nas interview Byto to ptova vaae stud^ni zamdlenl na prici s efektronlcfcjfmi zafizeniffll, kter4 vis prvedlo k radloamatorstvi?

Transkript

1 JMN 0 nas interview NGSflE.' vyznamenan! ZABRANNOU WCHOVU. I. a II. STUPN CASOPtSPRO EIEKTRONtKU A AMATtRSK^ VYSiLANi ROCNfKXXXiV (1X111)1985 CfSLO 3. VTOMTOSE&TE Niitotervfew. -. dtenihseptaji«-. SpojtftluSofcofcva- KeMrtroekakonceptnA * AR tva2tfmovskym ZO ARmttdefi- *.< ~« n\$ _. _88 Jiltnito? i.,, 90 AD teznantuj* (DAV01) -_-41 Nsptfovidt^Jniffttficisenda-82 UitfoeMctroiifltt (Mroprog "85, PregnuRoviitf pi»4ti PRO0I, 3x pftpo^ni rtsgiwtotomi k PMI40, MBtroproctsor U880O, FORTH, Zt svto mftropo fts ) -..-$7 StersoformiekvsJizAf 105 AntAnni zetilovste (OokonZonQ 107 Pf*di#^k>vte»»tttro#WH) UfttveneAliui iltuvka pro fjuehsdti-106 Sitovy tdoptir pro wsjk»«n»u.-108 Dlstoineffcttkelefctrtckejgttare. 110 Fotoeftfclricky tert t <SgN*toi#ii po H4nim ziithu 112 VyvAitny diadev? UZ AR bruts* vfctovi_- 114 Iroarc*..... _ _117 etl sme_ 118 ^ AMATtRSKt RADIO AADA A ^ Vyd6v8 OV Svazarmu, Opletatova Praha 1, tel , ve Vydavatelstvi NASE VOJSKO, Vladisiavova Praha 1. tel fredaktor ing. Jan Klabal. zastupce LuboS Kalousek. OK1FAC. RedatiCni rada: Predseda: Ing. J. T. Hyan. tlenov6; RNDr V. Brunnhofer. OK1HAQ. V. Brz k. OKI DDK. K. Donat. OK1DY, ing. O. Filippi. V. Gazda. A.. Glanc, OKI GW, M. HdSa. Z. Hradisky. p. Hordk. J. Hudec, OKI RE, ing. J. JaroS, ing. F. Kr&Jik, RNDr. L. Kryika. J. Kroupa. V, N6mec, ing. O. Petrdtek. OK1NB. ing: F. Smollk. OKI ASF. ing. E. Smotny. ing. M. Sredl. OK1NL. doc. ing. J. Vackdt, CSc.. laureat st. ceny KG, J. Vortitek. Redakce Jungmannova Praha l.tel ,ing.Klaball Kalousek. OKI FAC. ing. Engel. Hofhans l ing. Myslik. OKI AMY, Havti&. OK1PFM, I sekretari^t, I Roinfi vyjde 12 6fsel. Cena vytisku 5 K s. poiotetni predplatne 30 K s. RozSifuje PNS. tnjormace o predplatnbm podd a objednavky pfijimi ka2d& administrace PNS. postaa dorutovatel. ObjednSvky do zahranibl vyfizuje PNS - list fed ni expedtce a dovoz tisku Praha, z vod 01. administrace vyvozu tisku, Kafkova Pra ha 6. V jednotkach ozbrojenych sit Vydavatelstvi NA$E VOJSKO, administrace, Vtadistavova 26, Praha 1. Tiskne NASE VOJSKO, n. p. zavods Praha 6-Ruzyn*. Vlastina 889/23. tnzerci pfijima Vydavatelstvi NA&E VOJSKO, VladisJavova 26, Praha 1, tel I. 294, Za puvodnost a sprbvnost ph'sp vku ruci autor. Redak ce rukopis vrati. bude-li vyi&d&n a bude-li pripojena Irankovand obaika se zpbtnou adresou. NivStfcvy v redakci a telefonicke dotazy po 14. hodinb. C. indexu Rukopisydfslaodevzddny tisk&rng Ctslo ma podle planu vyjit (t)vyd»vetelsiyf NASE VOJSKO Praha s Marti Kudeifkovou, OL1BJF, dlenkou praiskaho radlotdubu Svazarmu OKI KZD, o tom, Jak vypada radloamatarsm dnnost pfedstavttelky dne&nf mlad4 nastupujici generece naalch 2en vdofoa, kdy napfttajeme zav&ry Vfit. sjezdu Svazarmu. Potkat mezl mladyml radioamatary aktivni opeiatorku a drittelku o- svadaeni OL ve tfida C, a tedy jlsfd oviadajfcf tetegrafh,nenf sice dnes ui vyjtmkou, ale tak^ ne nejb&ndjiim jevem. PovSzte nim n&co o sob6... Mnoho zajimav^ho toho asi nebude. Je mi 17 roku, bydlim v Praze-Lysolajich a -studuji na gymn&ziu v Arabskd ulici se zam^fenfm na programovani vypo etni techniky. Krom radioamat^rstvi si moc r^da posfechnu dobrou hudbu, pre^tu zajimavou knizku a rada rekreacn sportuji. Byto to ptova vaae stud^ni zamdlenl na prici s efektronlcfcjfmi zafizeniffll, kter4 vis prvedlo k radloamatorstvi? To spi'se naopak. D6de6ek pracoval na zeleznici a muj otec m J moznost ui jako maty kluk si probl^dnout ruzn^ sd lovaci a zabezpe ovaci zafizenf. A i kdyi dnes otec v tomto oboru nepracuje, zdjem a fandovstvf pro sdilovaci techniku mu zqstaly a prenesly se i na mne. Casto si o t6chto v cech spolu povtdame - nenf bez zajfmavosti, ie zpravidla pri spoledn6m myti nddobi... Takie to byl pr^v z^jem o technics z4le itosti, ktery mne dovedl k volbs m6hostudijnfhozam6reni. K radioamat^rstvi byl pak ui jen maly krok: otec odebfrd pravidetns Amat6rsk6 radio, a kdyi jsem jednou fistovala novym dislem, na la jsem upozorn^ni na zahdjeni kursu oper^toru v radioklubu OKI KZD, rekla jsem si, ze bych to mohla zkusit, a do radioklubu jsem se vypravila. V kursu jsem se naudilatelegrafni abecedu, provozni zvyklosti i predpisy, a protoze se mi amat6r$k6 vysildni opravdu zallbilo, m la jsem radost, kdyi me radioklub vyslal do kursu oper&torek CUV Svazarmu do svazarmovsk^ Skoly v Bo2- kov6. Od zafi 1983 jsem pak ziskala o$v d eni OL Kurs v radioklubu i Skoleni v Bozkov mi daly opravdu mnoho. Je trochu Skoda, ze dsvdata se nemohou v intematnfm kursu v BoikovS naudit od zskladu takd telegrafli, protoie ne vsude se tak pravideln por^daji kursy operdtoru jako v OKI KZD. Ch&pu ale, ze pofddani intematnich kurso delsich nez jeden tyden by asi bylo mslo unosns i pro posluchadky. Bylo by asi vyhodn6, kdyby kursy telegrafie a amatsrsksho provozu byly pravidelns vysilsny (jako je tomu v jinych zemich) treba v radioamatsr^kych p^smech nebo i na pfev d6 tch, a v BoikovS ' se pak uskutesnilo zsvsre ns soustredsnl a zkousky. To by urfiito uvitaly nejen nase YLS, ale i rada daisfch zajemcu. o Marie KuderikovtS, OL 1BJF Jak fcasto se dostanete k amatorsksmu vysitoni a kters dalsi radloamatorska sporty jste ui vyzkou- Sela? Snaifm se vysflat co nejsastsji, ale pffprava do Skoly zabere hodns 6asu, a musim pfiznat, ze mam i potiie s vysilacim zafizenim. V provozu jsem si oblibila hlavns pssmo 160 metru. Zkusila jsem tak pracovat na pfevad 6ich na VKV. OvSem to, ze teny jsou upovfdan^, muie tvrdit jen ten, kdo si jests neposlechl debaty muzu pravs na pfevsdscich; a tenhle sty! provozu mne moc nelska. Velmi se mi ale libf pr&ce v zavodech na VKV, jichz se zudasthuji s nasim radioklu-. bem. Mnohdmu jsem se tak nausila v z^vodech TEST 160, bojfm se jen trochu, ie rozvrienf zavodu do tri etap podle novych pravidel nebude pro nds zasstedniky pfilis vyhodn6. Se zacatednickym vybavenfm a zkusenostmi bylo dost co dslat i v dosavadnich dvou etap&ch. Z dal- Stch radioamattrskych sportu jsem ui zkousela r&diovy orientacnf bsh na ob* vodnim pfeboru v ROB, ktery v Praze 6 pofddaji kamaradi z OK1KUR pri elektrotechnics fakultg CVUT, a sportovnf telegrafii na obvodnf m preboru, ktery pofadal nss radioklub. Obojf se mi libilo jako zpestfeni provozu na pasmech, ale z radioamatorstvi ma pro mne p&kny telegrafnf provoz st&je nejvstsi puvab. Moc mne taks tssi pokornost a ochota mu2u na pasmu, kdyi zjistf, ie jejich protsjskem je YL. PilnS se pfipravuji na letosni YL-OM contest. Zminlla jste se o probttmeclt s vysflacim zafizenfm. Jakd pouiivate? TechnickA zarizeni je asi nejvatafm problamem v6t iny zen - radioamatarek, ale vafim, ze stejne tak i Fady daisfch radioamataru. V na$em radioklubu je nas celkem osm driitelu osvadteni OL vataina z nas, pokud vysffa, vyuifva moznosti vypujcit si z radioklubu transceiver Jizera nebo Boubin. Radioklub je propujauje na dva tydny driiteli OL po navazanf urcitaho poatu spojeni pod znaakou klu- P1 (E

2 bu a po odpracovanf nakolika hodin pro ^ potfeby radioklubu. Ate oba transceivery jsou k dispozici pojednom exemplari.ato je malo. Doma mam pfijfmaa US9, poloautomaticky kli, ktery mi postavif otec,. a dipdi 2 x 40 metro. NesmirnA bych uvitala, kdybych si mohla najaka jednoducha, ale spolehliva zarizenl koupit, tfeba jako stavebnici. Jako moji kamaradi ze Akoly, ktefi majt zajem o poslech hud by. Ti si koopi v prodejna Elektronika (prodejna podniku Elektronika UV Svazarmu - pozn. red.) stavebnici zesilovaae Transiwatt, stavebnici sestavi a maji docela kvalitnf pristroj a navfc Fadu zkusenostfse stavbou. to v&e za velmi pfijatelna mnozstvi penaz. Vydat tamaf steinou AAstku za pfimbsmaaujicf pfijlmaa Pionyr mi ale nepfipada umama a osm tisfc korun na pfijimaa Odra, ktery je podle dokumehta-,ce vyrobce taka urcen pro miadei, nemam. NakupovatvAteAny inkurant40roku po valce mi vdobamikroprocesoru nepripada vyhodne, a tak jsem bezradnai Kdyz jsem pft navatava SovAtskAho svazu vidaia v prodejna pro rad loam at Ary stavebnici pfijlmaae Kontur - to je pfiji maa pro pasmo 3,5 MHz snadno dopinitelny na uplny transceiver - za 65 rublu hebo zarizenl Elektronika 160 pro pasmo 1,8 MHz s digital stupnici za 230 rublo, bylo mi lito, ie naai zaalnajld radioamata- Fi nemajf podobne moznosti. Airport ovafena a dobfe reprodukovatelna konstrukani navody na zaffzenf z opravdu dostupnych.spuaastek by nam velmi pomohly. Tady zase muslm vzpomendut navatavy SSSR, kde jsem vidaia ba2na ke mladych lidi i Fada mych vrstevniku. Velmi rada jezdim napffklad na zavody na VKV mimo Prahu. On jenom tfeba takovy vystup na MileAovsku pfed Dnem rekordu je sam o sob pakny sportovnf vykon. Kama radi z radioklubu mi taka pomahaji, tfeba pfi stavba antany nebo pri opravach zartzeni. Samotny seminar radiotechniky mne pfekvapil; zatim jsem jeata nevidala pohromada tolik radioamataru a nemela moinost poslechnout si tak fundovana prednaaky. Bylo by dobfe, kdyby takovych setkanl bylo vie a naktera z nich uraena i jenom pro YLS, ktera si jista taka rady neco poslechnou o technics, ovaem neda se u nich predpokladat takovy teoreticky zaklad, jako u naaich kolegu - muzu. ftikala jste.ie AtetetakAAmatArskA radio. Co via v naaem Aasoplse nejvfce zajima? * AmatArskA radio Atu opravdu pravidelna. Doma mam taka moinost nahladnout do staralch roaniku. Na vaaeni Aasopise se mi velmi llbl rozsah oboru elektroniky, ktery mi se zabyv&, coi mi umozbuje udllat si o soiidob elektronice sice povsechny, ale zdrovert i dost uplny pfehled. Jako radioamat rka bych samozfejm uvitala v6t5i mnoistvl radioamatdrskych konstrukei, kterych je podle m ho nazoru zejmdna v posleani dob v dasopise nedostatek. Vim ov em, ie tak nova obory potfebujt vice mtsta. ftesenfm by asi bylo vice basopisu; jediny basopis pro vaechna odvdtvi elektroniky je dnes i na urovni > \! i 1 VII.SJEZD SVAZARMU Marie Kuderfkova, OL 1BJFt u zafizeni koiektivni stanice OK1KZD spoiednd ts Jitkou Kader&bkovou Ctenari SE PTAJI - KAIAnku ProgramAtor pro ustredm topeni V AR A9 a A10 byl uverejnan AlAnek ProgramAtor pro ustfednl topeni. K 6IAn- - ku nam napsal jeho autor tento dodatek: ^ Mlsto navrienych 10 MH7490 jsem v dalalm pfistroji poufil MH7490A. Dusledkem tato zmany byla potlz s funkei..nastavenr*. nebof pfi jejfm pouiitl 101 nespravna reagoval na pomala zvataovanf napatf na svam vstupu A, coi bylo zpusobeno pouiitim integraemho kondenzatoru C9, ktery odstrahuje vliv mechanickych zakmitu kontaktu prepinaae. Problem jsem vyfeail tak, ie jsem kontakty prepina- 6e oaetril klopnym obvodem R-S. Klopny obvod jsem realizoval z MH7400. Vystup z klopnaho obvodu je priveden na 1, 13, MH7400 jsem umistil na mlsta 101 '(pouiil jsem krystal 100 khz, proto prvnl dva dalide nebyly nutna). Pri pouiitl MH7490 se uvedeny jev nevyskytuje. 7 K tomu.jeata dodatek redakce: vaianku nejsou obistovany desky s ptoanymi spoji na str Pri objednavce desek Ize dujiclch Aisel: des^a A - S63, desks B - S64, desks D - S65, deska E - S66, deska F - S67, deska G - S68, deska H - S68a,. deska I - S68b. K dlanku Zesltovad s komplementarmmi tranzistory zaraii/84 Upozbrftujeme AtenAre na nakoiik chyb, ktera se v tomto AlAnku vyskytly. Na desce s ploanymi spoji je namisto rezistoru R11 nakreslena druha dioda D9. V rozpisce souaastek jsou prohozeny hodnoty R3 a R4, R9 je 240 Q ar13, R14 jsou 4,7 Q. Autor i redakce se AtenArum omlouvaji. f0*. koupi podstatnb soubasti pro transceiver UW3DI, jakojsou krystalya filtry. Mysh'm, ie stavpbnice takovbho zafizeni, kterb Ize snadno realizoyat pro jednotliva radioamatarska pasma nebo jenom jako pfijfma a v ruznych variantach, by nemusela byt pnita draha a mnoha nasim radioamatarum by pomohla vyfeait jejich taikosti. I tak je prima, ie se vataina naaich radioamataru dovede s naroky naaeho trochu specialniho koniaka vypofadat. PoprvA jsme so s vami setkali jako $ pofadatelkou na loaskam semtna- H radiotechniky a provozu praiskjrch radfoahtatbru mezl daiaiini ' Atopy vaieho radioklubu. Co vam prace v radioklubu pftnaal?1 ' Do radioklubu OK1KZD chodim velmi rada, protoie je tu opravdu agilnf parts zajmova Ainnosti asi malo. A RadioamatArsky zpravodaj ma pro to qela mnotstvi oboru, ze kterych se dnes radioamatarstvi sklada,'taka pfhia maly rozsah. '» JakA jsou VaAe planydo budouena, radloamatafskaiosobni? > Mezi hlavnl pranl radioamatarska patrl ' hlavria sloiit zkouaky OK ve trida C. Potom-bude hlavni starosti opatfit si zarizenl, na ktera jsem si zatim ulozila penfze vydalana ha tfech prazdninovych brigadach, a doufam, ie taka rodiae mi ^ pomohou. Pro budouchost mne nejvlce zajlma provoz CW a nova druhy provozu, ktera dovoluji vyufttl vypoaetni techniky. Hlavnlm cllem osobnfm je slo^eni maturi ty, po ktera bych rada pokrabovala ve studiu na elektrotechnicka fakulta CVUT. hijrjt&v, ^ repubsky do redakc»,? nlch n6s. fgafemet aiiujip msktorixisla AR,~. ffi~j^mpiatn4kbykl9ra^i!bilmmirai >' ubeitp^poitovnliwvinpyii Siba,'0i^Sk6ijiS^ie^bM^em'y l- JUpozbfbuJema/4 'fie!.^b<!akee.^ la^zijemebm smrioucta'prbto ^jsbu^pedbbibii^katt'.»^afbaz-:.'s\ pl&otitifc?^^&liedakce% PRIPRAVUJEME PRO vas 82 C233SKIADIO A/3 85 ' Prejeme mnoho uspachu vam I vftam ostatnlm naiim radtoamatarkam, blahopfejeme k MD2 a dakujeme za rozhovor. Imputsnft regulovany zdro) pro transceiver

3 SPOJENIU SOKOLOVA Teprve pozda voter se zaaali stahovat sokolovati obranci, tj. 1. rota 1. is. samostatnaho praporu $ pfidatenymi prostfedky podle rozkazu na druhy, severozapadnf bfeh feky Mte. V. tato etapa jejich ustup kryla palbou vaech druha zbranf 2. a 3. rota. T o jit byla doba, kdy obrarvav SokolovA p festal a mft vyznampro armadniukol - nebof feka sama se stata protitankovou pfekaikou. Boje u Sokolova trvaly od 8. bfeznaai do nociz 13. na 14. bfezna1943.zatuto dobu 1.6s. samostatny polnl prapor spolu s pfidalenymi sovatskymi posilovymi jednotkami nejen odrazil nepfatelsky napor, ale posflen protitankovym plukem, tfemi oddfly kafuaf" a JeAtA dvama dalostfeleckymi odd fly, rozbil dva tankova a mechanizovana divize faaisto nazvana,.adolf Hitter" a Totenkopf". Na tomto uspachu mal nemalou zastuhu radista St Abu praporu svob. Kurt Markovifi, ktery odposlechem zachytil duletitou zpravu nepfitele. NAS prapor zdrtef spoleana se sovatskymi jednotkami postup nepfitele o 8* at 9 dnl. a to staailo nadffzenamu velitetstvf arrnady, aby pfisunulo nova jednotky od Stalingradu k Charkovu. OdpoutAnf od nepfitele y dotyku -- lidovafeaeno ustup - nenf tak snadnou zaietitostf, jak se o tom mohli pfesvadalt vsichni pftslusnfci 1; As. samos tatnabo praporu. V minulosti se o tomto ustupu maio miuvilo a jesta mana psalo, aakoliv tato druha etapa boju u Sokolova byla souaastf zamyslu veleni arm dy. ProvAfila vetitele praporu i jeho StAb v naroana organizaci, veleni a spdjenl v doba ustupovaho boje. data nezbytnou praxi i pro dalaf boje v brig&da i sboru. Cel Amu 1.6s. samostatnamupraporu hrozi- 16 obklfaenf. Na nasich bocfch se podafilo faaistickym tankovym jednotkam proniknout hluboko do na&eho tylu, zatlmco nase jednotka v bojovam postavenf u Sokolova zustavala na mfsta. Nepfftel byl zastaven. Ale ustup na druhou stranu feky Mie byl nutny. Nikdo z roty kpt. JaroSe jesta v ta doba netusil, jakou nadlidskou namahu bude muset vynax lotit jesta po skonaenf bojovych ukotu v taikych zimnfch poctmfnkach. ' Sokolovo hofelo. Nad zesefetym obzorem se valil busty Aerny dym protkavany ohnivymi jazyky, ktera se zapadajicfm sluncem vytvafely fantssticka obrazce. Praskot boficich stfech domii a stodol doprovazely detonace granatu. Mezi ohnam a vybuchujfcfmi granaty je chvflemi vidat pobfhajfci SSmany se samopaly. Lavina nepfatelskycb tanku odfizla jit centrum obrany u kostelfka i s jejich velitelem od ostatnfch. Palba podle toho, jak se ztracel den, pomalu umlkafa a jit jen ojedinate se tu a tarn ozval samopal nebo kulomet. To jen jednotlivf obranci se stale zoufate branili. StAle vice a vice tanku nepfitele se dostava ted jit skoro bez odporu k fece. FaSistlckA dalostfelectvo pferuailo palbu, aby nestfflelo do vlastnlch OtoAfcfch jednotek. Likvidace opamaho bodu nasi 1. roty u kostelika se uaastnf snad deset narfieckych tanku. Spojenf s 1. rotou telefonem je jit ' pfes dva hodiny pferuseno. PfisluSnfci Aelrtfch jed notek ustupujl organizovana pod tlakem nepfatelska pfesity. DAle jit neslo 6ekat a byl vydan rozkaz k ustupu. Rota npor. JaroSe svoj ukol - zadriet nepfitele' - sptnila. Zapadajfcf AervenA a mraziva slunce jesta stale osvatluje ledovou plochu feky. Je na nf vidat ustupujicf jednotlivce, drutstva na sanfch i bez nich, jak se snaif co nejrychleji dostatzdosahu stfel nepfatelskycb zbranf na druhou stranu feky. Misty je na leda hodna vody. VSude rovina, kryt se nenf kde. Palba kulometu je chvflemi husta a zasahuje ustupuj(cl obrance na sanfch, ktera jsou jit v pfetfteny rananym i i mrtvymi. HodnA.ranAnycb zust&va letet na leds. NAkoiik uplna vyaerpanych vojaku drifcich se sanf dosahlo kytenabo 'bfebu a zustavajf mokff bez pohybu letet ve snahu. Kdo mute, pomaha rananym na fece. Je vidat i nfikolik civilnlch obyvatelu Sokolova, kteff vydrteli bok po boku bojovat s nasimi at do rozkazu k ustupu. DivAme se zpat na 6ernA mraky nad Sokolovem a myslfme na ty. kteff tak dlouho odolavajf pfestle bitlerovskych* tanku a ktefi se jit nikdy k nam nedostanou. Jejich fady ffdly. ale svativoty nedavali jen tak snadno. Zatfm je na nasf strana feky organizovana pomoc rananym jak na fece, tak i na bfehu. I zde se vyznamenaly nase teny zdravotnice. Ten veaera tu noc poskytty sto osmdesati rananym vojakom osetfen i a naktera i s nasazenfm vlastnfho tivota odtahly pod nepfatelskou palbou z feky rartana a tak jim zacbranily tivot. I v nejprudsf palba se vrhaly tarn, kde zaslechly stananl nebo volanf o pomoc. Jejich jmana PtAAkovA. OISanovA, PfSlovA. BeneSovA, ZingrovA, MalinskA, VybnAnkovA i FrydmanovAzOstAvajl symbolem stateanosti a plnani vojenska pfisahy. Bojovy kfest pffsiusnfko spojovacf Aety 1. As. samostatnaho praporu u Sokolova a pak i etapa ustupu byly provarkou fyzickych a odbornych znatost(. Form oval y charakter lidf a ututovaly vzajemna vztaby v drutstvech, v AetAch i pfi plnani povinnostf. Ze zacbovalycb dokumentu pro obranu Sokolova vfme, te pohotovost spojenf byla nafizena jit 3. bfezna 1943 v hod. V tuto dobu bylo jit vybudovano ItnkovA spojenl dvojitym polnfm kabelem mezi vsemi tfemi rotami a velitelskym stanovistam, pozorovatelnou f bytem vetitele praporu. Skoda, ie nebyto moino budovat oklikova spojovacf smary pro nedostatek materialu. PfepojovaA PK10 jako telefonnf ustfedna praporu umotaoval spojenf s tfetf tankovou arm Ado u a dvacatou pasf gardovou divizf (nas levy, soused). KatdA jednotka mala pfidaten svuj volaci znak, roty se pak hlasity Alselnym indexem 1, 2.3 a pozorovatelna poutfvala volacf znak praporu s indexem 1. Na vsech spojovacfch smarech byly udrtovacf hlldky a na hlavnfm smaru k.1. rota i kontrolnf telefonnf stanice u feky. Tyto hlldky kontrolovaly katda tfi hodiny stay spojenf a odstrartovaly pffpadna poruchy. Jejich povinnostl bylo vedenf stale vytepaovat, maskovat, ale htavna udrio-s vat v provozuschopnam stavu. KromA toho pracovala jit podaci stanice a spojky na konfch otijftdaty podfizena jednotky v pravidelnych intervalech. RAdiovA spojenf byto velmi jednoducha. Bylo organizovano v jedrta radiova prapornl sfti s poutitfm radiovych stanic RB na dvou pracovnfch kmito- 6tech (hlavnfm a zatotnfm). Volacfm znakem na hlavnfm kmitoatu pro prapor byl..karandaa". Prvnf. rota..olga", druha rota..natasa" a tfeti rota mala volacf znak.,tna&a. KatdA obsluha radiova stanice mala tabulku radisty. tabulku hesel pro provafovani. klia k tabu Ice hesel. Aas retacf. krycf jmana terannfch pfedmato a fadu dalalch potfebnych inforrhacf. KatdA stanice udrtovala spojenf s nadhzenym a sousedem v radiova siti. PosiiovA prostfedky vstupovaly podle potfeby do sit A vetitele praporu. Pracovalo se provozem A3 a A1. OpuAtAnfm Sokolova neskonaila bojova Ainnost praporu. Takticky ukol nepustit nepfitele za feku Mti trval i nadale. Bylo proto tivotna duletita udrtovat vnitfnf i dalkova spojenf ve stejnam rozsahu jako pfed zaaatkem boje. PochopitelnA, te nynf vaechnu tfhu neslo radiova spojenf a pohybliva spojky. I my spojafi ustupujeme v kolona ve smaru na Uzogulovku pfes feku Sevemi DorvAc do MachnaAi a Zacharovky zafazeni blfzko nasich veliteki. SanA jsou pfetfteny a stanajf pod tfhou materialu. Cestou vidime pad IA uatvana kona, naktera jesta tiva. Jinde se zase vojaci marna snail vyprostit pfevracena dalo, ktera je upevrtano na lytfch. ndkde i pfevracena sana s materialemr Ze vaech zvffat stoupa tepla para, lida jsou obaleni jinovatkou a vaichni se brodfme hluboko v zavajlch. Jsme teprve dvanact hod in mlmo prostor Sokolova a I id A i zvffata jsou uplna vyaerpani. Pohledem na padia kona vzrosta v nas obava. aby se nestalo naco podobnaho i nam. A tak se snatfme naaemu koni ulevit. Na naaich sanfch byl uloten naa veskery linkovy i.radiovy material ise zalohou. SAnA byly pfetitenystejna jako ostatnf. NaAe obavy nebyly neopodstatnana. NAA kurt se jeata najakou dobu snatil, ale i on pak vysflen pad).. PokouAeli jsme se ho zvednout, ale vse bylo marna. MrAz s vychazejfcfm sluncem byl stale citelnajaf a mame AtAstl. te nas faaisticka letectvo nechava v klidu. Rozhodujeme se. co dai. Spojovacf haaelnlk praporu nafizuje rozdalit spojovacf mate rial do ostatnfch sanf a zbytek. ktery se tarn nevejde, vzlt na.zada. NejcennAjAf radiostanice si berou radista spojovacf Aety praporu. KatdA vaif kolem dvaceti kg. Telefonnf pffstroje TAI a pfepojovaa PK10 neseme nastffdanf. Citet linkovaho materialu, civky se svinovaaem a s polnfm kabelem zanechavame s taikym srdcem na mfsta pod snahem. SnadnAjAf bude sehnat novy linkovy material 'net radiostanice. I vtachto velmi stotitych at extramnich podmfnkach spojenf s nadfizenym nebyto pferudeno ani na mlnutu. Silny mraz nam ztatuje praci, ale vaechny radiova stanice se zatfm hlasf podle naffze^ nf. Spojenf v kotonach zdvojovaty spojky na uatvanych konfch a v doba relacf nam velitela jen neradi umotaovali vysflat na mfsta, a tak jsme museli v tachto krutych mrazeeh klfaovat za chuze; pfitom' obsluhy radiovych stanic proaty jen urychlenym spojovacfm vyevikem v Buzuluku: ale itak vykazovali jak jedinci, tak cela obsluhy ty nejlepaf vykony. VzpomfnAm na radistku KvAtu OndrAAkovou, ktera! sva znalosti v tech n ice i v provozu prokazala v bojfch o Sokolovo i v fjtstupovam boji. Byla vtdy postrachem vaech neukaznanych radistu celaho praporu, pozdaji i u brigady. NaAe shromatdiata bylo u pfechodu na fece 'Severn! DonAc. Byla to naae nejtatai etapa, ktera se v tivota absotvuje jen jednou. Pochod ve snahu bez snatnic a lytf je vyaerpavajfcf. I ti rvejvfce fyzicky odolnf jedinci padali vyaerpanim. A mezi pffstuanfky praporu byla velka AAst vojaku ne prava zdravych a ne mladych. Pochodujfcf vojak si muse) umat vybirat tu nejvhodrtaj&f stopu. Sednout nebo padnout znamenalo omrznout nebo zmrznout. Pochod, / ktery byl absolvovan na frontu, byl velmi tatky a naroany; jente tehdy byly jednotky odpoaata. plna elanu a optimismu. Ale pfes vaechny polite lida Ali, padali a znovu se vzchoplli k nadlidskamu vykonu. K zviadnutf ustupova etapy nam vydatna pomohiy naae point kuchyna, naai kuchafi, kteff - nevfme ani jak - byli schopni nam dodat alespoa jednou denna teplou stravu a tepty Aaj. Bilance u Sokolova a etapa ustupu znamenala pro spojovacf Aetu dva mrtva, tfi tatce ranana a sedm lehce rananych. Z materialu byla zniaena jedna souprava radiova stanice RB, dva telefonnf pffstroje, Atyfi a pul kilometru polnfho kabelu se svinovaai. lltrpenfm devftt set sedmdesati pffaluanfku 1. As. samostatnaho praporu a jejich padlych u Sokolova se zaaaly psat nova tradice naaf amtady i spojovaciho vojska. Psaly se strastmi valky a krvf nejstateanaj- Afch ze vaech. A. HusArik 83

4 Od 5. do 7. ftjna loftsk6ho roku prob hl v gottwaldovskdm okresu velky festival mikroelektroniky. Mohll jsme se tu setkat s nejruznsjsfmi elektronlckyml zafizeniml, od stroju obuvnickiho prumysiu a feisllcovym rizenim ai po vyrobky d&tf. Pestrou pfehlidku spojoval jeden z&kladni charakteristicky rys - viechna zanzeni uz n&kde v okresu pracujf. Vefejnosti se tak vlastna poprva pfedstavila elektronika ve vsech podobich, ve kterych do prumysiu a zem daistvi uz vstoupila. Festival tim v ak take nepfimo poukazal na mfsta, kde elektronika navzdor jejfm sou&asnym moinostem dosud chybi. Vystav elektroniky bylo jen za posledni rok u nds nakolik. Pro6 se tedyk tato akci v podstata regionainfho vyznamu vracime? NeSlo totii o vystavunahodnou a ui vubec ne o jednu z mnoha. Festival mikroetektroniky je vyjimetny tfm, ze se bude kazdy rok opakovat a proces elektronizace okresu se tak dostane pod verejnou kontrolu. Zava$t pravidelna vystavy v ak je jen jeden z mnoha ukolu, ktere si ha Gottwaldovsku v souvislosti s elektronizaci dali. Otazky elektronizace a celou irokou Skaiu probiamti, ktera s ni jako s dlouhodobym a sloiita se vyvijejfcim procesem souviseji, serozhodli re itzcela radikalnfm zpusobem fierven letosmhoroku ; 12. 6ervna 19S4.se v zasedaci sini OV KSC v Gottwaldoy$ sesio predsednictvo, ktere projednalo a schvaiilo dulezita us* - neseni. Strudny material ma sice jen patn4ct fldce popsanych stran, ale je na nich zakotveh hlavnf snridr a nejdule2itaj i principy ceiaho dal&'ho prubehu elektronizace na Gottwaldovsku. Nejsou to my$lenky prevratne a prece situaci podstatne m6n(. $ konesnou piatnosti po n kolika letech vahani a vym n protikladnych nazoru jednoznadnl stahovi koncepci elektroni zace. Koncepci pro vsechny zavaznou. Po 12. fiervnu rychle nasledujischuzky, na kterych jsou fediteia, vedouci hospodafsti pracovnici i duleziti dinitele okresu seznameni s programem. Jsou jim ulozeny konkratni ukoly. Pravd onise tak stavaji konkratnim ciankem pln odpovednymza proces elektronizace na Gottwaldovsku: Proc prave fediteia...? V tato chvfli si urfiita povzdechne mnohy zlepsovatel, vynaiezce i konstruktar, ktery pfisel na dobry napad, jak uplatnit elektroniku ve svam oboru, ale jeho my - lenka $kon6ila.zapomenuta v neznamem anonu. Pfipomefime si 8. zasedani OV KSC, na kter6m byl kritizovan 6asto pomaty a hepruiny pfistup k technickamu pokroku a uplatftovani novych poznatku v praxi. UvecTme si take jednu z myslenek Statniho cilovaho programu 07, ktery se elektronikou zabyva; na pocatku 7. patiletky byl podil elektrotechniky na strojfrenstvi u nas jeden z nejni23ich zesocialistickych zemi a jednfm z nejpomalejsich byl i jeho rust. Casto se take setkavame se smutnym vyznanim mnohych techniku, jejichi nadrizeni povazuji elektroni ku za nesrozumitelna hrani. A proto jsme se zeptali FrantiSka KubiSe, pfedsedy ONV Gottwaldov, Ciena komise pro elek- tronizaci, ktera byla ustavena: ProC jste volili tento zptisob a proc jste prav usnesenim zapojili do hry o elektronizaci v ech 150 reditelu a vedoucfch pracovniku okresu?". Franti ek Kubi : Aeditei6 a vedouci hospodafctf pracovm'ci jsou ti, kteri nejvice znaji jak soucasnd, tak taka perspektivni ukoly. Znaji sily, moznosti i rezervy, ktera jim svafena organizace maji. Oni jsou ti, kteri mohou nejucinnejsim zpusobem zavast proces elektronizace do Zivpta.M Co je viechno...? V nejbliisim obdobi predevsim zanalyzovat soudasny stav ve vyuifvanl elektro niky, provast inventarizaci mikroelektronickych zahzeni a zjistft potty pracovniku, kteri se,elektronikou zabyvaji. Na. zakladd toho pak urychlenc vypracovat ZAMAr nasazeni elektroniky.a tento zam r zacit uskutecfiovat. Terminprovedeni listopad leto niho roku.' Tim jsme tivedli my&enky dalsich nekolika Cianku usneseni z 12. Cervna. Pozoruhodna je na n m okolnost, ie.prvni ekonomicka vysledky.elektronizace.se.ocekavaji,a za nakolik let, i. kdyt vsechny ostatni termfny se pocftajf na masice. Doc. ing. Ludvik Novak, CSc., vedouci pracovnf skupiny pro elektronizaci, ktera byla rovncz ustavena:,,mame za to, Ze dosavadni nasazovani elektroniky bylo bezkoncepcni a proto se dosahoyalo jen dilctch vysledku. Proto chceme nejdfive zmapovat na okres, zjistit' jaka mame tady moznosti, jaka mame potreby, yypracovat zamar a ten zacit postupria, ale pfedev fm jednotnd a systematicky uskutechovat. Teprve potom muzeme ocekavat ncjaka ekonomicka vysledky.. Institut mikroelektronickych aplikaci Praha Prava tady byl pred tremi roky vypracovan teoreticky navod, jak v procesu elek tronizace postupovat. Byl to statni ukol dlouhaho evidencniho Cisla, ktery mcl vlastna tentyi cil, jako usneseni z 12. Cervna: dat procesu elektronizace systam, program a fad. Jak tedy tento gottwaldovsky pfistup vypada z pohtedu statniho ukolu? tng. JindfJch Skokan, pracovnik institutu' mikroelektronickych aplikaci, fecitel ukolu: Tento pfistup je presna to, co si statni ukol pfedstavoval. Vychazel z toho, te postup elektronizace biide systematic ky, a pianovity. A ma-li byt pianovity, je tfeba ho rdzyrhnout do etap, ktera budou postupna realizovany. V prvni etapa jsme si pfedstavovali, Ze budou vyskoleni fediteia a vedouci hospodafstf pracovnici. Nijak zviaat do hloubky. Jen do ta miry,, aby chapali zakladriiprincipy elektroniza ce, kybernetiky, informatiky a teorie fizenf. Tedy. aby maii zakladni_ pfedstavu. A taka aby rozumbli technikum, se ktery mi budou muset chta nechte o elektronice jednat. Prvni etapa mefa skoncit tim, Ze tito pracovnici vypracujiz4mar.zamar, co a jak budou elektronizoyat. Ve druha etap pak maiy nizsi Clunky fizeni a technici rozpracovat z^mcry do konkratnich projektu. Maio byt vyskoleno odborniku na mikroeiektroniku. I kdyi jich je zatfm asi polovina, je to jeden z milabodu statniho ukolu, ktery je pln n. Pak u% se mat proces elektronizace,. dukladni zvdzeny a pfipraveny, rozbehnout.na plna obratky, Gottwaldov a analyza Analyzou situace zacali v Gottwaldovb plnit usnesenk z 12. Cervna. Doc, ing, Ludvfk Nov&k, CSc. shrnuje poznatky:.^nalyza probahla ve 150 organizacich okresu. Ukazalo se, ie ve 130 z nich uz proces elektronizace probfha. Sily na fe- Seni ukoto v ak byty roztfistana. Zatimco na jednom pracovi ti, kde se fe il ukot, ktery by mohf pockat, prostfedky, lide, material a soucastky byly, tak na fe eni aktuainich probiamu, ktera by se maiy pfedev im fe it ;anebo ktera uz maiy byt dokonce vyfesena, se nedostava ani sil, prostfedku, ani soucastek. Proto se nedosahovajo ocekavanych vysledku. Na im ukofem Cislo jedna je tyto sily soustfedit a orientovat na f^eni rozhodujfcich uko- 10programu. ( J Gottwaldovsky okres ma vcak urcita vyhody proti mnohym jinym oblastem. Ma rozvinutou vadecko-vyzkumnou zakladnu, ma vysokou Skolu a ma i nakolik vynikajicich ^ prumyslovych podniku, o ktera se muze opf it. Je tedy tento postup aplikovatelny i jinde? ^ tng. Jindrich Skokan: Nejen ze je aplikovatelny, ale must byt aplikovan, ma-ii byt proces elektronizace systema ticky. VSude si totii must uv domit, deho, chtejf elektronizaci dosahnout Musi si tedy ujashit zamar. To je normaini iogicky postup, piatny kdekoli, nejen v elektroni ce. Pokud doide k najakym odlisnostem, pak az pri uskute6hovanizameru, podle mistnich podminek. T m, ktefi by na to sami nestabili, je pripraven pomoci naa Institut mikroelektronickych aplikaci, vedeckotechnicka spolebnost, je dokonce pfipraven Statni ci!ovy,program 08.< Co to vsechno pfinese... tng. PavelKo$tk, feditel Institutu mikro elektronickych aplikaci Praha: Programovy a systematicky pfistup k elektroni zaci m&2e podstatnym zpusobem ovlivnit jejrprubah i efektivnost. Jednak zajisti, ze elektronika, kterou vyrabi nebo postupnb zafine vyrabet elektronicky resort a jejii vyroba stojf obrovska penize, bude skutedna vyuzita tam, kde pfinese nejvat i lispory, zisky, zvy eni produktivity prace. Jednak zajisti, ze nevzniknou zbytefina zpozdarii mezi okamiikem, kdy jezahajenaseriova vyroba etektronickych sou64stek a uzlu, a dobou, kdy je uiivateia dokazi apiikovat. Mame teoreticky zjiatano, a ovafujeme si na etnych prikladech v praxi, ze tento, rekname gottwaldovsky pfistup, etri asi tfetinu nakladu spojenych s elektronizaci a urychluje ji o 30 az 50%.. Stanovisko ministra.. Prof. ing. Milan KubAt, DrSc., ministr e- lektrotechnickaho prumysiu CSSR: Predev im velice vitam rozhodnuti gottwaldovskaho okresu reiit koncep^na a systamova elektronizaci na Gottwaldovsku. ' Myslim si, ie takovy pfistup miize pomoci pfedevaim podnikum aorganizacim okre su, aby si ujasnify svoje pozadavky. Nam pomuze v tom, ze budou umat definovat svoje poiadavky vudi nam, vyrobcum elektroniky. Neskr^vam, Ze budeme dodavat unifikovane sou6astky, uzly, zafizeni.

