Vývoj nezaměstnanosti v ČR po roce 1989

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Vývoj nezaměstnanosti v ČR po roce 1989 Bakalářská práce Josef Sequens Duben, 2012

2 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra pojišťovnictví a bankovnictví Vývoj nezaměstnanosti v ČR po roce 1989 Bakalářská práce Autor: Vedoucí práce: Josef Sequens Bankovní management, bankovní manažer Ing. Zdeňka Suchomelová Praha Duben, 2012

3 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Teplicích, dne 30. dubna 2012 Josef Sequens

4 Poděkování Chtěl bych poděkovat za praktické rady a odborné připomínky, při zpracovávání mé bakalářské práce Ing. Zdeňce Suchomelové, ale i svým rodičům, kteří mi byli velkou oporou během celého studia.

5 Anotace Bakalářská práce svým obsahem monitoruje tok nezaměstnanosti v České republice od roku 1989, do jejího portfolia spadá sled nejdůležitějších pojmů, na něž v běžném životě můžeme narazit, průměrné míry nezaměstnanosti jednotlivých krajů s praktickými poznatky k nim a podrobným popisem Ústeckého kraje. Práce uceluje náhled na důležité legislativní změny v rámci nezaměstnanosti a novelizaci zákona o zaměstnanosti přijatou vstupem ČR do EU, dále popisuje pružnost a funkčnost našeho trhu práce a politiku zaměstnanosti. Jsou zde uvedeny grafy a tabulky s osobními postřehy, jež mají za cíl celistvé pojetí daných kapitol i řadu osobních názorů u vybraných tezí. Klíčová slova: zaměstnanost, nezaměstnanost, průměrná míra nezaměstnanosti, trh práce, uchazeč, úřad práce, pracovní místo Annotation The bachelor thesis monitors in its contents the flow of unemployment in the Czech Republic since 1989; into its portfolio falls a sequence of the most important terms, which can be encountered in everyday life, the average regional unemployment rates and practical knowledge about them, and a detailed description of the Usti Region. The thesis describes the view of important legislative changes in unemployment and amendments to the law on employment adopted on entering into the EU; it further describes the functionality and flexibility of our labour market and employment policy. There are provided graphs and tables with personal insights whose aim is a complete conception of the chapters, and a series of personal opinions on selected theories. Keywords: employment, unemployment, average unemployment rate, labour market, applicant, Job Centre, job

6 Obsah Úvod Nezaměstnanost pojmy, charakteristika Kdo je nezaměstnaný, nezaměstnanost a členění obyvatelstva Míra nezaměstnanosti Plná zaměstnanost a přirozená míra nezaměstnanosti Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost Minimální mzda a životní minimum Druhy nezaměstnanosti Dopady nezaměstnanosti Sociální dopady: Ekonomické dopady Vývoj nezaměstnanosti v krajích Ústecký kraj Charakteristika Ústeckého kraje a jeho slabé a silné stránky Nezaměstnanost a trh práce v Ústeckém kraji Politika zaměstnanosti v Ústeckém kraji Studie od Hnutí Duha Stav nezaměstnanosti v ostatních krajích ČR Vývoj nezaměstnanosti v ČR po roce Nezaměstnanost ČSFR, ČR a SR v číslech Kupónová privatizace Sociální systém v USA, VB, SRN v porovnání s ČR Novelizace zákona o zaměstnanosti z roku Instituce, agentury práce pro nezaměstnané a EURES v ČR Národní akční plán zaměstnanosti na léta 2004 až Nezaměstnanost v ČR za leden

7 3.8 Změny v sociální politice účinné od Strategie Evropa Trh práce v ČR Základní složky trhu práce Nabídková křivka práce Poptávková křivka po práci (Ne) rovnováha na trhu práce Zásadní faktory ovlivňující pracovní trh Demografie a imigrace Vzdělání Skupiny s rizikovým postavením na trhu práce Politika zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti (APZ) Důležité nástroje aktivní politiky zaměstnanosti Pasivní politika zaměstnanosti Finance vynakládané státem na zaměstnaneckou politiku ČR Závěr Seznam literatury Seznam obrázků Seznam tabulek Seznam grafů Seznam použitých zkratek

8 Úvod Cílem této bakalářské práce je analýza nezaměstnanosti a trhu práce v ČR od roku 1989 až do současnosti a také sociální politiky ČR s podrobnějším zmapováním vývoje nezaměstnanosti v Ústeckém kraji. Bakalářská práce obsahuje pět stěžejních bloků tvořících nosnou konstrukci - Vývoje nezaměstnanosti v ČR po roce V první kapitole vysvětluji nejdůležitější pojmy vázající se k problematice nezaměstnanosti, bez kterých potencionální čtenář nemusí ostatní pasáže pochopit, především bych tu vyzdvihl vysvětlení míry nezaměstnanosti, druhy nezaměstnanosti a jaké dopady nezaměstnanost na jedince i celou ekonomiku má. Druhý oddíl zaznamenává z převážného rozsahu podrobné prostudování Ústeckého kraje s dlouhodobě nejvyšší nezaměstnaností v celé naší zemi, což mě vedlo k osobním návštěvám Úřadu práce v Teplicích a Ústí nad Labem, kde se mi podařilo získat cenné informace, které implementuji do podtématu s označením Ústecký kraj, v němž uvádím také studii zpracovanou hnutím Duha, napomáhající zodpovědět otázky vznikající z obav z postupného utlumování těžkého průmyslu dnes stále silného tahouna Ústecké ekonomiky, druhý oddíl zachycuje i průběžný stav průměrné míry nezaměstnanosti ostatních krajů od roku Ve třetí, zásadní a průlomové části se stejnojmenným názvem mé bakalářské práce jsem si vytyčil za zásadní úkoly vylíčení nepostradatelných legislativních změn počínaje rokem 1989 a konče počátkem roku 2012, tedy proces odstátnění podniků (tzv. privatizace) související s přechodem centrálního hospodářství na tržní, dále formuluji sociální systémy vybraných zemí v porovnání s naším, vstup do EU s pevnou vazbou na novelizaci zákona o zaměstnanosti z roku 2004, 2007, Národní akční plán zaměstnanosti na léta 2004 až 2006 a projekt zvaný Strategie Evropa Čtenář se zde setká i s organizacemi zaměřující svou činnost právě k nezaměstnanosti jako takové, ale nepochybně i sociální politice. Čtvrtý pilíř podává vysvětlení tržního mechanismu práce za využití jeho neodmyslitelných komponent, neopomenutelným posláním předposlední pasáže je detailní rozbor ovlivňujících faktorů a skupin s ohroženým postavením na trhu práce, v tomto bloku jsem si ještě vytvořil tabulku vystihující vzdělanostní strukturu nezaměstnaných z ČR za příslušné roky a jejich šance na nalezení nového pracovního místa v jejich oboru. Pátá kapitola definuje politiku zaměstnanosti, jež je složena z aktivní a pasivní politiky a jejím financováním, které na svých 7

