_132_Nákup proměnného dopravního značení pro Dopravní VaV centrum. Dodávka Předzvěstného vozíku LED dle specifikace PPK-VOZ VR_132_Nákup proměnného dopravního značení pro Dopravní VaV centrum Číslo Povinné požadavky Dodávka Předzvěstného vozíku LED dle specifikace PPK-VOZ 1. Uchazeč zajistí dodávku 1 ks Předzvěstného vozíku

Více

30/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy a spojů. ze dne 10. ledna 2001,

30/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy a spojů. ze dne 10. ledna 2001, 30/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy a spojů ze dne 10. ledna 2001, kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích Změna: 153/2003

Více

Realizační technologický předpis pro vnější tepelně izolační kompozitní systém

Realizační technologický předpis pro vnější tepelně izolační kompozitní systém Realizační technologický předpis pro vnější tepelně izolační kompozitní systém pro akci: Datum: Technologický předpis pro provádění ETICS V případě, že nejsou v tomto technologickém postupu stanoveny odlišné

Více

POUŽITÍ OSB SUPERFINISH VE STAVEBNICTVÍ

POUŽITÍ OSB SUPERFINISH VE STAVEBNICTVÍ POUŽITÍ OSB SUPERFINISH VE STAVEBNICTVÍ 6 6 A1/ KONSTRUKCE STŘEŠNÍHO PLÁŠTĚ A2/ KONSTRUKCE STŘEŠNÍHO PLÁŠTĚ 6 6 B1/ KONSTRUKCE STŘEŠNÍHO PLÁŠTĚ B2/ KONSTRUKCE STŘEŠNÍHO PLÁŠTĚ 6 6 C/ KONSTRUKCE OBVODOVÉ

Více

Požárně bezpečnostní řešení. Rozšíření MŠ Stratov na 28 míst. Stratov č.p. 90, 289 22 Lysá nad Labem. Pozemek č.: 1/1. projekt pro stavební povolení

Požárně bezpečnostní řešení. Rozšíření MŠ Stratov na 28 míst. Stratov č.p. 90, 289 22 Lysá nad Labem. Pozemek č.: 1/1. projekt pro stavební povolení Akce: Investor: Rozšíření MŠ Stratov na 28 míst Obec Stratov Stratov č.p. 90, 289 22 Lysá nad Labem Místo stavby: Stratov Pozemek č.: 1/1 Projektant: Stupeň PD Ing. arch. Vladimír Kapička projekt pro stavební

Více

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 27. července 2012 (OR. en) 12962/12 TRANS 260

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 27. července 2012 (OR. en) 12962/12 TRANS 260 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 27. července 2012 (OR. en) 12962/12 TRANS 260 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Evropská komise Datum přijetí: 25. července 2012 Příjemce: Generální sekretariát Rady Č. dok. Komise:

Více

R 240 R 240 R 200 25 1) R 200 150 20 1) 270 / krytí hlavní výztuže c [mm]

R 240 R 240 R 200 25 1) R 200 150 20 1) 270 / krytí hlavní výztuže c [mm] Tabulka 4 Sloupy ázev konstrukce 1 Sloupy zděné (s ustálenou vlhkostí), druh DP1 1.1 1.2 Ze zdicích prvků, odpovídající položkám 1.1 nebo 1.2 tabulky 1, bez omítky Stejné provedení - vystavené vlivu požáru

Více

Sylabus k přednášce předmětu BK1 SCHODIŠTĚ Ing. Hana Hanzlová, CSc., Ing. Jitka Vašková, CSc.

Sylabus k přednášce předmětu BK1 SCHODIŠTĚ Ing. Hana Hanzlová, CSc., Ing. Jitka Vašková, CSc. Schodiště jsou souborem stavebních prvků (schodišťová ramena, podesty, mezipodesty, podestové nosníky, schodnice a schodišťové stěny), které umožňují komunikační spojení různých výškových úrovní. V budovách

Více

Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava

Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava 15. DIMENZOVÁNÍ A JIŠTĚNÍ ELEKTRICKÝCH VEDENÍ Obsah: 1. Úvod 2. podle přípustného oteplení 3. s ohledem na hospodárnost

Více

1 Pružinové klece Pokyny pro projektování

1 Pružinové klece Pokyny pro projektování Pokyny pro projektování 1.1 Použití Použití pružinových závěsů a podpěr je nutné v případech, kde pomocí pevných konstrukcí není možné zachytit svislé nebo velké vodorovné vynucené posuvy potrubí. Pružinové

Více

Řešené příklady INFASO + Obsah. Kotvení patní a kotevní deskou. Kloubový připoj. Šárka Bečková

Řešené příklady INFASO + Obsah. Kotvení patní a kotevní deskou. Kloubový připoj. Šárka Bečková Připraveno v rámci projektu Fondu uhlí a oceli Evropské unie Řešené příklady Šárka Bečková Připojení ocelových konstrukcí na betonové pomocí kotevní desky s trny Obsah Šárka Bečková František Wald Kloubový

Více

PŘÍKLADY PŮSOBENÍ A VÝPOČTU ZATÍŽENÍ VLASTNÍ TÍHOU:

PŘÍKLADY PŮSOBENÍ A VÝPOČTU ZATÍŽENÍ VLASTNÍ TÍHOU: PŘÍKLADY PŮSOBENÍ A VÝPOČTU ZATÍŽENÍ VLASTNÍ TÍHOU: Vykreslete zatížení zadaných prutů od vlastní tíhy, jsou-li rozměry průřezu b,h [m], objemová hmotnost ρ [kg.m -3 ] a tíhové zrychlení a g [m.s -2 ]

