Pouziti. odmefovanf malych objemu kapalin titracnf stanoveni pfl'prava roztoku dane koncentrace odmsfovanf objemu kapalin

Transkript

1 Chemkke nddobi a pomucky Nddobi a pomucky Pouziti VARNE SKLO la Ib Ic zkumavka tezkotavitelna' zkumavka odsavacf zkumavka alonz kadinka titracni banka varna banka frakcni banka kuzelova banka destilafinf banka chladic'e trubice U pfiprava roztoku o objemu 5-10 cm3 a prace s nimi zahfi'vanf pevnych latek (0,1 g- 1 g) pfl'prava maleho mnozstvi plynu, filtrace, prosavanf nebo odsavanf vzduchu ci plynu soucast 'destilacni aparatury pri'prava roztoku o objemu 20 cm' cm' a prace s nimi titraem stanoveni zahfi'vanf roztoku nebo smesi pevnych latek pfl'prava plynu, souiast destilacnf aparatury pfl'prava roztoku o objemu 20 cm' cm' a prace s nimi soucast destilacnf aparatury soucast destilajni aparatury elektrolyza roztoku, reakce plynu s pevnymi latkami TECHNICKE SKLO delici nalevky stfifika promyvacf banka odsavacf banka nalevka exsikdtor prachovnice reagen nf lahev pfiprava plynu, delenf dvou nemfsitelnych kapalin, davkovanf kapalin do aparatury pfl'prava roztoku a vymyvanf nadobf j mani a susem' plynfi, reakce plynu s kapalinou filtrace za sni'zeneho tlaku filtrace za normalnmo tlaku suseni latek ukladcini pevnych Wtek ukladani roztoku ODMERNE SKLO pipety byrety odmernd banka odmerny vdlec odmefovanf malych objemu kapalin titracnf stanoveni pfl'prava roztoku dane koncentrace odmsfovanf objemu kapalin PORCELANOVE NADOB I 23 odpafovacf miska 24 kelfmek s vickem 25 tfecf miska s tlouckem 26 Biichnerova nalevka LABORATORNJ zahusteni roztoku a krystalizace zfhanf pevnych latek rozmelnovinf pevnych Idtek filtrace za sni'zeneho tlaku POMUCKY stojan drzak a svorka kruh trojnozka sfika s keramickou vlozkou trojhran chemicke kleste drzak na zkumavky Izicka na chemikalie kahan sestavovanf a upevnovani jednotlivych casti aparatury zahfi'vanf sklenenych a porcelanovych nadob zahfi'vanf porcelanovych kelfmku pfendsenf nadobf i chemikalii drzeni zkumavek pfi zahfi'vanf nabfranf pevnych latek zahfi'vanf

2 Chemicke nddobi a pomucky la lb It 2 3

3 L A B O R A T O R N f MATERIAL! m materialem v chemick^ laboratofi j«sklo. Zhoae z niho vstsina laboratornich nadob a pmstrojti. Setkavame se vsak zde i s mnoha dalsimi materialy, jako je porcelan, kor»k, kaufiuk, kovy apod. Je t?eba, abychom s«s vlastnostmi jednotliv^ch materiald, se zp&sobem pouiiti a spravny'm zacmzenim dob?e aeznamili. 5.1 SKLO A KREMBK Sklo jako labors tonal material m& velmi v^hodn^ viastnosti. Je odoln^ v podstats T*8i vfitm chemick^m latkam s v^jiiakou kyselisy fluorovodlkovd. Pfisobenim vody nebo alkalick^ch roztokfl aohou skla aat»5n hydrolyzovat, dobra laboratorni skla jsou vsak upravena taik8 aby j«jich-hydrolyzovatelnost byla minib»61ni. Dalil v^znaanou viastnosti skla je prtolednost, tak2e prftbsh reakci a&- 2eme pftsns sledovat. Y^hodn4 je u skla i snadn6 oayvat*lnost» NeSistoty se z aladksho povrchu dobfe say^aji a chsmiekd odolnost ekla n^m dovoluje pousit pro Siitgni i nejrftznljgi Sinidla.. skla laboratofi st setk^rame se Styfmi druhy skla. sodn&draselno apenat4 je urseno pro shotovoyanl p?edmlt&s ktere s ^a«bttdoe sahkvat /naleyky* hodinov^ ekla, odmirn4 basfikys Petriho miskyt odmsra^ valet a jind silnostinni? fitslnou bofggilikatov!, je ur5en4 pro k s&hhvani A^din^f banky aj»/«ha kafcd&i v^robku musi b^t tav