9 bedrech nese stát. Výše uvedené kapitoly samozřejmě doprovázím komentováním osobních názorů a postřehů, získaných během tvorby mé bakalářské práce. Nezaměstnanost skrývá nesčetné množství informací, proto pozornost upírám zejména k výrazným okamžikům (vstup do EU, nástup krize r atp.). Z rozsáhlých, statistických údajů, stovek tabulek sestavuji přehledná schémata, z nichž lze krásně vyvodit sáhodlouhý vývoj nezaměstnanosti, volných pracovních míst, vzdělanostní skladby uchazečů aj., ať už za pomoci užití grafů, či souhrnných tabulek (např. graf č. 3, tabulka č. 4), jak již bylo řečeno, některé údaje a data jsem nasbíral při osobních návštěvách na výše uvedených dvou úřadech práce, ale i sháněním mnohdy nelehce dostupné literatury, dokonce se mi podařilo formou výpůjčky z druhého konce republiky získat knihu od Pavla Mareše Nezaměstnanost jako sociální problém, v knihovnách mají dostupných pouze pár exemplářů, a to s půlroční rezervací, avšak rychle proměnlivou nezaměstnanost lze nejlépe vystihnout z internetových stránek MPSV, ČSÚ odkud podstatnou část informací čerpám. Nezaměstnanost charakterizuje v dnešní době pojem skloňovaný všemi pády, jež slyšíme z úst nejen politiků, ale i řadových občanů, vykresluje jednu z nejdiskutovanějších otázek životní úroveň, tudíž doufám, že moje práce bude přínosem všem čtenářům, ale zároveň i lidem, kteří se touto problematikou zaobírají poněkud hlouběji, a mé zmapování, průřezový popis nejdůležitějších událostí a vývoje nezaměstnanosti od vzniku demokratického zřízení roku 1989 jim přitom bude nápomocný. 8

10 1. Nezaměstnanost pojmy, charakteristika 1.1 Kdo je nezaměstnaný, nezaměstnanost a členění obyvatelstva Tento pojem vystihuje člověka, který je schopen pracovat, ale přišel o práci, s tímto stavem se nehodlá smířit a práci si aktivně hledá (např. na pracovních úřadech, vlastní aktivitou, přes agentury práce). Všeobecně platí, že nezaměstnanost je chápána negativně, protože člověk v sociálně společenském žebříčku získává horší postavení, a to zejména, co se hmotného zajištění týká. Člověk je tvor společenský a díky pracovnímu prostředí má možnost pohybu mezi svými spolupracovníky, a tím tak najít nové přátele, což je pro většinu jednotlivců významná společenská potřeba. Nezaměstnaností člověk ztrácí možnost sebevzdělávání, čím déle je totiž nezaměstnaný, tím získává horší postavení na trhu práce a jeho možnosti na opětovné získání zaměstnání se zmenšují. V souvislosti s delším obdobím bez práce bych zmínil dlouhodobou nezaměstnanost, ta je chápana jako nezaměstnanost trvající u jednotlivce období delší než jeden rok. Dalším důležitým faktem je, že obyvatelstvo členíme na ekonomicky aktivní a ekonomicky neaktivní. Ekonomicky aktivním obyvatelstvem jsou zaměstnaní, ale i nezaměstnaní, kteří si ovšem práci aktivně hledají. Zaměstnaní jsou osoby starší 15-ti let, kteří za vykonanou práci dostávají plat. Nezaměstnaní jsou osoby starší 15-ti let, které nejsou zaměstnané, aktivně práci hledají, a jsou schopné do nového zaměstnání nastoupit nejpozději do 14-ti dnů. Eurostat rovněž považuje za nezaměstnaného osobu, která práci nehledá, protože ji už našla a nástup do zaměstnání je stanoven do výše uvedených 14-ti dnů. Osoby nesplňující výše uvedená kritéria (zaměstnaných a nezaměstnaných) považujeme za neaktivní obyvatelstvo. Zástupci neaktivního obyvatelstva jsou důchodci, studenti, osoby na rodičovské dovolené atd. Nezaměstnanost pro Československou republiku do roku 1989 prakticky neexistovala kvůli podmínkám umělé zaměstnanosti v centrálně plánovaném hospodářství, nýbrž i po změně režimu nezaměstnanost také nepředstavovala do poloviny 90. let velkou hrozbu, na významu začíná nabývat od druhé poloviny 90. let. Touto problematikou se budu podrobně zabývat ve třetí kapitole Míra nezaměstnanosti Tomáš Pavelka ve své knize Makroekonomie definuje míru nezaměstnanosti následovně:,,míra nezaměstnanosti je procento nezaměstnaných z ekonomicky aktivního obyvatelstva. 2 1 PAVELKA, T. Makroekonomie. 3. vyd. Praha: Melandrium, s. ISBN PAVELKA, T. Makroekonomie. 3. vyd. Praha: Melandrium, s. ISBN

11 Míra nezaměstnanosti tedy představuje podíl nezaměstnaných k ostatním osobám, které mohou a chtějí pracovat (tedy osob zaměstnaných i nezaměstnaných). Vzorec pro výpočet míry nezaměstnanosti: 100 Kde: u= míra nezaměstnanosti v procentech U= počet nezaměstnaných L= počet zaměstnaných Ve světě existuje více měr nezaměstnanosti. V České republice existují dva ukazatele nezaměstnanosti: Ukazatel od Ministerstva práce a sociálních věcí nazývaný Registrovaná míra nezaměstnanosti Ukazatel od Českého statistického úřadu tzv. Výběrové šetření pracovních sil Oba ukazatelé se liší v rozdílné metodice (tedy různou definicí nezaměstnaného). Ukazatel MPSV považuje za nezaměstnané pouze osoby registrované na úřadech práce. Všichni nezaměstnaní ale práci přes úřady práce nehledají, a to například z důvodu, že jsou nezaměstnaní jen velmi krátkou dobu či nevěří tomu, že by jim úřad práce odpovídající zaměstnání našel. Z tohoto důvodu provádí Český statistický úřad měření svým ukazatelem, kterým zjišťuje počet nezaměstnaných v domácnostech. Zjišťování nezaměstnanosti, které provádí Český statistický úřad je používáno zejména pro mezinárodní srovnání. Výsledek ukazatele ČSÚ užívá Eurostat, jenž zveřejňuje míru nezaměstnanosti mezi členskými státy EU. Všeobecně lze říci, že nezaměstnanost zjišťovaná Ministerstvem práce a sociálních věcí je známější, protože bývá častěji uváděná v médiích Plná zaměstnanost a přirozená míra nezaměstnanosti Plnou zaměstnanost lze pojmout úplně špatně, vybízí totiž k představě neexistence nezaměstnanosti, znamená ale, že ekonomika plně využívá svých výrobních faktorů (půda, práce, kapitál) a v kombinaci s disponibilními technologiemi (technologie, které má daný stát k dispozici) dosahuje nejvyššího udržitelného výkonu. Tomáš Pavelka ve své knize použil pro vymezení pojmu plná zaměstnanost tuto definici:,,plnou zaměstnanost můžeme definovat 3 PAVELKA, T. Makroekonomie. 3. vyd. Praha: Melandrium, s. ISBN

