Měření sociálního statusu a sociálních tříd na základě povolání

Transkript

1 Seminář Sociologického ústavu SAV Bratislava, 26/6/2013 Měření sociálního statusu a sociálních tříd na základě povolání Šafr, J., D. Holý Měření sociálního statusu a sociálních tříd na základě povolání. Pp in J. Krejčí, Y. Leontiyeva. (eds.). Standardizace dat v sociálněvědním výzkumu. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). Jiří Šafr Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. jiri.safratsoc.cas.cz

2 Obsah Empirické přístupy ke studiu sociální stratifikace východiska, koncepty a typologie Mezinárodní klasifikace zaměstnání ISCO novinky v ISCO-08 a problémy v ISCO-88 Standardní mezinárodních klasifikace a profesní škály Standardní mezinárodní indexy socioekonomického statusu (ISEI-08) a prestiže (SIOPS) Goldthorpeovo třídní schéma EGP European socio-economic classification ESeC a prototypy ESeG Alternativy standardních mezinárodních klasifikací: Relační stratifikační škály (CAMSIS a I-CAM) Social Classification of Occupations SCO-2009 (SCO-2009) Multidimenzionální status (MDS) Některá doporučení pro výzkum Diskuse vaše zkušenosti

3 Empirické přístupy k měření stratifikační pozice Východiska, koncepty a typologie

4 Východiska měření stratifikační pozice Sociální stratifikace je založena na myšlence hierarchicky uspořádaných vrstev či tříd společenské skupiny odlišující se ekonomickými, sociálními, politickými i kulturními charakteristikami. Na základě objemu privilegií/ zdrojů (+ někdy i vzájemné kompozice dílčích hierarchií), anebo dle pozice na trhu práce (např. dle vztahu k výrobním prostředkům, míře autonomie či zabezpečení) jsou v empirických datech lidé klasifikováni přiřazena je jim určitá hodnota stratifikačního indikátoru vyjadřujícího jejich společenské postavení a to nejčastěji na základě vykonávané profese (o profesích předpokládáme, že jsou spjaty s odlišnou úrovní privilegií/ zdrojů /mají odlišné pozice na pracovním trhu). Takto zkonstruované sociální kategorie jsou (jen) analytickým nástrojem, který slouží k vysvětlení mnoha jevů ve společnosti. Vedle toho tyto povýtce sociologické kategorie mohou, ale také nemusí(!), v realitě existovat jakožto skutečné skupiny se společnými zájmy a jednáním či dokonce kolektivním vědomím.

5 Kategoriální a kontinuální přístup k měření Stratifikační výzkum je zakotven ve dvou hlavních teoretických konceptech: 1. hierarchický - kontinuální přístup nahlížející na společnost skrze větší počet sociálních vrstev, 2. kategoriální - relativně uzavřené sociální třídy (kategorie), které nutně nemusí být hierarchicky uspořádány hierarchický a třídně strukturní přístup k měření sociálního postavení Rozdíly mezi kontinuálním (statusovým) a kategoriálním (třídním) přístupem nejsou pouze konceptuální (epistemologické třídy reprezentují nominálně definované kategorie, statusové indexy jsou konstruovány adhoc) jejich použití nás také limituje v možnostech analýzy Ale třídní postavení poskytuje ve své podstatě kvalitativní pohled na pozici v sociální struktuře, mj. už jen proto, že často zohledňuje více dimenzí současně. Máme v tomto případě před sebou smysluplné kategorie a nikoliv bezobsažné číselné indexy (jako např. ISEI)

6 Kolektivní vs. individuální koncepce měření stratifikační pozice Společenské postavení na základě profese operacionalizujeme buď: 1. pouze z profesní pozice jako takové klasifikujeme de facto skupiny, tj. pozice profesí, například pro prestiž povolání bude u všech se stejnou profesí identická hodnota. 2. a/nebo na základě individuálních charakteristik spjatých s výkonem té které profese, jenž se mohou mezi konkrétními jedinci se stejným povoláním lišit. hodnoty sociálního postavení jsou u každého dotázaného zcela unikátní (např. kombinace jeho vzdělání a příjmu). V praxi převládá odvozování z výlučně kolektivní skupinové pozice profesí, například kompozitní statusové indexy ISEI, SIOPS mezinárodní komparativní koncepty (výhoda srovnatelnosti profesních pozic) Někdy kombinace obou přístupů, kupříkladu třídní klasifikace EGP, ESeG mají konceptuálně především skupinový charakter: vychází z postavení profesí na pracovním trhu, ale někdo se stejným povoláním se v dalším kroku rozřazování může z hlediska třídní pozice lišit v závislosti na zaměstnaneckém statusu (zaměstnanec/ samostatně činný a/nebo stupně řízení: řadový pracovník/vedoucí). Přístupy v nichž převažuje klasifikace dle individuálních pozic jsou spíše výjimkou, např. Multidimenzionální status (MDS).