5 AMATERSKI: RADIO SVAZARMOVSKtM ZO Na plode 1000 m2vystavovaio31 podni- Cenu Festivalu si odnesl mikropodltad ku p drganizacf 182 expondtu. Nejvdtdfm RAD-80. Autor ing. Pavel Koutek, Cjeri ZO expondtem byl ICOTRON, elektronicky HIFI Gottwaldov. Zdklad tvofi upraveny fizeny stffkacf automat pro povrchovou mikropodftafc PMI 80. Vyuiivd se pro upravu usnf z Vyzkumndho ustavu koie- ovldddnf trikovd kamery pfi tvorbd animoddlndho v Gottwaldovd; nejmendfm kfe- vanychfilmo vestudiuds.filmuvgottwai- /mfkovy tensometf, jehoi jedinym vyrob- dovd. cem v RVHP je OPP Gottwaldov. Expozice ddle pfedstavila radu vyrobku Pofadatel/ JZD Sludovice, pfedstavil 6lenu klubu, u nekterych bylo pouiito ke Agrosystdm - apiikace mikropobftabu stavbd ndvodu publikovanych V Amatdrv zemdddlstvi. Prukopnickd prdce, kterou skdm rddiu, jind byly vlastnt pracf autoru. JZDStudovicevykondvdjiifadulet,zajid- Pozornost poutal stereofonnf magneto- fuje vysokou odbornou urovert a maximdlnf podmfnky pro rozdifovdnf do vdech oblast! zemdddlstvf, pfesahujicf daleko hranice okresu. Hlavnd pro podchyceni zdjmu middeze bylo v tdto expozici ddle instalovdno ndkotik mikropofiitadu s ruznymi programy, televiznimi hrami apod., kterd bylykaiddmu zdjemci k dispozici: O-doslovndm obleienf termindluneni tfeba psdt Prdvem zfskali festivaiovou cenu,.popularity".. t'kdyi se na^prvnf pohied zdd, ie lo vyludnd o profesiondlnfakci, svd zastoupen! zde mdl i Svazarm (viz 3. strana obdlky): Pfedstavili se zde dlenovd gottwaldovskych kolektivek OK2KGV, KGP,. KSV.KGE, dienovd klubu blektrdakustiky,\ podniky Radiotechnika Teplice, AERON zdvod AVON, podnik Ov Svazarmu Gott waldov. 1 Domenu.tvofU radioamatdrsky koutek. HAM. SHACK" vyzdobeny atraktivnfmi QSL a diplomy. V provozu bylo zafizenf FT DX 505 a FT 225 RD. Daldi expondty byly z produkce Radiotechniky Teplice - pfijfmad Odra, Ml 60, Jizera/Boubfn a antdny GP pro pfevdddde, W3DZZ a. smdfovka YAGI na 14 MHz. Pod volac! zriadkou OK5CRC bylo. z Festivalu navdzdno 480 spojen! se 48 zerhdmi svdta. Zdjem ndvdtdvniku 6 pro*.voz stanice byl pfekvapujfci. Dal i\ expozici obstarali dlenovd hifi klubu okresu Gottwaldov, jejichi zdsluhou bylo i ozvufien! celdho pavilonu Sva zarmu. Jednoucelovd automatizadnf prostredky a stroje si budou muset uiivatele vyrdbdt sami. Proto yftdnri i to, ie na Gottwaldoysku zakiddajf provozy aplikovand kybernetiky a tak ddle. Kdyby takovdto usnesenf bylo vyddno ve vdech okresech nadi republiky, bylo by to urditd uiitednd a potfebne jak pro ty okresy, tak takd pro nds. Nepopfrdm, ze by se.mohlo stdt, ie bychom se takd dovdddli o ndkterych chybdjfcfch nebo uzkoprofilovych vyrobcfch, kterd bychom v prvnfm okamiiku nedor, vedli kryt. Ale takovy konflikt by jenom mohl pomoci nadf cestd kupfedu. Pomoci pfi fesenf problemu. Takovd fesenf bych jenom uvftai." v * fon, ktery zhotovil s. Josef Stanislav, dlen ZO HIFI Brumov. Magnetofon vprovedeni Tape deck" pouifvd 3 hlavy a ovlddajf jej tfi asyrtchronnf motory selektronickym rfzenfm otddek., Aeron, zdvod AVON, podnik UV Svazar mu Gottwaldov se pfedstavil zpdtnovazebnfm komunikdtorem MODIFIKA 275". Vyraznd uplatndnf nachdzf toto zafi zenf v autoskol^ch Svazarmu, ale je moino se s nfm setkat i ve Skolstvi, hlavnd na lcol4ch vy Stho typu. Zafizenf konstru- j ovanb nabto polovodiiuumozfiuje komunikovat" mezi idkem a uditelem formou zkusebntch testo k probfrang I4tce. Zp tny projektor Meotar" zajistf promitnut! kontrolnfch otdzek na tabuli a iak na panelu v lavici tiabftkem urdf tts\o sprdvnb odpovbdi. Dal!m vyrobkem z dflen AVONu je zafizenf RPZ 021", rovnfei vyvinutb pro potfeby autoskol; umozrtuje pfeddvat instrukce i^kovi, ktery jezd! s^m s autem po uzavfendm cvici^ti; zajisfuje v pffpad& nouze vypnutf zapalovant a brzdbm'auta. Souprava mi vysflab a tfi pfijimade pro tfi vozidla, jezdic! soubasni. K zajiitinf jednosmdrni komunikace a pfenosu informact ve velmt htubnim prostfed! vyvinul AVON soupravu tffkaniioviho vysilabe a pfijimade. Zvliitnost! konstrukce je umistdnf pfijimade do nablaynfch tlumidu hluku., Pro potfeby radioamatdru predstavil tento podnik dvadald! vyrobky. Stabilizovany napijec! zdroj SZ3 a nizkof rekvendnf Prvmetapakondi Na Gottwaldovsku byl vypracovdn zamdr, vlastnd mnoho zdmeru. Tolik, kolik je tarn podniku,. druzstev, organizaci. Tfm prvnf etapa skondila. Ukdzalo se.zeelektronikou se v okresu zabyvd tfi a pul tisfce.. lidf, coi je pfekvapivd dost, ale i slla, kterd pohne elektronizacf tohoto puyabndho kraje lychle kupfedu.. Jaky je zidmdr etapy druhd? Predevdim co nejefektivneji tuto situ vyuift. Budou se zaklddat provozy aplikovand kybefnetiky, budou vznikat projekty automatizovanych stroju. provozu i cechu. Budou se rudit neefektivnf dflnidky a spolu s pfidru- generator NG1. Vystupni napdti stabitizo-n vandho zdroje SZ3 je nastavitelni ve skocfch do 30V a to 2x 10V, 9x 1 V a spojitd 0 ai 1 V. Omezen! yystupnfho proudu v rozsahu 10 ma ai 1 A je plynule nastavitelnd, pfetizenf je opticky signali-. zovdno. Nfzkofrekvendnf generator NG1 kmitodtoyy rozsah 0,9 Hz ai 110 khz v pdti dekadicky odstupfiovanych rozsazfcb. Prubdhy vystupnich signdld: sinus, trojuhelnfk, obddlnfk. S vyrobky vf techniky a mdfic! techniky se na festivalu pochlubil dals! svazarmovsky podnik, Radiotechnika Teplice. Z jejich expozice budily pozornost sada napdjecich zdroju a daldi novd vyrobky. Osobni udast rediteie podniku s. Vinktera OK1AEZ svdddf o zdjmu podniku maximdind uspokojovat potfeby pffsludn^ch odbornost! Svazarmu a hlavnd potfeby nadich radioamatdru-vysiiadu zafizenimi, kterd jiny podnik nevyr&bf a ani se nedovdiejf z jinych stdtu RVHP (pruindjdi obchodn! politika DOSS. ktery je koneckoncu podnikem Svazarmu a je fizen stejnym odddlenfm UV Svazarmu jako* vyrobnf podniky, by urditd prpspdla k realizaci koncepdnich zdmdru pfisludnych odbornost!)* Komise pro rozvoj mikroetektroniky okresu Gottwaldov pfjpravila rozsdhly program spoluprdce s organizacemi za- ^ jidfujicimi mimodkotskd vzddldnt a daldimi organizacemi Ndrodnf fronty, kterd budou s mikroelektronikou seznamovat Sirokou vefejnost. Je to v.pryd fadd OV- Socialistickd akademie, kde je ustavena skupina lektoru pro mikroelektrohiku a kde bude zfizerio a vybaveno dostupnou technikou dkolicl zafizenf. Pfedpokt&dd. se uzkd spoluprdce s CSVTS, SSM. Domy kuitury. v.. Pro okresn! organizaci Svazarrnu:vyplyvd z usnesenf mnoho ndrodnd prdce. Zdjmovd dinnost v odbornych krouicfch bude orientovdna na vyuiitf mikroelektro-. niiky. Hlavnd u mlddeie je tfeba zlskdvat vztah k elektronice, ktery bude ovlivdovat rozhodovdn! o votbd zivotniho povoldnf. Rozdifovdn! dinnosti v ZO Svazarmu smdrem k vyuiit! mikroelektroniky zajistf jednak spoledensky prospddnd vyuiitf volndhodasu, jednak umoinf co nejdirdf vefej-j nosti zfskat sprdvny vztah k mikroelektronice a jej (mu pouifvdnf v dennfm zivotd. Festival ukdzal stav vyuiitf mikroelektroniky na jednotlivych pracovidtich, nabfdl moinosti spoiuprdce a apiikace. Dal- fm cflem bylo ovdf it a zfskat zdjem dirokd vefejnosti. I to se v plnd mffe podafilo. Pffdtf rok se festival opdt uskutednf a jak zndm sludovickd, slfbend nbvd vystavni. hala urditd pfivftd svd prvnf ndvdtdvnfky. Radmil Zouhar, OK2BFX zenou vyrobou jednotnych zemdddlskych druzstev se pustf do vyroby jednoudelovych stroju, u kterych by nebyio ekonbr mickd, aby je-centrdlnd vyrdbdl elektrotechnicky rezort. Elektronika vstoupt do dkol. Vyhradf se znadnd ddstky na ndkup dkolnfch mikropodftadci. Filmovd studio Gottwaldov bude vyrdbdt vyukovd i popuidrnf filmy o elektronice. Hiedajf se byty pro schopnd odbornfky. Zkrdtka pfi zpracovdnf zdmdru se nezapomhdlo.snadyubec na riic. Dokonce ani na festivaly - mikroelektroniky, kterd se budou kaidy rokopakovat. ^ Tak tedy hodnd zdaru...? - * \.. / Ing. Milan Addmek

6 Obr. 1. M/sto konanf prehfidky AMA '84 Obr. 5. Cefkovy pohted na expozici podniku Eiektronika AMA 84 - MOST Lortska, jiz 16. celostetnl pfehlidka technicke dinnosti Svazarmu v elektronice AMA'84 se konala ve dnech az v Oblastnlm dome kultury hornlku a energetiku v Most (obr. 1). Tato tradidnl pfehlidka brann6 technics dinnosti svazarmovcu se poprvd konala pod zmdnenym nezvem, tedy ne HIFI- -AMA, ale pouze AMA. Tato zmdna vdak neznamenala, le by z vystavy zmizely expondty z hifi techniky, ty mely na vystav svdidty vydobyte postavenf. ale pfibyly ve velkd mffe expon&ty z meficl, vypodetnl a aplikovand elektroniky. Vystavy se zudastnili svazarmovci ze vdech deseti kraju CSSR, Prahy a Bratislavy. Technics porota hodnotila exponety po dva dny a dvd noci. VSechny prlstroje byly podrobeny pflsnym hledisktim, ktere porota stanovila jedtd pfed zaddtkem hodnocenl. Jednim z nejdule2it6jdlch kriteril pfi hodnocenf pflstroju byl pozadavek bezpednosti provozu - dodriovenl predpisu o bezpednosti podle CSN. Velke dest Obr. 3. Studenti 3. rodntku SP$S v deske Upe J. Jahoda a M. Pericha $ mikropoditadem IQ 150 (vyrobce ZPA Novy Bor) 8 Q j») ^7 pflstroju byla okamiite pro nedodilenl tdchto pfedpjsu z hodnocenl vyfazena. Tyto exponety by se pfi dodriovenl stejnych hledisek na krajskych pfehlidkach jiz nemdly na celostetnl pfehlidce objevit. Exponety. ktere byly pfipudtdny k hodno ceni. byly mdreny na kvalitnlch meficlch pflstrojfch. Podle zfskanych bodu byly v jednotlivych kategorilch uddleny dervene, zlate, stflbme a zelend visadky. Sou- _dtem uddlenych visagek byl pak stanoven nejtepdl kraj, ktery pfevzal putovnl pohar. Vltdzem 16. celostetnl pfehlldky tech nics dinnosti Svazarmu v elektronice se stal Severodesky kraj. Nejlepdf zekladnl organizacl byla vyhie ena ZO Sva zarmu Plzefi. Vltezstvl Severodeskdho kraje nebylo..povinnou dam poradateli", ale vysledkem pffsndho pflstupu technickd poroty pfi krajskd vystavd. Proto mela severodeskd expozice na letodnl celostetni pfehlidce minimum vyfazenych exponetu.. Obr. 4. Reproduktorove soustavy autora Petra Vojtka Jednim ze..zlatd** ocendnych exponatu byly aktivnt reproduktorove soustavy (obr. 4) se spolednym basovym zdfidem (subwofer) ze Severodeskdho kraje. Z vltdznd ZO Svazarmu Plzeft zaujala fada model u phstrojij pro pracovi t6 mlddeze v zdsuvnych krabidkdch. Puvodni jednoudelovd televiznl hry se ndstupem osobnich mikropodltadu staly jednou z variant programu tdchto podltadu ve spojenl s televiznlm prijlmadem (obr. 3). Vystavy se zudastnila take zafizenl pro radioamatdrsky sport nejen paslvne (exponety), ale pod volacl znadkou OK5CSR tez aktivne (obr. 2). O tuto mimofednou stanici byl v eteru velky zejem. Soudesti vystavy bylo i male televiznl studio, ktere behem provozu natedelo zajlmave rozhovory s jednotlivymi zastupci kraju a podniku. Krome amaterskych vyrobku se zucastnily vystavy i profesion&lnl podniky, ktere vyrebejl elektronicke soudestky a prlstroje. Svazarm zastupovaiy podniky Eiektro nika Praha(obr. 5), RadiotechnikaTeplice a svym prodejnlm stenkem DOSS Ustl nad Labem. Resort elektrotechnickeho prumyslu byl zastoupen jednak expozici VUST A. S. Popova Praha, kde nejvlce zaujal pflstroj pro pfehrdvenl..compactdisku. Dele pak prodejnlm stenkem TESLA-ELTOS Ustl n. Labem. expozicemi podniku TESLA Bratislava. TESLA Pfeloud, TESLA Litovel, TESLA Brno - merici prlstroje a prodejnou druhojakostnlch soudestek TESLA Roinov. Zajlmave seznemenl s novy mi soudestkami umoznovala expozice TESLA Roznov. Daldlm profesioneinfm vyrobcem, vystavujlclm svuj vyrobnf program, byl podnik mfstnlho hospodefstvl DEHOR. Svou expozici na vystavd mdl i podnik Sluzba Bratislava,.zevod Skalica, zabyvajlcl se vyukovou technikou, a podniky Severodeskych dolu s ukezkami ndkten/ch svych vyrobku. V pfedseii hlavnlho salu byla umlstdna dllna miedeie z Plznd a kabinet elektroni ky prumyslovych Skol. Poprve se vystavy zudastnil i zahranidnl vystavovatel - Technointorg ze Sovdtskeho svazu. V jeho expozici nejvlce upoutaly dva male osciloskopy vhodne pro amat6rskou preci, ktere na nadem trhu citelnd chybejl. Co rlci na zevdr 16. celostetnl pfehlld ky; dodlo k ddstedne stagnaci v puvodni hifitechnice - amatdrdtl konstrukteri by mdli vdnovat vice pdde yyrobd svych pfl stroj u. Pflnosem bylo hojne mnozstvl mdric/ch prlstroju, na ktere se v dfivejdlch letech neprevem zapomlnalo, a prlstroje vypodetnl techniky se svymi programy. Tato pfehlidka je dnes jiz minulostl. Nezbyvd, nez poddkovat za jejl uspofeddnl mosteckym svazarmovcum a vdem ostatnlm, kterl se na zdaru teto uspedne akce podlleli, a tddit se na 17. celostetnl pfehlldku AMA *85 Sumperk. JarooUitv Vorl Idek

7 Viete, do je BAMOBU? Urdite ste sa mnoht stretli ui $ touto pozfcii stoly, inzertnd tabule kupaskratkou. Pretychrdozostdvastdletajom- ' predaj'ykde si kaidy bude mocf vyvesif stvom, teda predstavuje bratislavskd mo- svoju ponuku, poprfpade daf vyhldsif toristickd burzy. Tieto akcie, poriadand miestnym rozhlasom. Pre tych, ktorf ui Zvazarmom, Slovenskou dtdtnou poisfov- maju rodidovskd povinnosti a prfdu so rtou, redakciou Pozor! Zdkruta!", Par- svojimi ratolesfami, budu v malej sdle kom kultury a oddychu Bratislava, Usta-Y PKOpremietaf predetiod8.do16. hodiny vom cestndho hospoddrstva a dopravy, detskd filmy. maio neobydajny ohlas medzi obyvatermi Mnoistvo sekcii ako napr. elektronicnasej vlasti. VeFky vyber ndhradnych su- kych zariadeni, prijimadov, vysieladov, diastok nielen od socialistickych organ i- zosilrtovadov, meracich pristrojov, polozdcii prildka na kaidy technicko-branny vodidovych sudiastok, reproduktorov,miden, ktory sa kond 3 ai 4 kr^kt do roka, ai kropoditadova programov hovori o zod zdujemcovzovdetkych kutov nadej povednom prfstupe organizdtorov k BArepubliky. Najubilejnejdesiatej BAMOBU MOBU - Bratisiavskym mikroobvodovym boi.privitahy ui stotisici ndvdtevnik. Bo- burzdm. hatd paleta informadnych a konzultadno- Sudasne bude prebiehaf burza ndpaporadenskych sluiieb len zvyduje zdujem dov z motorizmu, elektroniky a modeldro tieto podujatia. stva. Urdite kaidy rddioamatdrmdvzdso- Mnohf si urdite poloiite otdzku, predo be nejeden dobry ndpad, ale do s nim? Tu sa tu hovori o motoristickej burze. Ci si sa naskytd moinosf. Stadi spracovaf poelektronika, najma v dnednej dobe, neza- pis, schdmu a poslaf na adresu: BAMOsluii rovnaku, ak nie vaddiu pozornosf? BU, Safdrikovo ndmestie 4, Brati- NiendhodoupripomenulsudruhLubomir slava. Jedinou podmienkou je zaslanie Strougal pri neddvnej ndvdteve Severo- podkladov jeden mesiac pred zadattm moravskdho kraja, ie bez rozsiahleho technicko-branndho drta, do 9. februdra a vdestranndho uplatnenia elektroniky nie Ndpady budu vyhodnotenb odborjevsudasnychpodmienkachmoiridpod- nou komisiou a najlepdie odmenend. Ak statnejdie zvydovaf produktivitu pr&ce nestihnete spracovaf poiadovanu dokua vdbec byf, ako sa hovori, na urovni mentdciu, len prfdite priamo na BAMOBU doby". Mikroelektronika a elektronika sa 9. marca Nie je predsa ddleiitd po 8. a 10. zasadnutf UV KSC dostali do zvifazif, ale zudastnif sa. Mdiete ztskaf popredia zdujmu. Z tohoto ddvodu ndm niektoru zo zvlddtnych cien., * usporiadatelia BAMOBU pripravili prijem- V uzneseni 12. zasadnutia UV KSC sa nd prekvapenie: popri motoristickej burze pide, ie i napriek diastodndmu zlepdeniu bude sudasne prebiehaf aj mikroobvodo- su nadalej nedostatky v hospoddreni so vd. Pavildn M v Parku kuttury a oddychu zdsobami a nezabezpebuje sa v plnom v Bratislava, presnejdiejehol.poschodie, rozsahu stanovend uloha v ich zniieni. o rozlohe yyde 1000 m2, bude patrif len Ruku na srdce, nemdte doma stardi, ui rddioamatdrpm. Tu sa budete mdcf po-^ nepotrebny televizor, ktory vdm len zavadelif o svoje skusenosti, poprfpade ziskaf dzia? Inf moino prdve do takdho zhdhaju novd. Elektronika a mikroelektronika su elektrdnku di transformdtor, no tie sa ui ndrodnd discipliny, preto poriadatelia pri- nevyrdbaju. pravuju nielen poradensku sluibu v zva- Prileiitosf je tu, len ju treba vyuzif. zarmovskych kluboch z oblasti elektroni- BAMOBU sa kond v sobotu 9. marca 1985 ky, ale aj socialistickych organizdcii v PKO Bratislava, pavildn M, I. poschodie acsvts. - od 7.00 do h. Ti, do zamydfaju prisf Neviete, aky tranzistor zahranidnej vy- autom, by si mali uvedomif, ie tarn bude roby nahradif inym deskoslovenskej vy- okoio ndvdtevnikov. V tom pripade roby? K dispozicii budu kataldgyafundo- je vyhodnejdie vyuiif zdchytnd parkoviskd vanf Fudia, ktorf budu vedlet poradit a mestsku hromadnu dopravu. K PKO vds Kaidy, kto md zdujem predviesf svoj dopravia autobusy s dislami 30,33,39,26 mikropoditad, programy, urdite bude vita- a elektridky d. 1,4, 5, 9 a 15. ny. Tym, ktori chcu preddvaf, budu k dis- Ing. Stefan Pylypov ml. IMPULSNE REGULOVANE ZDROJE 85 V poradi jiz dtvrtou odbornou celostdtni akci, vdnovanou problematice impulsnd regulovanych zdroju, usporddd ve dnech. v * ^a daldich Okolech ikomisi sportovhi; tele-; i i npost korh ise tei egrafie pod vede n jm ^ A. Novdka^OKI AO,.byia'v Ipdskdm^roce ;, usp^nd.'pokazuji krajsk^chja okresnichpreboruv telegrafii; ^pprovnlfni stlrdky^ pfedckpzimi?;twalym? Cikolem komise zustdvd; podchycovat zd-i; (tjern rniddeieptdn^ ^jel^c^sp^iuprasoyat.^^s^kdfnis^^mvj v af OlUiddd?oydFit^^moinosti' Milbiehl zd-/ OKI IQrpFedloiil ;obsdhlou, zprdvu o dinr H ^npsti komise ^kritifcicy;se%jddfij zejmdhap! ^kftald tfdasti hdsichradipamatdru^vzdyof ^tpchjha^kv; Sflr ^jsobbkrpsy; > njchi^i ^5mnoha? zivodech^ an*. Jedna -^aniceikotis^atfu ra(%jednakvneznalostip^ sotftdii^wiriak^^yedpatnbjnfdrmoyanpsti^ [/o kbnednych ^ledcich zdv radiodmatdrskd dasopisy, AR i R2 uvdddji ;] 'pro nedostatek mista zpravidia jenbrnis^ tdh^tanlclna ^Fednich;^ [sejdi hoyofi looakti vi tdd riitelb; poyo(en f; ri\c} y -sou^iichc byla1 v roceti 984: mald>: (60^^ ^ij^ymhu k zdvodbm zappditdya^^ 'nymldp/misbovj^jc^ 7^*Oschppnostechradioamatdru^ Y pj^yozuthax%by:mdly:vypoyi3a^ zendf^kbnnbstni^^tfidy. Mnozi >radibami, j fdri>j>bdminkyk uddlen^yykonnpstftl tf^^ spidujfi^le^bieji uddfeni neiddaji:,td;se^ tyksf pr^^ ^ trid,^] : j)ptvrzo^ \ etniak \(ukarn;ou»arm i Vrtmlea kr\7 nfo/ib ivykpnhostntchtffdvlprici^na1 CV!'zvy l ai^ ^o 0^ ^nf:t6'nebof ufizs?1', ijerfjcivo^^ ^Cr1ia;B)budou*mu'set.vlet6^ up. "A K-Aib ^ V? po6est 40:^vyrodf osvobbzen f^a v.^ rdmei ^psl^av-(^kpsloye^ rspartakiddy ^ ;Mnozi'z^dtenldFb^pMvddir^^^ termintkbndnil^plnihb^ stiejn^^'clen jafas^ ki 15. a 16. kvetna v Oddind pobodka CSVTS ZPA KodiFe, k. p:, zdvod Dddfn, ve spoluprdci s CUV spolednosti elektrotechnickd CSVTS. - RaciondJnf Fesenf napdjecfch soustav elektronickych zarizeni a pristroju je trvale aktudlni a rozhodiije o mire jejich uiitnych hodnot. V tdmdf dvaceti pfispdvcich, shrnutych ve shornfku, bude proto ydnovdna pozornost: - soudasndmu stavu redenf impulsnd regulovanych zdroju u rids; - pouzitf noyych vykonovych prvku - tranzistord MOSFET a stavu jejich vyvoje u nds; - vtastnostem feritovych materialu pri vyddich kmitodtech; * - spolehlivosti a nov^m smdrdm pfi vyvoji a konstrukci impulsnd regulova nych zdroju. ; ; Prihlaiky k ucasti phjimd P-&SVTS ZPA D6cin, Teplick^ 105, D 6in IV. EDu ankovil«kia^sd4le;maa/^ lie tr\ ft vri"- ia «_ f.vi^js'lsra niiauvi.jn.iivavatnvnrvk'tui.unrj. ivavai

8 AMATERSKE RADIO MLADEZI Z djnnosti radioklubu Uspggnym kolektivem, ktery se zucastrtuje celorocni soutgze OK-marat6n, je kolektiv OK1KQJ v Holygovg. Poigdal jsem Cleny tohoto kolektivu, aby mi napsali o svg uspggng Cinnosti, abych vgs mohl s ti'mto obgtavym kolektivem sezngmit:,,radioklub LIAZ vzriikl pfi ZO Svazarmu v Holygovg v gedesgtych Igtech. Tehdy seseglo ngkolik nadgencu, zapgienych pro elektroniku a zalozili klub, ktery mgl, i s m Igdefi 15 glenu. Cinnost radioklubu byla zamgfena na stavbu jednoduchych elektronkovych i tranzistorovych pfijimacu.nacvik telegrafie a poslech v amatgrskych pasme^h. Postupng vgtgina glenu ztskala osvgdceni rgdiovy posluchac spolu s pracovmm Cistern RP. Cinnost jednotlivych glenu vgak postupng ochabovala, ggst se jich odstghovala nebo si nagli jing zgjmy. Protoie vybor ZO Svazarmu chtgl ve svg organizaci udriet radioamatgrskou Cinnost, dglal pro to vge, co byio v jeho silgch. V roce 1974;se kgdrclenu upevnil, pfigli novi Clenovg a konecng po ziskani klubovny se zacalo s rekonstrukci a upravami. Bylo treba opravit elektroinstalaci, omitky, stfechu, natnt okna a dvefe - prostg spousta prgce. Kdyi jsme v roce 1975dokonCili upravu klubovny, postavili jsme si nagi prvni antgn u - dip6l pro p&smo 80 m. Tehdy jsme zacali nejdfive s poslechovou Cinnosti a pozdgji, kdyz jsme obdrzeli volact znacku OKI KQJ, takg s vysilgnim. Diky ZO. Svazarmu jsme si mohli pofidit ngg prvni transceiver Mini-Z. V tg dobg jsme mgli 12 glenu, ale chuf pracovat nejmgngzadvojnasobek a tak do konce roku, tj. asi za 8 mgsicu jsme navgzali kolem SOOOspojeni. Tehdy se z fad glenu prihlgsili dva operatori ke zkougkgm na OK, kterg uspggng sloiih, a tak jsme mgli ji16 koncesiongfu OK, v Cele se zodpovgdnym opergtorem Pavlem Kupilikem, OK1IMP. Chuf do dalgi Cinnosti stgle rostla a tak jsme si nage zafizeni zacali vlastnimi si lam i vylepgovat. Po pfichodu Miroslava Berana, OKI BY, z radioklubu OKIKDO do nageho kolektivu jsme zacali s vystavbou novych antgn. Nejdfive byl postaven ve farni zahradg vertikgl vysoky 23 m a po zdgji smgrovkyhb9cv pro hornipgsma KV. Tehdy. se nage Cinnost jegtg vice rozrostla a nage uspgchy se mnozily. Castgji jsme se zucastrtovali vnitrostgtnfch i mezingrodnich zgvodu, usilovali o navgzgni spojenf se vzgcnymi stanicemi, expedicemi apod. Cinnost nagich Clenu vgak nebyla pouze jednostranng, radioamatgrskg. Pracovali jsme pfi vystavbg kulturniho domu jako briggdnici. Na i ZO Svazarmu v podniku LJAZ jsme pomahali pfi organizovgnt motoristickych zavodu, instalacich rozhlasu apod. Pof&dali jsme v zgvodnim klubu LIAZ yystavky pro obgany Holygova a usporgdali tgi ngkolik odbornych pfednggek z oboru televize, ktere pripravil Pavel Kupilik, OK1IMP. Bghem tgto doby jsme se stali pofadateli okresnich preboru v rychlotelegrafii. Da se fici, Ze se na e Cinnost stala vsestrannou. Stgle jsme Naborova akce v ROB. Na sntmku Duian, OK1VKX, $ mafymi zajemci v ak postr&dali opergtory, kteri by pfi dlouhodobych zgvodech dok&zali usp ng pracovat na stanici. Proto jsme se zamgfili na ziskgni mlgdeze do nagich fad a tak vznikl krouzek mlgdeze v Holygovg, ktery mgl osm glenu. Pozdgji se ngm. podafilo zaloiit krouiek mlgdeze i ve Stahkovg a tak jsme mgli patnact mladych zgjemcu o nasi ginnost. S postupnym ziskavanim zkucenosti jsme vsak stile vice pocifovali nevhodnost naseho QTH, to je klubovny, vzdglenenecelych 200 m od vyrobniho zgvodu, kde bodovg svarecky a podobng zarizeni pusobily silng ruseni.. Zagali jsme tedy uvazovat 0 zfskgni novgho QTH, kterg by mglo dobrg predpoklady pro uvaiovanou prgci v pgsmech VKV a ktere by. bylo v patficne vzdalenosti od jakychkoliv zdrojo. rugeni. Po vybgru ngkolika mist, kterg jsme postupng zavrhli, jsme se dohodli s letci ^vazarmovskcho aeroklubu ve Startkovg, v jejichi fadach jerovngz mnoho zamgstnancu podniku LIAZ. Tehdy jsme takg dospgli k ngzoru, ze nage zarizeni je jiz zastarafg a ze je nutng uvazovat takg o novych, vhodngjgich antgngch. To byl ukol pro Miroslava Berana, OKI BY, aby navrhl smgrovky pro horni tri pgsma KV s vgtgim ziskem, nez mgly HB9CV, a zgrovert smgrovku pro pgsmo 7 MHz. Nastalo shaneni materiglua pak se dostali ke slovu mechanizgtofi, tj. Dugan, OK1VKX, a Josef, OK1AZG. Pod jejich vedenim dalgi Clenovg klubu s rodinnymi prislugniky zacali se stavbou antgn. Ze sedmngcti glenu radioklubu ngs pracovala intenzivng asi polovina a kdyz jsme v roce 1981 u pffle2itosti setkgni radioamateru ZgpadoCeskgho kraje mohli* v chodu pfedvest pro 28, 21 a 14 MHz gestiprvkovg yaginy, mgl kazdy z ngs odpracovgno ngkolik stovek briggdnickych hodin a dobry pocit z uspgghg vykonang prgce pro radioklub. Vlastnosti antgn si pfi tg prileiitosti ovgfili mimo jing i OK1ADM, OKI YG, OK1HH a dalgi zngmi radioamatefi. Zarizeni jsme mgli FT200, ale k vysilgni jsme mgli vypujgenou burtku od MgNV Holygov, kterou jsme brzy museli vrgtit, a tak jsme si pujgili od OK1KDO vyfazenou boudu ze spojarskgho automobifu ZIL, ze kterg jsme vysilali tgmgf do konce roku Mgli jsme tedy vybomg antgny, dobrg zafizeni, ale zgdng vlastni vysilaci mistnosti, a tak jsme se rozhodli postavit si takg vyhovujici QTH. Zagali jsme koncem bfezna 1983 a do konce Jistopadu domek mezi antgnami stgl. Byly to opgt stovky hodin, odpracovang zdarma ve prospgch radioklubu. Placen byl pouze potrebny materigl. Vystavba vgak spolu pfinesla i neprijemny dusledek: pro nedostatek Casu se ngm rozpadly krouiky mlgdeie. Proto jsme ihned po dokongeni vystavby udelali ngbor na gkolgch a takg u prileiitosti 35. vyrogf zaloient PO jsme spolu se svazarmovskymi letci uspofgdali dny otevfenych dyefi." Tak se ngm podafilo znovu aktivizdvat mlgdez (15 pionyru). Ngktefi ze stargich jiz slozili zkougky opergtoru tridy D, mezi nimi i nage zatim^jedina opergtorka Inka, XYL OK1IMR. Pfi ngborovg akci u pfileiitosti 35. vyrogi zaloieni PO jsme mlgdezi pfiblizili nejen radioamatgrsky provoz v pgsmech KV i VKV, ale takg radiovy orientagni bgh, ktery se mlg dezi velice libil. Nyni ngco 0 aktivitg opergtoru. Po provozni stranceje nejaktivngjgim operatorefn Josef Burian, OK1AYP. Dalgimi o- pergtory jsou OKI BY, OK1VKX, OK1DLE, OK1DXA (ex OL3AXN), OK1AZG, OK1IMR, OK1ICM, OK1IOP. OKI IMP, OKI DVB a iako hostg OK1FM a OK1DXS (ex OL3AXS). Nagi opergtori vgak nejsou zapojeni do ginnosti pouze v radioklubu, ale takg ve stranickych a vefejnych funkcich. Nejaktivngjgim i techniky jsou OK1VKX a OK1AZG. V sougasng dobg pfipravujeme ngkolik transceiver^ FM pro stgly styk mezi gteny radioklubu. Uvazujeme o vystavbg novgho zafizeni do souteii a tak ngs gekg jegtg spousta prgce. Nezapomingme ani na mlgdez, pro kterou v novgm gkotnim roce usporgdgme zajmovg krouiky radiotechniky a radioamatgrskgho provozu, abychom si vychovali dalgi opergtory nagi kolektivni stanice OK1KQJ. Snad by bylo mozng psgt jegtg om noha dalgich akcich, na kterych se podileji Clenovg nageho radioklubu. Mohli bychom se pochlubit takg nagimi uspgchy v OK-marat6nu a v dalgich zgvodech a soutgiich i fadou diplomu, kterg jsme za svoji uspggnou Cinnost obdrzeli. Pro ngs je vgak ddlezitgjgi, Ze jsme si postupng vlastni praci vybudovali vyhovujici podminky pro nasi Cinnost. To je radostng skutechost a poznani, ze kolektiv J^ije, pracuje a je tedy pfedpoklad, ze se budeme moci v pffgtich letech jegtg aktivngji zapojit do prgce v pgsmech KV i VKV, nez jsme mohli dosud.1 Na im YL k svatku... ; ' f U pfilezitosti Mezingrodniho dne zen si takg jistg vgichni radioamatgfi pfipomenou Cinnost stovek nagich opergtorek v kolektivnich stanicfch i desitek tgch, kterg jii pracuji pod vlastnim volacim znakem OK a OL, a popfeji jim hodne uspgcho. Jednou z velice aktivnich YL je Alena Schreiterovg, OK , z Kysuckgho Novgho Mesta. Alena se pravidelng/zu- Castftuje OK-marat6nu v kategorii posluchacu i jako opergtorka kolektivni stanice OK3KSQ. V roce 1984 se v ngkolika mgsignfch.hlggenich umfstila na prvnfm mistg a v kolektivni stanici se zucastnila vgtginy domgcich i zahranicnich zgvodu na KV. V letognim roce absolvuje zkougky pro