12 jako zaměstnanost, které je dosaženo, jestliže ekonomika pracuje na hladině potenciálního produktu. 4 V takto fungující ekonomice se vyskytuje přirozená míra nezaměstnanosti. Při plné zaměstnanosti tedy existuje určitá míra nezaměstnanosti, a tuto míru označujeme za přirozenou, tento pojem charakterizuje lidi, hledající si lépe placené zaměstnání či studenty hledající si po vystudování příslušné školy nové placené místo. Příkladem mohou také být již neprosperující podniky ukončující svou činnost a stávající podniky, které svou výrobu rozšiřují. Z uvedených příkladů lze vyvodit, že přirozená míra nezaměstnanosti se váže pouze na frikční a strukturální nezaměstnanost. Na přirozenou míru nezaměstnanosti působí: Demografické změny Patří sem část obyvatelstva, pro niž je typická vyšší míra nezaměstnanosti, a to jsou zejména mladé osoby, ale i ženy. Vyšší míru nezaměstnanosti mají, protože jim trvá tradičně delší dobu nalezení vhodného zaměstnání. Vládní politika Ta významně ovlivňuje rozhodnutí jednotlivců pracovat, např. zvýší-li vláda podporu v nezaměstnanosti, nezaměstnaný pak není motivován k vyhledávání nového zaměstnání. Strukturální změny v ekonomice Tyto změny souvisí se strukturální nezaměstnaností, do níž spadá zmiňovaná rekvalifikace, útlum a expanze daných odvětví Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost Dobrovolná nezaměstnanost Dobrovolná nezaměstnanost vzniká, když subjekt chce pracovat, ale není schopen sehnat práci za požadovanou mzdu nebo při požadovaných podmínkách. Nezaměstnaný preferuje volný čas před prací. Neoklasičtí ekonomové pracovali s myšlenkou, že veškerá nezaměstnanost je dobrovolná. Ve 30. letech 20. století anglický ekonom Keynes upozornil na existenci nedobrovolné nezaměstnanosti, která vzniká jako následek nízké poptávky po práci. Příčiny tohoto stavu vycházejí z předpokladu pružných a nepružných mezd. 6 4 PAVELKA, T. Makroekonomie. 3. vyd. Praha: Melandrium, s. ISBN PAVELKA, T. Makroekonomie. 3. vyd. Praha: Melandrium, s. ISBN LIŠKA, V. Makroekonomie. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, s. ISBN

13 Od roku 2000 došlo v ČR k ekonomickému růstu, který trval až do příchodu celosvětové ekonomické krize koncem roku Naše země byla tedy v těchto letech ve velmi dobré formě, nezaměstnanost sice klesala, ale štědrý sociální systém umožňoval Čechům rozumné žití z podpory nezaměstnanosti, a tudíž v období velké konjunktury naší země volná pracovní místa čím dál více obsazovali cizinci. To dle mého názoru byla velká škoda, protože stát láká zahraniční investory na daňové prázdniny, dotuje vznik nových pracovních míst aj. z peněz daňových poplatníků. Nicméně určitou kompenzaci lze hledat ve zpětném placení daní těchto cizinců státu. Pro lepší pochopení dobrovolné nezaměstnanosti na trhu práce uvádím následující graf: Graf č. 1 - Dobrovolná nezaměstnanost pružné nominální mzdové sazby Zdroj: nezamestnanost07 / Bod číslo 1 na grafu č. 1. znázorňuje rovnovážný bod mezi agregátní nabídkou a poptávkou po práci. To znamená, že je zaměstnáván optimální počet pracovníků při optimální mzdové sazbě. Sníží-li se poptávka po produkci firmám, dojde k narušení rovnováhy mezi agregátní nabídkou a poptávkou po práci (tzn., že firmy nebudou moci poptávat takové množství pracovníků jako dosud). Nejdříve ale nabídka práce převýší poptávku po práci, to můžeme v grafu sledovat v rozsahu bodů číslo 2 a 1. Na grafu je dále vidět, že pokles resp. posun poptávky doleva dolů přinesl snížení mzdové sazby, což způsobuje odchod některých pracovníků, kteří za nižší mzdu nejsou ochotni pracovat, ty pak označujeme za dobrovolně nezaměstnané (viz. Graf L3 až L1). Avšak někteří pracovníci, než aby byli bez práce, budou 12

14 pracovat za nižší mzdovou sazbu. Toto povede k vytvoření nové rovnováhy na trhu práce (při menší mzdové sazbě a novém počtu pracovníků). To je v grafu znázorněno bodem číslo 3. 7 Nedobrovolná nezaměstnanost Z nedobrovolné nezaměstnanosti vyplývá, že nezaměstnaný souhlasí s výší mzdy, ale není schopen práci sehnat. Nedobrovolná nezaměstnanost je aktuální zejména od roku 2008 s nástupem světové krize až do současnosti. V případě tohoto typu nezaměstnanosti je důležitým předpokladem, že nedojde k poklesu mzdové sazby, protože i když dojde k poklesu poptávky po produkci, tak firmy raději mzdovou sazbu nesníží, protože se bojí odchodu těch nejlepších zaměstnanců. V případě růstu poptávky by jim totiž tato kvalifikovaná síla chyběla a firmy by se mohly dostat do velkých problémů, a to nemluvě o nákladech spojených se školením nových zaměstnancům apod. Snižování mzdy mohou také bránit Kolektivní smlouvy, to jsou smlouvy obsahující právě výše mezd zaměstnanců. Pro znázornění nedobrovolné nezaměstnanosti užiji grafu č. 2. Zmíněná výše sazby zůstane tedy na úrovni W1, ale firmy zaměstnají pouze L2 pracovníků při sazbě, která zůstala nezměněná, ovšem má zájem pracovat zaměstnanců více (viz. Graf L1). Nesmím opomenout fakt, že čím vyšší mzdová sazba, tím firma bude muset platit více zaměstnanců a zaměstná tak menší množství pracovníků. Nedobrovolnou nezaměstnanost v tomto případě můžeme sledovat na grafu mezi body 2 a 1 s tím, že pokud by se začala mzdová sazba snižovat, postupně se nedobrovolná nezaměstnanost bude zmenšovat, v případě že klesne na úroveň W3, nedobrovolná nezaměstnanost úplně zmizí. 8 7 PAVELKA, T. Makroekonomie. 3. vyd. Praha: Melandrium, s. ISBN PAVELKA, T. Makroekonomie. 3. vyd. Praha: Melandrium, s. ISBN