4 znaska s ixvedenim n zvu akla. Nejbe'zne'Jel znasky nasich varny"eh skel jsou Sial a Simax, phchdaeji k nrim i vy^robky nsmeck^ pod znafikami Jenatherm nebo Duran. Varna" skla maseme zahfivat na teploty 500 a2 550 C, okolo 600 C msknou. c/ Skla s vyaokym bod em msknutl snaseji teploty a2 800 G. Z tschto akel se obvykle zhotovuji spalovaci trubice* Pfikladem je nsmeck4 aklo Supremax. d/ Kfeaenn^ aklo je vlaatns 5iat^ kyalifinik kfemi5it^«bod» knuti B& vyssi ne C a anese tepeln^ zmsny v rozaahu a C«Znamena' to, 2e je mi!i2eme zahitet do 5erven^ho 2îru a prudce ochladit ponoferiim do atudcne vody, ani2 by praaklo. Pou21v4 se prp price za nejvyssich teplot a tarn, kde je na z6vadu vyluhovînl skla. Muslme al vsak ssapamatovat, 2e pfi teplotdch nad C nesml kfemen p?ijlt do pflae'ho styku s latkami alkalick^ povahy, nebot by s nimi mohl zreagbvat, Neami se tak4 dlouhodobs zahwvat na teploty vyssl ne C3 kdy docmzi k pfrekrystalova'ni kyslisniku kêmifiit^ho a kfemen se,' jak Hkame, rozeskli a ztratl sv^ mechanick^ vlaatnoati. ZacMzenl se sklea Vedle uveden^ch pmzniv^ch vlastnosti w& sklo i nsktere" vlastnosti B^nS vy"hodne* - je kfehk^ a nesml by"t mechanicky pfili namdbano, jinak praaki. Rovn 2 nahld tepeln^ zm ny sklu neprospiva jl. BSSnd varnd sklo nesnese na rozdil od kfemene rychld ochlazenl o rice ne2 200 C. I tato tepeln6 odolnost zdvisi jests na dalslch faktoreeh, tenkostsnn^ n^doby napf» sndseji amsny teplot l^pe ne2 silnoatinn^. Tepelnd odolnoat se sni2uje i porusenim povrchu skla nebo tzt«vnitfnlm pnutlm, kter^ vznikd neaprdvn^m zpracov6nim pfi vyôbg sklensndho Hlavnl zdaady; Sklo nesmiae Msilim laoat, p45it nebo upevnovat tak, aby 30 pnulo. Nikdy nezahfivame Jakdkoliv ailnostgnnd n^doby a pfedmsty, ktere* nemaji varnou znasku. NezahfiyAme take" nddoby s varnou zna5,