7 Měření postavení na základě vykonávané profese Profese (povolání, které člověk vykonává) je stále hlavní determinantou pozice ve stratifikačním systému (i přes zdánlivý pokles významu pro život v pozdněmoderním světě) operacionálně snadno měřitelná (a to nejen pro respondentovou současné postavení, ale i pro např. pozici otce/ matky v minulosti) reprezentuje mnoho aspektů mimopracovního života. Znalost povolání, které člověk vykonává nám dává informaci o jeho symbolickém postavení na společenském žebříčku. Lidé ekonomicky neaktivní (důchod, rodičovská dovolená, nezaměstnanost; dnes tvoří ½ společnosti!) poslední zaměstnání (např. před odchodem do důchodu), ale problémem je klasifikace těch, co dlouho/nikdy nepracovali (dlouhodobě nezaměstnaní, studenti, ženy v domácnosti).

8 Mezinárodní klasifikace zaměstnání ISCO hlavní vstupní proměnná pro stratifikační indexy/ kategorizace Mezinárodní standardní klasifikace povolání ISCO (International Standard Classification of Occupation), vytvořena Mezinárodní organizací práce (ILO) ISCO-68, ISCO-88 nejnovější verze ISCO-08 je zatím jen v některých mezinárodních výzkumech (např. PIACC, ISSP). Existuje specifická česká verze ISCO podrobná pětimístná (dříve KZAM-R pro ISCO-88, dnes CZ-ISCO pro ISCO-08), rozlišuje mj. supervizorství (mistry) V archivovaných datových souborech je třeba dát pozor na: V ryze českých výzkumech se mohou vyskytovat agenturami různě upravené vylepšené verze ISCO-88 nejprve převod nestandardních kódů na mezinárodní formát. Problém je hlavně kód 0100 podnikatel při historické komparaci s daty z výzkumů v ČSSR před rokem 1989 (např. Šetření třídní a sociální struktury obyvatelstva z let 1978 a 1984). Tehdy se používala Jednotná klasifikace zaměstnání (JKZ), která bohužel není na mezinárodní klasifikaci ISCO jednoduše převoditelná.

9 Hlavní třídy ISCO-08 (CZ-ISCO, 1místný kód) vyjadřují náročnost požadavku na znalosti a dovednosti, odpovídající určitému požadovanému stupni vzdělání, a tvoří škálu od nejnáročnějších zaměstnání po rutinní; každé hlavní třídě odpovídá předpokládaná kvalifikační úroveň. 1. Zákonodárci a řídící pracovníci 2. Specialisté 3. Techničtí a odborní pracovníci 4. Úředníci 5. Pracovníci ve službách a prodeji 6. Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství 7. Řemeslníci a opraváři 8. Obsluha strojů a zařízení, montéři 9. Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 0. Zaměstnanci v ozbrojených silách Pozor, ISCO samotné nerozlišuje zaměstnanecký status (zaměstnanec /OSVČ) potřeba dalších proměnných, tj. otázek v dotazníku.

10 ISCO-08 (CZ-ISCO) některé změny oproti ISCO-88 ISCO-88 a ISCO-08 v zásadě podobné Nové ISCO-08 reaguje na probíhající proměny ve způsobu výroby v pozdně moderní společnosti. podrobnější klasifikace v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT) v několika úrovních: Místo jedné kategorie projektant a analytik informačních systémů (ISCO-88/KZAM-R, 21312) jsou rozlišeny profese jako vývojáři software/webu a multimédií, návrháři a správci databází a dal. (2500). Technici, analytici počítačových systémů (ISCO ) rozděleni na správce webu, techniky provozu/uživatelské podpory informačních a komunikačních technologií (35140, 35110, 35120). Nově zavedeny kategorie: manažerské profese Výrobní a techničtí náměstci (ředitelé) v oblasti informačních a komunikačních technologií (13301), ve sféře obchodu Specialisté v oblasti prodeje informačních a komunikačních technologií (24340) a v rámci učitelských povolání Lektoři výuky informačních technologií (23560). OK, ale

