ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola

Transkript

1 ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola B A K A L Á Ř S K Á P R Á C E 2012 Vít Pečínka

2 ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208R088 Podniková ekonomika a management provozu VYUŽITÍ TELEMATICKÝCH SYSTÉMŮ PRO ZKVALITNĚNÍ LOGISTICKÝCH PROCESŮ Vít PEČÍNKA Vedoucí práce: Ing. Petr Novotný, Ph.D.

3 Tento list vyjměte a nahraďte zadáním bakalářské práce

4 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval(a) samostatně s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušil(a) autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). V Mladé Boleslavi, dne... Vlastnoruční podpis 3

5 Děkuji Ing. Petru Novotnému, Ph.D. a Ing. Radomíru Pečínkovi za odborné vedení bakalářské práce, poskytování rad a informačních podkladů. 4

6 Obsah Seznam použitých zkratek a symbolů... 7 Úvod Úvod do dopravní telematiky Pojem doprava Pojem telematika Dopravní telematika Dopravně-přepravní řetězec Části a komponenty dopravně-telematického systému Propojení dopravní telematiky s logistikou Základní schéma logistických procesů Pojem logistika Dělení logistiky Logistický proces Dopravní logistika Popis a využití telematiky v logistických procesech Ideální stav Problémové faktory Lidský faktor Ekonomický faktor Technický faktor Optimalizace využití vozového parku pomocí telematického systému Základní schéma telematického systému pro řízení vozového parku Součásti telematického systému pro řízení vozového parku

7 4.2.1 Vozidlová jednotka Telematický portál Back Office System (BOS) Intelligent interface Způsoby optimalizace využití vozového parku Praktické případy s využitím a bez využití telematiky Palubní počítač Menu Činnosti Pracovní doba řízení Motor management Zakázky Navigace Telematický portál Pracovní doba řidiče Zakázky Mapy, plánování cest Porovnání Závěr Seznam literatury Seznam obrázků a tabulek Seznam příloh

8 Seznam použitých zkratek a symbolů AETR dopravě BOS DC DP DT ETA GPRS GPS IDS ISVS ISZ ITS Kč OBC SMS SUB TES TP TPS TŘP TS TU Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční Back Office System dopravní cesta dopravní prostředek dopravní terminál Estimated time of arrival (očekávaný čas příjezdu) General Packet Radio Service Global Position System integrovaný dopravní systém informační systém veřejné správy integrovaný záchranný systém Intelligent Transport Services (inteligentní dopravní služby) korun českých On Board Computer (palubní počítač) Short Message Service objekt přepravy (substrát) telematický ekonomický systém telematický prostředek telematický pasportní systém telematické řízení dopravních procesů telematics system (telematický systém) telematics unit (telematická jednotka) 7

9 Úvod Ústředním tématem této bakalářské práce je problematika Využití telematických systémů pro zkvalitnění logistických procesů. Téma bylo zvoleno na základě půlročního pobytu a praxe ve firmách poskytujících telematické systémy, kde autor absolvoval praxi na oddělení Customer Service. Široká veřejnost mnohdy nemá ani tušení, co se skrývá pod pojmem telematika, ačkoli je velice pravděpodobné, že se s telematickým systémem již setkala. Nejvíce se využívá telematika v dopravě, kde nejznámější součástí dopravní telematiky jsou navigační systémy. Pro zjištění polohy vozidla či přístroje se využívá technologie GPS (Global Positioning System). Hlavním cílem této práce je seznámení se s telematikou a její praktické využití v dopravních a spedičních firmách, které jsou důležitou součásti makrologistiky. Na úvod práce budou vysvětleny základní pojmy dopravy a telematiky a jejich základní principy. Následně budou popsány i jednotlivé součásti dopravněpřepravního řetězce. Další kapitola bude zaměřena na logistiku. Bude zde zmíněno, co logistika znamená a jaké je její základní rozdělení. Jak naznačuje již název bakalářské práce, bude zde stručně popsán celý logistický proces a ke konci této kapitoly bude blíže specifikován i pojem dopravní logistika. Následující kapitola bude představeno propojení prvních dvou kapitol, přičemž zde bude znázorněn ideální stav pro uskutečnění zakázky mezi zákazníkem, spedicí, dopravcem a vozidlem. Dále zde budou zmíněny problémové faktory, které se mohou vyskytnout během procesu se zakázkou. Čtvrtá kapitola se zaměří více na praktické využití telematiky, která pomáhá řízení vozového parku. V kapitole budou také popsány důležité součásti telematického systému. V poslední kapitole budou popsány stěžejní vlastnosti telematického portálu a palubního počítače. Závěrem zde budou shrnuty výhody a nevýhody využití telematického systému. 8

10 Formální zpracování práce se řídí směrnicí pro zpracování závěrečných prací na ŠAVŠ a doporučením vedoucího práce. 9

11 1 Úvod do dopravní telematiky V této úvodní kapitole budou vysvětleny základní definice pojmů, které vedou k seznámení se s telematikou v silniční dopravě. 1.1 Pojem doprava Doprava je specifická lidská činnost, vedoucí k cílevědomému a ekonomicky zdůvodněnému přemisťování osob a věcí k uspokojování potřeb přemístění. (Svoboda, 2004, str. 7) Jinak řečeno, doprava je důležitou součástí logistického řetězce od dodavatele surovin až ke konečnému spotřebiteli. Co se týká hmotných statků, doprava zabezpečuje přemístění ve všech třech fázích reprodukčního procesu. Jedná se o sféru výroby, včetně přesunu mezi jednotlivými fázemi výroby, sféry oběhu a spotřeby, kde umožňuje pohyb výrobků. Mnohdy je cena výrobku závislá na dopravních nákladech. Tyto náklady bývají jedny z nejvyšších v logistice. Obecně lze dopravu chápat jako nutné přemístění bez možnosti skladování. Doprava, která se uskutečňuje na rozsáhlých územích, je ovšem závislá na kapacitě dopravních cest a dopravních prostředků. Rozvoj výroby a ekonomické situace dané oblasti je důležitý pro rozvoj dopravy. S tím jsou spojené i vysoké investiční náklady. V dopravě se často využívají pojmy dopravce a přepravce. Dopravce je provozovatel dopravy, který zabezpečuje přemístění osob a zboží. Přepravce je zákazník využívající služeb dopravce. Více o dopravě a logistice bude řečeno v kapitole Základní schéma logistických procesů. 1.2 Pojem telematika Telematika poskytuje informace o dopravě, které jsou zprostředkovány sdělovacími systémy. Na silnicích a dálnicích to jsou informační panely, a pokud 10