15 Graf č. 2 - Nedobrovolná ovolná nezaměstnanost nepružné nominální mzdové sazby Zdroj: nezamestnanost07 / Minimální mzda a životní minimum Minimální mzda v České republice spatřila světlo světa v roce 1991 a od té doby je každým rokem její výše určována vládou naší země. Její zásadní význam spočívá v určování minimálního měsíčního platu, který je zaměstnavatel povinen zaměstnanci zaplatit, a to bez ohledu o jaký druh profese jde. V praxi však platí, že minimální mzdu pobírají jen nekvalifikované pracovní síly. V ČR, dle průzkumů, za minimální mzdu pracuje jen asi 1 až 3 procenta zaměstnanců. Minimální mzda je často zaměňovaná za zaručenou mzdu zavedenou roku 2007, která nesmí být nižší jak minimální mzda. Zaručená mzda v podstatě rozlišuje jednotlivé druhy zaměstnání dle náročnosti i odpovědnosti, a prostřednictvím tohoto rozlišení stanovuje nejnižší možné platy v jednotlivých profesích. Minimální mzda velmi výrazně ovlivňuje dobrovolnou, ale i nedobrovolnou nezaměstnanost. Nedobrovolnou zejména v tom případě, stanoví-li vláda vyšší hranici minimální mzdy. Pro zaměstnavatele to tedy znamená vyšší náklady na mzdy zaměstnancům, a to je spojené i s vyššími odvody zdravotního a sociálního pojištění. Některé firmy nemusí toto zvýšení nákladů unést a mohou se uchýlit k propouštění. Jak jsem již uvedl, minimální mzda ovlivňuje i dobrovolnou nezaměstnanost, a to tehdy klesne-li li minimální mzda pod hranici životního minima, pak se dané osobě vůbec nevyplatí pracovat a stává se dobrovolně 14

16 nezaměstnanou. (Tento člověk se stává závislý na sociálním systému). 9 Vývoj minimální mzdy v ČR od jejího vzniku do současnosti zachycuje tabulka č. 1 a vývoj životního minima na jedince, vypláceného státem v jednotlivých letech tabulka č. 2. Tabulka č. 1 - Vývoj minimální mzdy Vývoj minimální mzdy Tabulka č. 2 - Vývoj životního minima na jedince Vývoj životního minima na jedince Rok Kč/měsíc Kč/hodina Rok Kč/měsíc ,00 10, * ,00 12, , ,00 12, , ,00 12, , ,00 12, , ,00 13, , ,00 13, , ,00 14, , ,00 18, , ,00 22, , ,00 25, ,00 30, , ,00 33, , ,00 36, , ,00 39, , ,00 42, , ,00 44, , ,00 48, ,00 48, , ,00 48, , ,00 48, , ,00 48, , ,00 48, ,00 *životní minimum bylo vládou schváleno až ke konci roku 1991, platit začalo teprve od roku 1992 Zdroj: tab. č Zdroj: tab. č Z tabulek je patrné že roku 1995 výše životního minima na jedince činila Kč a výše minimální mzdy 2200 Kč. Je tedy logické, že lidem pracujícím za minimální mzdu se vyplatilo být dobrovolně nezaměstnanými a raději využívat volný čas k jiným aktivitám, než ho strávit v práci za takto nízkou mzdu. Základní příčinou tohoto stavu bylo odkládání valorizace minimální mzdy do roku 1995 a hlavním důvodem onoho odkladu valorizace bylo

17 podle pí. Gregorové v jejím článku toto,,od počátku roku 1993 se institut minimální mzdy začal používat i jako minimální základ pro odvod pojistného na sociální zabezpečení osob samostatně výdělečně činných a pro odvod pojistného na zdravotní pojištění osob, za které toto pojištění platí stát. 10. Nejvyšší rozdíl mezi těmito veličinami nastal v ČR roku 1998, kdy životní minimum placené státem onu minimální mzdu převýšilo o plných 782 Kč. Osobně si myslím, že tento fakt přispěl také určitou měrou k bující nezaměstnanosti v druhé polovině 90. let. Další léta se rozdíl začal snižovat a to až do roku 2000, kdy byl tento nepříjemný trend zvrácen, tedy minimální mzda opět převýšila životní minimum a dobrovolně nezaměstnaným (dříve pracujícím za minimální mzdu) se přestávalo vyplácet být doma. Shrnu-li výše zmíněné, optimální výši minimální mzdy vláda musí volit velmi uváženě, výrazně tím ovlivňuje chování pracujících lidí s minimálním možným platovým ohodnocením. A jaká bude výše minimální mzdy a životního minima v roce 2012? Po pěti letech ustálené výše Kč se měla minimální mzda zvýšit o 400 až 500 Kč měsíčně. Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo vládě návrh na zvýšení minimální mzdy ve dvou variantách, z nichž jedna počítala se zvýšením o 400 a druhá o 500 Kč, vláda bohužel oba návrhy začátkem prosince 2011 zamítla a minimální mzda bude i v tomto roce 8000 Kč. Zvýšení se, po pěti letech, (od ) dočkalo již několikrát zmíněné životní minimum a to o 9% (z dosavadních Kč na sympatických Kč tedy o 284 Kč). Nutno však dodat, že do výše existenčního minima nejsou zahrnovány náklady spojené s bydlením. Hlavním indikátorem změn minimální mzdy a životního minima jsou připravované změny v DPH, žel zvýšení se dočkalo jen životní minimum Druhy nezaměstnanosti V praxi rozeznáváme tři základní druhy nezaměstnanosti a to sice frikční, strukturální a cyklickou. Frikční nezaměstnanost Z uvedených typů nezaměstnaností se právě frikční považuje za nezaměstnanost nepředstavující pro danou ekonomiku žádné výrazné nebezpečí. Frikčně nezaměstnaným se jednotlivec může stát na základě svého dobrovolného rozhodnutí, týkajícího se změny zaměstnání, přičemž hlavním důvodem pro onu změnu může být daleko vyšší platové 10 / /

