MĚSTO ROŢNOV POD RADHOŠTĚM DLOUHODOBÝ ZÁMĚR ROZVOJE TĚLOVÝCHOVY A SPORTU NA ÚZEMÍ MĚSTA ROŢNOVA POD RADHOŠTĚM NA OBDOBÍ LET

Transkript

1 MĚSTO ROŢNOV POD RADHOŠTĚM DLOUHODOBÝ ZÁMĚR ROZVOJE TĚLOVÝCHOVY A SPORTU NA ÚZEMÍ MĚSTA ROŢNOVA POD RADHOŠTĚM NA OBDOBÍ LET Rožnov pod Radhoštěm, září

2 2

3 Markéta Blinková místostarostka města Roţnova pod Radhoštěm MOTTO: KDO SE V DĚTSTVÍ NAUČÍ SE SPORTEM ŢÍT, NEBUDE SE HO CHTÍT VZDÁT ANI V DOSPĚLOSTI. Milí přátelé sportu, milí Roţnováci, kvalita a délka ţivota, úroveň zdraví, stupeň pracovní výkonnosti, míra osobní spokojenosti kaţdého jednotlivce jsou ve vyspělých zemích stále více závislé na tom, jak úspěšně se společnosti daří rozvíjet zdravý způsob ţivota, a k tomu tělovýchova a sport nepochybně patří, neboť kompenzuje působení negativních civilizačních faktorů. Vzhledem ke stálému sniţování přirozené fyzické zátěţe u všech věkových skupin občanů je funkce tělovýchovy a sportu v jejich ţivotě nezastupitelná. Cílem této koncepce je pojmenovat současný stav tělovýchovy a sportu na území města k a dále pak definovat stávající problémy ve všech oblastech tělovýchovy a sportu a předloţit návrhy řešení pro období

4 4

5 OBSAH Úvodní slovo místostarostky 3 Předmluva 7 Lexikon použité sportovní terminologie ZÁKLADNÍ SPECIFIKA OVLIVŇUJÍCÍ ROZVOJ SPORTU A TĚLO - VÝCHOVNÝCH AKTIVIT NA ÚZEMÍ MĚSTA 1.1. Historie sportu na území města Roţnova pod Radhoštěm Demografický vývoj počtu obyvatel města a jeho věková a vzdělanostní struktura Počet obyvatel města Demografický vývoj počtu narozených dětí Předpokládaný počet dětí a ţáků na školách Vzdělanostní struktura obyvatel města Legislativa upravující tělovýchovu a sport Roţnov pod Radhoštěm centrum cestovního ruchu SOUČASNÝ STAV SPORTU A TĚLOVÝCHOVNÝCH AKTIVIT A ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA MATERIÁLNĚ-TECHNICKÉ ZÁKLADNY SPORTU NA ÚZEMÍ MĚSTA 2.1. Přehled sportovních, tělovýchovných a pohybových aktivit na území města Organizované tělovýchovné a sportovní aktivity občanská sdruţení Tělovýchova a sport na školách a školských zařízeních Nabídka komerčních sportovních a pohybových aktivit Neorganizovaná tělovýchova a sport Materiálně-technická základna slouţící sportu a tělovýchově na území města MTZS v majetku města a ve vlastnictví obchodních společností zaloţených městem MTZS ve správě škol nacházejících se na území města MTZS v majetku občanských sdruţení MTZS v majetku podnikatelských subjektů Způsob financování sportu na území města v současnosti Státní podpora sportu SAZKA, a.s Prostředky kraje na podporu sportu Moţnosti čerpání prostředků na podporu sportu od nadací Vyuţití vlastních příjmů při financování sportu Sponzoring a dary právnických a fyzických osob Financování sportu v rámci rozpočtu města Ekonomická situace sportovních subjektů působících na území města Ekonomická situace obchodních společností města Ekonomická situace občanských sdruţení Sport ve struktuře a činnosti orgánu města a městského úřadu ANKETY A ŠETŘENÍ VYUŢITÉ PŘI ZPRACOVÁNÍ KONCEPCE 3.1. Volnočasové aktivity dětí a mládeţe

6 3.2. Anketa oblíbenosti jednotlivých druhů sportu Šetření mezi občanskými (sportovními) sdruţeními CÍLE A ZÁMĚRY PROGRAMOVÉ PODPORY SPORTU A POHYBOVÝCH, REKREAČNÍCH A RELAXAČNÍCH AKTIVIT NA ÚZEMÍ MĚSTA 4.1. Modernizace a rozvoj materiálně-technické základny sportu (podpora investic) Modernizace a rozvoj MTZS v majetku města a ve správě příspěvkových organizací a ve vlastnictví obchodních společností města Modernizace a rozvoj MTZS v majetku občanských sdruţení a podnikatelských subjektů Další záměry města při podpoře rozvoje MTZS na území města Provoz a údrţba sportovních zařízení na území města Varianta I vycházející ze současného stavu Varianta II - zřízení servisní organizace Vyuţití prostředků v rámci Státní podpory sportu Podpora zvýhodněného vyuţití sportovních zařízení pro organizovanou tělovýchovnou a sportovní činnost dětí a mládeţe Dotace obchodním společnostem města vlastnících sportovní zařízení na zajištění organizované tělovýchovné a sportovní činnosti dětí a mládeţe a neorganizovaných pohybových aktivit občanů Spoluúčast města při přípravě sportovních talentů Sportovní střediska Částečná úhrada nájmů sportovních zařízení Podpora sportu na školách a školských zařízeních na území města Rozšířená výuka tělesné výchovy Podpora školním sportovním klubům Sportovní aktivity SVČ Roţnovské olympiády dětí a mládeţe Podpora sportu v rámci grantového systému města Vytváření podmínek pro neorganizovanou tělovýchovu a sport Podpora pohybových aktivit občanů Zpřístupnění sportovních areálů základních škol Podpora komerčních pohybových a rekreačních aktivit Správa a koordinace sportu, tělovýchovných a pohybových aktivit provozovaných na území města Informovanost veřejnosti o moţnostech a nabídce sportovních aktivit Podpora vyuţívání prostředků z fondů EU a dalších zdrojů Principy financování sportu z rozpočtu města na období ZÁVĚR Použité zdroje (podklady, literatura, materiály). 70 Přílohy 71 Seznam zkratek.. 71 Slovník cizích slov a výrazů vícekrát použitých v textu Vysvětlení názvu některých netradičních sportů a pohybových aktivit. 72 6

