Proteiny. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Proteiny. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové"

Matěj Daniel Jaroš
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Proteiny Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

2 Proteiny 1 = hlavní, energetická živina = základní stavební složka orgánů a tkání těla, = jejich energetickou hodnotu tělo využívá jen v některých metabolických situacích = řadu funkcí = dle WHO % celkové denní dávky živin = 1/2 živočišné, 1/2 rostlinné

3 Proteiny 2 = obsahují C, H2, O2, N2, S, fosfor, kovové prvky = jediný zdroj síry a dusíku = aminokyseliny (AK) 20 druhů. Jsou spojeny peptidovými vazbami (aminoskupina NH2+karboxylová skupina COOH). Spojením AK vznikají dipeptidy, tripeptidy. = využití v metabolismu, syntéza tělesných B, tvorba purinů, kreatininu, serotoninu

4 Proteiny 3 = B je plnohodnotná tehdy dostatečné množství esenciálních AK (B z vajec, masa, ryb, mléka ). Pokud je v B méně AK neplnohodnotná B (některé B rostlinného původu) = ze střev do KO, portálním oběhem játra (syntéza albuminu)

5 Proteiny 4 = zdravý jedinec určité množství volných AK = rezerva, udržuje rovnováhu mezi příjmem a výdejem AK Spotřeba B: Fyziologická 0,5g/kg/D při malé fyz.zátěži Doporučená 0,8g/kg/D = % energetické hodnoty Růst, gravidita 1,5g/kg/D Energetická hodnota = 1g B = 17kJ = 4kcal

6 Dělení AK 1 Arginin Histidin Izoleucin Leucin Lyzin Metionin Esenciální Předškoláci 40% Školáci 30% Dospělí 16% - alespoň 10g esenciálních AK/D Fenylalanin Treonin Tryptofan Valin

7 Dělení AK 2 Neesenciální Alanin Asparagin Kyselina asparágová Cystein Glutamin Kyselina glutamová Glycin Prolin Serin Tyrozin

8 Dělení AK 3 Semiesenciální Histidin Arginin

9 Dělení bílkovin Plazmatické proteiny Globuliny Gluteliny = glutenin v pšenici Prolamin = gliadin v pšenici a rybích játrech Gluten = lepek z gliadinu a gluteninu Histony Protaminy Skleroproteiny Kolagen, elastin, keratin

10 Vstřebávání bílkovin 1 Žaludek HCl, pepsinogen (pepsin) začíná trávení B Tenké střevo B téměř rozloží na AK Pankreatické enzymy Enzymy střevní šťávy Enzymy kartáčového lemu enterocytů dokončí rozpad B Játra cestou vena portae denní tvorba v játrech je 40g

11 Vstřebávání bílkovin 2 Aktuální hotovost AK v játrech a ledvinách Játra tvorba plazmatických proteinů

12 Rozpad AK 1 Játra (deaminace) urea hlavní zplodina metabolismu bílkovin ukazatel velikosti metabolismu B. Normální hladina urey v krvi 2 8 mmol/l Zbytky AK bez dusíkatých látek oxidace na CO2 a H2O + energie

13 Rozpad AK 2 Část AK tvorba a obnova tkání Syntéza B pomocí DNA, RNA spojení s proteiny = nukleoproteiny Odbourávání nukleoproteinů = kyselina močová moč (množství kyseliny = ukazatel rozpadu buněk)

14 Dusíková bilance = ukazatel míry metabolismu B (porovnání N přijatého potravou a množství N vyloučeného močí) Vyrovnaná dusíková bilance Pozitivní bilance = anabolické stavy Negativní bilance = katabolické stavy

15 Hormonální regulace metabolismu B Somatotropin Inzulín Glukokortikoidy Thyroxin

16 Zdroj AK 1 Kombinace obzvlášť vysoká biologická hodnota Živočišné maso, ryby, vejce, mléko. Vhodný poměr a množství esenciálních AK Nejvyšší biologická hodnota bílek, maso

17 Zdroj AK 2 Rostlinné všechny esenciální AK, ale v některé v menším množství. Menší biologická hodnota Výhoda neobsahují cholesterol, poskytují MK, vitamíny, minerály, vlákninu Využití B závislé na technologii přípravy a na trávení

18 Nedostatek B 1 = malnutrice 1) Marasmus dlouhodobý nedostatek (+ tuky a cukry) = (chátrání těla) = nejtěžší následky u dětí v době růstu (svalová atrofie, tuků v těle, hmotnost) = mentální anorexie Rezerva B při úplném hladovění 4 5 dní

19 Nedostatek B 2 = úbytek hmotnosti na úkor tukové tkáně a svalů = zpomalení až zástava růstu, horší hojení ran, anemie (nedostatek Hb, pokles ERY, imunity, riziko narušení vývoje CNS 2) kwashiorkor zejména v rozvojových zemích. Nevyvážený příjem hlavních živin (energeticky dostatečná, ale chudá na B) zpomalení růstu, anemie, hladina plazmat. B, otoky, hepatosplenomegalie (ukládání tuku), cirhóza jater, nápadně velké břicho a tenké končetiny

20 Zásady příjmu B Dospělí 0,5 0,8g/kg/D dle fyzické aktivity Děti 1g/kg/D Malé děti, těhotné, rekonavalescence, dialýza až 2g/kg/D Rostlinné : živočišné = 1:1 pestrá strava Alespoň 1 týdně jen rostlinná strava s výrazným podílem vlákniny Živočišné B omezit sůl Vyvarovat se příjem živočišných B+ tuky uzeniny

Podobné dokumenty

Složky výživy - proteiny. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Složky výživy - proteiny. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Složky výživy - proteiny Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Proteiny 1 = jedna z hlavních živin, energetická živina = základní stavební složka orgánů a tkání těla, součást všech buněk, musí