5 kou, «aji-li oatre" hrany Aryatalizafinl miaky/. Sklenend nadobi zahfivame v dy pfes azbestovou aitku. Kuaime-li je vy'jimec'ne' zthitet pflmym plamenem, pak ^Kdy jen avitivyâ* Db4ae, abychom povreh akla neposkr^bali. Vytl akla Sklo myjemt mechanic ky^n zpuaobem nebo chtmlcky. Mechanic^ myti apofiivd v odatran nl nefiiatot proud irody a mekkyâ karta kem. Sklo nikdy neaayjeme piakem a neskrdb«a«jin#bii oatry^ni pfedmety. ChemickA 5inldla pou21jea» teprve tehdy, nepodafi-li ae vymyt aklo vodou. Podle povahy neftlatoty voiime Idtku, ktera ji rozpuati. Saato ae nefciatoty dobf«rozrusuji pfiaobenlm ailny'ch oxide yadel* Z nlch ae pro myti akla nej6ast jl pousiva tzv. kyselina PiMpravlme ji tak, ie k litru koncentrovane" kyaeliny pomalu a za neuatd!4ho mlchajii 40 a2 60 g dl*- chromanu aodneho nebo draaeln^ho. daratvs pflpraveni kyaelina chromairova va tmavs dervenohngdou fearvu, ktera po vy5erp6ni oxidasnich achopnoati pêchîzi na zelenou. ZneSiStgn^ pfedmety ae vymyvaji teplcm kyaelinou chromairovou nebo ae ukl&daji na ngkolik hodin do atuden6 ameai. Pak ae dobfe vymyjl obycejnou vodou, vypldchnou nekolikrdt vodou deatilovanou a daji ae ausit do aufidrny nebo volns pove en6 na atojan. Chceme-li nidobu vyausit rychleji, mflseme ji proadvat vzduch vy> vou nebo profukovat tlakov^ vzduch. Hejrychleji n^dobu vyausime, prop!6chneme-li ji po vymyti trochou alkoholu, pfipadns pak jests etherem nebo acetonem. RozpouStSdla rychle vytekaji a jejich pdry mu2eme jests odstranit oda^v^nim poaoci vy>evy. ZAbruay Z6brus je pravidelns zabrousen^ sklen n6 plocha. Spojenim dvou zabrouaen^ch ploch doataneme zdbrusov^ spoj, kter^m nnizeme apojovat nejrctznsjsi aklenen^ aoucdsti. Zdibrusov^ spoje jsou ve arovnajii s jiny^ni druhy spojti Aorkov^mi, kaudukov^mi/ SistSi, odoln j l viiii chemikdlilm a pohodlneji se s nimi pracuje. Vy2aduji v ak daleko v t5i p^5i a opatrnost. Nejnebezpefine'jsf je pro

6 I zabruey tbt«zapeceni opoje. Jeho nejsastsjei pflsinou je dlouhodobe* vyatartni za'broaove'ho spoje vlivu vakua, vysoke" teploty nebo la"tek, ktere* mohou aklo Saatsc'ne' narusovat, Nejpevn ji se sklo apojuje tfcinkem alkdlii nebo latek, zhydrolyzuji. ZapeSeni zabrusu ê" dd ve vstsine pmpadfl p?edejit namazanlm vhodnou vazelinou^ Zapamattrjel -Vc SOU*" 5asti Aohouty/ musi b^t namazany v2dy. FMmefen^ amosstvi mazadla naneaeme na jednu ze zabruaov^ch ploch a poota'senlm dosahneme rovnomerndho rozlo2eni po ce!4 ploee zabrusu. PftvodnS matn^ zabrus se pf-itom musi atdt dplns pruhlednym* Zuatanou-li «atn4 mist a, svsdci to o nespravn^m zabrousenl nebo o Spatn^m namazdnl zabrusu. Takovjf spoj dobfe netsanl. J«atli2e se zabrus pfece zapeê, pokusime se jej uvolnit opatrnya vikl^nlm vnitfnlm zdbruaem /obr. 19a/ nebo poklepavanim dfevsnym pfedmstem ve snsru uvolnsni z6brusu /obr. 19b/. 19. Uvolnovanl zabrusu V nskter^ch pfipadech pomiize nahmti vnejdlho zabrusu malym svitivy^n plamenem nebo teplou vodou a pak poklepdlni. VylouSi- 11 se mezl plochami zdbrusu n5- jak4 14tka, ponnse n6kdy dlouhodob^ namoceni do kapallny, kter6 Ji rozpousti. VStSinou muaime ruzn^ zpusoby kombinovat a zkouset, kterjhn se poda- Druhy zabrusii Z6brusy jsou vgtsinou konicke", mohou vsak b^t i rovinne', valcov^ nebo kulov6. NSkter6 z konick^ch zdbrusu ae vyr6b jl v normalizovan^ch velikbstech, to znamena se stejny^n dhlem sklbnu, v^skou 'a prflmsrem. Rozbije-li se pak jedna 56st zsbrusov^ho spoje, Jei 'mozno ji'nahradlt jinou-normalizovariou 56sti. Normallzovine' z'alitîisy-maji- zesikmenl- 1? :~10;?a pro jednotliv^ prtim ry se zhotovuji ve t?ech v^skach. Normalizovand zabru P5