18 ohodnocení nabízené konkurenční firmou za vykonávání obdobné či stejné práce v předešlém zaměstnání. Frikční nezaměstnanost se v hojném počtu vyskytuje zejména v USA, kde často v rámci ať už zaměstnancova přeložení (např. na jinou pobočku, dceřinou společnost atd.) nebo příznivějšího finančního ohodnocení za stejnou pracovní funkci dochází k přesunu takto nezaměstnaných častokrát i napříč celými Spojenými státy. Dostane-li zaměstnanec výpověď, také ho považujeme za frikčně nezaměstnaného, do této skupiny nezaměstnaných rovněž zařazujeme studenty, kteří dokončili studium a hledají si své první placené zaměstnání. Do frikční nezaměstnanosti dále spadá nezaměstnanost sezónní charakteristická zejména pro stavební a zemědělské odvětví. Veškeré zmíněné případy této nezaměstnanosti mají společného jmenovatele a to dobu potřebnou k nalezení nového zaměstnání, což je jeden ze základních pilířů frikční nezaměstnanosti, druhý pilíř předpokládá, že každý kdo práci hledá, jí ve skutečnosti také najde. Fakt z tohoto vyplývající je, že osoba takto nezaměstnaná není dlouho, představuje to pro ni tedy krátkodobou záležitost. Frikční nezaměstnanost byla a bude, její příčinou jsou neustálé změny v ekonomice. 12 Strukturální nezaměstnanost Způsobují ji následující dva faktory: a) Kvalifikační nesoulad Strukturální nezaměstnanost zasahuje vysoce kvalifikované pracovníky, jejichž zaměstnání bylo dříve velmi prestižní, ale se zmiňovaným útlumem určitého odvětví už o ně odvětví expandující nemají zájem - ta mají zájem o nové profese. Strukturálně nezaměstnaným se jedinec může stát vinou inovace, tedy když jeho práci nahradí nová technologie (popř. přístroj). Toto ve své knize velmi pěkně shrnuje Pavel Mareš citací významného ekonoma F. A. Hayeka,,Známe všichni tragickou situaci vysoce kvalifikovaných lidí, jejichž tvrdě získaná dovednost ztratila náhle svou hodnotu vinou vynálezu, který zbytku společnosti přináší velké výhod. 13 Ekonomika prochází neustálým vývojem, kde některá odvětví expandují a jiná prochází útlumem, čímž dochází k přesunům zaměstnanců z odvětví ukončujících svou činnost do odvětví expandujících. Výsledkem je rozdílná kvalifikace vyžadovaná u jednotlivých odvětví, je tedy nezbytné pracovníky rekvalifikovat, což trvá určitou dobu, po kterou je osoba strukturálně nezaměstnaná. 12 PAVELKA, T. Makroekonomie. 3. vyd. Praha: Melandrium, s. ISBN MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, s ISBN

19 Po roce 1989 se upustilo z centrálně plánovaného hospodářství a bylo nastartováno hospodářství tržní, došlo k rušení neefektivních podniků, umělé přezaměstnanosti a výraznému utlumování těžebního sektoru, naopak velké expanzi se těšil sektor služeb, který pojmul značnou část nezaměstnaných. Avšak změnit do té doby zažité zaměření občanů na těžbu, nebylo a není vůbec jednoduché, jelikož se v ČR s tímto problémem potýkáme dodnes. Těžební průmysl za komunistické éry ve velkém rozmachu vyžadoval velké množství dělnických profesí, čemuž se přizpůsobovala i vzdělanost obyvatelstva. Není tedy divu, že při změně režimu došlo k velké strukturální nezaměstnanosti vystihující problém nutné změny kvalifikace, a to pomocí rekvalifikace. b) Místní nesoulad Místní nesoulad vystihuje neochotu práceschopných osob dojíždět z oblastí s vyšší nezaměstnaností do oblastní s nezaměstnaností nižší, zde tedy předpokládáme nedostatečný pohyb (mobilitu) pracovních sil. Typickým příkladem jsou Češi známí neochotou dojíždět, natož se stěhovat za prací, s tímto problémem se můžeme setkat nejčastěji u starších ročníků, určitý náznak změny, vyhledávat zaměstnání mimo rodné bydliště, spatřuji u mladších generací, z čehož plyne možnost, že tento nepříznivý trend za pár let bude minulostí. Kvalifikační a místní nesoulad jsou tedy hlavními viníky vzniku strukturální nezaměstnanosti, zapříčiňující nerovnováhu mezi poptávkou a nabídkou práce a nebude tedy žádným překvapením, že má na svědomí regionální rozdíly v míře nezaměstnanosti (viz tabulka č. 3). Strukturální nezaměstnanost vychází z dostatečného počtu volných pracovních míst, která se ovšem z kvalifikačního a místního nesouladu nedaří obsadit. 14 Tabulka č. 3 - Rozdílná míra nezaměstnanosti vybraných částí ČR v říjnu 2011 ROZDÍLNÁ MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI VYBRANÝCH ČÁSTÍ ČR V ŘÍJNU 2011 Kraj Město Prům. míra nezaměstnanosti v % Středočeský Praha-východ 3,3 Středočeský Praha-západ 3,9 Hlavní město Praha Praha-město 4,0 Středočeský Mladá Boleslav 4,6 Jihočeský České Budějovice 5,3 Jihomoravský Znojmo 10,7 Moravskoslezský Ostrava-město 11,0 Ústecký Teplice 11,8 Moravskoslezský Karviná 12,9 Ústecký Most 15,0 Zdroj: PAVELKA, T. Makroekonomie. 3. vyd. Praha: Melandrium, s. ISBN

20 Tabulka vystihuje výše popsané. Kraje postižené útlumem hornictví mají tradičně vyšší míru nezaměstnanosti na rozdíl od krajů, kde docházelo a stále dochází k masivnímu rozvoji sektoru služeb. Horníci, jejichž kvalifikace dnes už není v takové míře žádaná, si tedy hledají vhodnou práci velmi obtížně, tento problém je násoben hlavně v menších městech, vesnicích, jež byly závislé na jednom velkém podniku, který ať už zkrachoval, nebo byl po převratu uzavřen (příkladem může být podnik Rudné doly Cínovec). Vysoká míra nezaměstnanosti v Ústeckém a Moravskoslezském kraji je hlavně způsobená tímto problémem a nezaměstnanost je zde z velké části strukturálního rázu. Cyklická nezaměstnanost Cyklickou nezaměstnanost spojujeme s hospodářským cyklem ekonomiky, v období konjunktury hrubý domácí produkt roste a počet nezaměstnaných klesá, naopak při recesi hrubý domácí produkt klesá a počet nezaměstnaných roste. Problematika cyklické nezaměstnanosti zasahuje všechna odvětví ekonomiky Dopady nezaměstnanosti Sociální dopady: V tomto kontextu hovoříme o dopadech zahrnujících především psychický stav jedince, nýbrž i dopad související se zhoršeným zdravotním stavem. V okamžiku, kdy si člověk musí zvykat na nový status-nezaměstnán-to s sebou přináší řadu negativ, ale z krátkodobého hlediska i pozitiv. Jedním velkým mínusem je snížení životní úrovně, a z toho plynoucí horší postavení ve společnosti. To neznamená, že nezaměstnaný se zpočátku nezaměstnanosti stane nevyhnutelně chudý, protože na částečné utlumení výpadku příjmu jedince stát přispívá podporou v nezaměstnanosti (ta se v čase postupně snižuje), k tomu jedinec může mít finanční rezervy z dob zaměstnanosti. Problém může nastat v delším časovém horizontu nezaměstnaného jedince, jak jsem zmínil, stát podporu v nezaměstnanosti postupem času snižuje, zejména z toho důvodu motivovat jedince k vyhledávání nového zaměstnání. Bez pochyb většina obyvatelstva nedisponuje takovými finančními rezervami, které by jim vystačily na delší dobu, a svou nezaměstnanost budou nuceni stejně řešit. Naopak nezaměstnanost umožňuje jedinci formou rekvalifikačních kurzů doplnit znalosti, které mu napomohou zvýšit svou atraktivitu na trhu práce, na něž by si v průběhu zaměstnanosti nemusel udělat čas. 15 PAVELKA, T. Makroekonomie. 3. vyd. Praha: Melandrium, s. ISBN