12 nejsme na cestách, je možné využít médií, jako je například internet, rádio či televize. Miroslav Svítek a Vladimír Svoboda popisují ve své publikaci telematiku takto: Telematika je systémově inženýrský obor, zabývající se tvorbou a účelným využitím informačního prostředí pro homeostatické procesy územních celků, až po globální síťové odvětví. Homeostatickými procesy zde rozumíme kompenzace rušivých vlivů tak, aby byly zachovány žádoucí stavy silných procesů dle definovaných kritérii, např. komfort, ekonomika, atd. (Svítek, Svoboda, 2004, str. 9) Postupným sloučením telekomunikační technologie a informatiky vznikla telematika. 1.3 Dopravní telematika V minulé kapitole byl vysvětlen pojem telematika a následně bude popsána dopravní telematika. Dopravní telematika integruje informační a telekomunikační technologie s dopravním inženýrstvím za podpory ostatních souvisejících vědních oborů (ekonomika, teorie dopravy, systémové inženýrství, atd.) tak, aby se pro stávající infrastrukturu zajistily systémy řízení dopravních a přepravních procesů (zvýšila se přepravní výkony a efektivita dopravy, stoupla bezpečnost dopravy, zvýšil komfort přepravy, atd.). (Svítek, Svoboda, 2004, str. 9) Jinak řečeno, dopravní telematika využívá informační a telekomunikační technologie k zefektivnění přepravy. Obrázek 1 zobrazuje výhody propojení dopravní telematiky s dopravněpřepravním řetězcem: 11

13 Zdroj: Svítek, Svoboda, 2004, str. 10 Obrázek 1 Vazba dopravní telematiky a dopravně-přepravního řetězce ITS (Intelligent Transport Services), neboli inteligentní dopravní služby, které jdou ruku v ruce s dopravní telematikou, poskytují uživatelům dopravy inteligentní služby. Tyto služby jsou nabízeny: Cestujícím a řidičům například informace o dopravních cestách. Ty se zobrazují na proměnné tabuli na dálnici. Dále mohou být prezentovány v rádiu, televizi nebo na internetu. Správcům infrastruktury zde ITS slouží pro sledování kvality dopravních cest, sledování a řízení bezpečnosti provozu na silnicích nebo pro řízení údržby dopravní infrastruktury. Provozovatelům dopravy (dopravci) kde ITS poskytuje informace pro volby tras, řízení vozového parku, dodávky náhradních dílů a další. Státní a veřejné správě využití ITS je ve sledování a následném vyhodnocování přeprav osob a nákladů, napojení systémů dopravní telematiky na infomační systém veřejné správy (ISVS), řešení financování dopravní správy a jiné využití. Bezpečnostnímu a záchrannému systému (ISZ integrovaný záchranný systém) propojení dopravní telematiky s IZS, které zlepší organizaci při dopravních nehodách či mimořádných událostech. V oblasti, na kterou se je tato práce zaměřena, je telematika systém, který umožňuje přenos a zpracování dat, propojení jednotlivých systémů (ve vozidle, IS, logistický systém) a umožňuje jejich vzájemnou interakci. 12

14 V této oblasti nám telematika pomáhá při řízení dopravních toků na silnicích, předávání dopravních informací přímo do vozidla, získávání on-line informací o technickém/technologickém stavu vozidla, odesílání zakázek přímo do vozidla a jejich sledování v reálném čase, on-line sledování poloh vozidel, optimalizaci plánování realizace dopravních zakázek a školení či výuce řidičů se zaměřením na ekonomiku jízdy. 1.4 Dopravně-přepravní řetězec Pro lepší pochopení dopravní telematiky je nezbytné popsat celý dopravněpřepravní řetězec (viz obr. 2): Zdroj: Svítek, Svoboda, 2004, str. 7 Obrázek 2 Dopravně-přepravní řetězec Objektem dopravy se rozumí průběh přemístění zboží a osob. Naproti tomu objekt přepravy z hlediska charakteru je rozdělen na osobní (přeprava osob) a nákladní (přeprava materiálu a zboží). Přepravní jednotka je dopravní prostředek včetně zboží a surovin. Ta může být vybavena globálním, lokálním nebo veřejným informačním systémem, který může mít poznatky o reálné poloze, směru jízdy, obsahu nakládky, atd. Dopravním prostředkem se zde rozumí vozidla, lodě, letadla, vlaky, atd., které se pohybují po dopravní cestě. Dopravní prostředek a dopravní cestu dělíme na silniční, železniční, leteckou a vodní. 13

15 Prostor, po kterém se pohybuje dopravní prostředek, se nazývá dopravní cesta. Silniční dopravu lze rozdělit podle toho, zda se jedná o území zastavěné (města a obce) nebo nezastavěné. V nezastavěném území se jedná o dálnice, silnice první, druhé a třetí třídy. Železniční dopravu dělíme na celostátní a regionální, které jsou dále členěny dle hustoty provozu. Letecká doprava může být dělena dle typu vzdušného prostoru. Vodní dopravu rozlišujeme dle povoleného ponoru. Dopravní terminál je místo, kde je s objektem přepravy manipulováno (vykládka, nakládka či překládka), nebo dochází ke změně druhu dopravy. V silniční dopravě se jedná především o parkoviště a nádraží. U železniční dopravy je dopravním terminálem železniční stanice či překladiště. Letiště je typický dopravní terminál pro leteckou dopravu, stejně tak jako přístavy pro dopravu vodní. Základní služby, které jsou poskytovány terminálem, je manipulace, skladování, zprostředkování služby, ložné operace. Tato práce se dále věnuje problematice silniční dopravy, konktrétně sledování dopravního prostředku (nákladní automobil) včetně nákladu. 1.5 Části a komponenty dopravně-telematického systému V minulé kapitole bylo popsáno, co znamená a obsahuje dopravní telematika. Tato kapitola se bude zabývat technickými částmi dopravně-telematických systémů a jejich rozdělením na základní části a komponenty. Zde zatím ještě není zahrnut lidský faktor (dispečeři, řidiči). Základní části dopravně-telematického systému jsou objekt přepravy (SUB), dopravní prostředek (DP), dopravní cesta (DC) a dopravní terminál (DT). Objekt přepravy sledujeme, řídíme a ovlivňujeme. U dopravního prostředku přidáme ještě údržbu. Sledování, řízení a údržba se provádí u dopravních cest a terminálů. Telematický prostředek (TP), telematické řízení dopravních procesů (TŘP), telematické pasportní a ekonomické systémy (TPS a TES) jsou základní komponenty dopravně-telematického systému. Technické zařízení dopravního procesu je obsahem telematického prostředku, který získává statická a dynamická data o dopravním procesu. Telematický prostředek musí být umístěn na dopravní cestu, do dopravního prostředku nebo na objekt přepravy podle návrhu dopravně-telematického systému. 14

