SOUVKY 2 / číslo 16. Pazourek, nálezce Petr Liboska - pískovna Závada,

Transkript

1 SOUVKY 2 / 2019 číslo 16 Pazourek, nálezce Petr Liboska - pískovna Závada, Foto: Vladimír Pulpán

2 Obsah: 1) Historie výzkumu souvků v Evropě a u nás. (Zdeněk Gába) 2) Nález hvězdovitého křemene na poli u Brumovic. (Ferdinand Scholz) 3) Linky (odkazy na webové stránky o souvcích) na souvky. (Jiří Dudek) 4) Zajímavosti z mikrosvěta. (Ferdinand Scholz) 5) Možnosti sběru a výzkumu souvků v pískovně Závada. (Jiří Dudek) 6) Erozní rýha po dešti na poli. foto: Ferdinand Scholz 7) Fotogalerie pazourků nálezce Petr Liboska, pískovna Závada. Fota: Vladimír Pulpán 8) Bolatice skanzen studijní cesta z obce Krzanowice. (Radim Herudek) Pískovna Závada nová skrývka v roce 2018 Foto: Jiří Dudek

3 Historie výzkumu souvků v Evropě a u nás Zdeněk Gába Ledovcové souvky jsou úlomky hornin, které byly sunuty pevninským nebo horským ledovcem. Dnes nám připadá samozřejmé, že se souvky dostaly k nám s ledovcem, ale ještě před 150 lety se to nevědělo. Jak se bludné balvany a souvky dostaly na severoněmeckou a polskou rovinu a do našeho Slezska, bylo námětem a předmětem pověstí, pověr, dohadů a později i vědeckých sporů. Zejména velké, několikametrové balvany budily pozornost odedávna. Lid v četných pověstech přičítal jejich výskyt tomu, že je přinesl nebo upustil čert. Ve středověku se uvažovalo vážně i o tom, že tak velké balvany mohli dopravit a přemístit jen obři. V 18. století ještě neexistovala geologie jako věda, ale už byli lidé, kteří se o přírodní jevy zajímali a také o nich psali. Sbíraly se také drobnější kameny se zkamenělinami, v severním Německu hlavně ježovky v pazourcích. Postupně se přišlo na to, že tyto fosílie pocházejí ze Švédska a Dánska a že švédský původ mají i balvany na severoněmecké rovině. Začalo se jim říkat bludné (eratické) a pochopitelně přírodovědce i obyčejné lidi zajímalo, jak se dostaly ze Skandinávie do Německa a dnešního Polska. Publikace o tom se objevují po roce Teď ovšem byl problém, jak vysvětlit cestu balvanů ze Švédska na německou rovinu byl to jeden ze stěžejních problémů tehdejší geologie. Původně to měla vysvětlit t e o r i e o p o t o p ě. Tehdy se ještě více méně věřilo v biblickou potopu. Podle První knihy Mojžíšovy chtěl Hospodin zahubit všechny lidi za nemravný život a seslal na Zemi obrovskou potopu. Pršelo 40 dní a nocí, voda přikryla i nejvyšší hory a záplava trvala celý rok. Přežil ji jen spravedlivý Noe s rodinou, který si postavil k tomu účelu loď. Někteří geologové zejména v USA věřili v potopu doslova podle bible (mosaická teorie), jiní věřili jen ve velkou všeobecnou záplavu (diluviální teorie). Teorii o potopě formuloval jako vědeckou hypotézu nejslavnější geolog své doby Němec von BUCH ( ) v práci z roku Teorie o potopě ale všechny geology a přírodovědce nepřesvědčila. Již koncem 19. století někteří pochybovali o tom, že velké balvany přišly ze Švédska na německou rovinu válením po mořském dně a uvažovali spíše o transportu v ledových krách. Chyběl jim ale vliv a autorita ve vědeckém světě. Po von Buchovi další velmi vlivný geolog, Angličan Charles LYELL, formuloval ve svých Základech geologie ucelenou tzv. d r i f t o v o u t e o r i i. Práce vyšla v letech Podle driftové teorie byly polární oblasti kdysi zaledněny a severní a střední Evropa i severní Amerika zatopeny mořem. Z ledovce odtávaly velké kry (eisbergy), které nesly i souvky a balvany nad nezaledněné oblasti a po svém roztátí je nechaly na mořském dně (tak se ostatně děje i dnes). Tuto teorii díky Lyellově autoritě převzala většina geologů na celém světě. Mezitím ale pokročil výzkum horských ledovců v Alpách. Zjistilo se, že ledovce měly kdysi mnohem větší rozsah a že po nich v terénu dodnes zůstaly souvky, balvany a morény, také ohlazené a rýhované podloží. Odtud už nebylo daleko k přesvědčení, že i pevninské ledovce měly někdy mnohem větší rozsah. Hlavním průkopníkem těchto poznatků byl švýcarský geolog AGASSIZ ( ). Ten později přesídlil do USA, kde se mu podařilo o ledovcové teorii přesvědčit část geologů. Agassiz se pokládá za zakladatele glaciologie, vědy o ledovcích na Zemi. Ve Švédsku zatím se našlo také mnoho skalních výchozů ohlazených a poškrábaných a srovnáním s Alpami se tyto rýhy správně přičítaly pohybu ledovce. Na základě toho formulovali švédští geologové l e d o v c o v o u t e o r i i i pro rozlehlé rovinné oblasti. Hlavním jejím propagátorem byl O. M. TORELL ( ), napřed soukromý badatel a později ředitel švédského geologického ústavu. 3. listopadu 1875 navštívil se dvěma německými kolegy lokalitu Rüdersdorf u Berlína, kde byly odkryty vápence s pěkně vyvinutými rýhami.