21 Dlouhodobá nezaměstnanost Dlouhodobá nezaměstnanost, další ze škály sociálních dopadů, zahrnuje období nad jeden rok, pro stát představuje značně vysoké náklady a její míra je v jednotlivých krajích různorodá.,,i nízká míra nezaměstnanosti může být nepříznivá, jestliže jde z větší části o nezaměstnanost dlouhodobou, kde je míra nezaměstnanosti sice vyšší, ale obrat mezi nezaměstnanými rychlý (nízký podíl dlouhodobě nezaměstnaných) je situace příznivější. 16 Zde se naskýtá otázka: Co způsobuje příznivější situaci v krajích s vyšší nezaměstnaností s nižším výskytem dlouhodobé nezaměstnanosti? Důvody jsou hned dva. První důvod zahrnuje rychlejší zařazení do pracovního prostředí, čímž se předchází vzniku různých psychických problémů a druhý nižší náklady státu. Kratší nezaměstnanost nesouvisí s tak vysokými náklady jako nezaměstnanost dlouhodobá a stát nemusí tak dlouhou dobu vyplácet podpory. Ovšemže ve společnosti můžeme nalézt i takovou skupinu nezaměstnaných, kteří pracovat nechtějí a ani nebudou, s nimi dlouhodobou nezaměstnanost také spojujeme, takoví vyžijí ze životního minima a široké škály jiných produktů, které jim nabízí štědrý sociální stát, jenže dlouhodobá nezaměstnanost postihuje i nezaměstnané mající zájem o nalezení práce, zde narážíme na jádro pudla, jehož hlavním nositelem je stres. Pokud tedy v delším časovém horizontu nenalézají zaměstnání, bývají častými kandidáty psychických problémů vedoucích k depresím, alkoholismu, kouření aj, to vše má značný vliv na fyzické zdraví. Dlouhodobá nezaměstnanost postihuje především nekvalifikované, bohužel i mladistvé, ženy po mateřské a imigranty. Vysoká míra nezaměstnanosti může také demotivovat jedince k dosažení vyšší úrovně vzdělání (zejména v regionech, kde ani s vysokoškolským vzděláním neseženou práci odpovídající dosaženému vzdělání). Přičemž bezesporu vzdělávání, a tím následně získávaná vyšší kvalifikace je základ pro dosahování ekonomického růstu, zde názorně vidíme vzájemnou interakci mezi sociálními a ekonomickými dopady Ekonomické dopady Jakákoliv nevyužitá pracovní síla znamená pro ekonomiku ztrátu. Výrazný ekonomický dopad ilustruje cyklická nezaměstnanost, díky níž se vyrábí méně, a HDP tedy přirozeně 16 MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, s ISBN MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, , s. ISBN

22 klesá. V souvislosti s ekonomickými dopady je často uváděn tzv. Okunův zákon.,,okunův zákon říká, je-li skutečná míra nezaměstnanosti o 1 procentní bod nad úrovní přirozené míry nezaměstnanosti, skutečný produkt bude o 2 procentní body pod svou potenciální úrovní PAVELKA, T. Makroekonomie. 3. vyd. Praha: Melandrium, s. ISBN

23 2. Vývoj nezaměstnanosti v krajích V této části budu rozebírat jednotlivé kraje naší země, což bude mimo jiné zahrnovat jejich míry nezaměstnanosti, největší podniky v některých krajích, průběžný vývoj, přičemž zvýšenou pozornost vývoje nezaměstnanosti budu věnovat Ústeckému kraji, jenž patří z hlediska nezaměstnanosti k nejproblémovějšímu kraji ČR spojeným s restrukturalizačními změnami po pádu socialistického režimu. Podrobné zmapování situace následně doložím v tomto bloku porovnáním dvou desetiletí (zejména prostřednictvím Analýzy stavu a vývoje trhu práce v Ústeckém kraji z roku 2000, 2010 a informací z Českého statistického úřadu). V souvislosti s podrobnějším zmapováním Ústeckého kraje budu dále vycházet z podkladů, které mi ochotně poskytl Úřad práce v Teplicích a Úřad práce v Ústí nad Labem a veřejně dostupných dat na internetových stránkách Ministerstva Práce Sociálních Věcí. Také bych rád zmínil studii, která se mi podařila získat od Hnutí Duha, jež se zaměřuje na to, jak pomoci Ústeckému kraji od závislosti na těžbě. Státní politice zaměstnanosti a trhu práce v rámci celé ČR budu sice věnovat dvě z pěti základních témat této práce, a to téma čtyři a pět, nicméně situaci na trhu práce a politiky nezaměstnanosti Ústeckého kraje zde zmíním zvlášť, protože jak již bylo řečeno, tento kraj je nechvalně známý svým prvenstvím v nezaměstnanosti ČR, a považuji za důležité tento region rozebrat dopodrobna. 2.1 Ústecký kraj Charakteristika Ústeckého kraje a jeho slabé a silné stránky Ústecký kraj s rozlohou km 2 zabírá 6,8 % celkové plochy ČR a při severozápadní hranici sousedí se SRN. V Ústeckém kraji žije přes 836 tis obyvatel a kraj je složen ze 7 okresů a 354 obcí. Na Ústecku a Mostecku je kraj orientován převážně na těžbu a chemii a oblast Litoměřicka se specializuje spíše na zemědělství, typickým důkazem nám může být každoročně pořádaná výstava Zahrada Čech. Vedení Kraje má také v úmyslu rozšířit nedostatečně využívanou možnost spolupráce se SRN k rozvoji Ústeckého regionu, a to především v zlepšení přístupnosti prostřednictvím úplného otevření dálnice D8, která by spojovala sever a jih Evropy (Berlín a Vídeň). Ústecký kraj disponuje s velmi malou mírou vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, kteří i když vystudují na vysokých školách v Ústeckém kraji, odchází za prací z důvodu velké nezaměstnanosti v regionu do jiných částí republiky, kde je situace daleko příznivější. Vedení Ústeckého kraje se během několika posledních let rozhodlo s tímto nepříznivým trendem 22

