Příčiny ekonomických problémů Řecka

Save this PDF as:

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Příčiny ekonomických problémů Řecka"

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie Příčiny ekonomických problémů Řecka Diplomová práce Autor: Bc. Eliška Kováčová Finance Vedoucí práce: Ing. Petr Musil, Ph. D. Praha Duben, 2014

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Karlových Varech dne 24. března 2014 Bc. Eliška Kováčová

3 Poděkování: Tímto bych ráda poděkovala svému vedoucímu diplomové práce Ing. Petru Musilovi, Ph.D. za jeho podporu a cenné rady při zpracování diplomové práce. Zvláštní poděkování za osobní a finanční podporu v průběhu celého studia patří mým rodičům a mému příteli.

4 Anotace Předmětem této diplomové práce je finanční krize v Řecku, návrh jejích možných řešení a opatření do budoucna. V úvodu se věnuji evropské integraci měnových politik, vývoji hospodářské a měnové unie, Evropské centrální bance a koordinaci hospodářských politik. Další část je zaměřena na vstup Řecka do eurozóny, ekonomickou situaci Řecka před krizí, vznik a průběh krize a její následný dopad na eurozónu. Závěrečná část práce je věnována prognóze pro Řecko, nástinu jeho možností a opatření do budoucnosti, pomocí kterých lze dalším podobným krizím předejít či alespoň zmírnit jejich následky. Klíčová slova: Mezinárodní integrace, Evropská centrální banka, Řecko, eurozóna, finanční krize, úsporná opatření Annotation The subject of this thesis is financial crisis in Greece, a proposal of its possible solution and measures for the future. In the introduction I deal with the integration of European Currency Policy, development of The Economic and Monetary Union, The European Central Bank and coordination of economic policies. The next part of the thesis is focused on the entry of Greece into the eurozone, an economic situaliton of Greece before the crisis, the beginning and development of the crisis and its subsequent impact on the eurozone. The final part of the thesis deals with a prognosis for Greece, an outline of possibilities and measures for the future by taking which it is possible to prevent similar crisis situations or to mitigate their consequeces at least. Key words: International integration, European Central Bank, Greece, eurozone, financial crisis, saving measures

5 Obsah Obsah... 5 Úvod Mezinárodní ekonomická integrace Důležitý krok v integraci měnových politik a jednotlivých ekonomik Chronologický vývoj hospodářské a měnové unie Pravidla, instituce a cíle hospodářské a měnové politiky Centrální banka pro jednotnou evropskou měnu Poslání a úkoly ECB Pakt stability a růstu a koordinace hospodářských politik Řecko a jeho vstup do Evropské unie Řecko jako právoplatný člen eurozóny Ekonomická situace Řecka před krizí Kořeny finanční krize v Řecku Průběh krize v Řecku Vliv finanční krize na eurozónu Prognóza pro Řecko Nástin možností pro Řecko Úsporný plán řeckých opatření Opatření eurozóny Setrvání Řecka v hospodářské a měnové unii Pohled na situaci Řecka očima evropských institucí Řecko pod drobnohledem eurozóny Budoucnost eurozóny Závěr Seznam použité literatury Seznam zkratek Seznam grafů Seznam tabulek Seznam příloh

6 Úvod Téma mé diplomové práce Příčiny ekonomických problémů Řecka jsem si vybrala především proto, že je to téma aktuální a slyšíme o něm ze všech seriozních sdělovacích prostředků v podstatě každý den. Fenoménem poválečné Evropy se stal získaný stupeň evropské integrace a vznik eurozóny, její řádné fungování a postupné rozšiřování je v této době nejvyšším cílem. Eurozóna prohlubovala integraci a tím přinesla členským zemím možnost zlepšit svou situaci. Avšak se zavedením eura země ztrácejí svou suverenitu, protože řízení měnové politiky přebírá Evropská centrální banka. Členské země Evropské unie i samotný proces evropské integrace se dostaly na důležité rozcestí rozhodování, kam až lze zajít, a jaké jsou možnosti řešení dopadu krize. Je totiž velmi podstatné, jakým směrem se vydají. EU se pokoušela vyřešit problém krize mnoha způsoby již od roku Důvody vzniku krize v jednotlivých ekonomikách nejsou stejné. Jednou z prvních zemí, kde přesáhla míra zadlužení únosnou mez, bylo právě Řecko, které následovaly další země, jako jsou Portugalsko, Španělsko, Itálie nebo Irsko. Diplomová práce je rozdělena do pěti kapitol. V první z nich se budu věnovat historicky důležitým krokům v integraci měnových politik a jednotlivých ekonomik, dále chronologickému vývoji hospodářské a měnové unie a v těsné návaznosti na vývoj zmiňuji také pravidla, instituce a cíle hospodářské a měnové unie. Druhá kapitola práce představuje významnou instituci pro jednotnou evropskou měnu eurozóny, tedy Evropskou centrální banku, její rozhodovací orgány, úkoly a poslání. Součástí této kapitoly je také Pakt stability a růstu, jeho legislativní úprava a reforma, dále pak význam koordinace hospodářských politik. Třetí kapitola je věnována samotné krizi v Řecku. Na začátku této kapitoly popisuji přijetí Řecka do eurozóny a nečestné machinace, jež jeho vstup provázely. Poté se zaměřuji na ekonomickou situaci Řecka před krizí, která je doplněna o tabulky a grafy. Dále popisuji kořeny krize v Řecku a její dosavadní průběh až do současnosti. Konec této kapitoly 6

7 poukazuje na vliv finanční krize na eurozónu, jsou zde konkrétně rozebírány státy, které čelí největším ekonomickým problémům, tedy tzv. skupina PIIGS. Ve čtvrté kapitole spatřuji jako klíčovou část uvedený nástin řešení pro Řecko a preventivní kroky vedoucí k opatření eurozóny, dále je v této kapitole uveden úsporný plán s výčtem mnoha řeckých úsporných opatření, které probíhají od prvního z mnoha balíčků rozpočtových škrtů. V poslední kapitole je pozornost zaměřena na situaci Řecka z pohledu evropských institucí a opatření pro budoucnost eurozóny, která jsou snahou udržet měnovou unii pohromadě a najít dlouhodobé řešení, které by zabránilo opakování podobné situace v budoucnu. Pro cíl diplomové práce jsem si proto vybrala nástin možností pro Řecko a jeho opatření do budoucnosti. Pro dosažení určeného cíle je použita deskriptivní metoda. A i přes nespočet prací, publikací a knih zabývajících se tématem krize doufám, že má práce bude přínosem k osvětlení aktuální řecké situace. 7

8 1. Mezinárodní ekonomická integrace Po druhé světové válce se čelní představitelé nejvýznamnějších evropských států obávali nových konfliktů, které by mohly vést k opakující se tragédii dvou světových válek. Začali proto vyvíjet podněty a politické aktivity k vytvoření nové unie, která by sjednotila hospodářství a ekonomiky jednotlivých států Evropy, a tyto státy by mezi sebou vytvořily vzájemně výhodné dohody. Myšlenka společné Evropy vedla k zajištění evropského míru, regeneraci zpustošené a zchudlé Evropy po světových válkách a mohla tak konkurovat ostatním silným světovým ekonomikám. 1.1 Důležitý krok v integraci měnových politik a jednotlivých ekonomik První smlouvou v roce 1951 byla Smlouva o založení společenství uhlí a oceli (ESUO). Založena byla šesti zakládajícími státy Francie, Německo, Itálie, Lucembursko, Nizozemí, Belgie od roku 1952 na padesát let, tedy do roku ESUO mělo mezi státy vytvořit společný trh pro obchod s uhlím a ocelí. Robert Schuman, francouzský ministr zahraničí navrhl plán na založení ESUO, tzv. Schumanův plán, který byl zveřejněn už v květnu 1950, avšak hlavním autorem byl Jean Monnet, předseda ESUO v letech Cílem byl společný trh a společné orgány. Po krátké době došlo k přijetí dvou tzv. Římských smluv, Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství (EHS) a Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom existuje dodnes, ale nefunguje). Obě smlouvy byly šesti zúčastněnými státy na ESUO podepsány 25. března 1957 a v platnost vstoupily 1. ledna Římské smlouvy byly jedním ze základů pozdější evropské integrace. Základním úkolem Evropského hospodářského společenství bylo podporovat vytvoření společného trhu a přispívat k rozvoji hospodářské politiky členských států. Významnou změnou směrem k integraci byla první reformní smlouva, tzv. Slučovací smlouva, též Smlouva o zřízení společné Rady a společné Komise Evropských společenství. Byla podepsána 8. dubna 1965, vstoupila v platnost 1. července 1967 a sloučila orgány do té 8

9 doby existujících tří evropských společenství (EHS, ESUO, Euratom), které od té doby začaly používat společný rozpočet. Od tohoto data se pro tato společenství začal používat název Evropská společenství. Nové instituce, které v této době vznikly, jsou Evropská komise, Rada ministrů a Evropský parlament. V roce 1969 byl mezi tehdy šesti členskými státy ES v tzv. Wernerově zprávě formulován první návrh na hospodářskou a měnovou unii. V roce 1970 po rozhodnutí Evropské rady se tento plán z mnoha důvodů nesetkal s úspěchem. V roce 1973 se součástí Evropského společenství stávají Dánsko, Irsko a Spojené království. Společenství má nyní devět členských států. V roce 1979 vlády a centrální banky těchto devíti členských států vytvářejí Evropský měnový systém (EMS), jehož elementárním prvkem je mechanismus směnných kurzů (ERM), který mezi měnami zúčastněných zemí zavádí stanovené směnné kurzy, které však lze měnit. V roce 1981 do ES vstupuje Řecko, které mělo již velmi dlouho podepsanou smlouvu o přidružení, ale po vojenském převratu v této zemi byly styky se Společenstvím velmi omezeny. Situace se mění až po obnově demokracie. V roce 1986 se k ostatním členům Společenství připojují státy Portugalsko a Španělsko, které musely počkat, až se změní jejich politický režim. V roce 1986 se v rámci Jednotného evropského aktu vrací myšlenka hospodářské měnové unie. Jednotný evropský akt je smlouva, která je považována za první reformu Římských smluv. Cílem jednotného evropského aktu bylo: likvidace zbylých překážek obchodu takovým způsobem, aby do konce roku 1992 mohl vzniknout trh Evropských společenství (tedy volný pohyb kapitálu, osob, služeb a zboží) posílení funkce Evropského parlamentu a principu kvalifikované většiny (Evropská společenství již nebyla šestičlenná, nýbrž dvanáctičlenná). efektivnější usnášeníschopnost Rady V roce 1988 Evropská rada potvrdila cíl uskutečnit Hospodářskou a měnovou unii (HMU). Ve zprávě z výboru, zvané Delorsova zpráva, bylo navrhnuto provést tuto transformaci ve třech etapách. 9