7 PŘEDMLUVA V této úvodní časti Dlouhodobého záměru rozvoje tělovýchovy a sportu na území města Roţnova pod Radhoštěm (dále jen koncepce sportu ) bychom rádi ozřejmili celkově zvolené pojetí zpracování této koncepce a důvody pouţité stylizace textu jednotlivých kapitol a článků. POSTAVENÍ SPORTU V MODERNÍ OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI Sport je podle statistických šetření Eurobarometru z roku 2004 jednou z nejdůleţitějších součástí moderního ţivotního stylu občanů Evropské unie, patří mezi aktivity, kterým občané věnují nejvíce svého volného času. Prostřednictvím sportu lidé uspokojují své potřeby nejen v oblasti fyzické (zdatnost, tělesná výkonnost, pohybové dovednosti), ale i v oblasti psychické (duševní zdraví, pozornost, důslednost, optimismus, odolnost vůči psychické zátěţi, sebedůvěra, sebehodnoceni), dále pak v oblasti sociální (tolerantnost, pochopení, vzájemná úcta, obětavost), v oblasti etické (povinnost, kázeň, zodpovědnost, právo, úcta, vlastenectví, poctivost) a v neposlední řadě také v oblasti estetické (ladný pohyb, vhodné oblékání a vystupování, příjemné prostředí). Přiměřené pohybové aktivity patří k primárním činitelům zdraví a délky lidského ţivota, kterou není moţno jiným způsobem kompenzovat. Vzhledem ke stálému sniţování přirozené fyzické zátěţe u všech věkových skupin občanů je funkce tělovýchovy a sportu v jejich ţivotě nezastupitelná. Významná je téţ úloha tělovýchovy a sportu pro usměrňování agresivity, rozvoj sociálního vědomí a etického kodexu člověka, zejména v jeho dětství a mládí. Jako nejrozšířenější ze všech sociálních aktivit přispívá tělovýchova a sport ke vzniku demokratických sdruţení občanů, vede je k aktivitě, toleranci, respektu a spolupráci. Aktivní sportovní způsob ţivota patří mezi nejdůleţitější a nejefektivnější součásti prevence drogové závislosti, alkoholismu, gamblerství, kriminality a dalších negativních sociálních jevů. Nezastupitelný je také přínos sportu při ekonomickém rozvoji společnosti. Z dostupných studií a analýz vyplývá, ţe objem sportovního trhu v České republice se pohybuje v rozmezí miliard Kč ročně a ţe sportovní prostředí je čistým plátcem do státního rozpočtu se saldem aţ 3,7 miliard Kč ročně. Sport se významně podílí na iniciaci ekonomického rozvoje i jednotlivých regionů a obcí, a to v souvislosti s výstavbou sportovní infrastruktury a s její modernizací a dále pak ve spojitosti s rozmachem podnikání ve sluţbách spojených se sportem (fitcentra, relaxační centra, posilovny, sportovní školy a kursy, sportovní a pohybové aktivity nabízené podnikatelskými subjekty, obchody se sportovními potřebami a zboţím, výrobny sportovního nářadí, náčiní a potřeb, servisní sportovní organizace atd.). Významnou úlohu hraje sport i při rozvoji cestovního ruchu, který je v současné době kromě vlastního poznávání zaměřen i na aktivní vyuţívání volného času návštěvníků spojeného především se sportem a pohybovými aktivitami. Sport se stává i důleţitým faktorem v oblasti zaměstnanosti, kde generuje pracovní místa, jako jsou trenéři, manaţeři a funkcionáři sportovních organizací, zaměstnanci ve sluţbách napojených na sport, pohybové rekreační aktivity a cestovní ruch, pracovníci zajišťující provoz a údrţbu sportovních zařízení, ale i sportovní lékaři, fyzioterapeuti, sportovní ţurnalisté a další. Nevyčíslená zůstává zatím i přídavná hodnota sportu spojená se sniţováním nákladů společnosti na zdravotní péči občanů pravidelně se věnujícím sportovním aktivitám. 7

8 DŮVODY POTŘEBNOSTI VZNIKU KONCEPCE SPORTU Kaţdá odpovědná obec a město by měly mít zpracovány plány svého rozvoje podle oblastí svěřených Ústavou České republiky (nejvyšším právním předpisem ČR) do jejich působností. Právě proto je pro město Roţnov pod Radhoštěm důleţité zpracovat dlouhodobější koncepci sportu, která by určila zejména: priority města při vytváření podmínek pro uspokojování potřeb svých občanů v oblasti tělovýchovy a sportu, cíle a záměry, kterých má být rozvojem tělovýchovy a sportu na území města dosaţeno, základní principy a zásady, kterým se rozvoj tělovýchovy a sportu bude závazně řídit, nástroje a opatření, kterými má být stanovených cílů a záměru dosaţeno. CÍLE A ZÁMĚRY KONCEPCE Základním cílem předkládané koncepce sportu je v souladu s úkoly, které obcím ukládají právní předpisy a doporučují koncepční materiály Evropské unie a České republiky v oblasti sportu, zvýšení kvality ţivota občanů města prostřednictvím rozvoje sportu pro všechny. Záměrem koncepce sportu je pak především podpora veškerých pohybových aktivit dětí a mládeţe. Jedná se o jeden ze základních nástrojů, který prokazatelně vede nejen k prevenci drogové závislosti, alkoholismu, gamblerství, kriminality u dětí a mládeţe, ale předchází i sedavému způsobu ţivota spojeného často s předčasným vznikem obezity a dalších typů zdravotního oslabení. Sport účinně konkuruje také atraktivním pasivním zálibám mladé generace, jako jsou počítačové hry, komunikace prostřednictvím internetu, videa, reprotechnika apod. Větší pozornost bude muset být v budoucnu zaměřena na podporu dříve netradičních, dnes však mezi mladou generací velmi populárních druhů sportu a pohybových aktivit s prvky adrenalinu, jako jsou in-line skating, skateboarding, squash, florbal, lanové dráhy apod. Nedílnou součástí subvence města v této oblasti je i finanční přispění k zajištění materiálních podmínek pro talentovanou mládeţ. Jde především o podporu zvýhodněného vyuţití sportovních zařízení jako jednoho z nejdůleţitějších faktorů pro výkonnostní růst mladých sportovních talentů. Jedním z cílů koncepce sportu je i průkaznost a prokazatelnost veřejné podpory, kterou město přispívá na tělovýchovu a sport. Kaţdý občan města by měl tak získat konkrétní a přesné informace o tom, jak je z jeho daní městem nakládáno v této oblasti. ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA Koncepce sportu pregnantně vychází z platné legislativy a koncepčních materiálů Evropské unie a České republiky v oblasti sportu a tělovýchovy (více viz kapitola 1.3. koncepce sportu Legislativa upravující tělovýchovu a sport). Tyto materiály pojímají sport i v širších souvislostech jako součást moderního ţivotního stylu občanů a jejich volnočasových aktivit. Předkládaná koncepce sportu je přednostně zaměřená na vlastní tělovýchovu a sport, protoţe širší pojetí tělovýchovy a sportu nasměrované na ţivotní styl, volný čas a zdraví obyvatel města by znamenalo daleko podrobnější analýzu vstupních údajů, do které by se musely zapojit nejen další odbory MěÚ, ale i další kompetentní státní instituce, občanská sdruţení zaměřená na tyto oblasti a vlastní občané města. Dalším základem, z kterého koncepce sportu vychází, jsou usnesení Zastupitelstva a Rady města a doporučení sportovní komise, která kladou důraz zejména na konkrétnost, praktické zaměření, výstiţnost, přesnost a 8