9 Pro Soutdi mlddeie na podest 40. vyrodj osvobozeni neplati dvojndsobne bodovfe zvyhodndni middeze do 15 roku jako v celorodni soutdii OK-maraton Posluchadi, OL i koiektivni stanice si mohou body, kterd ziskajf bdhem soutdie v bfeznu, zapodrtat i do celorodniho, hodnoceni OK-marat6nu Rada radioamatdrstvi UV Svazarmu CSSR doporuduje vdem mladym operdtorum kolektivnich stanic, OL a posluchadum udast v tdto soutdii. seznamu v AR 3/ obdleksjednotlivymi lekcemi radiotechnickd Stafety ci metodickymi ndmdty UDPM JF. Ctendmm rubriky jsme jedtd dluini sprdvnd odpovddi na posledni tri otdzky radiotechnickd Stafety: Otdzka d. 28 vyiadovala nakreslit zjednodusenym zpusobem (podle uvedendho prikladu) zapojeni tranzistoru a) p-n-p se spolednou bdzi, b) n-p-n se spolednym kolektorem. Sprdvnd FeSeni vidfte na obr. 1. Alena Schreiterovb, OK ; z Kysuc- ' kdho Noveho Mesta Jitka Sevdikovi, OK , z Hustopedl u Qma > ziskdni povoleni k vysildni pod vlastni znadkou OK. NejmladSim ucastnikem OK-marat6nu 1984 byla Jitka Sevdikovd, OK , z Hustopedi u Brna. UspdSnd soutdiila v kategorii posluchadu do 15 roku i v kategorii kolektivnich stanic jako operdtorka koiektivni stanice OK2KZC ve Vranovicich. Pripojuji se s blahoprdnim mnoha daj- Sich uspdchu obema uvedenym YL a takd mnoha daldim operdtorkdm OK, OL a v kolektivnich stanicfch. VdFfm,^ze se v letosnim roce OK-marat6nu zudastni jestd daldi nase YL v kategoritch kolektiv nich stanic, posluchadu, ale hlavnev ka tegorii OL. Vidyt podle statistik ze zdri minuldho roku bylo registrovdno pouze na uzemi CSR cel kern 39 YL s^ vlastni volaci znadkou OL. Soutez mladeze na podest 40. vyrodi' osvobozeni Rada radioamaterstvi UV Svazarmu CSSR uspofddd na doporudeni komise mlddeie Sou tdz. mlddeie na podest 40. vyrodi osvobozeni nasi vlasti. Soutdz bude probihat od 1. do 31. brezna letodniho roku podle podminek celorodni soutdzeok-maratdn 1985: Soutdie se muie. zudastnit mlddez, narozena v roce 1966 amladsi. HldSeni do Soutdie middeze na podest 40. vyrodi osvobozeni nasi vlasti je nutnb zaslat na tiskopisu mdsfdniho hldseni pro OK-marat6n nejpozddji do 15. dubna 1985 na adresu: Radioklub OK2KMB, Box 3, Moravskd Buddjovice. V hldseni do soutdie mlddeie od kolektivnich stanic musi byt uvedena pracovni disla operdtoru nebo jejich znadky OL a podet bodu, kterd jednotlivi mladf ope* rdtofi z is kali za svoji dinnost v koiektivni stanici bdhem mdsice brezna.. Soutez bude vyhodnocena v kategoriich: koiektivni stanice, posluchadi a OL. Tiskopisy hldseni pro OK-marat6n vdm ha pozdddni zdarma zadle kolektiv OK2KMB. Nezapomefite uvdst, pro kterou kategorii tiskopisy hldseni pozadujete. Nezapomeftte, ze Ceskoslovensky YL-OM z4vod bude probihat v neddli 3. brezna 1985 ve dvou etapdch v dobd od do UTC;... daldi kolo zdvodu TEST 160 m bude probfhat v pdtek 29. brezna 1985 ve trech etapdch v dobd od do UTC. PFeji vdm hodnd uspdchu v Soutdii mlddeie na podest 40. vyrodi osvobozeni CSSR a v dalsich zdvodech. TdSim se na daldi vade dotazy a pripomtnky. 731 Josef, OK PRO NEJMLADSI ictenare radiotechnicka Stafeta Soutdi s timto ndzvem probihala v rubrice R 15 od dervna 1983 do brezna Byla obtiznd pfedevsim proto; ie soutdzici musel vytrvat a po deset mdsicu sledovat terminy. Vlastni ukolytaksloiitdnebyly a ti, kteri na nd prubdine sprdvnd odpovidali, dostdvali postupnd souddstky na jednu z konstrukci soutdie o zadany radiotechnicky vyrobek - na zkoudedku obrazcu plodnych spoju. Mnozi tdke vyuzili moznosti zvyhodnit svoje postaveni v soutdii a odeslali ve zkrdcenych terminech oba vyrobky, tj. i logickou sondu TTL. Je potdditelne, ze mezi nejlepdimi tfemi, kteri byli ve dtyfech kategoriich soutdie o zadany radiotech nicky vyrobek^ za svoje konstrukce hod noceni, je i ndkolik udastniku Radiotechnickd dtafety. Diky tomu md vitdz radiotechnicke stafety a daldi dtyfi ndsledujici vice bodu, nez kolik by mohli ziskat sprdvnymi odpovdcfmi na soutdini otdzky. Celkem se tdto dlouhodobd soutdze. zudastnilo 330 dtenafij rubriky R 15,, ztoho jich muselo byt osmndct vy faze no pro nedodrieni podminek (prekrodend vekovd' hranice, chybdjici udaje'o-miste. " bydlidtd apod.). Na vdech deset lekci odpovdddlo vdak jen 30 soutdifcich, ostatnim alespon jedna,,utekla". Stdvalo se velmi dasto, ie odpovddi dodly se znadn^m zpqzddnim - jedno fedenf dokonce pul roku po skondeni celd soutdiel Nepozornosti se takd stalo, ie tdmdr 50 (padesdt!) dopisu jsme dostali bez zpdtedni adresy - takie moznd prdvd tvoje odpovdd byla sprdvnd, ale... Mnozi nam pak psali a divili se, ie nedostali o sprdvnosti'svd odpovddi vyrozumdni. Tdch dopisu jsme bdhem soutdie vyridili 1483 a jestd navic odeslali podle. Otdzka d. 29 zddala zdovodnit, prod si soutdiici pro mikrofon s impedancf200 Q vybral jedno z danych zapojeni. Sprdvnd.vybiral ten, kdo volil moznost b) -zapoje ni se spolednou bdzi, protoie podle tabulky v textu lekce md prdvd toto zapojeni vstupni odpor od 20 do 200 Q. Otdzka d. 30 byla ndvodem, jak nalepit a zaslat soutdzni kupony a neddlala tdmdr nikomu zddnd potiie. Umfstdni nejlepdich bodd: Pavel KaSpar, Praha Hloubdtin body: Jaroslav Dlab, 2elezny Brod - Radim Prekop, Hranice u ASe bodu: Zbyndk Knop, Praha 6. T Petr Siroky, Brno x Poiadovanych tricet bodu, tj. stanovend minimum, ziskali: Jan Cemocky, Brno; Jan Malhocky, Breclav; Oldrich Ondrd- Sek, PrStice; Miloslav Poldk. Brno; Jan Rozbroj, Luhadovice; Josef Sabata, LitbV mdrice; Radislav mid, Ostrava Poruba/ Prvnich pdt soutdiicich ziskalo diplomy, vdcnd ceny a upominkovd pfedmdty UDPM JF a my jim k tomuto uspdchu blahopfejeme. Za vytrvalost v soutdii odmdnt zdstupci Ceskd ustredni rady PO SSM spofu s vftdzi radiotechnickd Stafety ndsledujicich deset vylosovanych vytrvalcu: Oldrich OndrdSek, PrStice; Michal Fiala, LitomySI; Milan Vybiral,' Gottwaldov; Petr Polivka, Libochovice; Jaroslav Polivka, Libochovice; Radek Novdk, Bzenec; Jaroslav Blaiek, Ceskd Buddjovice; Ra dislav Smid, Ostrava-Poruba; Antonin Malecky, Usti nad Labem; Libor Vnoudek, Mladd Voiice. Radiotechnickd Stafeta, pres ndkterd nedostatky v t ex tech lekci a pfi organizaci zdvdredndho vy hodnoceni ziskala mnoho prfznivcu. Ohlas byl vdtsi, nei jsme povodnd u tak dasovd ndrodnd soutdie qdekdvaii. Proto jii nyni pripravujeme dalsi obdobnd soutdie' - Tranzistorovou" a lntegrovanou!1 Stafetu. Vzhledem k pripominkdm uditelu a vedoucich zdjmovych krouiku budeme zafazovat lekce v sou lad u se Skolnfm rokem - a tak, nestane-li se ndco nenaddleho - najdete vyhldseni Tranzistorovd Stafety jii v letos-. ni Fijnovd rubrice R 15:. Do konce kvdtna odekdvdme vase pripominky a ndmdty, kterymi bychom mohli tuto dlouhodobou soutdi jestd vylepsit. zh A/ Adi $ 89

10 DALKOVE ovladani TELEVIZORU Popisovane ddlkovd ovldddni vyh ovule pro vdechny typy teieviznich prijimacu opatfend senzorovymi preplnadi progra mu, umoiftuje ovfddat hlasitost zvuku a jas obrazu asvoiit dtyri programy. Ovladacl skridka je s televizorem propojena osmizilovym nestindnym kabllkem. Vdechny ovlddaci prvky jsou zapojeny az za oddelovacim transformdtorkem, takze j z hlediska bezpednosti toto zanzem pine vyhovuje.. s 2*KFS08 2*KY130/80 ai 1210 MAA561 propojil krdtkymi vodidi. Zdrovku s fotorezistorem jsem zasunul do krdtkd trubidky z plastickd hmoty. Pokud by byla prusvitnd, ovineme ji kouskem neprusvitnd lepicf p&sky. Naz&suvcetelevizoru Z 7 odpdjime vodid d. 3 a do sdrie s nfm zapdjime fotorezistor. Na tutdi zdsuvku pripojfme i druhy fotorezistor. Vdechny pfivody mtiieme s vyhodou ukondit vhodnym konektorem, ktery usnadduje pfipojeni ddlkovdho ovlddade. PFipomindm, ie pokud by byl po pfipojeni daikoveho oviadanf nedostatedny jas obrazu, zvdtdime jej odporovym trimrem P617. Popsand zafizeni mtiieme pochopitelnd jedtd zjednodusit, napriklad tfm, ze vypustfme oba tranzistory, takze jas iarovek Fidime pfimo pfes promdnny od por; je vdak nutno tento odpor volit na pfisludnd zatiieni. Regulace jasu a hlasitosti md, vzhledem k pouiitym prvkum, urditou setrvacnost, ta se v ak projevuje jen pfi ndhlych velkych zmendch nastavenireguldtoru, jinak neni postfehnuteind. Ing.Maridn Ordula vyvocfyto HAS560. pu nastavi vzdy do poiadovane urovnd. Pokud by obvod byl neiddoucfm zpusobem ovlivrtovdn poruchami impulsniho charakteru, ktera prichdzeji pres napdjeci obvod, muzeme zvdtdit kapacitu filtracniho kondenzdtoru, popfipadd zapojime kondenzdtor. o kapacitd asi 33 np mezi invertujici a neinvertujfcf vstup operadniho zesilovade. Typspfnaciho tranzistoru volime podle pouzitdho re 16. Taka napajeci napdti muieme zvolit podle pouiitdho reia, nebof obvod pracuje zceia spoiehliva jii od napajectho napdtf 6 V. Ing. Vladimir Kajnar L0GICKAS0NDA ZAR A12/83 V AR A12/83, str. 451 a 452, bylo uvedeno schdma zapojeni jednoducha logicka sondy TTL s pouiitim 10 MH7400. V tomto zapojeni bylo nutrio pouiit sedmisegmentovou zobrazovaci jednotku zahranidni vyroby. Protoie jsem ptivodni zobrazovaci jednotku nesehnal, upravil jsem zapojeni tak, aby vyhovovalo nadi sedmisegmentova zobrazovaci jednotce LQ410, ktera ma odlidnd zapojend segmenty.,. / 8 7.' (na dalk.aviadaci) Zapojeni ovlddade je na obr. 1, z nehoi vyplyvd tei princip funkce. Obdma potenciometry mdnime jas idrovek a ty pak ovlivftuji odpor fotorezistoru. Fotorezistor Fidici jas je zapojen v sdrii s odporovym trimrem jas hrubd4' a fotorezistor regula ce hlasitosti je pfedfazen potenciometru pro rizeni Hlasitosti. Prepinani programu je realizoyano dtyrmi jazydkovymi rel6, ktera svymi kontakty spinaji prislu ne vyvody pro senzory. PFima spinani je nevhodne jednak z bezpednostnich duvodu, jednak proto, te pfi pouiiti delsich kabelu by mohlo dojit k samovolnemu pfeptnani programu (vzhledem k znadna citiivosti senzorovych vstupci). " Aby se regulace jasu a hlasitosti vzdjemne neovlivdovaly (protoie pouiity transformator 220/24 V, 2VA nebyl dostatednd tvrdyj, jednou usmarndnou pulr vlnou je ovldddna regulace jasu a druhou regulace hlasitosti. Filtraceusmern ndho napdti neni nutna, protoie fotorezistory maji dostatednou setrvadnost. Pouzijeme-li vykonnejdi transformator, neni odddlend usmarndni nutna. Jako jazydkova reia k prepindni programu jsem pouiit typy HU Ndkres desky s plosnymi spoji neuvddfm, nebof jde o vetmi jednoducha zapojeni. Obvod jsem umistil do televizoru na jednotku laddni a to tdsnd nad desku s MAA560. Kontakty reia jsem s vyvody# SENZOROVY SPINAd Obr. 7. ZapojenisLQ410 (a) asesvitivymi diodami (b) V dasopise AR B4/84 na strand 151 v rubrice..zajimavd zapojeni byl uvefejndn (zfejmd ze zahranidniho pramenu) obvod urdeny pro senzorovd oviaddni spotfebidd. Vzhledem k udeiu jeho vyuiit(\ se mi tento obvod zdai byt pondkud sloiity, nebof v ndm byly pouiity dtyfi operadni zesifovade. Navrhl jsem proto daleko jednoduddf zapojeni, kterdmu pro zceia shodnou funkci postaduje pouze jeden operadni zesilovad. Schama zapojeni je naobr. Obr. 2. Zapojeni se dysma diodami LED V podstate jde o bistabitnf klopny ob vod s operadnim zesilovadem. Protoie....,..,... pro napdjenf operadniho zesilovade jsem Upfavend schema zapojeni je naobr. pouiil nesymetrick6 napped napdtf, je 1a- k dtspozici am tuzemskou stred vytvofen rezistory R3 a R5. K nasta- sedmisegmentovou jednotku, Ize zapojevenf citiivosti obvodu slouzi rezistor R7, n' uprav'1 Pr0 sv,tlv6 dl0dy (ruznych baktery je zapojen ve zpfitn6 vazbs. rev). obr. 1b. PH pouiitf dvou svitivych diod Ize zapojeni upravit podle obr. 2. PodAtedni stav klopnaho obvodu po *, pfipojeni napdjeciho napdti Ize stanovit Gustav Baianowski tak, ie pfisludnou senzorovou plodku ^' pfekleneme kondenzdtorem o kapacitd rd- '. maa7$i du stovek ai tisicu pikofarado, jak je ddrkovand naznadeno ve schdmatu. Po pfipojent napajectho napdti se pak kladny impels pfivede na jeden ze vstupu operadniho zesilovade a klopny obvod se tak na vystu- Obr. 1. Schema zapojeni

11 AMATERSKE RADIO SEZNAMUJE... vr's'--i J - c, ' 6- r ' - ' a ' 3-: a ^ - * ' r"*.-»; :\ ^ r, Digitalmi bsihaieiiite 3 JF -itj.. vx ' o~, DAmt Celkovy popis DAVO 1.je prvnim malym msficim pfistrojem s digiulnim udajem pro mfcfeni stfidavych a stejnosmgrnych nap ti i proudu a pro m feni odporu. Vyrobcem tohoto m fidla je ZPA D$5in. MSfeny udaj se zobrazuje na displeji slozen6m ze tfi sedmisegmentovych zobrazovacich jednotek 6erven sviticich. K ovl d ni slouzi sedm tlacftek na Iev6m boku pfistroje. Prvymi dv6ma tladitky volime druh m6reni: napfcti, proud, odpor. DalSich p6ttla itek slouii k volbd rozsahu msfeni. Pfistroj. m& dtyfi zdifky, kam se zasouvaji msfici rtfiry podle druhu mdrenl. Na Iev6m boku pfistroje je t z spinad napdjeni. Jako zdroj pfedepisuje vyrobce ctyri niklokadmiove akumul&torky typu NiCd 451, popfrpad sifovy napijed WP Pokud je sifovy napped pfipojen, pfi vypnutdm pfistroj i se akumuietorky nabijejf. Tento stav je signalizov h 5erven svtticr diodou v displeji. Ani akumulatorky, ani sifovy napped vsak nejsou v z&~ klad rum vybaveni a s pfistrojem nejsou doddv ny. Zikladni technicke udaje podle vyrobce M&fici rozsahy: 0,1,1,10,100 a 1000 V, 1,10,100 a 1000 ma, ' 1 1,10, too a 1000 kq. Presnost: 1 % rozsahu ±1 digit. (na ss napdfovych i proudovych rozsazich), ' 1,5 % rozsahu ±1 digit (na st napsfovych " i proudovych rozsazich pfi kmitodtu 40 ai 60 Hz a zkresleni mensim nez 1 %), 1 % rozsahu ±1 digit (pri m feni odporu). Zpfisob indikace: -99 az Funkce pnstroje 1 Nejprve je tfeba fici, ze ziklad ni funkce plnf tento pfistroj dob re a namsrend udaje (co do presnosti) jsou v toieranctch uvedenych v technickych podminkdeh i v navodu. Univerzalnost jeho pouziti vsak pon&kud omezuje zna n& spotfeba (100 az 130 ma), coz vedlo vyrobce k tomu, ze byl nucen pfedepsat jako zdroje niklokad miove akumul^torky. I s t^mi je doba mfcreni omezena na n co m^lo pres dve hodiny. Vyzkou el jsem i b 2n6 tujkov6 Clunky, av ak pfistroj pracoval uspokojivd (aby byl udaj na displeji je t6 iitelny) sotva polovidni dobu, nebof, jak zn^rho, tyto Clanky tuzemske vyroby zvl^ tni jakosti nevynikaji. J Zde je v ak tfeba upozornit na to, ze se do mdfidla hodi pouze niklokadmiove akumul^tory se za pi at6lymi kladnymi kontalrty. AkumulAtorky NiCd 451 totiz existujf ve dvojfm provedent a to s kladny mi kontakty za pidat6lymi anebo se zaoblenymi. Provedeni se zaoblenymi kontak ty nezajisti propojeni s kladnym vyvodem. Jest I tie k m&ficimu pristroji pripojime sifovy nap&je a vypneme hlavni sptnac, nabijeji se akumuldtorky proudem asi 45 ma (svitf indikacni dioda v displeji). Nap^jeci obvod je vyfesen tak, ze pfi sepnutem spinaci nap^jeni je vystupni nap&ti sifovdho zdroje stabilizovano asi na 4;8 V. To znamend, ze pokud jsou v pristroji akumuleitorky, dobijeji se ma lym proudem jen tehdy, je-li jejich nap6ti men i nez 4,8 V. Jestliie jsou v ak nov nabity, maji obvykle y t i nap^ti (az 5 V) a pak se &&\ proudu odebir& z nich i pfi pfipojen&n napdjedi. Pokud bychom pro,, nap&jeni pouzili suchd primarni Clanky, jejichi nap$tf je (pokud jsou nov^) az 6 V, pak i pfi pripojenem sifovem napajefii bude ve kery proud pro m^rici pfistroj odebtr^n z t chto 6l4nku dokud jejich napdti neklesne pod uroveh vystupniho nap ti nap^jefie. Pfi vypnut^m spina6i napajeni je vystup I napdjede pripojen k dl^nkum pfesseriovy rezistor, takie akumuldtory jsou nabijeny odpovidajfcim proudem (asi 45 ma), zatimeo do suchych fil^tnku (na mist akumul^toru) tede pfes 20 ma, coz by jim v 2ddn6m pfipad nesv^ddilo. Proto provoz se suchymi primdrnimi. Slinky rozhodn6 neni vhodny. Za citelny nedostatek povazuji to, ze vyrobce s m ricfm pfistrojem (cena 2710 Kds) nedoddv4 ani niklokadmiove dldnky, ani sifovy nap&je, ani mgfici hury. Zyl^ t proto, ze jsem dotazem v n$kolika prodejn&ch zjistil, te doporu- 6ovany nabtjec bude novopedeny majitel m^fidla asi obtiin sh^n^t a totei moznd bude platit i o akumu&torech. Probl6my s vhodnym zpusobem napa- ' jeni vysvdtluje vyrobce nutnosti pouzit pfevodnik C520D, ktery je dosaiiitelny v zemich RVHP a ktery bohuzel neumozrtuje pfipojit displej z tekutych. krystalu, coz by zisadnim zpusobem zmensilo spotfebu m&fidla a tim i vyfesilo probtemy s jeho nap^ijenim. Nutnost pouzit displej na b&zi svitivych diod ma jeste dalsi nevyhodu v tom, ze na osv^tlen^m pracovisti je udaj Spatn^ ditelny. V praktick6m pouiiti se nevyskytly problemy, presnost (jak jiz bylo fefieno) odpovidala tolerancim, ktere ud4v& vyrobce.. Pouze pfi m fenf sthdavych veliiin a je jich ndh!6 (nebo prepnuti rozsahu) trv4 pom6rn dlouho, nei se udaj na displeji ustdli na kone n6 hodnot. V ne- pfizniv^m pfipad to trvalo i vice nez.15 sekund. Pfi provozu se sifovym nap^jecem jsem v ak zjistil urdity neklid (zmsnu) posledniho Cisla a to i pri m reni odporu. Po odpojeni sifov6ho nap^je^e, kdy pfi stroj byl napajen z akumul^itorku, tato zavada okamzit zmizela. VndjSi provedeni pnstroje Pfistroj je ozna6en jako kapesni pro vedeni'1, jeho rozm ry (predev im tlou fka) tomu v ak pfilis neodpovtdaji. Nevhodnost pro noseni v kapse podporuje i zalomeni v'horni CAsti, coi melo zfejm usnadnit 6teni. Patrne by bylo vhodngjsi ponechat pfistroj co nejplo i a Citelnost displeje (pokud by to vubec bylo nutn ) podpofit vhodnou vyklopnou opgrkou na dn4 tak, jako je to u rrinoha obdobnych vyrobku. Zatimco pfepinade druhu provozu i rozsahu jsou -jednoznacne a presne oznaceny, nelze totfici o vstupnich svork^ch. Tam je pfedey im rozsah nap ti oznafien ponekud matoucim zpusobem, takie uiivatel, ktery nema s pfistrojem praxi, muze snadno udelat chybu a zvolit nespr&vn6 zdifky. Vzhledem k vlastnostem i prettiitelnosti m fidla vsak takova chyba nebude mit za ndsledek poskozeni pfistroje. ^ Vnitrni provedeni a opravitelnost Protoze predpokladame opravu pouze ve specializovanych strediscich vyrobniho zdvodu, nemd tato otdzka u m ficiho pfistroje podstatngjsi vyznam. ; -. Zavir \ Jako polehdujici okolnost" bychom meli vzit v uvahu, ie DAVO 1 je prvnim vyrobkem tohoto druhu u n^s a ze k jeho realizaci bylo tfeba pouiit soud^stek dostupnych v r^mci RVHP. To v ak t 2ko uspokojf z^kaznika, ktery za relativne vysokou kupni cenu obdrzi pfistroj, ktery navic neni schopen okamiit6 funkce, ne bof kupec musi nejprve sehnat napped a akumul&torky a zhotovit si nury k mdfeni. Budeme-li tento m f ici pfistroj povaiovat za prvni vla tovku v ieto obtasti, bylo by si jen pfbt, aby se co nejdfive objevila jeho inovovan& verze s displejem z kapalnych krystalu. Tim se naprosti v6t ina zde vyslovenych pfipominek stane bezpfedm tnymi. -Hs- /

12 NAPETOVA DIGITALNi [VYBRALIJSME N MERICI SONDfl (1 PetrZwak Pfi mifeni na ruznych mistech zapojeni prirno v zarizenich se projevuje nedostatek vitiilny univerzblnich mbhcich pristroju, at u2 analogovych nebo digits Inich. Je tfeba vykonsvat soubasnb dvaukony, tj. sledovat misto, odkud jeodebirsn mbfeny signsi a zbrovea bist nambfeny Ada]. V zahranibi se v poslednt dobb objavily multimetry ve forms sondy [1], [2], kterb uvedenb nedostatkyfebizcela uspokojivb, pokud jsou vybaveny automattckym pfepinanim rozsahu [2]. Vzhledem k toinu, ie se do 6SSR dovsii obvod - C520D za pombrnb nizkou cenu, rozhodl jsem se realizovat podobnou sondu ze soubsstek, dostupnych u nbs. Technickb udaje ' RozmSry: ' 35 x 25 x 170 mm ($ x v x d). D4lka m tic!ho hrotu:. 55 mm. Napijeni: +5V/0.3A; ±12V/15mA. Mificfrozsahy:. " 1 V; 10 V; 100 V ss i st; pfepinsni rozsahu automatickb. Vstupni ddpor: 1 MQprovsechny rozsahy. Kmitodtovy rozsah: Oaz 10 khz _ ±3 % (0 az 20 khz ±10 %); Presnost: ±0,5 %z rozsahu (ss az'3.khz). Hmotnost: 130 g, Moinost blokovat posledni nambreny udaj. je zapojen dblib 1:100, ktery zajibfuje stay vstupni odporcele sondv a zbroven fesi komplikace, zpusobene vstupnimiklidovymi proudy vstupniho zesilovabe, ktery je dalsim blokem. U tohoto zesilovabe, osazenbho 10 MAA741 v neinvertujicim zapojeni, Ize volit zesileni(100x; 10x a 1 x); volba je ovladbnaautomatikou (blok AUTO).. Na vstupni zesilovab je stejnosmerne navbzsn usmbraovab a indikator po larity. Pro zjednoduseni prochazi sig- :nsi usmerfiovacem stsle a tlabitko' /== mbni pouze zesileni dalbiho stupne z 2 na2,22. Za usmerhovabem je zapojen pfevodnfk A/D. realizovany obvodem C520D, ktery budi-displej v multiplexnim rezimu. Protoie tento obvod umoifluje dva stupnb rychlosti provozu vbetnb blokovsni posledm'ho nambfenbho udaje, bylo tbto moznosti vyuiito pro zapojeni tladitka HOLD. Popis jednotlivych bloku Vnitfni zapojeni jednotlivych funkbnich celku ajejich vzajemnb propojenlje dobfe patmbz ceikovbho sche mata zapojeni sondy na obr. 2. Zapo jeni bylo navrhovsno s ohledem na maximsini Gsporu mista (pouiiti modernich prvku, miniaturizace atd.) a na malb pofizovaci nsklady (co nejjednodu i zapojeni, ' dostupne sciubsstky). Vstupni dblib a zesilovab Protoze na trhu se v soubasne dobb nevyskytuje vhodny operabni zesilovab s,tranzistory FET na vstupu; bylo nutno rebit kompenzaci klidovbho Popis dinnosti Vzhledem k tomu, ze se' jedna o pombrnb jednoduche zafizeni, odpovfda tomu i pocet funkcnich bbstj v blokovbm schbmatu podle obrx Navstupu ixmaaki ixka206 LQW2 MA%58 KZKO C520D Kim be555 mhxoo- - Mtmh PxKcksp- 3,Lonc Obr. 2. Schema zapojeni voltmetru

13 proudu vstupniho OZ. Pri n4vrhu jeho zapojeni bylo nutno rovrtei prihtednout k zamy len6 automatice prepln4n( rozsahu a proto bylo s ohledem na dostupnd jazy6kov6 rel6 zvoleno neinvertujlcl zapojeni s volbou zesileni ve zp tn6 vazbe. Na vstupu je tedy zapojen pevny d M6 l'mq/10 kfi, pficemz na invertujiclm vstupu OZ1 je rovn62 vu6i zemi zapojen odpor 10 k 2, aby ubytek na t chto odporech, zpusobeny vstupnlmi klidovymi - proudy, byl pfiblizne stejny. Kondenizator Cl '(10 pf) na vstupu d li6e kompenzuje zttety OZ1, OZ2 na vy - ich kmito6tech-a 64$te6n6 (inearizuje prenosovou charakteristiku. Odpory rezistoru R1 az R5, by mely byt. v takov6m vz4jemn m pomgru, aby bylo zesllenf QZTpro rozpojerte kontakty rel i re2100 a pro rel sepnuty 10. Na jejich pfesn6 absolutnl velikosti samozrejms nez4leil. Odpor R1 byl. zvolen s ohledem na vstupni odpor sondy (co nejvstsi) a na dostupnd odpory rezistoru typu TR191. Napefova nesymetrie vstupu a nesymetrie, zpiisobenp vstupnlmi klidovymi prou-. dy na rezistorech R2..R3, je kompenzovina rezistory R51 a R52 v doporu- 6en6m zapojeni.. Usm6rhova6 a indikitor polarity'' Zapojeni je prejato z [3] v6etn. indikdtoru polarity se svltivou diodou D5; napdjenou z +5 V mlsto +12 V (mate zatliitelnost zdroje +12 V). Ka-. pacita C2 je zmensena pro'zajistenf spolehlive dinnosti automatiky prepf- - ndnl rozsahu z puvodnich 50 pf. na,15 pf. Na t to kapacite by totii zbyly niboj po pfepnutl automatiky sm rem k niisimu rozsahu zpiisobil zpetne prepnutj rozsahii.popr. rozkmiteni cete automatiky. Protoie tento typ usmerfiovabe by m i pracovat do co nejv tsi impedan ce, pracuje nasledujfcl stupert s OZ3A "(neinvertujlclse zesllehim l) jakopfer. vodnik impedance. Druha polovina MA 1458 (OZ3b) je zapojena rovn 2 jako neinvertujlcl, avsak se zesllenlm 2 (pokud je tladftko Til v klidovd poloze), nebof usmerhovab dodava nasvbm vystupupouze napeti Utii/2. Proto jsou v. obvodu zp tn vazby zapojeny Til a R19, zajistujici opravu zesllenf na 2,22 pri rrtereni st napgtf (sou6initel 1111 pro pfepobet U«, na U«). Odpor Ri6 zajistuje kompenzaci klidovych proudu OZ3, stejnb jako R15. Z. vystupu OZ3b je odebircin signal pro automatiku pfepirteni roz sahu. Pred prevodnlkem A/D'je jeste zapojen jednoduchy ochranny obvod R20, D6, chtenlcl 108 pfed pfipadnymr prepfitlm na vstupu. ~ ^, Pre vodnik A/D Je pouzito zapojeni, doporucovane. vyrobcem v [4]. Rezistory R22 a R23 slouzi k hastavenl nuly, rezistor R24 k nastavenf. zakladnfho rozsahu 1 V. I.'kdyi Ize timto obvodem m6fit i z4-. pornd nap&ti do 0,1 V, nebyla tato jeho funkce u sondy vyuiita. Tladftkem HOLD (TI2) Ize blokovat po- slednl nambfeny udaj - je to tedy jakdsipam t. Na tento pfevodnik navazuje dekod6r BCO/7 segmentu D147C v multiplexnlm provozu spolu s tranzistory T6 a t T8, kterd nap^jejl anody displeje se zobrazovacimi jednotkami Q1 ai 03. Katody Q1 ai. Q3 jsou k dekoddru pfipojeny pres rezistory s odpory -150 Q a jsou zapojeny paralelng: Desetinria tefiky displeje jsou ovted ny automaticky spolu s pfepnutfm rozsahu. " Automatika pfepinini rozsahu - Tento biok Ize rozdglit na ngkolik mensich celku podle prehledn6ho schamatu na obr. 3. Ve zdroji refereninlch napdtl 1 V a 0,1 V je pou2ita Zenerova dioda D7 sodporovym d li- 6em R26. R27, R28, pfidemi na abso lutnl pfesnosti tdchto nap tl nezaieil; nesml - pouze pfesahnout uvedene hodnoty, jak vyplyne z datelho textu. Jako komparatory K1 a K2 pracuji opera6nl zesilovace v OZ4 (MA1458), na jehol vystupu jsou zapojeny tran zistory T2 a T3 pro upravu vstupniho signaiu na logicka uroyna. Hradlo H je jedno.ze Ctverice 10 MH7400; jako generator je zapojen 105 (znamy 6asovaC 555), jehoi doba taktu je asi 0,4 s. Cfta6 tvofi dva klopnb obvody Dak ovtedenl rete slouzl T4 a T5. Obr. 3. Automaticky. pfepinini rozsahu I genera for Automatika pracuje takto: Pokud se. napeti Ui pohybuje v rozmezi 0,1 az - I V, je KI pfeklopen do urovn6 L, hradlo H je zablokov^no a na vstup Citafie se impulsy z generatoru nedo- N stanou, Kompar^itor K2 je ve stavu H a funkce RESET tedy nenl poiado-, v^na. CitaC si udriuje predchozf stav a tranzistory zapojeni na jeho vystupu spinaji phslusn^ rele. Rovnez na staveni desetinnd tecky odpovida rozsahu, Pokud se napdti Ui zmen i pod 0,1V, kompardtor K2 se preklopt do stavu L a vybavi funkci RESET 6tta6e. Tim se rozpojf kontakty obou rele a sondaie- prepnuta na- nejcitliv j l rozsah; Je-ii Ut v t ( nez 1V, preklopi se K2 zpet a K t do stavu H, 6imz otevre hradlo. Cltac^pak podle tab. 1, az se Ur zmen r pod 1 V a K1 se preklopt zpet. Stejny d$j problha, prekro6i-li Ut 1 V z klidovbho stavu; Takto popsana se.zd6 byt cinnost (sloiit^. Nbzorri6j t je pfiklad: Dejme tomu, ie je nastaven rozsah 10 V a vstupni napetf pfekroci rozsah. Sonda se automaticky prepne na rozsah 100 V:* Zmen Mi se pak' napeti na. vstupu zp6t pod 10;V,/nejprve se zar poji.rozsah, 1 V a teprve v daisfm taktu generatoru rozsah 10 V.. Rozsah se samozrejm prepne nikoli po pfekro- 5eni.5isla 999 (popr. po poklesu pod 100), ale v zavislosti na nastaveni Um. Kompatetor K2 zavedenu slabou hysterezi rezistoru R6 (n kdy nenl nutno jej ani zapojit), ktery napombha^k jednoznabnbmu pfepnutl au tomatiky sm rem dolu. PFi pomatem prechodu pres komparadnl uroveh, (popr. kdyi vstupni nap tl v tato ob- lasti kollsa) by se mohla automatika rozkmitat., ' - Informace o stavu mi krospinade TI2 - je k automatice pfivadena pres rezis tory R55, R56, ktera oviadaji tranzisto- ' ry T9, T10. PFi zm46knutl TI2 se oba tranzistory otevfoii a jeden z nich blokuje hradlo I06b nezavisle na T2, dr ury uzemnl bazit3, takie znerrioznl vyz4d4nl funkce RESET. ' Pouzite soii 4stky. S ohledem na co nejmen f rozmiry byly zvoleny rezistory typu TR 191. Cast z nich (ty, ktera neur6uji pfesnost),lze beze-zm6ny nahradit jirtymi, ale vzniknou patmi probtemy s.mlstem, riebot rezistory typu TR 212 A TR 151 jsou nejen detei, ale maji i v6tsi promar. Obvody 105,108 a 109 jsou v prodejnim sortimentu TESLA EL- TOS a mely by byt b6zn6 dostupna. Tranzistory KC148P byly volenyz du-, WlPj Utei. ovtadan, > desetinnych ttcfk.. vodu. malych rozm ru plastikov6ho pouzdra. Jako T6 az T8 je jmozno pouzit i jine kremikov6 tranzistory. p-n-p s/ cm alespoft 70 ma - napf. TR15, kterb bylo mozno ziskat ve vy- ^ prodeji z pofiitadovych desek. Jako.kondenzdtor C5 byl pouzit typ TC 215 pro jeho stabilitu1 a male rozm ry. C2 a C3 jsou tantalovb tlkapr ky rovn i z rozm^royych duvodu /s ohledem na stabilitu a svodovy^ proud. Cl je slidovy a musi vydriet stridavs napeti 100 V, takie byl zvolen typ WK Rezistory v obvodu^ vstupniho d lice, zp tne vatzby OZ1 Takt Q1 Q2 ' 0 0-1'.1 *1 ' ; ' 1 3" - 1 " 0 RESET