10 V roce 1989 začíná jednání o Smlouvě o Evropské unii, ve které je obsaženo i ustanovení o vzniku HMU a zřízení Evropské centrální banky (ECB). Od roku 1990 se ve třech etapách zavádí Hospodářská a měnová unie. Dne 7. února 1992 byla v Maastrichtu podepsána Smlouva o Evropské unii, která vstoupila v platnost dne 1. Listopadu 1993 a přinesla novou spolupráci členských zemí, např. v oblastech vnitřních věcí, obrany a spravedlnosti. Maastrichtská smlouva vytvořila novou politickou a zároveň hospodářskou strukturu, tedy Evropskou unii (EU), připojením této mezivládní spolupráce ke stávajícímu systému Evropského společenství. Unie je výsledkem rozhodnutí pokračovat v procesu vytváření stále užšího svazku mezi národy Evropy, v němž jsou rozhodnutí přijímána co nejblíže občanům. Smlouva poprvé vymezuje cíle pro EU: vytvořit prostor bez vnitřních hranic (vytvořit vnitřní trh) posilovat hospodářskou a sociální soudružnost záměr vybudovat HMU a zavést společnou měnu Do Evropské unie v roce 1995 přistupuje Finsko, Rakousko a Švédsko. Další státy jako jsou Česká republika, Kypr, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Maďarsko, Polsko, Slovinsko, Slovensko, Malta do EU vstupují v roce 2004 a poté v roce 2007 vstupuje Bulharsko a Rumunsko. Nakonec v roce 2013 i Chorvatsko. 10

11 1.1.1 Chronologický vývoj hospodářské a měnové unie Měnové systémy používané v Evropském společenství: 1. Bretton-woodský systém ( ) 2. Evropský měnový had ( ) 3. Evropský měnový systém ( ) 4. Měnová unie + ERM II (1999 trvá) V červnu roku 1988 byl na zasedání Evropské rady v Hannoveru ustaven výbor pro studium hospodářské a měnové unie, kterému předsedal tehdejší předseda komise Jacques Delors, který byl složen z guvernérů centrálních bank členských států. Jejich jednomyslná zpráva předložená v dubnu roku 1989 definovala cíl měnové unie jako úplnou liberalizaci pohybu kapitálu, úplnou integraci finančních trhů, neodvolatelnou směnitelnost měn, neodvolatelnou fixaci směnných kurzů a možné nahrazení národních měn jednotnou měnou. Zpráva uváděla, že by toho mohlo být dosaženo ve třech etapách, přesunem od užší hospodářské a měnové koordinace k jednotné měně s nezávislou Evropskou centrální bankou a s pravidly pro řízení velikosti a financování národních rozpočtových schodků. 1 První etapa byla zahájena 1. července 1990 a skončila 31. prosince Jejím úkolem bylo dokončit vnitřní trh a odstranit omezení pro další finanční integraci. V roce 1990 se zrušila kontrola měnových kurzů, což uvolnilo pohyb kapitálu v rámci Evropských společenství. 1. července 1990 byly v EU plně liberalizovány kapitálové transakce. V roce 1991 byla dojednána Smlouva o Evropské unii hlavami států a předsedy vlád na zasedání Evropské rady v Maastrichtu v prosinci 1991, kde bylo také rozhodnuto, že Evropa bude mít silnou a stabilní jednotnou měnu do konce století. Aby hospodářská a měnová unie mohla poskytovat rámec pro více pracovních míst a růst a aby bylo možné vyhnout se jejímu rozpadu, ekonomiky členských zemí musely před zavedením jednotné měny dosáhnout 1 Jedna měna pro jednu Evropu: Cesta k euru [online] [cit ]. Dostupné z: 11

12 vysokého stupně konvergence. Proto byla ve Smlouvě o Evropské unii stanovena maastrichtská kritéria konvergence, která musí členské státy splnit, aby mohly zavést euro. 2 V roce 1992 byl vypracován třístupňový plán v textu Maastrichtské dohody, dohromady s ekonomickými konvergenčními kritérii stanovenými pro přijetí společné měny. Ve třech dokumentech jsou stanovena kritéria pro členství v Evropské unii a kritéria pro přijetí eura. Na začátku listopadu 1993 vstupuje Maastrichtská smlouva v platnost poté, co ji podepsalo všech 12 členských států. Druhá etapa datuje svůj počátek ke dni 1. ledna 1994 a končila roku Tato etapa měla za úkol založit Evropský měnový institut k utužení spolupráce centrálních bank a přípravě pro Evropský systém centrálních bank (ESCB). Připravit přechod na euro. Formulovat budoucí systém vedení eurozóny. Docílit hospodářské konvergence mezi členskými zeměmi. V roce 1994 byl ve Frankfurtu zřízen Evropský měnový institut (EMI). EMI jakožto předchůdce ECB, začal koordinovat měnovou politiku mezi národními centrálními bankami, na kterých byla Maastrichtskou smlouvou vyžadována nezávislost, a zároveň pracoval na detailech jednotné měny. V roce 1995 na svém zasedání v Madridu se Evropská rada dohodla na detailech budoucí měny i na názvu nové měny EURO. Dále Rada vytvořila scénář, který měl začít 1. ledna 1999 a jehož obsahem byl přechod na jednotnou měnu. V roce 1996 přišel EMI s vítěznými grafickými návrhy eurobankovek. Krátce na to představil i mince, které měly společnou evropskou stranu, vybranou veřejností a schválenou na zasedání Rady v roce 1997 v Amsterdamu. Dále pak národní stranu mince, jejíž grafický návrh si každá účastnická země vybrala jednotlivě. V roce 1997 zasedání Evropské rady v Amsterdamu schválilo pravidla paktu stability a růstu, který má za cíl zajistit rozpočtovou kázeň v rámci HMU. Evropská komise získala klíčovou odpovědnost za monitorování a dodržování Paktu. 3 Na témže summitu byl vytvořen ERM II, který zavedl navázání měn na euro místo na ECU. V květnu roku 1998 splnilo 13 členských zemí kritéria konvergence a vytvořilo tak první vlnu zemí, které přijaly euro jako svou jednotnou měnu. Dánsko a Spojené království se 2 Jedna měna pro jednu Evropu: Cesta k euru [online] [cit ]. Dostupné z: 3 Jedna měna pro jednu Evropu: Cesta k euru [online] [cit ]. Dostupné z: 12

13 rozhodly třetí etapy HMU nezúčastnit, zatímco Řecko a Švédsko nesplnily všechna kritéria. 4 V tomto roce byly založeny Evropská centrální banka a Evropský systém centrálních bank, které nahradily EMI. Třetí etapa byla zahájena 1. ledna Úkolem v této etapě bylo stanovit definitivní směnné kurzy a připravit přechod na euro. Dále zavedení závazných rozpočtových pravidel v členských zemích. V lednu roku 1999 bylo přijato euro a tzv. Eurosystém, který se skládá z ECB a národních centrálních bank (NCB) členských zemí eurozóny. Eurosystém se ujal odpovědnosti za měnovou politiku v nové eurozóně. Evropská centrální banka začala provádět společnou měnovou politiku. V roce 2000 bylo Radou rozhodnuto, že ze strany Řecka byly splněny potřebné podmínky pro přijetí jednotné měny. V roce 2001 se Řecko stalo členem eurozóny. V lednu roku 2002 byla uzavřena první vlna přechodu na euro uvedením eurobankovek a mincí a zároveň byly staženy národní bankovky a mince z oběhu. Tabulka č. 1: Společná měna Euro Euro používají tyto členské státy EU Belgie, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Lucembursko, Malta. Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko Euro nepoužívají tyto členské státy EU Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Chorvatsko, Litva, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Spojené království a Švédsko. Zdroj: Europa 5 (vlastní zpracování) 4 Jedna měna pro jednu Evropu: Cesta k euru [online] [cit ]. Dostupné z: 13

14 1.1.2 Pravidla, instituce a cíle hospodářské a měnové politiky Maastrichtská kritéria konvergence byla vytvořena, aby zajistila, že ekonomika členského státu bude dostatečně připravena na přijetí jednotné měny. 6 Každý členský stát, který chce vstoupit do Evropské měnové unie a přijmout euro musí splnit Maastrichtská konvergenční kritéria. Mezi kritéria patří: Cenová stabilita - členské státy musí prokázat trvale udržitelnou cenovou stabilitu. Rada dohlíží na průběh plnění tohoto kritéria ověřováním míry inflace po dobu jednoho roku. Tu pak porovnává s mírou inflace tří členských států, které v oblasti cenové stability dosáhly nejlepších výsledků. Nepřesáhne-li míra inflace v kandidátském členském státě míru inflace v těchto třech nejlepších státech o více než 1,5 %, pak je kritérium cenové stability splněno. Stabilita devizového kurzu kandidátská země by se měla účastnit ERM II nejméně dva roky před vstupem do měnové unie a po tuto dobu by nemělo dojít k devalvaci. Konvergence dlouhodobých úrokových sazeb dlouhodobé úrokové sazby jsou vypočteny na základě půjček členských států - tj. jimi vydané dluhopisy nebo obdobné instrumenty. Dlouhodobá úroková sazba členského státu vztahující se na zavedení eura se pak porovnává s referenční hodnotou. Tato referenční hodnota se získává výpočtem průměru dlouhodobých úrokových sazeb ve třech členských státech EU, které dosáhly v oblasti cenové stability nejlepších výsledků. Za účelem splnění tohoto kritéria, úroková sazba z kandidátského členského státu nesmí překročit referenční hodnotu o více než 2 %. Veřejné finance - podíl veřejného dluhu na HDP nesmí překročit 60 %. A podíl deficitu státního rozpočtu na HDP musí být menší než 3 %. 7 Pro členské státy nesplňující konvergenční kritéria existuje výjimka ze třetí fáze hospodářské a měnové unie. A to, že o těchto státech bude sepsána alespoň každé dva roky konvergenční 5 Europa.eu: Euro [online]. 2002, 2013 [cit ]. Dostupné z: 6 Jedna měna pro jednu Evropu: Cesta k euru [online] [cit ]. Dostupné z: 7 Economic and monetary affairs: convergence criteria [online] [cit ]. Dostupné z: /ec0013_en.htm 14

15 zpráva ze strany Evropské unie a Evropské centrální banky. Tam bude hodnoceno, jakého pokroku členský stát dosáhl ve vztahu ke konvergenčním kritériím. Instituce Hospodářské a měnové unie Instituce první etapy HMU ( ) Během první etapy HMU nebyly zavedeny žádné měnové instituce. Instituce druhé etapy HMU ( ) Evropský měnový institut (EMI) Založení EMI je datováno k počátku druhé etapy HMU. EMI nebyl součástí dění v měnové politice, která setrvala v pravomoci vnitrostátních orgánů. Nejdůležitější úkoly při realizaci druhé etapy HMU bylo zejména posílení spolupráce mezi národními centrálními bankami a koordinace měnových politik členských států s vizí zajistit cenovou stabilitu. EMI připravil půdu pro ECB a po jeho založení byl rozpuštěn v souladu s čl. 123 odst. 2 Smlouvy o ES. Měnový výbor Členové toho výboru byli jmenováni Komisí a členskými státy. Byl založen na pomoc při koordinaci politik členských států v rozsahu důležitém pro běh vnitřního trhu a sloužil pouze jako poradní. Po jeho rozpuštění na začátku třetí etapy byl nahrazen Hospodářským a finančním výborem. Instituce ve třetí etapě (počínaje dnem 1. ledna 1999) Evropská centrální banka (ECB) ECB sídlí ve Frankfurtu na Mohanem a byla založena 1. června roku Je řízena orgány, které jsou zcela nezávislé jak na orgánech Unie, tak i na orgánech jednotlivých států. (více o ECB v 2. kapitole) Evropský systém centrálních bank (ESCB) a Eurosystém ESCB je tvořena Evropskou centrální bankou a národními centrálními bankami všech členských států EU a řídí jej rozhodovací orgány ECB. Eurosystém je složen z ECB a národních centrálních bank členských států, které jsou členy eurozóny. 15