9 stručnost jednotlivých ustanovení koncepce. Z tohoto důvodu je v textu koncepce omezena teoretická část upravující zejména postavení sportu, jeho obsahu, forem a cílů v rámci občanské společnosti. V této oblasti odkazujeme případné zájemce na prameny uvedené v kapitole 5. - Pouţité zdroje (podklady, literatura a materiály), z kterých se vycházelo při zpracování koncepce sportu. V souladu s uvedenými poţadavky jsou v textu koncepce sportu uváděny především hlavní zásady a principy, kterými by se rozvoj sportu na území města měl závazně řídit, jejich konkretizace je pak ponechána v kompetenci Rady města, která by je měla detailněji a pregnantně rozpracovat do formy jednotlivých řídicích právních aktů a metodických doporučení. Jedním z nejdůleţitějších limitních faktorů, na které bylo nutno při zpracování koncepce brát zřetel, jsou i finanční moţnosti města při podpoře vytváření podmínek pro uspokojování potřeb občanů v oblasti tělovýchovy a sportu. Z prostředků města je kaţdoročně vynakládáno na uspokojování potřeb občanů města v oblasti sportu a tělovýchovy nemálo finančních prostředků. V roce 2009 to bude celkem ,- Kč. Podrobná analýza vynakládaných prostředků na podporu sportu a tělovýchovy z rozpočtu města za období let 2007 aţ 2009 je uvedena v bodě této koncepce sportu Financování sportu v rámci rozpočtu města. V současnosti subvencuje město sport a tělovýchovu (včetně investic do materiálně-technické základny) zhruba částkou 1.100,- Kč na obyvatele, coţ je sice značně více, neţ je průměr České republiky, který se pohybuje okolo 350 Kč na obyvatele, ale výrazně méně, neţ je u vyspělých zemí Evropské unie, kde se tato částka přibliţuje v přepočtu aţ k Kč na obyvatele. Záměrem koncepce sportu je postupně zvýšit pravidelný příspěvek města na podporu sportu a tělovýchovy na částku 1.300,- Kč na obyvatele města (bez započítání výdajů na jednorázové mimořádné investiční akce, jako jsou například cyklostezky). Toto navýšení by mělo být přednostně směrováno na modernizaci, rozvoj a údrţbu materiálnětechnické základny sportu na území města a na podporu sportování dětí a mládeţe. Z uvedeného důvodu je také potřeba v koncepci sportu stanovit i základní východiska, kterými bude financování sportu a tělovýchovy na území města usměrňováno v následujícím období. Koncepce sportu bezprostředně navazuje na jiţ Zastupitelstvem města schválené rozvojové programy města (blíţe viz kapitola 4.1. koncepce sportu Modernizace a rozvoj materiálně-technické základny sportu). Koncepce má přímou kontinuitu a dále rozvádí a konkretizuje ty části těchto rozvojových programů, které se zabývají volnočasovými aktivitami občanů města a nabídkou pohybových rekreačních aktivit pro návštěvníky města a roţnovského regionu. Koncepce sportu dále vychází z jiţ publikovaných zpracovaných koncepcí tělovýchovy a sportu městy a obcemi ČR. Vzhledem k praktickému zaměření koncepce sportu bylo přihlíţeno zejména k jejich konkrétním opatřením na rozvoj tělovýchovy a sportu na území těchto obcí s přihlédnutím k jejich specifickým podmínkám. HLAVNÍ PRINCIPY A ZÁSADY Při zpracování koncepce sportu bylo přihlíţeno k následujícím základním principům a zásadám, dohodnutých na sportovní komisi a odsouhlasených Radou města, kterými by se rozvoj tělovýchovy a sportu na území města měl dále závazně řídit: podporu směřovat za aktivními účastníky organizovaného i neorganizovaného sportu, nikoliv na financování subjektů provozujících tyto aktivity, zaměření a výši podpory rozlišit podle sektorů: 9

10 - veřejný sektor (město, městem zaloţené společnosti a zřízené organizace), - občanský sektor (občanská sportovní sdruţení), - soukromý sektor (podnikatelské subjekty s nabídkou sportovních a rekreačních pohybových aktivit), podporu orientovat na zvýhodněné vyuţití sportovních zařízení pro organizovaný sport dětí a mládeţe a pro neorganizovaný sport pro všechny, v rámci moţností rozpočtu města subvencovat provoz a údrţbu sportovních zařízení v majetku občanských (sportovních) sdruţení, při podpoře města rozlišovat investiční a provozní výdaje, zajistit spoluúčast města při přípravě sportovních talentů, vytvořit podmínky pro neorganizovaný sport a pohybové a rekreační aktivity určené širokým vrstvám občanů, prokazatelnost a průkaznost veřejné podpory sportu a tělovýchově v rámci rozpočtu města, umoţnění rozvoje komerčních sportovních a tělovýchovných aktivit. TVORBA KONCEPCE SPORTU VĚC VEŘEJNÁ Koncepce sportu na úrovni obcí zahrnují řešení řady konkrétních otázek a oblastí, které vychází ze specifických podmínek těchto obcí. Jedná se o určitý politický proces ve smyslu veřejné politiky, do nějţ vstupuje řada aktérů od volených představitelů obce, přes její vedení, administrativu (úředníky), činitele občanských sportovních sdruţení aţ po nezávislé odborníky, školy, podnikatelské subjekty a veřejnost. Konečné znění koncepce sportu je proto vţdy výsledkem konsenzu zainteresovaných aktérů a nedá se od ní očekávat jednorázové a konečné vyřešení všech problémů, s kterými se rozvoj sportu v současnosti potýká. Přesto se domníváme, ţe předkládaná koncepce sportu můţe představitelům města poslouţit v blízké budoucnosti jako základní pilíř při rozhodování o budoucnosti tělovýchovy a sportu na území města. Koncepci sportu je však nutno povaţovat za materiál ţivý a otevřený, který bude upřesňován podle měnících se společenských, legislativních a ekonomických podmínek.. Ing. Dušan Vráţel vedoucí odboru školství, mládeţe, tělovýchovy a cestovního ruchu MěÚ Roţnova pod Radhoštěm 10