14 a usmbrhovade (R8; RIO, R11, R7) jsou vybirany na maximum' presnost. Rezistory, urcujici zesi'leni, staci vybrat na pfesny pomer tak, aby bylo prislu ne zesi'leni zachovano. Stejne tak R17, R18, R19. Jako tlacitka jsou pouzity mikrospinabe WK 55900, ktere jsou dostupne. NejvbtSim problemem bude,patrn ziskat prislu n jazyckova rele (kontakty V trubicce o 0 3,5 mm, dblka 28 mm) s typovym oznacenim VFNR 817, vyrobce POLAMUNITRA. Rovnez Ize pouzit relb vyroby NDR, popr. BLR, ktere jsou dokonce mensi. Jedna se o typ pouzivany ve stolnich kalkulbtorech ELKA. Na zbver je popsana moznost upravy zapojeni s tranzistory MOSFETtypu KF521 jako nahrada. Konstrukce sohdy Cela sonda byla realizovana na dvou oboustrannych deskach s plos nymi spoji podle obr; 8 az 12. Na vets! desce je vstupni zesilovad, usrribrhdva6, prevodnik A/D a displej. Tato deska je pouzita jako nosnazaktadna, na kterou je pak pripevnbna menbi deska s automatikou rozsahu. Desky jsou mechanicky propojeny medbnymi drbty tlousfky asi 1,5 mm, ktere jsou do obou desek zapbjeny a zaroven nesou mikrospinabetii ati2. K indikaci zapornb polarity byla pouzita svitiva dioda dervene barvy LQ1212, ktera byla opilovbnim upravena do Vtvaru segmentu G LQ410 podle obr. 4. Krome cela pak byla natrena cernou syntetickou barvou tak, aby svitila pouze pfedni stena. Pri teto uprave se nemusime obavat poskozeni, nebof cip je umisten podstatn niz, nez je oblast opracovani. Ja zyckova rele jsou vyroby PLR. Vinuti je navinuto bez kostribky a 6el pfimo na skleiienou trubibku kontaktu rele dratem 0 0,09 az 0,12 mm. Civka ma vnbjbi prumer max. 8 mm a delku asi 20 mm, hotove vinuti"je fixovano napubtbnim lepidlem Kanagom. Pri na- Obr. 4. Uprava diody D5 peti 5 V by odebirany proud nembl presahnout 70 ma a rele musi spinat spolehlivb jiz pri 3,5 V. Hrot sohdy byl zhotoven z injekcni jehly pro jedno pouziti INTER 9 x 40 (zlutb), kratsiho kolibku z konektoru FRB (v nouzi postabi vodic o 00,6' a deice asi 20 mm), vypsanb ndplneze ctyrbarevnbho kulickoveho pera a trubidky o vnejsim prumeru 4 mm,, vnitrnim 0 2,5 mm a deice asi 22 mm. K izolaci vnejsiho plaste a jehly byly pouzity silikonove izolacni trubicky ( buzirky ).. Po zahrati jehly pbjeckou byla stazena plasticka Cast; hlinikovy nblisek Ize pak snadno rozpilovat a sejmbut. Zustane tvrdb, na jednom konci ostre nabrousena trubidka z obtizn^ p&jiteln6 nerezove oceli. S pouzitim pajeci pasty Eumetol do tup6ho konce zapajime kolifiek FRB. Pres jehlu pretahr neme izolacni trubicku a na ni nasunemecast vypsane viozkyz kulibkove. tuzky o 0 2,2 a deice asi 32 mm. Na tlust i trubicku vyrezeme ockem M4 z^vit v deice asi 5 az 6 mm. Trubifiku pak nasadime a pr ip^jime na castecne sestaveny"hrot tak, aby z kolibku vycnivalo asi 1 az 1,5 mm pres zavit. Protikus ( samicka ) na sonde je zhotoven z mosazne matice M4 a dutinky FRB. Dutinka je pak upevnena vpajenim do ocka z.dr^itu 0 0,8 mm, ktery je obema konci zapajen rovnez ^ do plo neho spoje. Za matici je vpajen kousek kuprextitu s rozmery podle obr. 5b, ktery zabrafiuje prilisnemu zasroubovani a zkratovani hrotu na zem. Konstrukce hrotu a jeho upevneni je patrno z obr. 5a. Tim jsme ziskali kvalitni, ostry a nerezav jtci hrot, ktery Ize snadno ddnimat. Delka hotoveho za roubovaneho hrotu je. asi 50 az 55 mm. ' Jako zemnici vodid (vstupni svorka s niz im potenci^lem) je pouzit tenky izoloyany kablik s pripajenou krokosvorkou na jednom konci, nadruh6m je pripajen sroub M3 x 6 s valcovou hlavou, ktery se sroubuje do matice, zap&jen6 pfimo v pouzdfe sondy a spojene kr^tkym vodifiem se zemi sondy u vstupmho zesilovace.. Desky s plosnymi spoji jsou pom r-^ ne huste zaplneny soud^stkami a pro to jak spojovaci pasky. tak i pajeci body pro vyvody souc4$tek jsou mensi nez obvykle. Pred osazovanim je nutno zkontrolovat zvl^te delsi spoje a spoje ze strany soufiastek, zda nejsou preruseny, nebof chyby po zapa- > jeni jiz nelze odstranit. Vsechny diry maji prum r 0,8 mm, vyjma der pro spojovaci vodice o 0 1,5 mm a der pro upevneni trubifiek s kontakty jazybkovych rele (s prumdrem 1,0 mm). Temto je nutno ohnout vyvody pomern tesne u konce sklen n6 trubibky, a proto je tfeba postupovat opatrne,. aby nepraskla. PFed osazenim displeje, 108, T6 az T8 je nutno propojit tenkymi vodici spoje z jedne strany desky na druhou, protoie po jejich zapojeni to \\i udelat nelze. U displeje se jedn^ p vyvody 3, 9, 14 ( islov&no podle katalogu), u nichz je nutno prostrcit drat o 0 0,2 az 0,3 mm ptvorem v desce s plosnymi spoji, zap jet jej ze strany soubastek, pak usadit displej a zapajet jej ze strany spojo; nakonec spijet dritky s pfislu nymi vyvody displeje. Stejny ^ postup pouzijeme u vyvodu baze T7 a T8 a u vyvodu emitoru T6. Tyto obtize nastavajf pri pouziti desek oboustrannych plosnych spoju bez prokovenych d r. x Pri dilcim osazovani podle dalsiho popisu osazujeme vzdy nakonec soucastky, oznacenb hvezdidkou ve schemata. Jejich parametry nastavime podle textu v odstavci Oziveni a nastaveni. Osazujeme nejprve rezis tory pro displej, pak displej, T6 az T8, T1, D5; pak 109,108, prislu n6 rezisto ry prevodniku A/D a C5, D6, R20,' OZ3 a k n mu neiezejici rezistory. Pak nastavime nulu 108 a osazujeme OZ2, diody a rezistory usmerhovace. OZ2 rovnbz je t pred zapejenim OZr yynulujemem. Pak osadime OZ1 a re zistory, urbujici zesileni; nakonec jazybkova rele. Zpusob nulovani je pops&n v odstavci Uvedeni do chodu a nastaveni: Til a TI2 pripojime predbeznb delsimi vodibi., Po oziveni hlavni desky osazujeme desku automaticky obdobnym zpusobem, a to tak, abychom^mohli zapajet prislusne spoje ze strany soucastek (nejprve vetsinu 10 a pak -rezistory a kondenz^tory). Desku automatiky nejprve pfipojime del imi vodici a uvedeme do chodu. Pozkontrolov^- -ni a nastaveni cele sohdy muzeme zapajet spojovaci vodibe a mikrospinabe. Vodice nejprve zapajime vdo hlavm' desky a navlbkneme na ne rozpbrne trubicky o dblce asi 3 mm (tvrdb ;,buzirka ). Pak nasuneme mikrosptnace Til a TI2 a zapajime je. Na n nasadime rozpbrne trubidky dlou- hb 5 mm a do.desky automatiky zapajime nejprve vyvody vinuti re!6 a pak spojovaci vodice! Pro zbyle spoje mezi obema deskami pouzijeme tenkb izolabni kabliky. Tim je sonda pri- 2x KYI32/80 ' MA7805 AxKY130/80. Obr 6. Schema zapojeni. napajeciho zdroje pro sondu

15 Px KF521 pravena k vestavpnf do pouzdra, jehoz pfesnp yyrobn* npkresy neuvpdfm, nebof zpvisf na moznostech amatpra. Ja spm jsem pro jeho vyrobu pouiil odrezky kuprextitu, ktery jsem v rozfch sppjel a zalepil epoxidovou pryskyficf. Pb pfestffkpnf.tmelem a vybroupenj jsem pro konepnp nastffkpnf pouzil bflopedy sprej. Pro displej je udplanp sachta se Pikmymi okraji, na jejl dno je vlepen kousek PervenPho organickpho skla. Jako pffvod nappjenf slouzf ctyrpramenny lepeny plochy kablfk. HotovP sonda bez krytu * je na obr. 8, jednoz moznych zapojenf zdroje na obr. 6. ^ Uvedeni do chodii a nastavem Desky jsme postupne osazovali souppstkami jednotlivych funkcnfch bloku v poradf: displej, pfevodnfk A/D, usmprftovac, vstupnf zesilovap, automatika rozsahu. V tomto poradf desky rovnpi oiivujeme a nastavujeme (s vyjimkou displeje a dekodpru, ktere nenf tfeba ozivovat). - U pfevodnfku A/D je nutno nastavit nulu a rozsah. Rezistory R22 a R23 (soupet jejich odporu nesmt pfesphnout 50 kq) nastavujeme nulu. Kompenzaci nastavujeme pri osazenpm OZ3 a zkratovanpm C2. Rezistor, ur- Pujfcf rozsah (R24), nahradfme drptovou spojkou. Trimrem 47 kq, zapojenym mfsto R22 a R23, nastavfme nulu. Nahradfme jej pak rezistorem, popf. paralelnf a spriovou kombinacf rezistoru. * Po osazenf souppstek usmprftova- Pe prepojtme zkratovacf spojku mezi zem" aspoj R7, R8. Nulu nastavuje me rezistory R53, R54; soupet jejich odporu by mpi byt asi 10 kq. Stejnym zpusobem nulujeme vstupnf zesilo vap, pouze s tfm rozdflem, ie vstup nezkratujeme a v obvodu zpetnp vazby je zapojen jen R4. Nulovat musfme az po nekolika minutpch po zapnutf - a1 se OZ1 teplotnp ustpif. > Mame-li sondu vynulovanu, rnozeme nastavit iednotlivp rozsahy. Jako prvnf nastavfme rozsah 100 V. Mfsto kontaktu ref6 Re2 zapojfme drptovou spojku a na vstup pripojfme zdroj znpmpho ss nap&tf mezi 15 a 90 V spolu s paralelnfm multimetrem $ pfesnostf aiespoh o rpd lepsf, nei je presnost sondy. Udaj kontrolnfho mp- Fidla se snazfme trimrem 6,8 kqzapojenym namfsto R24, nastavit na dis plej i sondy. I toto nastavem provpdfme az po teplotnfm ustplenf. Trimr 6,8 kq nahradfme rezistorem. Rozsah 10 V nastavujeme zm&nou R5 pri zkratovanpm kontaktu re2 a rozsah 1 V zmpnou R4 pri rozpojehych kontaktech rel i re2. KmitoPtovP ppsmo prompffme generptorem a kontrolnfm multimetrem, u nehoi znpme presnost mpfenf v kontrolovanpm kmitoptovpm rozsa hu, nebof napr. multimetr Metra MT1 se odiipoval na kmitoptu 10 khz od skutepnpho udaje asi o 10 %. PFfpadnp korekce Ize provest zmpnou kapacity Cl. ^ Po tomto nastavem ozivujeme au tomatiky rozsahu. Desku osadfme vpemi souppstkami postupnp tak, aby je bylo mozno vsechny zappjet i ze strany souppstek (nejprve vptpinu 10, pak tranzistory a nakonec pasfvnf soudastky). Automatiku prozatfmne pripojfme samostatnb na zdroj nap^-. jecfho nap tf a zmsrfme na hornfch koncfch R28 a R27 vudi zemi. V prvbm prfpadd by tarn mblo byt asi 90 mv, ve druhbm 0,9 V. Tato napfitf urbujf pro-, veft prepfn^nf rozsahu. Pro stabilitu automatiky je dobrb, platf-li vztah loi/flae Um. Tato napetf Ize pozmbnit. zm nou odporu R28, popr. R27. D le zkontrolujeme osciloskopem impulsy s periodou asi 0,4 s na vystupu 105. Tfm je automatika pri pouzitf bezchybnych soudastek nastavena a oiivena. Muieme tedy prikrocit ke spojenf obou funkdnfch celku. Prozatfmne spojfme desky deisimi vodidi a zm - nou vstupmho ss nebo st napptf od 0,5 do 15 V zkontrolujeme prepfn^nf roz sahu. Je moznp, ze pri prechodu pres asi 8,8 ai 9,5 V (z visf na Uf& a Um) se obvod automatiky zd&ntiv rozkmitd, avdak po npkolikerpm probphnutf ce- IPho cyklu PftaPe se nastavf sprdvny rozsah. To je zpusobeno pomalou zmenou napptf na C2. V praxi (pri m Penf) v ak bylo zjistpno, 2e uvedeskutepnost nenf tak dalece.na. z^vadu. Tfm je nastavenf sondy ukon- Peno. - Na z ver tpto P^sti je nutno podotknout, ie nastavenf nuly i rozsahu 108 z^visf PdstePnd na nap^jecfm napeti +5 V, takie je vhodnp pnstroj nastavovat Bi s definitivnfm zdrojem. Naopak zdroj ±12 V stabilitu a pfesnost mprenf tpmpr neovlivhuje. MoznPupravy Nihrada jazypkovych relp POLAM VFNR tranzistory. MOSFET# typu KF521 je znpzornpna na obr. 7. Uprava zapojenf spopfvp v prime nphrade kontaktu tranzistory, pripemi je nutno upravit budipe. Tranzistory T4 a T5 jsou zapojeny mezi napptf ±12 V, re zistory v obvodu kolektoru majf odpor 0,1 MQ. Aby se tranzistory spolehlivp zavfely, majf do sprie s rezistory R38 a R39 v obvodu bpze zapojeny Zenerovy diody KZ260/12. Pri nastavovpnf rozsahu je nutno popftat s pdr porem v zapnutpm stavu asi 100 Q, v rozpojenpm asi 100 MQ. Pro zatlumenf pri pfepfnpnf rozsahu lze mezi kolektory T4 a T5 a - 12 V zapojit naznapenp kondenzptory (tantalove kapky" 0,22 pf ai 2,2 pf/40 V). Dallf z nevyhod je nutnost pouift tri nappjecf napptf. Moinym repenfm je vestavpt maly mpnip 5 V/±12 V pffmo do sondy, pfipemi v ak mohou vzniknout problpmy s vzpjemnym odrupenfm zdroju. ' ZPver PopsanP sonda FePf obtfie spojene s mprenfm pfimo v zarfzenfch, nebot umoihuje zjednodupit a usnadnit prpci dfky maximpinfmu priblizeni mfsta Ptenf namprenpho udaje k mpfenpmu bodu. VestavPnP automatika utehpuje obsluhu a ovipdpnf se redukuje pouze na pfepfnpnf ss a st, popr. blokovpnf posledmho nampfenpho udaje. TakP rozmpry odpovfdajf profesionpinp vyrpbpnym sondpm s obdobnymi elek-" tricky mi parametry. Na druhp stranp cena pouiitych souppstek prvnf jakosti nepfesphne 850 KPs, pri pouzitf npkteiych souppstek druhp jakosti Ize ^ bez ujmy na parametrech a stability m> poffdit sondu za mpnp nei 600 KPs, W

16 > Obr. 9. Desks s plosnymi spoji T15 coz je tem&r cena logicke sondy TESLA... Jsoti zde ovsem i pnpadne nedostatky - nap?, zakmit&v&m automatiky, pom&rn$velka$potrebazvn&j iho zdroje, tfi nap&jeci napeti, jen tfi rozsahy atp. Tyto chyby v ak pfi pouziti sondy jako m&ride napeti pfi oprav&ch zafizeni komerdniho typu nejsou tak z4va2ne a jsou pine vyv zeny zvet enim pobodli pfi praci. Literatura Obr. 10. Rozmisteni soudastek na desce [1] Prufepitzen-Digitalvoltmeter, diot Fernsehen, Elektrpnik c. 3/1984, s ] Electronics c. 4/ AR-B 6. 4/1981, s AR-B c. 4/1981, s Ra- Seznam soudsstek Rezistory (vsechny krome R6.TR 191; oznacene hvezdifikou vybrat s co nejpfesn j im " odporem).... R1,R4 1 MQ, viz text R2, R3 10 kq, viz text R5 98,9 kq, viz text R6 2,7 MQ, TR 212 R7 15 kq* R8, RIO 10 kq1* R9, R12, R13, R20 - ' 5,6 kq R11 * - 5 kq*. R14 *, 220 Q R15, R34,, *, R35. 8,2 kq 96 fzheseki Adi A/3 85 Obr: 11. Desks s plosnymi spoji T16 pro Obr. 12. Rozmisteni soucastek automatiku na desce R16, R38, R40 az R42,. Q1 al Q3 LQ410 R39 1 kq -R44a2R Q T1 az T5, R17 1 kq* R43 22 kq T9, T10 KC148P R kq* R51 ai R54 viz text T6 az T8 BC177. R19 ' - 5,5 kq* OZ1, OZ2 MAA741 R21 12 kq Kondenzatory ' OZ3, OZ4 MAI 458 R22, R23, **. Cl 10 pf, WK BE555 R24 viz text C2, C3 15 fif/6,3 V, TE MH7400 R Q C4, 15 nf, TK J MH7474 R26 2,7 kq C5 0,33 jif, TC C520D R27 1,2 kq R Q Poiovodicove soucastky R29 az R33, D1 az D4 KA206 ' Ostatni R55/R56 15 kq D5 LG1212, viz obr. 4 Til, T12 WK R3I6, R37 3,3 kq D6, D7 KZ140 Rel, Re2 VFNR 817, viz text

17 r mikroelektronika 3040 F HP T=11 t n k*: PER DP : PGKE2348+T. fl NEXT 3050 FuRT-PiJO 191: READS : PGKE5S*64+T - R : NEXT 3060 FORT-:":3'+ 64 T055*64+6:}:: POKET. 0 : NFXT 4000 SK0-'--1 ;>^0:OOn : 6; [ / 2'i - 1 : C0<2 >=3 : SN=37 = F0RGHJ=3TQ F 0 R D=32*64T 0 3?*643T F P 6 4: fjp= < 01l+l :< *8R4 : 8I =8 K GU : CO-CO < QIJ > : SN*SN F0KF P0KF53243, 700 : P0KE53263, 1 : FOKE2040, SN =B+31 F ORV=-10T 010: FORX=-13T PF=PEEKf3*Y+7+INTf >'X+t 1 ' /5'i-t-' =FX=7-fX+l l-int<<x+l 1 V8)#3) 4040 IF ( PEfiNTiP tfx 'j =3THENNEXT : NEXT = O50 VV- T NT ' R T *X+CO*V +, 5 'i : xv=tmt>/co+x-si*v+. 5> 4060 fid=3*vv+7+dfl+int<(xx+l l>/8>-l : Pu=2 T<?-<XX+11 f NT< > XX+11 >/3) $3 } ) 4070 POKERD POOPPEEK^RD'1 = NEXT : NEXT 4030 NFXTD : NFXTtJl l 4040 : 4100 RFN FTNPICHTFN FTNFS l.feren BILDCCHIEMS ALS SP1ELFELD 4110 RD=36* : E l =87 16 = E7=8755 : E3= = E4= M F0PT=1024TMV023:POWERS+T,32:HEXT 4130 FORT=1024TO 1063'POKERD+T,99:NEXT=FORT=1984T02323:POKERD+T,100:NEXT 4140 F0PT=1024TO12343TFP40:POKFRTi+T.i0t:NEXT:FGRT=1363TO2023STEP43:POKERD*T,106 4\50 OEXT:POKEF1 73:P0KEE2.50:P0KEE RT'=PT-* pftkfrd* : POKERD +1 OK : POKERD+1002,230: POKERD+1003, POKERD+1004, 1 50 : POKERD+1 005,14= POKERD : POKERD*100?, 0 : POKERD+1003, 1 41 QP prtkfrd* : POKFRP : POKERD+1811,225 : POKERD+1312,5 = POKERD+1013, POKERD ; POKFRD ; PQKFRTl+10!6, POKERT1+i.5i;POKERD+38.51:POKERD :POKERD :PGKERD+998, POKERTi : FOPT= 1505T = POKERD T. 5? : NEXT 4730 FOPT =1584T01547:POKERD T- 8?;NEXT mikroprog 85 soutez AR v programovam ospbnich mikropocitacu Redakce AR chce podporlt rozvoj mate vypodetni techniky, jeji vyrazndjdi roz&ireni do v&ech odv&tvi ndrodniho hospoddfstvi, tfm, te se rozdiri a odbornd, technicky i programovd zkvalitni zdjmovd dlnnost v teto oblasti. Jeji plody potom uzraji a budou sklizeny v protest, v zam&stndni kazddho zdjemce. Proto jsme se rozhodli navdzat na nadi prvni' akci - prvni celostatm soutez v programovam mate vypodetni techniky PROG 83 - a vyhla&ovat soutdi v programovdni pravidelnd pod ndzvem mikroprog" s dvojdislim roku kondni. Tato soutez, jejiz pravidlase'mohou rok od roku mdnit podle trendu rozvoje a potreb aplikaci male vypoeetnf techniky, se bude vzdy snazit inspirovat avyprovokovat zpracov nf uzitecnych a praktickych programu pro nejuzivanejsf typy mikropoeitadit, zpfistupnit je irokemu okruhu zajemcu o tuto vypoeetnf techniku a umoznit zm^renf sil nejschopn jsfm program^torum v zavsre&nem finale. Bude vyhlasovana vidy zad^tkem roku nadfm dasopisem a finale bude por d&no ve spolupr&ci s nekterym podnikem, zabyvajfcfm se profesionalne vypoeetnf technikou. V roce 1985 bude poradatelem finale JZD Slusovice. Soutdz mikroprog *85 se bude potedat pod zastitou RSDr. V. Hermanna, clena UV KSC a vedoucfho tajemnfka KV KSC Jihomoravskeho kraje, apod patronatem UV Svazarmu, CSVTS a UV SSM. Prubeh souteze Soutez se uskutedni ve dvou kolech. V I. kole se soutdzf o nejlepsf program na nektere z uvedenych tdmat. Zucastnit se muze kdokoli, s libovolnym podtem prog ram u na kter koli z uvedenych temat. Autori jednoho az peti nejlepdich programu na kazdd tdma budou odmeneni a pozv^ni k udasti na celostatnfm finale souteze (II. kolo). Podmfnky a zad4nf soutdze v II. kole obdrzi kazdy z ucastnfku vdas pisemne. I. koto se vyhlasuje timto a term in k odeslanf souteznfch programu je 15. kvetna Finale se uskutecnf v rfjnu 1985 ve Slusovictch v ramci Festivalu mikroelektroniky. Forma prihli$eni do soutdie 1. vyplneny prihladovacf Ifstek (xeroxova kopie vzoru na str. 98) ke kazdemu zaslandmu programu, 2. vypis prihladovandho programu na tiskarnd nebo na psaefm stroji (F^dky do 40 nebo do 80 znaku, maxim^lnf rozsah viz Pokyny pro tvorbu programu), 3. grafickl schdma (napr. vyvojovy dia gram) programu, 4. komentar, strudny ale vysti^ny popis programu, 5. presny n^vod k obsluze programu vdetnd jeho nahrdnf, 6. nahrdvka programu na kazetd C60. Emgeton dvakrat za sebou se slovnim oznadenfm autora, jeho bydlistd, nazvu programu a zaddtku nahravky. Pokyny pro tvorbu programu Cflem cele souteze je vypracovdnf co nejuzitedndjdfch, nejkomfortndjdfch, nejrychlejdich programu na uvedenatemata. Moznost jejich rozdfrenf a vdeobecndho pouzfvanf potom pomuze ke vzniku daldich u^itednych aplikaci a novych progra mu a tfm i k daldfmu rozvoji aplikaci vypodetni techniky. Vzhledem k moznosti publikace pro- - gramu a jejich vzajemnd srovnatelnosti jsou stanovena tato zdkladni omezeni: 1. kapacita pamdti mikropoditade 16 kb (tato kapacita musi nejen pojmout pro gram, ale i umoinit s nim pracovat), 2. ddlka vypisu (na tiskdrnd nebo na psacim stroji) maximdlnd 300 tedku ddlky do 80 znaku nebo 600 fddkti ddlky do M T^mata programu pro rok 1985 ^ ' 1. Textovy editor (program umoiftujlctpou2lvatpo6(ta6jakopsaclstroj s efektivnf moinosti oprav, vsuvek, vynechivant, tvofeni odstavcu a da! ich textovych uprav, ziznam textu do pamdti a na magnetofon, vypis textu na tiskdmd, atd,). 2. Databanks Uda\il(uniyerzdlnipro amatdrskd vyu2ivdni:adresy;udaje soud&stek, knihovna, sportovni vysledky, pfehied diinkd, siovnfky apod.)., - * 3. Graficky vystup po ita6e (kres/eni obrdzku, schdmat, tabuiek na oorazovee podftace v rimeijeho grafickych moinosti, uki&dam obrdzkd do vnitfni i vndjdf pamdti, jejich vyhteddvdniatd), 4. Prijema vysi'ldni telegrafmchznafiekf'pro vstupivystup vyuiit konektory pro magnetofon, zdpis phjfmandho textu na obrazovku, automatickd sledov&hi rychiosti, vysffdnf textu z kidvesnice i z pamdti, : generovdni ndhodnych textu atd.)., 5. Univerzilni ditad a m&\6 dasovych \n\etvaiu (program na mdfeni dasus rfiznymizpdsoby indikace, nekoiiknez&visfych $topek \ ditad impulsu, mdfid kmitodtu atd.). 6. Program, umozauitci pracovat primo $ instrukcemi mikro-. procesoru (assembler, disassembler, monitor, ruznd pomoend rutihy ; apod).. '.. 7. Noty a melodie (vytvdfeni jedno i vicehiasych me/odif, jejich zapis + a uschova v pamdti, zaddvdni z kidvesnice nebo jinak, graficky zdznam not atd.). \ ^ \ 8. Unfverzalni matematika (soubor zdkiadnich matematickychpodprogramu pro bdind pouiiti, spoienych do jednoho programu vhodne v uidlendho v pamdti a umozdujiciho daidt prdci $ poditacem).,; 9. Univerz^lm elektrotechnika (obdobne jakob): To vde jsou pouze ndmdty, ceikovd dtfe zpracovdnia vybaveniprogramu zdlezi na fantazii a schopnostech kazdeho jednotiivee. -

18 Ceny a odmeny dfslo tematu n^zev programu typ podita6e rozsah programu v pamill po fta6e prfjmenf, jmeno, tltul bydlistd, povoldni mikro^rog pod nik/6 kola po6ot llbtu dokumentace eviden ni fiislo (nevyplrtujte) po et f6dku vypisu datum narozeni ps6 x vsichni, kdo postoupf z I. kola souteze do finale obdrzf predplatne AR na jeden rok, x nejlepsf programy kazdeho t matu prvnfho kola obdrzf cenu v hodnote asi 800 K6s (popr. pendznf poukgzky), x vsechny zverejndne programy (tj. - vsechny vftgznd a mnohe dalsf) budou obvyklym zpsuobem honorovany pri zverejnenf (tj. asi 400 az 1500 K6$podle kvality a rozsahu programy), x mohou byt ud lena zviastnf uznanf i nejlepsfm programum pro nektery typ po fta6e, i kdyz se neumfstf naprednfm mfste v ceikovem poradi daneho tgmatu, x vftezove finalove souteze obdrzf hodnotng ceny venovane poradatelem popr. patronatnfmi organizacemi. O prubehu soutgze budeme nase ctenare pravidelne informovat na str nk ch prflohy Mikroelektronika. Prih!a$ovaci listek 40 znako (bez ohledu na to, zda ma pocftad moznost radit vice prfkazu do radku 6\ nikoii; jde o neprekro enf tohoto celkovgho formatu vypisu, tj. skute6n radky, nikoii jen Cfslovane radky programu). Vypis musf byt kvalitnf a bez preklepu, aby se dal pouzft prfmo ke zverejnenf. 3. program musf byt sestaven, vypsan a nahrgn na magnetofonovou kazetu Emgeton C60 na ngktergm z nasledujfcfch po fta u: PMD-85, SMEP-01, IQ151, SAPI1, ZX-81 (nahravka obycejng nebo FAST SAVE), ZX-Spectrum, Sord M5, EG3003, TRS-80, TNS, 4. program muze obsahovat podprogramy ve strojov6m kodu mikroprocesoru 8080 a Z80 (U880D), 5. Ize vyuzfvat i podprogramu z monltoru (ROM) jednotlivych pocftacu (i kdyz to ubfra na univerzalnosti programu, coz je zase jednfm z kritgrif hodnocenf), 6. do sout ze nelze prihl sit pfevzate firemnf programy, pokud nejsou podstatng prepracovany a jednozna ne uveden pramen a pfevzate casti, 7. veskere texty v programech (vstupy, vystupy, komentafe) by m ly byt v den ting nebo slovensting. Hodnocem programu v I. kole sout&ze PROG R AMO VAN IPAMETI PROM TESLA Roznov vyrabf polovodicove elektricky programovatelng bipolgrnf pa meti PROM typu MH74188 a MH74S287. DalSf typy se pfipravujf do vyroby. Programovgnfm tgchto pamgtf se jiz zabyvaly pffspevky v Amaterskgm radiu i ve Sdelovacf technice. Poslednf prfspevek byl v AR A5/84. Z dnym z uvefejngnych program&toru vsak nelze programovat vsechny typy, ktere se u nas vyrgbgjf nebo do vyroby pripravujf. Rozhodl jsem se tedy takovy programator zkonstruovat. Lze jej ovlgdat rucne i po6fta em. Jeho obsluha je jednoducha a provoz spolehlivy. Podrobny popis programatoru by v ak byl prflis rozs^hly. Popfsi tedy jen nektera zapojenf, kter4 nejsou obvykla. Pri programovanf je pamgf napajena ze zdroje napstf UCC1 jehoz casovy prub h je uveden v technickych zpravach vyrobce. K zfskanf pozadovaneho prtjbehu napgtf pouzfvam zdroj, jehoz zapojenf je na obr. 1. Ing. Vladimir Soukup 4 X.KY132/80 kde Ui je vystupnf napetf 10 a/p je klidovy proud 10. U pouziteho stabilizatoru byl zmeren klidovy proud /Q = 6,4 ma. Po dosazenf je tedy ^vyst = 5 ( /470) + 0, = = 10,6 V. Protoze vsak potrebujeme obg napetf, pouzil jsem spfnacf tranzistor T1, ktery je pripojen paralelne k rezistoru R1. Pri sepnutf tofioto tranzistoru je na vystupu stabilizatoru napetf UvySt = 5 V. Jelikoz je podle obr. 2. nutne, aby vystupnf napet ovy impuls m l nabeznou hranu stejnou jako zavernou a to 100 \is, byl do prfvodu baze spfnacfho tranzistoru zarazen kondenzator C4 a rezistor R6. Tim bylo predepsanych dob dosazeno. Tranzistor T2 funguje jako spfnac vystupnfho nap tf, protoze napajenf programovg pameti musf mezi programovanfm dvou ngsledujfcfch bitu klesat k 0 V. MA7805. KFY16 Pri hodnocenf programu se bude pfihlfzet k: x zakladnf funkci programu, x sffi obsazenf zadaneho t6matu, x komfortnosti obsluhy programu, x grafickemu usporadanf a vyjgdrenf na obrazovce, x rychlosti programu (pokud je funknnf, nikoii akademicky), x univerzalnosti programu (tj. moznosti aplikace na ruzne typy pofirtafiu, popr. (uvedeng) moznosti jednoduchych uprav na ostatnf pofcftace), x kvalitg asrozumitelnosti dokumentace, x funkce programu bude provefovana prakticky na tom typu pofiftace, na kterem byl program sestaven a nahran. 98 API (D] Obr. 1. Zdroj programovacfho nap&t Ucc Zakladem zapojenf je monoliticky sta bilizator napetf 101 typu MH7805. Vystupnf napgtf tohoto stabilizatoru je v klasickem zapojenf rovno 5 V, vystupnf proud je maximglng 1 A. Vyuzil jsem vyhodnycn vlastnostf tohoto stabilizatoru a toho, ze u nej Ize jednoduchym zpusobem zvdtsit vystupnf napgtf. Vystupnf napetf stabilizatoru je pro pouzitd zapojenf dano vztahem UvystJ=: U\ {j\ +R\/R2)+IqRu Pri programovanf nenf nikdy pfekrocen vystupnf proud / = 0,5 A. Navrzeny zdroj programovacfho napetf tedy ping vyhovuje pdzadavkum, ktere na nej jsou kladeny. U pameti PROM TESLA je zaveden jednotny programovacf postup, ktery je stejne jako zapojenf pro programovanf uveden v [1]. V [1] je tez velmi podrobne pops^n mechanismus prep&lenf progra movacf spojky. Mnozstvf energie, privedene na spojku, je prfmo umerne druhe mocnine protekajfcfho proudu a gfrce

19 Obr. 2. Casove prubdhy napeti t programovacfho imputsu. Programovacf impuls proto must mft jistou minimum sfrku, aby spojka mela cas prehoret. Ukazuje se, ze ve vetfine prfpadu zcela postacuje delka programovacfho impulsu 1 ms, prifemz skutefna doba, za nfz dojde k prerusenf spojky, je mnohem kratsf. U nekterych spojek se muze stft, ze potrebny impuls bude muset mft sfrku vetsf. Mf-li byt spojka prepflena kvalitne, musf byt dodrzeny predepsane fasovf prubfhy napetf. Narust energie naspojce must bji dostatefne strmy, aby byl strmy i narust teploty, Pri pomalem vzrustu teploty spojky muze totiz dojft k nekvalitnfmu prerufenf spojky, ktere se muze projevit buct svodem spojky, nebo pozdejsim opftovnym castecnym spojenfm spojky. Podle mych zkufenostf delka im pulsu 1 ms pine vyhovuje. Pokud nastal prfpad, ze se spojka neprerufila, doslo k prerusenf pri opakovanfm programovanf opet s delkou impulsu 1 ms. Pokud je spojka nekvalitne prerusena, je, jak vyplyva z vnitrnf struktury pameti, pootevren vystupnf tranzistor a na vystu pu pameti je, predevsfm pri jeho zatfzenf vice vstupy, porusena napefova uroven H. Ta potom muze zpusobit nesprfvnou cinnost obvodu, sestavenych z techto pamftf. Proto jsem pri navrhu programatoru pouzil vyhodnocovacf obvod, ktery testuje napefovou uroven na vystupu pameti, pri vystupu v logicke urovni H. Vyhodno covacf obvod a jeho pripojeni k vystupu pameti je na obr. 3. Pouzil jsem Schmittuv klopny obvod MH1ST1. Jako vstupnf rozhodovacf uroven pro uroven L na vystupu SKO je v katalogu uvedeno minimalm napftf ~ 2,450 V. Vyrobce pamftf v charakteristickych udajfch udfva, ze vystupnf napftf pro uroveft H musf mft minimalnf hodnotut/oh = 2,4 V.Tuto podmfnku Ize tedy pomoct tohoto SKO testovat. Zfroven vfak vstup 1 SKO zatezuje vystup pameti ve stavu H proudem t = 420 fia. Tento proud je asi lox vftff, nez vstupnf proud logickeho flenu, ktery pri Uititf pamftf PROM pfipojujeme na jejich vystup. Uvedenym proudem jsou zatf2ovfny jak pameti s vystupem typu otevreny kolektor, tak i pameti s trfstavovym vystupem. Rezistor 390 Q na vystupu SKO zajiffuje logickou uroveft L. Tranzistorem T2 uzemnujeme prfvf programovany vy stup. Lze s vyhodou pouzft i 10 typu MH Spravne naprogramovanf zvolenfho bitu testuji po skoncenf programovacfho impulsu, kdy napftf Ucc = 5 V. Zjistfnf logicke urovnf jsou ihned po programovfnf indikovany svftelnymi diodami. Po dle mf ho nazoru je tato metoda dostatecne ufinna, spolehliva a pritom jednoduchf. Nakonec bych se chtfl zmfnit o votbe adresy programovaneho slova. Adresa byvf volena prepfnaci. Povazuji za ucelnf doplnit obvody adresy dvfma obvody MH74193, zapojenymi jako binfrni synchronnf cftac pro pocftanf vpred s pfedvolbou. Pri volbe adresy postupujeme tak, ze pomocf prepfnafiti zvolfmevychozf adresu. Potom ji 1 *jen tlafftkem adresu postupnf zvftfujeme. Je vyhodnf nastavenou adresu indikovatsvstelnymi dioda mi. Tato uprava zrychii zejm^na dtenf naprogramovanf pamfti. Ve svem prfspfvku jsem chtel upozornit na obvody, ktere usnadnf konstrukci programftoru pamftf PROM. Tyto pro gram ftory si u^ivatelf prevfznf vyrfbejf vlastnfmi silami, protoze programftor na si vyroby nenf v soufasne dob na trhu. Uzitim uvedenych pametf v nfkterych konstrukcfch Ize snfzit p'odet pouzder az na jednu tretinu. Jako prfklad Ize uvfst tfeba sekvenf nf obvody. Vyhody pouzitf pametf PROM jsou tedy zfejme. Uzitf tfchto obvodu vfak nenf jeftf zcela bezne. 3x pripojeni kazetoveho magnetofonu k PMI-80 Mikropoditad PMI-80 z k. p. TESLA PieSfany je zatfm nejrozfifenf jdfm zahzemm, umozftujfcfm seznamovfnf se a aplikovfnf mikroprocesorovf a mikropodftafove techniky. Proto nfkterf jeho nedostatky, hlavnf ipatnf komunlkace s kazetovym magnetofonem, pouzfvanym jako vnfjfi pamff, vzbudlly aktivnf ohlas mezi nailmi f tenarl. TH z pf fspf vku, feffcfch upravu obvodu nahrf vf nf a pf ehrfvf nf, zvelejrtujeme pro vsechny ostatnf, kterf s PMI-80 pracuji a s tfmto jeho drobnym nedostatkem, se jefte nevypoffdali. Vfrme, ze dasem upravf PMI-80 v tomto smf ru 1 vyrobce., (Vladislav Kymp!) Obvod p?ipojenf kazetbvfho magneto fonu v mikropodftabi PMI-80 je vyrobcem tak zjednodufen, ze jej nelze tfmfr prakticky pouift. Zvlf t obvod Ctenf MG OUT, Obr. 1. Schema upravy (7) tvarovac umoinuje spolehlivf zpracovf ni signflu jiz od mezivrcholovfho napftf 1,5 V, co 1 nenutf k vypfnf nf reproduktoru, nebof hlasitost je pri tomto napetf v me-; zfch pffjemnfho odposlechu. iv Uprava spoffvf ve vyrazenf rezistoru R5, R6 a kondenzftoru 03 a v prerusenf spoje mezi C4 a bfzf T2. Na uvolnfne pf jecf body a plosnf spoje pripf jfme novf soudfstky podle schfmatu na obr. 1. *5 V T Obr. 3. Pripojeni vyhodnocovaciho obvodu u kterf ho vyrobce udf vf potrebnf efektivnf napftf vstupnfho signf lu minimf Ine 3 V, potrebuje ve skutefnosti napftf jeftf vet- f. Navrhovanf uprava obvodu zfpisu MG IN spoffvf v pfemfstfnf rezistoru R9 t,5 kq z obvodu desky na kontakty konektoru K3, dimt se zfpis ofistf od parazitnfch signf lu z ubytkti napftf na plofnych spojfch. Pokud je na magnetofonu k dispozici pouze vstup s citlivostf okolo 1 mv, osvfdfilo se snfzenf urovnesignalu zmenou kapacity kondenzatoruc6z 10nF na330pf. Do obvodu Ctenf MG OUT jsem zaradil vstupnf tvarovaf signf I u z reproduktoru a rezistory k integrafnfmu kondenzftoru C4, kterf zlepfujf jeho funkci. Vstupnf (Ing. Vladimir Anddf) Pro ufinnf zajistenf vstupu a vystupu dat do kazetovf ho magnetofonu je nutne ufinit nfsledujfcf upravy: a) prepojit nahravacf konektor pro pri pojenf magnetofonu; vystup z PMI-80 na kolfk c. 1, vstup do PMI-80 na kolfk c. 3 (obr, 2a);

20 b) zaradit odporovy delic asi 1 : 100 (vyhovuje pro magnetofon K10) do vystupu nahravanl. Prenos d lide je nutn6 upravit podle typu magnetofonu - musl mlt takovy utlum, aby se signalem z PMI- 80 vybudil magnetofonovy z znam naplno, ale aby je t urovefi signalu v magne tofonu nebyla ovlivfiovana jeho zaznamovou automatikou - jinak se v z&znamu objevujt (zejm6na na zacatku prenosu) chyby, kterb ho znehodnoti. PMI-80 nema pred zafcatkem prenosu dat signal, podle ktereho by se z znamov automatika magnetofonu nastavila na potrebnou uroven; c) pro vybuzeni vstupu se udava signal asi 3 V. Kazetovb magnetofony (i K10) davajl potrebny signal na reproduktorovem vystupu. V magnetofonu je zapotrebl premostit kontakt pro odpojovanl reproduktoru odporem asi 100 Q (u K10). Tim se dosahne prijatelnb hlasitosti pflposlechu pri prenosu dat z kazety do PMI-80. Aby byla primerena uroven signalu z K10, musl byt jeho regulator hlasitosti temer naplno. vstup Obr. 3. Schema zapojenizesi!ovace b) burstovacl signal je superponovan na brumovb slozce 50 Hz. Kombinace obou rusivych faktoru omezuje pouzitl beinbho typu zesilovafce. Pouzijeme-li pro dany ufcel nf zesilovafc v klasickem zapojeni, bude spravnost fctenych dat kriticky z&viset na nastavenem zesllenl (prlpadne na urovni vstupnl ho sign lu). Anatyzou problemu jsme dospeli k navrhu aexperimentainlmu overenl specialniho zesilovafce s prahovymi diodami, jehoz uplnfc schema je na obr. 3. Mechanics usporadani zesilovafce a jeho pripojeni k PMI-80 je patrnfc z fotografil obr. 6 a 7. tivnl propusti, coz vyrazne zlep uje potlabenl rusivych signalu lezlclch mimo propustne pasmo (viz obr. 5a, b). Odporem 33 kq je nastaveno zesllenl neinvertujlcl ho zesilovaie na 3. Zesilovafi je konecnou verzt nekolika experimentainlch zapojeni. Je vhodny i pro jine mikropocltace, vyuzlvajlcl podobnaho principu zaznamu dat na mag netofon (ZX-81, SAP11 ap.). Na konektor na desce mikropobltaee PMI-80 je nutne privest nap tl +12Va-5V. mgf- 53= b> D> ^PMI-80 Obr. 2: Uprava ( ) ( a) uprava konektoru pro pripojeni magnetofonu k PMI-80, b) uprava pripojovacl snury) ((na. Fran tidek Vyskup) Skolnl mikropofiltab PMI-80 umoznuje cteni a z&pis dat na bszny magnetofon. Zaznam udaju namagnetofonovou pasku ma charakter kmitoctove modulace. Bliz- 51 informace o principu i forme re enl tfechto obvodu jsou uvedeny v [1], [2]. Podle n^zoru autora [1] i podle meho nazoru jsou tyto obvody reseny minimalisticky. Mikropobltab PMI-80 nema nlzkofrekvencnl zesilovafc vstupnlho signa lu, proto musl byt efektivni velikost vystupnlho signalu z magnetofonu alespon 6 V (tj. mezivrcholove napbtl asi 17 V). S uvedenou urovnl vystupnlho signalu se u b^znych magnetofonu setkavame vyjimecns, proto je cteni dat spojeno se znafinymi te^kostmi skoro vzdy. Naopak, zaznam dat na pasek je bezproblbmovy. V praxi jsme vyzkou&eli tri typy kazetovych magnetofonti. Ve vsech prlpadech byl vyb r dat bez pouzitl nf zesilovafce znadns nespolehlivy. Osciloskopicka projekce porlzene nahravky pomohla odhalit dv6 prlfiiny potlzl: a) burstovacl signal ma nestalou, menicl se amplitudu, 100 Dvojity integrovany operacni zesilovac MAA1458 je zapojen podle blokoveho schfcmatu na obr. 4. Jeden operacni zesi lovac je zapojen jako aktivnl horn! propust, ktera potlafcuje kmitobty pod 3 khz. Tim se odstranl nezadoucl interference uzitefineho signalu se slfovym brumem. Tri sbriovb zapojena diody, pripojene na vstup neinvertujlclho zesilovace (druhy OZ v obvodu MAA1458) posouvajl stejnosmbrnou uroven vystupnlho signalu ak- Obr. 4. Blokove schema zesijovace Obr. 5. Prubeh relativnihozesllenlzesilovade bez prahovych diod (a) a s praho vymi diodami (b) Obr. 6. Mechanickeprovedent zesilo vade Obr: 7. Zpusob pripojovani zesilo vade k PMI-80 Literatura [11 Toth, PMI-80. AR7/84. [2] KiSS, Ft.: Skolsky mikropo6ita6 PMI-80. Uzivatefska prlrucka- TESLA PieSfany 1982.