16 Hlavním cílem ESCB je pečovat o cenovou stabilitu. Dále pak bez ohrožení cíle cenové stability podporovat obecné hospodářské politiky ve Společenství mířícího k uskutečnění cílů Unie. Základními úkoly, které plní ESCB, jsou: vymezování a provádění měnové politiky Unie; realizace devizových operací v souladu s článkem 219 Smlouvy o fungování EU; držení a správa oficiální devizové rezervy členských států; podpora plynulého běhu platebních systémů; vede k řádnému plnění opatření, která schvalují příslušné orgány v oboru dohledu nad úvěrovými institucemi a stability finančního systému Hospodářský a finanční výbor Maximální počet členů Hospodářského a finančního výboru je šest. Z toho jednu třetinu jmenují členské státy, druhou třetinu Komise a zbytek členů zvolí ECB; tento výbor má stejné povinnosti jako Měnový výbor, který ke dni 1. ledna 1999 předal svou úlohu právě Hospodářskému a finančnímu výboru. Jeden významný rozdíl zde ovšem je: odpovědnost za poskytování informací Komisi a Radě, jedná-li se o vývoj měnové situace, nese nyní ECB. Rada ve složení pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) ECOFIN je rozhodovacím orgánem na evropské úrovni a je tvořen shromážděním ministrů financí všech členských států EU. ECOFIN přijímá rozhodnutí týkající se politiky směnného kurzu eura vůči měnám mimo EU při zachování cíle cenové stability. To vše ovšem až po konzultaci s ECB. Euroskupina Euroskupina je novým názvem pro zasedání ministrů hospodářství a financí eurozóny, která byla zavedena v roce 1997 oproti původnímu názvu Euro-11. Ta je jakožto poradní a neformální orgán svolávána pravidelně k projednání veškerých záležitostí týkajících se bezproblémového fungování eurozóny a HMU. Na tato zasedání bývá přizvána Komise a v případě nutnosti i ECB. Dne 10. září 2004 se ve Scheveningenu konalo neformální zasedání rady ECOFIN, kde byl předsedou Euroskupiny zvolen předseda vlády a financí Lucemburska 16

17 Jean-Claude Juncker. Stal se tak prvním a stálým předsedou Euroskupiny s nástupem do funkce od 1. ledna Cíle hospodářské a měnové unie Budování jednotného trhu je zakončeno vytvořením HMU. Hospodářská politika se skládá ze tří prvků. Ze strany členských států musí být zajištěna koordinace jejich hospodářských politik a je potřeba zavést mnohostranný dohled nad touto koordinací a zároveň respektovat pravidla finanční a rozpočtové kázně. Cílem měnové politiky je zavedení jednotné měny euro, dosažení její stability udržováním stabilních cen a dodržováním pravidel tržní ekonomiky. Dále vybudování společného měnového systému ústředních bank, vymezení a provádění jednotné měnové a devizové politiky v celém měnovém prostoru a zásada otevřeného tržního hospodářství s volnou soutěží. 17

18 2. Centrální banka pro jednotnou evropskou měnu Evropská centrální banka byla založena 1. července 1998 (jako nástupce EMI, který zajistil hrubou přípravnou práci) společně s Evropským systémem centrálních bank (ESCB), jež je tvořen ECB a národními centrálními bankami všech členských zemí EU. Stabilita Eurosystému představuje zodpovědnost dvou rozhodovacích orgánů ECB: výkonného výboru (Executive Board) a řídící rady (Governing Council). 8 V čele výkonného výboru stojí prezident ECB, viceprezident a další čtyři členové, jejichž hlavním úkolem je vykonávat měnovou politiku ve shodě s pravidly a rozhodnutími formulovanými řídící radou a postoupení instrukcí národním centrálním bankám. Kromě toho zodpovídá za běžné obchodní aktivity ECB. Za formulaci jednotné měnové politiky a tvorbu pravidel pro její implementaci je zodpovědná řídící rada, kterou tvoří výkonný výbor a guvernéři centrálních bank zemí patřících do eurozóny. Každý člen rady disponuje jedním hlasem. Zasedání řídící rady má možnost zúčastnit se prezident rady EU i člen evropské komise, ovšem bez práva hlasování. Většinu rozhodnutí, a to i těch, která mění parametry měnové politiky, mohou schválit jen prostou většinou. Při stagnaci nynější situace, kdy se ne úplně všechny členské státy EU účastní na eurozóně, bude ESCB podřízen generální radě (General Council), jakožto třetímu rozhodovacímu orgánu. Členy generální rady jsou prezident a viceprezident ECB, dále pak guvernéři centrálních bank všech členských zemí EU. Země, které na svém území dosud nepřijaly euro za zákonné platidlo a jejichž centrální banky budou stále provádět národně orientovanou měnovou politiku, nebudou moci být součástí rozhodování vztahujících se k jednotné měnové politice eurozóny. Mají však možnost diskuse v oblasti obecných záležitostí měnové politiky a vztahů devizových kursů jejich národních měn k euro. 8 ZAHRADNÍK, Petr. Vstup do Evropské unie: přínosy a náklady konvergence. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2003, 364 s. ISBN

19 2.1 Poslání a úkoly ECB Prvořadým posláním systému centrálních bank je udržování hodnoty eura a zajištění cenové stability. Při plnění úloh, které jí byly svěřeny v oblasti centrálního bankovnictví, postupuje Evropská centrální banka aktivně a přitom se snaží dosáhnout nejvyšší úrovně profesionality, transparentnosti a důvěryhodnosti. Základními úkoly, které plní Eurosystém, jsou podle čl. 127 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie následující: Vymezení a provádění měnové politiky eurozóny, prvořadým cílem Evropského systému centrálních bank je udržovat cenovou stabilitu (čl. 127 odst. 2 Smlouvy o fungování EU). Jde o klíčové ustanovení kapitoly o měnové politice Smlouvy o fungování Evropské unie. Rada guvernérů Evropské centrální banky se snaží udržet inflaci ve střednědobém horizontu pod 2 %, nebo blízko této úrovni. V zájmu dosažení svého hlavního cíle Rada guvernérů zakládá svá rozhodnutí na dvou pilířích strategie měnové politiky a realizuje je pomocí svého operačního rámce. Provádění devizových operací, Eurosystém provádí devizové operace v souladu s čl. 127 odst. 2 Smlouvy o fungování EU. Mezi devizové operace patří: devizové intervence operace, jako je například prodej úrokových výnosů z devizových rezerv a obchodní transakce Držba a správa oficiálních devizových rezerv zemí eurozóny (správa portfolií), devizové rezervy ECB zajišťují, aby ECB měla v případě potřeby dostatečné množství likvidních prostředků pro provádění devizových operací. Tyto devizové rezervy byly vytvořeny převodem devizových rezerv z národních centrálních bank eurozóny, když byla 1. ledna 1999 zahájena třetí etapa Hospodářské a měnové unie. Cíle správy devizových rezerv ECB jsou v pořadí podle důležitosti: likvidita, bezpečnost, výnosnost. 19

20 Portfolia devizových rezerv ECB se skládají z amerických dolarů, japonských jenů, zlata a zvláštních práv čerpání. V průběhu času se složení devizových rezerv mění v důsledku změn tržní hodnoty investovaných aktiv i operací ECB s devizami a zlatem. Americké dolary a japonské jeny v rezervách ECB jsou aktivně spravovány ECB a vybranými národními centrálními bankami zemí eurozóny, které se chtějí na těchto operačních činnostech podílet. Národní centrální banky mají možnost své operační činnosti pro účely řízení devizových rezerv ECB sloučit s jinými národními centrálními bankami. Tabulka č. 2: Oficiální rezervní aktiva Stav ke konci prosince 2013 (údaje v milionech EUR) ECB 53,583 Eurosystém 542,372 Zdroj: ECB 9 (vlastní zpracování) Podpora plynulého fungování platebních systémů, statutárním úkolem Eurosystému je podporovat hladké fungování platebních a vypořádacích systémů (viz. čl. 127 odst. 2 Smlouvy o fungování EU a čl. 3 a 22 Statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky) Eurosystém svůj úkol plní pomocí následujících prostředků: poskytuje platební mechanismy a mechanismy pro vypořádání obchodů s cennými papíry, k nimž patří systém pro platby vysokých hodnot v eurech a také mechanismus umožňující přeshraniční využívání zajištění zavádí dohledovou politiku a příslušné standardy pro systémy plateb vysokých hodnot, platební systémy a nástroje pro detailové platby, zúčtovací systémy, systémy vypořádání obchodů s cennými papíry a některé třetí strany poskytující služby. Nad těmito infrastrukturami provádí také dohledovou činnost, přičemž hodnotí, jak dodržují stanovené politiky a standardy, a v případě potřeby dává podněty ke změnám stanovuje požadavky na kontinuitu provozu pro tržní infrastrukturu a koordinuje implementaci 9 ECB: International reserves [online] [cit ]. Dostupné z: 20

21 monitoruje a v případě potřeby zaujímá stanovisko k vývoji na trzích, k právním iniciativám, které se týkají dohledu nad infrastrukturami a opatřením pro platby, zúčtování a vypořádání obchodů s cennými papíry působí jako katalyzátor změn, který zvyšuje účinnost platebních systémů a v oblasti detailových plateb podporuje přechod na nástroje. Eurosystém se rovněž snaží o vytvoření efektivního trhu s cennými papíry tím, že prosazuje harmonizaci tržních standardů a usiluje o odstranění překážek integrace 10 K dalším úkolům ECB patří: Bankovky: právo povolovat vydávání bankovek v eurozóně má výhradně ECB. Statistika: k plnění úkolů kladených ESCB potřebuje ECB statické informace získané ve spolupráci s národními centrálními bankami od vnitrostátních orgánů nebo rovnou od hospodářských subjektů. Finanční stabilita a dohled: k hladkému průběhu politik uplatňovaných příslušnými orgány, souvisejícími s obezřetnostním dohledem nad úvěrovými institucemi a stabilitou finančního systému, přispívá právě Eurosystém. Mezinárodní a evropská spolupráce: Eurosystému byly zadány úkoly, v jejichž rámci musí ECB udržovat pracovní vztahy s příslušnými orgány, institucemi a fóry v rozsahu EU i na celosvětové úrovni. 10 The European Central Bank: Tasks [online] [cit ]. Dostupné z: 21

