nas interview s Ing. Pavlem Kamarytem a Liborem technicki literatura.

Transkript

1 nas interview s Ing. Pavlem Kamarytem a Liborem Kubicou, majiteli firmy BEN - technicki literatura. AMAT RSK RADIO - ftada A Vydavatel: Vydavatelstvi MAGNET-PRESS, s.p., Vladislavova 26, Praha 1, telelon , fax , Redakce: Jungmannova 24, Praha 1, tel Sdfredaktor lubos Kalousek, OKI FAC, I. 354, redaktofi: ing. Josef Kellner (Zcist. 6fred.), Petr Havli, OK1PFM, I. 348, ing. Jan Klabal, ing. Jaroslav Belza I. 353, sekretarist Tamara Trnkovd I Tiskne: Severografia Osti nad labem, sazba: SOU polygrafickd Rumburk. Rocne vychazi 12 Cisel. Cena vytisku 14,80 KC. Pololetni pfedplatnd 88,80 K5, celorocni pfedplatn6 177,60 KC. Rozsiruje MAGNET-PRESS a PNS, informace o pfedplatndm pod a objedncivky pfijim PNS, po ta, dorufiovatel a pfedplatitelskd stfedisko administrace MAGNET- PRESS. Velkoodbdrateld a prodejci si mohou objednat AR za vyhodnych podmfnek v odddleni velkoobchodu MAGNET-PRESS, tel/fax. (02) Pod v&ni novinovych z&silek povoleno jak Reditelstvfm po t. pfepravy Praha (. j. 349/93 ze dne ), tak RPP Bratislava - po ta Bratislava 12 (6. j. 82/93 dfia ). Objedn6vky do zahranidi pfijima vydavatelstvi MAGNET - PRESS, OZO. 312, Vladislavova 26, Praha 1 formou bankovnfho eku, zaslandho na vyse uvedenou adresu. CeloroCni pfedplatn6 Casopisu pozemni cestou 60 DM nebo 38 $, letecky 91 DM nebo 55 $. Ve Slovenskd republice p/edplatnp zejisfuje a ob jedncivky pfiji'm6 pfirno nebo prostfednictvim dalsich distributor^ MAGNET-PRESS Slovakia s.r.o. PO. BOX Bratislava, tel. (07) , cena za jeden vytisk v SR je 17,50 SK. Inzerci pfijim& inzertni odddleni MAGNET- PRESS, Jungmannova 24, Praha 1, tel. (02) , , tel./fax.(02) Zneni a upravu odborne inzerce Ize dohodnout s kterymkoli redaktorem AR. Za puvodnost a spr&vnost ph'spsvku odpovid autor. Nevy26dan6 rukopisy nevracime. ISSN , cislo indexu MAGNET-PRESS s. p. Praha Svym zamsfenlm ve la firma BEN rychle do pov&domf nejen dtendfu Amat6rsk6ho radia. Muiete flci n co bllidlho o vasi firms? Jak jit n zev na l fimy napovld, zabyv me se komplexnd technickou, odbornou a hlavnd podltadovou literaturou. Mctme vlastnl nakladatelstvl, distribuci, zssilkovou slu2bu a maloobchod. Velmi si cenlme prodejny, kter je, jak se PlkS, vizitkou firmy. NejvdtSI duraz vdak klademe na distribuci. Z sobujeme literaturou vdtdinu praiskych podltadovych prodejen. TechnickS literatura nepatfi do nejrentabiln j fch oblasti. Prod prsvd tento obor? Technics literatura zbaven dotacf zadala po roce 1989 v dob ekonomickd reformy velice stagnovat. Odbornd knihy pfestaly byt pro obchodnlky finandnd zajlmavd. Rovndi nakladatel stvl SNTL se rozpadlo a my viddli prdzdnd mlsto na trhu. Kdybychom vdak tusili, co nds vdechno dekd, asi bychom zvolili jiny obor. Jak jste zadlnali? Podndty k vytvofenf distribudnl sltd v Praze byly v td dobd stdle silndjdl, avdak zkudenosti t&dnd. Tak jsme museli skutednd zadlt od plky. Nejprve bylo nutnd vybudovat si sit odbdratelu - prodejen, kterd jsme zadali zdsobovat pfedevdlm novinkami. Potom jsme museli rychle rozdifovat sortiment, aby u nds bylo moind sehnat tdmdf vde, co bylo v poslednl dobd v oboru technickd literatury vyddno. Cllem bylo vytvofit most mezi autory, nakladatelstvlmi a dtendfi tak, aby se technickd novinky a odbornd literatura dostaly vdas do sprdvnych rukou. Na prvnl pohled se zdd, te vase prodejna md nepniid vyhodnou polohu. To jsme si nejprve takd mysleli, ale ukdzalo se, te tomu tak nenl. Z centra trvd jlzda metrem trasou A na stanici Stradnickd necelou dtvrhodinu a od vychodu z metra jste za dvd - tfi.minuty u n^s. Samozfejmfe bychom radfeji m li prodejnu v centru, aviak technics lite ratura si nevyd l na vysoks n^jmy. Mo2n, te kdybychom zaloiili firmu na obchod s podltadi nebo z^znamovymi m6dii, tak ano. Jak je to s vadl nakladatelskou dinnostl? Jako na e prvnl publikace vy la kniha Pfehled obvodii fady CMOS 4000 dll I. (pro typy 4000 at 4099) od Petra Jedlidky. Na vyd nl t to knihy jsme pracovali tsmsf cely rok. Byla n^irocn^ pfedevsim grafickym zpracov^nlm obr^zkii a shrom 2d6nlm potfebnych informacl. JeStS letos pfedpokl^idcime vyd^inl druhdho dllu pro typy 4500 at Koncem roku anebo za6 tkem pfistlho by m6l vyjlt v pofadl tfetl dll. V katalozlch bychom chtsli pokradovat a navszat logikou TTL, zejmdna obvody fady HC a HCT. Jako druhou jsme vydali knihu z ob lasti software Zadln me s editorem Microsoft Word for Windows 2.0" od Petra Ditmara. V soudasnd dob by mdla vyjlt publikace o programu Win- Text602. Z tohoto oboru pfipravujeme je t vyd^nl knihy o programu MS Word for Windows 6.0. Edidnl pisny nepatfl k vasi vydavatelsks dinnosti? Edidnl pl ny povaiujeme za samozfejmost a jsou doposud zdarma. Do A/5 94