11 LEXIKON POUŢITÉ SPORTOVNÍ TERMINOLOGIE K tomu, aby koncepce sportu byla zřejmá a srozumitelná všem občanům města a všem aktérům, kteří s ní přijdou do styku, je nezbytné jednoznačně definovat pojmy charakterizující jednotlivé oblasti sportu a tělovýchovy. Z tohoto důvodu uvádíme v této části slovník, který podrobně vysvětluje a objasňuje pojmy sportovní terminologie pouţité v textu této koncepce sportu. Uvedený výklad sportovní terminologie vychází především z právních norem a koncepčních materiálů MŠMT upravujících oblast tělovýchovy a sportu a je určen jen pro potřeby této koncepce. Ţivotní styl - Souhra ţivotních činností, prostřednictvím kterých lidé reprodukují svou existenci a uspokojují svoje potřeby. Volný čas - Čas, který zbude odečtením pracovního času a nutné mimopracovní doby. Jeho náplní je souhrn činností, kterým se člověk můţe věnovat podle vlastní vůle poté, co se uvolnil od všech závazků (spánek, cesta do zaměstnání a zpět, práce, nákupy, hygiena, péče o děti, vyřizování úředních záleţitostí, lékařská péče). Volnočasové aktivity - Aktivity, kterým je moţno se věnovat ve volném čase (vzdělávání, kultura, zábava, aktivní a pasivní odpočinek, tělocvičné aktivity). Tělocvičné aktivity - Volnočasové aktivity zaměřené na sport, tělovýchovu a pohybovou rekreační činnost. Sport - Všechny formy tělesné činnosti, které prostřednictvím organizované i neorganizované účasti si kladou za cíl harmonický rozvoj tělesné i psychické kondice, upevňování zdraví a dosahování sportovních výkonů v soutěţích všech úrovní. Sport pro všechny - Organizovaný a neorganizovaný sport a pohybové rekreační aktivity určené širokým vrstvám občanů. Tělesná výchova - Soustavná a cílevědomá výchova k získávání zájmu o aktivní zapojení do sportu a ke zdravému způsobu ţivota. Školní tělesná výchova - Soustavný a cílevědomý rozvoj tělesných schopností ţáků a studentů škol směřující k osvojení základních pohybových dovedností, ke zvýšení fyzické zdatnosti a výchova k získání zájmu o provozování sportu a ke zdravému způsobu ţivota uskutečňovaná v rámci školních vzdělávacích programů. Pohybové rekreační činnosti - Nepravidelně a neorganizovaně vykonané aktivity slouţící zejména k posílení zdraví, fyzické zdatnosti a ke zvýšení pohybových dovedností, spojené většinou se zábavou a společenským vyţitím. Občanská (sportovní) sdruţení - Jedná se o organizovaná sdruţení, která jsou právními subjekty dle zákona 83/1990 Sb., o sdruţování občanů, jejichţ předmětem spolkové činnosti je sport a tělovýchova. Podnikatelské subjekty s nabídkou sportovních a rekreačních aktivit - Soukromé podnikatelské subjekty nabízející v rámci svého podnikání komerční sportovní a tělovýchovné aktivity. Organizovaná tělovýchova a sport - Soustavný, cílevědomý, odborný rozvoj pohybových a fyzických dovedností sportovců vedoucí ke zvýšení jejich sportovní výkonnosti v organizovaných soutěţích všech úrovní, uskutečňovaný zpravidla občanskými sportovními sdruţeními a školami. Neorganizovaná tělovýchova a sport - Nepravidelné kondičně rekreační pohybové aktivity provozované spontánně občany především na veřejně přístupných sportovištích a při veřejně přístupných akcích, které pořádají občanská sdruţení, obce nebo podnikatelské subjekty se sportovní a rekreační nabídkou. Komerční sportovní a tělovýchovné aktivity - Pohybové a rekreační aktivity poskytované podnikatelskými subjekty zpravidla za úplatu a slouţící především k posílení zdraví a kondice, k zábavě a společenskému vyţití. Materiálně-technická základna sportu - Sportovní zařízení a zařízení slouţící k regeneraci a rehabilitaci, včetně nezbytného technického a sociálního zázemí náleţejícího ke sportovnímu zařízení. Sportovní areál - Komplex sportovních zařízení, který slouţí ke sportovnímu vyţití různých věkových a společenských skupin (nemusí být určen jen pro výkonnostní sportovce, slouţí široké veřejnosti). Sportovní zařízení - Objekt, pozemek, vodní plocha, budova nebo jejich soubor slouţící výhradně nebo převáţně pro provozování sportu. Tělocvična - Objekt nebo soubor objektů slouţící výhradně nebo převáţně školní tělesné výchově a pro provozování sportu (v podmínkách města se jedná o tělocvičny při školách a sokolovnu TJ). Areál zdraví - Zařízení v přírodě slouţící pohybovým a rekreačním aktivitám s volným přístupem bez omezení, mívající nenáročná zařízení, většinou z přírodního materiálu. 11

12 12

13 1. ZÁKLADNÍ SPECIFIKA OVLIVŇUJÍCÍ ROZVOJ SPORTU A TĚLOVÝCHOVNÝCH AKTIVIT NA ÚZEMÍ MĚSTA 13

14 1.1. HISTORIE SPORTU NA ÚZEMÍ MĚSTA ROŢNOVA POD RADHOŠTĚM Vznik a rozvoj sportu na území města je jedním ze základních činitelů ovlivňujících především současný stav sportovních a tělovýchovných aktivit a stav materiálně-technické základny sportu na území města. Vznik organizovaného tělovýchovného hnutí v Roţnově pod Radhoštěm je spjat se zaloţením Jednoty Sokola v roce Potvrzují to archivní dokumenty, které však také dokazují, ţe první snahy o zřízení tělovýchovného spolku byly zaznamenány jiţ o dvě desetiletí dříve. Trvalo tedy dlouhých dvacet let, neţ se podařilo zaloţení první sportovní organizace na území města úspěšně završit. Podnětem k zaloţení další tělovýchovné organizace, a to Klubu českých turistů (KČT) v Roţnově pod Radhoštěm, bylo uspořádání hromadného zájezdu asi 50 členů KČT z Prahy a dalších českých měst do Roţnova a na Radhošť roku Stanovy místního odboru KČT byly schváleny moravským místodrţitelstvím v Brně 10. srpna Turisté jiţ v prvním roce své existence vyznačili v okolí města 24 km turistických cest. Obdobně jako v celostátních podmínkách sehrála v tělovýchově Roţnova v období 1. republiky významnou roli Jednota Sokola. Vedle ní vznikla hned na počátku 20. let velmi aktivní Jednota Československého Orla. Oba tyto spolky úspěšně rozvinuly systematiku tělesných cvičení, ale nevěnovaly se jiţ pěstování sportů. Ty byly rozvíjeny od počátku 20. let ve sportovním klubu SK Radhošť, který byl však koncem roku 1929 rozpuštěn. V roce 1933 vzniká sportovní klub SK Roţnov. Jeho účelem bylo provozování sáňkování, házené, kopané, jízdy na kole, lehké a těţké atletiky, kanadského hokeje a různých společenských her. Turistika se rozvíjela v rámci Pohorské jednoty valašské přejmenované později na odbor Klubu československých turistů a dále v odboru Pohorské jednoty Radhošť. V těchto turistických spolcích se pěstovalo v různé intenzitě a v různých formách i lyţování. K těmto spolkům, jeţ profilovaly tělovýchovu a sport v Roţnově mezi dvěma světovými válkami, je třeba připočítat ještě Šachový spolek a Selskou jízdu, které jiţ byly spíše na okraji společenského dění. V historii roţnovského sportu byl zcela epizodní, přesto však velmi zajímavou skutečností spontánní vznik neregistrovaného mládeţnického sportovního klubu Jiskra Roţnov pod Radhoštěm, působícího v průběhu 2. světové války. Jiskra byla zaloţena v červnu Měla oddíl kopané, hokeje a stolního tenisu. Jednotlivé tělovýchovné spolky v Roţnově obnovily svou činnost jiţ v prvních měsících po osvobození. V těchto měsících se ujala myšlenka sjednocení tělovýchovy, která vyvrcholila zaloţením Československého tělovýchovného svazu, který sdruţoval všechny tělovýchovné a sportovní organizace, avšak pouze na federativním základě, takţe kaţdá z nich si zachovávala relativní samostatnost. Po únorových událostech roku 1948 došlo v dosavadním vývoji dobrovolné tělesné výchovy k pronikavé změně, a to direktivním sloučením stávajících tělovýchovných korporací k Bylo rozhodnuto vybudovat Sokol jako jednu velkou masovou tělovýchovnou organizaci. Kromě organizace Sokola vznikly ve shodě s novým organizačním řádem jednotné tělovýchovné organizace Sokola další dvě závodní sokolské jednoty: v roce 1948 byla zaloţena závodní sokolská jednota v n.p. Moravskoslezské pletárny (později Loana) a v roce 1949 přípravný výbor závodní sokolské jednoty v nově vzniklém n.p. Tesla Roţnov. V roce 1953 došlo k přejmenování sokolské jednoty n. p. MOP na tělovýchovnou jednotu Jiskra a závodní sokolské jednoty 14