11 ISCO-08 některé změny a problémy oproti ISCO-88 třída 5 - Pracovníci ve službách a prodeji (problémy) Vrátní a správci objektů (54141 a 51530), dříve v ISCO- 88 řazení mezi nekvalifikované pracovníky (91416 a ). Podskupina prodejců (5200) zahrnuje několik povolání původně v hl. třídě 9. Některé pozice vedoucích původně v hlavní třídě 1 (v podskupině 1310), část také do hl. třídy 3, Vedoucí maloobchodní prodejny (13142 v ISCO-88) nyní Provozovatelé maloobchodních prodejen anebo Vedoucí pracovních týmů v prodejnách. z hlediska postavení ve stratifikačním systému je nyní třída 5 mnohem heterogennější Pro adekvátní konstrukci třídní klasifikace (EGP/ESeC) je tak třeba detailní kódování (4 místné) + zjišťovat pozici v řízení (supervizorství/ počet podřízených).

12 Standardní hierarchické přístupy: indexy socio-ekonomického statusu (ISEI) a prestiže (SIOPS) Konstrukce indexu: pouze převod z ISCO

13 Mezinárodní index socioekonomického statusu ISEI International Socio-Economic Index of Occupational Status (ISEI a ISEI-08) Princip: stratif. pozice odvozená z výkonu profese, který konvertuje vzdělanostní kvalifikaci do příjmu Nová, předběžná, verze ISEI-08 [Ganzeboom 2010] odvozená z ISCO-08 (jen konverze z ISCO-88) na spojených datech z ISSP ze 42 zemí, nově odhad proveden na mužích i ženách (původně 16 zemí a jen muži) Korelace ISEI s ISEI-88 je 0,92, ale rozdíly např. u zdravotních sester K dispozici pro ISCO-88, ISCO-68,ISCO-08 (pro 590 profesí)

14 Standardní mezinárodní škála prestiže SIOPS Standard International Occupational Prestige Scale (SIOPS) Prestiž jako indikátor vlastnictví zdrojů (kulturních vzdělání a ekonomických příjem): privilegium vyloučení Stále k dispozici jen verze odvozená z výzkumů z let [Treiman 1977], ale nyní detailnější převod z ISCO-68 na ISCO-08. ISEI vs. SIOPS: objektivní vs. subjektivní aspekt statusu, konceptuální rozdíl, pro vícerozměrné koncepty (MDS) je adekvátnější prestiž. korelace 0,87, rozdíl především u zemědělců farmářů (ISEI - /SIOPS +) a obchod (ISEI + /SIOPS -)

15 Problémy a drobné užitečnosti Problémy se záznamem profese pro ISCO a přiřazení adekvátního stratifikační pozice: Klasifikace podnikatelů často uvedeno jen podnikatel nelze přiřadit ISCO, proto (vedle důsledné instruktáže tazatelů) lze využít kategorie Profs16 (přímé zařazení do kategorií hl.tříd ISCO + specielní kategorie na 4 hlavní sféry podnikání) odhad ISEI/SIOPS Hodnota ISEI / přiřazení (ISCO-88) u zdravotních sester a prodavaček v supermarketu

16 kategorie Profs16 rozdělení podnikatelů/osvč Socioekonomický status (aproximace ISEI-x z 16 profes. kategorií) Do jaké skupiny zaměstnání byste zařadil své zaměstnání? Pokud v současné době nepracujete, zařaďte Vaši poslední profesi. TAZ: PŘEDLOŽTE KARTU 1. Ředitel-řídící pracovník/ zaměstnavatel s více jak 5 podřízenými/zaměstnanci Zaměstnanci: 2. Vysoce odborný zaměstnanec 3. Střední odborný zaměstnanec 4. Administrativní pracovník řadový úředník 5. Provozní pracovník ve službách a obchodě 6. Pracovník bezpečnostních orgánů apod. 7. Mistr, vedoucí dílny/provozu 8. Kvalifikovaný dělník vyučený v oboru práce 9. Polo-kvalifikovaný pracovník/dělník zaučený v oboru práce 10. Nekvalifikovaný pracovník/dělník nevyučený v oboru práce 11. Zemědělský/lesní dělník, rybář Samostatně činní, podnikatelé: 12. Samostatně činný drobný živnostník ve službách 13. Samostatné činný podnikatel v oblasti obchodu 14. Samostatně činný tvůrčí a odborné duševní práce 15. Samostatně činný ostatní obory 16. Majitel zemědělského podniku/ soukromý farmář Vys. odborník (ISCO 2) 69,0 OSVČ: Odborné práce 62,6 Řídící prac./zaměstnavatel (1) 58,8 OSVČ: Obchod 52,9 Stř. odborník (3) 50,4 Administrativa, niž. úředn. (4) 47,5 Prac. bezpečnost. org. (5) 46,7 OSVČ: Ostatní 42,4 Provozní prac.- služby/obchod (5) 39,4 Mistr, vedoucí provozu (7) 35,6 OSVČ: Služby/řemesla (živnostník) 34,0 Kvalifik. dělník (7) 32,2 OSVČ: zemědělství (farmář) 31,1 Polokval. prac./dělník (8) 30,8 Nekval. prac./dělník (9) 22,6 Zemědělský prac./dělník (6) 20,6 Po Profs16 může následovat otázka na slovní popis porfese (ICSO), proto lze také využít pro tzv. double coding či doplnění tam, kde chybí údaj ISCO.