2 edidnich pldnu zafazujeme tdmdf vdechny knihy, kterd projdou nasima rukama. Vdt i prostor je zde vdnovdn novinkdm nebo jinak zajimavym knihdm a katalogum. Jsou vyddvdny pfiblifnd jednou za dva at tfi mdsice, takfe neztrdceji na aktudlnosti. Dostane je kafdy, kdo pfijde do nadi prodejny, jsou rovndf vkldddny do kafdd podtovni zdsilky. Jednou ai dvakrdt rodnd je hromadnd rozesildme zdkaznikum, ktefi jsou v nadi poditadovd databdzi. Vdichni by tak, diky nadim edidnim plenum, mdli mit pfehled o soudasnd technickd lite rature a hlavnd novinkdch. Od jakych nakladatelu odebirdte literaturu? Mezi prvnimi firmami, se kterymi jsme zadali spolupracovat, bylo nakla datelstvi poditadovd literatury KOPP a nakladatelstvf pana Vitdzslava Stri fe. Pak ndsledovalo zndmd nakladatelstvi UNIS, kterd v Praze nyni zastupujeme. Bdhem lofiskdho roku jsme pak navdzali kontakt z daldimi velkymi nakladatelstvimi jako je GRADA, PLUS, GCOMP a GETHON. I mendi nakladateld a autori u nds maji uspdch. Napr. nakladatelstvi HEL z Ostravy, divize Podniku vypodetni techniky, Elektromanagement Brno a firma STRO-M. Z poslednich uspddnd vzniklych nakla datelstvi jmenujme napr. firmu PROXI- MA a CCB, jejichz knizky jsou skutednd na velmi dobrd urovni. Seznamte nds prosim s novinkami posledni doby. Nejprve predstavime novinky podi tadovd literatury. Pred neddvnem vydla dosti obsdhld kniha nakladatelstvi UNIS 2001 tipu pro Windows, kterd je rovndf omluvou za nevydanou knihu Windows kompendium. Nakladatel stvi CCB vydalo podrobny manual Co re/draw/ 4. PROXIMA zasdhla do derndho publikaci FoxPro 2.5 pro Win dows. Z hardwarovdho zamdfeni je bezesporu jednidkou skriptum Architektura PC na bcizi Pentia" a obsdhld Pfirudka utivatele ke v$em poditadum AMIGA. Jako ufitednou knihu bychom hodnotili Anglicko - desky siovnik z oboru zpracovdni dat, telekomunikace a kanceterskych system u. Z daldich oblasti napfiklad Pruvodce elektrotechnika nizkdho nap&ti" nakladatelstvi IN-EL a Autoelektrika a autoelektrotechnika nakladatelstvi MALINA. Ze zahranidnich bychom chtdli upozornit na inovovand vyddni Katalogu TTL firmy EC A a novy 1C MASTER'94. Co novdho nakladatelskd domy pripravuji? Z oblasti software pfipravuje ndkolik nakladatelstvi knihy o programu Works pro Windows, nakladatelstvi GRADA pripravuje druhd vyddni uspddndho titulu IBM PC Velkp pruvodce hardwa re, nakladatelstvi PLUS opravdu obsdhly manual o operadnim systdmu NOVELL 4, Unis pripravuje Paradox pro Windows. Nejvice budou dtendfe AR zajimat tituly z nakladatelstvi HEL, kterd pripravuje dvoudilny Katalog integrovanych obvodu" a ndkolik daldich knih pro bastlife*. Podtovnd je v sou6asn6 dobd vysokd. Co byste doporudovali t m, ktefi si objedndvaji knihy na dobirku? Je vfdy Idpe objedndvat samozfejmd vice knih najednou, domluvit se s kolegy a podobnd. Penize za podtov nd se tak rozddli mezi vice lidi. Ndkdy je podle pfijatych objedndvek zdkazniku patmd, fe bydli nejen ve stejnd ulici, ale i ve stejndm domd. Pokud zdkaznik na objen^vce uvede sv6 partnerskd dislo, kter6 mu bylo jif pri jeho prvni objedncivce priddleno, je zpracovdni dal i zak^izky podstatnfe rychlejsi. Co zdkaznici na Slovensku? Podahlo se n^m najit partnera, kter6mu jsme prenechali celou distribuci na Slovensku. Diky t6to na i pobodce si mohou bez jakychkoli celnich probl6- mu objedn^vat knihy i sloven ti dten^ri AR. Adresu naleznete na vnitrni stran barevn6 ob^lky. Va e firma asto vystavuje na vystavd PC Salon U Hybernu. Udastnite se i jinych vystav? PC Salon neni zdaleka jedin^ vystava, kter6 se udastnime. V lohskdm roce jsme m li st^nek na Mezin^rodnim strojirenskdm veletrhu v Bmd a na vystavd kanceiarskd techniky IN VEX. Letos p\&- nujeme udast na kromd jiz tradidnim PC Salonu i na mezin rodnim veletrhu prumyslovd a spotrebni elektrotechniky AM PER '94. D^te chceme zkusit vystavovat na ndkterych regionainich vystav^ch, budeme doufcim k viddni i na prafskd vystavd IFABO v z&t\ a na podzim jif standardnd na MSVB a IN VEX. Casto n^irn lidd vytykaji, ze se o nds mdlo vi. Nemdme penize na pfemrstdnd ceny inzerce a tak jsou vystavy pro nds jedind mofnost, jak navdzat aktivni kontakty s mimoprafskymi zdkazniky. Cim vdim se jedtd vase firma zabyvd a chce zabyvat? Kromd tuzemskd technickd literatury jsme se poddtkem tohoto roku pustili do distribuce katalogu zahranidnich firem, kterd vyrdbdji souddstky a elektronickd komponenty. Zatim to vdak neklape tak, jak bychom si predstavovali, avdak doufdme, ze vde se vbrzku zlepdi. Ddle jsme do nadeho sortimentu zavedli samolepici bezpednostni tabulky. Je mnohem lepdi tabulku nalepit, nef ji pridroubovat. Doufdme jen, ze se o nds bezpednostni technici brzy dozvi. Chceme se stdt technickym stfediskem pro opravdfe spotrebni elektroniky. Ve spoluprdci s firmou TES elektronika a ELLAX budeme nabizet sen/isni dokumentaci k TVP, videomagnetofonurn a daldi spotrebni elektronice. Pro vadi predstavu uvedu, ze tato databanka obsahuje deset tisic podrobnych servisnich manudlu. Ddkuji za rozhovor. Rozmlouval Ing. Josef Kellner * * * Osvedcene mikroradice MC Motorola dodala svym zdkaznikum jif milidnty mikrofadid typu MC68332, ktery je prvnim dlenem fady mikrofadidii M68300, optimalizovanych pro poufiti jako vestavdny (embedded) fadid, a ktery je prvnim mikrofadidem 32 b pro narodnd pumyslove udely. Pruzny ndvrh, velky stuped integrace a cenovd efektivni vykonnost 32 b jsou pfednosti jubilujiciho integrovaneho obvo du, ktery nachdzi sve uplatndni v automobilovd, spotrebni a prumyslovd elektronice. Vdestrannost pouziti odpovidd rychle se zvydujicimu prodeji teto moderni souddst ky. Po doddvkdch prvnich zkudebnich vzorku se zvydila vyroba az na ndkolik set tisic mdsidnd. Americkd firma Delco Electronics Corp., kterd vyrdbi diroke spektrum elektronickych vyrobku pro automobilovy prumysl, je pouzivd v palubnich procesorech, spolednost Digital Equip ment Corp. v komunikadnich serverech a inteligentnich sifovych ustredndch. Fir ma Hewlett-Packard osazuje pohony optickych diskovych pamdti mikrofadidem MC Svddskd automobilka Saab Auto mobile AB vyuziva vlastnosti mikrofadide ve dpidkovdm elektronickdm hdicim poditadi pro hzeni motoru Saab Trionic. Vyznadnym uzivatelem mikrofadidu je tdz European Cellular Subscriber Division koncernu Motorola, kterd svuj dislicovy mobilni telefon International 3200" zalofila na vyuziti vysokeho stupnd integrace a na maldm pfikonu obvodu MC Tento mobilni telefon je prvnim dislicovym mobilnim telefonem svdta pro sif GSM. Ve SRN je oznadovdna jako sif D1 a D2. GSM je standard, na ndmz spodiva celoevropskd pfemdna na jednotny celuldrni mobilni telefonni systdm v dislicovd technice. Informace Motorola PR32/93 (sz) % UPOZORNENI PRILOHA AR 94 inzerovana v AR - Ac. 3/94 z technickych duvodu v letosnim roce NEVYJDE Redakce se omlouva vsem, kten o ni projevili zajem a objednali si ji. 2

3 AMATERSKE RADIO SEZNAMUJE (- Radiomagnetofon PHILIPS AW 7730 v -' J Celkovy popis Prfstroj, ktery jsem vybral pro test do tohoto cfsla, me zaujal z nekolika duvodu. Predevsfm tfm, co umf, jakou ma reprodukci a za jakou cenu si ho Ize porfdit. A protoze, podle meho nazoru, vsechny tyto vlastnosti velice dobre splnuje, rad bych ho ctenarum i prfpadnym zajemcum predstavil. Popisovany prfstroj patrf, predevsfm svymi rozmery, do kategorie jednoduchych velkych radiomagnetofonu. Jeho prijfmacova cast ma ctyri vlnove rozsahy: velmi kratke, strednf a dva rozsahy kratkych vln; tuner je analogovy, ladf se tedy ladicfm knoflfkem. V rozsahu VKV ma prijfmac velmi ucinne automaticke dolacfovanf kmitoctu a stereofonne vysflajfcf vysflace jsou indikovany cervenou svftivou diodou. Prfstroj je vybaven dvojicf kazetovych magnetofonu, z nichz levy umoz-.jouje zaznam i reprodukci (v jednom smeru posuvu p6sku) a pravy umoznuje pouze reprodukci (v obou smerech posuvu pasku). Smer posuvu pasku Ize u praveho magnetofonu menit bucf rucne nebo zvolit automatickou zmenu po dohranf jedne stopy, prfpadne nastavit trvalou postupnou reprodukci obou stop. V takovem prfpade Ize reprodukci ukoncit pouze stisknutfm tlacftka STOP. Magnetofony umozhujf i kombinovanou po stupnou reprodukci, to znamena, ze nejprve prehraje pravy magnetofon postupne obe stopy pasku ve vlozene kazete a pak se automaticky zapojf levy magnetofon, ktery prehraje jednu stopu pasku na v nem vlozene kazete. Oba magnetofony Ize tez vyuzft k prepisu z jedne kazety na druhou a to bucf standardnf nebo zvetsenou rychlostf posuvu. Zaznamova uroveh se u leveho magnetofonu nastavuje automaticky, jak je to u podobnych prfstroju obvykle. Levy magnetofon ma automatiku vypnutf pri vsech zarazenych funkcfch. Pravy magnetofon, ktery je reverzujfcf, se automaticky vypne v prfpade, ze je nastaveno po stupne prehranf obou stop (na konci druhe stopy). Zvoleny smer posuvu pasku na pravem magnetofonu je indikovan svftfcfmi sipkami. Zesilovac prfstroje je vybaven petipasmovym grafickym ekvalizerem, tlacftkem Ize zapojit obvod DBB (Dyna mic Bass Boost) pro zduraznenf hloubek v reprodukci a dalsfm tlacftkem Ize zaradit tzv. Surround Sound, cfmz se zvysf efekt prostorovosti reprodukce. Nechybf ani regurator vyvazenf obou kanalu. Prfstroj je, coz nebyva u po dobnych zaffzenf zcela bezne, navfc vybaven z^suvkami (CINCH) pro pripojenf vnejsfho zdroje signalu (napffklad prehravace kompaktnfch desek nebo dalsfho magnetofonu). Na celnf stene jsou dve zasuvky (JACK o prumeru 3,5 mm) pro pfipojem mikrofonu a pro pripojenf sluchatek. Reproduktorove skrinky jsou basreflexoveho typu a jsou osazeny jednfm sirokopasmovym reproduktorem o prumeru asi 12 cm. Obe repro duktorove skrfhky Ize od zakladnfho prfstroje lehce oddelit a umfstit je do nejvyhodnejsf polohy. Kazda skrfhka je opatrena asi 1,7 m dlouhym prfvodnfm kablfkem, ktery Ize navinout na jejf zadnf stenu a zkratit tak podle potreby. Kablfk se zapojuje do svorek na zadnf stene zakladnfho prfstroje. Hlavnf technicke udaje: Vlnove rozsahy prijfmace: VKV 87,5 az 108 MHz, SV 520 az 1605 khz, KV1 2,3 az 6,8 MHz, 130 az 41 m, KV2 7,0 az 22 MHz, 31 az 13 m. Kolisani rychlosti posuvu magnetofonu: 0,18 % (WRMS). Odstup s/s magnetofonu: 40 db. Vystupnf vykon zesilovace: 2 x 6,5 W (RMS). Napajecf napetf prfstroje: 110 az 127 V, 220 az 240 V. Napajenf z vlozenych clanku: 10 clanku (R20 nebo D). Rozmery prfstroje (s reproduktorovymi skffhkami): 67 x 23 x 16 cm (s x v x h). Reproduktorova skrfhka: 16 x 23 x 16 cm (s x v x h). Funkce prfstroje S tfmto prfstrojem jsem se mel moznost skutecne dukladne seznamit a musfm priznat, ze se mi postupne zacal vfce a vice libit. Predem vsak chci upozornit, ze jde o relativne velmi levny prfstroj, ktery nenf urcen pro posluchace spickovych narokii, ale pro bezne lidi s normalnfmi pozadavky na obsluhu i kvalitu reprodukce. Zacnu prijfmacem. Jeho ctyri vlnove rozsahy jsou pine postacujfcf a zdvojeny rozsah kratkych vln povazuji tez za vhodny pro pohodlne ladenf. V roz sahu velmi kratkych vln ma tento prfstroj velmi ucinnou automatiku, takze i zde se vysflace ladf velice snadno. Prfjem stereofonne vysflajfcfch vysflacu je indikovan cervenou svftivou di odou, pricemz tlacftkem Ize kdykoli nucene zvolit monofonnf prfjem. Zesilovac prfstroje ma dostatecny vykon, ktery, s dodavanymi reproduktory, postacuje k nadmerne hlasitemu poslechu. K nastavenf optimalnfho ^ PHILIPS service nabtzf: sluchatka PHILIPS na str. VII 3