22 2.2 Pakt stability a růstu a koordinace hospodářských politik Pakt stability a růstu (The Stability and Growth Pact) je rámec založený na pravidlech pro koordinaci národních fiskálních politik v Evropské unii. Byl založen k zajištění zdravých veřejných financí, které jsou založeny na principu, že hospodářské politiky jsou předmětem společného zájmu všech členských států. 11 SGP byl navržen bývalým německým ministrem financí Theo Waigelem a poté přijat v roce Jeho cílem je zajistit, aby členské státy eurozóny dodržovaly rozpočtovou disciplínu i po zavedení jednotné měny. SGP úzce souvisí s třetí fází hospodářské a měnové unie, která byla spuštěna 1. ledna Současné zásady: schodek veřejných financí nesmí překročit 3 % HDP, veřejný dluh musí být menší než 60 % HDP nebo se musí snižovat. Legislativní úprava SGP: Rezoluce Evropské Rady o SGP (Amsterodam, červen 1997), která vyjadřuje vzájemně odsouhlasený cíl zdravé rozpočtové pozice blízko vyrovnané, nebo v přebytku, což umožňuje členským státům v rámci normálních cyklických fluktuací udržovat deficity do 3 % HDP. Nařízení Rady č. 1466/97 o posílení dohledu nad rozpočtovými pozicemi a dohled nad hospodářskými politikami a jejich koordinace. Nařízení určuje pravidla o obsahu, předkládání, vyhodnocování a monitorování programů stability a konvergenčních programů. Nařízení Rady č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění realizace procesu nadměrného deficitu, vyloženého v článku 104 Smlouvy o založení ES. 12 V březnu roku 2005 proběhla revize SGP, jejímž výsledkem byla novelizace příslušných nařízení Rady Evropské unie, a to především na popud dlouhodobého porušování pravidla 3 % deficitu státního rozpočtu ze strany Francie a Německa. Novelizace s sebou přinesla 11 European Commission: Stability and Growth Pact [online]. 2011, 2013 [cit ]. Dostupné z: 12 Česká národní banka: Pakt růstu a stability [online] [cit ]. Dostupné z: 22

23 rozšíření okruhu výjimečných okolností, na které lze brát ohled při rozhodování o proceduře nadměrného schodku, a byly prodlouženy časové lhůty pro nápravná opatření. Hlavní body reformy SGP, které byly dohodnuty v březnu roku 2005: schodek veřejného dluhu 60 % HDP a základní limit rozpočtového schodku 3 % HDP zůstaly beze změn. je potřeba, aby země eurozóny a země EMR II, tedy země čekající na vstup do eurozóny, přistoupily ke snižování deficitů svých rozpočtů o 0,5 % ročně. země se mohou při zavádění strukturálních změn vyhnout plnění cílů, a to bez hrozby sankcí. byla rozšířena definice negativního vývoje hospodářství umožňující schodkové hospodaření z dosavadního 2 % propadu HDP na libovolný pokles HDP nebo ztrátu výkonu hospodářství v období, kdy se růst HDP blíží nulovým hodnotám. při vyhodnocování struktury deficitů je potřeba zohlednit, zda daná země právě investovala velké sumy na rozvojovou pomoc či na výzkum, nebo jestli jen utrácela na sociálních dávkách. nově byla stanovena dvouletá doba na snížení schodku pod 3 % HDP namísto předchozího jednoho roku. Dvouletá doba poskytla zemím větší šanci vyhnout se sankcím a obhájit si veřejné manko. Což způsobilo eliminaci veškerých mechanismů zaručujících, že se země budou řídit cíli. Sankce byly jistou zárukou, aby se nevymkly kontrole rozpočtové deficity. Ovšem lidé ve Francii a Německu začali věřit v odvrácení narůstající hospodářské krize uvolněním veřejných prostředků. Vyšší veřejné výdaje opravdu mohou pomoci, ale jen v krátkém časovém horizontu. Proto by země, které přistoupily k vyšším rozpočtovým deficitům, tak měly učinit jen dočasně. Rozpočty by měly být po oživení vyrovnány. Sankce V případě, že země nepřijme v termínu určeném Radou opatření k nápravě a nesníží svůj deficit pod 3 % HDP, je vystavena sankcím. Sankce může být vnímána jako politická atomová bomba a je představována kaucí ve prospěch Komise. Vklad začíná na 0,2 % HDP a roste o 0,1 % nadměrného deficitu až k maximální částce 0,5 % HDP, dokud není nadměrný 23

24 deficit zcela odstraněn. Pokud nedojde k nápravě do dvou let, kauce nenávratně propadne, jinak je vrácena. 13 Koordinace hospodářských politik Jednotnou měnu a jednotný směnný kurz budou sdílet jen členské státy eurozóny, kdežto jiná hlediska hospodářské politiky budou i v budoucnosti řízena na vnitrostátní úrovni. Bude zapotřebí přísnější kontroly ze strany Společenství a koordinace hospodářských politik mezi členskými státy eurozóny, a to do stavu, kdy vnitrostátní ekonomický vývoj ovlivní měnové podmínky v eurozóně. Do koordinace hospodářských politik musí být zahrnuty všechny členské státy, včetně těch, které dosud do eurozóny nevstoupily, protože jsou všechny účastníky jednotného trhu, a mohou se též účastnit mechanismu směnných kurzů. Zvýšený dohled a koordinace by měly pokrývat tyto následující oblasti: makroekonomický vývoj v členských státech a vývoje směnného kurzu eura; pozice rozpočtů a rozpočtové politiky; strukturální politiky na trhu práce, zboží a služeb, stejně jako vývoj nákladů a cen. Koordinace musí dodržovat zásadu subsidiarity. Pro zajištění hladkého fungování hospodářské a měnové unie (EMU) by hlavní směry hospodářské politiky měly být konkrétnější, více zohledňovat specifika konkrétních členských států, měly by se více zaměřit na opatření ke zlepšení růstového potenciálu a vytváření pracovních míst. Členské státy by se měly zavázat ke komplexní a rychlé výměně informací o hospodářském vývoji a politických záměrech s přeshraničním dopadem, a to i v případě, že nedojde ke zhoršení rozpočtové situace. Rada by pak mohla více směřovat doporučení k řešení pro členské státy, jejichž ekonomické politiky nejsou v souladu s hlavními směry. 13 Česká národní banka: Pakt růstu a stability [online] [cit ]. Dostupné z: 24

25 Ústřední a určující postavení z hlediska ekonomické koordinace a rozhodovacího procesu náleží Radě pro hospodářské a finanční věci. Vždy, když se řeší otázky společného zájmu, budou o nich jednat ministři všech členských států. Ministři členských států, které jsou zapojeny do eurozóny, se však mohou scházet i neformálně, aby mezi sebou diskutovali o otázkách spojených s jejich společnou konkrétní odpovědností za jednotnou měnu (tato formace ministrů se schází obvykle den před zasedáním Rady ECOFIN). Rada musí sledovat vývoj směnného kurzu eura, proto je důležité, aby si mohli vyměňovat názory a informace s Evropskou centrální bankou (ECB). Ve výjimečných případech pak může formulovat obecné pokyny pro kurzové politiky ve vztahu k měnám mimo ES. Tyto pokyny musí respektovat nezávislost ESCB a musí být v souladu s hlavním cílem Evropského systému centrálních bank (ESCB), kterým je udržovat cenovou stabilitu. 14 Evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik Lepší koordinace politik může předejít rozdílům a přispět k zajištění konvergence a stability v EU jako celku i v jejích členských státech, to vše v rámci Unie tvořené vysoce integrovanými ekonomikami. Do roku 2010 existovaly postupy pro koordinaci hospodářských politik, které byly prosazovány nezávisle na sobě. Pro členské státy byla důležitá synchronizace harmonogramů těchto postupů s cílem tento proces usnadnit a lépe zharmonizovat cíle vnitrostátních rozpočtových politik a politik v oblasti růstu a zaměstnanosti a zároveň zohlednit cíle stanovené členskými státy jakožto Evropské unie. Kromě toho bylo nutno rozšířit sféru dohledu a koordinace na širší makroekonomické politiky. Na základě těchto argumentů členské státy EU zavedly v roce 2010 v rámci širší reformy správy ekonomických záležitostí evropský semestr. Poté v roce 2011 proběhla první etapa Evropského semestru. 14 Europa.eu: Economic and monetary affairs [online] [cit ]. Dostupné z: 25

26 Členské státy uvádějí v průběhu evropského semestru své rozpočtové a hospodářské politiky do shody s cíli a předpisy dohodnutými na úrovni EU. Touto metodou sleduje evropský semestr tyto cíle: zabezpečit zdravé veřejné finance; posílit hospodářský růst zabránit nadměrné makroekonomické nerovnováze v EU K evropskému semestru se vztahují tři okruhy koordinace hospodářských politik: strukturálních reforem s orientací na podporu růstu a zaměstnanosti ve shodě se strategií Evropa 2020; fiskálních politik za účelem zajistit udržitelnost veřejných financí ve shodě s SGP; eliminovat nadměrnou makroekonomickou nerovnováhu. 26

27 3. Řecko a jeho vstup do Evropské unie Řecko se členem Evropské unie stalo v roce 1981, členem eurozóny pak na počátku roku 2001, oficiální měnou země se stalo euro, které nahradilo řeckou drachmu. Rovněž je členem většiny mezinárodních organizací spadajících pod OSN. 3.1 Řecko jako právoplatný člen eurozóny Po uplynutí referenčního období (rok 1997) pro posouzení schopnosti Řecka vstoupit do HMU, mu byl dne 3. května 1998 na základě rozhodnutí Evropské komise přístup odepřen. V roce 1998 překročil deficit 3 % hranici a inflace dosáhla téměř dvojnásobku referenční hodnoty. Nebylo splněno ani kritérium úrokových sazeb. Jediné, co Řecko splnilo, bylo kritérium účasti v měnovém systému EMR II, a to navíc jen zčásti, protože v tomto systému by měla národní měna být minimálně po dobu dvou let (drachma jen od března roku 1998). Jelikož nebyla splněna kritéria hospodářské konvergence stanovená v Maastrichtské smlouvě, bylo rozhodnuto, že se Řecko nemůže přidat k první vlně zúčastněných států. Tabulka č. 3: Plnění konvergenčních kritérii Řeckem v roce 1997 Referenční hodnota Roční míra inflace (v %) Dlouhodobá úroková míra (v %) Stabilita kurzu Deficit veřejných financí (v %) Veřejný dluh (v % HDP) 2,4 7,2 Účast ERM ,2 9,8 Zdroj: ECB 15 (vlastní zpracování) od března ,7 O dva roky později, dne 9. března 2000, Řecko oficiálně podalo žádost o přezkoumání jeho situace ve světle kritérií konvergence. ECB zkoumala, do jaké míry Řecko splnilo podmínky nezbytné pro vstup do eurozóny, stanovené v článku 121 Smlouvy o ES, a poté 27. dubna 2000 uveřejnila konvergenční zprávu o způsobilosti Řecka. Rok 1999 byl referenčním 15 ECB: CONVERGENCE REPORT [online] [cit ]. Dostupné z: 27