21 vektor preruseni (adresa adresy podprogramu) 2. BAJT l BAJT 15, 8 I X_I_!_!_I_I_I_ RegistrPC: (Program Counter), programoyy 6ita6 nebo take 6ita6 in strukci. Obsahuje okamzitou adresu instrukce, kterd se m& vykonat. S timto registrem pracuji napr. skokovs instrukce, nebof skok na ur itou adresu se provede tak, ze do PC se vloii pozadovana ad resa. ftadits instrukci zpracovm instruk ce, jejichz adresa je v PC. obsah registru I cast poskytnuta perifernim obvodem Obr. 4. Vektor preruieni (modu 2) Instrukce U880D Registry IX, IY: Registr SP: Registr F: Bits: BitZ: BitH: BitP/V: estn ctibitove indexregistry, pouztvane pro indexovane adresovdninebojako univerzalni registry. (SP = stack pointer), ukazatel zasobniku, v tomto registru je ulozena adresa za sobniku (zasobnikove pam ti). Z sobnik jeprogram6torem vymezena cast operacn( pamdti.jejfi adresa je ulozena v registru SP. Ulozenim jednoho bajtu do z sobniku se obsah registru SP zv6t i o jednotku, pfi vybfr4nf jednoho bajtu se SPo jednot ku zmensl Pocatefcni adresu v registru SP nastavuje program&- tor instrukci. Osmibitovy podmin kovy (pfiznakovy) re gistr (Flag). VyuzitS jsou jen nektere bity. ZnamSnko (Signum) - tento bit se nastavi, jestlize je vysledek provedene operace negativnl. Protoze nejvyssi bit v bajtu pfedstavuje soufiasne znamenko, pfebiras obsah nejvy 5iho bitu (A7) ve stfsdaci. nulovy pfiznak (Zero) -je nastaven,je-li vy sledek operace nula. priznak prenosu u- prostred bajtu (Half carry) - je nastaven tehdy, jestlize nastane prenos mezi bitem 3 a 4. priznak parity nebo pfeteseni (Parityoverflow). Tento bit ma dva vyznamy. Jestlize bylaprovedenalogicka operace, je bit nastaven v prfpade, ze vysledek m sudy po6et jedniskovych bitu, je vynulov n v prfpade opa6- nem. U aritmetickych operaci znamenl bit pfeteseni. registr F: F7 F6 F5F6F3F2 FI FO p/ ^ M CY Obr. 5. Osmibitovy podminkovy registr F stradac: pri prenosu mezi 3. a 4. bitem se nastavi podminkovy bit H Obr. 6. Tvorba podminkoveho bitu H (half carry) stradac.* pri prenosu ze 7. bi tu se nastavi CY Obr. 7. Nastavenf podminkoveho bitu CY (carry) BitN: z porny priznak (ne- gative). OznaCuje druh operace, ktera byl^provedena, takze muze instrukce DM provadet korekci bud pro soucet nebo od it ni. Pri odecitanf bit N = 1. Bit CY: Prenos (Carry): Tento bitje nastaven, jestli- 2e nastane pfenos znejvy Sihobitustr4- dade (A7). Obr. 8. Presun bioku dat instrukcemi LDi.LDiR, LDD, LDDR Registry IFF 1, IFF2 : operacni pamef Jednobitove registry pro povoleni pferu- eni. Vykon mikroprocesoru je urcen krome ope racni rychlosti take strukturou instrukci, kter6 umi provadet. Vhodn volene instrukce zkracuji programy, zvysuji rychlost a zmensuji naroky na operadni pamet. Pri porovnani s mikroprocesorem typu 8080 ma U880D navic 80 instrukci, dohromady ceikem 158 instrukci v 694 modifikacich. Instrukce jsou dlouhe jeden az 6tyri bajty a muzeme je rozdelit do 11 skupin (podrobnsji popisuji jen instrukce, ktere ma U880D navic oproti 8080). 1. Presunove (Load) instrukce provadeji presun dat z registru do registru nebo mezi registrem a pameti. U v$ech instrukci musi byt specifikovano odkud a kam se bude presun dat provadet. Instrukce tohoto typu maji symbolicke oznaceni LD, presuny mezi registrem a zasobnikovou pameti provadeji instrukce PUSH a POP. Zajimave jsou take instrukce LD A, I; LD A, R; LD I, A; LD R, A; kter6 provadeji presun mezi stradasem a registrem / nebo registrem/?. Protoze je refresh registr R programove pristupny, Ize jej vyuzivat napr. jako pseu- *. donahodny generator cisel. apod. 2. Vymenove (Exchange) instrukce jsou op t charakteristickd pro mikroprocesor U880D a provadeji pripojem bud hlavni nebo vedlejsi skupiny registru k operacni jednotce. Prikladem jsou instrukce EXX, EXAFapod. 3. Instrukce blokoveho prenosu (Blocktransfer) a porovndvaci (Compare) blokove in strukce. Blokove instrukce jsou zvl stnosti U880D. Umoznuji"pomocl jedine instrukce presunout cely blok dat z jednoho pamet ov^ho mista na misto jine nebo prohle-bf blok dat A - Ai puvodni adresa zacbloku dat^se vlozi do registru HL \b,okm i -)s adresa 8 konce bloku se vlozi do registru HL nova adresa A. se vlozi do registru DE \preneseny \rblok dat I -1B' adresc B' konce prenes. bloku je v reg DE, presun probiha od postedniho bajtu k prvnimu Ml

22 dat cely blok dat, zda neobsahuje n ktery bajt v bloku zadanou kombinaci bitu (vzorek). Instrukce LDI (I = inkrement): provede presun jednoho bajtu z adresy udane v registrech///. na adresu, ktera je v regis-.trech ; d le se o jednicku zmensi obsah registru BC, v kterem je celkovy pocet pfen&senych bajtu, zvysi se obsah DE a Hi o +1. Konec pfenosu se pozna podle nuloveho obsahu BC nebo podle podminkoveho bitu /V = 0 (viz tabulka instrukci). Instrukce LDIR: (R = repeat, opakovane). Instrukce pracuje obdobne jako pfedchdzejici LDI, pouze s tim rozdilem, ze opako vane (automaticky) vyvol v na tak dlouho, dokud obsah BC nenf roven nule a tim pfenesen cely blok- bajtu. Instrukce LDD (posledni pismeno D = dekrement) pracu je opet obdobne jako LDI s tim malym rozdilem, ze se adresy v registrech/y/. a DE zmensuji o jednicku pri prenosu kazdeho bajtu. Konec prenosu se pozna podle nulo veho obsahu SC. (Z obr. 8 je zfejme, ze pfi zvetsovani obsahu registruhl, DE probiha pfesun bajtu v bloku od zacatku sm rem ke konci bloku. Jestlize se obsah HL, DE zmensuje, prenese se jako prvni v poradi posledni bajt v bloku). Instrukce LDDR: Opet obdobne pracujici instrukce jako LDIR. Do registru SSdame cilovou adresu, do HL startovaci adresu pfen&>en6ho bloku, do BC delku bloku vyjadfenou v bajtech. Pri prenosu kazdeho bajtu se zmensuji o jednicku obsahy vsech tfi registru DE, HL, BC. Prenese se automa ticky cely biok dat, pfenos konci pfi nulov m obsahu registru SC. Instrukce CPI: (Compare inkrement). Tato instrukce slouzi k prohledavani bloku dat, jehoz pocatecni adresu ddme do registru HL, delku bloku v bajtech vlozime do registru SC. Bitovou kombinaci, kterou budeme porovnavat s kazdym bajtem v blo ku dat, vlozime do stfadace A. Instrukce porovn& obsah stradace A s obsahem pamefovdho mista, jehoz adresa je v regis tru HL (odectenim obou obsahu), zvetsi obsah HL o jednicku, zmensi obsah SC o jednicku. Jestlize jsou oba bajty (ve str&dafr a v bloku dat) stejne, nastavi se podminkovy bitz = 1,jinakjeZ= 0. Jestli ze byl prohledan cely blok, SC = 0 a nasta vi se podminkovy bitpv = 0, podle kter ho se pozn4 konec prohledavani. instrukce CPIR: (Compare inkrement, re peat). Op6t podobn funkce jako CPI, pouze s tim rozdilem, ze instrukce se automaticky opakovane vyvolava tak dlou ho, dokud bud neni konec bloku dat (SC = 0) nebo se nenalezne stejny bajt v bloku dat jako je ve stradaci A. Instrukce CPD: (Compare dekrement). Stejna funkce jako CPI s tim rozdilem, ze obsah HL se zmensuje o jednicku a prohle davani probiha od konce bloku k zafiatku. Instrukce CPDR: (Compare dekrement, re peat). Ve stradadia je hledany vzorek, vhl je adresa bajtu v bloku dat, v SC je po6et bajtu (delka bloku dat). Instrukce se opako vane vyvolava a pfi kaidem kroku (porovnani) se zmensuje obsah///., SC o jednic ku. Konec instrukce nastane bud pfi SC = 0, to jest pfi prohledavani celeho bloku dat, nebo pfi nalezenistejneho bajtu. Take u t6to instrukce je funkce obdobna jako u instrukcf pfedchozich. 4. Aritmeticke a logicke instrukce osmibitove, kterp zpracovavaji pouze 1 bajt. 5. Aritmeticke a logicke instrukce sestnactibitove pracuji s dvema bajty nebo registry. 6. Rotace a posuvy bitu, provadeji posuv bitu registru nebo pamefoveho mista vpravo 102 nebo vlevo vcetne podminkoveho bitu CY (Carry) nebo bez neho. Instrukce RLD, RRD provadeji vzajemnou zamenu obou tetrad v bajtu. 7. Bltove instrukce dok zi nastavit, nulovat a testovat libovoiny bit v bajtu. Toto je dalsi vyznamna vyhoda mikroprocesoru U880D, ktera dovoluje programove pracovat s jednotlivymi bity v bajtu. 8. Skokove instrukce (Jump). Jestlize nechceme, aby program pokratoval na bezprostfedne nasledujici instrukci, ale na libovolne jine, pouzijeme skokovou in strukci, ktera vlozi do prog ram ovehofr'tace (PC) adresu instrukce, na ktere chceme v programu pokrafiovat. Skokove instrukce mohou byt nepodminene, kdy se skok provede v kazd6m pfipade, nebo podminene, kdy je provedeni skoku vazano na nekterou z podminek. Pred provedenim skoku se vyhodnocuji ctyfi podminkove bity C,Z, S, Pz registruf, z nichzje moino vytvofit osm podminek: C : Carry - podminka splnena, jestlize byl nastaven bitc v registru F. NC : Non Carry-podminka splnena pfi nulovem bituc v registru F Z : Zero-podminka splnena pfi nastavenem bituz v registru/7. NZ: : Non Zero - podminka splnena pfi nulovem bituz v registru/7. M : Minus-podminka splnena pfi nastavenem bitus (Signum) v registru F. P : Positive - podminka splnena pfi nulovem bitus v registru/7. PE : Parity Even - podminka splnena pfi nastavenem bitu/5 v registru F. PO : Parity Odd-podminka splnena pfi nulovem bitu P v registru F. Jestlize pfi skoku je podminka splnena, provede se odskok, ne-li, pokracuje se nasledujici instrukci. Jednou ze zajimavosti souboru instrukci mikroprocesoru U880D jsou relativni skoky, ktere mohou byt opet nepodminene nebo v zane na jednu ze 6tyf podminek C, NC, Z, NZ. Relativni skok umoznuje odskok na nekterou z vedlejsich instrukci v rozsahu od -128 do +127 bajtu od okamziteho stavu programoveho 6ita e ipc). Protoze je obsah PC o 2 vetsi (protoze instrukce JR = Jump Relative je dlouha 2 bajty), je mozno skakat v rozsahu od -126 do bajtu od zacatku instrukce. Hodnota, vyjadfujici vzdalenost odskoku, je vyjadrena binarne v druhem bajtu instrukce tak, ze. posledni levy bit tohoto bajtu je znamenkovy a zbyvajicich 7 bitu vyjadfuje v absolutni hodnote, o kolik bajtu se skace. Jestlize je znamenkovy bit roven logicke jednicce, provede se skok smerem zpet, v opacnem pfipade se skace dopfedu. Instrukce pra cuje tak, ze pficte (odecte) obsah druheho bajtu k citaci instrukci ipc). 9. Instrukce pro spolupraci s podprogramy umoznuji vyvolat podprogram, neboli pro vest odskok do tohoto podprogramu a po jeho zpracovani se vratit zpet na misto pferuseneho hlavniho programu. Vyvolani podprogramu (CALL) nebo navrat z neho (RET) mohou byt bucf nepodminene nebo vazane opet na nekterou podminku v regis tru F. Mikroprocesor U880D ma dve zvlastni instrukce zastoupene v teto skupine, RETN a RETI. RETN (Return from non maskable interrupt) slouzi k navratu z podprogramu pro nemaskovane pferuseni. Provede jednak bezny pfesun obsahu zasobniku do 6itace instrukci (PC), tedy navrat na adresu pfed odskokem do pod programu ale dale pfesun obsahu registru!ff2 doiff1, kterym se povoluje pferuseni - viz odstavec o pferuseni. Instrukce RETI je opet b zne pracujici instrukce navratu z podprogramu pferuseni pracujiciho v modu 2, ktera navic sdeluje perifernim obvodum (PIO, SIO, CTC, DMA), ze bylo ukonfieno programov6 osetfeni pferuseni. 10. Vstupni a vystupni instrukce V podstate existuji dve moznosti, jak pfipojovat periferni zafizeni k mikroproce soru. Prvni moznost spociva v tom, ze se perifernimu zafizeni pfiradi jedna z moznych adres a pomoci fidici elektroniky, kterou je nutno vytvofit, se s timto zafizenim spolupracuje stejne jako s kterymkoliv jinym pametovym mistem. Instrukce pro spolupraci s pam ti pouzivame pro spolu praci s perifernim zanzenim. Nevyhodou tohoto zpusobu je, ze neni mozno pouzivat nebo pine vyuzivat perifernich obvodu (PIO, SIO, CTD, DMA). Proto jemoznavyhodnejsidruhyzpusob spoluprace s okolim pfes vstupni/vystupni porty prostfednictvim perifernich obvodu systemu U 880. Transport dat se v tomto pfipade provadi pomoci vstupnich a vystupnich instrukci, ktere jsou u mikropro cesoru U880D velmi rozmanite a ucinn6. S vyhodou se zde vyuziva zabudovaneho mechanismu pro blokovy pfenos dat, o kte rem byla jiz zminka u pfenosovych instruk- Cf (1) a) Instrukce IN n: Adresa vstupniho portu je udana v druhem bajtu instrukce a dava celkem 256 moznych adres. Instrukce pfenese bajt z adresovaneho vstupniho portu do stfadace. Zajima vosti u U880D je, ze pfi vstupmch/vystupnich instrukcich se na vy $ich 8 bitu adresove sbernice (A8 az A15) pfipojuje stfadac A. Tim se rozsifuje pocet moznych adres na 215 = Cast adresy ve stradaci je po vykonani vstupni instrukce pfepsana nactenym bajtem. b) Instrukce OUT n: Adresa vystupniho portu je v druhem bajtu instrukce, Pro vede se pfenos obsahu stfadafce do adresovaneho vystupniho portu. Take pfi teto instrukci se na vyssich 8 bitu adresove sbernice pfipojuje stfadac. c) Instrukce IN r: Umoznuje nacteni bajtu ze vstupniho portu, jehoz adresa je v registru C, do registru r, ktery je specifikovan v druhem bajtu instrukce. Je zfejms, ze vstupni (a take vystupni) operace se neprovadsji pouze se stfadafiem, ale i s ostatnjmi registry, coz je opet jedna z vyhod tohoto mikroproce soru. Pfi vstupmch/vystupm'ch instruk cich se na nizsich 8 bitu adresove sb rnice A0 az A7 pfipojuje obsah re gistru C a dale, coz je take zvla tnosti, na vyssich 8 bitu (A8 az A15) se pfipojuje obsah registru B, takze m^me op$t celkem moznych adres vstupnich/vystupnich portu. d) Instrukce OUT r pfenasi bajt v registru r na port, jehoz adresa je v registru C nebo v obou registrech/jc. Instrukce pracuje podobne jako IN r, pouze trans port bajtu jde opacnym smsrem. e) Instrukce INI: Vstupni instrukce, pfena si 1 bajt z portu, jehoz adresa je v regis tru C na pamet ov6 misto podle obsahu registru HL. Dale se proved! B = B - 1; HL -HL + 1. f) Instrukce INIR: Vstup pfes port adresovany v registru C na pamefove misto podle obsahu v registrech HL. Dale HL =HL + 1,5=5-1a tato instrukce se opakovane automaticky vyvolava tak dlouho dokud B = 0. Natitane bajty se ukladaji za sebou v operacni pameti na adresy, ktere jsou v registrech///..

23 Ukazeme si nyni ncktere obraty, ktere Ize pfi programov4ni v JSA pouzit. Pfi programovani v JSA totiz vubec nemusime zustavat jen v assemblers ale jak jsem jiz rekl v uvodu lekce, muzeme pouzit cely aparcit jazyka FORTH. Pfedstavme si, ze nckolik programu pouz\- v spolecnou Cast, ktera osetruje pfipady, kdy nastala chyba. Ve vsech techto programech bychom tedy r di v nckterem mistc provedli skok na tuto Cast. Abychom mohli do programu zaclenit skok, musime nejprve umistit na TOS adresu, na niz se bude skakat. S obdobnym problemem bychom se mohli setkat i pri volani nejake drive nade finovane procedury. Muzeme jej vyrecit napf. tak, ze si nadefinujeme pfekladac PROCE DURE. ASSEMBLER DEFINITIONS : PROCEDURE 0 VARIABLE ( VYTVOAI hlavicku novcho slova - PROCEDURE ) -2 DP +! ( POSUNE dp zp t na pfa TOHOTO SLOVA ) Jak vidite, tento prekladac je nadefinovan ponckud nestandardnc. Rozeberme si proto jeho Cinnost podrobncji: 0 VARIABLE vytvofi hlavicku nove definovaneho slova s tim, Ze vykonnci C st pfekladace bude shodna s vykonnou Castf pfekladace VARIAB LE, a ze v prvnich dvou bajtech tela bude uloiena nula. -2 DP +! - posune ukazatel volne pameti ve fyzickem slovniku zpst na pocatek tela slova. Pri pfistim ukl dani do slovniku se tedy nula, zapsana v minulem kroku, prepise. Vytvorili jsme tedy slovo, jehoz AVCP ukazuje na vykonnou Cast pfekladace VARIAB LE. Ta ulozi na TOS adresu tela slova, tedy adresu, na niz chceme skakat. Na teto adrese proto musi zacinat program ve strojovem k6du. Proto jsme posunuli ukazatel volne pameti DP zp t na pocatek tela. POZOR! Slovo je pro system viditelne ihned po vytvoreni hlavicky, muze tedy volat i samo sebe. Nadefinujme si nym slovo ERROR, ktere Ize vyvolat z programu ve strojovem kodu a ktere spusti slovo ERROR jazyka FORTH. ASSEMBLER DEFINITIONS PROCEDURE ERROR LHLD, ( VE FAZI DEFJNICE OCEKAvA NATOS KOD CHYBY, NECHA TENTO K0DULO2ITDO REGISTRU HLAPftl vykonavani SLOVA H PUSH, JEJ UL02I NATOS ) FORTH ERROR CFA ( ULO^I NATOS CFA SLOVA ERROR JAZYKA FORTH behem definice ) LHLD, H PUSH, ( UL02 TUTO CFA NATOS behemprovadeni ) EXECUTE ( pokracuj vyplnenim SLOVA EXECUTE ) CFA JMP Op t si celou sekvenci rozebereme po fadcich: 1. Nove slovo budeme ukladat do slovniku ASSEMBLER. 2. Pomoci pfekladace PROCEDURE nade finujeme hlavicku slova. 3. ZaCleni do definice instrukci, ktera pri prov d ni slova ulo2i hodnotu, ktera je nym na TOS, do registroveho paru HL. FORTH Ing. Rudolf Pecinovsky, CSc. 4. ZaCleni do definice instrukci, kter^ pfi provadcni slova ERROR ulo2i obsah paru HL na TOS. 6. Slovo je viditelnc. Proto nastavime CON TEXT na FORTH, takie prvni slovo, ktere interpret objevi, bude ERROR z loickeho slovniku FORTH, Jeho CFA uloime na TOS. POZOR! Tato adresa se objevi na TOS pouze pfi programov ni slova ERROR. 0 to, aby se tarn objevila i pfi vykonavani tohoto slova, se musi postarat vlastni program ve strojovem kcdu, ktery bude vytvofen dale. 8. Program v JSA. Slovo LHLD, ocekava svuj argument na TOS a zacleni do pro gramu odpovfdajici instrukci s timto parametrem. Pfi vykonavani slova ERROR se proto do registru HL ulozi CFA slova ERROR jazyka FORTH a nasledujici instrukce pak uloii obsah HL, tedy tuto CFA, na TOS. 10. Uloii na TOS PFA slova EXECUTE. 11. Ulozi adresu pocatku slova EXECUTE na TOS (slovo EXECUTE je napsano ve strojovem kodu, proto je adresa jeho po Catku ulozena v jeho CFA. 12. ZaCleni do programu skok na poc&tek slova EXECUTE. PodobnC muzeme michat pr&ci v jazyku FORTH s praci v assembleru neust&le. U minipocitacu se napf. Casto pfedavaji parametry proceduram tak, ze se jejich adresy nebo hodnoty zapici za volani procedury. I kdyz toto feceni neni u procesoru 8080 obvykle, pouzijeme je jako uk^zku moznosti ja zyka FORTH: ASSEMBLER DEFINITIONS : SUBROUTINE CBUILDS C, ( ZAPAMATUJE SI POCET parametro ) { telo nadefinujeme V JSA ) DOES> DUP 1+ CALL, ( ZACLENI VOLANISEBE DO PROGRAMU ) C@ 0 DO, LOOP ( ZA TOTO VOLANI CODA PARAMETRY ) Tento pfekladac ulozi do prvniho bajtu tela NS pocet parametru procedury. Pfi vykona vani NS zacleni napfed do programu volani procedury NS. Protore v prvnim bajtu tcia je ulozen pocet parametru a skutecny program zacina az o bajt d^le, musi adresu, kterou obdrzi na TOS od slova DOES> napfed upravit. Zbytek vykonne Casti pfekladace SUBROUTINE pak tvori cyklus, ktery za toto vol&ni zacleni parametry, ktere ocekava na UZ (pozor na pofadi!). Slovo nadefinovane pomoci pfekladace SUBROUTINE budeme pouiivat jako jin^ slova jazyka FORTH - potfebujeme-li je vykonat, napiceme pouze jeho jmeno. Naproti tomu slovo nadefinovane pfekladacem PRO CEDURE musime pouzit v sekvenci: slovo CALL, nebo slovo JMP, Programujeme-li v JSA v jazyku FORTH, mivame Casto k dispozici nejen instrukce JSA, ale i radu dalsich stov, ktera umoznuji pouzivat i pro programovani v JSA programove konstrukce, na ktere jsme zvykli z CistCho jazyka FORTH. Nadefinujme si napf. slovo CSUM, ktere secte vsechny bajty ze zadaneho pole a uchova v registru A spodnich osm bitu tohoto souctu. PROCEDURE: CSUM ( HL = ADRESA PRVNlHO BAJTU, B = POCET BAJTCl ) M A MOV, ( prvni scitanec DO A ) BEGIN, B DCR, NZ ( KONEC? ) WHILE, ( DOKUD B = 0 H INX, M ADD, pfiicti dalsi scitanec k au ) REPEAT, ( pokracuj zpet na BEGINU, ) RET, < navrat ) Takto nadefinovane slovo muzeme nym pouzit: CODE: CSUM-GEN ( generator kontrolniho souctu ) E POP, H POP, ( PftEVZETl PARAMETRU ZUZ ) CSUM CALL, ( REG. A = KONTROLNl SOUCET ) A M MOV, ( PftESUN SOUCET ZA SCiTANE BAJTY ) ;C CODE: CSUM-CHECK { kontrolaspravnosti kontrolniho souctu ) E POP, H POP, ( PftEVZETl parametru ZUZ ) CSUM CALL, ( a=skutecny soucet ) M CMP, { je soucet shodny snasledujicimbajtem? ) NZ IF, 9 ERROR ENDIF, ( NENi CHYBA ) ;C ( vsevporadku ) Pfedpokl^dam, ze program je jasny. ChtCI bych jen upozornit na to, Ze Carka ve slovech BEGIN, REPEAT, atd. neni chybou tisku, ale ze ma odlisit programove konstrukce, ktere pouziv me v JSA, od konstrukci pouzivanych v jazyku FORTH! Nym bychom jiz mohli lehce odhadnout, proc se pfekladaci z JSA, ktery pouziv me v jazyku FORTH, rika strukturovany makroassembler". Strukturovany proto, ze v ncm muzeme programovat strukturovanc, a makroassembler proto, ze n^m umoznuje vytvafet tzv. makra, coz jsou v nasem pfipadc slo va, ktera na zaklade vstupnich parametru sama vygeneruji patficnou Cast programu (viz pfekladac SUBROUTINE). ZAVER V posledni lekci naceho kursu bych vas chtci seznamit s rozcifenim jazyka FORTH v nasi republice a s moznosti ziskani pfekladace._ Posledni a asi nejduleiitcjci podnct k lavinovitemu rozcifeni jazyka FORTH byl dan v roce 1981 vyd6nim srpnoveho Cisla Casopisu Byte, ktere bylo cele venovano tomuto do te doby temef neznamcmu jazyku. Od t doby prudce vzrustal pocet implementaci to hoto progresivniho jazyka na vsech druzich a typech pocitacu. Jednou z prvnich verzi jazyka FORTH v nasi republice byl BD- -FORTH, naprogramovany ing. DCdinou, CSc., v UTIA CSAV pro mikroprocesory 8080 a pozdcji upraveny Petrem Novakem na CVUT FEL a implementovany i na pocitace SMEP a Sinclair ZX-81 pod nazvem mini- FORTH: Tento FORTH byl donedavna v na i republice i verzi nejrozcifencjsi, zejmena diky uzivatelum mikropocitacu ZX-81. Ve svcte nejrozsifencjsi verzi je fig- FORTH, ktery vyvinula organizace FORTH interested group. Jeji koncepci jazyka pre- A/3 85 CEE&E&ImDI 0) 103 (17)

24 vzala fada dalsfch firem, ktere ho pak prodavajf pod vlastnfmi nazvy. Dalo by se ffci, ze fig-forth je ve svdte neoficialnfm standardem. K jeho velkemu rozdffenf nemalou mdrou jistd prispela i skutednost, ze se jeho tvurci vzdali jakychkoli licendnfch ndroku. Jinou velice znamou verzf jazyka je poly- -FORTH, dodavany spolednostf FORTH inc., kterou zaloftl sdm tvurce jazyka Ch. T. Moo re. Poly-FORTH sice ve svete pfedstavuje spicku, ale pro radoveho uzivatele je \\i zbytedne dokonaly. Jen pro ilustraci uvedu, ze v zajmu co nejrychlejdfho vyhledavam slov ve slovnfku poulfvd osmi odddlenych slov nfku (mohli bychom je nazvat pseudofyzickymi), do nichz uklada slova v zavislosti na prvnf m pfsmenu ndzvu. Pfi hledani slova pak vnejst interpret potrebuje v idedlnim prfpadd zkontrolovat pouze jednu osminu slovdaneho logickdho slovnfku. Aby bylo hleddnf slov jeltd rychlejsf, nepamatuje si system celd nazvy slov, ale z kaideho slova si pamatuje pouze podet pfsmen a prvnf tfi pfsmena nazvu. Cely system obsahuje fadu daldfch rafinovanostf, kterd mohou docenit majitele Sestnactibitovych podftacu, ale pro male systemy, ktere v nadf republice prevazuji, je az nevyhodny. Uzivateld pocftacu SHARP a jim podobndho systemu SOS budou mo2nd zndt system KNITH-FORTH. Tento system je FORTH jenom podle nazvu. Z puvodnfho jazyka zbyly jen nektere vndjdf rysy. Nema slova <BUILDS a DOES> a i jinak pusobf spise amatersky. U nas je v soudasne dobd v profesionalni sfefe nejvice rozsirovan system FORTH 602, distribuovany 602. ZO Svazarmu v Praze 6. Vychazf koncepdnd ze systemu fig-forth, v nekterych smdrech jej vsak podstatnd zdokonaluje a rozdifuje. Klasicky' FORTH, tedy i fig-forth, je stavdn na podftace, kterd majf diskovd jednotky a vetdina nediskovych verzf jazyka je proto v nekterych smdrech ponekud tdzkopadna. Autori systemu FORTH 602 naopak vychazeli z toho, ze vdtdina uzi- FORTH Ing. RudoH Pecinovsky, CSc. vatelu v nasi republice diskove jednotky ne ma a proto se jej snazili vybavit nekterymi moznostmi, ktere neprftomnost diskovych jednotek do jiste miry nahradf. Zarovefi se ale snaiili neodli it se vyraznd od standardnfho fig-forth, aby bylo mo2ne bez problemu prebfrat uvefejrtovane programy. FORTH Ize v soucasnd dobd implementovat na jakykoli podftad s minimalne 16 kb pameti. V sou dasne dobd se dodava pro podftade SAPI1, PMD85, EG3003 a TNS. Existujf i diskove verze, kterd funguji pod operadmmi systemy CP/M, Mikros, ISIS II. a NEWDOS. Kromezakladniho interpretru obsahuje fadu dalsfch uiitednych podsystemu, jako je obrazovkovy editor, strukturovany makroassembler, prostredky pro zpdtnd desifrovanf, trasovanf a laddnf programu, aritmetiku v plovouci darce, soubory grafickych podprogramu, prfdavne programove a datove struktury a fadu daldfch uzitednych doplrtku. Mezi neju^itednejsf vlastnosti tohoto systemu patrf moznost krokovanf laddnych slov s prubeznym vypisem obou zasobnfku a zadanych oblasti pa meti s moznosti vstupovat do programu po kazddm kroku. Pro uzivatele, -kteri nemajf disky, existuje podsystem, ktery je umoznuje simulovat v pameti RAM. Cely system obsa huje okolo 400 slov. Na podzim 1984 byla ve vyvoji verze, ktera bude urrtet prov6ddt nekolik programu soudasne. Krorrte toho byl zahajen vyvoj tzv. cfloveho prekladace, ktery by mdl slouzit pro vygenerovanf programu pro nejmensf aplikace, realizovane napf. pouze zakladm deskou JPR1. Tento prekladad zadlenf do vysledneho programu pouze tela pouzitych slov, tedy zadne hlavidky ani slova, ktera potrebuje pouze system, nebudou zbytednd zabfrat drahou pamet. Takovyto program vychazf ve vetsind prfpadu kratsf, nez odpovfdajicf program, napsany prfmo ve strojovem kodu. Majitele osobnfch mikropodftadu Sinclair si mohou zdarma nahrat prekladade FORTH (v ndkolika verzfch) na setkdnfch Klubu u2ivatelu osobnfch podftacu kazdou prvnf sobotu v mdsfci v Praze 6, Pod Juliskou 2. A rada na z&v&r? Programy, ktere vytv4ffte, pedlive dokumentujte. Zejmena u jazyku s hutnym zapisem, ke kterym FORTH patff, se v4m das straveny nad podrobnou dokumentacf urditd vratf. dny program nepretrva dlouho ve sve puvodnf podobd. Velice z^hy ucftfte potrebu uddlat ndkolik nepodstatnych zmen. Nenf nepodstatnych zmen! Zejmena v prfpadech, kdy se k programu vracfte po deldf odmlce, velice snadno prehlednete fadu dulezitych detailu, jejichz pravy vjznam jste mezitfm zapomndli, a system v^s za to vytresta. Nevytvarejte dlouha slova. FORTH je ve lice kompaktnf, takze casto jiz druhy den ztratfte prehled o tom, jak jste problem vlastne naprogramovali. Mdjte neustele na pamdti, ^ ze jedno dlouhe slovo se vymydlf, programuje, testuje a ladf mnohem dele, nez nekolik kratkych. FORTH a modern f programovanf vubec nejsou pteteli slozitych programu. Mo dern f filozofie programovanf razf z&sadu co nejjednodussfch procedur, vykonavajicfch pouze jednu pfesnd definovanou cinnost. Jako kazdy jazyk se i FORTH nejtepe naucfte tfm, ze jej budete pouzfvat. Nepou tejte se vsak hned z podatku do konstrukci a projektu, na n z nejste teoreticky a prakticky dobfe pfipraveni. Neznaly programator uddla fadu chyb, ml by o nich veddl a umdl je najft. A vdtdinou chybu nechape jako chybu vlastnf, a poklada ji za chybu systemu. A system se mu za to v nejneodekdvanejsfch chvflfch mstf ruznymi havdriemi. Na zaver vam pfeji, aby vas vas system poslouchal a aby vam prinesl hodnd zdaru ve vadf praci. HEWLETT PACKARD 110 Mikropodftad HP 110 pracuje s mikroprocesorem 8086 (kmitodet 5,33 MHz). Md ROM 384 kb a RAM 272 kb. Vyklopny displej LCD md 16 radku po 80 znacfch nebo grafiku 480 x 128 bodu. Jako perifdrie Ize pouift tiskdrnu ink-jet a miniflop py jednotku 710 kb, kterd pracuje i na baterie. Interfejs RS-232C, HP-IL, operadnf systdm MS-DOS. Podftad vydrif pracovat na baterie 16 hodin a udaje zustdvajf v pamdti pocftade jeden rok po jeho vypnutf. rh Mini floppy z BLR BLR vyrdbi kromd floppy diskove jed notky ES5074 (3,2 MB, 9 kp) i malou jednotku ES5088 pro pruind magnetickd disky 133 x 133 mm s kapacitou 109,4 kb. Jednotka pracuje s 300 otacek za minutu, napdjenf + 12 V/0,9 A a 15 V/0,8 A, hmotnost 1,5 kp. Idealni pro maldosobnf mikropodftace. rh Mikropocitac SHARP PC-5000 SHARP PC A/3 85 Mikropodftad pouzfvd mikroprocesor 8088, pamdf ROM 192 kb, RAM 128 az 256 kb. Souddstfpodftadejedisplej LCD8 rddek po 80 znacfch nebo grafika 640 x 80 bodu, Ddle obsahuje tepelnou tiskdrnu 80 znakti v fddce. K mikropodftadi Ize pripojit magnetickou bublinovou pamdf 128 kb, minifloppy dvojde 2x 360 kb nebo kazetovy magnetofon a pfes RS232C daldf periferie. Operacnf systdm MS-DOS, zdkladnf programovacf jazyk BASIC s grafikou. Podftad pracuje nasffi na baterie 4 x 1,5 V. rh Mini floppy ES5088