4 zvukoveho dojmu ma uzivatel k dispozici petipasmovy graficky ekvalizer. Zesilovac je dale doplnen tlacitkem DBB (Dynamic Bass Boost), jehoz stisknutfm se v reprodukci zdurazm hloubky. Druhym tlacitkem Ize zapojit tzv. Surround Sound, coz vytvdrf prostorovy dojem reprodukce. Tento obvod je vyresen skutecne velmi dobre, protoze jsem si vyzkousel, ze pri jeho zarazem a otocenf regul toru vyvazenf zcela doprava, se naprfklad hlasatel prestehuje zcela vpravo daleko mimo reproduktory. Tak vyrazny efekt se u podobnych pnstroju bezne neobjevuje. Oba magnetofony pracujf rovnez zcela uspokojive. Zatfmco levy z nich umoznuje zaznam i reprodukci, ale pouze v jednom smeru posuvu pasku, pravy, ktery umoznuje pouze repro dukci, reprodukuje v obou smerech posuvu pasku. Lze u nej zvolit dva zpusoby reprodukce: postupnou re produkci obou stop s automatickym zastavenfm po ukoncenf druhe stopy, nebo trvalou postupnou reprodukci obou stop, kterou Ize ukoncit pouze tlacitkem STOP. Lze tez reprodukci obou magnetofonu kombinovat tak, ze nejprve pravy z nich reprodukuje postupne obe stopy a pak levy jednu stopu. Urcite prekvapenf me pfipravila dukladna prohlfdka leveho magneto fonu, nebof jsem nezjistil zadny prfvod kabelu k mazaci hlave. A protoze jsem pochopitelne nepredpokladal bezdra- _ tove napajenf, bylo zrejme, ze je k mazanf pouzit trvaly magnet. Jak je obecne znamo, mazanf trvalym magnetem (do nasycenf zaznamoveho materialu) bylo vzdy pokladano za zcela nevyhodne. Casy se zrejme mem a protoze jsem v zaznamu, porfzenem tfmto pnstrojem, nezjistil zadnou nadmernou hladinu sumu, zacal jsem se touto otazkou blfze zabyvat. Dokumentaci jsem bohuzel nemel k dispozici a ani jsem nechtel prfstroj zbytecne demontovat, proto jsem merenf musel realizovat mene obvyklym zpusobem, ale tak, aby vysledek byl co nejmene zkreslen. Ti, kdo v oboru pracujf, vedf, ze u pnstroju bez vnejsfho vystupu a s automatikou zaznamu jsou podobna mereni vzdy obtfznejsf. Zjistil jsem, ze odstup tohoto mag netofonu pri zaznamu v pine urovni a homogenne smazanem zaznamov6m materialu (mazaci tlumivkou) cinf -46 db. Proti casti pasku, ktera byla smazana trvalym magnetem prfstroje a prosla pfed zaznamovou hlavou (v okamziku zrusenf zaznamo veho signalu) jsem nameril rozdil necelych 3 db, tedy odstup -43 db. Tuto zmenu, pozorovanou na osciloskopu, tvorila pochopitelne zvetsena hladina sumu. Vzhledem k tomu, ze vyrobce udava odstup pnstroje 40 db, je tedy vse v naprostem poradku. V teto souvislosti pripommam, ze existujf zpu soby, jak kompenzovat nedostatky stejnosmerneho mazanf p&sku, coz pravdepodobne nekterf vyrobci mohou pouzfvat. Tento zpusob mazanf, u pnstroju prfslusne trfdy, pochopi telne zlevnuje vyrobu a o to zde predevsfm jde. K zesilovaci tohoto pnstroje mam jen jedinou pripomfnku a tou je vystupnf vykon, ktery vyrobce udava v propagacnfm let&ku: 100 W PMPO. To je samozrejme holy nesmysl, ale tento zpusob je prebfran ze z6morskych oblastf a je zrejme uvaden proto, ze je pouzfvan i jinymi vyrobci. Reprodukci tohoto pnstroje povazuji za velice dobrou a pine uspokojujfcf vsechny bezn6 pozadavky uzivatele. Kritiky je treba upozornit na to, ze jde o prfstroj levne trfdy, nikoliv o pri'stroj spickovy, a ze ma presto velice kvalitnf reprodukci. zav r Radiomagnetofon Philips AW 7300, ktery jsem si vyzadal k testu od jeho dovozce, firmy Philips, je v podnikove prodejne Philips v Praze 8 V Mezihorf 2 prodavan za 4190,- Kc. Jak jsem se jiz v uvodu zmfnil, povazuji tuto cenu, vzhledem ke vsem popsanym vlastnostem tohoto pnstroje, za velice vyhodnou. V kazdem prfpade bych tento prfstroj doporucil vsem, kdo neoplyvajf penezi a chtejf si porfdit podobny univerzalnf prfstroj s dobrou reprodukci' pro bezny poslech. Zkusil jsem zamenit dodane reproduktorove skrfnky ze tricetilitrov6 reproduktorove soustavy a musel jsem konstatovat, ze repro dukce poradu vysflacu VKV byla sku tecne vytecn&. Vzhledem k prodejnf cene i ke vsem popsanym vlastnostem mohu tento radiomagnetofon zajemcum pine doporucit. Nahradf tezke a rozmerne obrazovkove monitory Plochy monitor se zobrazovacem VGA s kapalnymi krystaly typu FSTN a antireflexnfm povrchem predstavila firma Actron GmbH v Mnichove. Vnejsf rozmery monitoru jsou 315 x 270 mm, hloubka pouze 33 mm, uzitecna plocha stfnftka zobrazovace je 215 x 163 mm. Zobrazovac pracuje se 16 nebo 32 stupni sede, zobrazeny obraz je konstantnf, nezakmitciv^ a drzf svou polohu. Velikost obrazoveho bodu je 0,29 x 0,29 mm, vzdalenost bodu od sebe cinf 0,32 mm. Konstrukce zobrazovace zarucuje stoprocentnf slucitelnost s kartami VGA, EGA, CGA, HGC. Spotreba elektricke energie k napajenf zobrazovace je pouze 8 W. Zobrazovac se napajf z osobniho pocftace kabelem 16 b z karty VGA. Dalsf obdobny monitor je mozne pripojit k osobnfmu pocftaci navfc. Hmotnost monitoru je pouze 2500 g. Jeho cena je 1300 DM. Vyrobce pripravuje dalsf typ obdobneho monitoru s barevnymi kapalnymi krystaly typu FSTN. gj Firemnf informace Actron CETLI JSME KavAlek J.: 555C - pffrudka pro konstrukt ry, vydalo nakladatelstvi Epsilon, 1994, rozsah 212 stran A5, cena 99 K. O obvodech 555 vyslo jiz na str^nkach elektronickych dasopisu skute6n mnoho l nku. Tato kniha se zabyv CMOS verzi tohoto integrovan hoobvodu. Hned nazadeitku knihyjsou pops^nyzskladnfvlastnosti obvodu 555 a 556, je zde srovnsm typu bipoleirnfch s unipol^rnfmi, v6etn6 charakteristik a grafu. V dal f dcisti je pops^n 6asova6 v ruznych typech zapojenf, zejm6na jeho chov^nf v klopnych obvodech. Celci kniha pak slouii jako pfehled n^ivodu. Celkem obsahuje kniha 32 konstrukinfch n vodu, kter6 obsahujf samozfejmd i vykresy desek s plo nymi spoji a rozpisky sou63stek. Mezi nejzajimav6j f konstrukce patff: melodicky zvonek, nabijedka NiCd, pfipfn^ni reproduktoru, IR z vora, generator signalu, pfepina6 pfi vypadku sit, ovladafi serva a na ziv6rnap^ijecizdroje. Kniha jedal im pffnosem hlavns pro radioamatery a kutily. Na z«iv r naleznetevknize pfekvapeni-samolepku. Minihofer O., Havlidek M., Stary J.: Anglicko - cesky slovnik zpracovani dat, telekomunikace, kancelarsk6 systemy, vydala firma LEDA, 1994, rozsah 622 stran A5, cena 177 K6. Slovnik obsahuje jakoz klad mezincirodn6 kodifikovanou terminologii IS02382 "InformaCni technika" a dal f oblasti: um ia inteligence a expertni syst6my, datab zov6 syst6my, lok^ilni sft6, zpracovani textu, pocitaiov^ grafika, automatizace kancelcih atd. Slovnik obsahuje podrobn6 zpracovani anglick6 a Cesk6 n^zvoslovi z oblasti, kter6 muieme shrnout pod oznacenim "modeml informadnl postupy". Kniha obsahuje vice ne* hesel. Spolu s ustaienymi terminy, u nichi odbornici oceni odkazy na mezin rodni a iesk6 n^zvoslovn6 normy, jsou bohatfc zastoupena pojmenov^ni nov^, v6etn profesion^ilniho slangu. T^mfef polovina pojmu je definov^na a vysvfetlena, a to v anglictinfe i e tin. Slovnik byl pfipraven na pofiitaci z prub in6 aktualizovan6 terminologick6 datab^ize. Proto do n j mohly byt zahrnuty i novinky - hesla byla doplflov na je t v fiervnu Oba tyto tituly si mutate zakoupit nebo objednat na dobfrku v prodejn nakladatelstvi technickd literatury BEN, VGSlnova5, Praha 10-StraSnice, tel. (02) , fax , ktertije cca 200metru odstanice metra StraSnickci (trasa metra A). ZSjemci ze Slovenska mohou ps6t na adresu : BEN - technickd literatura, ul. Hradca Krdlove 4,97401 Banska Bystrica, tel. (088) j 4 A/5 94