17 Problém s určením stratifikační pozice (ISEI) zdravotních sester a prodavaček v supermarketu (přiřazení ISCO-88) Původní ISEI (verze 1992/96) mají obě profese stejné na zhruba průměru v populaci neodpovídá aktuální situaci na trhu práce. Zdravotní sestry (ISCO-88 sice je 2230 ale pozor v ČR k dispozici jen kód 3230!): ISEI 43 (SIOPS 54 a EGP II. střední odborníci), pro 3230 ISEI jen 38 a EGP III. Rutinně nemanuální zaměstnanci Podhodnoceno Lze ale kódovat ISCO-88 jako 3229 Modern health associate professionals except nursing nec ISEI 51, SIOPS 45, EGP II. Prodavačky (ISCO ): ISEI 43 (SIOPS 32 a EGP III. Rutinně nemanuální zaměstnanci) Nadhodnoceno Lze zvážit ISCO-88 kód 9100 Sales and Services Elementary Occupation. ISEI 25 a SIOPS 23 Nové ISCO-08 (zdr. sestry 2220 a 3220) a ISEI-08 (pro ISCO 2220 je 54) již tento problém řeší.

18 Kategoriální / třídně strukturní přístupy (k jejich vytvoření je třeba krom ISCO také dalších indikátorů)

19 Goldthorpeovo třídní schéma EGP

20 EGP Goldthorpeovo třídní schema (CASMIN) vymezení zaměstnaneckých pozic dle logiky vztahu mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. profese rozděluje do tříd na základě povahy zaměstnaneckých vztahů spíše než podle samotného obsahu práce či role ve struktuře pracovní autonomie anebo pouze čistě vlastnictví výrobních prostředků Dnes dominují mezi zaměstnavateli převážně organizace mezi zaměstnanci diferencuje hl. typ pracovní smlouvy. V principu jsou hranice mezi třídami vymezeny dvěma ideálně typickými póly pracovní smlouvy: 1. zaměstnanci - jsou vůči svému zaměstnavateli ve služebním vztahu, a ti kteří jsou v principu regulováni 2. pracovní (námezdní) smlouvou o vykonané práci. 1. Pracovní smlouva o vykonané práci typická především pro dělnické profese krátkodobá, specifická směna pracovního úsilí za mzdu, zaměstnanci vykonávají práci pod vysokým dohledem zástupců zaměstnavatele (manažeři, mistři), mzda je jim vyplácena na základě odpracovaných hodin nebo počtu vyrobených kusů. 2. Služební vztah odvozen ze servisního vztahu - zejména u odborných nemanuálních profesí. Zaměstnanci nabízí službu (spíše než materiální produkt), za níž pobírají plat, který je vymezen jejich postavením a odbornou kompetencí + odměňováni různými benefity U většiny manuálních profesí je kontrola jejich práce snadná, mají jasně vymezeny úkoly jak množstevně tak časově, u odborných nemanuálních zaměstnaneckých pozic je ale vzhledem k povaze práce dohled nad jejich výkonem často obtížně realizovatelný.

21 Dimenze práce jako zdrojů hazardu spojeného s pracovní smlouvou, formy zaměstnanecké smlouvy, a umístění zaměstnaneckých tříd EGP V Specifická odbornost vysoká I II Vztahy náročnosti kontroly a dohledu nad zaměstnanci spolu s mírou požadavku na jejich odbornost při výkonu pozice a umístění tříd EGP Kontrola nízká smíšená smlouva smlouva o vykonávané práci smlouva o vykonávané práci smíšená smlouva vysoká VI VIIa IIIb VIIb nízká IIIa Zdroj: Goldthorpe [2000: 223]

22 EGP sociální třídy Ze sociologického hlediska minimálně dělnickou třídu (a do určité míry také třídu servisní) lze na základě analýzy sociální mobility a míry sdružování považovat za demografickou entitu, kterou charakterizuje mezigenerační kontinuita (dědičnost postavení) resp. určitá sociální uzavřenost [Goldthorpe 1980]. Třídy jsou v EGP označeny římskými číslicemi nejsou zcela hierarchicky uspořádány, o ordinalitě lze uvažovat až od šesti-třídní a nižší varianty. Goldthorpe sám považuje za hierarchické pouze tří třídní schéma: I. Servisní třída, II. Mezilehlé třídy, III. Dělnická třída.