25 KONSTRUKTERI SVA2ARMU STEREOFONNI EKVALIZER V AR A4/84 mg zaujala konstrukce jednoduchgho pgtipgsmoveho ekvalizgru. Protoze jsew takovy korektor chtbl pouzivat pfedevsim pro upravu kmitogtovg charakteristiky signal u z magnetofonu a tuneru, rozhodi jsem se upravit tuto monofonni verzi na stereofonni. Vzhledem k tomu, ze maximalni uroven sign lu z t&chto zdroju muze dosahovat at 1 V (podle f EC cfokonce 2 V), bylo nutne upra vit 1vstupni citlivost ekvalizgru. Autor monofonni verze uv di maximum vstupni napgti pouze 250 mv. Navic jsem z puvodniho zapojehf yypustil tfi tranzistory a nahradil je dvojitym opera&nim zesilova em vstup 1 vstup 2 Ing. Vladimir Kajnar MAI458, col se uk zalo byt i cenovg vyhodngjgim. Jak vyplyva z obr. 1, je_prvni operadni zesiiovac zapojen jako "invertujici. Ve. zpgtne vazbe ma zapojen potenciometr, kterym Ize mgnit prenos tohoto stupng v rozmezi ±20 db. Pouzijeme-li potencio metr s logaritmickym prubdhem, pak bude ve stfedni poloze potenciometru pfenos stupne (a tedy i celeho ekvalizgru) 0 db. Ze zapojeni vyplyvg, te Ize na vstup ekvalizeru privadgt signal s maxim&lnl urovnt 25 mv az 2,5 V, co2 v praxi ping : vyhovuje, I druhy opefagni zesiiovac je zapojen ^ <f+ 2QM**1 * R6 -^t4ouft/g - _ 1M * Ml >0 6K8 f T T T" 4 *2k2 in \ni?io vnpij \(W vnffis if7 T 1_ m m o Jv.! v jako invertujici a v jeho zpgtng vazbg jsou jednotlive korekcni cleny obdobng jako u monofonni verze. Napgjeni operacnich zesilovadu je nesymetrickg a jeho stred tvori odporovg dgii e, zapojeng na neinvertujtci vstupy operadnich zesilova u. Vzhledem k tomu, te se mi nepodarilo sehnat potenciometry fady TP 640, navrhi jsem desku s plosnymi spoji (obr. 2) pro potenciometry fady TP 600, ktere jsou, alespoft podle mych zkusenosti, cel kern being k dostgni. Pokud budeme pouzivat ekvalizgr pouze pro stereofonni zdroje sign lu, je vhodne pouiit tandemove po tenciometry TP 605. Pokud bychom v&ak chtgli regulovat kazdy kan l oddgleng, bude lepe pouiit dvojitg potenciometry TP 601. Ekvalizgr jsem opatrii dvema vstupy, ktere prepinam pfepina em Isostat (dva vzgjemng vgzang systemy). Krome toho jsem pouiil jestg jeden samostatny prepinac Isostat s aretaci, kterym Ize signal zapojit bud na vstup, nebo pitmo na vystup ekvalizgru. K upevneni li ty prepina u i upevngni vstupnich konektoru jsem vyuiil ggsti desky s plosnymi spoji u vstupnich svorek, takze ceig zafizeni vdetne prepinabu1 a konektoru tvori jeden celek. Vystup jsem realizoval vhodne dlouhym stingnym Wf) 5xM1 Mk2 Y 1 C4 : j: C5 :]= flon Un7 C6: Lc; 1 Tin T330l R21 j ] #?Z3 ) I] R27\ 1 R29u f J Ml * f?22(\ P«i 1*1 iriel ^1 1 Seznam sou&stek Rezistory (TR 191) R1,R2, R31,. R32.R101.R102. R131.R M 2 R3. R k 2 R5, R kq R6.R8, R106, R108 6,8 kq R9, R11, R12, R14, R15, R17, R18, R20, R109, Rill; R112, R114, R115, R117, R118. R kq R21 az R30, R121 ai R130 ' 33 kq CW{ L ' " ^ R10Z h 1/ V6fl 9109f) 9712.fj 9115 ft.9w. 6fc9 U U U U Rios? pmh tmn j 6k8 L 'Vf4f?773 \\pw 5xM1 rri cc4j L CT55: L cioe J a A J* [ Un * U J 912sl J J 9129 V*33ft jrv2\ od^l cwj7cm _ cn2\ 10nT 4n7T InT 3J0* f \\R132 \10M\ UMl KondenzStory C1.C pf, TE 988 C2.C102 * 20 pf, TE 986. C3. C8. Cl03. C nf, TC 182 C4, C9. C104, Cl nf, TC 184 C5.C10, C105. C110 4,7 nf, TC 237 C6.C11.C106, 1 nf,tc237 C7, Cl 2. * ' C107, Cl 12 * 330 pf, TK 754 C111, C13, Cl pf, TE 986 C14 50 pf, TE 986 Poiovodidov6 souiastky MAI 456 Obr. 1. Schema zapojeni Potenciometry R4, R104 1 MQ/G, viz text R7, RIO. R13, R16, R19, R107, R110, R113, R116, R kq/n, viz text,

26

27 Seznam soucastek pasmov6ho predzesilovade pro III. TV pasmo Civky Li 8 z L2 3,5 z > L3 * 4z U 17 z U. '7 z U 5 z Tlt jako u predchozi'ho zesilovace vsechny civky jsou navinuty samonosns, zavit JesnS^vedle z vitu na 0 3 mm dr&tem CuL o 0 O.Sjnm ^ Kondenzatory Ci,C6. 4,7 pf, TK 656 (nebo podobny keramicky) C2. 2,2 pf,,tk 656 C3, C5 jako u predchozi'ho zesilovace C4 neni pouzit Rezistory jako u predchoziho zesilovace Pri pr ci s tranzistory MOSFE je nutno dusledn db t, aby se nemohl yybit naboj staticke elektfiny (napf. z tsia konstruktera) pfes tranzistor do zeme ci jin6ho pfedm&u. Ackoli je polity typ tranzistoru (BF961) proti udinkum statick6 elektfi ny chr n n, neni tato ochrana stoprocentni. Krome toho je uvedeny tranzistor veimi citlivy na napsfove spicky v napaje- Ing. Roman Peterka (Dokondeni) 's cim napeti, ktere mohou tranzistor znicit, aniz bychom odhalili jakoukoli pricinu. Proto je nanejvys nutne napajet tran zistory tohoto typu z co nejjednodussich zdroju, u nichz nevznik pri zapnuti t\ po zkratu nap fovy prekmit. Pokud se pfes vsechnu p66i tranzistor znici, pozn^meto podle toho.ie se z polovodiv^ho kan&u stane docela dobry vodifc. Toto neblahe pozn^ni si vsak asi kazdy r d odpusti. V 2&dn6m pripad by vsak toto varov ni nem lo byt duvodem k prehnanym obav m. Sirokop&smovy zpgtnovazebni zesilovac 40 az 860 MHz Jako doplnek vsech uvedenych p smovych zesilovacii popisi vsepasmovy zpetnovazebni zesilovac 40 az 860 MHz. Tento zesilovac je obdobou vsech jiz drive publikovanych modelu. Jeho konstrukce je v ak zamerena na maxim &ini vyuziti parametru pouzitych tranzistoru. Z kladni parametry uvedeneho zesilova5e jsou na obr. 14. V uveden6m p&smu je zisk vet i nez 22 db a umove cfsfo lepsi nez 6 db. Schema zapojeni zesilovace je " na obr. 15. ZesilovaC je dvojstupfiovy. Do prvniho stuphe by! zvolen tranzistor BFR90 s pracovnim bodem Uce = 6 V, /c = 15 ma. Do druheho stupne pak ban Obr. 14. Zdkiadniparametry'sirokopas-.. \.', /* moveho zesilovace 40f az 860 MHz se Obr. 15. Schema zapojeni zpetno vazebnizpdtnou yazbou ho sirokopasmoveho zesilo vace ' zistor BFR91. s pracovnim bodem /ce = 5 V, lc = 30 ma. Takto zvolen pracovni body zaji fuji dobrou linearitu zesi lovace a tim i znacnou odolnost proti krizove modulaci. NejvStSim zlem" tohoto typu sirokop^smovych zesilovafcu je pfitomnost.parazitnich s6riovych indukcnosti v emitorech tranzistoru, konkr^tne indukcnosti emitorov^ho vy/odu tranzistoru a'vlastni indukcnosti zpetnovazebniho emitoroveho odporu. Ke kompenzaci t chto parazitnich indukcnosti v oblasti nejvy Sich kmitoctu slouzi blokovaci emitorov6 kondenzatory, jejichz vlastni indukcnost. musi byt minim^ilni - to zajisfuji bezvyvodove kondenzatory. Nejlgpe je pouzit 6ip z rozebraneho keraniickeho kondenzatoru (typ TK 754 nebo podobny), jehoz vyvody se p^ijeckou prohreji tesn u pouzdra. Pot6 se ochrann^ pouzdro rozdrti plochym pfedm6tem na tvrd6 podiozce a vyvody se odstranl Takovyto Cip kondenzatoru se pak pripaji primo na pfepazku krabicky v cel plose poko-. veni. Krom6 male vlastni indukcnosti cip zajisti i relativne dobry odvod ztratov6ho tepla tranzistoru do kovov6 krabi6ky. To, ze musi byt emitor tranzistoru blokov h,( tesn u pouzdra, neni snad trebazduraznovat. UsporadanLsouc^sti v krabicce je na obr. 16. Stejnejakoupredchozich zesilovadu jsou jednotlive soucastky naveseny na tranzistory volne do prostoru. EmitorovS rezistoiy by m ly byt kovov6, s minimalni vlastni indukcnosti - nejl^pe typ TR 191. Pri montazi se jejich vyvody zkr^ti na minimum (1 mm od tclesa). Pripajeji se tak, aby lezely na prepuce krabicky, cimz se vlastni indukcnost je t zmensi. Az na kondenzatory C2, C6 a Cio, kterc musi sledovat nejkratsi propojeni, neni delka privodu jednotlivych soudasti kriticks. Vzhledem k pouzit^ stabilizacl pracovnich bodu tranzistoru je nutne pracovni body individu^ln^ nastavitvhodr.ou volbou Ri a R6- Odpor Ri zvolime tak, aby nap ti mezi kolektorem a emitorem tran zistoru Ti bylo 6 V. Obdobne vybereme Re tak, aby mezi kolektorem a emitorem.tranzistoru T2 bylo napsti 5 V. T Cely zesilovac je konstruov n tak, aby mohl byt pouzit jako prtichozi \ tj. k u- hrade ztrat v relativn dlouhcm kabelu, kterym jsou prenaseny signify v pasmech I az V a navic jsou po n m nap^jeny. antenni predzesilovace. Takovy zesilovac se proste zafadi mezi useky souoscho kabelu. Jeho odolnost proti vnejgim vlivum je zaji tena jiz popsanym..zakonzervovanim. RozmSry- krabifiky- jsou shodne jako k- u zesilovace pro IV. a V. TV p^sirio (obr. 5). E > Pouze prepazky se ponekud lisl Rozmery W 9 - Obr. 16. Usporadani soucastek v krabicce (k obr. 15) " A/

28 i pfepdtekvdetnd jejich rozmfstdni jsou na obr. 17. Vlastni montdz zesilovade je naprosto shoeing s mont&ii predchozich zesilovadu. prepezka -2 k$ V, > a 23,5 \ Obr 17. Rozmery prepazek a jejich rozmfst&ni Seznam souddstek Civky Li. 3 z drstu CuL o 0 0,3 mm na0 2mm t2 v. 4 z drstu ov0 0,3 mm ' 1 ha 0'2 mm'. Th ai TU* 30 z dr&tu o 0 0,3 mm na feritovb tydince o'0 1,5 az 2 mm (indukdnost vdtsi* ;, net 2 >H) Popsand zesilovade pro jednotlivd pd$ma jsou urdeny pro prlmou montdi do antdnnich krabic. Vzhledem k jejich relativnd velkemu zesflenf je vsak.nutne zajistit, aby se signal z vystupu nevdzal do vstupu zesilovade. Mohlo by tak dojit k samovybuzeni \ tj. vzniku vlastnich kmitu, kterd by ochromily dinnost zesilo vade. Proto je duleiitd J(nedat moinost" strednfmu vodidi souosdho kabelu, ktery pripojime k vystupu zesilovade, aby vyza- Foval zp$t do, antdny. Tj. zkrdtfme jej na minimum ddiky potfebnd k pripdjeni a na* v(c jej odstinime opletenim kabelu, jet pfipajime treba i na nekolika mistech krabidky v-tdsndm okoiisklendnd pruchodky. VSechny zesilovade jsou napdjeny stejr nosmdrnym napdtim 12 V. Na spodnim konci souosdho svodu pd antdny je pfed vstupem do pfijimace zapojena nap&jecr vyhybkapodleobrv18. Souddstky yyhybky je vyhodnd uspofddat do krabidky. pfi dodrieni zasad vf techniky (kratkd prtvody a vyvody, keramickd kondenzatory). Jsem pfesvddden, ze pokud budou pri stavbd a. provozu zesilovadu dodrieny vdechny uvedend pokyny, budou uzivate- Id $ jejich dinnostf nadmiru spokojeni. od anteny ' + ' -ci [-1*-< u/' ; i J +12V kpn/imac* Obr. 18. Napctjeni pfedzesifovadu. Civka LI m asi20z dritu CuL o 0 0,3mm na feritovdtydince o 0 asi 2 mm dsfky 8 mm 8 mm - Kondenzatory' Ci, C5, Cg 1 nf;tk661 (nebo podobny bezvyvodovy) - C2-.C6.Cw ' 100 pf, TK 754 (nebo. podobny keramicky) C3, C7 1 nf, TK745 (TK 725). ' C4 ' 15 pf.'tk 754 (bez vyvodu) C8 12 pf.tk 754 (bez vyvodu) 1 Rezistory *. Ri " *27 kq (nutno yybrat) R2 * 330 Q * R3: 390 Q ' R4,R5' - 24 Q (popf. 22 a 27 Q,' -. TR191) " - ' - Be *12 kq (nutno vybrat) R7. ; 360 Q Rs 220 Q R9,Rio ;.27 Q, TR 191 Tranzistory Tv" BFR90. T2 BFR91 Na vstup antennfho zesitovade je pfipojen symetrizadni transform&tor 75/300Q (do, ///. TVp&sma v6etn na feritov&m jddfe, na IV. a V. p&smu na j&dfe z organickdboskla). * Celek je umfstdn v antenn/ krabici, vfvody 300 Q symetrizatnfho transform&toru se pnpojujf ha zdlfky anfeny (viechny b&tnd anteny Vagi maji impedanci 300Q)' PREDZESILOVAd VMIKR0F0NU Popisovany pfedzesilovac byi urcen pro vestav ni do telesa dynamicksho mikrofonu TESLA AMO 108 tak, aby bylo mo2np tento mikrofon pfipojit pnmo do gramofonniho vstupu zesilovace. Vzhledem ktomu,2e jsem chtelkpfipojov ni mikrofonu pouiit pouze b 2ny stin - ny kablik, sloudil jsem nap^jenf pfedzesiiovade s nf signilerh. Abych pfedzesilovad mohl do mikrofonu vestavst, zvolil jsem-rozni6ry- desky^ s-plosnymi-sppjipouze 20x20 mm.. - Zapojeni predzesilovade je na obr.' 1.' Odporovy d li z rezistoro R1 a R2 vytv^ri stfed napajeciho" napdtf, blokbvandho koridenzatorem Cl. Operacni zesilovad pvacuje v neinvertujicim zapojeni. Jeho neinvertujfci vstup je phpojen na stred 'nap ti phmo pres civku mikrofonu. Zpetnou vazbou tvorenou rezistory R3 a R4 je zesileni nastaveno asi ston4sobn. Poui i- * zp6tn$ vazbaje sice i stejnosmdrna, to vsak nikterak nevadi a udetfi se tim dal f 108 (EHEKIAdT -A/3 85 elektfotyticky kondenz^tor. Rovndz neva di, ie operacni zesitovad m4 na svdm nap^jecim napdti superponovany nf sig- - n^l.protoie jeho cittivost na zmdny napijeciho napdti je zanedbateln^. Kondehz4-' tor C* zamezuje pronikani rozhiasovdho rudeni do pfedzesilbvade. Mikrofon s pfedzesilovadem jsem napajel ze smddovaci jednotky po pfivodnim kabelu. Odbdr ze zdroje je asi 2 ma. Rezistpr R5 volime tak, aby napdti na operadnim zesilovadi nebyfo mensi net' 10 V, ale odpor rezistoru by nemdl byt mendi nez asi 2 kq. Takto upraveny mikrofon (ze pfipojit do bbzneho vstupu pro magnetofon di krystaloyou gramofon- -. ni prenosku s citlivosti asi 200 mv. Cely pfedzesilovad jsem postavil na kousku univerzdlni desky pro jedno pouzdro OIL 14. Vzhledem k nutnosti dodrtet stanovenb rozmdry, musime pouzit ope- - AMD208 ' MAA?47 Obr. 1: Schema zapojeni racnfzesilovad v. pouzdru DIL 8. Destidku s pfedzesilovacem jsem zabalil dotenkeho molitanu a vloiil do uvedendho mikro fonu nad jeho viotku. Pavel Poucha univerzalnazasuvka PRESLUCHADLA Pri stavbe zosilhovada som chcel vyrie- if probldm vhodnej konektorovej zdsuvky, do ktorej by bolo motno zasuyaf jednak konektory s kolikmi y podobe dominovej patky, jednak konektory s piatimi kolikmi do polkruhu. Pouiil som k tomu jednu celoplastovu sedemzdierkovu zdsuvku. V jej strode som yyvrtal dierku o priemere 1,5 mm. Vedfa zdierky2 (obr. 1) som vrtdkom o priemere asi, 2,8 mm rozdiril medzeru pre v>«tupok konektoru. > +20 V Obr. 1. Takto upravend zdsuvku mot no pouzivaf untverzdlne pre oba typy u nds beznych-sluchadlovych zdstrdiek. - ^ Martin Metkovld

29 Si'fovy adapter pro walkmana Ing. M. Niki Pozornost vetejnosti v posledm dotte vzbudilo pouilvarif pjpenosnych magnetofonu - tzv. walkmanu" na vefejnych prostranstvich, v dopravnfch prostfodcich atp. Ten to phatroj m6 dalif moinosti vyuiiti jako druhy magnetofon v domdcnosti,' k vyuce cizich jazyku apod. Je v ak nap6jen tuikovymi monotl&nky a jli po ndkolika hodindch provozu(6asto jli po dvou ai tfech) za fn6 kohsat rychtost posuvu vbvem smieninapajecfho nap&ti. Proto jsem si postavil adapter, s nttni (a mozno ph'stroj napdjet ze sfts (220 V), popf. napdtfm 6 nebo 12 V. Podle informace pracovniku prodejny Schema zapojeni je na obr. 1. K trans- PZO Tuzex, Mtede nick&, Praha, byl formaci je.ui it zvonkovy transform tor(za ' u nich prod&n v dotte asi do poloviny r. 43 K6s v prodejnich Domacf potfeby 1984 necely tisfc techto pffstrojo dvou ty- eiektro), ktery poskytuje sekund$rnf napo - prvnf (v t f mnoistvf) je kombinace p ti 3,5 a 8 V a moznost odebrrat proud do s rozhlasovym pfijfmafiem (napijenf 6 V, 300 ma! NanStf 8 V (5 V pro ph'stroj s na max. odebirany proud asi 200 ma), druhy pdjenfm 3 v) je usmemgno diodami D1 al je pouze magnetofon (napijenl 3 V). Oba D4 a vyhlazeno kondenz4torem C: datef typy majf konektor pro pfipojenf vedlej- filtraci a stabilizaci nap&ti obstatevi fran co zdroje, protikus vsak nenf do zistor KU611 se zdrojem refereneniho CSSR dov&ten.. Popisovaite konstrukce riapdtf D5 v obvodu b&ze. VSechny souumoiftuje napijet pffstroje obou typu, 64stky jsou umisteny na desce s plosnymi sou&tstky vdetnd; transfomtetoru jsou spoji (obr. 2), oiivenf spobiv pouze v nab n$ dostupn6, n&kfady na stavbu ne- stavenf proudu zdrojem refereniniho napfev^si 100 K6s. p$tf D5. D5 zvolfme podle poladovanbho prim&mfho vinutf. Uzel na sffovb Sriure ji dostatebns chrinf proti vytrienf. 1 Konektor pro pfipojenf k magnetofonu zhotovfm^podle roznrterovbho n 6rtku na obr. 4. Pro jeho vyrobu potrebujeme jed* nu velkoobsahovou n plrt propisovacfho kulidkovbho1 pera (za 9 Kfcs, 0 5 mm) a jednu kr&tkou kovovou niplrt dobtyrbarevnb propisovabky (0 2,4 mm). Trubidku teto niplnb..protehneme" ' vrtekem o 0 2,1 mm v d&ce asi 8 mm, uffzneme asi 16,mm a na neprovrtanbm konci zplostfme. Z velkoobsahovb n$pln vyjmeme koncovy plastikovy uz v$r, provrt4me ho vrtekem o prumeru 2,4 mm. Pak uffzneme z tlusteho konce teto n4ptn kus v deice 12 mm a na jedn stran utvonme pitnikem vy6n$lek podle obr. 4. Sestavenf konektoru je zfejm$ z obr. 4; jako pnvod mule poslouiit tenk4 sifov^ dvojlinka. T lo konektoru muieme vytvor it odlitfm z epoxidov^ pryskyfice (obr. 5). Forma mcile byt dreven&: je tfeba ji ddkladnd naolejovat, aby se na ni epoxidov4 pryskyfice nepfichytila. Pfi propojehi s magnetofonem je treba d4t pozor na polaritu: pfepdlov^nim Ize pffstroj znidit. Na automobilovou baterii 12 V Ize adapter pfipojit tak, te do bodu A pfivedeme +12 V, do bodu BOV (napr. ze z&suvky pro mont^zni svitilnu). Pro - KU611 transformator ~220V'UlSV(5vr\ C\1m /15 V Tfl 4x KY130/BO - w.'q K/mtso Obr. 1. Schema zapojeni uvyst=6v^~zd w f adapttru uvyst=3v~zd a m ptw ^. t 5- KY <30/80 i ochranna.buz/rka vystupnf konektor. (reprozdirka) plechovy kryt jy.. J deska ptosnych spoiu -srov. rozoerne trubickv Obr. 3. Konstrukdni usporidinf adapteru ^yyvody. zatito epox. zafito epoxydovou prvskyricf-_ drevena forma Obr: 2. Deska s pios~ \ piastikovy Pia^tlJ<ov, \ uzaver nymi spoji T18 a rozi /ozent souddstek (roz~ obr. Obr. 4, 4. Konektor pro pripojeni tede. upevfiovacich k kmagnetofonu nek Obr. 5. Odiiti t la konektoru odporu jsou 80 a 36 mm, Sirka desky 45 mm) -vystupnfho nap ti; pro 6 V je to 1NZ70 v s^rii s KY130/80, pro 3 V je to pbt diod KYI 30/80 v. sbrii (obr. 1). Doporu6en& odpor rezistoru Rz pro 6 V je Rz = 56 Q (jz = 60 ma), pro 3 V Rz = 47 Q {fz = 50 ma). Zkontrolujeme vystupnf nap6tf (5 a 6 V, popf. 2.7 ai 3,5 V). Pokud by pri tich reprodukci ru il sifovy brum, zdvojn&sobimekapacitukondenz4toru C> Postup sestavenf je zfejmy z obr. 3. Ozivend deska se propoji se sekund^rnim vinutfm 8 V (5 V) a s vystupnim konektorem na plechovbm krytu a nasadf se'na btyfi Srouby s nasazenymi rozpbrnymi trubickami; Srouby jsou v otvorech z^ikladnf desky transforrrtetoru. Zespoda se deska s plosnymi spoji ptitehne maticemi, pak se na rouby nasune plechovy kryt a zajistf se dal tmi maticemi. jeho ela se zasunou pod vrchnf kryt transformdtoru. Sffovy pffvod je provleden otvorem v zkkladni desce, ktery ud$l&me u vyvodu nap^jecf nap tf 3 V je tfeba zvolit Rz Q. Z baterie 6 V Ize magnetofon s napajecfm nap^tfm 6 V napdjet primo, tfivoftovy typ zpusobem popsanym vy e iflz = 47 Q).. - Z4v6rem Ize dodat, ze uvedena kon strukce moze poskytnout i vystupnf napetf asi 4,5 V - v zahranicf se prod$vaj( i typy s tlmto napijecfm nap6tfm. V takovbm pftpacte pouiijeme jako 05 samotnou diodu 1NZ70. NSkterS z techto pristroju mohou mft pro napdjeni konektor typu..jack" o0 2,5 mm, ktery jeobfcas kdostenf v prodejndch Tuzex nebo fesla. Adapter Ize ulft pro v echny typy walkman O.ktete vytebf fy, ASAHI pod ruznymi ndzvy (napf. FAIRMATE). Kromb prodejen TUZEX jsou ob as k dostenf i v tteine obchodni sfti.

30 DISTOSN-EFEKT k elemrickei gitare JaroslavHuba Poplsovanym prlstrojom dosiahnete makky, predlzeny bias gitary, ktory bude prlpomlnaf zvuk dvoch naraz hrajucich git&r, prldom m6te moznost plynulej reguldcie diiky zvuku, jeho zafarbenia a vystupnej hlasitosti. Celd kondtrukcia je na jedinej doske s plo&nymi spojmi, okrem reguladnych prvkov, hlavndho spinada a preplnada f unkch, ktory e ovladany nozne. Technicke udaje Cittivosf: 1 mv. v Vstupny odpor: 10 kq. Vystupny odpor: z visi od polohy bezca R30-regulator sila". Odder zo zdroja: 3 ma. Napdjanie: 9 V (dostidkov bateria). Popis dinnosti franzistory T1 a T2 tvoria predzosilftovad; ktoreho ulohou je kompenzovaf rozdiely v dfzke zvudaniastrun. Kondenzator C3 brdni samorozkmitaniu. Rezistorom R3'nastavujeme pracovny bod T1 (odpor v scheme je pribliine stredny - univerz lny pre niekof ko druhov tranzistorov, presnym nastavenlm dosiahneme mensie skreslenie, do v$ak nie je u tak^hototypu - zariadenia az tofko potrebne). Zosilneny signal cfalej prechadza cez potenciometer R9, ktorym nastavujeme dlzku" dozvuku gitary, a postupuje na vstup f6zov6ho invertora (tranzistor T3). - Na jeho emitore a kolektore sa tvoria protitezove signify rovnakej amplitudy, ovl dajuce pr cu zdvojovada kmitodtu (tranzistory T4 a T5 a diody D1, D2). Trimrom R17 nastavujeme zdvojovad tak, aby sme dosiahli charakteristicky dvojity zvuk bez zbytodnych Sumov a parazitnych zvukov. Zdvojovad pracuje nasledovne:- Pri zvadsovanl amplitudyvstupndho sigrialu at do 1 mv sa prejavuje neline^rnosf charakteristik tranzistorov zdvojovada. V tomto pripade pracuju tranzistory v reiime AB ako vyrovn vad vstupndho sign lu. Na vystupe dostaneme priblizne sinusovy signal so zdvojenou amplitudou. Diody D1 a D2 maju za ulohu ohranidif cfalsi mozny rast amplitudy a preto sa pri kolektorovom napati vadlom ako 0,6 V striedavo otvaraju a skratuju tak tranzis tory na zem". Kondenzator Cl 1 a rezistor R23 umoznuju, aby pri zvsdsovanr vstup- ndho napstia mohol zdvojovad prejsf z rezimu AB do prace s pldvajucou zdfaiou" a tak zabezpedif stabilitu vytvarania zdvojendho kmitoctu v Sirokom rozsahu vstupnych napati. Tranzistor T6 tvorl aktlvny filter nlzkych kmitoctov. Jeho vstupny odpor je znadny a preto neovplyvnuje prdcu zdvojovada. Filter,,obrezdva" vy - sie harmonickd kmitocty, ktore by sa v konednej forme prejavovalhako sipenie v hlase efektu. Na konci celeho refazca je zapojeny 6\enRC, na ktorom (premennym rezistorom R29) nastavime vhodnu farbu zvuku. Kori&trukcia Na prvy pohfad by sazdalo, ze predchadzajucim opisom si odporujem vlastnym slovam o jednoduchosti zariadenia. No naozaj to je len prvy pohtad. Cela kon- Strukcia je na jednej doske s plosnymi spojmi (obr. 2, 3), kabelaz je nutn len na pripojenie napajania, vstupu a vystupu, a dvoch potenciometrov ( dozvuk a farba ). Skrinka je zhotovena z kuprextitu hrubky 1,5 mm (obr. 4). Na prichytenie poten ciometrov sluzi hlinikovy uholnik, ktory je ^priskrutkovany dvoma sroubami so zapustenou hlavou k zadndmu dielu skrinky (obr. 4). Kedze som chcel, aby noznd ovl danie bolo 66 najpohodlnejdie, uz samotny tvar skrinky je ped lbvy a vefkoplodny splnac (vstupny prepinac) (dostaf v kazdych Dom6cich potrebach, treba ho v ak upravif - viz dalej text) som zvolil preto, lebo m6 fahky chod, je estetickej i nez amaterska" nahrada nozneho spi'nada a da sa' pripadne vermi Tahko a rychlo ovladaf i rukou. Verkoplosny spinad, ktory je bezne v predaji, je vsak len dvojpolovy, a.my ho potrebujeme trdjpdlovy. Uprava je vefmi jednoducha, spinac v bakelitovom telese jednu volnu prepazku. Do tejto zhotovime z pocinovaneho drdtu 0 01 mm sludku s okom pre Sroub, ktory bude slu2if ako tretl p6l (obr. 6). Na kryt spinada potom.urobfme Propisotom n4pisy Normal a Efekt. Este by som chcel upozornit, ze hoci je: spinad celym telesom umiestneny vo vnutri tienenej krabice, zhora, od spinacej dasti je netieneny, a kedie prepfname signal a vstupnu cestu, moie doch^dzaf pri priblizeni sa dla-' rtou k prepinadu k slab^mu brumu vzosilnovadi. Tertto nedostatok som odstrani! vlepenfm tienacej fdlie z alobalu z opadnej strany krytu spinada. Tuto fdliu som spojif $ obalom skrinky a brum zmizol. Samozrejme, ze namiesto popisovandho upravendho spinada moieme pouiit i iny trojpdlovy preplnad. Na vrchnu dasf skrinky, panel, teda budeme vrtat,2 alebo 3 diery, podra toho, di sa rozhodneme vyyiest prlvody pre R30 na konektor Mpedal,' alebo budeme silu sign^lu regulovaf rudne. V poslednom pripade muslme zhotovif htinlkovy uholnik pre tri potenciometre a takisto vyvrtaf tri diery v paneii. Do zadnej dasti umiestnime fubovofne, podfa viastndho vkusu tri konektory pre,;vstup, vystup * a nap janie. Doprednej dasti.dostredu vyvrtame dieru pre konektor..pedal" (ak sa pren rozhodneme). Dosku s plosnymi spojmi pripevnime vna dno skrinky,'na odnlmaternu spodnu dasf, 4 Sroubami M4. Nesmieme zabudnuf na izoladnu podlozku, ktoru zhotovime presne takych rozmerov ako ms deska s plosnymi spojmi. Musi mat hrubku asi 1 az 1,5 mm... Pri konednej montszi prispajkujeme do kazdeho rohu hotovej skrinky maticu M4 a v rohoch spodnej dasti s pripevnenou doskou s plosnymi spojmi vyvrtame diery.pre 4 Srouby, ktorymi pritiahneme dno k vrchnej casti. Pred konecnym zlozenlm este celu skrinku nastriekame napr. sprejom na auto a popiseme Propisotom. Tak dostane cetd konstrukcia takmer,,protesionsiny" vzhlad. Vyber sudiastok Rezistory a kondenzatory su beindho - typu.^ktord dostaneme (aspon by sme mali) v kazdej predajni TESLA. Pre menej skusenych kolegov msm radu: Objednajte si vsetky drobnejsie sudiastky na dobierku napr. z Uherskdho Brodu, uset- ' rite si tym spustu dasu zhsdanlm, dasto zahadne zmiznuvslch" sudiastok z trhu. Cena za postovne sa uplne vyrovns cene za cestovnd llstky. Niektore rezistory bu deme musief skladaf Qedna sa o M51 = 470 kq + 39 kq sdriove, M24 = 220 kq + 19 kq serlove). _ U tranzistorov sa tiez nekladie ziaden zvyseny nsrok na akosf. Typy uvedend v scheme su kvalitne kremlkovd tranzisto ry, bezne pouzlvane. Jedinym probldmom sa moze staf vyber dvojice tranzistorov do zdvojovada, kde musia byt pdrovand podra/72ie. Meradlo PU 120 vsak riesiitakyto. problem a mystlm, ze na kaidej Skole sa ndjde dosi podobnd, len treba poprosif profesora fyziky... VSetky tranzistory maju maf/72ie vacsie ako 50, do vsak typy KC pine uspokojuju. Obr i; Schema zapojenia. R9 - dfzka tdnu, R29s- farba, R30 - sifa, R17 - nastavenie pracovnbho bodu zdvojovada, ^ R3~ nastavenie pracovneho bodu T1 r 110 t "7SZ *>j pry g5 T1ozT6-6*KC50. (KC%.) 2xDUS (napr. KA502)

31 Obr. 5; Ohofntk pre potenciometre 3of 4 Obr. 6. Kontakt pre spfnac Zoznam sudiastok Rezistory (TR 112a, TR 212, TR 151) R1,R32 1MQ R2, R3, R12, R16, R kq R4 47kQ R5 1 kq R6-510 kq R7, R25, R24 51 kq R8, R13, R14 6,8 kq RIO, R15, R Q R kq R20, R21, R27, R28-22 kq-., : R22, R26 10 kq R23 2 kq (2,2 kq) R31-15 kq. - - r, KondenzMory C1,C2 100 nf, TK C3 240 pf, TC 235 C4. C6, C7, ' C9.C10 5 pf, TE 004 ' C8, Cl 3 50 pf, TE 004 C11 10 pf, TE 003 Cl pf, TC 235 C14 1 nf, TC 235 C pf, TE004 C16 22 nf, TC 235» - Potenciometre a trimre R9, R29 50 kq, lin. TP 160, TP 280b. R17 10 kq, trimer TP 040 R30 50 kq, logaritmicky, - TP 160, TP 280b Tranzistory T1 a* T6 KC507 az 509. Zaver Myslfm si, ze mnou predkladane zariadenie..zapcha*' dieru v sucasnom nedostatku tohto druhu konstrukcii pre mladych. Vsetkym, ktory sa rozhodnu do stavby pustif, prajem pri pr ci vera trpezlivosti a zarufcujem im, kerf pouziju dobre su&astky a v&etko pozorne zlozia, ze budu maf z efektu vefa radosti. Efekt Disto nu nemusi byf pouzivany samostatne. Ked napriklad za mm do sign lovej cesty zaradime fuzz a vibrato, dostaneme moznosf experimentovaf so zvukmi napr. vrtufnika, atebo prudov6ho lietadla, i in6. Treba mat Ten chut do dal fch jednoduchych konstrukcii

32 Idomavpokoji, nachodbd, bezstrelni- dim ucelum (viz AR B5/1980), v nasem ce, bez vzduchovky, bez malordzky muze-, pfipaddjej pouiijeme jako citlivy indikdmestriletzpistolenebozpudkyaneohro- tor svdtla. Dopadne-li na fototranzistor zujemeaniokna,aniptdky,ani sousedo- sv6tlo, na yyvodu 6 se objevi zdporne vie kodku", ba ani svd blizni. Misto ndboje napeti, ktere se klopnym obvodem z 7400 stfilime svdtlem, nepouzivdme jedtd lase- upravi na pravouhld impulsy. Jedno rovy paprsek, ale jen obycejnou iarovku. osvdtleni a zatemndni fototranzistoru vy- Tento zpusob strelby neni nic noveho, byl void tedy jeden impuls, ktery vedeme na pfed lety popsdn i na strdnkdch AR; desitkovy dltad ze dvou Citac je uvedend zapojem v&ak vyuiivd moder- propojen s dekoddry A146 nebo 147, mch prvku a digitalnfho vyhodnocovdni a pocet impulsu se objevi na displeji zdsahu. v diselnd formd. Cftad umi poditat do 99, Zapojeni terde je na obr. 1. Knapajeni pak nasleduje nula a poditdni zactna potrebujeme stabilizovany zdroj 5 V, pro- t znova. toie pracujemesobvody TTL Celkovy Citad muzeme kdykoli vynulovat tlacitodbdr je 250 a1 300 ma, proto bude kem Tl. Aby zobrazeni bylo prehledndjdi, nejvyhodndjdi pouzit stabilizator MA7805, je vyvod 5 u 106 spojen se zemi a naktery muze pracovat i bez chiadide. Za displeji pro desitky se nula neobjevi. didlo pouzijeme obvod A301D, vyrobek Terc je na dvou destidkdeh s plodnymi NDR, ktery se proddvd i u nds. Je to spoji 55 x 90 mm. Na jednedesce jezdroj univerzdlni obvod, pouiiteiny k nejruzndj- s transformdtorem (jddro M12), na kterou ' J. A neuvadim.obrazec plosnych spoju, protoze bude zalezet na pouzitych souddstkach. Na druhe desce (obr. 2) je vde ostatnf vdetne displeje. Obe desky jsou prilozeny k sobd jako sendvic. Na celni stdnu krabice ze sololitu je prilepen terd, uprostred desitky je dira o 0 3 mm, v niz.,,v hloubce sedi fototranzistor. Nad terdem je dtverhranny otvor, zakryty derve-