7 * 66 - a«pisaieny N2 a u a vy"sky HZ 29/32 zdbrusyffiajiprflmsr 2$ a 14,5 BBHI* S nenormalizovan^ai zdbrusy at aetka> me u rtagensnlch lahvi, prachovnic, odmlrny'eh baulk, dllicich n^levek a kohout u Snahou je pre^let poatupni i tyto adbruay na ika ZAkladni a n^doby 20. a - vysoka, b - /Qriffinova/, c - Phillipaova 21«Zkumavky: a - obycejna1, b - odadvaci /\* Ldhve na chemikdlie: a - 14kovka, b - rtagensni, c - prachovnice, d - s kloboufikem pro tskav^ Idtky

8 Banky: a, b - kufcelqvitd /Erlexuaeyerovy/, e, d - varnd, e, f - destilafini, g - frakftnl 101C mi JOtl 24. Viccshrdl^ banky: a - dvojhrdl6, b, c, d - tfihrdld 25. Odm$7n4 valce 26. banky 27. DSlici nalevky

9 FiltraSni nalevky: a - obysejna, b - analytick6, c - pro rychlou filtraci 29. Odsavaci banka 30. Kisky: a - krystalizacnl, b - Petriho, c - hddinov^ sklo 31. VaSenky 32. Spojovaci kusy nez6brusov6: a - dvojoliva, b - rozdvojka T, c - rozdvojka T 33. Spojovaci kusy zabrusovd

10 Kohouty: a - jednocestny", b dvojcestny" 35. RedukSni dilce deni na jiny" pi-time" r zabrusu/ 5.2 PORCELAN A PdROVINA Pore elan je rovn52 velmi vhodny^m. materialem pro chemick nadobi. Sn6 i teploty a C a jeho odolnost vfifii chemikaliim je stejn jako u skla. Pi^ednosti skla je vfiak jeho prihlednost a snadnj^ tvarovatelnoat fouka'nfm. Z porcelanu se zhotovuji kadinky, kelfmky, odpafovaci a tfeci miaky, nava2ovaci a spalovaci lodifcky a filtrasni nalevky /obr. 36/. 36. Zakladni porcelanov^ nafadi: a - kelimek s vickem, b - odpai^vaci miska, c - tfecl miska^ d - navafcovacf IgdiCka, e - spalovaci lodicka, f - Buchnerova nalevka

11 Teptlnd odolnost porcelanu nani pmus velm, Zahflvat m&seme pouze tenkoste'nny' porcelan, a to zposatku pozvolna a rovnis jej smsls.e pozvolna oehlazovat. Roz&iaveny' kelimelc nesmime tedy nikdy uchopit nenahf&t$ai laboratornimi klestemi nebo jej poatavit na studenou podiosku. Odpafovaci misky nsl^ems zah?ivat pfes szbestovou si^ku nebo na vodni lasni, nikoll p?lmy^a plamenem* I kfehkoati se porcelan podob^ aklu, tf'eci misku proto nesmlme pouiivat jako hmoidi?. Porcelan bez hladk6 glazxiry je porovina. Zhotovuji se z ni tallfe pro vysdvdnl kapalin ze SpatnS filtrovateln^ch smssi. Drobnd lilomky poroviny jsou v^bornymi varnymi kaminky k zabr6n!ni utajen^mu vani. 5.3 KDVY Kovy slou2i v chemick^ laboratofi zejm^na jako pomocn^ materidl, i kdy2 nekdy musime pousit kov tak^ pro p$lw$ styk s chemikdliemi. Pfi volbs vhodndho kovu pfihlisime podle zptisobu pou2iti k jeho chemick^ odolnosti, pfipadne k jeho snadn^ opracovatelnoati, NejairSi pouiiti v laborato?i -a& Belezo a ocel. Zhotovuji se z nich laboratorni stojany, svorky, dria'ky, kruhy, misky, klests a jin pomficky /obr. 37/» MSkkd kovy, nap?. m 3 a olovo, se usivaji hlavns jako tesnici material. irok4 pousiti md rtut, kter slou21 vgtsinou jako tssnici a uzaviraci kapalina v mlchadlech, uzavsrech a pojistn^ch ventilech. Z kovft a slitin s nizkou teplotou tdnl se pfipravuji kovovd l zn. Z uslechtil^ch kovii, jako je nikl, st^lbro a platina, se zhotovuji kelimky nebo misky, pmpadne" i cel^ apeci^lnl aparatury.