23 Třídní schéma EGP Zkrácené verze Úplná verze: kód, třída a popis 7 tříd 5 tříd 3 třídy I Vyšší odborníci, zákonodárci, vysocí státní úředníci, ředitelé velkých podniků a organizací, vlastníci velkých podniků II Nižší odborníci, nižší státní úředníci, techničtí odborníci, ředitelé menších podniků a organizací, řadoví i někteří vedoucí pracovníci ve vědě, výzkumu, kultuře I + II Třída služeb (servisní třída) I + II + III Bílé límečky IIIa Vyšší rutinní nemanuální pracovníci (v administrativě a obchodě) IIIb Nižší rutinní nemanuální pracovníci (prodej a služby) III Rutinní nemanuální pracovníci Nemanuální pracovníci IVa Drobní vlastníci, živnostníci a řemeslníci s vlastními zaměstnanci Vb Drobní vlastníci, živnostníci a řemeslníci bez zaměstnanců IVa + b Drobní podnikatelé IVa + b Drobní podnikatelé IVc Farmáři, samostatně hospodařící zemědělci a ostatní samostatně hospodařící v prvovýrobě IVc Farmáři IVc + VIIb* Pracovníci v zemědělství Pracovníci v zemědělství V Nižší techničtí pracovníci, mistři V + VI Kvalif. dělníci V + VI Kvalif. dělníci Manuální pracovníci Zdroj: Erickson, Goldthorpe [1992: 38-39]

24 Pozor, v empirické praxi se lze v datech setkat s různými verzemi tříd EGP!

25 EGP 10 (Enhanced EGP Class Categories) a sloučení na EGP 6 dle Ganzebooma a Treimana [1996], ISSP 2009, ČR Missing EGP 10 tříd % Validní % EGP 6 tříd Validní % 1.Vysocí odborníci 6,6 7,6 1.Odborníci 27,7 2.Nižšíodborníci 17,7 20,2 3.Rutinně nemanuální zaměstanci 19,1 21,8 2.Rutinně nemanuální zaměstanci 5.Podnikaté se zaměstnanci 2,0 2,3 3.Drobní podnikatelé 5,8 6.Podnikaté bez zaměstnanců 3,1 3,5 7.Mistři 2,7 3,0 4.Mistři a kvalifikovaní dělníci 8.Kvalifikovaní dělníci 10,5 11,9 9.Polokv. a nekvalifikovaní dělníci 23,7 27,0 5.Polo/ a nekvalifikovaní dělníci 10.Zemědělští dělníci 1,8 2,1 6.Zemědělci 2,8 11.Samostatně hosp. farmáři,7,8 Celkem 87,7 100,0 100,0 FILTR: nikdy nepracovali 8,3 21,8 14,9 27,0 Bez odpovědi 4,0 Celkem 12,3 Celkem 100,0

26 Česká varianta EGP-cz [Machonin 2003] Česká varianta (EGPM) se od mezinárodní klasifikace EGP odlišuje v samotné kompozici některých tříd i jejich odlišné hierarchizaci. Vyčleňuje zvláštní třídu pro Podnikatele se zaměstnanci, kterou řadí v hierarchii nejvýše nad vyšší odborníky Rutinní nemanuální zaměstnanci jsou vymezeni jako řadové úřednictvo bez speciální odborné kvalifikace Provozní pracovníci, včetně těch ve službách zařazeni do skupiny kvalifikovaných a polokvalifikovaných dělníků neobsahuje třídu zemědělců. Pořadí tříd v českém schématu tak upřednostňuje postavení ve vlastnické struktuře. Lze jej v našich podmínkách považovat za kvazi-ordinální. Rozdíly v hierarchii tříd: Rutinní nemanuální pracovníci se v originální mezinárodní verzi nacházejí na vyšší pozici postavení drobných živnostníků Samostatně činní bez zaměstnanců je v něm ale o dva stupně níže. specifikum vyššího postavení OSVČ v postkomunistické ekonomice/společnosti.