4 Téhož dne měl Torell na zasedání německé geologické společnosti přednášku, v níž na základě tohoto nálezu formuloval teorii o někdejším zalednění celé severoněmecké (a polské) roviny po Harz, Sudety a Karpaty. Tato přednáška se pokládá za jakýsi oficiální důkaz pevninského zalednění Evropy. Během schůze to tak nevypadalo. Většina účastníků diskuse se vyslovila proti ledovcové teorii jako vědecky neudržitelné. Během několika málo let se ale našlo v severním Německu tolik dalších důkazů činnosti ledovce, že i v Německu tato teorie převládla a stala se v geologii samozřejmostí. Od té doby se datuje reálný pohled geologů a přírodovědců na období čtvrtohor. Torell nepřišel první s ledovcovou teorií, ale teprve on ji díky své vědecké autoritě prosadil. Není také zřejmě náhoda, že právě v únoru 1875 zemřel původce driftové teorie Lyell. Jako vůbec první formuloval ledovcovou teorii málo známý či skoro neznámý přírodovědec Reinhard BERNHARDI ( ). Původně kněz studoval přírodní vědy a potom je učil na lesnické akademii v Durynsku. V roce 1832 publikoval desetistránkovou práci Jak přišly bludné balvany a souvky v Německu na své dnešní místo?, v níž dokazuje, že jednou sahal polární led až k úpatí hor a na rovině zanechal své morény. Názor, platný jako samozřejmost i dnes.tehdy však zapadl téměř bez povšimnutí Bernhardi jím svou dobu předběhl. Zatím jsem popisoval vývoj ledovcové teorie a poznání původu souvků ve světovém měřítku. Nás však také zajímá, jak se odrážel tento vývoj u nás. K poznání ledovcových sedimentů ve světovém měřítku jsme jen těžko mohli přispět. Horské zalednění našich hor bylo zanedbatelné a pevninský ledovec pokrýval asi jen 4 % našeho území. Přijímali jsme ovšem podněty odjinud, rychleji vždy naši občané německé národnosti s těsnější vazbou na německé prostředí a literaturu. Česká odborná literatura měla určité zpoždění. Před rokem 1875 celkem pochopitelně naši badatelé přijímali driftovou teorii. JEITTELES v roce 1858 velmi správně popsal souvky z okolí Opavy i jejich původ a o jejich transportu píše pozoruhodně opatrně: převládá mínění, že sem byly zaneseny eisbergy v diluviálním moři. Po roce 1875 někdo rychle přijal za svou ledovcovou teorii a pracoval s ní (například CAMERLANDER, MAKOWSKY), jiní s jednoznačným přijetím váhali. Ovlivnil je patrně vratislavský profesor Ferdinand ROEMER ( ), který psal často i o území našeho Slezska. Ten ještě v roce 1885 v klasické práci o sedimentárních souvcích Lethaea erratica preferuje eisbergy před pevninským ledovcem. Podle něj driftová teorie lépe vysvětluje cestu souvků přes Baltské moře a velký územní rozptyl jednotlivých typů souvků v sedimentach. To má svou logiku, obtížně vysvětlitelné je to stále. Ale mnoho dalších jevů zase driftová teorie nevysvětluje. Zvláště regionální badatelé, kteří neznali dobře novější literaturu, měli v otázce transportu souvků zmatek (např. MITMANN, 1890, MAGERSTEIN, 1888). Ti geologové, kteří měli lepší přístup k literatuře, měli již v té době o transportu souvků jasno (např. SLAVÍK, 1891). V českém prostředí ještě koncem 19. století byli zastánci driftové teorie (REMEŠ, 1898, KLVAŇA, 1897). Klvaňa ve Vlastivědě moravské píše, že transport na krách ledových je přirozenější a že přes horlivé pátrání po zjevech ledovcových na Moravě nejsou stopy nejmenší. Po roce 1900, pokud vím, se už v naší geologické literatuře podobné názory neobjevují. Ledovcová teorie tehdy i u nás definitivně zvítězila. Sám Klvaňa v Ottově slovníku naučném (1901) cestu bloudivých balvanů raději neřeší. I když původ a povaha souvků byly v české literatuře známy, potíž byla v pojmenování souvků. Německé Geschiebe nemělo český překlad a tak se používalo zastaralých výrazů eratické bloky a eratikum. Až v roce 1911 Cyril PURKYNĚ přeložil Geschiebe zdařile jako s o u v k y (v práci Alpy ve věku ledovém). Na naše území poprvé tento termín aplikoval VITÁSEK v roce 1919, aspoň pokud vím.