16 Telematické řízení dopravních procesů slouží pro jejich přímé řízení a sledování či stanovení způsobu jejich ovlivňování. Řízení dopravních procesů zahrnuje monitorování, on-line řízení, on-line management, off-line management a off-line plánování. Funkce jednotlivých řízení procesů a rozdíl mezi nimi jsou zobrazeny v následující tabulce: Tabulka 1 Funkční model pro monitorování, on-line řízení a management, off-line management a off-line plánování Základní funkce telematického zařízení Monitorování Responsivní provozní řízení (on-line řízení procesů, online management) Řízení provozní logistiky (off-line management) Plánování služeb infrastruktury (off-line plánování) Sběr dat v terénu Kompletace dat Komunikační napojení s místem sběru dat v terénu Vznik databáze dat Uživatelské vizualizace dat rozhraní, Zpracování dat, interpretace dat pro podporu rozhodování Vyhodnocení zpravovaných dat Řízení pomocí aktorů v terénu Zdroj: Svítek, Svoboda, 2004, str. 12 Pro digitální evidenci veškerého majetku spojeného s dopravním procesem slouží telematické pasportní systémy. Děje se to pomocí moderních telematických metod. Tento systém je velkým a cenným zdrojem informací o všech částech dopravního systému. Pro popis dopravního a přepravního procesu v ekonomické podobě slouží telematický ekonomický systém. Informace z vlastních ekonomických systémů a z 15

17 předchozích komponentů jsou využívány k vyhodnocení ekonomických parametrů dopravního procesu. Pro telematické systémy, které podporují management dopravního a přepravního procesu, je zapotřebí integrace všech výše popsaných systémů (TP, TŘP, TPS TES). Telematická nadstavba nad dopravním procesem vznikne po propojení výše uvedených komponentů. Tato nadstavba je následně nástrojem řízení a ovlivňování dopravy se záměrem splnění cílů dopravní politiky (spolehlivost, ekonomika, komfort a další). Zdroj: Svítek, Svoboda, 2004, str. 14 Obrázek 3 Základní dělení dopravně-telematického systému 16

18 1.6 Propojení dopravní telematiky s logistikou Dopravní logistický řetězec s telematickým zařízením se v současné době uplatňuje především v nákladní dopravě. Jedná se především o přímou dopravu nebo pro lomené, multimodální, intermodální a kombinované přepravní systémy. Přímá doprava je brána jako nejjednodušší řetězec z pohledu optimalizace cesty a logistického zásobování. Na těchto trasách se přeprava realizuje jedním druhem dopravy. Více druhů dopravy je využíváno pro lomené, multimodální, intermodální a kombinované přepravní systémy. Vhodné dopravní terminály musí být součástí dopravní sítě. Zde jsou zapotřebí i technické a technologické prostředky, které uskutečňují sjednocení pohybu zboží ve všech článcích dopravního systému. Důležitou součástí logistiky je dopravní telematika, která umožní naplnit a využít všechny funkce logistiky. Přínosů dopravní telematiky pro logistiku je hned několik. Získávání informací o dopravních tocích s použitím telekomunikačních systémů pro řízení dopravních systémů. To umožňuje optimalizovat dopravní provoz v národní i evropské infrastruktuře. Dopravní telematika dále napomáhá zvyšovat kapacitu přepravy na přetížených úsecích sítě, a tím snižuje finanční ztráty přepravců či dopravců. Krizovými místy jsou především hraniční přechody nebo velká města. Využití prostředků dopravní telematiky se odráží na zvyšující se využitelnosti kapacit infrastruktury, plynulosti nebo bezpečnosti dopravy. Dále zde dochází ke snížení dopravního zatížení na životní prostředí u jednotlivých druhů dopravy. (Kapitola byla zpracována na základě prostudování knížky: Svoboda, Svítek, 2004, str. 7-33) 2 Základní schéma logistických procesů Logistika se rozvíjí již po několik let. Vojenská logistika sehrávala a stále sehrává důležitou funkci. Zde se především jedná o plánování, provádění přesunu a technické zabezpečení sil (Pernica, 2004, str. 49). Logistika se samozřejmě uplatňuje i mimo armádu. V dnešní době se především jedná o podnikovou logistiku, která celkově napomáhá ke konkurenceschopnosti podniků. 17

19 V této kapitole bude stručně popsána logistika a logistické procesy převážně v silniční dopravě. 2.1 Pojem logistika Slovo logistika se často pojí s řeckým slovem logos, což znamená slovo, řeč, rozum, počítání. Definic logistiky je mnoho. Především se jedná o tok materiálu a informací. Logistika propojuje celý proces dodavatel, výroba, sklad, odběratel. To znamená, že logistika není pouze součástí podniku, ale pracuje i mimo podnik. Definice logistiky dle Evropské logistické asociace: Organizace, plánování, řízení a výkon toků zboží vývojem a nákupem počínaje, výrobou a distribucí podle objednávky finálního zákazníka konče tak, aby byly splněny požadavky trhu při minimálních nákladech a minimálních kapitálových výdajích. (Sixta, Mačát, 2005, str. 23) Logistika je nedílnou součástí podniku, která se stará o to, aby správný materiál byl na správném místě ve správnou dobu a v požadované kvalitě, a to za minimální náklady. Podniková logistika by měla vycházet z celopodnikové strategie a plnit celopodnikové cíle. Na druhé straně musí zajistit přání zákazníků ohledně zboží a služeb při minimálních nákladech. 2.2 Dělení logistiky H. Kramp rozdělil logistiku následujícím způsobem: Zdroj: Sixta, Mačát, 2005, str. 45 Obrázek 4 Dělení logistiky dle H. Krampeho 18

20 Dodavatel dodá potřebné zboží do podniku. V této souvislosti se může jednat o suroviny, materiál či různé díly. Podnik toto příjme a uskladní. Následuje výroba a hotové výrobky jsou uloženy ve skladu před expedováním k zákazníkovi. Makrologistika se zaobírá logistickými řetězci, které jsou nezbytné pro výrobu určitých výrobků od těžby surovin až po prodej a dodání zákazníkovi (Sixta, Mačát, 2005, str. 49). Z tohoto pohledu se jedná o aktivity mimo jednotlivé podniky. Jedná se o přepravu, které zásobuje podniky a následně odvážejí hotové výrobky. Nejedná se pouze o lokální přepravu, mnohdy tato přeprava překračuje i hranice států. Makrologistika se stará o pohyb zboží mimo podnik. Opakem makrologistiky je mikrologistika. Zde je zahrnuta veškerá logistika uvnitř podniku, jako je pohyb materiálu, surovin, či hotových výrobků. Součástí mikrologistiky je i logistický řetězec mezi jednotlivými závody v rámci jedné organizace. Zdroj: Sixta, Mačát, 2005, str. 46 Obrázek 5 Jednodušší dělení logistiky Jednodušší dělení logistiky je zobrazeno na obrázku 5. Zde je zahrnut i tzv. logistický podnik, který slouží pro propojení mezi dodavatelem a zákazníkem, čili dodavatelsko-odběratelský řetězec. Logistikou zásobování se myslí nákup převážně materiálu a polotovarů. O řízení toku materiálu se stará vnitropodniková logistika a distribuční logistika je zodpovědná o dodání výrobků k zákazníkovi (Sixta, Mačát, 2005 str ). 19