Více

HALFEN STYKOVACÍ VÝZTUŽ HBT HBT 06 BETON. Typově zkoušeno podle DIN 1045-1:20001-07

HALFEN STYKOVACÍ VÝZTUŽ HBT HBT 06 BETON. Typově zkoušeno podle DIN 1045-1:20001-07 HBT 06 BETON Typově zkoušeno podle DIN 1045-1:20001-07 Popis systému HBT správné řešení pro stykovací výztuž Výhody výrobku Stykovací výztuž HALFEN HBT je typově zkoušena. Splňuje požadavky podle Merkblatt

Více

č. 295/2011 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 14. září 2011 o způsobu hodnocení rizik ekologické újmy a bližších podmínkách finančního zajištění Vláda

č. 295/2011 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 14. září 2011 o způsobu hodnocení rizik ekologické újmy a bližších podmínkách finančního zajištění Vláda č. 295/2011 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 14. září 2011 o způsobu hodnocení rizik ekologické újmy a bližších podmínkách finančního zajištění Vláda nařizuje podle 14 odst. 5 zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení

Více

AS-KRECHT PROJEKČNÍ A INSTALAČNÍ PODKLADY

AS-KRECHT PROJEKČNÍ A INSTALAČNÍ PODKLADY PROJEKČNÍ A INSTALAČNÍ PODKLADY 2 AS-KRECHT PROJEKČNÍ A INSTALAČNÍ PODKLADY Platnost od 3. 6. 2013 Tel.: 548 428 111 Fax: 548 428 100 http://www.asio.cz e-mail: asio@asio.cz ASIO, spol. s r.o. Kšírova

Více

Kapitola 8 LITÝ ASFALT

Kapitola 8 LITÝ ASFALT MINISTERSTVO DOPRAVY Odbor infrastruktury TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY STAVEB POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ Kapitola 8 LITÝ ASFALT Schváleno: MD-OI, č.j. 318/08-910-IPK/1 ze dne 8. 4. 2008, s účinností od 1.

Více

TDG Zařízení pro plnění nádob plyny G 304 02

TDG Zařízení pro plnění nádob plyny G 304 02 TDG Zařízení pro plnění nádob plyny G 304 02 TECHNICKÁ DOPORUČENÍ Plnicí stanice stlačeného zemního plynu pro motorová vozidla Refuelling CNG stations for motor cars Schválena dne: 13.12. 2006 Realizace

Více

Hlubinné základy. Obr. 1. Druhy hlubinného zakládání a - piloty; b - studně; c - keson; d - podzemní stěny

Hlubinné základy. Obr. 1. Druhy hlubinného zakládání a - piloty; b - studně; c - keson; d - podzemní stěny Hlubinné základy Obr. 1. Druhy hlubinného zakládání a - piloty; b - studně; c - keson; d - podzemní stěny Důležité pro návrh: zatížení idealizovaný geol. profil mat. model základů (otázka únosnosti; interakce)

Více

Přednáška 9 NEMOTORISTICKÉ KOMUNIKACE

Přednáška 9 NEMOTORISTICKÉ KOMUNIKACE Přednáška 9 NEMOTORISTICKÉ KOMUNIKACE Jsou to komunikace s vyloučeným nebo omezeným přístupem motorové dopravy, určené především pro cyklistický nebo pěší provoz. Jejich parametry jsou upraveny v ČSN 736110

Více

501/2006 Sb. VYHLÁŠKA. o obecných požadavcích na využívání území

501/2006 Sb. VYHLÁŠKA. o obecných požadavcích na využívání území 501/2006 Sb. VYHLÁŠKA o obecných požadavcích na využívání území Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle 193 a 194 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon):

Více

Zásady pro hodnocení jakosti dokončených staveb PK zhotovitelem. Schváleno pod č.j. 23819/2008-10431 Ředitelství silnic a dálnic ČR

Zásady pro hodnocení jakosti dokončených staveb PK zhotovitelem. Schváleno pod č.j. 23819/2008-10431 Ředitelství silnic a dálnic ČR Zásady pro hodnocení jakosti dokončených staveb PK zhotovitelem Schváleno pod č.j. 23819/2008-10431 Ředitelství silnic a dálnic ČR Platnost od 1.11.2008 OBSAH 1. Úvodní ustanovení 6 1.1 Účel metodického

Více

Metodický pokyn č. 24/99 odboru ochrany vod MŽP. k posuzování bezpečnosti přehrad za povodní (Věstník MŽP č. 4/1999)

Metodický pokyn č. 24/99 odboru ochrany vod MŽP. k posuzování bezpečnosti přehrad za povodní (Věstník MŽP č. 4/1999) Metodický pokyn č. 24/99 odboru ochrany vod MŽP k posuzování bezpečnosti přehrad za povodní (Věstník MŽP č. 4/1999) ÚVODEM Zákonné ustanovení 41 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění

Více

Pracovní konsolidované znění ČSN EN 1991-1-5

Pracovní konsolidované znění ČSN EN 1991-1-5 ICS 91.010.30 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí Část 1-5: Obecná zatížení Zatížení teplotou Pracovní konsolidované znění ČSN EN 1991-1-5 73 0035 Eurocode 1: Actions on structures Part 1-5: General actions

Více