28 obdobím k posouzení řeckých schopností pro vstup do HMU. Oproti hodnocení z roku 1997, kdy Řecko nesplnilo jediné kriterium, představovaly výsledky zřetelný posun kupředu. Zkoumáním bylo zjištěno: průměrná míra řecké inflace v březnu roku 2000 dosáhla 2 %, což bylo nižší než referenční hodnota ve výši 2,4 %. v témže měsíci roku 2000 řecká dlouhodobá úroková míra činila 6,4 %, která byla nižší než referenční hodnota 7,2 %. Řecko se účastnilo evropského mechanismu směnných kurzů (ERM pak ERM II) po dobu nejméně dvou let (od března 1998), aniž by došlo k silným tlakům na měnu. pokud jde o veřejné finance, tak schodek veřejných financí v roce 1999 klesl pod referenční hodnotu 3 % na 1,6 % HDP. Zadlužení bylo vyhodnoceno jako dostatečně klesající k přijetí EURA i s poměrem veřejného dluhu k HDP 105,2 %, který je stále výrazně nad referenční hodnotou 60 %. 16 V reakci na to Rada EU a Evropská komise složena z hlav států a vlád vydala konvergenční zprávy, shodně konstatující řeckou způsobilost a splnění nezbytných podmínek pro vstup do HMU. Radě ECOFIN tedy doporučily jeho přijetí. Výrazným překročením jednoho z fiskálních kriterií a splněním ostatních, se dá řecká situace přirovnat k situaci v Itálii či Belgii, i když výsledek v Řecku byl dokonce o trochu lepší. Z tohoto pohledu neexistoval důvod použít na Řecko jiný metr. Při konečném rozhodnutí se Rada ECOFIN nevzdálila od předešlých doporučení a podpořila vstup Řecka do HMU. Dne byla Evropskou komisí schválena řecká žádost o účast ve společné měnové unii a Řecko se dnem 1. ledna 2001 stalo právoplatným členem eurozóny. Tou dobou však žádná z institucí nevěděla, že vše vyhodnocuje na základě falešných údajů. Poté, v září 2004, řecká vláda oznámila komisi, že na úkor vlastních dat z roku 2004 podstatně upravila rozpočtové deficity v letech Po zjištění závažných pochybností o kvalitě a pravdivosti statických dat, byl Evropskou komisí nařízen fiskální audit. 16 ASSESSMENT OF GREECE S CONVERGENCE PRIOR TO ITS PARTICIPATION IN THE EURO AREA [online]. 2001, 2006 [cit ]. Dostupné z: GRECE-GB.pdf 28

29 Na základě revize řeckého veřejného rozpočtu v letech 1997 až 2003 Eurostatem se ukázalo, že ze strany Řecka nikdy maastrichtská konvergenční kritéria naplněna nebyla. Řecké údaje byly v tomto období zfalšovány směrem dolů, a to více než o 3 %. Právě na základě těchto zjištěných nepravdivých statistických dat vstoupilo Řecko v roce 2001 do eurozóny. Tabulka č. 4: Údaje o deficitu veřejných financí v letech (v %) Rok Původní 4 2,5 1,8 2 1,4 1,4 1,7 Zrevidované 6,6 4,3 3,4 4,1 3,7 3,7 4,6 Zdroj: Eurostat 17 (vlastní zpracování) Tabulka č. 5: Údaje o zadlužení v letech (v % HDP) Rok Původní 108,2 105,8 105,2 106,1 106,6 104,6 102,6 Zrevidované ,4 112, ,7 112,5 109,9 Zdroj: Eurostat 18 (vlastní zpracování) Dne 7. prosince 2004 se konalo zasedání v Bruselu, které bylo klíčové v této věci, a zabývalo se politickou zodpovědností Řecka za kauzu s nepravdivými daty. Hlavním viníkem byly Radou označeny řecké úřady za jejich přístup k poskytování důležitých údajů. Zároveň Řecko vyzvala, aby vyvodilo důsledky na národní úrovni. Rada též poukázala na částečnou spoluzodpovědnost institucí EU za jejich lhostejný přístup, že ani přes opakující se pochybnosti o pravdivosti řeckých dat odpovědné instituce nezrealizovaly žádnou systematickou kontrolu. Za předložení zmanipulovaných makroekonomických dat nakonec Řecko nedostalo ze strany EU fakticky žádné sankce. Jeho jednání nezahrnovalo ani žádné důsledky pro jeho členství v HMU. Rada i Komise se shodly, že řecká vláda byla nápomocna při řešení situace a právě ona celý problém zveřejnila. 17 Eurostat: REPORT BY EUROSTAT ON THE REVISION OF THE GREEK GOVERNMENT DEFICIT AND DEBT FIGURES [online] [cit ]. Dostupné z: 18 Tamtéž 29

30 I když nakonec nedošlo k možné žalobě za porušení Smlouvy o ES, Řecko ztratilo důvěryhodnost a bylo morálně odsouzeno. 3.2 Ekonomická situace Řecka před krizí Oficiální název státu je Elliniki Dimokratia neboli Řecká republika. Na území o rozloze km žije cca obyvatel o hustotě 81,75 obyvatel na km 2. Podíl ekonomicky činného obyvatelstva činí 4,932 mil. tedy 45,6 %. Oficiálním úředním jazykem je novořečtina, nejčastěji používanými cizími jazyky jsou angličtina a francouzština. Od roku 1975 je Řecko parlamentní republikou a v současnosti zastává úřad řeckého prezidenta Karolos Papoulias, který se ujal úřadu 12. března Pro Řecko je charakteristická silná levice, která je zastoupena v parlamentu. Významné postavení ve společnosti má řecká ortodoxní církev. Hlásí se k ní asi 97 % obyvatel. To znamená, že církev má značný vliv na vnitropolitické dění v zemi. Služby jsou nejsilnějším sektorem řecké ekonomiky (zahrnují necelých 80 % HDP) a nejvýznamnější roli v něm hrají služby spojené s cestovním ruchem. Ovšem v posledních letech se řecké příjmy z cestovního ruchu spíše snižovaly, a to zejména v souvislosti s celosvětovou finanční krizí a následnými dluhovými problémy Řecka. Významné postavení zastává v Řecku zemědělství, ačkoli jeho podíl na tvorbě HDP v posledních letech strmě klesal. Velmi důležitá je také námořní doprava (3,5 % HDP). Ve srovnání s jinými státy má Řecko nepříliš silné postavení v průmyslu (cca 13 % HDP), z důvodu hospodářské krize je v posledních letech v úpadku také stavebnictví (nyní cca 4 % HDP). Z hlediska zahraničního obchodu v Řecku dlouhodobě převyšuje import nad exportem, země je tedy čistým importérem BusinessInfo.cz: SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE Řecko [online] [cit ]. Dostupné z: file:///c:/documents%20and%20settings/kuba/dokumenty/downloads/sti-recko pdf 30

31 Hrubý domácí produkt V letech 2000 až 2007 se mohla řecká ekonomika pyšnit průměrným růstem okolo 4 % HDP oproti průměru eurozóny kolem 2 % HDP. Ovšem, jen do té doby, než se plně projevily důsledky krize. HDP v té době rostlo hlavně díky velké expanzi domácí poptávky, zejména soukromé spotřeby a domácích investic. Dále pak přispěly k růstu HDP uvolněná fiskální politika a vysoký růst reálných mezd. Na expanzi je potřeba pohlížet s ohledem na vývoj schodků veřejných rozpočtů financovaných levnými úvěry po vstupu Řecka do eurozóny. Tabulka č. 6 a graf č. 1 zobrazuje růst reálného HDP v Řecku mezi lety Z grafu je zřejmé, že před rokem 2006 byl průměr růstu HDP vysoký a od roku 2006 v důsledku finanční krize tempo růstu výrazně klesá. Špatný stav řecké ekonomiky jen umocnil jeho propad. I přes malé zlepšení v roce 2011 odborníci odhadovali, že Řecko zůstane pro další období v záporných hodnotách. Přesto podle nejnovějších informací z Eurostatu by měl řecký růst v roce 2014 dosahovat kladných hodnot (0,6 % HDP). 20 Tabulka č. 6: Míra růstu reálného HDP v letech (v %) Míra růstu reálného HDP v letech (v %) Rok % 3,5 4,2 3,4 5,9 4,4 2,3 5,5 3,5-0,2-3,1-4,9-7,1-6,4 Zdroj: Eurostat 21 (vlastní zpracování) 20 Real GDP growt rate [online] [cit ]. Dostupné z: 21 Eurostat: Real GDP growth rate [online] [cit ]. Dostupné z: 31

Historie integrace. Historie integrace. Historie integrace. Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátkov. září 1946. leden 1948.

Historie integrace. Historie integrace. Historie integrace. Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátkov. září 1946. leden 1948. Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátkov tková, Ph.D. Historie evropské ekonomické integrace září 1946 Předseda vlády Velké Británie Sir Winston Churchill vyzývá v Zürichu k založení Spojených států evropských.

Více

Logistika a mezinárodní obchod Evropská unie z pohledu obchodu a logistiky

Logistika a mezinárodní obchod Evropská unie z pohledu obchodu a logistiky Logistika a mezinárodní obchod Evropská unie z pohledu obchodu a logistiky 1 Ekonomická integrace Vzájemné otevírání národních trhů zúčastněných států, jež si vyžaduje určité formy jejich spolupráce a

Více

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 28/07

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 28/07 Číslo materiálu: Název materiálu: Evropská unie - tvorba portfolia Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1486 Zpracoval: Mgr. Pavel Šulák Tvorba portfolia Pracuj s učebnicí na straně 66-68, připravenými texty

Více

EVROPSKÁ MĚNOVÁ INTEGRACE 4. přednáška. Ing. Martina Šudřichová

EVROPSKÁ MĚNOVÁ INTEGRACE 4. přednáška. Ing. Martina Šudřichová EVROPSKÁ MĚNOVÁ INTEGRACE 4. přednáška Ing. Martina Šudřichová martina.sudrichova@vsfs.cz 1. Osnova přednášky: Evropské hospodářské a měnové unie. Činnost Evropské centrální banky, výhody a nevýhody (rizika)

Více

Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR

Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR Eurocentrum Karlovy Vary Integrovaný informační systém: Eurofon 800 200 200 bezplatná infolinka, Po - Pá: 10:00 18:00 Euroskop.cz rozcestník k informacím o EU Eurocentra Eurocentrum Karlovy Vary Závodní

Více

ČESKÁ REPUBLIKA A NOVÉ ČLENSKÉ ZEMĚ EVROPSKÉ UNIE NA CESTĚ DO EUROZÓNY CZECH REPUBLIC AND NEW MEMBERS OF EUROPEAN UNION ON THE WAY TO EUROZONE

ČESKÁ REPUBLIKA A NOVÉ ČLENSKÉ ZEMĚ EVROPSKÉ UNIE NA CESTĚ DO EUROZÓNY CZECH REPUBLIC AND NEW MEMBERS OF EUROPEAN UNION ON THE WAY TO EUROZONE ČESKÁ REPUBLIKA A NOVÉ ČLENSKÉ ZEMĚ EVROPSKÉ UNIE NA CESTĚ DO EUROZÓNY CZECH REPUBLIC AND NEW MEMBERS OF EUROPEAN UNION ON THE WAY TO EUROZONE Růžena Breuerová Anotace: Článek se zabývá strategií přistoupení

Více

E V R O P S K Á C E N T R Á L N Í B A N K A E U R O S Y S T É M E V R O P S K Ý S Y S T É M C E N T R Á L N Í C H B A N K