24 bojovat a vyhlásilo stipendijní program, jehož hlavním smyslem je poskytnutí stipendia vysokoškolákovi, který splňuje určitý studijní průměr, avšak musí podepsat smlouvu, v níž se zavazuje při případném poskytnutí stipendia zůstat v kraji pracovat, a to nejméně takovou dobu, po níž pobírá stipendium (to je vypláceno jednou ročně) poruší-li tuto podmínku a odejde pracovat z Ústeckého kraje jinam, musí vyplacené stipendium vrátit. Obdobný program má i statutární město Teplice, zde je bohužel tento program výrazně limitováno tím, že pokud chce student stipendium získat, musí pracovat pouze na území statutárního města Teplice nikoliv na území celého kraje. Já sám si myslím, že se vedení kraje vydalo velmi dobrou cestou, protože vysokoškolsky vzdělaní lidé mohou zakládat dlouhodobě perspektivní podniky a přispívat tak k výraznému snižování nezaměstnanosti v kraji. V Ústí nad Labem působí Univerzita J. E Purkyně a celkově v kraji nalezneme pobočky známých vysokých škol jako Bankovní institut vysoká škola, a.s. (v Teplicích), Vysoké školy chemicko-technologické (v Mostě), dále má v kraji pobočku Vysoká škola finanční a správní o.p.s. (v Mostě), České vysoké učení technické (v Děčíně) a Vysoká škola ekonomie a managementu (v Ústí nad Labem). 19 Silné stránky kraje Jedná se o kraj mající délku státní hranice se SRN 250 km, při níž se nachází velké množství hraničních přechodů, v těchto oblastech zejména v 90. letech působila (a v menší míře dodnes působí) řada restaurací, hotelů, čerpacích stanic i vietnamských živnostníků, za nimiž velmi rádi dojíždí obyvatelé SRN. Další, do budoucna očekávanou silnou stranou kraje, je úplné zprovoznění nové dálnice D8, nejlepší varianta úplného zprovoznění této dálnice je uváděna pro rok Dále železniční koridor, Labská vodní cesta, to vše řadí Ústecký region na přední příčky v dostupnosti mezi Prahou a Berlínem. Kraj je velmi bohatý na nerostné suroviny zejména na ložiska hnědého uhlí, z kterého se vyrábí elektřina, která se dodává nejen do ČR, ale i do zahraničí, zároveň má kraj díky současnému stavu zásob uhlí dostatek elektrické energie, jež může využít ve svůj prospěch pro investiční rozvoj kraje. Kraj disponuje zavedeným těžkým průmyslem s dlouholetou tradicí, příkladem by nám mohl být Důl Cínovec, v němž byla těžba započata již roku 1378 a těžilo se zde až do roku 1990 celkem tedy 612 let. Nesmím také opomenout chemický

25 průmysl, v němž působí firmy celorepublikového významu (např. Chemopetrol a.s. v Litvínově, či Spolchemie a.s. v Ústí nad Labem). Na území Ústeckého kraje se vyskytuje řada nevyužívaných pozemků a budov, proto nechal Krajský úřad Ústeckého kraje zpracovat projekt s názvem Brownfields, financovaný Evropskou unií, tento program se v podstatě zaměřuje na nevyužívané objekty a pozemky Ústeckého kraje, stojící ladem a chátrající, často s výskytem ekologické zátěže. Hlavním úkolem projektu je potencionálnímu investorovi nabídnout již zastavěnou plochu, místo unáhlených investic do výstavby na tzv. zelené louce. Může se například jednat o bývalou výrobní halu s pozemkem, od dob nástupu nového režimu nevyužívanou, a s ekologickou zátěží z dob velké expanze průmyslu v minulém století, na rekultivaci této plochy lze čerpat dotace z Evropských fondů a na tomto pozemku pak například může vzniknout prosperující podnik nebo lze zrekonstruované objekty využít k pronájmu různým soukromým společnostem. Mezi další skutečnosti lákající investory do kraje řadíme: levnou pracovní sílu, ale také příznivější věkovou strukturu obyvatelstva, což zvýhodňuje kraj oproti ostatním, nýbrž investor si může vybírat i z velkého počtu uchazečů o zaměstnání na úřadech práce. Mimo jiné výhody, v porovnání s některými ostatními kraji, patří poměrně levné bydlení i úspěchy litvínovského hokeje a teplického fotbalu, jež přispěly k výraznému zvýšení návštěvnosti a prestiže Ústeckého kraje. 20 Slabé stránky kraje Hospodářská restrukturalizace 90. let způsobila jeden velký nešvar s názvem vysoká míra nezaměstnanosti, další specifický rys kraje. Vysoká míra nezaměstnanosti, způsobená především dřívější zvýšenou poptávkou po nekvalifikovaných dělnících, stále způsobuje problém méně vzdělaným uchazečům nalézt zaměstnání, znásobené faktem, že v dnešní době zaměstnavatelé vyžadují i na méně kvalifikované pracovní pozice určitou úroveň vzdělání. Kraj nemá mnoho vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, naopak vysoký podíl obyvatel se základním vzděláním i bez vzdělání, početné zastoupení těchto dvou skupin tvoří Romové. Kraj má v celorepublikovém měřítku nechvalně známou nálepku silně znečištěného a zdevastovaného kraje, právě vlivem těžkého, chemického průmyslu, kde je místním

26 obyvatelům stěžováno žití znečištěným vzduchem, není tedy pochyb o tom, že Ústecký kraj má vysokou míru úmrtnosti vlivem špatného ovzduší. Za základní nedostatek, který postrádám i ve slabých stránkách Analýzy stavu a vývoje trhu práce v Ústeckém kraji, považuji nedostatečně rozvinutý cestovní ruch, i přes krajinu postiženou těžbou kraj skýtá nesčetné množství historických památek, za všechny bych zmínil zámek Jezeří (zámek s dlouholetou tradicí je důkazem, jak minulý režim zacházel s takto skvostnými kulturními památkami, za socialismu bylo několikrát uvažováno v důsledku rozšíření těžby o jeho zbourání, zámek byl neudržován a ve špatném stavu, naštěstí se na konci 80. let rozhodlo o jeho zachování a byly provedeny jen základní opravy, ke konci 90. let a počátkem nového století až dosud je zámek postupně rekonstruován). Vlivem těžby ovšem musela za socialistické éry padnout spousta krásných vesniček a památek, těžbě musel ustoupit i slavný mostecký kostel, který se naštěstí podařilo zachránit a převézt o 841 metrů dále, tento přesun nalezneme v Guinnessově knize rekordů. Návodem jak lze zvýšit image regionu uvedu možnost zintenzivnit propagaci (v rámci nejen ČR, ale i příhraničí SRN) Krušných hor s nádhernou krajinou, velkým množstvím různých cyklostezek a zón pro pěší, přehradou Fláje a Novým Městem, nalezneme zde větrné elektrárny, které můžeme brát jako první symbol pro zlepšení životního prostředí v kraji. Vyšší angažovaností v postupném ozdravování regionů, mám tím na mysli nákladné rekultivace a především zbavení se závislosti na chemickém a těžebním průmyslu, by kraj mohl dosáhnout lepšího postavení v oblasti životního prostředí, není to úkolem jednoduchým a v mé práci zmíním projekt od Hnutí Duha zabývající se tímto problémem Nezaměstnanost a trh práce v Ústeckém kraji V kraji trval stav, kdy na jedno volné pracovní místo příslušelo 0,5 uchazeče jen do roku 1990, tedy pouze jeden rok v tržní ekonomice ČR ústečtí zaměstnavatelé poptávali více zaměstnanců, než činila nabídka nezaměstnaných na úřadech práce. Od roku 1991 až do současnosti pokaždé (v každém roce) nabídka volných pracovních míst mnohonásobně převyšovala poptávku. Roku 2000 počet zaměstnavatelů v kraji dosáhl čísla (stav zaměstnanců včetně OSVČ celkem byl ), kdežto o deset let později hodnoty pouze zaměstnavatelů (stav