15 n.p. Tesla na tělovýchovnou jednotu Spartak. Dne se dle zákona stává jediným představitelem tělovýchovy v republice dobrovolná tělovýchovná organizace Československý svaz tělesné výchovy. Ke dni bylo dohodnuto obě tělovýchovné jednoty Jiskra a Spartak spojit a vytvořit tak jednu společnou jednotu v Roţnově s názvem Tělovýchovná jednota Roţnov pod Radhoštěm (dále jen TJ Roţnov). Sloučení obou jednot Jiskry a Spartaku přineslo lepší vyuţívání tělovýchovných zařízení, zlepšilo podmínky pro rychlejší dokončení zahájených staveb a vytvořilo také podmínky pro uplatnění schopných funkcionářů k prospěchu celé roţnovské tělovýchovy. V roce 1989 měla TJ Roţnov 3043 členů a bylo zde organizováno celkem 21 odborů a oddílů. Po změně společenských poměrů v České republice na konci roku 1989 dochází k významným změnám i v oblasti tělovýchovy a sportu na území města. Od roku 1990 vzniká TJ Roţnov jako právnická osoba (občanské sdruţení) s jiţ samostatnou právní subjektivitou. V průběhu devadesátých let minulého století se v rámci tohoto sdruţení osamostatnily oddíly ledního hokeje, tenisu a fotbalu a vznikly dva nové oddíly - karate - kobudo a asia-gym-sport. Byla zaloţena nová občanská (sportovní) sdruţení, mezi nejvýznamnější patří Hockey club Roţnov pod Radhoštěm, Valašský golfový club, Fotbalový club FC Roţnov pod Radhoštěm, TJ Sokol Roţnov pod Radhoštěm, 1. Florbalový klub Roţnov pod Radhoštěm, Auto klub ČR Roţnov v AČR, Klub biatlonu Roţnov pod Radhoštěm, Klub Kalokagathia Roţnov pod Radhoštěm a ASIA-GYM-SPORT o.s. V současné době působí ve městě 32 občanských sdruţení zajišťujících činnost v oblasti sportu a tělovýchovy. Tato sdruţení umoţňují realizaci sportovních a pohybových aktivit nejen pro členy svých sportovních oddílů, ale i pro ostatní občany a návštěvníky města. Jako poslední vzniklo občanské sdruţení Středisko Pětiboje Roţnov o.s., které bylo zaregistrováno dne a jehoţ sportovní náplní je podpora moderního pětiboje. Po roce 1989 postupně zahájily svou činnost na území města i podnikatelské subjekty věnující se komerčním sportovním, pohybovým a rekreačním aktivitám poskytovaným na komerční bázi za úplatu, které jsou zaměřeny především na posílení kondice a zdraví, ale slouţí i k zábavě, oddechu a společenskému vyţití. Jedná se o různá fitness, wellness a relaxační centra, ale i o podnikatelské subjekty zabezpečující na území města celou řadu dalších komerčních sportovních a pohybových aktivit, jako jsou bowling, golf, minigolf, tenis, paintball, ricochet, squash, jezdectví, adrenalinové lezení na lanech, trampolíny, X-bunge, lezení na lezecké stěně, paragliding a další. V současné době působí v této oblasti na území města více neţ desítka významnějších podnikatelských subjektů. Díky početnému a kvalitnímu sportovnímu zázemí mohla v Roţnově vyrůst řada vynikajících sportovců, kteří dosahovali dobrých výsledků nejen v domácím prostředí, ale také v rámci republiky a v mezinárodním měřítku. Sportovní výkony byly u celé řady z nich po zásluze oceněny tituly Mistr sportu a Zaslouţilý mistr sportu. Tito špičkoví sportovci (klasické i alpské lyţování, házená, gymnastika, volejbal a další sporty) vzešli ze široké sportovní základny, která ve vzájemné soutěţivosti sportovců pomáhala vytvářet podmínky pro dosaţení kvalitních výkonů talentovaných jednotlivců. Logickým vyvrcholením této pyramidy je účast sportovní gymnastky (skoky na trampolíně) Petry Vachníkové na Letních olympijských hrách v Sydney v roce 2000, první olympioničky z Roţnova pod Radhoštěm v historii roţnovského sportu vůbec. Mezi významné úspěchy roţnovského sportu v posledním období patří například 2. místo Martina 15

16 Hona na Mistrovství světa v kikcboxungu v kategorii kockaboxing-full-contact v roce 2008 a finálová účast a 8. místo hendikepovaného plavce Filipa Coufala na Paralympijských hrách v Pekingu v roce 2008 na trati 200 m polohový závod DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ POČTU OBYVATEL MĚSTA A JEHO VĚKOVÁ A VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA POČET OBYVATEL MĚSTA Počet obyvatel města v letech : Zdroj: ČSÚ Celkové přírůstky/úbytky obyvatel města v letech : Zdroj: ČSÚ Rozdíl mezi počtem živě narozených a počty zemřelých obyvatel v letech : Zdroj: ČSÚ Rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých obyvatel města v letech : Zdroj: ČSÚ Věková struktura obyvatel města: Stav k Počet obyvatel Věková skupina průměrný věk , , ,5 Zdroj: ČSÚ Znalost pravděpodobného demografického vývoje počtu obyvatel a jejich relativní věkové struktury patří mezi základní faktory ovlivňující strategii města při podpoře rozvoje sportu a tělovýchovy na jeho území, zejména pak v oblasti neorganizovaného sportu pro všechny a při podpoře pohybových aktivit dětí a mládeţe. Z dostupných statistických přehledů je zřejmé, ţe za posledních 10 let došlo k poklesu počtu obyvatel majících trvalé bydliště na území města o 995 obyvatel, tj. téměř o 5,5 % oproti stavu roku Tento negativní vývoj byl způsoben niţším počtem narozených dětí v první polovině tohoto desetiletí, sníţením počtu zaměstnavatelských organizací působících na území města a s tím zvýšenou nezaměstnaností. Od roku 2005 se do věkové struktury obyvatel města sice příznivě promítá zvýšený počet narozených dětí, přesto se celkově v této struktuře obdobně jako v celé ČR projevují negativní tendence související s populačními 16