21 2.3 Logistický proces Logistika může obsahovat mnoho aktivit, které jsou zobrazeny na obrázku 6. Logistika je závislá na svých vstupech, kam řadíme přírodní, lidské, finanční a informační zdroje. Dodavatelé poskytují suroviny, které logistika řídí ve formě surovin, zásob ve výrobě a hotových výrobků. Řídící činnosti poskytují rámec pro logistické aktivity, jako je plánování, implementace a řízení. Výstupy logistického systému jsou konkurenční výhody, využití času a místa, efektivní zásobování zákazníka a poskytování souhrnu logistických služeb. Veškeré tyto výstupy jsou výsledkem efektivního využití logistické činnosti. Tím se logistika stává kapitálem podniku. Přehled logistické činnosti naleznete na spodní části obrázku 6 (Lambert, Stock, Ellram, 2005, str. 4). Zdroj: Lambert, Stock, Ellram, 2005, str. 5 Obrázek 6 Složky logistického řízení 20

22 2.4 Dopravní logistika Jak už bylo řečeno, doprava je důležitou součásti logistiky. Doprava spojuje jednotlivé části logistického řetězce. Je výhodou, jestliže přepravní prostředky plní například i funkce manipulační nebo skladovací. Cílem logistiky na všech úrovních je maximalizovat efektivnost oběhových procesů a k tomu je nutné, aby byl vytvořen řídící systém, který vedle řízení technologických procesů v jednotlivých činnostech oběhového procesu za pomoci všech s tím spojených informačních procesů optimalizuje, s využitím exaktních a heuristických metod, celkový efekt oběhového procesu. Takový systém je označován jako logistický. Dopravní systém, který vyhovuje logistickému řízení oběhových procesů, poznačujeme jako logistickou dopravou. (Drahotský, Řezníček, 2003, str. 8) Oběhový, neboli obchodní proces se zabývá pohybem zboží od výroby až k zákazníkovi. Exaktní metody se zaměřují na teorii. Vychází převážně z matematických závislostí, z určité indukce či dedukce, porovnání jevů z historie a jiné. Heuristické metody nelze určit matematicky. Jedná se spíše o kreativní myšlení pracovníků nebo expertů (Drahotský, Řezníček, 2003, str. 6-13). 3 Popis a využití telematiky v logistických procesech Informace jsou důležitou součásti know-how podniku, které napomáhají k realizaci podnikových cílů. Z důvodu zabezpečení optimálního využití dopravních systémů a jejich efektivního řízení, je nezbytné rychlejší zpracování informací v logistickém procesu. Informační a komunikační technologie jsou čím dál tím více využívány v dopravě (Karpecki, 2008). Zákazníci, ať to jsou výrobní podniky nebo prodejní řetězce, mají stále složitější a promyšlenější systémy řízení. To má za následek enormní požadavky na logistické zabezpečení zásobování, zejména na zajištění plynulosti a pružnosti zásobování dle potřeb výroby nebo prodeje. Jednoduchý systém, který zabezpečí sledování a komunikaci, není adekvátní pro současné dopravce. Dokonalým stavem by bylo propojení všech systémů, které má dodavatel, speditér, dopravce a odběratel k dispozici. 21

23 3.1 Ideální stav Znázornění ideálního stavu pro realizaci zakázky je možné shlédnout na obrázku 7. Zdroj: vlastní znázornění Obrázek 7 Ideální zpracování zakázky Větší výrobní podniky mají řídící systémy (OS), které jsou schopny velice přesně generovat požadavky na dodávku jednotlivých komponentů. Dále je zapotřebí odsouhlasení a potvrzení výrobního termínu dodavatelem. Pokud je dodávka potvrzena, vznikne tím dopravní zakázka a začne se pracovat na její realizaci. Proces 1 Realizace dopravní zakázky začíná jejím přijetím disponentem od zákazníka. Zakázka by měla obsahovat následující: označení zakázky, adresu nakládky a vykládky, slot time nakládky a vykládky, popis nákladu (včetně hmotnosti a objemu), přepravní poznámky. Proces 2 S ohledem na vytíženost, polohu, případný pravidelný servis a dostatečný výkon dle AETR je zakázka vyhodnocena systémem. Výstupem pro disponenta jsou dopravní prostředky, které jsou schopny uskutečnit danou zakázku. 22

24 Informace o vozidle a zakázce jsou následně odeslány dispečerovi k realizaci. Disponent nebo následně dispečer je zodpovědný za výběr optimálního vozidla. Proces 3 Dispečer informuje řidiče o nové zakázce a zašle mu potřebné informace. Řidič následně realizuje danou zakázku. Proces 4, 5, 6 Systém průběžně kontroluje dané vozidlo, zda stále může provést zadanou zakázku. Po zahájení přepravy se soustavně přijímají a zpracovávají informace o stavu zakázky, které jsou následující: odeslána do vozidla, přijatá/potvrzená od řidiče, zahájena, příjezd na nakládku/vykládku, zahájení nakládky/vykládky, konec nakládky/vykládky, odjezd z nakládky/vykládky, zdržení. Po vyložení zboží je zakázka ukončena. Dále dochází k vyúčtování a fakturaci. Zde je ovšem nezbytné mít dostatečně rychlé komunikační propojení všech účastníků. To slouží pro včasné předávání informací a rychlou zpětnou vazbu stavových událostí. Poté je možné okamžitě reagovat na vzniklé problémy během realizace zakázky. Dalšími důležitými znaky jsou korektnost údajů o zakázce, za které odpovídá zadavatel, a průběžné monitorování všech procesů. 3.2 Problémové faktory Faktory, které v praxi způsobují nějaká rizika, se rozdělují na lidská, ekonomická a technická. Tyto faktory zmenšují efektivnost zpracování zakázek. 23

25 3.2.1 Lidský faktor Lidský faktor zahrnuje veškeré pracovníky, kteří se podílejí na realizaci zakázky. Zákazník je plně zodpovědný za údaje, které jsou vyplněny k zakázce. Jedná se o údaje o nakládce a vykládce, rozměry zboží a jiné. Ideálním způsobem je zadávání údajů přímo do systému pomocí terminálu na pracovišti, který vytváří zakázky. Toto vše eliminuje neshody při realizaci a při konečném účtování zakázky. Další osobou, která se dostává do kontaktu se zakázkou, je disponent. Včasné vyřízení zakázky tímto pracovníkem a předání informací do logistického procesu je nezbytným krokem pro úspěšné vyřízení dopravní zakázky. Zde se dostáváme k dalšímu článku, a tím je dispečer. Pokud je zakázka předána disponentem dispečerovi teprve v době, kdy již měla být uskutečněna, lze jen velmi obtížně splnit přesný termíny zakázky. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby dispečer získal veškeré informace včas. Na konci tohoto řetězce je řidič, který pomáhá získávat informace o průběhu realizace zakázky a má přesné informace o stavu zakázky. Předávání těchto informací by však mělo minimálně obtěžovat řidiče při vykonávání práce. K tomu by mohla pomoci telematická vozidlová jednotka (telematics unit - TU), která tvoří v kombinaci s komunikační a navigační jednotkou užitečný nástroj pro řidiče. Pojem telematická jednotka bude blíže vysvětlen v kapitole Vozidlová jednotka Ekonomický faktor Nedostatek finančních prostředků nedovoluje dopravcům investovat do vybudování kvalitního informačního logistického systému nebo do svého vozového parku. Pro podniky jsou prioritní provozní náklady před investicemi, které nemají okamžitou návratnost. Využití těchto technologií zvyšuje efektivnost vozového parku a úsporu pracovních sil Technický faktor Největší problém spočívá v různorodosti systémů a jejich vzájemném propojení. Ekonomický a technický faktor spolu úzce souvisí. Firmy investují do systémů, 24