33 nyrri filtrem, ve kterem je vidit displej. Na ielni strani je taki nulovaci tlaiitko. Na zadni stranu 6elni desky s terdem je pripevnina celi elektronika a je prikryta vhodnou krabiikou s moinosti povisit teri na zed. ZbrarT je pistoloviho provedeni, ale je mozne pouiit pazbu od stari vzduchovky, detskou pistoli apod.^na kterou pfipevnime hiaveh z vhodni roury (pertinax, tvrzeny papir, tenkostinny kov apod.) o prumeru asi 20mm, (podle toho, jakou optiku seieneme). Nejlepe by bylo pouiit optiku podle obr! 3, kde jsou dvi sbirni cocky s ohniskovou vzdilenosti 200 ai 300 mm sestaveny jako kondenzor s vyslednou ohniskovou vzdilenosti 100 ai 150 mm. Za ohniskem F je zirovka, jeji ^polohu uriime praktickymi zkouikami "tak, ie na vzdalenost asi 5 m svitime pres optiku a snazfme se dostat co nejmensi ostty svetelny bod. Na kriek zirovky dime reftektor z alobalu, alobalem taki obalime vnitfni stinu hlavni, abychom svitla vyuzili co nejlepe. ' Vystrely budou intenzivni svitelne impulsy velmi kratkihotrvini (obr. 4). Pres omezovaci rezistor a prepinai (mikrospinai nebo Isostat) je nabit kondenzitor s velkou kapacitou. Jeho nabiti trva 3 ai 4 sekundy a proto muieme pouzit devitivoltovou destiikovou baterii. Pfepinaiem pri vy$tfelu niboj kondenzitoru vybijeme pres iirovku 2,5 V, 300 ma, kteri na kritkou dobu velmi intenzivni zaziri a vy le dostateini silny svitelny impuls do terie. Impuls je tak kritky, ze iirovka vydrzi nikolikanisobni pretizeni znaini dlouhou dobu. y. Tato primitivni zbraft s jednoduchou optikou je pouiitelni na vzdilenost asi pit metru. Pouiijeme-ii misto zarovky vybojku s prtkonem maleho blesku, po; tom Ize tuto vzdilenost nikolikanisobni prodlouzit. Ik V Elektrotechnickom vyskumnom ustave Zivodov faikiho strojirstva zaiala siriovi vyroba vyrobku urieniho pre trini fondy - vyviieniho zmieiavaia s o- znaienim UZ 07 (obr. 1 a 2). ZmieSavai UZ 07 je urieny pre aplikicie v radioamatirskych ridioelektronickych zariadeniach pracujucich vo frekvendnom rozsahu 1,5 ai 500 MHz. Hlavni uplatnenie nijde pri konitruovani vstupnych prijimadov, zmiesavacov vysielaiov, premixerov, rozmietanych generitorov, vs tup LO Trl Diaz DA Tr2 < Ing. Michal Rafaj, OK3TRN vs tup RF. I vystup IF ^ - Obr. 1. Schema zapojenia UZ 07 a oznar denia vyvodov Obr. 2. Mechanicke rozmery a oznadenie ^ vyvodov UZ 07 generitorov $ignilu SSB;.produktdetektorov, utlmovych ilinkov apod: Zmieiavai je rieieny ako pasivnydvojito vyviieny v klasickom zapojeni. Ako zmieiavacie prvky su pouiiti 4 vyberane Schottkyho diddy. Zmieiavai je umiestneny v kovovom kryte, ktory sluii ako tienenie. Vyvod 6. 2 je spojeny s krytom a musi byf v zapojeni pripojeny na nulovyi potenciil. Na obr. 3 su«znizorneni frekvenine zivislosti potlaienia vstupnych signilov strane r.... >1 \ * A ' ^-A- r~-\ orientacnd znacka vyvodu 7 medzi jednotlivymi vstupmi a vystupmi zmieiavaia. Oznaienie vstupov a.vystupov je rovnaki ako u obdobnych zahraniinych zmieiavaiov. Pre ilustriciu je na obr. 3 znizorneni potlaienie signilu zo vstupu L0 na vystup IF zmieiavaia zahraniinej vyroby rpvnakej cenovej triedy, ktory bol skuiany za rovnakych podmienok ako zmieiavai UZ 07. Pri vstupnom vykone L0 +13 dbma vykone dvoch signalovo dbm prividzanych na vstup RF dosahuje potlaienie interm o- dulainych signilov tretieho ridu viacako 30 db oproti uiitoinimu signilui Kompresia vystupniho signilu o 1 db nastiya pri vstupnom vykone RF +.1 dbm (vykon LO = +6 dbm).. Sumovi cislo je minimilne pri budeni signilomloo vykone+6 dbm. Maloobchodni cena vyrobku je navrhnuti na 150 K6s a v suiasnosti prebieha schvafovacie konanie. Popisovanynrr zmieiavaiom bude mozni n ah rad if yo vaiiine apiikicif zahraniini zmieiayaie. (SRA-1, MO 108 apod.), ktori sa u nis len obtialne ziskavaju. Mechanicki rozmery a rozmiestnenie vyvodov jezhodnistymito zmieiavaimi. Z^kladn^ technick^ parametre. zmle$ava a UZ Konverznyzisk: v rozsahu 2 ai 400 MHz > -7 db v rozsahu 1,5 ai 500 MHz > -9 db 2. Potfadenie sign Alov LO na vystup IF: v rozsahu 1,5 ai 200 MHz > 40 db v rozsahu 200 ai 500 MHz > 30 db' 3Potfadenie signalov LO na vstup RF: v rozsahu 1,5 ai 200 MHz > 50 db v rozsahu 200 ai 500 MHz > 40 db / 4. Potfadenie signilov RF na vystup IF: v. rozsahu 1,5 ai 200 MHz > 25 db y rozsahu 200 ai 500'MHz >20 db 5. Vstupne a vystupni impedancie: 50 Q 6. Potfadenie intermoduladnych produktov 3. ridu oproti uiitoinimu signilu pri P^=+13dBmt aprf = 0 dbm: 20 db (typicky 25 db) 7. Optimifna uroven jnjekcie L0 (min. - iumovi iislo): +6 dbm 8. Maximilna uroven injekcie. L0: +16 dbm 9. Maximilny jednosmemy prud do fubovolniho vyvodu zmieiovaia: 10 ma 10. Prev&dzkovA teplota: -10ai+40 C 11. Mechanicki odofnosf podra CSN il Vfhkost bkoiiteho vzduchu: max. 90% pri 20 C * 113

34 / AMATERSK& RADIO BRANNEvVCHOVE UVT Medaile zpchjongjangu (ke 4. strong obalky) Ve dnech 9. az seu$kutednila v hlavm'm mdstd Korejskd lidovd demokratickd republiky mezindrodni komptexnf soutdi ve viceboji radiotelegrafistu, kterd se zudastnilo 105 zdvodnfku ze desti zeml vdetnd reprezentanto CSSR. Nadi delegaci vedl pplk. Ing. Frantidek Simek- OK1FSI, vedouci oddeleni elektroniky UV Svazarmu. Trendr Karel Paiourek - OK2BEW, ZMS, nominoval.dtyfi druzstva v ndsledujfdm sloieni:. ' 4tidi: Kopecky - OK3CQA, MS Jalovy - OK2BWM, Gordan - OK3KXC; iunloh: Prokop - OK2KLK. Dyba - OK3CSH; Hdjek - OL6BCD; - dorostenck Kundar - OL6BES, Ledko - OLOCQA, Sldma - OL6BGW; teny: MS Hauerlandovd - OK2DGG, Palatickd - OL6BEL, Kundarovd - OL6BGH. Jako mezindrodni rozhoddipcisobil ZMS, Tomdd Mikeska - OK2BFN. PFijem a vysfldni probfhaly v malych sdlech Palace sportu. V tdchto disciplfndch byly u vdtdiny zdvodniku velmi male bodovd rozdfly. V prfjmu ziskala vdtdina: udastniku plnych 200 bodd azaklidovdni byl nejdastdjdim zisk kolem 170 bodu. Plnych.200 bodo ziskala pouze Korejka Gi In Ok: Telegrafni provoz probihal v okoli bezvadnd sportovnl st re I nice na okraji mdsta a byl at na ndkolik vyjimek rovndz vyrovnany, takie znadnd ddst zdvodniku v ndm ziskala had 180 bodo. Byli mezi ninrii takd vdichni nadi zdvodnici mimo ddvdat, jimz neprodel jeden z telegramu. Nejfkratdiho dasu (17 min.) dosahli muii SSSR. Nejlepdf z nadich byli muzi s dasem 22 min. a ziskem 189,3 b. na zdvodnfka. Nevyhodou pro nds byly radiostanice R-104, kterd v CSSR nejsou k dispozici. Ve stfelbe z maloraiky byl nejuspddnejdi sovdtsky junior Cutkovskij, ktery nastrilel 96 bodu s vypdjdenou pudkoul Nddnejlepdf, Jalovy, mdl87 b. V hodu grandtem nebyfo tolik pade$dtek jak se odekdvalo. Deset zdsahu mdlo jen 13 zdvodniku, mezi nimi nade Hauerlandovd, Vyvrcholenfm celd soutdie byl orientadni bdh, ktery Korejci podle svdho slibu z Borovce 1983 pfipravili v kopcovitdm terdnu a na mapdch v mdritku 1:25 0O0. Les byl pf evdine borovy, postup ztdiovdn hustym pfizemnim porostem. Vlivem monzunovdho obdobi byla velkd vlhkost vzduchu a jeho teplota pres 30 stupfto. V prubdhu zdvodu se strhla bourka, kterd na zdvodnicich nenechala jednu nitku suchou, Za tdchto, okolnosti byli podle pfedpokladu nejrychlejdf dom^ci z^vodrn'ci, kteri zvftdzili na v ech tratfch se ^znadnym n&skokem. Neiyyrazndjdi odstup mdli v kategorii muzu, kde m l Gi Si Nam s dasem 79 min. takovy naskok, ze z cizincu bodoval pouze Savkin ze SSSR (10 b.j, kdyi zbyvajici dva Korejci mdli.148 a 140 bodu. Po skondenr soutdie projednati na zvlddtni poradd ydichni vedouci zudastnd- ( nych delegaci ndvrhy na d&stednd zmdny v pravidlech. Po mnoha hlasovdnich byly &nm formulovdny takovd upravy, kterd maji odstranit vyrovnanost vysledku v prijmu a v telegrafnim provozu a pri vysildni.. zjemnit a rozsffit stupnici kvalitativnich. koeticientu. Zbyvajici disciplfny zustaly prakticky beze zmdn. Definitivnf zndni^ bude predlofeno ke schvdleni predsedum brannych organizacf v roce 1985 a v platnost by vstoupilo v roce Cesta na daleky vychod nebyla zajimavd jen po sportovni strdnce. Velkym zdlitkem bylo i vlastni cestovdni po trase Praha-Moskva-Chabarovsk-Pchjongjang a zpdt. Nejzajimavdjdfm usekem byl tffhodinovy let z Chabarovska nad Japonskym mofem do Pchjongjangu. Celkovd doba vdech letu byla 23 hodin a 40 minut, celkovd prekonand vzddlenost asi km. Nejdeldi let (Pchjongjang- Moskva) trval 8 hodin a 31 minut. Bdhem nekolikadennfho pobytu po soutdii v pfistavu Hediu umoznil poradatel evropskyna udastntkum ndvdtdvu Bratrskych. ostrovu ve 2lutdm mofi. Mezi vzdcnd okamiiky patn takd pohled z letadla na Velkou dinskou zed a na sibifekou tundru. Podstatnou skutednosti vdak je, ze Cechoslovdci ziskali v KLDR bronzovd me daile a dfastnd se vrdtili 22. srpna 1984 do Prahy. # Z vysledku: Druistva: Muii:A, KLdR 2652 b., 2. SSSR 2103 b 3. CSSR 1971 b. 2eny: 1. KLDR 2748 b., 2. SSSR 2394 b., 3. CSSR 2254 b. Juniofi: 1. KLDR 2713 b., 2. SSSR 2371 b 3. CSSR 2161 b. Dorostenck 1. KLDR 2449 b., 2. SSSR2247 b..3. BLR2151 b..4. CSSR 2150 b. Jednotiivci: Jedinym Evropanem, ktery ziskal v celkovdm pofadi jednotlivcu mer daili, byl ndd Vit Kundar, OL6BES. V kate gorii dorostenco ziskal bronzovou medaiti. VSechny ostatni medaile ziskali reprezentanti KLDR ve vdech kategorifch. -BEW Krajsk6 pjrebory v MVT Je tu jaro a s nlm obdobi okresnich a krajskych pfeboru v MVT. Stdle je mnoho okresu a ndkterd kraje, kde MVT vyslovend 2ivoFf, pres stdlou snahu CUV i SUV Svazarmu o jeho rozdirent. Jako vzorny pfiklad muze v tomto smdru slouiit jihomoravskd organizace Sva zarmu, kde si okresni i krajskd prebory jiz vytvorily dlouholetou tradici. Takd znadnd ' ddst reprezenta&iiho druistva nadich vicebojafu je z Jihomoravskdho kraje. Dvdma snimky se vracime k lohskdmu jihomoravskdmu pfeboru v MVT, ktery uspo- Fddal radioklub OK2KET pfi podniku Metra Blansko. Zudastnilo se ho mj. 20 (!) ddti v kategorii C. OK2BWH NejlepSi v kategorii C. ZievaZ. Palaticka, OK2KOO, M. Prokop, OK2KLK, a8. Sven-^ da, OK2KRK Nejm/adii udastnfk souteie Jenda Ka$par; OK2KET, spotu s predsedou organizacnfho vyboru ing. Jarosiavem Jafovym, 0K2BQS -ROB ' -, -.- Zamy&leni nad loaskym mistrovstvim svdta Druhd, dedtivd polovina posledniho, tydne lohskdho zdfi, kdy bylo v krdsndm, ate obtiindm terdnu Beskyd organizovdno v Podoldnkdch mistrovstvi CSSR v ROB, uzavfela touto nejvyddi soutezi y CSSR dtvrtstoleti existence rddiovdho orientadniho bdhu v nadi vlasti.* Ddrek, ktery deskoslovendti reprezentanti, rddiovi orientadni bdici, skromnf, tvrdi a houievnatf chlapci a ddvdata, dali k tomuto vyrodf, je asi ten nejkr&sn&jdi: Za udasti dvandcti stdtu svdta (BLR, CSSR, Ciny, KLDR, MLR, Norska, NSR, SSSR, SFRJ, Svddska a Svycarska) ziskali v Oslo ve dnech 6. ai medaili a titul mistra svdta jednotlivcu a druistev. Kapitola pdtadvaceti let tohoto sportu v CSSR je tedy uzavfena. Je protkdna vdtdinou mezindrodnimi uspdchy, spolu s.avantgardnf roll CSSR v hleddnl novych cest a forem v oblasti vyvoje zamdfovaci a vysilaci techniky, v oblasti vyvoje soutdinfch systdmu a pravidel. Tyto vysledky byly podmindny predevdfm Idskou obdtavych a skromnych lidf k radioamatdrstvi, k pozndvdni a osvojovdni si novd techniky, k ddtem a jejich prirozene touze si hrdt, soutdzit a vitdzit. Poddkovdni patri vdem, kdo byli a jsou vedoucimi ddtskych kolektivu i jednotlivcu, trendrum specializovanych ZO Svazarmu, tdtum i mdmdm ( trendrum ) nadich sportovcu, ktefi doprovazejf svd ratolesti od souteie ksoutdzi. Poddkovdni patri amatdrskdmu tymu trendru nadi deskoslovenskd reprezentace, z nichi mnozi s nemalymi probldmy doma i v zamdstndni dokdzali vybojovat se svymi svdfenci vavfiny nejcenndjdi. Toto mladd sportovni odvdtvi, jehoi branny vyznam vdtdina zadinajicich chlapcu a ddvdat spid jen tudi pri prvnim zamdfovdnf a vyhleddvdnf miniaturnich vysiladd v mnohdy tdikdm. a sloiitdm terdnu, je v soudasnosti nejmasovdjdim sportovnim odvdtvim v radioamatdrstvi a Ize oprdvndnd pfedpoklddat, ze jim zustane i v budoucnosti. To, ie vysledky nadi prdce, nade trdnlnkovd metody jsou ostatnimi stdty uzndvdny, vdetnd nadi techniky a zdjmu o jejf ndkup od vedeni delegaci CLR, Norska a daldich, podtrhuje oprdvndnost tdchto predpokladu. Vytydend ukoly v daldi etapd, kde jednim z meznikit bude III. mistrovstvi svdta v ROB 1986 v Sarajevo, nejsou. lehkd.

35 Ceka n&s inovace zam6fovaci techniky v obou pasmech pro masovou a vykonnostni oblast ROB, ktera ma vyuzit z kladni technickaprvky vsoufcasnosti vyvljena soupravy prijlmadu pro vrcholova sportovce s hlavnlm cllem, aby byla tato technika kvalitnt a cenova pristupna pro opravdu masovy rozvoj. Budeme se zabyvat pravidly ROB pro sou tain i systamy v CSSR. Sou6asn muslme reagovat na zm nu pravidel mezinarodnlch sout zl (vatsi podet zu6astn$nych sportovcu v kategorilch muiu let, junioru let a zen bez omezenr vaku), kde je stfelba z maloraiky a hod granatem soucastl komplexnlho hodnoceni. Chceme zakiadat dal l specializovan6 zaklad ny talentovan6 miadeie v ROB pfedev lm na Slovensku s vyuiitlm zku enostl z CSR. Bu deme i nad&le shromazdovat zku enosti nasich treneru v jednotlivych sloikach sportovnf prlpravy, publikovat je a obohacovat tak jednotny tr^ninkovy system v ROB. Preji v$em ridiovym orientacnim bezcum, trendrum a funkcionarum do dal lho Ctvrtstoletl mnoho zdaru. E^lroslfiv Pepeli'k, OK1DTW -VKV :- IPodzImmf sout$ na VKV k Sflgsid ieskoslovensko*sov isk69iid pfttelstvi 1984 Pfed rokem, kdyz jsme.hodnotili tuto sout z z roku 1983, bylo konstatovano, ze ucast stanic byla rekordnr. Soutdz z roku 1984 vsak pfedchozf rodnfk jesta predstihfa, a to predev&'m dalsinrr vyrazhym vzestupem ucasti stanic v pasmu 145 MHz. Pritom nutno konstatovat, ze podmfnky Slfenl vln byly v roce 1984 opet o poznanl hor i, nezli tomu bylo v roce Radiova vyuzitelna aurory temar zadna, tropo podminky bahem zkfi a rijna zcela podprijm m a tak sout zfcfcm stanicim nezbylo nei pracna hlldat kazde sebemensi zlep enl. Kdo pe6liv6 a trp6iiv hlldal pasma VKV, ten se pfeci jenom do6kal vyrazn j$lho zlepsenl ffenl vln, a to az v upln6m z^vdru soutsie ve dnech 11. ai 13. Jistopadu Bylo to v ak takov4 zlepsenf podminek Slreni vln smarem na sever a severovychod, te pisatel komentafe takov4 podminky v ceia sv kari^fe na VKV nezaiil. Z nlie poloienych stanovi f bylo moino v nedaii 11. a pondait 12. listopadu pracovat se stanicemi v jizntm a stfednlm v6dsku a Finsku a prakticky se vsemi pobaltskymi republikami Sovetskeho svazu. Z vy e poloienych stanovisf na ruznych kopcich Cech a Moravy bylo mozna pracovat jesta v utery 13. listopadu 1984 se vzdaienymi stanicemi do sm$ru stejnych jako v nedaii a v pondsli. Stan ice, ktera se umistily na pfednich mlstech obou kategorii a ktera byly k pr4ci v pasmech VKV pfipraveny, ji2 v ned6li odpoledne 11. listopadu nav^zaly po dvaceti i vice spojenlch do Finska a se yzacnymi Alandskymi ostrovy, pov^tsinou s novymi a to velmi vz cnymi dtverci QTH. Nem6n pot 5iteinou je i ta skutecnost, te cetkov b4hem tf! dnu byly navdz&ny stovky spojenf se stanicemi z pobaltskych republik SSSR, kter6 byly b6hem celedobyzlepsenych podminek velice aktivnl a mnoh6 z nich pracovaly ze vzacnych, v Cechach a na Morave mdlokdy slysenych dtvercu QTH. ' Z pozndmek jednotlivych stanic vyjlm^m: OK1KHS - pracov^no b hem soutete s 26 zem mi Evropy v p4smu 145 MHz, z toho b^hem zlepsenl podminek koncem sout62e21x soh, 5x sup, 6x suq, 9x s UR, 2x s UA2, lx s UB a lx s UC. NejdelSi spojenl do Finska do 6tverce QTH MW39a a nejdel l spojenl do Svedska do tverce IU34d. Bdhem podzimu bylo n6kolikr&t pracoveino odrazem od poldrnf zafe, v^tsinou v ak ze SnSfky, kdy se tyto podminky nedaly z n!2e poloienych stanovisf vyuift. Bylo to ve dnech 18., 19. a 23. rijna a kr&tce tak 23. zkfi, kdy se dalo pracovat pres auroru i z nlie poloieneho stanovist^ v Roztok^ch u Prahy. OK1JKT - v^noval t6to sout^ii mnoho sv^ho osobnlho volna, aby mohl pracovat z prechodneho stanovists v Kru nych horach. Ve dnech 11. at 13. listopadu navdzal mnoho p^knych d^lkovych spoje nl, z toho 4x do Litevsk^ SSR, 3x do B6lorusk6 SSR, 9x do LotySskd SSR, lox do Estonsk6 SSR, lx na Ukrajinu, 37 spojenl do Finska se stanicemi v mnoha hovych fitvercfch QTH jako kupflkladu jsou LU, MU, MW, NU, NV, MW, OV a nejdelsi spojenl bylo do OW39b na vzd^lenost 1682 km. Stanice QK2KZR navazala v dob zlepsenych. podminek 35 spojenl se stanicemi v SSSR v pasmu 145 MHz a to do UA2, UB, UC, UP, UQ a UR. V p4smu 433 MHz to byla sice jenom dv6 spojenl, 1 x do UC a 1 x do UR, ale obd spojenl pro tuto stanici znamenajf nov zem6. O&ICM, ktery b^hem dobrych pod minek pracoval z PradSdu, nav^zal v p^smu 145 MHz 79 spojenl do v6dska, 25 spojenl do Finska, 1 spojenl s OHO, 1 x s UA2,2x s UP, 4x s UQ a 3x s UR. Nejvlce radosti m$l ze spojenl navdzanych v pas mu 433 MHz, z toho bylo 5 spojenl se stanicemi v UQ, 2x s UP, 3x s UR, 3x soh,2x sohoa14x ssm.zt chlepsich fitvercu QTH, se kterymi pracoval v pasmu 433 MHz, bych jmerioval LP, LR, LS, IT, JT, JR, HT, IS, HS, HR, KN, KU a NU. Ani stanice pracujlcl ze svych staiych stanovi t v nadmorske vy ce kolem 400 m, nepfi ly Whem vy e uvedenych zlep enych podminek zkr tka. Nejpodrobn^jSI zpravu dodal OK1AGB, ktery z Kladna pracoval v pasmu 145 MHz s 20 stanicemi OH, lx s OHO, lx s UA2, 3x s UP, 5x s UQ, 5x s UR a dale s mnoha stanicemi SM a OZ. Prineslo mu to mnoho novych fitvercu QTH jako jsou KO, KP, KQ, KU, LP, LQ, LR, LS, LU, MO, MQ, MS, MU, MW, NT a NV. Neidel i spojenl bylo do btverce MW39a. OKI MG prisel k zarlzenl pozda v noci v nedaii , ale jest& stadil navazat Sest spojenl se stanicemi OH, z toho nejdelsi bylo do fctverce MW70h na vzdaienost 1526km. Dale pracoval lx s UP, 3x s UQ, 3x s UR a n&kolika stanicemi SM a OZ. Prineslo mu to 6 novych Stvercu QTH a to GT, KV, KW, LR, MW a NV. Tradi n maio podrobnejaich anebo Ikdna zpravy nedosly od uspssnych sta nic ze Severn! Moravy, nemluv6 uiostaniclch ze Slovenska. Budjeto zcela nemlstna skromnost, anebo se tyto stanice domnlvajl, te sta6l uvest jen par povinnych dlsel do hia&enl a tlm te splnily v e, co se od nich osekava. V iadnam phpad par dlsel nestadf. Ta dsla jsou sice dulezita pro stanovenl poradt stanic v sout&i 6\ zavode, ale v t inu atenaru tato rubriky zajlma mnohem vice. V jakych podmlnkach s jakym zanzemm a antenami ta' ktera stanice pracoyala, z kteraho kopce dosahla svych uspbchu, kolik operatoru a jakym zpusobem se na uspachu stanice podllelo, dale s kterymi zememi a novymi ctverci QTH bylo pracovano, zejmana bylo-li to poprva, nejv t l vzdaienost, jake bylo dosazeno a mnoho dalilch, zdanliva nedulezitych informacl. Uvadomtesi proslm, ze to, jaka bude rubrika VKV, zaieil predevsim na tom, kolik ajakb informace po zavodech a vyznamnejsich podmlnkach aifenl na VKV poskytnete pisateti t chto radku. Vyslsdky soufls&s na VKV Kategorie /. - pasmo 145 MHz 1.0K2KYC 1725 GS0148n $ b 2.0K1KRU K1KHI K5UHF K1JKT K1KPU K10A K2KZR K1AGI OK1KKH Celkem bylo hodnoceno 301 stanic. Kategorie H - p&sma UHF a SHF 1. OKdKJR 338QSO 76 nasob bodu 2.0K1CA K1KTL K1KRG K2VIL K1QI K2KZR * bodu, 8. 0K2BFH , 9. OK1KPU , 10. OK3RMW bodu. Hodnoceno 62 stanic. Vyhodnotii OK IMG Besi o-eetordu UMF/SHF1984 naivgorte i. -jeonomvci, 433 MHz O Sd1P^p HK29b 204 QSO bodci 2. OK3LQ/p 1119a OK2BQR/p 1109c K2JI/p bodo, 5. OKIQI/p n n^?pv/p ~ 380'7 OK1MXS/P ? OKUlWp , 9. OK3TTL/p OKIVBN/p bodo. Hodnoomo W stanic. Kategorie //. - vice operatoru, 433 MHz 1. OKIKIR/p GK45d OKIKRG/p GK55h OKIKTL/p GK38g OKIKKH/p bodu, 5. OKIKVK/d , 6. OK1KPU , 7. OK3RMW/ , 8. OK3KVL/p , 9 OKIKRA , 10. OK2KZR/p bodu. Hodno ceno 33 stanic. 1. OKIAXH/p HK29b 38 QSO bodu 2.0K3CGX/p 1119a OKIMWD/p HK47e OKIAIY/p bodo, 5. OK1DEF/p Hodnoceno 10 stanic. Kategorie IV. - vice operatoru, 1296 MHz 1. OKIKIR/p GK45d 56 QS bodu 2. OK2KPD/p IK77g OKIKTL/p GK38g OKI KKL/p-2148,5. OKI KJB/p bod u. Hodnoceno 11 stanic Kategorie V. - jednotiivci, 2320 MHz 1. OKIAIY/p -663,2. OKIMWD/p bodu. Kategorie VI. - vice operatoru, 2320 MHz 1. OKIKIR/p -1776,2. OKIKTL/p bodu. Kategorie IX. - jednotiivci10 GHz OKIAIY/p a OKIMWD/p - 38 bodu. Zavod probehl za prumernych podmi nek i?enl vln a taka vysledky stanic tomu odpovidajl. Nadprumerna spojenl byla navazana pouze z nejvy fch kopcu, ktera byly obsazeny vltaznymi stanicemi jed notlivych kategorii. Vltaz I. kategorie, OK1CA, navazal spojenl s 11 zemami a nejdelsi spojenl bylo se stanici I4LCK/4 na vzdaienost 805 km. Vltazna stanice II. kategorie, OKI KIR, pracujlcl z k6ty Kllnovec,navazala spojenl s 10 zemami a nejdel l spojenl bylo opat s italskou stanici IW4ADT/4-679 km. Vltaz III. kategorie z pasma 1296 MHz - OK1AXH pracoval s pati zemami a nejdelsi spojenl bylo se stanici DJ4LR na vzdaienost 498 km. Vltaz IV. kategorie - opat OKI KIR - navazaia spojenl se 4 zemami a nejdetsi se stanici A/3 85

36 HB9AMH/p na vzddlenost 555 km. Podty spojeni zbyvajicich kategoril jsou spide symbolickd pro malou udast stanic v p4smech2,3a10ghz. Zivod vyhodnotu RK OK2KAJ OKI MG :kv: KalendAf zavodu na bfezen a duben ARRLDX contest, (one 2.3. RTTY Giant Flash, Corona 3.3. Cs. YL-OM zavod 9, DIG party, forte Virginia party 'l Kentucky, Tennessee party 17.'3.. " Kurzkontest -- RTTY TEST 160 m CQ WWWPX.SSB * Spring contest RTTY SPDX contest, CW DX YL-NA YL (pouze pro YL) KoiicelGOm /' Helvetia contest Espafta contest Z mezin^rodnfch soutizi ,00, ' ,8 MHz RSGB summer contest 1984: Ve vysiedkovd listing je celkem 14 stanic- OK a OL, z toho na 3. mlstd v cefkovdm " pofadf OK3KII (297 b.), na 5. mlstd OK3C2M (285) a na 6. OL1BIR (258). International YL-OM contest 1984: V d4sti tone nadeyl nedos4hly vyrazn j- Slho vysledku - na 17. mlstd mezi YL je-, OK1ARI; mezi OM je OK3CGP na 2. mlstd. O to vdtdlho uspdchu zaznamenaly nade ddvdata v d4$ti CW tohoto z4vodu: Zlaty poh4r YLRL zlsk4v4 stanice OK3KEG z B4novcG nad Bebravou a na druhdm. mtst6 je Gita Lukadkov4, OK3TMF. Blahoprejeme! Zds. z vodu. Zivod tfidy C 1984; vit zrt6 stanice: OK-C: OK3CSB, 9594 b., O/.. OLIBIC, 6726b.,QRPP(do 1 W): OK3CTQ b. Kategorie RP nevyhodnocena (2 soutdiicl).. Handcky pohdr 1984; vi'tdznd stanice: MIX: OK2KMI, 123 b.,cw: OK3CLA, 80 b., RP: OKI-1957,191 b. Letodnfho rodnlku se zgdastnil rekordnf podet stanic (118 v kat. MIX a 39 v CW). Kaidy z udastnlku zdvodu obdrft,! Rrdtce po uzavdrce prfjmu deniku ze zdvodu pedlivd zpracovanou vysledkovou listinu, doplndnou otabulku pravdy pro stanice na pfednlch mtstech, col je dobry. n4pad, hodny doporudeni vdem vyhodnocovatelgm soutdll: vtabulce pravdy jsou prehlednd zpracovdny informace o.tom, kolik a za co.kterd stanice ztratifa bodu oproti puvodndvypodtendmu vysledku. Pretek k 40. vyrbdiu SNP, 1984; vlfaznd stanice: koistanice: OK3KFO/p, 5250 b., OK-1t8 MHz: OK2BOB,,1152 b., OK- 3f5MHz: OK3CLA, 2299 t>.;ok-obep4sma: OK3EY, 4347 b.t OL: OL9CPG, 1602 b.,rp: OKI-19973,3460b. CelkomsufaziT lo 158. stanic. Vyhodnotila RR OV Zvazarmu v B. Bystrici. Z4vod na podest 40. vyirodl Karpatskodukelskd ope race; vltdznd stanice: OK- CW:. OKI DRY, 8900B., OK-SSB: OK2PEM, b^ok-mix:. OK2FD, b., koi stanice: OK3KN, b.. OL: OL1BIC, 4257b.,/?F* OKI b. 116 CSE3KI ADI -A/3, 85 Kat. RTTY nehodnocena pro malou udast. ZAvod vyhodnotil koiektiv OK1KRQ. (TNX OK1AYQ) IARU84 Award V dobd konanl konference L regionu IARU v Cefalu na Sicflii problhala soutdi o nejvdtdl podet spojeni se speciainfnrii stanicemi s prefixem IT84. Vdechny nade stanice, kterd splnity podminky diplomu a zaiadaly o ndi, diplom ui obdriely, i kdyl nezaslaly puvodnd.poladovand IRC kupbny. Nade stanice se umistily takto: 3. mlsto v Evropd a trofej zlskava OK3YX za 223 bodti. Na 4. m(st$ je OK1TN (205) a na 8. mlst6,ok1ad (156). Neiv t$( pobet bodu vubec zfskala stanice Y04WU (402):-' ; W»v«Ucl» ' 'ffiem (x. povstinf 18&S^>; u-:- EO' kitrfm bylo udsteno ^.Vtsatef EBSA;inr»n*jfc(z* Sttbu.cMAakcbJ v Uotfcv*. Evroj>«k4stanic«v^^ aibtf nay^mapehkl almpbb ««40 rdxnfiiitwmis^ ^Hida w rmbolv buh-iwyoiiil'k 't^loiti^ * zaaitajf prosmmetvssi;0m-d8sb.^ ^av^rnl vo&cfml znaslumt wft^$^ * do djplomus c..- '.. :-'ry ;4 V> -y. Zpravy ze sveta Udastnici nezdarenb expedice na ostrov Clipperton (1984) predpokl4daji, 2e se jejich plany na n4v t4vu ostrova podaft uskutednit v breznu a2 dubnu Koordin4torem akce je W60AT, 2el podminky siren! se je$t& st4le zhorsujl duben 1985{ednem diamantovbho vyrobl organlzace IARU. D4sepFedpoklAdat 2e k tomuto datu bude vyh!6-8ena vbtsi radioamatorsko aktivlta nebo celosvotovo sout6i.. Expedice BVOAA na Taiwan, kter4 se zufiastnil PAOGAM a OH2BH, byla vzorni pripravena Tim-Chenem, BV2A, a dal lmi dteny tamnl amaterskb organizace. Ope rator! mohli vysllat z uvoln6nych prostor ve dvan4ct4m, pat re jednb z nejvy$ fch budov a po celou dobu expedice m4ii k dispozici automobil. AntOnu 18AYT postavili za svitu Meslce, takie prvnl spojeni (pfi vynikajfcfch podmlnk4ch,na Evropu) bylo nav4z4no ve hodin mlstnlho 6asu. V dob6, kdy expedice pracovala v p4smu 7 MHz (7001 khz), slyseli jejl operatof io nokotik khz vy e jinou stanici, kter zneuzivala znadku BVOAA'. Expedi ce pouilvala zarlzenl 2x FT757GX, FL1OOZ a pro vy SI p4sma ant6nu TH2Mk3 ve vy i asi 40 metru. Celkem nav4zala spojeni ajedno ze zafizenl zustato k dispozici pro dalsiexpedice a date! mlstnl stanici, ktera se ma jako nov4 z ostrova ozvat (pravd4podobn4 pod znackou BV2C). '. - : - Federace $14tu Mikronbsie (Eastern. Caroline) sest4vi ze 6tyFv4t lch ostrovu - Truk, Ponape, Yap a Kosrae a asi 750 malych ostruvku celkem se 76 tisld obyvateli. Evropanum je tatooblast zn4- ma od 16. stoletl, radioamatbrsky provoz : zaji fujl prev4zn6 expedice stanic z Ja-. ponskaazusa. v / : RSGB poiidala ARRL o uzn4nl britskbho samospr4vn4ho uzeml ZC4 na ostrov Kypru jako samostatnb zem pro DXCC podle kritpria t. 3. Samospr4vnost tohoto uzeml je sjedn4na dohodou o zrfzent nez4vis!6ho st4tu Kypr (5B4)v,roce V; 24dosti se podotyk4, ze pro diptomy RSGB byla ob. uzeml vidy rozlisena volaclmi znaky a vzn4v4na samostatn4. Na Splcberk4ch byla instalov4na trva- 14 radioamatbrski stanice JW5E v sidle klubu Longyearben, kter4 je kdykohv k dispozici radioamatbrom, ktefi nav4tlvi ostrov. Cesta na Spicberky je moin4 pravfdelnymi leteckyml linkami a n4mornlmi linkami.. Diplom DXCC.se od vyd4v4. tak4 za spojeni v p4smu 160 m. Sou asn si v publikaci Radioamat4rsk4 diplomy na stran4 72 opravte, ze na diplom WAC se - vyd4v4 n4lepka i za spojeni v p4smu 80 m a za.spojeni od^l i za provoz QRP (pri max. vykonu vysllade iadatele' 5 W nebo prlkonu 10 W). OK2QX Predpovbrf podminek Sflreni KY ; na m sic duben 1985 Zlskat z4kladnl udaje pro sestaveni predpov4di je nynl obtlin4j l dlky nepravidelnostem ve.vyvoji de facto ii2 kondfclho jeden4ctilet4ho cyklu (jehoi minimum nynl vych4zf na rok 1986, nejpozdsji na prvnl pololetl 1987). Tim je pon kud snliena v4rohodnost n4sledujfclch udaju.. V SIDC pfedpok!4dajl_pro m6slce brezen a2 kv ten hodnoty H«= 26, 24 a 23 (stejn4 obdobl pfed rokem: 55, 49 a 47), vccir 6ekajl hodnoty slune4niho toku.ve. stejn4m obdobl SF = 77, 78 a.82rco2 by m4to prin4st i kvaziperiodicky vzestup sluneinl radiace a n4sledn4 zlepseni podmi nek Strenl na v4t in jcmitofitu KV. PFed rokem byly hodnoty SF jest4 okolo 130, ale prumdr za listopad byt jii jen 76,2. Vzhtedem k tomu, ze roste podet z4jemcu o sledov4nl kr4tkodobych zm4n, zaineme uv4d4t i rady dennich hodnot-tedy pro 1. a : t Druhym nutnym indexem pro z4kladnf popis yyvoje je* index aeometrick6 aktivity, nej(4pe z observatore, lezlcl ve stfednf 4IFce. Pro n4s* se dobfe osv6d4ujex Wingst, lezlcl 54 N a 9 E, ud4vajlcl pro stejn4 obdobl A*=^ ^ t S jednodennim zpo2d nfm se Ize tyto udaje dozv&ddt napfiklad z ursigramu; vysllanych. dennfe mimo ned le z Francis a je t rychlejsi je WWV s hlasenlm v kazd6 18. minut (SF, m4feny v UTG se zde dozvlme dokonce jii v UTC), led po pfemlstdnl z vychodniho pobreii USA d4le na z4pad.je jeho* slyditelnost v Evropd 4patn4, takze n4m teoreticky zbyv4 moinost si zatelefonovat nadlslo nebo (streffme-li se v dase, moie n4s to st4t jen p4r korun).. # Dobrym dovodem; prod se o tom vsem pr4vd nynl zmidujeme, je zvy en4 citlivost * ionosf6ry na.vykyvy slunednl a hlavnd geomagnetickd aktivity zejmdna v okoll minima aktivity. $uch4 statistika sice Ftk4 (a v prumdru m4 pravdu), ze by se^pfi hodnot4ch SF. okolo.80, mdly. vytv4ret dobrd podminky SIFenl KV jen pfi A* bllzkdm^nule, nadprumdrnd do Ah = 10, mezi 10 a 20 byvajl podprumdrnd, nad 20 $patn4 a nad 30 narudend. Aydak prlliv 64stic slunednlho vdtru,zvy ujlcf se pr4vd v obdobfch zvydend geomagnetickd akti vity, pom4h4 zvydovat ionizaci a takd