17 explozemi po druhé světové válce a v 70. letech a depopulační tendence patrná v 90. letech minulého století a v první polovině tohoto desetiletí, která se ve věkové pyramidě projevuje nízkým zastoupením 0-14letých a zvyšujícím se počtem 65letých a starších. Průměrný věk obyvatel se zvýšil z 33,6 let v roce 1991 na 40,5 let k Přes zvyšující se počet narozených dětí od poloviny tohoto desetiletí lze předpokládat, ţe v nejbliţších letech se bude přirozená obměna pohybovat v rozmezí -0,15 aţ +0,15 % za rok. Větší význam pro celkový počet obyvatel města bude mít přírůstek, respektive úbytek obyvatel migrací. Zde lze s ohledem na celostátní trend v nárůstu obyvatelstva u měst ve velikostní kategorii aţ obyvatel očekávat mírný nárůst nově přistěhovalých obyvatel. Tato kladná migrace bude kompenzovat úbytky obyvatel vzniklé přirozenou obměnou a povede i k mírnému růstu počtu obyvatel. Lze proto očekávat, ţe okolo roku 2015 se bude počet obyvatel pohybovat pravděpodobně v intervalu aţ obyvatel. Z hlediska věkové struktury obyvatelstva nedojde ke změnám, nadále bude růst relativní počet obyvatel starších šedesáti let DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ POČTU NAROZENÝCH DĚTÍ Počet narozených dětí v letech : Zdroj: ČSÚ, matrika MěÚ Počet narozených dětí v letech graf: Zdroj: UIV, výkaz S1-01 o mateřských školách, kvalifikovaný odhad OŠMTVaCR Znalost demografického vývoje počtu narozených dětí, předpokládaného počtu dětí v mateřských školách a na základních a středních školách je základním předpokladem pro kvalifikované rozhodování města při podpoře pohybových aktivit dětí a mládeţe, zejména pak při posuzování vhodnosti a efektivnosti subvencí do materiálně-technické základny sportu a tělovýchovy slouţící této skupině obyvatel. Demografický vývoj počtu 17

18 narozených dětí potvrzuje očekávanou skutečnost, ţe po roce 2003, kdy se narodilo nejméně dětí za poslední desetiletí pouze 133, dochází od roku 2005 k navýšení počtu narozených dětí s trvalým pobytem na území města. Předpokládáme, ţe i v dalších letech se bude rodit okolo 160 aţ 180 dětí ročně, coţ je řádově o 20 aţ 40 dětí více neţ se rodilo v 1. polovině tohoto desetiletí. Tento příznivý trend je způsoben především tím, ţe se do produktivního období dostaly silné populační ročníky ze 70. let, kdy ţeny jiţ vzhledem ke svému biologickému věku neodkládají narození dětí. Své sehrává i příznivější finanční politika státu, která více podporuje mladá manţelství a narození dítěte, a následná péče o něj jiţ neznamená tak výrazný pokles ţivotní úrovně rodiny jako v předcházejících letech PŘEDPOKLÁDANÝ POČET DĚTÍ A ŢÁKŮ NA ŠKOLÁCH Počty dětí v mateřských školách zřizovaných městem ve školním roce 2003/4 až 2010/11 Počet dětí celkem 2003/4 2004/5 2005/6 2006/7 2007/8 2008/9 2009/ /11 Celkem Zdroj: UIV, výkaz S1-01 o mateřských školách, kvalifikovaný odhad OŠMTVaCR 18

19 Počty dětí v základních školách působících ve městě ve školním roce 2003/4 až 2011/12 Počet ţáků celkem 2003/4 2004/5 2005/6 2006/7 2007/8 2008/9 2009/ / /12 Celkem Zdroj: UIV, výkaz S3-01 o základních školách, kvalifikovaný odhad OŠMTVaCR S příznivým demografickým vývojem počtu narozených dětí od roku 2005 je nutno počítat v nejbliţších letech u mateřských škol. Po částečném sníţení počtu dětí v předškolním vzdělávání především ve školních letech 2005/06 a 2006/07 způsobeném niţším počtem narozených dětí v 1. polovině tohoto desetiletí dochází po tomto období k navýšení počtu dětí v mateřských školách a jejich počet by se měl jiţ od školního roku 2009/10 ustálit v rozpětí 560 aţ 580 dětí. Upřesněná studie vývoje počtu ţáků na základních školách potvrzuje předpoklad, ţe ve školním roce 2010/11 dojde k ukončení kaţdoročního poměrně vysokého úbytku počtu ţáků způsobeného tím, ţe z devátých ročníků vycházelo daleko více ţáků, neţ nastupovalo do prvních ročníků. Od uvedeného školního roku předpokládáme, ţe počet ţáků na základních školách bude přibliţně stabilizován na 1400 ţáků a postupně s tím, jak k povinné školní docházce budou nastupovat děti narozené od kalendářního roku 2005, se počet ţáků bude při zachování současného trendu vyšší porodnosti postupně navyšovat zhruba o 20 aţ 40 ročně. Počet ţáků základních škol by se pak kolem roku 2015 mohl pohybovat okolo 1500 ţáků. Přestoţe ředitelé středních škol podle vlastního vyjádření předpokládají v budoucnosti jen mírný pokles ţáků, je nutno v tomto segmentu vzdělávaných počítat v nejbliţším období s poměrně razantním poklesem počtu ţáků navštěvujících tyto školy. Zatímco u základních škol předpokládáme, ţe od školního roku 2010/11 dojde ke stabilizaci počtu ţáků plnících povinnou školní docházku na základních školách na území 19

20 města, u středních škol dojde v nejbliţším období k jejich výraznému poklesu, a to z důvodu niţšího počtu vycházejících ţáků z 9. tříd základních škol. Také v dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Zlínského kraje se předpokládá, ţe během nejbliţších 4 let dojde ke sníţení počtu ţáků studujících na středních školách, a to v rozsahu okolo 30 aţ 35 % VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA OBYVATEL MĚSTA Vzdělanostní struktura obyvatelstva staršího 15 let: Území z toho mající nejvyšší dokončené vzdělání počet obyvatel úplné starších 15 let střední základní střední vysokoškolské celkem učňovské odborné Roţnov pod Radhoštěm % 32% 28% 13% Roţnovský region % 37% 24% 9% Okres Vsetín % 38% 25% 7% Zlínský kraj % 40% 29% 7% ČR % 38% 25% 9% Zdroj: ČSÚ, KR Zlín, údaje SLBD 2001 Vzdělanostní struktura obyvatelstva staršího 15 let - graf 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% základní střední učňovské úplné střední odborné vysokoškolské Průzkumy, šetření a následné odborné analýzy prokázaly, ţe dosaţené vzdělání má podstatný vliv na utváření vztahu člověka ke sportu. Lidé s vyšším vzděláním jsou si vědomi důleţitosti sportu a pohybových rekreačních aktivit v rámci moderního ţivotního stylu. Chápou sport nejen jako prostředek k upevňování tělesné kondice a zdraví, ale i jako nástroj posilující psychickou a sociální stránku jejich ţivota. Věnují proto sportu a veškerým pohybovým aktivitám 20