26 které jsou úspornější a dokáží vyřešit současné problémy. V budoucnosti však mohou vyvstat další problémy, které bude nutno řešit nákupem nových systémů. Ty nemusí být kompatibilní se současným. Následná implementace nového systému do stávajícího je velmi komplikovaná. Navíc zde vznikají další náklady na investice. 4 Optimalizace využití vozového parku pomocí telematického systému Na úvod této kapitoly se popíše princip fungování telematického systému pro vozový park, průběh komunikace, popis jednotlivých součástí a výhody tohoto telematického systému. 4.1 Základní schéma telematického systému pro řízení vozového parku Obrázek 8 představuje názorné fungování telematického systému. Zdroj: firemní materiál GT technology Obrázek 8 Schéma telematického systému pro řízení vozového parku 25

27 Aby bylo možné zasílat z vozidla potřebné informace, je zapotřebí mít ve vozidle vozidlovou jednotku. Tato vozidlová jednotka je vybavená SIM kartou, která umožňuje veškerou komunikaci s vozidlem. Veškeré informace, které jsou odesílány z vozidla, směřují do databáze. Zde se zpracovávají a následně jsou zobrazovány na telematickém portálu. Uživatelé, kteří využívají telematický systém pro řízení vozového parku, mají přístup na tento portál. Zde naleznou veškeré potřebné informace o vozidle, jako poloha, aktivita a další. Pod pojmem back office system se většinou skrývá software, který využívají firmy pro účetnictví, v IT oddělení a jiné. Pro využití dat z telematického systému je zapotřebí rozhraní, které pomůže získat tato data. Takové rozhraní se nazývá intelligent interface. Veškerá komunikace mezi jednotlivými subjekty telematického systému je v rozmezí od nanosekund až po milisekundy. 4.2 Součásti telematického systému pro řízení vozového parku V této kapitole budou popsány části telematického systému a funkčnost jednotlivých částí Vozidlová jednotka Vozidlová jednotka, neboli telematics unit (TU), má základní funkce, které spočívají v udávání polohy vozidla a komunikaci mezi řidičem a dispečerem. TU se skládá z palubního počítače (OBC) na palubní desce a zpravidla i z modulu (GPS přijímač a GPRS modem), umístěném uvnitř palubní desky. O získání polohy vozidla se stará GPS přijímač. V této oblasti se rozděluje GPS přijímač na vnitřní nebo externí. Externí antény se montují na střechu vozidla. Kvalita GPS signálu je zde lepší s porovnáním s vnitřní anténou, ale o to komplikovanější je montáž externího GPS přijímače. Pro vnitřní anténu je dostačující umístění například na předním skle nákladního vozidla. Zde se ale musí dát pozor, aby anténa byla dostatečně vzdálena od ostatních přístrojů, které se mohou vzájemně rušit. 26

28 GPS přijímač je zapojený buď do OBC nebo do modulu. Zde záleží na druhu telematického systému. TU využívá pro propojení s ostatními systémy ve vozidle rozhraní USB nebo COM (RS232). Tato rozhraní se využívají pro připojení: digitálního tachografu, sběrnice CANbus, FMS konektoru, scanneru dokumentů, čtečky čárových kódů, SOS tlačítka, apod. Jak už bylo zmíněno, TU je vybavena SIM kartou. Pomocí SIM karty řidič dokáže komunikovat s dispečerem v reálném čase a současně dochází i k přenosu dat z vozidla. Veškerá komunikace zpravidla probíhá přes GPRS, kde se účtuje přenos dat. V případě, že vozidlo nelze připojit na GPRS, je zde varianta využití SMS zprávy pro komunikaci s řidičem. Toto se využívá jen v krajních případech z důvodu, že psaní SMS zpráv je mnohem dražší než využívání GPRS. Pro plné využití OBC, je vhodné zajistit identifikaci řidiče. Do OBC je možno se přihlásit kódem, klíčem (USB, identifikační karta, bezdrátový klíč) anebo kartou řidiče načtenou z digitálního tachografu. Po přihlášení do OBC se zobrazí na displeji hlavní menu. Displej muže být dotykový nebo je ovládán pomocí tlačítek. Základní menu tvoří zprávy, kterými probíhá veškerá komunikace mezi řidičem a dispečerem. Řidič si může nadefinovat předepsaný text, dále je schopen nahlížet do přijatých a odeslaných zpráv. Další možností v menu je volba aktuální činnosti řidiče neboli aktivita Telematický portál Telematický portál je internetová aplikace. Pro připojení k ní je zapotřebí počítač a internet. Pro zabezpečení identifikace uživatele jsou potřebné přihlašovací údaje, které se skládají ze jména a hesla. Portál je určen především pro management a dispečery dopravních a spedičních firem. Přístup může být poskytnut i dodavatelům, kteří si mohou on-line kontrolovat průběžně aktuální stav svých zakázek. Portál zobrazuje veškerá vozidla, návěsy a řidiče, kteří jsou v systému. Tyto prvky je možno zobrazit i na mapě, která nám slouží pro vizualizaci jejich poloh. Následně zde také je seznam vozidel, kde je uvedena poslední poloha a čas její 27

29 aktualizace, poslední čas komunikace, kdo vozidlo řídí a popřípadě jaký návěs je připojen. Telematický portál je velký pomocník pro dispečery. Dispečer má díky tomu k dispozici servisní časy řidičů, může si na mapě spočítat dobu trasy. To mu pomáhá vybrat optimální vozidlo pro danou zakázku. Dispečeři zasílají přes telematický portál zprávy řidičům, kterým se následně během pár vteřin zobrazí na jejich OBC. Veškeré zprávy jsou dostupné na portálu a lze vidět i stav zpráv (odesláno, doručeno, přečteno). Na portálu je možnost i vizualizace motor managementu. Lze vidět údaje o spotřebě, počtu ujetých kilometrů, rychlosti vozidla a jiné. Zde je zapotřebí mít vozidlo připojené na CANbus sběrnici Back Office System (BOS) BOS je nedílnou součástí každé společnosti či firmy. Informační, ekonomické, mzdové, logistické a manažerské systémy jsou základními systémy v BOS. Informační systém většinou zodpovídá za propojení s ostatními systémy a je důležitým prvkem v BOS. Ekonomický systém má na starosti účetnictví, fakturace, pohyb hotovosti v pokladně, transakce mezi firmou a bankou a další. Personalistiku a mzdy nalezneme v mzdovém systému, kde jsou i základní osobní údaje zaměstnanců, údaje o jejich proškolení, data o řidičských průkazech zaměstnanců, úroveň vzdělání a další. Pro evidenci zboží v logistických skladech slouží logistický systém, ve kterém mohou být uchovány údaje o zboží (datum výroby, příjem zboží, výrobní číslo a mnohé další). 28