37 budovat ionostorickb vlnovody, 6im2 roste pravd podobnost otevfem' do ruznych vzd&lenych sm ru na nejruznsjstch kmitodtech, nadto s minimaintm utlumem, coi uvftaji hlavns pffznivci QRP. V/t6to souvislosti se 6asto hovoff o kladnych faztch poruchi mimochodem Sasto velmi' odlisne hodnocenych ze strany amat6ru (vttajicich. zmgnu) a profesion^iu (jimi muie porucha pferusit pr v6 provozovany 6i pl&novany spoj). NAzornymi pfikiady pri'mo oplyvaf pr -. v$ loasky duben.xak tfeba pfi poruse 5.4. byl na khz mezi UTC dobfe siyset majak KH60/B, dokonoe isvykoneml W(amimon ijizjen4x6tu. PFi klasicky dobrych podmfnkacti IFeni byv siyset KH60/B jen se 100 Wt jako napf mezi 05.32~ Anebo pri celkova Spatnych podmfnkach by! v pasmu 15 m otevfen sm6r na JA a 9.4. na lomnavkatd. Sezdnnt zm ny nam budou (hlavna v prvni pok>vin6 masrce) nadlepsovat moinosti komunikace, zejmana $ jiint polokouli, rid ( budou otevfeni DX v pasmecb 10 a 15 mt ale dobfe pujde 20 m denni a 40 m v nodnf dob. Na 160 a 80 m najdeme DX jen za tmy a nejsiinaji okoio vychodu Stance. Na 40 m pfichazeji nejsiln j5t signaly z vychodnich sm&ru okoto pulnoci, z ostatnfch kranu. < OK1HH INZERCE Inzerciprijimlosobnb apostou Vydavatelstvt Na$e vojsko, inzertnl odd&eni (inzerce AR)' Vladisiavova Praha1(tei.26G6 51-9, links 294. UzavArka tohoto 6fsla byla dne , do kdy jsme museh obdriet uhradu za inzerm. Neopomente uvast prodejni cenut jmak inzerit neuvefejnime. Text inzerdtu pi$te 6iteln$, aby se pfedesto chybam vznikajfcim z neoitetnosti pfedlohy; PRODEJ Repro nov, nepoutite ARN 8604, W, 4 Q (600). K. Konvi6ny, Mostni 26/81, ValaSske MeziPiOf. - Francouzsky dvojkanitovy elektronkovy oscilo skop, * vymanne jednotky, dokumentace original. + 6s, preklad, obrazovka 013cm,/do 30 MHz.-, Jen osobna, (4600), ICL Kpatice + LED 6fsla 8 mm 6ervenA (830). M.* ToSovsty Delnicka 1032, Vrchlabi I ks MM 2102 AN 2 plast. static, (a 100), 6 ks P 8212 (i 100), 1 ks 7924/2651 N (A 50). Material je novy nepouzrty. Claudia TobtSkova, Roubalova 25, Bmo 2, tel Kazet stereo mag. M531S upr. die AR (1800), hraj. mag. 0 70, nova htavy (700), pfen. z 430 a vlozka VM 2102 nepouz. (600), amat. zesil. 2 x 4 W (300), vad. PU 120.(400). V. Zbonl, Ubo 38. Motorek Supraphon 2800 ot/min., 220V/120V 50 Hz, typ TPF , MT 190 (50), univerzalnl zdroj - reg; 1 ai 12 V a 5 a* 30 V. = 200 V, ~U - 23 V, 30 V, 35 V, 140. V, 150 V, 180 V, 200 V, 6as. spinac od 0 do 33 min. (400); tranzist. elektrofon. varbany $ basovou casti' zhotovena podle Rad. konstruk. z r nutno naladit + upravy (1500). FrantiSek Venkrbec, Ceninova 18, Prerov. 100 W - 4, 8, 16 Q, 4kanalovy zesilovao na spev, klavesy. Dynacord. Eminent II (6000). t. Czibulka, Gog'ofova 10, Nov6 Z^mky. T1-58 (4000) nov6 akumul^tory, manual v ceskem jazyce. S. Pecha6, Komenskebo 23, Topolcany. Zesilovai kople Marshall 100 W (3200). L Cernobila, Ujezd Novy kanai votit I. - V. pasmo s FET (800). M. Plavik, Tovarenski 14 (VUKt), Bratislava. - Mgf B4 hraji'ct (650), mgf M2405S rok st. hlava (2850), gramozes. N2C420(2950), tuner ST100 (2500), 6as. za 50 %; HaZ 1967,69,12/70,2-12/71, AR 1971,72 (bez 3,4), 73 (bez 1-3,5), 74 (bez 7), RK 4, - 6/75, T V. Oulebla, ZAvadska 12, Bratis lava.. ' ' Prfjima6 TESLA 814 A (2900), gramosasi NO 420.s prenoskou Shure M 76 S6 + nahradni hrot (2000) hrot Audio (Akai):RS 85 (500). Ml Zabaika, ZSpotockeho 95, Havirov-Bludovice. -. T. %i, - 'v.x prijme * "W ^ pro zaji$t&w vyroby barevnych televizoru.. zenynazapracov6mdo-lisovny galvanicke dilny montdzm'ch dilen muze pro prace - manipula nich delniku,. pracovniku skladoveho hospod^rstvi V cleno z^vodnl stride. kvalifikovan^ pracovniky v oboru - frekvenfini mechaniky, mechaniky elektroriiky,. - soustruzniky.. zamefiniky N^borpovolenna uzemi CSSR s vyjimkou vymezenbho uzemi. Zdjemci, hlaste se osobnb na personainim odd. podniku nebo 1 na. tel ". Svobodnym zaiistime ubytovani na podnikove ubytovne. Etektro dasopisy zabrani6;, Seznam 6asopisu s cenou zastem. V. Janiga, post. prietinok 116, Ruzomberok. Barevny tetevlzor'zanussi, uhl. 51 cm (20000), pfenosny televizor Sanyo, uhl. 37 cm (15 000) - co-. lor. Oboje PAL/SECAM, V. Hasoft, tel Praha ve6er Panasonic RF (6500). V. Kalmus, Na vyspe 18, Ostrava-VySkovice. MGF B100 (1700), repro ARV168 (50),'.ARN668 (100), na TW 40 trafo (100), pfednt panel (60), chladi6 (80), pfipadni dal i. R. Sob4b, ubytovna obchodu 20/1-1, V uilabin 19, Praha 10. BTVP Junosf C 401 s vadnou obrazovkou (1500). _ Ing. JiFiSev6*k,Stanislavice 130, CeskyT&in. Digitiitni tuner AIWA - CCIR. MW (4900) +am.. zesilova6 2 x:5 W (590), 2 ks pfip. repro (a 290), efektov610 SN (390), AY-8550 (340), gramo NC 440 (22 )), tot. Zenit E (990), na$e i zahrani&ii * LP, kouprm, vymenim i prodam programy pro SORD M5, informace proti znimce. J. Kobali6ek, Pad lky 11/3897,7GQ 01 Gottwaldov. ' Zesllova6 Zettawatt osazeny a oziveny plosny spoj + zdroj a chladi6 (600), par krystafu (vyroba HK) 27, ,800 MHz (300), Seda serva Varioprop - nepouzit^ na mod.eiu + konektory 3 ks (1290), $ov tsky Skdlni osciloskop N 3013 (600), osciloskop. obrazovku DG patice - nov^ nepouiitd (700). sada japoh. MF transformitoru 7 x 7 mm B, 2, C (100), koupim keramic. fiitry 2 ks SFE 10,7, BF910. Jin Kloko6nfk, Palack^ho 1948, Pardubice.' BFR91 (135), AY (380). Ing. Z. Frodi, StMrrky 72,50321 St&ery. DPS R101 na stereofonny prijimac VKV (80). Sovet- Sky meraci pristroj. ABO-5M1 (800). J6n Kuzmiak, Martina Benku 1, Pre ov. 8 x MM 2102A (a 55), 6 x LCD DR401 (a 33). Novi S. P^Ika, ExnArova 17, Bratislava.- ~ Stereofonni prijima6 816 A hi-fi (5000), gramo MC 400 poloautomat (3500), magnetofon B73 (2900). -Vaclav Hybe, nim. Subertovo. 54, DobruSka. SoprAn 635 A, 66 ai 104 MHz, DV, SV, KV 2x,. 'pouzitelny jako zesiloval (25 )). Koupim 10 K514KT1 (SSSR): Miroslav Chval, Okruzni 238,' Mezibofi. B101 s upravami, 2 ks repro RFT 6 W, 100 % stav (2000), farebnu hudbu, stmieva^e, kruhovy 6ita 3 x 600 W(3000);M.Feleditn4m.Hrdinov25t fialovo. Gramo SGr40, zesi. TW-40 B; 2 x re pro. RS-20 P, tuner NOR Rema Motiv 830, antena VKV - FMII. 9 prvko, anten. zes. NDR pro VKV - FM (6000), nebo jednotlivl Petr Postr^necky, Nedvedovo n4m. 2, Praha4. asov6 re!6 RTs-61,0,3 s az 60 h, nepouzite(iooo). M. Stastny, post. schrinka 5/H, Nove Mesto n./v. ' > TV &tess - zvuk 01RT + CCIR, nov^i obr. (1000), vf gen. O.Taz 30 MHz BM368 (800),/7Z.C mostik. (400), wattmeter V/1-2 A, 0,5 % (400). J. Porsok, C. A. 3/47, Samorin. Gramo Sanyo TP 1000 (4900), BF981, TDA1005 A, XR2206 (120, 200, 270). Petr HoSek, Rusk^ 37/1, Ostrava 3., Kompl. oiivenu a nastavenu elektroniku ti ta6a 0 az 100 MHz AR 9-10/82 + panel s pbtla6ou*+ dispiej (2200), 10- CD4015 (a 100), osciloskop KFizik T al 5 MHz, ako novy (2000). C. Klein, Velka. Lomnica Xtal filtr CW, SSB (a 400), 2x ARN8604 (a 630). Jin JanoSek, Provaznikova 51, Brno. ' DMM s ICL' 7106, meri U I s$ st, Q SestavenA stavebnice bez vnej i skfinky (1900), repro ART481 (90), ARN 665 (90), rete RP V (25), LUN12,24 V (25). Digitrony Z574 M (25). PU 120 (700). ZbynSk MenSik, V. ftez^6e 2,77100 Olomouc. -. Regutovatetny zdroj stab. 2 az35 V, 0,01 az 5 As el. pojistkou (1000). Pavel Hercik, sidliste 632, BeneSov n. PI., Decin. MM-5316 ve zkrat. podlozce (350), popf. vymenim za 2 ks SFE 10,7. P. Milek, Janftkgva 1747, Most. A/3 85 tesrszki Adi 117

38 Mikropoditad Sharp PC tiskdrna. rez. papir, vystup na mgf, adapter, manual (8000). V. Vana, Revoludni 54, Plzen. Zvaraci transformator 380/220 V, 40 az 220 A, > 10 reg. stupftoch (2600), tfalej zvaraci transform^tor 3 fdz. 3 x 380 V, 30 az 250A js v 14 reg. stupftoch (6500). E. Penerova, Palackeho 10, Brati slava. ' - \ Oscifoskop N313 do 1 MHz a tonovy generator L30 20 Hz az 10 MHz (2500). tng. Jaroslav Strnad, Jabloneckd 420/66, Praha 9-Strizkov. Sinclair Spektrum novy, pam f 48 KB (13 000). Panajotis Giogas, Na lysins 12, Praha 4-Podoli. Civkovy giagnetofon Philips N rychlosti, 3 motory, 3 tvrde hlavy, DNL 35 az Hz (13 000). Petr Fux, M. MajerovS 2362, Most. TV - hry s AY , kvalitnf (1750), stereoradiomagnetofon Diamant K-203 v zaruce (4000), koupim ZX-Spectrum + 48, popripad 16 KB. L. Sitavanc, Jesenicka 18, Stenberk. Obr. B10S401 (700), dvoupapr.aeg HR 2 100/1,5- (300), Sasi HC13 (250), 2 x ARO 666, ARN 664 (a 20, a 70), MP V (130), MP pa (a 140), 74192,74S112; MA3006 (& 20), 7490,93,75,74 (a 10), MHB2501 (50), par 26, 590/27,045 MHz (200), 12 - poloh. pf. WK53360 (& 40), DIL 16 (4). Koupim ZX Spectrum nebo Sord M5 za rozumnou cenu. O. Oliva, Huskova 16, Brno,.. Radia stara, televizory bezvadne, reprodukt., trafa, -zesilovade 50 W, elektronky, smalt, drat a jine souc. Cena die dohody. S. Charouz, Hostinne~475. Magnetofon B43 stereo dobry stav (2200) + magnetofon. pasky. Agfa, Scotch 18 ks "(2000) i jednotlivs. J. Maly, Revolucni 171, Tyn»St n. / Modeler ro , 80, 81, 82, AR roc , modre (& 2), katalog Model!bau Graupner ro5.* 1976, 79, 81, katalog Robbe modell sport rod (a 50). t jed not live na dobirku. Drahomira Dolezalov^, Machova 91,41155 Terezin. Grundig cassette deck CN stereo mikrofon GCMS 332 (4500). Ing. J.Trcka, Maid Levare 313.' Prenosnou barevnou televizi Elektronik 430 (3200). Vladislav Zap g al, Wolkerova 960, Hulin. Digital. multimetr Keithley 129-LCD (4000), nepouzity. S. Kozak, Smetanova.1587, Slanyv Cuprextlt, jakekoliv mnozstvi a rozmery, dm- (5). J. Zeman, Bdlehradskd 393, Pardubice. RX - R5A 1,4 az 30 MHz upraveny na SSB, kompl. ndhr. osazeni + dokumentace (1400), ruzne radiosoudastky a literaturu die seznamu. Koupim tov. stol. soustruh. K. Jefabek, Z. Stdpdrika 1784, Ostrava-Poruba. ZX Spectrum 48 KB, manual BAsic, ndkolik her (15 000). M. Sebelikovd, U knezskd louky 26, Praha 3. Kotou6ov]p Tape deck Akai ctvek 27, tri hlavy, tri.motory, perfektni stav (19 000). Jin Svoboda, Voriskova 51, Brno. Nepouzitou antdnu VKV FM1 (180). Stanislav Cejda, Skrivanska 486/35, Praha 10-Malesice. Sinclair. ZX81 16 KB s vdtsim podtem programu (8000), zes. AZS100 L (400). P. Chalupnfk, Moldko- >a 10, Praha 8. Amat hi-fi tuner AM-FM CC1R - OIRT die AR 2/77 2 x 25 W/4 Q, zabud. dig. hod. s buzenim (3200), mag. B70 predelany na stereo tape deck 3 hlavy, 9/19 (1400), tfipdsm, repro RS20P Levisten 4Q (a 650). K. Madr, V chaloupkach 11, Praha 9. Basic* manual prozx81 vcestind (200). Jan Dufek, Obr. miru 541, Maridnske Liznd. TI-66 program, kalk. (3900), Z80 CPU + PIO (800), 8085 (400), SAA1058 (120), BFT66, BF900 (110,80), J. Merta, Pod Skolou 120, Frydek-Mistek. 1 Sestavu Philips - tuner zesil. 2 x 40 W, gramo, autom., 4pdsmovesoustavy (18 000). Karel Melzmuf, Radlicka 29, Praha 5. Osciioskop N313 (1700). Z. Kubik, PSencikova 684/ 4,14018 Praha 4, tel ", Pro Sinclair Spectrum 10 programu na kazete (130). V. Klima, Manesova 80,32015 Plzen. Novy ZX Spectrum 48 KB (11500). J. Dudik, Na loudkach 1219, Kurim, Casette stereo deck Aiwa AD 1600 (6000), zesil. TW 140 (3000) a gramo NC440 (2000). P. Vondrak, Na strzi 1205, Praha ZX81 (5500), RAM 16 KB (2900), RAM 64 K(7900), PiO (1250), rozi sbern. (350), interf. RTTY, CW (3950), progr. a liter. (1500), Lambda 5 (2400), citad Sabstr. 850 MHz (8900),,koupim 8251, 53,2716, Jen pisemnd. V. Aeznrdek, Vaculikova 1, Brno. Sinclair ZX61 (4000), 2 ksbf900(& 50). Jen pisemne. J. Barchdnkovd, Leva 23, Praha 4. Diiy na TVP Lilie, Palas, Elektronik 24, elektron. autoradio, drobnd dily_z jinych TVP. Seznam proti znamce. Cena die dohody. B. Kuchtidek, Slovenskd 38, Budovice II. PR ODEJE N Tranzistory, kondenzatory zahranidni vyroby NSR (cca 600). Seznam zadlu. Jana Novdkovd, Tf. lid. mitici 1086,29301 Miada Boleslav. Zos. cros. 2x 200 W, 4 Q, 20 az 750 Hz, 2x 100 W, 8Qj 750 az 20kHz (12 000). Bas apar. 150W (10 000). JFET TL082 dvoj. OP 13 V/ps (a 90). AR/A- B, ST. Kupim RC4136 a rdzne potenc. 10 az 100 K. Mifkovic, Kuchyna, Blava-Vid.. Stereofonni pfijimad 816 A hi-fi (5000), gramo MC 400 poloautomat (3500), magnetofon B73 (2900). V. Hybes, nam. Subertovo 54, Dobrudka. HP41C, dtedku dtrtku, pamef, modul, vse (10000). Svec, U v z. domu 2946/378, Most. * KOUPE Mdr. mustek RLC 10. Sknnku nebo vrak tr. rddia Carina ze spod. vidkem. Ruznd prepinade i pajend. 1. Vyrobky, o ktere mate zdjem, odborn predvedeme, doporucime vhodn6 pnslu enstvi a doplaky. 2. Prod&v6me technicky prezkou en4 vyrobky. Pri prezkuiovdni odstraaujeme pnpadn^ drobn^ z^vady, kter vznikly pri nesprivn6 prepravni manipulaci. Pokud zjistime hlubii zavadu, okamziti vyrazujeme vyrobek z prodeje a vracime ho vyrobci spolu s prislu nou odbornd-technickou reklamaci. 3. Mimoradnou pe i vinujeme televizorum tim, ze je funk n prezku ujeme za pln^ho provozu. PHtom podle potfeby serizujeme funkce televizoru. 4. Zakaznikum zajimajicim se o obor elektroniky poradime s vyb - rem sou ^stek a doporu6(me ph'padni ekvivalentni n^hrady za poiadovani typy, kteri v souvislosti s rychtym rozvoiem mikroelektroniky vybmaji z vyrobni produkce. 5. ZAJemci o vdtsi mnoistvi aoufiistek a ndhradnich dilu nemusi u nit ekat, pokud vyuiljf na&ich. pfedobjednivkovych listu.. Zboif jim phpravime k okamiitimu odbiru na spoletn& dohodnuty termi'n., - ~6. Organizacim ajejich zasobova&um zprostfedkujeme odb6r v6tiiho mnozstvi sou&istek a ndhradnich di'iu na velkoobchodm'm stupni, v mensim mnozstvi i v prode n ch -tdz na fakturu. 7. Z^jemcum o koupi na dobirku zprostredkujeme dodivku zbozi z ustredni zasilkov^ sluzby TESLA ELTOS Uhersky Brod (PSC , nim. Vit zn6lio unora 12). 8. Prod6v6me tak6 na SPOROilROVE UCTY a na pujdku., 9. Pripadn6 kvalitativni reklamace vyrizujeme primo s vyrobnimi podniky. 10. Na$i zakaznici nezustavaji osamoceni s xyrobkem u nas zakoupenym. V prubihu jeho uzivani ridi poradime s udrzbou, servisem i dopln&nim vyrobkii o novinky v oblast! prisluienstvi. Zkuienosti zikaznikii s vyrobkem okamiit piedivime vyrobci, kterpmu tak TESLA ELTOS d6v cenni podndty pro inovaci a modernizaci v souladu s potrebami a.pozadayky uzivatelu elektroniky TESLA nebo ostatnich vyrobcu.

39 Nabidnite i s cenou. Vaclav Pros, Csl. arm. 2864, Karvini 8. Vartiany S101, S102, Chorus - i nehrajict: Josef Novik, Pfsedni 17, Hludin. Raminko P 1101 ke gramofonu, Or. C. Jung. V. Ctvrtka 859,50601 Jidfn. UHF konvertor na II. program. V. Ohochola, Veseli 60, Rokycany. 1 kompfetni rodrn'k AR 1973, nabidnite ijednotliva disla. Vladimir Cerny, Zeleznidifska 1753/22, CeskaUpa.. Konvertor pre II. program do televizora meniieho typu. Beita Suvakovi, M. Benku V-1, Preiov. 10 MA1458, potenciometry TP289, 50 k/nr 5 k/n tant: kapku 1 pf. Milan Buiek (u Stohru), Fu&kova 701,69145 Podivin. " VN trafo do televizo.ru Li lie, tranzistor BFR90 novy, * nepouz. Jin Blahna, Tu ovice6, Starosedlecky Hridek.. Obrazoyky 12QR50 a 7QR20, nebo ekvivalenty. J. Pokomy, Svatopluka Cecha 21, Boskovice. Reproduktory ARZ ks nepoikozeni. A. Mrozek, Hradiiti Obrazovku 12QR50. Nutne. Alena Pokomi, Lesni 539, Kiaiterec n/ohn. Krystal 100 khz, 2 keramicki filtry SFE 10,7 MO, AY , 2x A2770, 2ks objimky DIL28 a jine polovodidovi soudistky. Nabidnite a uvetfte cenu. Losa Otto, Novoveski 903, Bystfice pod Hostynem.- Oscitoskop obrazovku 12QR50, AY , barevny tel. pfijimad + schema. Zden k Srimek, Pokraticka 1850/77, Litomerice. Sinclair Spectrum 16 nebo 48 KB. Cena. J. Lhotik, Horska Ai. Amatirski radio rady A i B, rod ai Kompletni. Pavel Schovinek, Gottwaldova 190, Nimiif na Hane. VSechny rodniky AR A i B od roku 1978 vdetne. I. jednotlive. Frantiiek Sladky, Cafourkova 524, Praha 8-Bohnice. Jidro C typu popr. sif. traf. na Zetawatt Milan BuSek, Prusinky c Bezvadny interfejs FA-3 a 1 KB RAM OR-1 na Casio PB-100. Ing. Nitschneider O.; Dostojevskeho 2563, Poprad: ICL7107, XR 2206,612GG44'J, D, 10, LED, nabidni-' te. Ing. Pavel Jin, Kuskov 319. Fotoodpor RPY58, CL505L, LDR03.07, krystaly 36,225,36,375,36,262 MHz IO-ICM 7226A, CD4030, LF355, AY38610, ICL Impulzni reli. Oldrich * Hromek, Komenski 26, Bardejov..SP 8685, 8690,0M335i 95H90, NE5044, 5045,543, 544, ICM displ., AY ,8710, MC10131, 231, CD 4011, TCA4500, A277, 213, CA3189, MHB2009A, 108, 7447, 90, 75, MAA435, 741 a jini, T-TR12, BF245C, KC, BF, BFR, BFY, D-KZ260,*KA, KB, LQ/R-161,' 191,151, C-trimer, SFW, SFE 10,7, krystaly 40,68, 27,120, dvojkanilovou obrazovku, nivod na opravu C202, B73 i jine katalogy. F. Slenc, 0kruinM96, Pribram. / AY ,8610,8710, CD4011, MH, KD, KU, KC, KF, KSY a jini pqlovodide - nabidnite. M. Aritochova, Lib6any-144. Novou obrazovku 32LK1C-1 uhl. 32 cm do 8TV Elektronika Gustav Scholz, Kamenice -Oleiovice 453,25168 p. ttf in. Tov, oscitoskop - min do 5 MHz. Cenu respektuji. Cenu + popisna adresu J. Formanek, Jizerski 559, 51301Semiiy. ZX ,KB nebo Spectrum. Nabidnite. Milan Moravec, Sumavska 16, Sumperk., AY , knihu Baudyi-Ceskoslovenskiprijfma- 6e, kdo odproda nebo zapujdi dokumentaci (nebo schima) BTVP Europhon CTV Josef Tomcanyi, Svitavska 10, Syitayy. 10 AY a 2x objimkydyl-14;ara83/3,8,11, 84/4,.5,7, ARB 83/4,6,84/3,4. Alei Riha, ftezidova' 60, Brno. - Komunikadni RX na amatirski pasma. Popis, stav a cena. Nabidnite. Ing. M. Lobodzinski, U feky 363, t Karvina 5-St. Mesto. Amatirski radio d. 9/84; Jin Voldan, Revpknim. 4, Strakonicel. ARZ ks a kdo postavi ant. predzesil VKV- CCiR/zisk min. 25 db. Jan Sustr, Fibichova 2691, Most. Sharp PC 1401, Casio FX-602P. Udejte cenu. Ing. Jan luma, Fr. Halase 31, Ces. Budijovice. Tuner JVC T 10 XL nebo Pioneer TX608, popr. i TESLA Jen kvalitni. Miroslav Hlavadek, Semiice 42. IO-K-174-T<t>1 - SSSR, KT809A - 2x, KT315B-3X, KT209B, KT8076, KT503fl, T T806T, - SSSR. M. Janik, Vrchovecki 98, Vel. Meziridi. 3 ks 10 MA1458,8 ks LQ190,2x odruiovacitlumivka WN 68219, WN68212,6 ks el. k: 500 jif/10 V. Zaplatim dobre. Ilja Heleiic, Velki Stihle 17, , BHdliina 2. Kapacitni trimre do osciloskopu ARA 6/84, DG7-132, WK 53341, konektory BNC, elektromagneticki ventily ZPA Oukia Preiov typ alebo iny, ARA 79/3,82/2,3, ARB 76/1,81/5,6,82/1,2,4, ST 81/2, 12, 82/8, 10. ing. V. Bzduiek, Sipkove 17, Vrbovi. NF raihvoftmetr 6M 384, nebo podobny. Ivo Sturm, - Jindricha Plachty 19, Praha 5. Roienka Radio and Television i starii iisla. Ing. Jin Bazant, Naprstkova 3, Praha 1. Trafoplechy El 50, kostry 50 x 5010 TTL digitrony, LEO, polovodi6e, nabidnite. Miroslav Prachar, amberk1116. Video magnetofon, kameru, monitor, kazety a pri-. sluienstvi, systim U-matic. Petr Chytry, Votoika 18, Hostinni. AR A 5,7,10/77, 7-11/78,6,8/79,11/80,11/83,9/84;' -AR B1,4/80,3/81,5,6/83,4/84,-3-6/78 nebo cely roc.,' 1-4,6/79 nebo cely roc;, ST 1 az9/81 nebo ce$ roi., Tech. mag. 10/82,9/84,3,4,5,7 ai 12, neb cety roc. Prodam AR A 7/79, 3/80, 3/81, 5, 6/84, AR B 1/81, 4/83, ST 5/84. I v pine ceni. J. Zavfel, Gottwaldova 542, Roimitil. VYMENA Commodore 64 nabiztm vyminu prog ram u, fiteratury apod. V. Ludlk, Koryianski Paseky 1571,,75661 Roznovp/R. > 18085,18255, TMM k Byte EPROM za televizi Junosf nebo podobnou i s vadnymi.vf obvody. Petr Typl, Hlavni 49, Praha 4. Pentacon Six TL obj. Biometar 2.8/80, iachta hranol, braina + vym.^obj. Biometar 2,8/120 - braina, MIR 3 B 3,5/65 - brasna, filtry, ciona, Jupiter 36 B 3,5/250 -braina, filtry. Vie nove, nepouiiti. Por. cena (18 570) za Sinclair Spectrum s prisluienstvim. Nebo prod&m. Frantiiek Novak, Frydlantska 5/1319, Praha 8. rozne Kdo poradi se stavbou ifslicoviho miriciho pnstroje pfiloha^ar Viclav Hyb^, nim. Subertovo 54, Dobruika ; Zdarma ofotografuji vie pro Spectrum. Znimku! S. Marek, Louiovice 240. Kdo udili nebo prodi antinni predzesilovac VKV- CCIR. Kvalitni. Josef Famira, Mali 2, Praha6. ^ -. m ^ ; ^ GETLI JSME... Loos, F.: METODIKA RADlOAMATtR- SK^HO PROVOZU NA VICV. UV Svazarmu: Praha stran, 29 obrazka. VydAno pro mwtni potfebu. Svazarmu, rozaifuje se bezplatnd. tirskiho provozu na KV. Ve dvanicti kapitolich pojednivi o provozu na VKV v pine ifi tito velmi rozsahli iinnosti. Oproti biinym zvyklostem se nejprve zminime o nedostatcich knihy. Mezi ne path nesprivnost jazykovi, nepresnost formulae! (vedouci nikdy az k vicne nespravnosti) a uriiti frizovitost. Vedlejii vity v souvitf jsou vetsinou oddiloviny iarkami nesprivni : napr. na str. 9: VKV maratbn - celoroinf soutiz, ktery sledoval rozvoj VKV provozu. nad 50 MHz vyie byl vypsin... na $.* 11 nalezneme modernizaci zafizenl zpusobem TRX", na $.17 tvrzeni, ie po sloieni zkou ky RO-D se Ize zuiastnit provozu (aikoli samotni sfozenizkouiky k provozu neopravfiuje) apod. Taki foneticky pfepis vyslovnosti cizich slov neni dokonaly. Nekteri stanjee budou asi pfekvapeny, ai jim sdilime: ttthenks for ju kdl. Jur signal riport..a to nejmeni do ti doby, nez uslyii, ie aj ken saj only e fju vods in ingli. ' Pres tyto nedostatky fze nci, ze kniha path mezi to nejlepii, co u nis bylo v posledni dobi pro radioamatiry vydino, a to pfedeviim pro systematicke zpracovini latky a»cilevedome respektovint metodickiho poslini publikace. Vzicni se zdarilo autorovi udriet v celim rozsahu textu srozumitelnost s ohledem na pfedpoklidanou urovei znalostf ctenire. ftada tabulek cini z tito metodiky i praktickou provozni phrucku; bohgzel prave v tito souvislosti se negativni projevila dlouhi vyrobnf Ihuta knihy, prbtoie neni zachycen novy systim lokatoru, novi platni pddmmky zivodu a soutiii na VKV apod. V kaidem pfipadi je kniha vice nez dustojnym protijikem Metodiky KV provozu, protoie. autor nejenom dobre zni svi tima, ate umi o nim i sdilni hovofit. Uvodem ertovane nedostatky mohty byt snadno odstraniny redakintm zpracovanim textu avkorekturich.. -jjv- Puia, V., Flngerhut, K-: ZAKLADY AMArtHSKt TELEVIZE. UV Svazarmu: Pra ha stran, 48 obrszko. Vydino pro vnltfnl potfebu Svazarmu, roz&lhije, se bezplatnd. Publikace je souiisti 3. dilu oblibenych Predniiek z amatirski radiotechniky. Litka je rozdilena do 11 kaprtof, z nichi prvi dtyri se zabyvajf SSTV, zbyvajici ATV. Text je p$in jasni a srozumitelne, bohaty doprovod' ilustracemi pomihi snadnimu pochopeni probtematiky. V souiasni dobi ani radioamatirski dasopisy nepfiniieji phspivky.ktere by se SSTV 6i ATV zabyvaly; jil proto je tato.publikace velmi potfebni, zejmina s ohledem na fakt, ze pronikajfcl digitalizace dnes vyvolivi patrnou renesanci zijmu o tyto druhy provozu, coi plati zejmina o SSTV. Knfika se prakticky vyhradni zabyvi technickou strinkou tidito druhu provozu,. o strince provozni zde informace nenajdeme, cot je rozhodni skoda. V iisti pojednivajici o SSTV neni bohpzel uiiti - dislicovi techniky pro Worbu i prijem signifu uvedeno zdateka v tom rozsahu, jaky odpovidi soudasni urovni ve sviti. Uiiti osobnich mikropoditadu, exi- ' stence barevn^sstv, popr. reieni pfevodniku tele1 vizm'ch norem se soudistkami, kteri dnes i u nis jsou nebo brzy. budou dostupne - to vie Ize na radioamatirskych pismech doslova vidit, v.tito publikaci viak nikoli. Kniha zachyceje stav SSTV' z poloviny sedmdesitych let Mezera pdpoyidajici timer desetileti daliiho vyvoje neni rozhodni zavinena jen detsimi vyrobnimi Ihutami publikaci.. ATV je v okruhu zijmu naiich radioamatiru doslova Popelkou, a kromi informativm'ho dlinku v ftadioamatirskim.zpravodaji jsme 6 ni v posled- nich letecti nezaznamenali lidni informace. Dobre ; zpracovani kapitoly, navlc udelne zamifene na prakticki uiiti, jsou proto vyznamnym pjfinosem publikace. * -j ih Kniha navazuje na pocitekfady metodik radioamatirskiho sportu, kterym byla Metodika radioama- 119

40 ftddio (SSSR), d* 11/1984) Funkamateur (NDR), 6. 11/1984 Radio, Femsehen, Eiektroo&flfM), d. 11/1984 Krdtce p novych vyrobcich -Vykonovy zesiiovad pro transceiverradio'76m2-tvarova6te{egrafnich sfgnilu - Pdtiprvkovd antdna - Antftmf prepfnad - EkvalizdrElektromka - Generator tetegrafnich textu - Stabitizaoe napftf m nide - Jedtd K vypodtu reproduktorove soustavy - Modern! kazetovy mag netofon - TVP Horizon* C MagnetofonRadiotechnika-tGt-stereo - Cislicovy mdfic kapacity - Pro mlddei: pnjlmafc s phmjm zesilenim; aut. telefonnl stanice - Rizeny filtr pro el. hudebm ndsfeoje - Mikroprocesorovd 10 sdrioe K580, KR580. Ss mikroampdnnetr s operadmm zesflovadem - Antdna pro pdsmo 14 MHz -.Vysiiad FM VFO pro 144 MHz - Mf zesilovad $ krystalovym filtrem pro 9 MHz - Etektronickd ladidka - Demonstradni zapojenl z digitdlni techniky - Indikace polarity s JO (&2QD - Unlverzalnf napdjeci zdroj 5 V/4 A a 18 V/ fq2 A- ftychld lepen! s pistoli 2IS Amatdrsky poditad AC1 (10) - Drplomy pro radioamatdry: Savarla Diploma. Tfkla ochrany II - Probtemy s uzemn nlm elektronickych phsttoju - Probl4my toterand u digitdlnich pfisboju - Oigitatnl teplomer nezavisiy na napajeni ze - Andogova tvofeni vektoru - JednodudtJ generator umu pro mafici udeiy - Kapadtnf system pro snknanf nammnych hodnot ph m6fenf ddkov^chzman-citacf modul pro MPS 4944-Syst^nty s n kdikamikropo6rtadi (8)-proservis-KateioglO 21 - Jednotka k pfipojenj tiskamy TSD16 - PHmy pfistup do pamlti u dvou mikropdhtado - nasobiaka, modul pro mikropo fta5 K 1520 T Zdznamnlk pfechodovych jevo - Hexadecimain! kiavesnice - RozSfifenl cinnosti C52CD - Vyuiitf magnetooptiky v datovychreglstrech - PHdavny mf zesilovad pro star9! pnjfmafie VKV. Radio (SSSR), 6.12/1984 Krdtce o novych vyrobcich - Uprava pfijtmade R250 pro sportovni udely - Pfepinad k vyfconovdmu 2esilovadi - Automatickd osvdtlenf - TVP Honzont C-2S7-Automatic!^ vypfnad televizoru - Kask6dovy a drferenridlnf zesifovad s tranzistory ftzenymi po* tem - Nf zesilovad $ kornbinovanou zdpornou zpdtnou vazbou - Modem! kazetovy magnetofon - VlceOtelovy indik&tor - Pouiiti multiplexu-napdjec! zdroj 5 V s ochrannymi obvody - Pro middez: MSvdtiofon, ; K novorodninu* stromku - Radioamatdrskd k6dy - Mikroprocesorovd obvody sdrie K580, KR580. o RadioetefctroiiBc (PLR), d.11/1984 Rkdfttechnfka (MLR), d. 12/1984 SpecidlnHO: nfspinac! obvody TDA1028 a Cinnost a prog ramovdni m ikroprocesoru a mikropodftadu (9) - Mdnid nap&i +12 V/-12 V do auta - Pdsmovd filtry pro 70 cm a pro TV pdsma UKV - Amatdrskd zapojenf: Sirokopdsmove zdroje stgn^fu; Predzesiiovafi pro 70 cm; Yaggt antdna; Vykonovy zdvojovad napdtf bez 2eteza - Program k HT1080 pro sout&e - Tyristorovd flzenf diaprojektoru - Videotechnika (13) - Sestndctiprvkovd antdna pro ddlkovy prtjem TV - TV serve: Junosf C Radioaktiyni zdfeni a jeho vyuziti v praxi (3) - Predzesilovad pro dynamfckou pfenosku s malou impedanci - Doplrtujicf obvody k ZX Spectrum - Podftad Sharp PC-1500-Hiidad svdtelnavanodnim stromku - Etektronickd vdnodnl svidka - Meiodicky zvonek-sffovy blikad- Digitdlni stupnicek prijima- 6i VKV - Katalog 10; ICL7106, Hejtevndjdl stfovy transformer - PJdpolajici doutnavka s tyristorem - Obsah ro^nfku Radio, teteviz^a, elektronika (BLR), a 10/1984. ELO(MSR), L12/1984 Prenosovy vuz rozhlasu - Biikad s muftivibratorem - Nf rozmitad a mbfid hlasitosti zvuku - Logicka zkousetka - Ohmmetr - Ovod do potovodidova techniky 7 Od diodovdho hradla k posuvndmu registru - Ovod do strojovdho jazyka-niklokadmiovd akumuiatory velkdho vykonu - Profesionaint otovena akumuiatory - Zajimavd to: SAE Vanodni bazar - Videomagnetofony a jakostnf zvuk - Podftad a rtzenf modelove hfeznice - Procesory v soupravdch ddlkoveho flzeni modelii - Z vystavy Hobbyelektronik Amaterske konstrukce se slunednfmi dianky. Elektronikschau (Rak.), d. 11/1984 Z domova a ze zahranidi - Neobvykly regulator kmitodtovd charakteristiky - Mmiatum! baterie potskd vyroby - Minitransceiver pro pdsmo 80 m - Zvonek s prfjemnym zvukem - Kazetovy magnetofon M8011 Mini/M804l Mint - Integrovany obvod ULY7701N - Technickd udaje polovodidovych souddstek polskd wroby (8)-Zdkiady dislicovd techniky (16) - Stovnfdek techniky hifi a video - Symetricky ddfid kmitodtu - Programdtor pro voibu stanic vpdsmu VKV. V Radioamaterske dtplomy - Prfjem informaci systemu TELETEXT - Od metronomu k rytmovym gener&torbm - Jakostnf nf vykonovy zestlovas - Generator pravouhiych impulsi - Amat6rskysignilnt generator - EJektronicky meiodicky zvonek - Osobnf mikropo Ha PRAVEC 82 - Stabilizovany zdroj napstt 5V/5 A-EtektronickapoplaSnazaKzenf do automobilu - Nkhradnf typy tranzistoru, pouiitych v tomto Crsie. 10 vyrabdnd v maiych serifch (2) - Digitaini zpracovsni ahalogovych signaiu (2) - Mdreni prenosu svetiovodnych kabelu - Montai a pajenf mikrominiaturnich 10 - Digtscope VJpodty dfeperzniho minima v optoefektronice - Elektronika u svafovacfch zarfzenf - Sdriova sbdmice pro automatizaci -,rlnteligentnl mdfid LCR ftrmy Wayne Kerr Prenosny kmitodtoyy analvzdtor Tektronix494P-10 zjednodusuje adresovanf - Zajtmava zapojeni - Vystavovateldna vystavd ne!ektronica 8441 v Mnichov - Noye soucdstky a pfistroje. Stecher, D,; Neugebauer, J.; Jlrdsek, J.: MERACIE PRlSTROJE A MERANIE. NADAS; Praha stran, 181 obr., 3 phlohy. Cana 20 Kis. Ke konci minuleho roku vyilo toto prvni vydani udebnice, urdene pro 4, rodnikstrednich prumyslovych dkol, obor zabezpedovaci a sddlovaci technika v zeleznidn! dopravd, a pro 3. rodnik studijniho oboru mechanik sdelovacich a zabezpedovacich zarizeni. I kdyi naklad je pomdme maly a je urden 120 CST2K* AOIQ A/3 85 predevsfm pro iaky prislusnych odbornych Skol, maze se stdt, ze ndktere z nadich dtendru tento titul v prodejnd knih zaujme. Kniha je rozddlena do tri ddsti. Prvni je venovana elektronickym meficim pristrojum a mefeni vdeobecnd a seznamuje dtendre postupnd se zakladnimi' vlastnostmi, principem cinnosti, blokovymi schema* ty; provedenim i praktickym pouiitim elektronickych pffstroju pro ruznd druhy mdrent. Jsou popisovany nf a vf generdtory signdlu ruznych prubdhu, ss a st voltmetry, digitdlni pfistroje prevodniky, voltmetry, muitimetry, dftade, ale i osciloskopy a laboratory napdjeci zdroje. OalSi dvd ddsti textu jsou zamdreny na specialni obory mdfent: mdreni ve sddlovaci technice (s durazem nasddiovact techniku po vedeni) a mefe ni na zabezpedovacich zarizenich (pro udely dopravni_. pfedevdfm ieleznidni). ' Zejmdna prvni kapitola by byta yelmi zajimavd i pro amatery, zejmena zadinajici mladd naddence, ktefi z^knihy mohou zfskat zakladni pfedstavu o vyznamu a lift vyuziti etektroniky v mdhct technice i o pouiivanych principech a metodach v tomto oboru., Srozumitelnost vykladu odpovidd pedagogickdmu poslani publikace. Text je doplnen fotografiemi typickych provedeni pfisludnych pftstroju prevdznd tuzemskeho, v ndkterych pripadech i zahranidntho puvodu. V zavdru je uveden seznam dostupne doporudend literatury. Pokud zbudou ndkterd vytisky tdto udebnice v prodejnach, jiste najdou vetmi brzy mezi amatery svevyuiiti. Ba