21 daleko více svého volného času neţ lidé Ve s niţším vzděláním. Z tohoto důvodu je při tvorbě koncepce sportu nutno přihlíţet i ke vzdělanostní struktuře obyvatelstva města, a to jednak při vytváření podmínek pro umoţnění sportování občanů, kteří sami mají zájem o aktivní sportování, ale také při vytváření adekvátních programů pro zapojování občanů s niţším vzděláním a sociálním postavením do sportovních a pohybových rekreačních aktivit. Dosaţená vzdělanostní struktura obyvatel města je ve srovnání s ČR, popřípadě se Zlínským krajem na poměrně vysoké úrovni. Tento trend byl nastolen zejména poţadavky bývalého podniku Tesla a po roce 1989 i následných podnikatelských subjektů z oblasti elektrotechniky a informačních technologií na velký počet pracovníků s úplným středním vzděláním a vysokoškolskou kvalifikací. Ve srovnání s vyspělými zeměmi OECD je však i počet více neţ 2 tisíc vysokoškoláků z celkového počtu obyvatel města nad 15 let nedostačující. Chybí zejména absolventi bakalářského stupně vysokoškolského vzdělání, jejichţ zastoupení je zatím velmi malé. Je nutno objektivně připustit, ţe analýza vzdělanostní struktury obyvatelstva vychází z údajů publikovaných ČSÚ v roce 2003, které zpracovávaly výsledky sčítání lidu z roku 2001, a jsou jiţ proto poměrně zastaralé, novější data v této oblasti však nejsou k dispozici. Na základě znalostí tendencí a trendů v oblasti vzdělávání ve středním, vyšším odborném a vysokoškolském školství v ČR a ve Zlínském kraji lze však objektivně předpokládat, ţe se od té doby zvýšil podíl občanů s úplným středním vzděláním a zejména pak občanů s dosaţeným bakalářským stupněm vysokoškolského vzdělání, a to řádově o několik % LEGISLATIVA UPRAVUJÍCÍ TĚLOVÝCHOVU A SPORT Dalším základním východiskem, které bylo nutno při zpracovávání koncepce sportu respektovat, je platná legislativa ČR a koncepční materiály Evropské unie a České republiky v oblasti sportu a tělovýchovy. Postupné uvědomování si důleţitosti sportu jako společenského jevu bezprostředně ovlivňujícího ţivotní styl občanů Evropské unie vyústilo do formulování Evropské charty o sportu. Tento základní dokument definoval zejména: vymezení sportu v rámci občanské společnosti a upřesnění obsahu pojmu sport, základní práva občanů při přístupu ke sportu, vymezení postavení sportovních hnutí (sdruţení), opatření, která učiní vlády států EU k naplnění ustanovení jednotlivých článků této charty. 21 Základní principy a zásady Evropské charty o sportu byly rozpracovány do materiálu Bílá kniha o sportu dokument Komise evropských společenství projednaný v Bruselu dne Tento dokument poskytuje členským státům strategickou orientaci v problematice role sportu v občanské společnosti, vyzdvihuje společenský a hospodářský význam sportu s důrazem na dodrţování poţadavků právních předpisů Evropské unie. Bílá kniha přináší také návrh konkrétních opatření v podobě Akčního plánu Pierre de Coubertain, z kterého vychází i tato koncepce sportu. Kromě zmíněných materiálů Evropské unie respektuje koncepce sportu platnou legislativu České republiky a navazující koncepční materiály v této oblasti. Základem je Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu. Zákon byl přijat bohuţel zrovna v období probíhající reformy veřejné správy, a vymezuje tak proto jen ve svých 8 paragrafech základní

22 postavení a úkoly jednotlivých sloţek státní správy a samosprávy. Obcím zákon ukládá plnění následujících úkolů: a) zabezpečování rozvoje sportu pro všechny a přípravy sportovních talentů, včetně zdravotně postiţených občanů, b) zajišťování výstavby, rekonstrukce, udrţování a provozování sportovních zařízení a jejich poskytování pro sportovní činnost občanů, c) kontrola účelného vyuţívání jejich sportovních zařízení, d) zabezpečování finanční podpory sportu z jejich rozpočtů. Předpokládalo se, ţe v rámci závazků vyplývajících pro Českou republiku z přijetí Evropské charty o sportu bude zákon o podpoře sportu dále konkrétněji rozpracován prostřednictvím prováděcích právních předpisů, které by především konkretizovaly postavení, práva a povinnosti jednotlivých subjektů v této oblasti (stát, obce, školy, občanská sdruţení, podnikatelské subjekty, občané ) a definovaly zdroje a následně i plnění finančních závazků při podpoře sportu od států a obcí. Bohuţel se tak dosud nestalo a i v programové náplni nejdůleţitějších politických stran je podpora sportovců a pohybových kondičních aktivit pro občany zmiňovaná aţ na posledních místech. Další rozvojové vládní dokumenty, z kterých koncepce sportu vycházela, jsou: Koncepce státní politiky v tělovýchově a sportu v ČR, Národní program rozvoje sportu pro všechny. Vzhledem k současnému stavu legislativy v oblasti tělovýchovy a sportu musí tato koncepce sportu bohuţel vycházet zejména v ekonomickém zabezpečení z: neujasněnosti spolupodílení státu na financování potřeb tělovýchovy a sportu a z toho pramenící nestability zdrojů ze státního rozpočtu ve víceletém výhledu, absence státní koncepce výstavby, údrţby a provozu tělovýchovných a sportovních zařízení republikového i místního významu, respektující širší veřejný, spolkový i komerční zájem ROŢNOV POD RADHOŠTĚM - CENTRUM CESTOVNÍHO RUCHU Při zpracování koncepce sportu bylo nezbytné přihlédnout i ke specifickému postavení města Roţnova pod Radhoštěm jako významného regionálního střediska cestovního ruchu, které ročně přivítá okolo 400 tis. návštěvníků. V souladu s moderními trendy turistiky hledá řada těchto návštěvníků kromě poznání významných míst regionu (Valašské muzeum v přírodě, Pustevny, Soláň...) i moţnost aktivního proţití zbývajícího volného času. Koncepce sportu proto musí počítat i s nabídkou volnočasových aktivit zaměřených na sport, tělovýchovu a pohybovou rekreační činnost pro tuto skupinu návštěvníků města. Jedná se zejména o modernizaci a rozvoj materiálně-technické základny sportu pro všechny (zejména pak pro oblast neorganizované tělovýchovy a sportu), jako jsou cyklostezky a cyklotrasy, pěší a lyţařské turistické trasy, naučné stezky, krytý bazén a letní koupaliště, sportovní areály při školách otevřené veřejnosti, areály zdraví a podpora komerčních subjektů při nabízení pohybových a rekreačních aktivit zaměřených především k posílení zdraví a kondice, ale i k zábavě a společenskému vyţití návštěvníků města. Nezastupitelnou úlohu má město také při informování a propagaci nabízených sportovních a pohybových rekreačních aktivit na svém území pro turistické návštěvníky města. I rozvoji těchto oblastí je nutno v programové a rozvojové části koncepce sportu věnovat náleţitou pozornost. 22

23 2. SOUČASNÝ STAV SPORTU A TĚLOVÝCHOVNÝCH AKTIVIT A ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA MATERIÁLNĚ-TECHNICKÉ ZÁKLADNY SPORTU NA ÚZEMÍ MĚSTA 23