5 Nález hvězdovitého křemene na poli u Brumovic. Ferdinand Scholz Lokální souvek hvězdicového křemene je zajímavý nález. Nález má rozměry 10x10x8cm. Velikost paprsků na hvězdicovitém křemeni je 2cm. Rozměr krystalové plochy je 7x2 až 2,5cm.

6 Pěkná ukázka hvězdicového křemene z Hrubého Jeseníku, která může být původem nalezeného souvku tohoto křemene u Brumovic. Leg. + foto Ferdinand Scholz- člen klubu pro výzkum souvků.

7 Linky (odkazy na webové stránky o souvcích) na souvky. Jiří Dudek Linky odkazy na webové stránky o souvcích a fosiliích: Nejlépe lze prohlížet ve webovém prohlížeči (Chrome od Googlu) a zapnout si překladač webových stránek na češtinu. Překlady jsou sice strojové, ale přesto bez znalosti jazyka, lze mnohým věcem dobře porozumět. Dá se zapnout na prázdné stránce Chromu poklepáním na tečky ve čtverečku a klepnout na překladač. Pokud chci zobrazit originál, pak překlepneme tlačítkem. Dalším pomocníkem je uložit si stránky v prohlížeči buď do oblíbených, nebo do záložek, abychom je měli pořád k dispozici a nehledali, když budeme chtít něco vyhledat. Na stránkách bývají většinou odkazy linky na další web stránky s podobnou tématikou. Pomocí těchto linku pak můžeme najít další stránky, které nás budou zajímat. Další způsobem vyhledávání tématiky, je zadat do vyhledávacího pole název souvku a přepnout na obrázky. Zde, ale musíte dávat pozor, protože každý jazyk používá jiné názvy. Musíte si zapamatovat nebo zapsat správný název a ten vložit do vyhledávácího pole nejlepší pro začátečníky, jsou zde prezentace dřev, pazourku, fosilií, atd., které se dají stáhnout do PC. souvky a pazourky, fosilie další výborně zpracované stránky polské pazourky faserkalk (vápenec) faserkalk

8 Fosilie: ostrov Rujana a fosilie z křídy fosilie a určování ježovek ježovky určování fosilií Frans%20Kerren/index3.html dřeva Věřím, že Vám tyto odkazy v mnohým souvkových problémech pomohou.

9 Zajímavosti z mikrosvěta. Ferdinand Scholz Mikro kosmos v baltském pazourku - skut. velikost tmavého kroužku je 1mm Mikro foto lyditu, který je černo-červeno-zelený, šířka světlé žilky 0,5mm fota: F.Scholz

10 Možnosti sběru a výzkumu souvků v pískovně Závada.(Jiří Dudek) Je to největší pískovna na Hlučínsku, ve které probíhá těžba. Je možnost zde provádět sběry a výzkum za určitých podmínek. Po příjezdu na lokalitu je nutné se přihlásit v kanceláři u vstupu a dohodnout s vedoucím pískovny, jak dlouho se budeme v areálu pohybovat. Směna v pískovně končí většinou v 15 hod. Je vhodné, proto pískovnu opustit okolo 14 hod. Odchod je nutné také nahlásit ve vstupní kanceláři. Při pohybu v areálu je nutné dbát na bezpečnost a ta je zde velmi vyžadovaná. Je zakázáno přibližovat se do prostoru těžby, k sítům a manipulačních prostorů okolo nich a prostorů nakládání písku na auta. Nutno věnovat pozornost dopravě a autům, která jezdí nepřetržitě pro písek. Je zakázáno stát na provozních cestách a komunikacích. Je nutné mít na sobě výstražnou vestu, takovou jakou v automobilu. Bez této vesty nebudete mít do pískovny přístup. Je zakázáno vstupovat na svahy, kde by mohlo dojít k sesuvu a zasypání osob. Takovým místům se raději vyhněte. Hrubší materiál, vytříděný na sítech je z prostoru u nich odvážen na hromadu, která je již mimo manipulační prostory a zde už je k dispozici. Je však lepší, zkoumat starší hromady, kde jsou souvky po těžbě již umyté deštěm. Najdete tady široké spektrum různých hornin a souvků z celé oblasti, která leží na sever od Hlučínska. Přeji pěkné nálezy, ale pozor. Pokud budete tady jezdit častěji, za chvilku nebudete mít nálezy kde dávat. Všeho s mírou. Mapky z webu : mapy.cz - přizpůsobil Jiří Dudek