E V R O P S K Á C E N T R Á L N Í B A N K A E U R O S Y S T É M E V R O P S K Ý S Y S T É M C E N T R Á L N Í C H B A N K E V R O P S K Á C E N T R Á L N Í B A N K A E U R O S Y S T É M E V R O P S K Ý S Y S T É M C E N T R Á L N Í C H B A N K OBSAH Úvodní slovo prezidenta Evropské centrální banky 3 1. Vývoj Hospodářské a

Více

Strategie přistoupení České republiky k eurozóně

Strategie přistoupení České republiky k eurozóně Strategie přistoupení České republiky k eurozóně (Společný dokument vlády ČR a ČNB) 1. Přístupový proces České republiky (ČR) do Evropské unie (EU) se úspěšně završuje. V prosinci 2002 byla na summitu

Více

Měnová politika EU a postup ekonomické integrace České republiky do eurozóny

Měnová politika EU a postup ekonomické integrace České republiky do eurozóny Měnová politika EU a postup ekonomické integrace České republiky do eurozóny Ing. Richard Pospíšil, Ph.D. Právnická fakulta Univerzity Palackého Ing. Jaroslava Kubátová. Ph.D. Filozofická fakulta Univerzity

Více

Fáze ekonomické integrace EU. Hospodářská a měnová unie. Michal Částek

Fáze ekonomické integrace EU. Hospodářská a měnová unie. Michal Částek Fáze ekonomické integrace EU Hospodářská a měnová unie Michal Částek Fáze ekonomické integrace Zóna volného obchodu (bezcelní obchod se zbožím) - ESVO, asociační dohody Celní unie - společný trh (EHS-1968,

Více

Monetárn a vývoj kurzu v kontextu

Monetárn a vývoj kurzu v kontextu Monetárn rní politika ČNB a vývoj kurzu v kontextu společné měny euro Ing. Pavel Řežábek člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB Kouty u Ledče nad Sázavou 22. května 2008 Struktura prezentace 1 Základní

Více

PROTOKOL O STATUTU EVROPSKÉHO SYSTÉMU CENTRÁLNÍCH BANK A EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ZŘÍZENÍ ESCB CÍLE A ÚKOLY ESCB

PROTOKOL O STATUTU EVROPSKÉHO SYSTÉMU CENTRÁLNÍCH BANK A EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ZŘÍZENÍ ESCB CÍLE A ÚKOLY ESCB PROTOKOL O STATUTU EVROPSKÉHO SYSTÉMU CENTRÁLNÍCH BANK A EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY, PŘEJÍCE SI přijmout statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, jak to

Více

Konvergenční zpráva Červen 2016

Konvergenční zpráva Červen 2016 Konvergenční zpráva Červen 2016 Obsah 1 Úvod 2 2 Rámec analýzy 4 2.1 Hospodářská konvergence 4 Rámeček 1 Cenový vývoj 5 Rámeček 2 Fiskální vývoj 7 Rámeček 3 Vývoj směnného kurzu 11 Rámeček 4 Vývoj dlouhodobých

Více

Univerzita Pardubice. Fakulta ekonomicko-správní

Univerzita Pardubice. Fakulta ekonomicko-správní Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Problémy eura a jeho budoucnost Kateřina Válková Bakalářská práce 2015 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně. Veškeré literární

Více

KONVERGENČ N ĺ ZPRÁVA KVĚ TEN 2008

KONVERGENČ N ĺ ZPRÁVA KVĚ TEN 2008 KONVERGENČ N ĺ ZPRÁVA KVĚ TEN 2008 ÚVOD RÁMEC ANALÝZY STAV HOSPODÁŘSKÉ KONVERGENCE SHRNUTÍ ZA JEDNOTLIVÉ ZEMĚ CS KONVERGENČNÍ ZPRÁVA KVĚTEN 2008 ÚVOD V roce 2008 bude na všech publikacích vyobrazen motiv

Více

KONVERGENČNÍ ZPRÁVA ČERVEN 2014

KONVERGENČNÍ ZPRÁVA ČERVEN 2014 CS KONVERGENČNÍ ZPRÁVA ČERVEN 2014 V roce 2014 je na všech publikacích vyobrazen motiv z bankovky 20. KONVERGENČNÍ ZPRÁVA ČERVEN 2014 Evropská centrální banka, 2014 Adresa Kaiserstrasse 29 60311 Frankfurt

Více

Smluvní základ Evropských Společenství/EU

Smluvní základ Evropských Společenství/EU SMLUVY EU Smluvní základ Evropských Společenství/EU Tvoří následující smlouvy: Smlouva o Evropském společenství uhlí a oceli (1951; platnost 1952; konec 2002); Smlouva o Evropském hospodářském společenství

Více

Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta mezinárodních vztahů Studijní obor Mezinárodní obchod. Připravenost České republiky na přijetí eura

Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta mezinárodních vztahů Studijní obor Mezinárodní obchod. Připravenost České republiky na přijetí eura v Praze Fakulta mezinárodních vztahů Studijní obor Mezinárodní obchod Připravenost České republiky na přijetí eura Autor bakalářské práce: Vedoucí bakalářské práce: Lana Martina Jerichová Ing. Josef Bič,

Více

Aktualizovaná strategie přistoupení České republiky k eurozóně

Aktualizovaná strategie přistoupení České republiky k eurozóně Aktualizovaná strategie přistoupení České republiky k eurozóně (Společný dokument vlády ČR a ČNB) Úvod 1. Česká republika (ČR) se od data vstupu do Evropské unie (EU) účastní třetí fáze hospodářské a měnové

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

PROHLÁŠENÍ PŘIPOJENÁ K ZÁVĚREČNÉMU AKTU MEZIVLÁDNÍ KONFERENCE, KTERÁ PŘIJALA LISABONSKOU SMLOUVU

PROHLÁŠENÍ PŘIPOJENÁ K ZÁVĚREČNÉMU AKTU MEZIVLÁDNÍ KONFERENCE, KTERÁ PŘIJALA LISABONSKOU SMLOUVU 30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/335 PROHLÁŠENÍ PŘIPOJENÁ K ZÁVĚREČNÉMU AKTU MEZIVLÁDNÍ KONFERENCE, KTERÁ PŘIJALA LISABONSKOU SMLOUVU podepsanou dne 13. prosince 2007 30.3.2010 Úřední věstník

Více

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2012/2150(INI)

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2012/2150(INI) EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Hospodářský a měnový výbor 18. 7. 2012 2012/2150(INI) NÁVRH ZPRÁVY o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit pro rok 2012 (2012/2150(INI))

Více

Problematika přistoupení ČR k evropské měnové unii

Problematika přistoupení ČR k evropské měnové unii Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomických a sociálních věd Problematika přistoupení ČR k evropské měnové unii Diplomová práce Autor: Bc. Roman Švagr Finance Vedoucí práce: Ing. Michaela

Více

3. Nominální a reálná konvergence ČR k evropské hospodářské a měnové unii

3. Nominální a reálná konvergence ČR k evropské hospodářské a měnové unii . Nominální a reálná konvergence k evropské hospodářské a měnové unii Česká republika podle výsledků za rok a aktuálně analyzovaného období (duben až březen ) plní jako jediná ze čtveřice,, a tři ze čtyř

Více

Parlamentní institut HOSPODÁŘSKÁ A MĚNOVÁ UNIE

Parlamentní institut HOSPODÁŘSKÁ A MĚNOVÁ UNIE Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut HOSPODÁŘSKÁ A MĚNOVÁ UNIE Informační studie č. 2.047 Zpracovali: Ing. Ludmila Wilhelmová, CSc. Ing. Stanislav Klik únor 2000

Více

VYBRANÁ TÉMATA 12/2012 Evropská centrální banka a její role v krizi

VYBRANÁ TÉMATA 12/2012 Evropská centrální banka a její role v krizi VYBRANÁ TÉMATA 12/2012 Evropská centrální banka a její role v krizi Ing. Marcela Cupalová, Ph.D. srpen 2012 Vybraná témata 12/2012 2 Evropská centrální banka (ECB), jako centrální banka pro jednotnou měnu

Více

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska z roku 2015

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska z roku 2015 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.5.2015 COM(2015) 265 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska z roku

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE KONVERGENČNÍ ZPRÁVA 2004. (vyhotovená podle čl. 122 odst. 2 Smlouvy) [SEC(2004) 1268]

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE KONVERGENČNÍ ZPRÁVA 2004. (vyhotovená podle čl. 122 odst. 2 Smlouvy) [SEC(2004) 1268] KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ Brusel, 20.10.2004 KOM(2004) 690 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE KONVERGENČNÍ ZPRÁVA 2004 (vyhotovená podle čl. 122 odst. 2 Smlouvy) [SEC(2004) 1268] CS CS 1. ÚČEL ZPRÁVY

Více

PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět : Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie

PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět : Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 15. dubna 2008 (OR. fr) 6655/08 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět : Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie ÚVODNÍ POZNÁMKA Tato publikace

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Integrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu

Integrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu Integrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu Panevropské hnutí - hrabě Richard Nicolaus Coudenhove-Kalergi - 20. léta - myšlenka evropské federace (Panevropská unie) Aristide Briand - v

Více

Hlavní výzvy z pohledu ČNB. Ing. Petr Procházka,CSc. ředitele sekce kancelář, ředitel odboru EU a MO Hradec Králové a Pardubice 18.

Hlavní výzvy z pohledu ČNB. Ing. Petr Procházka,CSc. ředitele sekce kancelář, ředitel odboru EU a MO Hradec Králové a Pardubice 18. Národní plán n zavedení eura v ČR Hlavní výzvy z pohledu ČNB Ing. Petr Procházka,CSc. náměstek ředitele sekce kancelář, ředitel odboru EU a MO Hradec Králové a Pardubice 18. března 2008 Osnova prezentace

Více

Po stopách Evropské unie

Po stopách Evropské unie Po stopách Evropské unie Obsah Úvod 6 Přehled významných konfliktů v Evropě za posledních 300 let 6 Historický vývoj ES/EU 8 Vývoj v 50. letech 8 1950 Schumanova deklarace...............................