27 ESeC (ESeG) European socio-economic classification nástupce EGP

28 ESeC - European socio-economic classification nástupce (dnes již částečně zastaralého) EGP navazuje na novou (2001) britskou socioekonomickou klasifikaci NS-SEC (National Statistics Socio-economic Classification) Inspirováno Goldthorpeovým schématem EGP autoři David Rose a Eric Harrison zatím pouze prototyp ESeC [Rose, Harrison 2007] sociology používaný zatím pouze sporadicky

29 Evropská socioekonomická klasifikace ESeC, 10-ti třídní schéma a sloučení na 6, 5 a 3 třídy ESeC Class Běžné označení Forma zaměstnanecké smlouvy 1 Velcí zaměstnavatelé (velkoburžoazie), vysoce Vyšší salariát služební vztah kvalifikovaní odborníci, administrativní a (Higher salariat) manažerská povolání (Large employers, higher grade professional, administrative & managerial occupations) 2 Nižší odborníci, administrativní a manažerské profese, kvalifikovaní technici a nadřízení nemanuálně pracujících (Lower grade professional, administrative and managerial occupations and higher grade technician and supervisory occupations) 3 Mezilehlé profese (Intermediate occupations) 4 Drobní zaměstnavatelé a sebezaměstnávající profese (mimo zemědělství) (Small employer and self employed occupations (exc agriculture etc)) 5 Sebezaměstnávající profese (např. v zemědělství) (Self employed occupations (agriculture etc)) 6 Nižší nadřízení (mistři) a nižší technická povolání (Lower supervisory and lower technician occupations) 7 Nižší úřednictvo, povolání ve službách a obchodu (Lower clerical, services & sales occupations) 8 Nižší technické profese (kvalifikovaní dělníci) (Lower technical occupations) 9 Nekvalifikovaná a polokvalifikovaná rutinní povolání (Routine occupations) 10 Ti, kdo nikdy nepracovali, dlouhodobě nezaměstnaní (Never worked and long-term unemployed) Nižšísalariát (Lower salariat) Vyšší bílé límečky (Higher grade white dollar workers) Drobná buržoazie (živnostníci) (Petit bourgeoisie or independents) Farmáři, drobná buržoazie v zemědělství (Petit bourgeoisie or independents Farmers etc) Vyšší modré límečky (Higher grade blue collar workers) Nižší bílé límečky (ve službách apod.) (Lower grade white collar workers) Kvalifikovaní manuální pracovníci (Skilled workers) Polokvalifikovaní a nekvalifikovaní manuální pracovníci (Semi- and non-skilled workers) Nikdy nepracovali a dlouhodobě nezaměstnaní (Unemployed) služební vztah (modifikovaný) smíšený - 6 tříd tříd 3 třídy smíšený smlouvou o vykonané práci (modifikovaná) 7 7 smlouva o vykonané práci (modifikovaná) 8 smlouva o vykonané práci (10) (10) (10)

30 Konstrukce ESeC ICSO-88 + zaměstnanecký status (kategorie: 1. zaměstnavatelé, 2. samostatně činní, 3. zaměstnanci a 4. ti kdo jsou nedobrovolně vyčlenění z pracovního trhu), + v rámci kategorie zaměstnavatelů se rozlišuje velikost jejich podniku (1 9 zaměstnanců = malý podnik a >10 = podnik velký). Neměří pozici v řízení u zaměstnanců (jako v EGP). Existuje i verze Simple zkonstruovatelní jen z ISCO.

31 Klasifikace EseC a vybrané stratifikační indikátory validizace v ČR ESeC6 ISEI Prestiž (Treiman) Společenské postavení Nezaměstnanost v posl. letech Vzdělání (roky) Příjem (měsíční hrubý) Počet knih Třída služeb Průměr 60,7 55,3 5,9 0,2 14, (salariát) StD (12,7) (9,1) (1,6) (0,4) (2,7) (14 057) (478) Mezilehlé pozice Průměr 47,1 43,5 5,5 0,3 12, StD (9,3) (8,0) (1,7) (0,6) (2,0) (17 404) (371) Drobní Průměr 40,5 38,4 5,3 0,3 11, podnikatelé StD (13,1) (9,8) (1,8) (0,6) (2,2) (15 458) (326) Nižší nemanuální Průměr 44,6 34,6 (5,0) 0,4 11, profese StD (8,5) (4,2) 1,7 (0,7) (1,5) (5 581) (306) Kvalifikovaní Průměr 31,6 36,0 (4,8) 0,2 11, dělníci StD (5,0) (5,8) 1,6 (0,5) (1,1) (7 661) (212) Nekvalifikovaní Průměr 26,6 26,8 4,5 0,4 10, dělníci StD (7,1) (6,9) (1,7) (0,8) (1,8) (6 118) (260) Celkem Průměr 45,7 42,5 5,3 0,3 12, StD (16,5) (13,3) (1,8) (0,6) (2,6) (13 565) (384) Zdroj TSSM 2009]