5 *15l AMATERSKE RADIO MLADEZI MODULY PRO NEPAJIVE KONTAKTNI POLE (PokracovAni) BKO - Bistabilnf klopny obvod Schema modulu je na obr. 28. Kmitocty, zfskane generatorem impulsu, muzete s BKO d4lit ctyrmi. Na desce s plo nymi spoji (obr. 29) jsou zapojeny dva klopne obvody, z nichi kazdy deli vstupnf kmitocet dvema. Rozmdry desky jsou 37,5x45 mm, na nf jsou krome integrovan6ho obvodu dtyri kondenzatory a 6tyri rezistory, kter6 tvoh obvody multivibratoru, a dale dva tranzistory se dvema daisfmi rezistory (spfnacf obvody). Bistabilnf multivibrator se pfeklapf Budete-li pouiivat modul jako delicku 4:1, nepripojujte vstup 2 (vyvod 11) a propojujte dratovou spojkou vyvody 4 a 11. Impulsy se budou v tomto pripads privddet jen na vstup 1 (vyvod 1). Cl ait F.MRAUENEC & MR3 T2 T3 Obr. 28. Bistabilnf klopny obvod pri pnchodu sestupn4 hrany impulsu na vstupu. Podle nejvyssfho kmitoctu, ktery se ma delit, budou rezistory R1 ai R4 v rozmezf od 5 k 2 do 50 k 2 a kondenzatory Cl ai C4 od 47 pf do 330 pf. Tranzistory, pripojene na vystupy multivibratoru, slouzf ke spfnanf vetsich vykono. C4 HI j. -^3 Tea F.MRAUENEC X_J t^e Cl C21 R5 c HI- T _1_ Obr. 29. Deska s p!o nymi spoji obvodu z obr. 28 Jednoduche zapojenf modulu blikace je na obr. 30, inspiracf k teto konstrukci byl clanek Lineamf 10 za 5 Kcs v Amaterskem radiu c. 7/81. Deska s plosnymi spoji (obr. 31) je pripravena pro vsechny souc4stky blikace. Chcete-li mi'sto svftive diody pripojit zarovku, vynechte diodu i jeji pfedradny rezistor a k vyvodum 2a 3 pripojte objfmku se z4rovkou 3,8 V; 0,3 A. Odporovym trimrem P musete rfdit strfdu rozsvecenf tarovky. Soucastky R1 miniatumi rezistor asi 20 2 (18 nebo 22 2) R2 miniatumi rezistor 15 k 2 *- il G1J. D1 f R2 phv i y \ 71 - (y\ 71 ~C2 'O/ R4 j Obr. 30. Modul blikade E T1 r- Obr. 31. Deska s plosnymi spoji modulu blikace R3 miniatumi' rezistor R4 predradny rezistor pro svftivou diodu P odporovy trimrasi 100 k 2 (napr. typ TP 041) Cl elektrolyticky kondenzator 20 pf, 6 V C2 elektrolyticky kondenzator 10 pf, 6 V D1 germaniova dioda D2 svftiva dioda Tl, T2 tranzistor n-p-n T3 tranzistor n-p-n (napr. KF507...) Zapojenf vyvodu 2 0 V 2, 3 zarovka 3,8 V 12 +4,5 V CSP - Casovy spfnac Doba sepnuti tohoto spfnace m02e byt nastavena mezi jednou ai sedmn4cti minutami, drobnymi zmenami mozete zajistit jine nastaveni dasovych intervalo. Pred pfipojenfm zdroje jsou kondenza tory Cl a C2 nenabite. Zapnete-li pffstroj pfepfnacem Pr (poloha 1), nabfjf se kon denzator Cl pres odporove trimry Pi a P2, po zmensenf napetf na vstupu druheho hradla pod rozhodovaci' u raven klopneho obvodu zacne pracovat multivibrator. Signal multivibratoru zesilujf tranzistory Tl a T2 pro reproduktor s impedancf 8 2 (viz schema na obr. 32). Po vypnutf pffstroje pfepfnacem Pr se kondenzator Cl rychle vybije pres rezistor Rl. Pri n4slednem zapnutf na nem proto nem' zbytkove napetf, ktere by zkracovalo nastavenou dobu. Obrazec plosnych spojo je na obr. 33. Na desce jsou umfsteny vsechny sou castky krome prepfnace a reproduktoru. Pro integrovany obvod radeji pripajejte ob-

6 9 CSP O) CJ1 Obr. 33. Deska s plosnymi spoji pro casovacf spfnac ji'mku, do nfz jej zasunete az po zapajenf vsech ostatnfch soucastek (pfedevsfm pri pouzfvanf transformatorove pajecky). Pri nastavovanf casoveho spfnace nechte bezec odporoveho trimnj Pi pfiblizne uprostfed odporove drahy a trimrem P2 nastavte sepnutf na jednu minutu. Pak jej nastavte na maximum a zmefte dobu, za nfz spfnac sepne. Muzete take odporovy trimr P2 opatfit stupnicf, na kterou si jednotlive body pro ruzne spfnacf doby zakresh'te. Soucastky Rl miniatumf rezistor2,2 k 2 R2 az R4 miniatumf rezistor 1 MQ R5 R6 PI P2 Cl C2 C3, C4 D T1 T2 miniatumf rezistor 27 k 2 miniatumf rezistor odporovy trimr 0,1 M 2 (napf. typ TP 040) odporovy trimr 1 M 2 (napf. typ TP 040) elektrolyticky kondenzator 1000 pf, 10 V keramicky kondenzator 4,7 nf keramick^ kondenzator 1 nf Zenerova dioda 5,1V (napr. KZ260/5V1) tranzistor n-p-n (napf. KC509...) tranzistor n-p-n (napf. KC639, ) 10 integrovany obvod 4011 objfmka DIL 14 Zapojenf vyvodu 1 poloha 2 pfepfnace Pf Letm soustfedenf mladych elektroniku Letm soustfedenf talentovane mladeze v elektronice POLNlCKA 1994 probchne letos od nedeie 3. cervence do soboty 23. cervence v prostorech zakladnf skoly v obci Polnicka u Zcfaru nad Sazavou. Na soustfedenf budou tfi oblasti cinnosti: 1. Elektronika - konstrukterskd cinnost v kategorifch a - pokrocilf - prace pod vedenfm instruktora b - zkusenf - samostatna pr ce podle konzultacf 2. Pocftacov^i technika 3. Audio a videotechnika Ubytov^nf je ve stanech, pracujeme a stravujeme se ve kole. Krom6 odbom6ho programu poznate i kr&sy Vysodiny a ve volnych chvflfch se budete venovat sportu. 2 2, 3 12 reproduktor 8 Q stfed prepfnace Pr (Pokracovanf) Vekove omezenf: 12 az 18 let. Podrobnosti a pfedbeznd pfihlasky pouze pfsemne na adrese pofadatele. S pfedbdznou pfihldskou, ve ktere uvecfte krom6 jmena, adresy a veku i oblast cinnosti, v nft chcete pracovat, za lete i postovnf zn^mky v hodnote 7,- KS. S podrobnymi informacemi Vam zasleme i kratky test pro ovsfenf znalostf ve zvolenem oboru - bude-li zajem vetsf net kapacita soustfedenf, budou ucastnfci vybrani podle testu a vysledek jim bude oznamen. Predpokladana cena (pobyt + zdkladnf vylohy) je 1550,- K6. Pfedb6in6 pfihl6 ky pfijfmdme do tydne po vyjitf tohoto 6fsla AR, tj. do 20. kvetna na adrese: Spolecnost mladych elektroniku (ing. T. Pavlis), Tvrz 1, Zd ar nad Sazavou INFORMACE, INFORMACE... Mezi americkymi casopisy, ktere si Ize pfedplatit, vypujcit nebo prostudovat v knihovne STARMAN Bohemia, 5. kvetna 1, Praha 4, Pankrac, tel. (02) , je i zajfmavy casopis, venovany elektronice v obrannem vojenstvf, Defence Elec tronics, ktery slavf letos 25. vyrocf sveho vzniku. Pro seznamenf s obsahem casopisu jsme vybrali letosnf prvnf 6fslo: Je zahajeno uvodnfkem sefredaktora k cinnosti DOD (De partment of Defence, ministerstvo obrany). Nasleduje rubrika Zpravy z Washingtonu (nejrciznejsf zpravy z DOD a reakce na cinnost DOD) na str. 8 al 11. Dalsf samostatnou rubrikou je rubrika Business News - pfehled novych vyrobku a cinnosti firem, ktere se zabyvajf vyrobou pro DOD (str. 12 az 14). Pod titulkem C4lntercepts nasleduje popis vojenske verze vzducholodi fy Westinghouse Airships (Sentinel 1000) jako soucasti ochrany proti raketam a v boji proti drogam, pod stejnym ti tulkem je i clanek, jak pomocf laseru manipulovat s atomy chromu na kfemfkove podlozce, jake jsou novinky firmy Ferranti v oblasti pfijfmadove techniky (sonary) a zprava o novem komunikacnfm syst6mu U. K. Bowman pro anglickou armadu. Nasleduje interview redakce s P. Levym, prezidentem fy Rati onal (objektove orientovane software). Nasobne senzory v kokpitu letadla Lockheed-Sanders F-22 a jejich moinosti jsou pops^ny na str. 21 at 24. Na str. 25 az 27 je popis ATM (Asynchronous Transfer Sys tem), noveho druhu komunikace, vhodneho pro vojenske ucely, kteremu je pfipisovana v clanku jedinecna budoucnost. Clanek na str. 28 az 30 se zabyva usporami v oblasti vojenskych vydaju, ktere zavisf na zkvalitnenf prace na n^vrzfch obrannych systemu v souvislosti s CAD/CAE/CAM technologiemi. Rozvojem elektroniky a vyvojem elektronickych soufi^stek v zavislosti na rozpoctu armidy se zabyva clanek Elektronika pro obranu na str. 31 az 33. Uchovanf dat a integrovanym pam tem je vdnov^n Clanek Jak porozumet zakladum nevolatilnf technologie na str. 34 at 37. Zbytek casopisu je venovan rubrice Nove vyrobky a inzerci. Casopis vydavd vydavatelstvf ARGUS, ma 44 stran formatu A4 a je dosazitelny i na mikrofilmech (cfsla od roku 1981). Rocnf pfedplatne v USA stojf 39 $, 54 $ pro zahranicf pozemnf poltou, 116 $ letecky. Jedno cfslo stojf 5 $. Casopis vychdzf misfcni (krome dubna). 6