Více

Institucionální systém EU

Institucionální systém EU Institucionální systém EU Existence institucí Evropské unie je přímo odvozena ze smluv o ESUO, EHS a EURATOM, v kterých členské státy souhlasily s přenesením části svých pravomocí na orgány Společenství.Instituce

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o přijetí eura Lotyšskem ke dni 1. ledna 2014

Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o přijetí eura Lotyšskem ke dni 1. ledna 2014 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 5.6.2013 COM(2013) 345 final 2013/0190 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o přijetí eura Lotyšskem ke dni 1. ledna 2014 CS CS DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU Dne 3. května

Více

INSTITUCE HOSPODÁŘSKÉ A MĚNOVÉ UNIE

INSTITUCE HOSPODÁŘSKÉ A MĚNOVÉ UNIE INSTITUCE HOSPODÁŘSKÉ A MĚNOVÉ UNIE Instituce Evropské měnové unie nesou velkou část odpovědnosti za stanovení evropské měnové politiky, za pravidla, jimiž se řídí emise eura, a za cenovou stabilitu v

Více

Evropská měnová integrace

Evropská měnová integrace Mezivládní konference 1990/91 - Maastrichtská smlouva Evropská měnová integrace Mezivládní konference V srpnu 1990 - Komise publikovala dokument s názvem Jeden trh, jedna měna - analýza výhod a nákladů

Více

(Legislativní akty) NAŘÍZENÍ

(Legislativní akty) NAŘÍZENÍ 27.5.2013 Úřední věstník Evropské unie L 140/1 I (Legislativní akty) NAŘÍZENÍ NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu

Více

PRÁVO EU - ÚVOD. Prezentace VŠFS 2015

PRÁVO EU - ÚVOD. Prezentace VŠFS 2015 PRÁVO EU - ÚVOD 1 Prezentace VŠFS 2015 FORMY INTEGRACE Ekonomická integrace odstraňování obchodních bariér a podpora ekonomické spolupráce. propojují se dosud oddělené národní trhy Politická integrace

Více

Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování. Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze

Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování. Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze Obsah 1. Hlavní specifika EU 2. Vývoj evropské integrace a její cíle 3. Nástroje EU

Více

Makroekonomické rozdíly mezi členy EU překážka na cestě k fiskální unii

Makroekonomické rozdíly mezi členy EU překážka na cestě k fiskální unii Makroekonomické rozdíly mezi členy EU překážka na cestě k fiskální unii PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Harmonizace fiskální

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ KONVERGENČNÍ ZPRÁVA 2016

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ KONVERGENČNÍ ZPRÁVA 2016 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 7.6.216 COM(216) 374 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ KONVERGENČNÍ ZPRÁVA 216 (vypracovaná v souladu s čl. 14 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie) {SWD(216)

Více

Se vznikem Evropského společenství byl v podstatě zahájen proces hospodářské a měnové integrace Samotná měnová unie byla v rámci Evropského

Se vznikem Evropského společenství byl v podstatě zahájen proces hospodářské a měnové integrace Samotná měnová unie byla v rámci Evropského Ladislav Němeček Se vznikem Evropského společenství byl v podstatě zahájen proces hospodářské a měnové integrace Samotná měnová unie byla v rámci Evropského společenství realizována ve třech fázích specifikovaných

Více

VY_32_INOVACE_DEP2_7

VY_32_INOVACE_DEP2_7 Název projektu: Za hranice všednosti Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0377 Škola: Gymnázium Kroměříž Autor: Mgr. Evžen Petřík Ročník: septima Tematický okruh: Moderní doba II. VY_32_INOVACE_DEP2_7

Více

Česká republika a euro

Česká republika a euro Česká republika a euro Alena Sojková Sekce kancelář Odbor EU a mezinárodních organizací Květen 2007 Evropská unie 2007 Stupně integrace v rámci EU 1. pásmo volného obchodu 1960 2. celní unie 1968 3. společný

Více

II. Informace o zasedání Rady ministrů hospodářství a financí (ECOFIN) dne 12. dubna 2005 v Lucemburku

II. Informace o zasedání Rady ministrů hospodářství a financí (ECOFIN) dne 12. dubna 2005 v Lucemburku II. Informace o zasedání Rady ministrů hospodářství a financí (ECOFIN) dne 12. dubna 2005 v Lucemburku Dne 12. dubna 2005 proběhlo v Lucemburku jednání Rady EU ve složení ministrů financí a hospodářství

Více

Koordinace hospodářské politiky v EU na příkladu České republiky

Koordinace hospodářské politiky v EU na příkladu České republiky EVROPSKÁ KOMISE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO EKONOMIKU A FINANCE Mladá Boleslav, 10. května 2006 Koordinace hospodářské politiky v EU na příkladu České republiky Marek MORA Obsah a struktura prezentace 1.

Více

Česká republika a euro

Česká republika a euro Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Finančních obchodů Česká republika a euro Diplomová práce Autor: Bc. Lubomír Mík Finance Vedoucí práce: Ing. Dagmar Linnertová Praha Srpen 2009 Prohlášení:

Více

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Irska na rok 2015

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Irska na rok 2015 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.5.2015 COM(2015) 258 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Irska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Irska z roku 2015 CS CS

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Ekonomická fakulta Katedra strukturální politiky a rozvoje venkova Studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Účetnictví a finanční řízení podniku

Více

Otázka: Mezinárodní vztahy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): M.

Otázka: Mezinárodní vztahy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): M. Otázka: Mezinárodní vztahy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): M. studuje je věda o mezinárodních vztazích MV se začínají projevovat po 1.WW Formy mezinárodních vztahů Mezinárodní dohody a smlouvy

Více

Vývoj pojetí měnové unie po 2. sv. válce. VŠFS kombinované magisterské studium

Vývoj pojetí měnové unie po 2. sv. válce. VŠFS kombinované magisterské studium Vývoj pojetí měnové unie po 2. sv. válce VŠFS kombinované magisterské studium 18. 3. 2005 1 OSNOVA 1. Vývoj po 2. sv. válce 2. Evropská platební unie 3. Příprava měnové unie 4. Bílá kniha a Akt o jednotné

Více

Euro a HMU. Martin Kupka Člen Euro Teamu

Euro a HMU. Martin Kupka Člen Euro Teamu Euro a HMU Martin Kupka Člen Euro Teamu 1 2 3 4 Eurozóna Všech 27 členských států EU je členem HMU, ale ne všechny státy používají jednotnou měnu - euro: 15 států používá euro jako jednotnou měnu a tvoří

Více

Stanovisko Rady k aktualizovanému konvergenčnímu programu Polska

Stanovisko Rady k aktualizovanému konvergenčnímu programu Polska RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 10. března 2009 (12.03) (OR. en) 7322/09 UEM 77 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Delegace Stanovisko Rady k aktualizovanému konvergenčnímu programu

Více

Přípravy na zavedení eura v České republice

Přípravy na zavedení eura v České republice Přípravy na zavedení eura v České republice Petr Očko vedoucí Organizačního výboru Národní koordinační skupiny pro zavedení eura Ministerstvo financí ČR listopad 2006 Nebo také: Proč (a kdy) zavést euro?

Více

Druhé období je možné nazvat jako období užší spolupráce 1971-1990, v průběhu kterého je možné za významné milníky řadit:

Druhé období je možné nazvat jako období užší spolupráce 1971-1990, v průběhu kterého je možné za významné milníky řadit: V rámci vývoje současné podoby jednotné měny zemí Eurozóny je možné rozlišit čtyři základní období charakterizující počátky a rozvoj měnové integrace. První období je možné nazvat jako období mezivládní

Více

L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014

L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014 L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014

Více

Evropská hospodářská a měnová

Evropská hospodářská a měnová Rozšiřování eurozóny Evropská hospodářská a měnová unie Vstup zemí SVE do EU - historické milníky 12/1991 - asociační dohody (evropské) s Pol, Maď, ČSFR (prozatímní dohoda), 10/1993 s ČR a SR 6/1993 -

Více

NATO. Lucie Hrušková. Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

NATO. Lucie Hrušková. Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám NATO Lucie Hrušková Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lucie Hrušková. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz,

Více

Evropská měnová unie 1

Evropská měnová unie 1 Evropská měnová unie 1 Vznik mezinárodního měnového systému Mezinárodní měnový systém mezinárodní finanční sysém 2 Hlavní etapy vývoje mezinárodního měnového systému Zlatý standard Bretton Woodský měnový

Více

Srovnání důsledků zavedení eura v zemích eurozóny a prognóza jeho možných dopadů pro ČR. Tereza Kachtíková

Srovnání důsledků zavedení eura v zemích eurozóny a prognóza jeho možných dopadů pro ČR. Tereza Kachtíková Srovnání důsledků zavedení eura v zemích eurozóny a prognóza jeho možných dopadů pro ČR Tereza Kachtíková Bakalářská práce 2009 ABSTRAKT Definice konvergenčních kritérií. Analýza současného stavu plnění

Více

*EPSO personální úřad; úřad pro výběr personálu evropského společenství; hledá vhodné kandidáty

*EPSO personální úřad; úřad pro výběr personálu evropského společenství; hledá vhodné kandidáty Otázka: Evropská unie v otázkách Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): maybe.tommorrow *Největší zemí, která vyjednává s EU? Turecko (1985 - Turecko řeší) *COREPER součást evropské rady EU; výbor

Více

Komise uvádí ekonomické prognózy pro kandidátské země (2001-2002)

Komise uvádí ekonomické prognózy pro kandidátské země (2001-2002) Komise uvádí ekonomické prognózy pro kandidátské země (2001-2002) Hospodářský rozvoj kandidátských zemí bude pravděpodobně v letech 2001-2002 mohutný, i přes slábnoucí mezinárodní prostředí, po silném

Více

(Legislativní akty) ROZHODNUTÍ

(Legislativní akty) ROZHODNUTÍ 22.3.2013 Úřední věstník Evropské unie L 82/1 I (Legislativní akty) ROZHODNUTÍ ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 258/2013/EU ze dne 13. března 2013, kterým se mění rozhodnutí č. 573/2007/ES, rozhodnutí

Více

(Oznámení) SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ KOMISE (2008/C 141/13) Úvod. posilovat nadnárodní mobilitu osob pracujících v odvětví kultury,

(Oznámení) SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ KOMISE (2008/C 141/13) Úvod. posilovat nadnárodní mobilitu osob pracujících v odvětví kultury, 7.6.2008 C 141/27 V (Oznámení) SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ KOMISE Výzva k předkládání návrhů 2008 Program Kultura (2007 2013) Provádění akcí programu: víceleté projekty spolupráce; akce spolupráce; zvláštní akce (třetí

Více

EU základní informace

EU základní informace EU základní informace Lucie Hrušková Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lucie Hrušková. Dostupné z Metodického

Více

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA EKONOMICKO - SPRÁVNÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. 2008 Ivana HRUBÁ

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA EKONOMICKO - SPRÁVNÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. 2008 Ivana HRUBÁ UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA EKONOMICKO - SPRÁVNÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2008 Ivana HRUBÁ Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko správní Přínosy a náklady přijetí eura z pohledu bankovního sektoru Ivana Hrubá

Více

Česká republika a euro

Česká republika a euro Česká republika a euro Miroslav Singer viceguvernér ČNB Seminář pro novináře 25. listopadu 2005 Konvergenční kritéria ria Formulována ve Smlouvě o EU (podpis v Maastrichtu, únor 1992) Inflace průměr 3

Více

Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část

Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část Reálný HDP na obyvatele v Eurech Belgie 27500 27700 27800 28600 29000 29500 30200 30200 29200 29600 29800 29009 Bulharsko 2300 2500 2600 2800 3000 3200

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ČTVRTÁ ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ČTVRTÁ ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 23.7.2008 KOM(2008) 486 v konečném znění ČTVRTÁ ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU ohledně přetrvávajících případů, ve kterých některé třetí

Více

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE 21.2.2013 Úřední věstník Evropské unie L 48/23 PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 19. února 2013 o finanční podpoře Unie pro koordinovaný plán kontrol s cílem posoudit rozšíření podvodných praktik při

Více

Mezinárodní finanční instituce. Ing. Miroslav Sponer, Ph.D. - Základy financí 1

Mezinárodní finanční instituce. Ing. Miroslav Sponer, Ph.D. - Základy financí 1 Mezinárodní finanční instituce Ing. Miroslav Sponer, Ph.D. - Základy financí 1 Základní definice Mezinárodní měnový systém je souhrnem vzájemných vazeb mezi měnami a měnovými systémy jednotlivých zemí