30 Zdroj: UNIS computer, 2012 Obrázek 9 Schéma optimálního Back Office Systému Na obrázku 9 je znázorněno, že BOS může samozřejmě obsahovat i další systémy, než které byly popsány na začátku této kapitoly. Jedním z nich je systém na zakázky, kde samotné zakázky umožňují definovat opravárenské zakázky, zakázky pro výrobu na sklad, dopravní zakázky, účetní zakázky, zakázky vozidel a zaměstnanecké zakázky. Většina typů zakázek má přímou vazbu na sklad, vozidla, fakturaci, pokladnu a mzdy (UNIS computer, 2012). Aby byly veškeré zakázky pod dohledem, je vhodné je mít snadno dostupné, a to prostřednictvím internetového prohlížeče (UNIS computer 2012) Intelligent interface Pokud se telematický systém v podnicích již využívá, je zapotřebí získat z tohoto systému co nejvíce potřebných informací. Ne vždy musí telematický systém zcela vyhovovat jednotlivým dopravním firmám, neboť každá firma má své vlastní požadavky. Ty je možné získat s tzv. intelligent interface, který nám propojí telematický systém s BOS. Interface by měl umožnit komunikaci telematického systému s dalšími aplikacemi podle typu jejich rozhraní. V praxi to znamená komunikaci s libovolným 29

31 informačním nebo logistickým systémem a databázemi, které podnik využívá. (Firemní materiál GT technology) 4.3 Způsoby optimalizace využití vozového parku V předchozí kapitole bylo vysvětleno, jakým způsobem telematický systém funguje. Nyní bude popsáno, proč je dobré využívat telematický systém v dopravě. Jak již bylo řečeno, díky GPS přijímači ve vozidle a přenosu dat z vozidla na portál jsme schopni zjistit aktuální polohu vozidla. Velice důležitý atribut je zbytková doba řízení a práce řidiče. Udává, zda je řidič schopen včas splnit zakázku a podle toho se jim udělují. S tím úzce souvisí i ETA, což znamená předběžný vypočítaný čas příjezdu (Estimated Time of Arrival) do cíle. Pokud se vybere vozidlo pro danou zakázku, lze jednoduše zaslat informace o zakázce přímo řidiči do palubního počítače. Řidič tím získá okamžitě potřebné informace, kam má jet a co má naložit. Mnoho těchto palubních počítačů má v sobě zabudovanou navigaci. Řidič si tak může vybrat adresu jako nový cíl trasy. V mnoha navigacích se dají nastavit parametry vozidla. Mezi tyto parametry patří hlavně výška vozidla a hmotnost. Nastavení těchto parametrů vozidla do navigace zajistí, aby se řidič vyhnul překážkám na cestách. To se týká především mostů, kde je omezená hmotnost, a tunelů, kde je důležité znát výšku vozidla. Výhodou je i automatizovaný přenos údajů mezi jednotlivými prvky systémů. V neposlední řadě využití telematického systému vede ke snížení nákladů. Počáteční investice do telematického systému je relativně vysoká, ale po instalaci tohoto systému se sníží především náklady na cestu. Díky navigaci ve vozidle a informovanosti dispečera o vozidle se sníží počet zbytečně najetých kilometrů. To bylo zapříčiněno neznalostí trasy, minutím dálničního sjezdu a dalšími momenty. Zpravidla se sníží i průměrná spotřeba vozidla. Řidiči vědí, že jsou sledováni telematickým systémem a jezdí více ekonomicky. 5 Praktické případy s využitím a bez využití telematiky V poslední kapitole bude popsáno praktické využití telematického systému, a to především telematický portál a OBC. Na závěr této kapitoly bude uvedeno shrnutí. 30

32 5.1 Palubní počítač V této kapitole budou uvedeny důležité a užitečné součásti palubního počítače. Mnohé OBC mají dotykovou obrazovku, jiné mají klávesnici a kurzor pod displejem Menu Menu je první věc, kterou řidič uvidí po přihlášení do svého OBC. Menu by mělo být jednoduché a řidič by se v něm měl lehce orientovat. Co by v každém OBC mělo být, jsou zprávy pro komunikaci mezi řidičem a dispečerem, přehled pracovní doby řidiče, zakázky a nastavení. Výhodou je navigace a informace z CANbus sběrnice, kde je udávána průměrná spotřeba, spotřeba paliva, volnoběh a další data z tzv. motor managementu. V prvním příkladu OBC (obrázek 10) je menu velice prosté. Řidič má na výběr ze základních ikonek (Zprávy, Hodiny, Zakázky, Navigace, Senzory, Nastavení). Hodiny znamenají pracovní dobu řidiče, Senzory naopak udávají data z CANbus sběrnice. V horní liště je vidět, která aktuální činnost je prováděna a po jakou dobu. Zdroj: firemní materiály GT technology Obrázek 10 Menu A U dalšího příkladu (obrázek 11) se menu zobrazí po rozkliknutí dvojité šipky. Menu obsahuje hned několik ikonek. Oproti prvnímu menu jsou zde navíc Kalkulačka, Prohlížeč obrázků, Seznam destinací, Ovládání hlasitosti, Nastavení zobrazení a další. Prohlížeč obrázků je vhodný za předpokladu, že se využívá přenosný scanner. 31

33 Dá se říci, že v tomto menu je mnoho přebytečných ikon, které by se mohly sloučit do jedné. Takovým příkladem jsou ikony Ovládání hlasitosti nebo Nastavení zobrazení, které by mohly být součástí Nastavení. Pod dvojitou šipkou jsou zobrazeny poslední vybrané ikony. Zdroj: firemní materiály GT technology Obrázek 11 Menu B Činnosti Nastavení činnosti informuje dispečery o aktivitách řidiče. Těchto činností je několik a mnohdy závisí na samotných dopravcích, které z nich chtějí využívat. Některé činnosti mají doplňující informace, například při činnosti Tankování (obrázek 12) je doplňující informace, kolik litrů se dotankovalo. V praxi může ovládání fungovat tak, že je vybrána činnost Tankování (Fuelling), následně se OBC zeptá řidiče, kolik litrů natankoval. Pro doplnění počtů litrů řidič klikne na Kliknout zde (Press here) na dotykovém displeji a zadá počet litrů a klikne Odeslat (Send). 32