7 Hratky se svetlem V dalsfch zapojenfch, v nichz se bude svetlo svftivych diod z ruznobarevnych LED pohybovat, pouzijeme v podstate stejne zakladnf stavebnf prvky jako v prvnfm dilu tohoto clanku: ffdicf multivibratory, posuvne registry a delice. Na obr. 1 je za pojenf s ponekud zvlastnfm svetelnym efektem - devet svftfcfch bodu se pohybuje mezi levym a pravym krajm'm bodem, jednou zleva do prava a pak obracenym smsrem, zprava do leva. Pfitom body vzdalenejsf od hlavniho svftfcfho bodu budou svftit s men i intenzitou (v zavislosti na jejich vzdalenosti). Bude-li nekdo vyzadovat vetsf pocet svitfcich bodu, pak je tfeba, aby postavil cast zapojenf s 102, vsemi tranzistory a svftivymi diodami jeste jednou a spojil vyvod s vyvodem (4017), pocet bezfcfch svitfcich bodo bude dvojnasobny. Integrovane obvody 102 a 103 jsou ef face (typ Johnson) v provedenf CMOS. Privedeme-li na jejich vstupy hodinovy impuls (impulsy), urovne na vystupech se budou v urcitem sledu menit z L na H. Oroveh H ma vzdy jen jeden vystup, na ostatnfch je uroven L. Svftive diody se rozsvecujf signalem pffmo z 10 (nikoli pres tranzistory). Aby po rozsvfcenf poslednf svftive diody v fade nezacala svftit opet prvnf dioda, jsou diody rozdeleny do dvou skupin. Prvnf skupina (vyvody IO c. 2,4,7,10a 1) ffdf pohyb bezfcfch bodu zleva do prava, druh& (vy vody 6, 9, 1 la 3) zprava do leva. Generator, dodavajfcf hodinovs impulsy, je sestaven ze dvou hradel klopneho obvodu 4093 (zbyvajfcf dve hradla v pouzdre jsou zapojena v serii). Kmitocet vystupnfho signalu generatoru zavisf na clenu RC (R1, Cl), mfsto R1 Ize pouzft odporovy trimr asi 220 k i a jfm nastavit kmitocet podle vlastnfch pozadavko. Po prfchodu prvnfho hodinoveho impulsu prejde vystup na uroveh H, vybudf tranzistor a pripojen^ LED bude svftit plnym jasem. Pri prfchodu dallfho impulsu prejde prvnf vystup do urovns L, tranzistor se uzavre, LED zhasne, na druhem vystupu se objevf uroven H, tranzistor se otevre a rozsvftf se pnslusna LED atd. LED9 bude svftit po dobu dvou impulsci. Rezistory R7 ai R14 propoustejf proud rfdief LED i na sousednf diody, avsak omezujf jej (odstuphovane) a proto svftive diody vlevo i vpravo budou postupne smerem od rfdicf LED svftit mensfm jasem. Proud LED omezujeme zdrojem, zadne zvlastnf predradne rezistory nejsou tfeba.tranzistory T6 a T7 jsou v Darlingtonovd zapojenf a jsou hzeny fotorezistorem libovolneho typu. Pri vetsfm okolnfm svetle bude proud svftivymi diodami vetsf a obracene, odporovym trimrem R15 nastavfme pri minimalnfm okolnfm svetle nejmensf po- zadovanou svftivost LED, jejich maximalnf svit se nastavuje zmenou polohy bezee odporoveho trimru R16. Odber proudu pfi za pojenf podle obr. 1 bude (pfi maxim lnfm svitu diod) asi 20 ma, proto muzeme obvod napajet i z baterif. Deska s plosnymi spoji je na obr. 2. Svf tive diody muzeme pouzft libovolne, o prumeru i 10 mm, prfp. vetsfm (napf. 20 mm, ty jsou vsak jiz dost drahe). Muzeme je umfstit nejen v fade - jak jsou umfsteny na desce na obr. 2, ale tfeba v rciznych obrazcfch, pouzft jejich dvojnasobny pocet nebo jejich nekolik sestav, muzeme pouzft ruzn6 kombinace barev atd. Hra je vhodn& napf. k modelu policejnfho nebo sanitnfho auta, pro model letiste (oznacenf pfistavacf drahy) apod. (Pokracovanf) Rozvoj plochych obrazovych stmi'tek Svetovy trh plochych obrazovych stfnftek byl v roce 1992 odhadnut na 7 miliard FF (2,06 miliardy DM), avsak podle odhadu institutu Stanford Resources ma dosahnout v roce 1995 jiz 17 miliard a v roce 1997 ai 26 miliard FF. Nejvetsf podfl na trhu podle jmenovaneho zdroje majf zaujfmat obrazova stfnftka pro obor zpracovanf dat. Je jich objem se ma zvysit z 3 miliard FF v roce 1992 na 10 miliard v 1995 a 13 mili ard FF v roce V oboru televiznf techniky se v dosledku dosud nevyfesenych technickych problemu poefta s jistym zpozdenfm zavadenf plochych stfnftek. Pfesto vsak stanfordstf vyzkumnfci odhadujf zvyseny obrat prodeje obrazovych stf nftek s kapalnymi krystaly pro televiznf techniku z 2 miliard v roce 1992 na 4 mili ardy v 1995 a 8 miliard FF v roce Sz Informace Stanford Resources Veletrh AMPER 94 Odborny kontraktacm veletrh (pfihl seno kolem 300 vystavovatelu) se pod tfmto nazvem kona ve dnech 24. az 26. kvetna 1994 v Pal^ci kultury v Praze 4, otevren je denne od 9,00 do 18,00 hod. V prfzemi vlevo jsou AMPER Obr. 2. Deska s plosnymi spoji pro zapojenf z obr. 1 expon&ty z oboru elektroinstalace a energetika, v prfzemf v pravo z oboru elektronika, v 1. patre z oboru spotrebnf elektronika, osvetlenf, telekomunikace, zabezpecovacf technika, v Kongresovem salu z oboru osvetlovacf technika a ve 4. patre z oboru automatizace, pohony, merici a regulacnf technika. Vstupne je 40,- Kc. Hlavnf vstup je vchodem c. 5. 7

8 UNIVERZALNI w jr V CITAC VYBRALI JSME NA S< OBALKU Ing. Radek Mikeska V praxi elektronika patri eft a 6 k dasto uzivanym pristrojum. Zde popsana konstrukce predstavuje zapojenf cftace s mikroprocesorem, ktery podstatne zkvalitnf mdfeni a ktery dokaze nahradit mnoho klasickych obvodu s malou hustotou integrace. Zakladnf technicke udaje Funkce: merenf kmitoctu, periody, delky impulsu a strfdy. Delka merenf: 1 s. Napajenf: +5 V+10 %,externf. Odber: 220 ma. Rozmery: delka 175 mm, sfrka 58 mm, vyska 34 mm. Displej: osmimfstny se sedmisegmentovymi zobrazovacfmi jednotkami LED, vyska cfslic 14,2 mm, levych sest cfslic slouzf k zobrazenf namereneho udaje, prav6 dve k zobrazenf exponentu a k rozlisenf typu mereni. Osazenf: 13 integrovanych obvodu, 8 tranzistorii, 6 diod. Uvodni popis Cftac byl resen jako univerzalnf modul pro aplikaci v libovolnem zarfzenf. Merf ctyri zakladnf veliciny: kmitocet, periodu, delku impulsu a strfdu kmi toctu. Pri mereni si sam prepfn^ roz- sahy a vysledek je zobrazen s co nejvetsf moznou presnostf. Po doplnenf vstupnfm zesilovacem se zfska prfstroj s mnoha moznostmi. Navod k pouziti Cely cftac se ovlada pouze sesti tlaeftky, proto majf nektera tlacftka i nekolik vyznamu, jejich popis (brano zleva) je uveden v nasledujfcf tabulce. Prvnf vyznam (tab. 1) urcuje fukei, kterou bude cftac vykonavat. Druhy (tab. 2) je pouzit pro editaci velikosti prede lice. Popis funkef V tab. 3 jsou rozsahy, presnosti merenf a pocty cfslic, kterymi je vysledek zobrazen. Merenf kmitoctu a periody nenf potreba rozvadet, zmfnku si vsak zaslouzf merenf dblky impulsu a strfdy. Mereni delky impulsu Pri tomto merenf z&lezf hlavne na kvalite vstupnfch obvodu, ktere musf co nejmene zkreslovat vstupnf signal. U impulsu kratsfeh nez 1 ms je nejmensf rozlisenf 10 ns, takze zkreslenf pri merenf zpusobf odchylku od skutecneho udaje. Merenf stridy kmitoctu Je definovano jako pomer delky im pulsu a periody vstupnfho kmitoctu. Jinak platf stejna pravidla jako pro merenf delky impulsu. V poznamce je uvedena presnost pro ruznou delku impulsu. Princip mereni Cftac nepracuje na klasickem principu merenf kmitoctu, pri nemz se po presne definovany casovy interval (obvykle 1 s, 0.1 s apod.) poeftajf impulsy prisle na vstup. Klasicky zpusob ma vyhodu jednoduche realizace, ale merenf je pro signaly nfzkych kmitoctu velmi nepresne. Napr. je-li doba me renf 1 s a mereny kmitocet 5,257 Hz, tak na displeji bude udaj 5 Hz. Pro presnejsf merenf je pak nutno prodlouzit dobu merenf nebo treba kmitocet nasobit pomocf fazov^ho z^vesu. V popisovan^m prfstroji je aplikovana jin^ metoda merenf, kter3 umoz- Tab.1. Prepfnanf funkef preddelice Tab. 2. Editovanf preddelice Tlacftko Nazev Vyznam -1 FREQ merenf kmitoctu 2 PERIOD merenf periody 3 PULS merenf delky impulsu A STRIDA merenf strfdy 5 bez vyznamu (rezerva) 6 PROG spustenf editace Tlacftko Nazev Vyznam 1 INC zvetsenf delicfho pomeru o 1 2 DEC zmensenf delicfho pomeru o 1 3 bez vyznamu (rezerva) 4... bez vyznamu (rezerva) 5 ESC zrusenf editace beze zmeny 6 ENTER potvrzenf editovane hodnoty Tab. 3. Popis parametru funkef cftace Funkce Rozsah Presnost Cfslice Poznamka Kmitocet 3 az Hz ±1 dgt 5 10 Hz az 100 MHz ±1 dgt 6 Perioda 333 ms az 10 ns ±1 dgt 6 Delka impulsu Strfda 333 ms az 100 ps ±1 dgt az 10 ps ±1 dgt az 1 ps ±1 dgt az 100 % ±1 dgt ms az 50 ps 0.01 az 100 % ±10 dgt az 10 ps 0,01 az 100 % ±50 dgt az 1 ps Tab. 4. Tabulka exponentu N6sobitel Ndzev Znak Akronym 10 Giga G C 10 Mega n 1000 kilo k t- 0,001 mili m n 10 mikro M H 10 nano n n 10 piko P P 8 A/5 94