24 2.1. PŘEHLED SPORTOVNÍCH, TĚLOVÝCHOVNÝCH A POHYBOVÝCH AKTIVIT NA ÚZEMÍ MĚSTA Současná nabídka sportovních a pohybových aktivit na území města je velmi bohatá a pestrá. Coţ na jedné straně umoţňuje občanům a návštěvníkům města vybírat si z široké nabídky sportovních a pohybových aktivit, na druhé straně klade nemalé nároky především na finanční zabezpečení provozu příslušných sportovních zařízení. Na nabídce se podílí jak občanská sdruţení a školy zabývající se organizovaným sportem, tak podnikatelské subjekty nabízející především pohybové a rekreační aktivity občanům a návštěvníkům města za úplatu, tak i město při zabezpečování podmínek pro neorganizovaný sport pro všechny. Celkový přehled nabízených sportovních a pohybových aktivit na území města je uveden v příloze č. 1 této koncepce sportu ORGANIZOVANÉ TĚLOVÝCHOVNÉ A SPORTOVNÍ AKTIVITY OBČANSKÁ SDRUŢENÍ Nezastupitelnou roli v rámci organizované tělovýchovy a sportu na území města mají bezesporu občanská sdruţení, jejichţ předmětem spolkové činnosti je sport a tělovýchova. V současné době podle Administrativního registru ekonomických subjektů má své působiště ve městě Roţnov pod Radhoštěm 32 občanských sdruţení zabývajících se těmito činnostmi, která jsou zastřešena celorepublikovými sportovními institucemi, jako jsou Český svaz tělesné výchovy, Česká obec sokolská, Česká asociace sportu pro všechny, Autoklub České republiky a další. Výhodou občanských (sportovních) sdruţení je bezesporu odborné vedení, pravidelná a soustavná činnost rozlišená na vrcholovou, výkonnostní a rekreační výkonnost. Další předností je účast desítek dobrovolných pracovníků (trenéři, cvičitelé, rozhodčí, funkcionáři, rodiče mladých sportovců), která výrazně sniţuje finanční výdaje na zabezpečení jejich činnosti. Objektivní skutečností zůstává, ţe ne všechna tato občanská sdruţení v současnosti vyvíjejí aktivní činnost. Přehled nejvýznamnějších občanských sdružení na území města zabývajících se sportem, tělovýchovou a pohybovými aktivitami a vyvíjejících aktivní činnost P.č. název sdružení adresa P.č. název sdružení adresa 1 Hockey club Rožnov p.r. Bučiska ASIA-GYM-SPORT o.s. Horní Paseky 2652 Fotbalový club FC Horní Paseky 2 Rožnov p.r Bike Team Rožnov p. R. 5. května Klub Kalokagáthia Dolní Paseky Střelecký klub Rožnov Střítež n. B Hokor Rožnov Horní Paseky Valašský golfový klub Horní Paseky TJ Sokol Dolní Paseky Tenis Training Camp Videčská 6 Valašští bajkeři Nerudova Horolezecký klub Rožnov p.r. Tylovice Klub biatlonu Rožnov 1. máje Tenis Klub Rožnov Dolní Paseky Florbalový klub Rožnov p.r. J. Wolkera Auto klub ČR Rožnov v AČR Svazarmovská TJ Rožnov Sokolská 497 Zdroj: ARES

25 Dominantní postavení mezi občanskými (sportovními) sdruţeními má TJ Roţnov, která ve svých 16 oddílech sdruţuje 1804 členů, z toho 555 ţáků a dorostenců, a vlastní dlouhodobý hmotný majetek v účetní hodnotě ve výši tis. Kč. Přehled počtu členů TJ Rožnov pod Radhoštěm P.č. TĚLOVÝCHOVNÁ JEDNOTA ROŢNOV POD RADHOŠTĚM počet členů název oddílu dospělí ţáci dorostenci mládeţ celkem oddíl celkem 1 badminton basketbal cyklistika házená judo kulturistika klub českých turistů lyţování alpské + klasické plavání softbal - baseball sport pro všechny sportovní gymnastika stolní tenis tradiční karate bojová umění volejbal ostatní TJ CELKEM Zdroj: TJ Roţnov a ČSTV Vsetín Mezi další občanská (sportovní) sdruţení, která svou činností a členskou základnou významně ovlivňují organizovanou tělovýchovu a sport na území města, patří Hockey club Roţnov pod Radhoštěm, Valašský golfový club, Fotbalový club FC Roţnov pod Radhoštěm, TJ Sokol Roţnov pod Radhoštěm, 1. Florbalový klub Roţnov pod Radhoštěm, Auto klub ČR Roţnov v AČR, Klub biatlonu Roţnov pod Radhoštěm, Klub Kalokagathia Roţnov pod Radhoštěm a ASIA-GYM-SPORT o.s. V dále zpracované tabulce uvádíme přehled občanských (sportovních) sdruţení s největším počtem členů, které jsme získali od ČSTV Vsetín a z údajů dotazníků vyplněných jednotlivými občanskými sdruţeními. Objektivně je nutno konstatovat, ţe do uvedených čísel jsou zahrnuti všichni členové, a to i ti, kteří nevykonávají aktivní činnost. Důvodem je, ţe některé finanční příspěvky občanským sdruţením, zejména z ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy (dále jen MŠMT) a SAZKA a.s., jsou přerozdělovány prostřednictvím zastřešujících organizací podle počtu členů jednotlivých sportovních oddílů občanských (sportovních) sdruţení. 25

26 Přehled počtu členů občanských (sportovních) sdružení VÝZNAMNÁ (SPORTOVNÍ) OBČANSKÁ SDRUŢENÍ PŮSOBÍCÍ V ROŢNOVĚ POD RADHOŠTĚM Počet členů P.č. Název Dospělí Ţáci Dorostenci Mládeţ celkem Sdruţení celkem 1 Hockey club Roţnov p.r Valašský golfový klub Fotbalový club FC Roţnov p.r TJ Sokol Roţnov p.r Florbalový klub Roţnov p.r Auto klub ČR Roţnov v AČR Klub biatlonu Roţnov p. R Kalokagathia Zdroj: ČSTV Vsetín, občanská(sportovní) sdruţení TĚLOVÝCHOVA A SPORT NA ŠKOLÁCH A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH V současné době se stále více dětí věnuje atraktivním nepohybovým aktivitám, jako jsou počítačové hry, virtuální realita a komunikace na internetu, hrací automaty, audiovizuální a repro technika a další. Tyto aktivity vedou nejen k obezitě a k růstu civilizačních chorob u dětí, ale jsou bohuţel často spojeny se závaţnými důsledky růstu kriminality, drogové závislosti a gamblerství mezi mladistvými. Vedle rodičů proto mají důleţitou úlohu v motivaci dětí a mládeţe k aktivnímu sportování i školy působící na území města. Soustavná a cílevědomá výchova dětí zejména na základních školách vedoucí k získání zájmu o sport je základním předpokladem pro získání dětí a mládeţe ke zdravému způsobu ţivota. V oblasti předškolní výchovy působí ve městě 2 sportovní třídy MŠ, které se v rámci svých školních vzdělávacích programů snaţí nenásilnou formou přivést děti k zájmu o sport a zároveň k rozvoji jejich fyzických schopností a dovedností. Dětem jsou však předávány také další nezbytné znalosti, které je povedou k poznávání světa, k zájmu o další učení a zdokonalování a k překonávání překáţek, se kterými se ve svém ţivotě setkají. Přehled sportovních tříd v MŠ SPORTOVNÍ TŘÍDY V MATEŘSKÝCH ŠKOLÁCH NA ÚZEMÍ MĚSTA ROŢNOVA P.č. Mateřská škola Název třídy Počet dětí Sportovní zaměření 1 Mateřská škola 1. máje 1153 (detašované pracoviště 1. máje 864) sportovci 28 2 Mateřská škola RADOST, 5. května 1701 sportovci 28 Zdroj: UIV Praha, údaje z mateřských škol všeobecné (plavání, bruslení, lyţování, gymnastika, atletika, skoky na trampolíně, tenisová školička, aerobik, turistika, jóga) všeobecné (plavání, bruslení, lyţování, gymnastika, atletika, turistika, fotbal, hokej) 26