32 ESeC a EGP (6 tříd) V každém chématu je unikátní třída: v EGP VI. Zemědělci v ESeC v nekvalifikovaných dělnících v ESeC - nižší nemanuální pracovníci v obchodu a službách (ta ale existuje v EGP-Enhanced CC, Ganzeboom) v EGP v II. mezilehlých třídách Korelace EseC a EGP 0,88 (Spermanovo Rho)

33 nová jednotná klasifikace EUROSTATu pro vědu a státní správu ESeG - EUROPEAN SOCIO ECONOMIC GROUPINGS Projekt EUROSTATu ESSNET ON THE EUROPEAN SOCIO ECONOMIC CLASSIFICATION vyvíjí schéma použitelné pro účely státních statistik (např. pro potřeby statistiky trhu práce) i vědecké obce. Potřeba standardizované klasifikace pro nové ISCO-08 Původně mělo jít pouze o dopracování ESeC pro ISCO-08. Konstrukčně omezeno bohužel pouze na tzv. core variables EUROSTATu (zjišťují je povinně velké výzkumy jako LFS, EU-SILC): ISCO-08 2digits, zaměstnanecký status, a ekonomická aktivita. nepřesné ISCO a absence informace o podřízených je velký problém validity a reliability Uvažuje se ale i o detailnější verzi s velikostí podniku, ISCO-3digits, a řadoví/podřízení zaměstnanci (supervize). v roce 2014 by měla být k dispozici finální verze Zatím 3 prototypy, testování v roce 2013

34 ESeG - prototyp 1 Employed managers (Isco=1, 01 and Status= employed). Professionnals (Isco=2 and Status = employed or self-employed). Self-employed (Isco=1,3,4,5,6,7,8,9 and Status = self-employed). The detailed level could distinguish (and to allow other variations), the self-employed managers (Isco=1), the farmers (Isco=6), the selfemployed intermediate professions (Isco=3) Intermediate professions (Isco=3, 02 and Status= employed) Skilled clerks (Isco=4, 5, 03 and Status=employed) Skilled blue collars (Isco=6,7,8 and Status=employed) Elementary occupations (Isco=9). The detailed level could distinguish unskilled workers (Isco=92,93,94,96) and unskilled employed (isco=91,95)

35 ESeG - prototyp 2 První 4 skupiny jsou stejné jako v prototypu 1. Employed managers (Isco=1, 01 and Status= employed). Professionnals (Isco=2 and Status = employed or self-employed). Self-employed (Isco=1,3,4,5,6,7,8,9 and Status = self-employed). The detailed level could distinguish (and to allow other variations), the self-employed managers (Isco=1), the farmers (Isco=6), the selfempolyed intermediate professions (Isco=3) Intermediate professions (Isco=3, 02 and Status= employed) Skilled clerks (Isco=4, 53, 54, 03 and Status=employed) Skilled blue collars (Isco=6,7,81,82 and Status=employed) Unskilled elementary occupations (Isco=9,51,52,83). The detailed level could distinguish unskilled workers (Isco=83,92,93,94,96) and unskilled employed (isco=51,52,91,95)

36 ESeG - prototyp 3 (~ESeC) Blízké původnímu ESeC ale zvážit pozici employed administrative staff and service personnel. První 3 skupiny jsou stejné jako v prototypu 1 a 2. Employed managers (Isco=1, 01 and Status= employed). Professionnals (Isco=2 and Status = employed or self-employed). Self-employed (Isco=1,3,4,5,6,7,8,9 and Status = self-employed). The detailed level could distinguish (and to allow other variations), the selfemployed managers (Isco=1), the farmers (Isco=6), the self-empolyed intermediate professions (Isco=3) Intermediate professions (Isco=3, 02,41,44 and Status= employed). In this group we add skilled office clerks and other administrative employees. Skilled clerks (Isco=42,43, 52, 53, 54, 03 and Status=employed). Sellers are included but skilled office clerks are excluded. Skilled blue collars (Isco=6,7 and Status=employed). All the Isco=8 are excluded. Elementary occupations (Isco=9,51,8). The detailed level could distinguish unskilled workers (Isco=8,92,93,94,96) and unskilled employed (isco=51,91,95)