9 ! Obr. 1. Zapojenf ndici casti cftace X A C\1 Pi P] 03 cn -1 CD CD OQ Q Q Q Q Q CM oo 1* co IX «) oi ^ ^ V ' { '1 H M. ft), -L ' L. y uj ui o a z lo lo a > N. ~n oo oo CO o cxil r- t-l CM CM CM CM CM CMl l_ i O K. c\j oo LO CD K Q> P\ 1 ^1 <1 c n. Mj <c <c M Pi H cr> N un -4- CO 1 CM Oo U IL L. L --s 1 L_ j_ 1 ooooaooc t- OJ f) 'f in <o N 03 QQQQGQQQ -> -3, -N 2 O Q Go C/) (7) &> Oc 0C Q: o: CD v- c\j X) ^ ^ Q Q 8 O J ' I ~J ; I C\ - I J. - Cj l~ f ~~ I h Oo "4- LO CO K co O) _i M 1 i i 1 i v- CM CO lo co rv CD CD CD CD CD CQ CD Q Q Q Q Q Q Q CO CO CO CO sf CD CM cm 03i ~4- m to in o o d o o o Q_ CL CL a 0. Q. / O) / / / CM oo *«* <X <C 5 < / LO CM oo -M- LO CO IX op CM cm CM CM CM CM CM O^-CMOOO-LOtO^ CmCM<MC\CMcm<^<M aclaa.a.q-q-q- N (o cmj'cmi IQ IQ1 i?, Q. c\i ro' vt- in 6 r-' c\j o) sj- lo (o N oo oo oo oo v- v-- v-- V' V' X' X" a a a a a a cl a. a a a. a cm oo X; ^L> v- c\ CM I 0)1 -M-I U-) col IN I col _i_ >- > DO 5 D2 OO Q Q CO Q K Q I zn 03 CJ Qi~ qqqqqqqq ^cd o in f* <tcduq K S ^ u 9 oooo g g 0 o o Cr <3 ^-l c\ CM1, Lo; CO; Co Qj s-i -:>i Qj -21 M LiJ Q Q <Ci <i <1 *ti Mil <tl nc x,x 3< i<! Vi V_j V;I Mcj Vj CL Qc r- ^ ^ ^ -p ^ '! M : 0,i Oj;; gj 0 ^ IfJ CR_ 6 n I A J) I i i <> <) o J Ch I O 1 W^rwZT&om

10 2 x 74 HCT573 4 x NDSP5521 CANN0N9

11 Tab. 5. Zobrazenf funkcf cftace a zakladnfch jednotek Funkce Jednotka Akronym Identifikace Akronym kmitocet Hz 7 f F perioda s T t delka impulsu s n n strida % G S h nuje velmi presne zmerit i velmi nfzk6 kmitocty. Tato metoda sice vych6zf z principu merenf periody u klasickych cftacu, u nichz se pro jednoduchost men delka periody pouze jednoho kmitu, ale tento princip je zdokonalen: Nemerf se delka jedne periody signalu, ale jejich pocet je dynamicky menen tak, aby celkova doba merenf byla 1 s. Programov6 vybavenf pak zabezpecf na spravny vysledek. Mimoto je jeste merena pro potreby urcenf d6lky impulsu a strfdy doba, po nfz je vstupnf signal na logick6 urovni 1". Vysledkem merem jsou tri zakladnf udaje: PP = pocet impulsu (kmitu) vstupnfho signalu, DM = delka mereni, PI = cas, po ktery byl vstupni signal na log. urovni "1". Na zaklade techto udaju Ize velmi snadno vypocrtat vysledky pro ctyri zakladnf funkce cftace. 1. kmitocet f = PP/DM [Hz], 2. perioda T = DM/PP [s], H delka impulsu n = PI / PP [s], 4. strida s = PI / DM * 100 [%]. K citaci je mozne jednoduse pripojit externf preddelic pro signaly vyssfch kmitoctu, napr. do 2 GHz. Pri jeho pouzitf nemusf obsluha n^sobit zmereny udaj konstantou preddelice, ale rniize tuto konstantu ovladacfmi tlacftky nastavit a procesor prepocte udaj za nej. Informaci o aktivnfm preddelici dcime programu privedenfm log. 0 na signal PRESC. Je vyveden na konektor K2. Nastavem konstanty extermho preddelice Nejprve stiskneme po dobu jedn6 sekundy tlacftko PROG. Pot6 se na displeji objevf text "Pr=" spolu s puvodnf konstantou preddelice. Vyznam tlacftek je podle tab. 2. Tlacftkem INC se konstanta zvetsuje (maximum je 200), tlacftkem DEC se zmensuje (mimimum je 1). Tlacftkem ESC se editace zrusf beze zmeny konstanty, EN TER naopak potvrdi vyslednou kon stantu. Pokud je zapojena pamef EEPROM 93C46A (U9), tak se nova konstanta ulozf do m. Po zapnutf se nemusf pak znovu zadavat, konstanta se samocinne nacte. Zde je dulezite upozornit, ze v prodeji se vyskytuje i typ 93C46, ktery zde nelze pouzit. Obe pameti maji kapacitu 1024 bitu, lisf se vsak zpusobem adresovcini. Oba typy muzou byt adresovany v rezimu 64 x 16 bitu, 93C46A navic take v rezimu 128 x 8 bitu, ktery je vyuzit prave v tomto citaci. Blizsi popis techto EEPROM Ize naiezt v [4], [6] a [7]. Zobrazenf namereneho udaje Zobrazenf udaje je velmi podobne jako na kalkulacce, tj. ve forme mantisa + exponent. Exponent je vzdy zvolen tak, aby byl beze zbytku delitelnym cfslem 3. Levych sest cfslicovek slouzf k zobrazenf platnych cifer vysledku spolu s desetinnou teckou. Nevyznamne nuly pred zobrazenym cfslem nejsou zobrazeny. Pokud je vysledek merenf nedefinovan (napr. pokud nenf pri merenf periody na vstupu zadny signal), je zobrazen text "Un" (zkratka slova Un defined). Pokud je pfekrocen maxim^lnf rozsah, je zobrazen text "OL" (OverLoad). Sedma cfslicovka slouzf k zobrazenf exponentu vysledku. Nenf zobrazen cfslem, ale znakem predstavujfcfm standartnf ncisobitel. Pokud je roven 10 (zakladnf jednotka), je zde zobra zen jejf akronym (napr. pro kmitocet je zde zobrazen akronym pro Hz). Akronymem se rozumf zobrazenf znaku pomocf sedmisegmentoveho displeje. Prehled je v tabulce 4. Osma cfslicovka slouzf k identifikaci typu merenf neboli k rozlisenf funkce cftace. Pro kazdou funkci byl urcen jiny znak (tab. 5.) Popis zapojenf rfdicf desky Pri n6vrhu zapojenf jsem vychazel z vlastnostf pouziteho procesoru 80C32. Pouze s tfmto obvodem Ize sestavit presny cftac pracujfcf do 20 khz. Duslednym vyuzitfm vlastnostf jeho vnitrnfch hardwarovych registru Ize nahradit klasicke casti cftace, tj. casovou z^kladnu, rfdicf logiku, blok cftacu a tak6 sedmisegmentov^ dekodery pro zobrazenf namerenych udaju. Pro zvetsenf maximalnfho pracovnfho kmitoctu byl doplnen preddelici z obvodu 74HCT393 (U4 a U5). Pro signaly velmi vysokych kmitoctu byl pouzit rychly Schottkyho delic 74S112 (U6), ktery delf vstupnf kmito cet signilu ctyrmi. Je vhodne vybrat z nekolika kus s nejvyssfm meznfm kmitoctem. Program si s m prepfna rozsahy pomocf multiplexeru U7 a U11-74HCT151. Pripojenf pameti programu EPROM 27C128 (U3) je zcela bezne. Stfadac 74HCT573 (U2) vytvarf pomocf sig nalu ALE dolnf adresovou sbernici (A0 az A7) z multiplexm datove/adresove sbernice mikroprocesoru, tvorenou portem PO. Hornf adresove bity A8 az A15 jsou vyvedeny z portu P2. Zapojenf je vybaveno obvodem pro seriovou komunikaci RS232. Tvorf jej obvod AD232 (U8) a prilehl6 kondenzatory. Vystup je na konektoru K3 (standardnf konektor RS232) a K2. Pokud tento obvod nebude k dispozici, je mozno pouzft i ekvivalenty, napr. MAX232. Potom je vsak treba pripojit zaporny pol kondenzatoru C6 na zem. Menf se take kapacity kon denzatoru C4 az C7 na 22 pf. Soucasna verze programoveho vybavenf zatfm tento kanal nepouzfva. Konektor K1 je urcen k pripojenf dis pleje. Je na nej vyvedena datov4 sber nice (DB0 az DB7) pro prenos zobrazovanych dat. Udaje jsou do registru displeje zapsany obvodem 74HCT02 (U10), ktery vytvarf signaly CSO pro zapis do stradace U12 (obsah cfslicovky) a CS1 pro zapis do U13 (adresa cfslicovky). Pro nactenf stavu tla cftek je pouzit signal PI.0. Pro pripojenf cftace k vnejsfmu prostredf slouzf konektor K2. Vyznam za pojenf konektoru je zrejmy ze schematu. Vstupnf signal se privadf na KANO. Ostatnf vstupy (KAN1 az KAN6) jsou zatfm nepouzity stejne jako signaly RxD a TxD s&rioveho rozhranf. Vyvod KAN0/4 pripojuje vystup vnejsfho preddelice na mfsto U6 (muze byt zapojen napr. na desce vstupnfch obvodu). Popis zapojem displeje Displej je osmimfstny, multiplexnfho provedenf. Pouzity jsou dvojit6 cfsli covky LED typu HDSP5521 (Q1 az Q4). Segmenty cfslicovek jsou primo spfnany stradacem 74HCT573 (U12) pres omezovacf rezistory 56 Q. Spfnanf anod cfslicovek ffdf stfadac 74HCT573 (U13) spolu s p-n-p tranzistory BC327 (T1 az T8), kter6 zajist ujf vykonove prizpusobenf. Oba stfadace jsou k procesoru pfipojeny jako vnejsf pamef RAM. Na desce displeje je sest tlacftek pro volbu funkcf a rfzenf cinnosti. Pro jednoduchost jsou tak6 pripojena multiplexne. Adresa prave vybrane cfslicovky urcf tlacftko, ktere bude programem testovano. Konektor K4 displeje presne odpovfda konektoru K1 rfdicf desky. Konstrukce Cely cftac je postaven na dvou deskach s plosnymi spoji. Desky jsou oboustranne s prokovenymi derami. Mechanicky jsou spojeny nad sebou v rozfch distancnfmi sloupky. Na hornf desce s plosnymi spoji je displej spolu s tlacftky, na dolnf rfdicf elektronika. Desky jsou elektricky spojeny 16zilo-

12 F.MRAUENEC ± T T T T Obr. 3. Deska s plosnymi spoji rfdici casti Obr. 5. Fotografie provedem citace vou propojkou (spojem konektoru K1 a K4), ktera je vytvofena z plocheho kabelu a samoreznych konektoru. Provedenf je videt na fotografnch. Na desce rfdici casti se nemusi osazovat soucastky potrebne pro cinnost serioveho kanalu, pokud nebudete pozdeji chtft s timto cftacem komunikovat pomoci pocitace. Na schematu jsou vyznaceny teckovanou carou. (Dokonceni prfste) CD