Více

Proces přijetí eura v České republice a na Slovensku

Proces přijetí eura v České republice a na Slovensku Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie Proces přijetí eura v České republice a na Slovensku Bakalářská práce Autor: Stanislav Věrný Bankovní management Vedoucí práce: Ing. Stanislav

Více

Ekonomika Evropská unie

Ekonomika Evropská unie S třední škola stavební Jihlava Ekonomika 1 04. Evropská unie Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona: III/2 - inovace a zkvalitnění

Více

Úřední věstník Evropské unie L 148. Právní předpisy. Nelegislativní akty. Svazek 57. 20. května 2014. České vydání. Obsah NAŘÍZENÍ

Úřední věstník Evropské unie L 148. Právní předpisy. Nelegislativní akty. Svazek 57. 20. května 2014. České vydání. Obsah NAŘÍZENÍ Úřední věstník Evropské unie L 148 České vydání Právní předpisy Svazek 57 20. května 2014 Obsah II Nelegislativní akty NAŘÍZENÍ Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 522/2014 ze dne 11. března

Více

Pakt stability a růstu Madrid - zasedání ER v prosinci 1995 Rozpočtová disciplína má klíčový význam jak pro úspěch hospodářské a měnové unie tak pro p

Pakt stability a růstu Madrid - zasedání ER v prosinci 1995 Rozpočtová disciplína má klíčový význam jak pro úspěch hospodářské a měnové unie tak pro p Konvergenční zprávy, Pakt stability a růstu Hospodářská a měnová unie Pakt stability a růstu Madrid - zasedání ER v prosinci 1995 Rozpočtová disciplína má klíčový význam jak pro úspěch hospodářské a měnové

Více

Evropská Unie. Bohdálek Kamil

Evropská Unie. Bohdálek Kamil Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy

Více

ČÁST PRVNÍ Základní ustanovení. (1) Česká národní banka je ústřední bankou České republiky a orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem.

ČÁST PRVNÍ Základní ustanovení. (1) Česká národní banka je ústřední bankou České republiky a orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem. 6/1993 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 17. prosince 1992 o České národní bance ve znění zákonů č. 60/1993 Sb., č. 15/1998 Sb., č. 442/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 278/2001 Sb., zákonů č. 482/2001

Více

Evropská unie a její politiky

Evropská unie a její politiky Evropská unie a její politiky Hospodářská a měnová unie I FH VŠE, LS 2009-2010 Prof. Ing.Luděk Urban, CSc Literatura : 1. Baldwin,R., Wyplosz, Ch., Ekonomie evropské integrace, Grada 2008, kap. 13, 15,

Více

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED Directorate-General for Communication Public Opinion Monitoring Unit V Bruselu dne 30. ledna 2015 Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED

Více

Znaky EU: Evropská vlajka (12 zlatých hvězd na modrém pozadí), Evropská hymna (Óda na radost Ludwig van Beethoven, slova napsal Schiller)

Znaky EU: Evropská vlajka (12 zlatých hvězd na modrém pozadí), Evropská hymna (Óda na radost Ludwig van Beethoven, slova napsal Schiller) Otázka: Evropská unie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Iveta Janáčková EVROPSKÁ UNIE není klasickou mezinárodní organizací, je považována za originální a svébytné těleso, které usiluje o politickou

Více

Porušováníči obcházenípráva EU: faktor přítomný při vzniku i řešení eurokrize

Porušováníči obcházenípráva EU: faktor přítomný při vzniku i řešení eurokrize Porušováníči obcházenípráva EU: faktor přítomný při vzniku i řešení eurokrize Mgr. Ing. Petr Wawrosz, Ph.D. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Řešení eurokrize:

Více

Zavedení eura činnosti a úkoly ČNB

Zavedení eura činnosti a úkoly ČNB Zavedení eura činnosti a úkoly ČNB Prezentace pro Rozpočtový výbor PS Vladimír r Tomší šík Člen bankovní rady ČNB Praha, 7. listopadu 2007 Obsah Současný stav Legislativní úkoly Organizačně-technické úkoly

Více

NÁZEV ŠKOLY. ČÍSLO PROJEKTU NÁZEV MATERIÁLU TÉMA SADY Dokumenty k českým dějinám po roce 1989 ROČNÍK. DATUM VZNIKU červenec 2013 AUTOR

NÁZEV ŠKOLY. ČÍSLO PROJEKTU NÁZEV MATERIÁLU TÉMA SADY Dokumenty k českým dějinám po roce 1989 ROČNÍK. DATUM VZNIKU červenec 2013 AUTOR NÁZEV ŠKOLY GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA, LITOMĚŘICE, Svojsíkova 1, příspěvková organizace CZ.1.07/1.5.00/34.1082 VY_32_INOVACE_6A_19_Vstup České republiky do Evropské unie ČÍSLO PROJEKTU NÁZEV MATERIÁLU

Více

Otázka: Evropská unie. Předmět: Ekonomie. Přidal(a): lucka.sisi. Evropská unie

Otázka: Evropská unie. Předmět: Ekonomie. Přidal(a): lucka.sisi. Evropská unie Otázka: Evropská unie Předmět: Ekonomie Přidal(a): lucka.sisi Evropská unie Je ekonomické a politické uskupení 27 států Evropy čítající 498 miliónů lidí Původním cílem partnerství evropských zemí po druhé

Více

PŘÍRUČKA PRO ČESKÉ PŘÍJEMCE DOTACE

PŘÍRUČKA PRO ČESKÉ PŘÍJEMCE DOTACE Ministerstvo pro místní rozvoj PŘÍRUČKA PRO ČESKÉ PŘÍJEMCE DOTACE pro program přeshraniční spolupráce Cíl 3 Česká republika Svobodný stát Bavorsko 2007-2013 1. vydání 10. října 2008 Obsah 1. Úvod...2 2.

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE ZPRÁVA ZA ROK 2003 O PROGRAMU PHARE A PŘEDVSTUPNÍCH NÁSTROJÍCH PRO KYPR, MALTU A TURECKO {SEC(2005) 273}

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE ZPRÁVA ZA ROK 2003 O PROGRAMU PHARE A PŘEDVSTUPNÍCH NÁSTROJÍCH PRO KYPR, MALTU A TURECKO {SEC(2005) 273} KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 1.3.2005 KOM(2005) 64 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE ZPRÁVA ZA ROK 2003 O PROGRAMU PHARE A PŘEDVSTUPNÍCH NÁSTROJÍCH PRO KYPR, MALTU A TURECKO {SEC(2005) 273}

Více

Rozpočtová kázeň v EU. Tomáš Pavelka 5.6.2014 Evropský dům

Rozpočtová kázeň v EU. Tomáš Pavelka 5.6.2014 Evropský dům Rozpočtová kázeň v EU Tomáš Pavelka 5.6.2014 Evropský dům Pakt stability a růstu Rok 1997, cíl fiskální disciplína za účelem stability eurozóny. Preventivní část Stabilizační programy/konvergenční programy.

Více

EU na rozcestí. Pavel Řežábek. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB

EU na rozcestí. Pavel Řežábek. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB EU na rozcestí Pavel Řežábek člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB Ekonomická přednáška Seminář: EU, euro a řecká zkušenost Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR Praha, 21. května 2010 Motto To, čemu jsme

Více

Seznam použité literatury... 45. Příloha č. 1 Vysvětlení k základním pojmům.. 48. Příloha č. 2 Vzory eurobankovek... 51

Seznam použité literatury... 45. Příloha č. 1 Vysvětlení k základním pojmům.. 48. Příloha č. 2 Vzory eurobankovek... 51 Obsah: Úvod. 2 1. Stručný úvod do historie vývoje hospodářské měnové unie (HMU). 4 1.1. Smlouva o Evropské unii (Maastrichtská smlouva).. 4 1.2. Maastrichtská kritéria... 7 1.3. Pakt stability a růstu..

Více

Schengen. 11.3.2009, Pardubice

Schengen. 11.3.2009, Pardubice Schengen 11.3.2009, Pardubice Schengen, Lucembursko 1 527 obyvatel, LAU II Počátky Schengenu uzavření tzv. Saarbrőckenské dohody, sjednána mezi SRN a Francií, 13.6.1984 důsledek protestůřidičů TIR proti

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Mezinárodní obchod. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik.

Mezinárodní obchod. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik. Mezinárodní obchod Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik. Příčiny vzniku mezinárodního obchodu: - Přírodní a klimatické podmínky.

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA zasedání Rady. Brusel 19. srpna Janez Janša T I S K

TISKOVÁ ZPRÁVA zasedání Rady. Brusel 19. srpna Janez Janša T I S K RADA EVROPSKÉ U IE 10723/08 (Presse 175) (OR. en) TISKOVÁ ZPRÁVA 2880. zasedání Rady Brusel 19. srpna 2008 Předseda Janez Janša T I S K R u e d e l a L o i 1 7 5 B 1 0 4 8 B R U S E L T e l. : + 3 2 (

Více

6/1993 Sb. Zákon České národní rady. Část první. Základní ustanovení

6/1993 Sb. Zákon České národní rady. Část první. Základní ustanovení Systém ASPI - stav k 7.11.2005 do částky 152/2005 Sb. a 54/2005 Sb.m.s. Obsah a text 6/1993 Sb. - stav k 1. 1.2006 6/1993 Sb. Zákon České národní rady ze dne 17. prosince 1992 o České národní bance Změna:

Více

3. Konvergenční procesy

3. Konvergenční procesy . Konvergenční procesy.. Nominální konvergence Česká republika neměla v předchozích letech s plněním maastrichtských kritérií nominální konvergence směrem k průměrné úrovni hospodářské a měnové unie v

Více

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Postavení českého trhu práce v rámci EU 29. 7. 2015 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza trhu práce se zaměřuje na mezinárodní srovnání indikátorů strategie zaměstnanosti - Evropa 2020. Pro splnění cíle ohledně zvýšení

Více

III. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou

III. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou III. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou (společný dokument Ministerstva financí, Ministerstva průmyslu a obchodu a České národní banky)

Více

Technická univerzita v Liberci Ekonomická fakulta

Technická univerzita v Liberci Ekonomická fakulta Studijní program: B 6210 Ekonomika a management Studijní obor: Ekonomika a management mezinárodního obchodu Výhody a nevýhody zavedení eura pro Českou republiku se zaměřením na zhodnocení vlivů na její

Více

ODPOVĚDI KOMISE NA ZVLÁŠTNÍ ZPRÁVU EVROPSKÉHO ÚČETNÍHO DVORA

ODPOVĚDI KOMISE NA ZVLÁŠTNÍ ZPRÁVU EVROPSKÉHO ÚČETNÍHO DVORA EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 20.2.2015 COM(2015) 77 final ODPOVĚDI KOMISE NA ZVLÁŠTNÍ ZPRÁVU EVROPSKÉHO ÚČETNÍHO DVORA VNITROZEMSKÁ VODNÍ DOPRAVA V EVROPĚ: OD ROKU 2001 SE VÝZNAMNĚ NEZVÝŠIL PODÍL TOHOTO

Více