34 Zdroj: firemní materiály GT technology Obrázek 12 Doplňující informace u činnosti Tankování Dalším příkladem výskytu doplňující informace je při Nakládce, kde je možné vyplnit množství nákladu, druhy palet a podobně. Mezi základní činnosti patří: Nakládka, Vykládka, Tankování, Odpočinek, Přestávka a Jízda. Jiné činnosti mohou být: Mytí, Trajekt, Garáž, Čekání, Dopravní zácpa, Příprava na jízdu a další Pracovní doba řízení Další součástí menu je pracovní doba řidiče. Řidič může sám vidět, kolik hodin a minut má odpracováno a jak dlouho ještě může pracovat. Toto je velice důležité, neboť řidiči musí dbát na dodržování pracovní doby, zejména pravidelně dodržovat odpočinek. Pokud by toto nedodržovali, mohou při kontrole dostat vysoké pokuty. Je však dobré, když i samotný řidič si může tuto dobu kdykoli sám zkontrolovat. Zobrazení pracovní doby řidiče v OBC může být různé. OBC A má rozdělené činnosti do čtyř základních skupin: Jízda (Driving), Práce (Working), Odpočinek (Resting) a Dostupný (Off Duty). Jízda, jako součást práce řidiče, je brána 33

35 samostatně. Do práce jsou zahrnuty aktivity jako nakládka, vykládka, příprava na jízdu a další. Řidič tedy vidí odkdy dokdy vykonával danou činnost a do které skupiny byla zahrnuta. Následně vidí i celkový čas všech skupin za jeden den. Zdroj: firemní materiály GT technology Obrázek 13 Doba řízení B Další příklad zobrazení pracovní doby řidiče může být brán i jako plánovač do budoucna. Na obrázku 14 se zobrazuje množství času pro řízení s dvoutýdenním výhledem dopředu. Je zde uvedeno, kolik času maximálně může řidič ujet bez přestávky za den, současný týden a za 2 týdny, a to samé je i u zbytkové doby řízení. Řidič smí jet pouze 4,5 hodiny bez přestávky, po nich následuje povinná 45 minutová pauza dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 Kapitola II, viz příloha č. 1. Řidič zde ihned vidí, jak dlouho jel a jak dlouho ještě smí jet. Zdroj: firemní materiály GT technology Obrázek 14 Doba řízení B II 34

36 Obdobná obrazovka, která bylo u řízení, je i u odpočinku. Jak bylo řečeno, řidič musí mít povinnou přestávku 45 minut po 4,5 hodinách jízdy. Řidič zde opět vidí, kolik času již strávil odpočinkem a kolik času mu ještě zbývá. Zdroj: firemní materiály GT technology Obrázek 15 Doba odpočinku B Motor management Pokud vozidlo je připojeno na CANbus sběrnici, řidič je schopen na palubním počítači zjistit i základní informace z této sběrnice. Mezi základní informace se řadí průměrná spotřeba, spotřeba paliva, teplota motoru, počet otáček. Rozdíl mezi průměrnou spotřebou a spotřebou paliva je v tom, že průměrná spotřeba je udávána v l/100 km nebo km/l a spotřeba paliva je pouze množství litrů, které je spotřebováno. Občas se u spotřeby paliva využívá počet litrů za hodinu. 35

37 Zdroj: firemní materiály GT technology Obrázek 16 CANbus data Zakázky Zakázku neboli plánování lze vytvořit v telematickém portále nebo v software pro zakázky, který je součástí Back Office System. Zakázka po odeslání se zobrazí řidiči na jeho OBC pod jednou z ikonek. Název této ikony může být Práce, Plánování, Zakázky a podobně. Každopádně princip je obdobný. Řidič vidí dobu určenou pro danou vykládku/nakládku. Jak je zobrazeno na obrázku 17, řidič má v Plánování dvě nakládky. Dispečer přiřadí těmto nakládkám místo určení (Place 1/2) a čas. Řidič potvrdí, že přijal tyto zakázky a začne je realizovat. Zdroj: firemní materiály GT technology Obrázek 17 Zaslání zakázky do OBC formou plánování 36

38 Po přijetí na nakládku vybere řidič aktivitu Nakládka a OBC se následně optá řidiče, zda tato nakládka je jednou z těch, které byly zaslány do vozidla. Pokud ano, tak řidič vybere tu správnou. Pokud ne, tak řidič zvolí jinou (Other) a pokračuje dále. Zdroj: firemní materiály GT technology Obrázek 18 Výběr místa při vykládce Navigace Užitečná součást OBC je navigace. Mapové podklady do navigace jsou k dispozici pro celou Evropu. Pokud se flotila pohybuje pouze například po České a Slovenské republice, občas v Maďarsku, Rakousku či Polsku, není zapotřebí zakoupit navigaci pro celou Evropu, ale postačí mapové podklady pouze pro uvedené země, a tím se sníží i cena této služby. Výhoda využití OBC s navigací a telematického portálu je v tom, že dispečer si nastaví trasu zakázky a může ji přímo poslat řidiči. Ten tuto trasu přijme na svém OBC a navigace bude určovat směr cesty, kterou dispečer nadefinoval. Další výhodou navigace je využívání koridorů (obrázek 16). Dispečer může nastavit koridor například o šířce jednoho kilometru. Tento koridor může a nemusí řidič vidět v navigaci. To záleží na rozhodnutí dispečera. Pokud však řidič vyjede během své cesty z tohoto koridoru, okamžitě dostane dispečer alarmové hlášení do telematického portálu a hned kontaktuje řidiče zprávou a zjišťuje okolnosti, proč vyjel z dané trasy. 37

39 Zdroj: firemní materiály GT technology Obrázek 19 Navigace s koridorem 5.2 Telematický portál Telematický portál pomáhá ulehčit práci hlavně dispečerům. Usnadní výběr vhodných vozidel pro vykonání zakázky, výběr správné cesty a získávání informací o poloze vozidla Pracovní doba řidiče Důležitou součástí pro výběr ideálního vozidla pro danou zakázku je informace, zda řidič je schopen vykonat zakázku včas. Nejbližší poloha vozidla k místu výkonu zakázky ještě nemusí znamenat, že dané vozidlo je nejlepším řešením. Toto bude vysvětleno na následujícím příkladu: řidič ve vozidle A je nejblíže k místu zakázky. Řidiči jsou ale povinni po 4,5 hodinách si vzít přestávku na 45 minut (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006). Pokud tento řidič již má odjeto 4 hodiny, brzy si bude muset vzít přestávku, a tím ztratí 45 minut na vykonání zakázky. Na druhou stranu zde bude vozidlo B, které sice není nejblíže, ale právě mu skončila povinná přestávka, a tudíž může v následujících 4,5 hodinách vykonat danou zakázku bez jakéhokoliv problému. Toto byl příklad zakázky na kratší vzdálenost. 38

