NÁRODNÍ KONFERENCE O ZDRAVOTNÍ PÉČI O LIDI BEZ DOMOVA

Transkript

1 NÁRODNÍ KONFERENCE O ZDRAVOTNÍ PÉČI O LIDI BEZ DOMOVA Velká zasedací síň Magistrátu hl. města Prahy, Mariánské náměstí 2, Praha března 2014 Když se mluví o tom, jak se člověk stane bezdomovcem, obvykle se zmiňuje ztráta zaměstnání, rozpad rodinného zázemí, extrémní zadlužení nebo kombinace toho všeho. Téměř vždy se však jedná zároveň o větší či menší zdravotní problémy, které komplikují, ovlivňují a často zcela znemožňují návrat do společnosti. Situace se navíc neustále zhoršuje, protože lidé bez domova z nejrůznějších důvodů nenavštěvují zdravotnická zařízení. Stávající systém zdravotní péče stále nemůže najít vhodný způsob pro oslovení těchto osob a zajištění alespoň základních zdravotních služeb pro tyto nejchudší občany naší země. Jaká vůbec je současná praxe? S jakými zdravotními problémy se lidé bez domova nejvíc potýkají? Jaké jsou největší překážky v poskytování zdravotních služeb těmto osobám? Jaká je praxe v zahraničí? Program registrace úvodní slovo: Jan František Krupa, národní ředitel sociálních služeb Armády spásy Doc. Ing. Mgr. Martin Dlouhý Dr. MSc., radní hl.m. Prahy Street Medicine - zdravotní péče o lidi bez domova v terénu, význam přístupu Street Medicine: Dr. Jim Withers 10: Specifika péče o osoby bez přístřeší na akutní příjmové ambulanci z pohledu všeobecné sestry: Mgr. Patrik Burda Přestávka, občerstvení Historie ordinace pro lidi bez domova v organizaci Naděje: Mgr. Ilja Hradecký

2 Sociálně zdravotní kazuistika: Aleš Strnad Dis., Petra Stehlíková Dis., MUDr. Andrea Pekárková Přestávka na oběd Medici pro Armádu spásy Medici 3. LF UK Prezentace projektu Domov Přístav : Mgr. Jan Vincenc Koncepce zdravotní péče o lidi bez domova: MUDr. Andrea Pekárková :30 Problematika psychicky nemocných a mentálně hendikepovaných lidí bez domova: PhDr. Pavel Jaroš :30 Panelová diskuze se zaměřením na psychiatrickou péči o lidi bez domova Závěrečná diskuze a shrnutí, občerstvení Dr. Jim Withers: Studia medicíny započal na Haverford College a dokončil je na Univerzitě v Pittsburghu v roce Jeho zájem o medicínu zaměřenou na službu (serviced oriented medicine) vzrostl díky lékařským cestám do Střední Ameriky a do Indie. Po lékařské stáži v nemocnici Mercy v Pittsburghu začal učit na lékařské fakultě na oddělení interní medicíny. Začal se zajímat o domácí násilí, mezinárodní medicínu a o zdravotní péči bezdomovců. V roce 1992 založil Operation Safety Net (Operace bezpečnostní síť), první komplexní celodenní lékařskou službu o bezdomovce. Operation Safety Net se stala mezinárodně uznávanou a je studována a využívána ve (velko)městech po celém světě. V roce 2005 založil každoroční Mezinárodní Sympozium pouliční medicíny (International Street Medicine Symposia) V současnosti spolupracuje s partnery v Severní, Jižní a Střední Americe, v Evropě a v Asii na podpoře péče o lidi, kteří přespávají na ulici. Založil institut pouliční medicíny (Street Medicine Institute), který se zaměřuje na pomoc různým komunitám. Vznikl tak program pouliční medicíny, který zlepšuje současnou praxi. Vytvořil týmy studentů, kteří se na pouliční medicíně podílejí.

3 Zajímá se o četné dobrovolnické aktivity, je členem rad a bývá jmenován do rozličných lékařských výukových programů. Nejvíce je hrdý na množství studentů, kteří si v medicíně zvolili kariéru spojenou se (sociální) službou. Street medicine Lékařská péče je poskytována přímo na ulicích, na březích řek, v opuštěných budovách Pittsburghu, s plným využitím sociálních služeb a s následným ubytováním. MUDr. Andrea Pekárková Andrea Pekárková vystudovala 3. LF UK, je vojákem Armády spásy, v současné době pracuje jako lékařka v ordinaci praktického lékaře pro lidi bez domova v organizaci Naděje. Dlouhodobě se zabývá rozvojem zdravotní péče o lidi bez domova, osvětou a průzkumem, v této oblasti absolvovala stáže a konference v ČR i v zahraničí. Koncepce zdravotní péče o lidi bez domova se stala součástí Koncepce prevence a řešení problematiky bezdomovectví v České republice do roku Vychází z dlouhodobého průzkumu a zkušeností v této oblasti. Její hlavní myšlenkou je dostupnost základní péče lidem bez domova. Vymezuje tři složky péče: terénní, ambulantní a respitní péči. Sociálně zdravotní kazuistika: Problematika zdraví osob bez domova je úzce spjatá se sociálními problémy. Dobrá spolupráce terénního pracovníka, sociálního pracovníka a zdravotníka je předpokladem úspěchu. Z našich zkušeností vyplývá, že nízkoprahové ubytování pro nemocné osoby bez domova vede nejen ke zlepšení zdravotního stavu, ale také poskytuje prostor pro efektivní řešení sociálních problémů. Tyto kazuistiky budou přednášeny spolu s A. Strnadem a P. Stehlíkovou. Aleš Strnad, Dis Vystudoval obor sociální práce na EA VOŠ. V problematice bezdomovectví působí od roku Po celou dobu v rámci organizace NADĚJE, a to na různých pracovních pozicích (sociální pracovník, vedoucí nízkoprahového denního centra U Bulhara, vedoucí nízkoprahového denního centra Bolzanova), nyní, resp. od roku 2009 na pozici vedoucího terénního programu NADĚJE. Zároveň absolvoval několik stáží v sociálních službách mimo ČR (Dánsko, Norsko, Maďarsko) a je spoluautorem knihy Bezdomovectví, kterou vydalo nakladatelství Portál. Rovněž s kolegy přednášel problematiku Bezdomovectví pro strážníky městské policie a PČR v Praze. Sociálně zdravotní kazuistika: viz anotace MUDr. A. Pekárková