12 * Zalcladni Selezne* a ocelove* a - laboratoroi stojan, b - srorka, c - dr2 k, d - chladisovy" dr- 26k, e - kruh, f - laboratorni klest 5.4 KOREK 3tor«k je pru2n^, dobfe tssnl a v& znafinou odolnost vtisi tepa chemick^m Idtkam. PoruSuJe se jen halogeny, koncentrovan$mi kys*linami a loxahy. Organick^mi rozpoustsdly ae 54ste5ng vyluhuje. I v tsehto pmpadecli vsak maseme korek pouzlt po vhodnd impregnaci. VA5i anorganicky^a Cinidlftm impregnujeme korek parafinem nebo kolodiovym lakem, proti organickym chrom2elatinovy^a n6t rem. Z kbrku se zhotovuji izolasni vrstvy, podlo2ky a zdtky. Pfi stavb aparatur muslme Sasto korkov^ zdtky provrtat. Yrtdme dobfe naostf»nymi korkovrty ru6nimi nebo atolnlmi /obr«38/.

13 KAUfiUK 38. Zafiseni pro vrtdnl korku: a - korkovrt stolni, b - korkovrt rusni, c - -ostfic" korkovrtft KauSuk pouslvame v laboratofi jako spojovaci, izolagnl a ochranny" material /rukavice, za'stsry/. KauSuk vy'borne' tssni, kaucukovd spoje jsou pru2nd a ohebn^. Jeho odolnost vfici ehemick#b Idtkam je vsak ve srovndni 3 korkern mnohe» ni2si. Odolavd sice alkaliim, ale porusuje se chlorovodfkem, halogeny a peroxidy. T^mSf vsechny organick^ kapaliny jej extrahuji a zbarvuji se pfitom. KauSuk nesndsi vyssi teploty a delsim leienim na vzduchu a svstle ztrdci prusnost stdrne. Nej5ast Ji se z kaufiuku zhotovuji z^itkj a hadice, kterjhni spojujeme jednotlivd soufi^sti aparatur. Kau6ukov z^tky stejns jako korkovd miiieme provrt4vat korkovrty. Hadii!ky ur5en6 fce spojovdni musi b^t rovns zastfisen^ a muslme je navl^kat pouze na trubice a hladkym otavenym okrajem. Trubice musi mlt nepatrns vlt pnimsr, ne2 je vnitfni prumgr hadifiky, aby by la zaru- 5ena tgsnoat. Kavl^Mni si usnadnfme ovlhfienlm vodou nebo glycerinem. Trebice nebo aparatury spojujeme tak, aby se sklene"nd ti dot^kaly. I^pickou chybou za66te5niku je ponech^vani dlouh^ch spoja /obr. 39/. 39. Kauiukov^ spoje: a - spra'vne', b - nesprdvns