40 Zobrazení těchto časů v telematickém portálu je různé. Zpravidla se používají základní činnosti z vozidlového tachografu, a těmi jsou práce, jízda, odpočinek a dostupný. Jedna z možností je přehled základních čtyř činností za měsíc s možností denního detailu. Zdroj: firemní materiály GT technology Obrázek 20 Pracovní doba řidiče Pracovní doba řidiče může být spolu se zbytkovým časem zobrazena s výhledem dvou týdnů dopředu (obrázek 21). Zdroj: firemní materiály GT technology Obrázek 21 Pracovní doba a zbývající čas řidiče Jiné schéma pracovní doby řidiče může být zobrazeno v grafické podobě za měsíc, týden nebo den. Vizuálně je toto zobrazení vhodnější. Pokud je vybrána činnost za měsíc, týden nebo den, tak je získán součet činností za toto období. Příklad tohoto zobrazení je vidět na následujícím obrázku 22, kde v měsíčním výpisu pracovní doby řidiče je celková doba neboli servisní časy 136:06:51 (hh:mm:ss), z toho řízení je 98:14:31, práce 16:44:41, dostupný 20:07:39 a odpočinek 299:06:50. 39

41 Zde je nutno podoktnout, že servisní časy se skládají z řízení, práce a dostupnosti. Odpočinek je zbylý čas, kdy řidič byl přihlášen ve vozidle a nepracoval. Pokud je však vybrán denní záznam, tak celkový čas činní 10:02:08 a z toho řidič řídil 6:32:24, pracoval dalších 3:29:44 a odpočíval 13:57:52. Zdroj: firemní materiály GT technology Obrázek 22 Pracovní doba řidiče za měsíc/den Zakázky Zakázky (plánování) je možné vytvářet přes software, který je součástí Back Office System. U této varianty je však nezbytné mít Intelligent interface, který dokáže přenést zakázky z BOS do palubního počítače. Další možností je vytvoření zakázky přes telematický portál. Princip vytváření v jednom z telematických portálů je následující. Dispečer vytvoří Cestu (Trip), zadá její název. Následně se vybere, zda tato cesta bude poslána řidiči nebo do vozidla. Nastaví se čas odeslání (Date of transfer) a čas provedení (Date of execution). 40

42 Zdroj: firemní materiály GT technology Obrázek 23 Okno pro vytvoření cesty Tato cesta může obsahovat více adres, na kterých řidič vykoná různé činnosti. Těmito činnostmi mohou být nakládka, vykládka, vyzvednutí, začátek cesty, konec cesty, připojení návěsu, odpojení návěsu a jiné. Zdroj: firemní materiály GT technology Obrázek 24 Zobrazení Cest a Míst pro činnost jednotlivého vozidla Jak je vidět na obrázku 24, Cesty (v levé kolonce) a Místa (pravá horní kolonka) obsahují ikonky, které znázorňují jejich stav. Význam jednotlivých ikonek je zobrazen na obrázku

43 Zdroj: firemní materiály GT technology Obrázek 25 Popis ikonek u Cest (Trips) a Míst (Place) Při výběru Místa (Place) dále vyplníme název místa, které se i následně zobrazí řidiči na OBC, číslo zakázky, adresu, činnost a polohu výkonu. Poté se nastavuje čas zaslání zakázky a následně její provedení. Dále můžeme vyplnit obsah (product) nakládky či vykládky. Dispečer následně může přidat komentář k obsahu nebo k celé této zakázce. Všechny tyto informace dostane i řidič. Zdroj: firemní materiály GT technology Obrázek 26 Popis činnosti a komentáře k zakázce 42

44 5.2.3 Mapy, plánování cest Plánování cest úzce souvisí s plánováním, které bylo vysvětleno v předchozí kapitole. Rozdíl je v tom, že na mapě telematického portálu lze naplánovat cestu a zaslat ji do vozidla. Cesta může být naplánována podle zakázky, kterou řidič obdržel. Výhodou některých telematických systémů je možnost plánování tras na mapách. Zde lze nastavit i profil vozidla. Zadané parametry ovlivňují výběr trasy z hlediska průjezdnosti tunely a přes mosty, kde je limitující hlavně hmotnost a výška vozidla. Poté je systémem vygenerována trasa, která vyhovuje profilu zvoleného vozidla. Při plánování trasy je samozřejmostí možnost nastavit si nejrychlejší nebo naopak nejkratší trasy, využití dálnic a zpoplatněných úseků. Zdroj: firemní materiály GT technology Obrázek 27 Plánování trasy Po naplánování trasy na mapě ji lze uložit pro další použití. Tuto trasu můžeme odeslat do jednoho nebo více vozidel s možností komentáře, který řidič také uvidí na svém OBC. Další možnost nastavení je monitorování (Monitored) nebo řízení (Guided). Monitorovaná trasa obsahuje koridor a tento koridoru nesmí řidič opustit. Pokud se tak stane, dispečer dostane alarmové hlášení o vyjetí z koridoru. Ukázka z OBC je v kapitole Navigace. 43

45 Zdroj: firemní materiály GT technology Obrázek 28 Nastavení trasy jako monitorována nebo řízena Zdroj: firemní materiály GT technology Obrázek 29 Zaslání trasy do více vozidel Velice užitečnou funkcí je tzv. GeoFencing. Jednou z možností jeho využití může být informace zákazníkovi o výskytu vozidla poblíž sídla jeho podniku. Obdobné informace o návratu vozidla na základnu mohou získat dispečeři. Je-li kupříkladu GeoFencing nastaven u zákazníka ABC na rádius 15 kilometrů, znamená to, že vozidlo A směřující k zákazníkovi ABC vjede do zóny, dispečer dostane na telematický portál alarm o překročení hranice této zóny. Následně dispečer může informovat zákazníka ABC o poloze vozidla A. 44

46 Zdroj: firemní materiály GT technology Obrázek 30 Zobrazení GeoFencingu na mapě 5.3 Porovnání Využívání telematických systémů poskytuje mnoho výhod. Usnadňuje práci dispečerům i řidičům. Dispečerům pomáhá při realizaci zakázek, sledování vozového parku a komunikaci s řidiči. Pro řidiče je důležitá především navigace. Navigace minimalizuje přejezdové kilometry, snižuje pravděpodobnost, že řidič zabloudí nebo špatně odbočí na dálničním sjezdu. Společnosti snižuje telematický systém provozní náklady. Jedná se o spotřebu pohonných hmot, kde TS dokáže kontrolovat aktuální hladinu nádrže, a tím předcházet krádežím pohonných hmot. Snížením počtu najetých kilometrů se sníží spotřeba pneumatik. Nevýhodou je však vysoká vstupní investice. Využití telematického systému se více vyplatí společnostem se širším vozovým parkem. Jako nedostatek se může zdát i doba synchronizace všech součástí telematického sytému (Back Office System, Intelligent interface, telematický portál). Větší náročnost je kladena na kvalifikaci obsluhujícího personálu. Pokud podnik nevyužívá telematický systém, má nižší nároky na kvalifikaci zaměstnanců. Na druhou stranu tu jsou vysoké náklady na komunikaci. Každé 45