37 Prototypy ESeG, ekonomicky aktivní populace EU (%) prototype 1 prototype 2 prototype 3 employed managers professionnals self-employed intermediate occupations skilled clerks skilled blue-collars elementary occupations Zdroj: ESSNET ON THE EUROPEAN SOCIO ECONOMIC CLASSIFICATION, data LFS 2011 za EU

38 Alternativy standardních mezinárodních klasifikací a profesních škál

39 Relační stratifikační škály zatím slabě standardizované a tudíž nepříliš nepoužívané CAMSIS, I-CAM

40 Relační stratifikační škály - princip Konceptuálně odlišný - relační přístup k měření statusové pozice, navazuje na koncept objektivních soc. distancí E. O. Laumanna. Informaci o míře sociální distance, tj. postavení ve stratifikačním systému, lze získat na základě vzorců asociací lidí (reprezentovaných profesními kategoriemi) v mimopracovních situacích. obecné společenské zvýhodnění, tj. weberovský status (Stände). na rozdíl od běžně používaných stratifikačních indexů (ISEI, SIOPS) tyto škály nepoužívají k určení statusu jednu či několik předem daných dimenzí. Nicméně stále jde o kolektivní koncept měření stratifikačního postavení (odvozený z profese, např. pomocí ISCO lidé se stejnou profesí mají stejnou hodnotu statusového indexu).

41 Relační stratifikační škály CAMSIS Social Interaction and Stratification Scale (původně pouze britská tzv. Cambridge Scale z 80. let ze vzorců přátelství) [Prandy 1990; Prandy, Lambert 2003] mezinárodní statusová škála pro každou zemi vyvinuta unikátní verze na stejném principu manželské homogamie dnes pokračuje v nové relační škále sociální distance I-CAM (International CAMsis Scale) [de Luca, Meraviglia, Ganzeboom 2010] ke konstrukci využito kontingenčních tabulek spoluvýskytu 193 profesních kategorií respondent manžel/manželka Korelace mezi ISEI a I-CAM je vysoká (cca 0,9). Statusová škála odvozená ze vzorců přátelství (respondent a jeho nebližší přítel) pro Velkou Británii [Chan, Goldthorpe 2004].

42 Social Classification of Occupations SCO-2009 [Domański, Sawiński, Słomczyński 2009] klasifikace povolání vyvinutá polskými sociology s ohledem na specifika v postkomunistické střední Evropě představuje alternativu k mezinárodnímu standardu ISCO. Vychází z verze SCO 1978; v plné verzi 256 profesních kategorií. Na jejím základě lze konstruovat: a) třídně založené kategorizace: klasifikaci slučující profese do 14 / 6 hlavních skupin, ty reprezentují nejvýznačnější segmenty sociální struktury ve středoevropském regionu. šestitřídní varianta: odborníci, ostatní nemanuální pracovníci, kvalifikovaní dělníci, farmáři/ zemědělští dělníci a vlastníci. b) dílčí profesní škály: Odborných požadavků (skill requirements) investice Složitosti práce (complexity of work) Platového ohodnocení profesí (material remuneration) Prestiže povolání (occupational prestige) V polských podmínkách mají tyto škály větší diagnostickou sílu než univerzalistické mezinárodní indexy (ISEI, SIOPS) odvozené z klasifikace zaměstnání ISCO. výnosy

43 Multidimenzionální status (MDS) Indikátor vyvinutý v československé a polské sociologii již na konci šedesátých let [Machonin et al. 1969] Postavení jedince ve společenské struktuře je určeno pozicí ve více dimenzích tyto pozice spolu mohou ale také nemusí být v souladu (nesoulad statusová inkonzistence). Individuální koncept statusového postavení: měří vždy unikátní individuální postavení nikoliv pozici sociální kategorie profese (jako u standardních mezinárodních indikátorů)

44 MDS verze z 90. let [Machonin, Tuček et al. 1996] Měříme odděleně pět statusových složek: 1. vzdělání 2. příjem 3. počet podřízených 4. složitost práce 5. kulturnost trávení volného času (kulturní kapitál) Pomocí metody hlavních komponent z nich konstruujeme: obecný souhrnný status (první faktor před rotací) a dílčí statusy: materiálně mocenský (hl.: postavení v řízení a příjem) kulturní status (hl.: vzdělání, složitost práce a kulturní úroveň životního stylu) Můžeme také měřit míru jejich vzájemné statusové inkonzistence, tu lze dále kategorizovat do typologie dle shodnosti výchozích statusových vzorců Pokud máme k dispozici údaje o partnerovi a vybavenosti, lze pomocí MDS také měřit sociální status domácnosti.