14 PLASTIC HMOTT Plasticke1 hmoty patm k modernim materialcm, kter6 nacmzeji vstsi uplatnsni i v chemick laboratofi. Deakami z plastick^ch hmot se pokry"vaji stoly a z plasticky"ch hmot se zhotovuji nejrflzngjsl pfedmsty. V^hodna je jejich stalest proti vlhkosti, chemickfi odolnost a nerobbittlnost. Pro laboratornl praxi md nej- TStSi v^znam polyetjaylen, z nshos se -vyrdbgjf Idhve, strisky, normalizovan^ zatky pro zabrusy, hadifiky aj. Na poly e thy len pftsobf pouze silna oxidovadla a koncentrovan6 kyseliny. Je vhodn^ pro pfechov&v6nl roztokfl kyseliny fluorovodikov^. Pfi vyssi teplots ijests pflznivfijsi vlastnosti md polypropylen a zvl^sts polytttraf luorethylen zvajtf teflon, kter^ TV&. i yynlka^fci tepelnou o- dolnost. Jejich vstslmu rozsifeni prozatim brdni vyfiei cena. 5.7 PAPfR Papir slouii v laboratom zejm^na jako filtrafini material. Z papiru jsou patrony k extrakfinim pfistrojflm a rfizn^ druhy filtrfl. Filtrafini papir ae dod v6 bu3 v arfiich, nebo jako pfipravena koleska hladk6 Si skladand. HLavnim hlediskeai pro rozlisovani jednotliv^ch druhd f iltrafinich papirii je velikost jeho porii ne~ boli hustota. Podle velikosti CdsteCek filtrovan^ latky musime vjdy zvolit sprdvnou hustotu. Pfes fidsi filtrainl papir tec"e kapalina rychleji, ovsem jenine" 26stec"ky mohou pfitom filtrem prochazet. FiltraSni papir musi mil dale dostatecnou pevnost zavlhka, aby se pod vahou filtrovand kapaliny neprotrhl. Musi b^t tedy dostateins silny, pf-ipadns se jeets provadi tzv. vytvrzeni piisobenim kyselin. Vytvrzenim filtracni papir zisk6 dalsi pfiznivou

15 vlastnost - sniseni mnozstvl popela po spalenf. Takovy"m filtrafiniai papfrtim Mka"me bezpopelne* nebo kvantitativni a pouz"lv&me je hlavns v analy ticks' chemii. Do lab'oratofe pfichdzeji ve tvaru kolec'ek ruzny"ch prum rcu Byvaji to obvykle n meck vyyobky se zna kou Filtrak o t?ech rtizny'ch. hustota'ch. Servenou barvou jsou oznac"eny na krabifice neji?id l, 21utou hustsi a modrou bai-vou nejhust- Si filtrafini papiry. Archov^ filtra5ni papir se do potfebne'ho tvaru musi pfistfihovat. Sasto jej pdu2iv4me i k jiny^m dcelfim, napf. k dosoufieni prepar^tfl vymack^vdnim vlhkosti. Speci41ni druhy filtra5nfch papini se pousivaji pro chromatografii MAZADLA,.TfiSNIDIA A TMELY 0 dfllesitosti mazdni z^brusov^'ch sou64st jsme se ji5 zminovali. Mazdnl zabranuje zapeseni zdbrusu a zdroven jej utssnuje* Mazadlem a tssnidlem je vstsinou vazelfna nebo jeji smssi g parafinem a lanolinem. Obvykle se pouslv^i prepardt s{ prodejnlm^ tuk. Pro pr^ci za vyssich teplot nebo za vakua s ji specidlnf tssnidla pod ndzvem Apiezony. Soufidsti aparatur, ktere" se bszns nerozeblraji, b^vaji nskdy misto ut sn nl pevns stmeleny. Emely mohou b^t termoplaattck^, ktere* zahf^tim msknou, nebo trvale tvrdnouci. K tmelism prvniho typu patm nskter^ tvrdsi vosky, jako pesetni vosk nebo picein. Sta1-1^ tmely se pfipravujl ze sm si vodniho skla s uhlisitany nebo s oxidy n ktery^ch koriv. Znaaym tmelem je i Sorelfcv cement, co2 je kaie z oxidu hof'e^nat^ho a eoprocentnfho roztoku chloridu hofestoatdho. T^yto tmely za"hy ztvrdnou a mohou se vystavovat i vysokym teplotdm. K" tmelenl jsou vhodnd i n kter plastickd hmoty, kterd se po nanesenl musl zpolymerovat zanf^tlm.