13 Konverze zvukovych norem BG/DK V soudasne dobe zadfna televize NOVA a Ceska televize zavadfet vysilam DUO nebo stereo s vysflamm na mezinosnd zvuku 6,25 MHz. Toto technicke opatrenf zadina vyvol vat radu probl6mu pri prfjmu zvuku monofonnimi prijimadi, zejmdna pfistroji s mezinosnym zpracov nim zvuku. Pritomnost druhe mezinosnd (DUO nebo stereo) zvuku se projevuje brumem ve zvukovem doprovodu. *12 V Obr. 3. TES Pro normu B/G je urden nosny kmitodet obrazu 38,9 MHz. V normd D/K je nosny kmitodet obrazu 38,0 MHz. Pfi pouiiti kvaziparalelnfch konvertoru zvuku, vybavenych obvodem LC v obrazovd detekci a v konvertujici d^sti filtry pro pruchod mezinosnych kmitodtu obou zvu kovych norem, narazime na problem pfenosu obou norem zvuku vzhledem k rozdilnym nosnym kmitodtum obrazu. Jednoduchym fedenim je vynechdni obvodu LC v detekci obrazu s tim, te se pouzije v daldfm stupni smddovad s vdt- Sim konverznim ziskem. Tam, kde je vdak pou2it kabelovy rozvod televizniho signdlu s malym rozestupem jednotlivych kandlii, nebo v mfstech, ve kterych se zavddi vysildni na mezinosnd zvuku 6,25 MHz, nelze toto zjednodu- end fedeni pouiit. Jedinym fedenim je zmen- it Q obvodu LC detektoru obrazu pouzitim paralelniho rezistoru, zapojendho k obvodu LC. Detekdni obvod je pak naladdn na stfed mezi nosnd kmitodty obrazu obou norem. DalSim pfedpokladem je pouziti co nejudinndjdtho zpusobu smddovdni v konvertoru. Praxe ukazala, ze odddleny oscildtor je nezbytnosti. Kmitodet 12 MHz pro smddovdni se ukdzal jako -uhodndjdi. Podminkou pro zajidtdni dostatednd stability je vdak pouziti krystalovdho oscildtoru. Obvody oscildtoru osazendho krystalem musi byt navrzeny tak, aby zajidt ovaly dostatednou distotu kmitodtu 12 MHz. Ddle je nezbytnd pouzit v modulu kvaziparalelniho konvertoru zvuku integrovany obvod, urdeny pro kvaziparalelni zpracovdni zvuku. Pro pfipojeni kvaziparalelnich modulu, urfienych pro konverzi zvukovych norem, plati ndkolik zdsadnich podminek pro sprdvnou funkci v pfistroji. V prvd fadd je tfeba zjistit, zda je vystup kanalovdho volide jednoduchy nebo dvojity. Ve druhdm pfipadd je vzdy tfeba vyuzit dvou vstupu modulu k pfipojeni. V modulech TES je na to pamatovdno. V pfipadd, te chybi vodid druhdho vstupu, je tfeba na desce s plodnymi spoji modulu prodkrdbnout zemni spojku druhdho vstupu a vstup opatrit vodidem. V pfipadd, ze kandlovy volid md jeden vystup IF, druhy vstup modulu se uzemni. Pfipojeni vystupu modulu pfed nebo za fitry mezinosnd 5,5 MHz je tfeba vyzkoudet a bude individudlni pro ruznd typy keramickych filtru pouzitych v upravovandm pfistroji. V daldi ddsti pfispdvku je uveden pfehled modulu na upravu zvuku s popisem jejich dinnosti a zpusobem pfipojeni: TES je modul kvaziparalelniho monofonniho konvertoru zvuku pro obd normy 5,5 a 6,5 MHz. V modulu je pouiit samostatny ob vod oscildtoru LC a smddovade. Smddovaci kmitodet je 1 MHz. Modul je univerzdlnd pfipojitelny do jakdhokoli televizoru di videomagnetofonu, urdendho pro pfijem v normd B/G. Modul neni v detekci obrazu opatfen obvodem LC. Vstup je jednim vodidem. V pfipadd, te je tfeba pfipojit dva vstupni vodide, vypdji se kondenzdtor druhdho vstupu na strand zemniho vyvodu, vyvod vytdhneme z desky a pfipdjime k ndmu druhy vstupni vodib. Puvodni mf zvuku v pfi stroji Ize odpojit. Napeijeci napdti je 12 V, odbdr 70 ma. TES je modul kvaziparalelniho monofonniho konvertoru zvuku pro obd normy 5,5 a 6,5 MHz. V modulu je pouiit samostat ny obvod oscildtoru LC a smddovade. Smddovaci kmitodet je 1 MHz. Modul je plnd univerzdlni pro vdechny druhy vysildni. V detekci obrazu je opatfen obvodem LC. Vstup je uskutedndn dvdma vodidi. Puvodni mf zvuku v pfistroji muzeme odpojit. Napdjeci napdti 12 V pfi odbdru 88 ma. TES je modul kvaziparalelniho monofonniho konvertoru zvuku pro obd normy 5,5 a 6,5 MHz. V modulu je pouzit samostatny ob vod oscildtoru s krystalovou jednotkou a samo statny obvod smdsovade. Smddovaci kmitodet je 12 MHz. Modul je plnd univerzdlni pro vdechny druhy vysildni. V detekci obrazu je opatfen obvodem LC. Parametr Q tohoto obvodu je upraven rezistorem. Vstup je proveden dvdma vodidi. Puvodni mf zvuku v pfistroji Ize odpojit. Napdjeci napdti je 12 V pfi odbdru 75 ma. TES je modul kvaziparalelniho monofonniho konvertoru zvuku pro normu 6,5 MHz. V modulu je vyuiita detekdni ddst integrovandho obvodu MDA4281V jako oscildtoru a smd- Sovade s krystalem 12 MHz. V detekci obrazu je obvod LC. Vstup jako u modulu Modul je vhodny vdude tarn, kde je k dispozici dostatednd velkd urovdd signdlu z vystupu (vystupu) IF kandlovdho volide. Puvodni mf zvuku v pfi stroji nelze odpojit. Napdjeci napdti 12 V, odbdr 62 ma. TES je modul kvaziparalelniho stereofonniho konvertoru zvuku pro normu B/G / D/K stereo - DUO. Smddovad je feden smddovadem s 10 TCA440. Oscildtor je fizen krysta lem 12 MHz. Konvertor je na vystupu vybaven dvdma LC obvody pro vystup 5,5 a 5,74 MHz. Modul je osazen dvojitymi filtry MURATA (4 ks). Konvertor md dva vstupni vodide. V detekci ob razu je obvod LC. Vystupy se pfipojuji paralelnd k filtrum 5,5 a 5,74 MHz v upravovandm pfistro ji. Modul je vhodny vdude tarn, kde neni signdl kabelovd rozveden. Ve vdech ostatnich pfipadech je tfeba pouzit univerzdlni smddovad TES Puvodni mf zvuku v pfistroji nelze od pojit. Napdjeci napdti 12 V, odbdr 75 ma. TES je modul monofonniho kvazipa ralelniho zvuku s vystupem nf. V obrazove de tekci je obvod LC. Zapojeni vyuzivd keramickdho diskrimindtoru MURATA 6,5 MHz. Na desce modulu je pamatovdno na moznost pfipojeni druhdho vstupniho vodide (prodkrdbnuti spojky). Na desce jsou tdt volnd pozice pro pfipojeni vstupu VCR a ovladdni VCR. Modul je zvladtd vhodny pro montdze do videomagnetofonu. Na pdjeci napdti 12 V. Odbdr 65 ma. TES je modul smddovade zvuku pro byvald sovdtskd TVP. Smddovdni po jednom vodidi se pfipojuje na vstup hybridniho obvodu mf zvuku v mezifrekvendnim bloku TVP. V ob vodu samokmitajiciho smddovade je jako rezonandni prvek pouzit rezondtor MURATA CSA 12,0 MT. Obvod rezonatoru je naladdn na kmi todet 12 MHz s pfesnosti ±15 khz. Napdjeni 12 V, pfi odbdru proudu 3 ma. TES je modul univerzdlniho smddovade zvuku s obvodem TCA440. V oscildtoru je br' L pouzit krystal 12,0 MHz. Vstup i vystup je oddd- TES fl. leny, Napjjeni 12 V. 13 ma. 13