4 Stehlíková Petra, Dis. Vystudovala Vyšší odbornou školu sociálně právní. V současné době dále studuje obor Sociální práce na VŠ FF UK. Pracovala 6 let jako sociální a terénní pracovnice v Nízkoprahovém denním centru Naděje pro osoby bez přístřeší, Od října 2013 pracuje jako sociální pracovnice v Azylovém domě pro muže bez přístřeší v organizaci Naděje. Sociálně zdravotní kazuistika: viz anotace MUDr. A. Pekárková Mgr. Ilja Hradecký Je emeritním předsedou Naděje a jejím zakladatelem. Podílel se na vzniku mnoha koncepcí pro řešení problematiky bezdomovectví, inicioval vznik ordinace praktického lékaře pro lidi bez domova, získal ocenění ministra zdravotnictví za unikátní propojení sociální a zdravotní problematiky Ordinace praktického lékaře pro lidi bez domova vznikla jako odpověď na velkou potřebu zdravotní péče této skupiny obyvatel. Od samého vzniku se drží myšlenky zpřístupnit zdravotní péči sociálně vyloučeným také místem svého působení, proto byla vždy situována přímo na místech poskytování sociálních služeb lidem bez domova. Po celou dobu své existence čelí ordinace nejrůznějším překážkám, jako například zajištění kvalifikovaného personálu. Mgr.Patrik Burda: Vystudoval obor všeobecná sestra na Vysoké škole zdravotnické (Bc.), poté vystudoval Ošetřovatelství na VŠZ SP (Mgr.). Nyní studuje doktorandské studium na Palackého univerzitě v Olomouci. Od roku 2007 pracuje jako všeobecná sestra v Nemocnici na Františku Od roku 2008 vyučuje odborné předměty (ošetřovatelství, psychologii a klinické obory) na Střední zdravotnické škole. Přednáší také pro všeobecné sestry a vyučující odborné praxe Specifika péče o osoby bez přístřeší na akutní příjmové ambulanci z pohledu všeobecné sestry Příspěvek se zabývá problematikou ošetřování osob bez přístřeší z pohledu všeobecné sestry na akutní ambulanci na území hlavního města Prahy. Popisuje problémy nejen v oblasti zdravotní, ale také sociální. Dále vysvětlí problém s následnou péčí a s umístěním této osoby, pokud není indikována hospitalizace na nemocničním lůžku.

5 Mgr. Jan Vincenc Vystudoval Střední zdravotnickou školu, obor Všeobecná sestra, poté Fakultu sociálních studií na Ostravské univerzitě, obor Sociální práce se zdravotnickým profilem. Od roku 2008 pracuje v Armádě spásy. Nejprve působil na pozici terénního pracovníka, poté sociálního pracovníka v Azylovém domě pro muže. Od roku 2010 pracoval jako koordinátor projektu Prevence bezdomovectví. Od roku 2012 je ředitelem Domova Přístav II. Prezentace projektu Armády spásy Domov Přístav Příspěvek se bude zabývat lidmi bez domova, kteří z důvodu svého věku či zdravotního stavu potřebují při naplňování svých potřeb pomoc jiné osoby. Součástí příspěvku bude také konkrétní kazuistika. Dále představí služby Domova se zvláštním režimem specificky zaměřený na tento typ klientů. PhDr. Pavel Jaroš Vystudoval jednooborovou psychologii, kterou ukončil na Palackého univerzitě rigorózní zkouškou v roce Má praxi v oblasti posuzování psychické způsobilosti. Je dlouholetým členem Asociace forenzních psychologů, dále parlamentářem-vyjednávačem. Absolvoval kurz vyjednávání s teroristy v USA. Od roku 1992 provozuje soukromou praxi EXOGEN se zaměřením na psychologické poradenství a diagnostiku, na bezpečnostní agentury ale i na diagnostický ústav a NBÚ. Od roku 2006 je psychologem v organizaci Naděje, kde poskytuje krizovou intervenci lidem bez domova ve dvou základních nízkoprahových denních centrech. Pracuje s klienty od let a se staršími klienty. Dále podle potřeby pracuje pro azylové domy Naděje s klienty, kteří nejsou schopni se dopravit do denního centra. Po dohodě pracuje i pro další charitativní organizace a kurátory, jedná se především o psychologická vyšetření v souvislosti s omezením způsobilosti k právním úkonům. Příčiny bezdomovectví z pohledu psychologa. Jaké jsou možnosti psychologa, jak změnit nebo alespoň zmírnit nepříznivou životní situaci klienta (sebepoznání a reálné možnosti). Problematika psychicky nemocných klientů, vážná omezení ve spolupráci s psychiatrickými odděleními nemocnic i s ambulantními psychiatry, návaznost a naše možnosti po propuštění lidí bez domova do "domácí péče". Léčba závislostí a návrat do bezdomovecké komunity, klienti s mentální insuficiencí a "opatrovníci.

6