16 CHEBOKALIE Vy"sledek chemieke* reakca zavisi ve zna5n mfre na kvalits pou ity"ch chemik^lii.. Y laboratohch ae aetkavame 3 latkami o rftznât stupni 5istoty. Je samozfejme", 2e nebudeme stale -pouiivat chsmikalie nejfiistsi. U rady operacl-budeme pracovat s levngjsimi ehemikaliemi m^ns Cisty^mi, ovseia pouze vtsch phpadech, kdy to nsovlivni vâledek nasi pr4ce. Seskoal ovensk^ normy vymezuji jakostnl stupng chemikalil a pmpustny" obaah ne^lstot. Pddle t^chto norem se chemlkalie deli na technicke' a 5ist^ a kasdd z itichto skupin asa jests tfi stupns jakosti. Podl«stoupajici Sistoty jsou aefazeny v ndsledujici tabulce spolu s uiivany^ni zkratkaml. Chemikalie technick^ Chemikalie Cist^ surov^ sur. \^ techn. 5iSten^ 5ist^ 5. pro analy"zu p«a* chemicky 5ist^ ch. Oznagovdni chemikalil Ka2d6 nddoby musi b^t opat?ena Stitkem, na kterea je uv«den nebo vzorec preparatu, stupen Sistoty a phpadns jest n dalsi ddaje: Kyselina alroyd techn. Chlorid v^penaty" sufieny1 prdskov^ 5ist^ Zinek p«aa arz4nu prost^ U chemik^lii p. a, musi b^t pfipojen jeste" z^ru^ni list, uddvajici matimalni procentick^ obsah jednotliv^ch cizicii la'tek. Chemicky 5iatd preparaty âou urdeny k vsdeckyi?i dfielflm a av$m. alozftnlm se tdm f bli21 ch«micky^n jedinciim. N kdy se Htky 5isti a ohledem na zvlastni dfiel a podle jejich urfieni se pak oznafiuji: jako prepardt apektralni Cisty", polovodivs Siat^, pro chromatografii apod.

17 Jinak 3edposuzuji chemikdlie urceng pro vyrobu l^siv a oznac"ovan jako fannaceuticke*. PoZadavky na Cistotu jsou vztazeny hlavns na Idtky Skodliv6 zdravi a jejich pmpustny1 obsah je pro jednotlivd fanaaceutick^ prepaidty stanoven v tzv. le"kopisech. RozpouStSdla fiiatota rozpoustsdel se oznasuje stejnym zpftsobem jako u jin^cb chemikdlii, nskdy jsou vsak na rozpoustsdla kladeny dalsi zv!6stni posadavky. Voda, kter6 se jinak riepova2uje za nefiistotu, mflse b^t u rozpoustfidel na zdvadu a Casto se imisi odstranovat. tfplns bezvod^m rozpoxistsdlcim Hkame absolutnl. Jindy se k rozpoustsdlftm dmyslns pfidav cizf l^tka - denaturujf se. Denaturuje se nap?, etylalkohol ursen^ vy'hradne' pro chemick^ lively. Yoda v laboratofi V laboratofi pracujem«s vodou u2itkovou«destilovanou a t*edestilovanou. Yoda u2itkov4 je b 2nd vodovodni voda, obsahujicl celou fadu l^tek anorganickych i organickych. Pro vstsinu chemick^ch ^ r*akci je nevhodnd a slou&c hlavns k chlazeni nebo k myt± n6dobi. Destilaci ziskdme vodu destilovanou, kterd je v podstatg prosta soli. NSkdy se soli odstranuji tak6 iontomsnigj. Pro speci61n j i pr6ce ae voda destiluje opakovang s kfemetine" aparatury, aby do vody nep^echdzely ionty vyluhovan^ ze skla. T^to vods Jik&ae redestl- Iovan6 a pf«chov6vame ji v polyethylenor^ch nddob^oh. I tato roda nenl jeste" absolutns 6ist6, obsahuje napf. rozpustsne' plyny ze vzduchu, pfedevsim ozid uhlisit^. Stupei Siatoty vody se posuzuje na z^klads jeji elektrick^ vodivosti. Pro ngkter^ ukoly se voda jest d61e Cisti specidlnlmi zpusoby Otdzky a dkoly 1. Se kterymi materi^ly se setkavame v chemick^ laboratofi? 2. Co je to tepelnd odolnost skla?