27 zaměstnanců s OSVČ činil ) a na jedno volné pracovní místo v novém tisíciletí připadalo celkem 22,5 uchazečů, roku ,7 uchazečů. V roce 2010 zaměstnávalo méně zaměstnavatelů, ve srovnání s rokem 2000, více zaměstnanců, především díky vzniku větších podniků pojímajících větší kvantitu zaměstnanců, s nárůstem počtu zaměstnaných bezpochybně souvisí i zakládání průmyslových zón během desátých let 21. století. I přes nárůst zaměstnaných v kraji došlo během deseti let k navýšení celkového úhrnu uchazečů spadajících na jedno pracovní místo, tuto okolnost přisuzuji jednak nárůstu obyvatelstva, neboť roku 2000 měl kraj obyvatel a roku 2010 již obyvatel, a zvýšenému počtu uchazečů postižených fenoménem dlouhodobé nezaměstnanosti. Nástupem světové ekonomické krize nezaměstnanost stoupala a průměrná míra nezaměstnanosti kraje v letech (2009) a 2010 logicky rostla, a to na (12,4%) a 13,4%. Nejhůře postiženým okresem v kraji je Mostecko, kde v minulosti průměrná míra nezaměstnanosti atakovala několikrát přes 20%, nicméně v řádu posledních čtyř let se drží pod 20% (roku 2010 dosahovala průměrná míra nezaměstnanosti 16,2%), naopak dlouhodobě nejnižší míru nezaměstnanosti nalezneme v okrese Litoměřice, roku 2010 průměrná míra nezaměstnanosti činila 10,6%. Těsně před příchodem světové finanční krize (jež se později přelila v krizi ekonomickou a po sléze dluhovou) roku 2008 bylo na úřadech práce v kraji evidováno celkem uchazečů a volných pracovních míst bylo v tom samém období celkem Podělíme-li celkový počet uchazečů volnými pracovními místy, vyjde nám celkový úhrn uchazečů připadajících na jedno volné pracovní místo, což činí úctyhodných 6,3 uchazečů na jedno volné pracovní místo, srovnáme-li stav s rokem 2010 je vidět, že došlo k nárůstu uchazečů na jedno volné pracovní místo o 21,4 uchazečů (viz tabulka č. 4 - Důležité informace o Ústeckém kraji). 22 Průměrná míra nezaměstnanosti v kraji, během druhé poloviny devadesátých let postupně rostla, roku 2000 dosáhla úrovně 16%. Za zmínku stojí rok 2004, kdy došlo k zavedení nové metodiky výpočtu průměrné míry nezaměstnanosti v rámci vstupu naší země do EU (podrobně rozvedu v třetím nosném tématu práce), ve srovnání s původní metodikou v roce 2004 došlo zavedením oné nové metodiky k poklesu nezaměstnanosti ve všech krajích Analýzy stavu a vývoje trhu práce v ÚK za rok 2010 a

28 Od roku 2004 do roku 2008 průměrná míra nezaměstnanosti klesala, v roce 2008 tedy činila pouhých 9,9%, pod 9% se dostala naposledy roku 1997, kdy její výše poukazovala 8,5% 23 Analýza stavu a vývoje trhu práce v Ústeckém kraji z roku 2010 udává četnou kvantitu tabulek a jiných údajů o nezaměstnanosti a vývoji trhu práce příslušející tomuto kraji, zmínit veškeré údaje v ní obsažené by bylo značně obsáhlé, to mě vedlo ke zpracování souhrnné tabulky s názvem: Nejdůležitější fakta o Ústeckém kraji, uvádím tu údaje, jež z hlediska tohoto podtématu považuji za důležité zmínit /

29 Tabulka č. 4 - Důležité informace o Ústeckém kraji Stavy Významné firmy ÚK a přibližný počet jejich zaměstnanců Poptávka a nabídka profesí Vzdělanost obyvatel ÚK a jejich šance na nalezení zaměstnání Celkové stavy ÚK v letech 2009 a 2010 Důležité informace o Ústeckém kraji:* Zaměstnavatelé Zaměstnanci Počet zaměstnavatelů v ÚK: Počet zaměstnanců v ÚK: Rok 2009 Rok 2010 Rok 2009 Rok OSVČ: Významní zaměstnavatelé ÚK.: Přibližný počet zaměstnanců **pracujících u nejvýznamnějších zaměstnavatelů ÚK.: Krajská zdravotní, a.s Severočeské doly a.s (vč. dceřiných společností) Unipetrol RPA, s.r.o Krajské ředitelství Severočeského kraje AGC Automotive Czech a.s Litvínovská uhelná, a.s Nejčastěji vyhledávali zaměstnavatelé v ÚK tyto profese: Kuchař, číšník, servírka obchodní zástupce, obsluha strojů a zařízení, řidič. Počet hlášených VPM zaměstnavateli v závislosti na dosaženém vzdělání (u vybraných skupin) v ÚK v letech (2009), 2010 : Profese s vysokými počty evidovaných uchazečů na úřadech práce: Pomocní a nekvalifikování, montážní a manipulační dělníci (jednoduché úkony), uklízeči v různých zařízeních, prodavači v obchodech. Počet hlášených uchazečů připadajících k vybraným skupinám dosaženého vzdělání a uchazečů na 1 pracovní místo v ÚK v letech 2009, 2010: Vzdělání: základní vzdělání SOV s výučním listem ÚSOV s maturitou bakalářské vzdělání vysokoškolské vzdělání celkově v ÚK volných míst uchazeči vzdělání uchazečů na 1místo: , , , ,2 Další důležité údaje:*** celkem v ÚK uchazečů o zaměstnání evidováno: z nich dosažitelní: celkově v ÚK na 1 volné místo připadá uchazečů: podporu pobírá v ÚK celkem uchazečů: uchazeči vzdělání uchazečů na 1místo: 87,0 27,3 20,3 35,6 5,4 34,8 27, Zdroj: vybraná data do mé tabulky užitá z: / Tabulka z výrazné části vznikla z podkladů na uvedené internetové stránce, a to z velkého množství tabulek, ale i mnou získaných podkladů při osobní konzultaci na ÚP v Teplicích. 28