11

12 Z webových stránek pískovny: ADRE SA KAMENOLOMY ČR s.r.o. - pískovna ZÁVADA Pískovna Závada , Pošta Bohuslavice IČO: KONTAKT Telefon: Fax: radim.stilarek@mineral.eu Web: Vedoucí provozovny Ing. Radim Štilárek OTEVÍRACÍ DOB A PO - PÁ: Z provozně technických důvodů může být doba změněna. Hornina Písek Vyráběné frakce 0/2, 0/4, skrývka, zemina Použití Písek pro stavební účely, výroba betonů, malt, inženýrské stavby a pozemní komunikace. EN 12620, 13242, O NÁS Společnost KAMENOLOMY ČR s.r.o. zajišťuje těžbu, výrobu a prodej drceného kameniva pro betonárky, obalovny asfaltových směsí, silniční a inženýrské stavby, kamenivo pro kolejové lóže a regulaci vodní toků. Společnost je součástí jednoho z předních evropských stavebních koncernů STRABAG SE, pro který je výhradním výrobcem kameniva v České republice a zároveň společnost KAMENOLOMY ČR s.r.o. patří k největším producentům kameniva v ČR. Úkolem všech řídicích pracovníků je zvyšovat povědomí zaměstnanců o hlavních otázkách integrovaného managementu v oblastech kvality, životního prostředí a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci patří zde také požadavek přísného dodržování právních předpisů.

13 Fota z pískovny: Jiří Dudek

14

15

16

17 Erozní rýha po dešti na poli u Brumovic. Ferdinand Scholz Lokální - blízké a nordické souvky z erozní rýhy na poli u Brumovic leg. + fota F.Scholz.jpg Ukázka sběrů z rýhy na schůzce souvkařů skanzen Bolatice květen 2019

18 Fotogalerie pazourků nálezce Petr Liboska, pískovna Závada. Fota: Vladimír Pulpán Pazourky byly nalezeny v pískovně Závada. Byly představeny Petrem na našem setkání ve skanzenu včetně fotografií. Je zde představena pouze ukázka, jak krásné jsou, včetně několika detailů.

19

20

21

22 Detaily

23

24 Bolatice skanzen studijní cesta z obce Krzanowice Radim Herudek Obec Bolatice realizovala v letech 2018 a 2019 společný přeshraniční projekt s názvem Po stopách řemesel a tradic s polskou gminou Krzanowice. V rámci projektu byl rozšířen Skanzen lidových tradic a řemesel Bolatice o novou Expozici experimentální archeologie a polský partner vybudoval v Krzanowicích zcela nový skanzen lidových řemesel v budově bývalé celnice. Dne přijela do Bolatic polská delegace na společné setkání, kterého se účastnili žáci základních škol z Bolatic a z Krzanowic. Účastníci polské delegace získali zkušenosti a informace o průběhu budování a vzniku bolatické expozice a seznámili se také s průběhem vzniku exponátů. Autoři experimentální expozice, pan Jiří Dudek, Ondřej Mušálek a Bruno Kladiva připravili ukázky exponátů z připravované expozice experimentální archeologie. Mezi exponáty patřily zejména předměty každodenní potřeby, zbraně a jiné pomůcky, které mohli pravěcí lidé používat. Názorně pak byly předvedeny ukázky jednotlivých činností. Pletení výrobků z vrbového proutí, rozdělávání ohně třením, střílení z luku, výroba vrhače oštěpů, pletení provázků z lián a šlach, výroba keramiky, použití štípaných pazourkových nástrojů, postup při broušení sekyrek na pískovcovém kameni, výroba primitivních zbraní s hrotem vytvrzeným ohněm a obroušeným na kameni a spoustu dalších činností.

25

26

27

28

29 Fota: Agniezska Adamczyk, Anna Musiol Krzanowice, Polsko. SOUVKY jsou především interním zpravodajem kruhu pro sbírání a výzkum souvků, který vyvíjí své aktivity při muzeu souvků v Bolaticích. Vychází 4 x ročně ve formátu PDF. Koordinátorem je pan Jiří Dudek (dudek.jiri@volny.cz). Na jeho adresu lze zasílat příspěvky do zpravodaje, případně s ním publikování projednat apod. Texty nejsou redakčně upravovány, za jejich obsah odpovídají jejich autoři. Obsah (texty, fotografie) lze převzít ke studijním účelům za podmínky, že bude uveden autor a zdroj. Toto číslo vyšlo :