14 TES je modul univerzsiniho smssova6e zvuku s pouzitim oddslensho oscilstoru fizensho krystalem 12,0 MHz. Modul je ekvivalentem smssovase PHILIPS oznasovansho jako Ic5 (obj ), ktery vykazuje nejlepsi vlastnosti z dostupnych modulu ursenych pro smssovani zvuku. Vstup i vystup je oddsleny. NapSjeci napsti 3 az 12V, pfi 12 V je odbsr 8 ma. TES je modul stereofonniho smssova6e zvuku s pouzitim oddslensho oscilstoru 12 MHz, fizensho krystalem. Modul je na vstupu opatfen pasmovou propusti LC, kterou je tfeba naladit ph pfitomnosti sign&lu stereo, nebo DUO. Vystupy 5,5 a 5,74 MHz se pfipojuji paralelns za filtry 5,5 a 5,74 v upravovansm pfistroji. Vstup smssovase se pfipojuje nejispe do mist, v nichi jsou pfitomny oba mezinosns kmitosty (neodladsns) - spolesns cesta obou mf signslu 6,5 a 6,25 MHz. Neni-li toto misto k dispozici, 22n 12 V _, IX i X22ri X 'j.xe" 4o7I pfipoji se do cesty pfed filtr 5,74 (mals, nebo 2SdnS deemfsze pro pfitomnost pilotnich kmitostu stereo, nebo DUO), co nejbliie k vystupu z mf. Modul je mozno pouzit v ude tarn, kde je dostatesns urovefi mezinosnych kmitostu zvuku ursens ke smssovsni. NapSjeni 12 V, 15 ma. TES je modul stereofonniho smssova6e zvuku s pouzitim oddslensho oscilstoru 12 MHz, fizensho krystalem. Vstupni i vystupni obvody tvofi dvojits filtry MURATA. Modul tedy neni tfeba nastavovat. Pfipojeni je stejns, jako u modulu Pouziti je plns univerzsini. NapSjeci napsti 12 V, odbsr 18 ma. Prechod celoplosneho tv vysilani na jednotnou normu PAL Pro upravu televiznich pfijimasu pro pfijem v norms PAL jsou ur6eny moduly, kters se daji montovat do vsech pfistroju s oddslenou matici RGB. Podminkou je moznost pfipojeni signslu R-Y a B-Y pfed matici RGB v upravovansm pfistroji. Pfitomnost impulsu SCI, nebo SSC v upravovansm pfistroji neni pod minkou. V modulech je pouzit multistandardni 10 MDA TES je ur6en pro upravu pro pfijem obou norem SECAM/PAL pro TVP byvals sovstsks vyroby fady 280 a 38ID, a to tsch, kters jsou opatfeny n suvnym modulem SMC-2 s obvo dy MCA640 a MCA 650 nebo je- jich evivalenty. Puvodni modul se vyjme, vypsji se z nsj zpozcfovaci fsdkovs linka a jedna uchytka se zsvitem M3, oboji se zapsji do mo dulu a tento modul se nasune namisto puvodniho bloku SMC-2. Doladi se vstupni obvod SECAM/PAL a pfizpusobeni zpozcfovaci linky (nejispe pfi kontrolnim obrazci). Pokud je televizorem pfijimein signal v norms B/G 5.5 MHz, je tfeba do mf dilu osadit odladova5 T 5,5 paralelns k puvodnimu odlactovasi 6.5 MHz. Modul je pfipojitelny vsude tarn, kde je k dispozici fsdkovy impuls SCI (C 431D a pod.) s tim, ze se pfipoji vodi6i. Pozor na nucens pfi pojeni SECAM (vyvod 810 K174AF5), pfipadns v jinych pfistrojich podobns blokovsni matice pfi nepfitomnosti signslu SECAM. Pfitomnost blokovaciho signslu Ize kontrolovat kontrolou sig nal na vystupech dekodsru TES pfi vysilsni v norms PAL. Nakonec nastavime vy stupni urovns R-Y a B-Y pfislusnymi trimry. V opasns poloze tschto trimru miizeme regulovat vystupni rozdilovs signaly v opasns polarits. Modul je tedy pouzitelny pro pfistroje s jakoukoli polaritou sigslu R-Y a B-Y. NapSjeci napsti 12 V, odbsr 90 ma. TES PAL je modul shodny s modu lem TES 42-03, ale je konstruovsn jen pro deksdovani v norms PAL. TES je modul urseny pro dopinsni TVP fady 282 a 382D normou PAL. Je urseny pro ty TVP, kters jsou osazeny 10 fady 3520 a 3501, nebo jejich sov. ekvivalenty (velks pouzdro). V zskladni desce TVP se uvolni (odsaji) otvory ursens pro zasunuti modulu a modul se zapsji. Nastavi se odlacfovas nosns PAL a pfizpusobeni zpozcfovaci linky. Tento doplfikovy modul je jako jediny z modulu dekodsru osazen pro jednoduchost 10 MDA3510 (spoluprsce s 10 MDA3520 v pfistroji).

15 Ke spfevns fiinnosti modulu je tfeba pfipojit videosignsi s kladnou polaritou (synchronizadnl pulsy dole) a snimkovs zatemflovaci impulsy o mezivrcholovs urovni min. 5 V. ftsdkovs im pulsy zpstnsho bshu neni tfeba pfipojovat. 10 A255 v modulu si je vyrobi s m z videosignslu. Vystup R-Y a B-Y je regulovatelny s kladnou i zspomou polaritou. Mezivrcholovy rozkmit R-Y a B-Y ai 4 V. NapSjeci napsti je 12 V pfi odbsru 115 ma. TES PAL je modul shodny s modulem TES 42-05, av ak je konstruovsn jen pro dekbdovsni v norms PAL. Pro servisni nastavovsni a kontrolu pfi upravs televiznich pfijimacu a videomagnetofonu v norm6 PAL je dsle urfien modul genefetoru PAL GP a modulstoru UHF v provedeni SMD. Generator poskytuje videosignsi fierns, bils, R, G, B, inverzni barvy - cyan, pur- purovs, iluts, dsle mfi'ie, body, linky svisis i vodorovns a barevns pruhy. Modul obsahuje sta bilizator napsti. Naobsahuje sifovy zdroj. NapSjeni 13 ai 15 V, asi 200 ma. UHF modulator je pfeladitelny napstim 2 at 20 V v pssmu 21. ai 40. kanslu UHF. Audio a video vstup je uskutecnsn pruchodkou, vystupem je antsnni konektor. NapSjeci napsti je 5 V. Pavel Kotras orwntacni napitl MQA4555 (4556 ) 2*KC(BC) ft 14 Obr. 10. TES Obr. 12. TES 42-04

16 Zabezpecovacf zarizenf ZZ1 Mechanicka konstrukce Vychazel jsem z omezenych moznostf mechanickych pracf, proto jsem se snazil vyuzfvat a upravovat nakupovane di'ly. Skfin pop lac hove ustredny je plastikova telefonnf rozvodna krabice K3. V nf je umistena deska ZZ01, transformator Trl, filtracni clen FI, pouzdro REMOS s pojistkou, sffovy spfnac VI, vstupnf svorkovnice pro sffovy privod a zaloznf zdroj (akumulator 12 V/6Ah). Rozmerovy nacrtek neuvadfm, rozmfstenf komponentu je libovolne, zalezf na pouzitych typech. Sbernice cidel (deska ZZ04) je umistena v instalacnf krabici typ 6480,81 (bez uprav). Ovla dacf skrmka je zhotovena ze dvou kusii instalacnf krabice typu viz obr. 12. Ve spodnf casti krabice odstranfme odvrtanfm vrtakem o prumeru 7 mm C=Z HZ Tif) / / /! =0 0= 04 '{ J 30_ J O or J uprava horn krabice 6U82 dist. sloupek ^ matocei dist. sloupky Petr Kovar (Dokoncenf) odvrtat vrtakem #7, vrtat otvory 03,5 K 2x03,5 Obr. 12. Mechanicke dfly a upravy 20 chladic 101 M3 mat.: Al,cernit dva protilehle distancnf sloupky, nalitky ustfpneme. Vyvrtame ctyri predlisovane upevhovacf otvory vrtakem o prumeru 4 mm. Vrtakem o prumeru 3,5 mm vyvrtame 6 der pro uchycenf list tlacftkove sady. V hornf krabici provrtame stredni sloupky vrtakem o prumeru 3,5 mm. Potom tyto sloupky odvrtame vrtakem o prumeru 7 mm az na uroveh dna krabice. Vyrizneme obdelm'kovy otvor pro tlaci'tka Isostat. Vyvrtame dve diry o prumeru 3,5 mm pro upevnem desky ZZ02. V obou vi'kach zhotovime otvory pro prepinace, LED a tlaci'tka podle obr. 12. Distancnf sloupky urfzneme na mfru z tlustostenne ocelove trubicky, chladic T3 vystrihneme a ohneme z Al plechu. Chladic loi je zhotoven upravou ze starsfho chladice. Tlaci'tka Isostat jsou po trech upevnena v pascfch o rozteci 15 mm. Cela sestava 1 ks uprava dolni krabice odvrtat vrtakem 07, ndlitky usknpnout chladic 13 1 ks mata l, cernit 13x02 f- j <\J skrfhky je patrna z obr. 13. Ovladacf skrfhku kompletujeme az pfi celkove instalaci zarizenf. Konstrukce cidel je jednoducha, jsou pouzity jazyckove kontakty zatavene ve skle, v mem prfpade z klavesnice stareho pocftacfho stroje. Jsou umistena do urfznute casti hornfho krytu mezishuroveho vypfnace (obr. 14). Cidlo, ktere chranf vstupm' dvere proti prokopnutf nebo vynznutf otvoru, je realizovano tenkym Cu vodicem, ktery je upevnen malymi hrebfcky nebo pripinacky po cele plose dverf ve forme meandru. Oba konce teto smycky jsou pripojeny na malou desticku kuprextitu, vodive rozdelenou na dve poloviny a upevnenou v hornfm rohu dverf u pantu. Stejna desticka je prisroubovana naproti na zarubni dverf. Propojenf obstarava pruzny kablfk. Z desticky umfstene na zarubni vedeme vodic na sbernici cidel. Cely tento meandr je z estetickych duvodii zakryt samolepicf tapetou. Instalace a uvedem zarizenf do chodu Instalace zavisf od mfstnfch podmfnek a objektu, ve kterem ma byt instalovano. Platfvsak obecne, ze nejchoulostivejsf mfsta cele konstrukce zabezpecovacfho zarizenf jsou reproduktory, prfvody k nim a samotna poplachova ustredna. Prfvody od jednotlivych cidel nemusfme tolik chranit, nebof jejich prerusenf ma za nasledek vyvolanf poplachu (stejne tak prfvody od ovladacf skrfhky). Poplachovou ustrednu je nutno umfstit skryte, nejlepe do uzamceneho, bezne prfstupneho prostoru. Reproduktory nebo sireny umfstfme do tezko prfstupnych mist a jejich kryt zhotovfme tak, aby byl tezko demontovatelny. Prfvody k nim vedeme skryte, nejlepe pod omftkou nebo napr. v ocelove trubce. Totez platf i o vypfnaci poplachu V2. Sffovy privod do poplachove ustredny pripojfme, pokud je to mozne, na svetelny okruh, abychom zamezili nezadoucfmu poplachu, zpusobenemu sffovymi narazy pri zapfnanf vetsfch spotrebicu (lednicek apod.), i kdyz tento jev potlacuje filtracnf clen TC 241 na vstupu zarfzenf. Pfi instalaci cidel na zarubne nebo ramy oken zkontrolujeme ohmmetrem nebo bzucakem jejich spolehlivou funkci (priblfzenfm permanentnfho magnetu). Po vyzkousenf funkce teprve magnet umfstfme natrvalo. Prf vody od cidel oznacenych 1 az 8 ve deme do krabice sbernice cidel a pripajfme je na odpovfdajfcf pajecf body desky ZZ04. Vystup ze sbernice cidel, pajecf body 1x6 az 9x6 vedeme kabelem nej lepe PNLY k mfstu uchycenf ovladacf skrfhky. Na obr.11 je schema propojenf krome desek s plosnymi spoji. Spodnf krabici ovladacf skrfhky si predem osadfme tlacftky, ktere propojfme 16 %

17 s deskou ZZ03 (deska vstupii a vystupu). Tuto desku dale propojfme vodicem PNLY o deice 3 cm s deskou ZZ02 (deska prepinacii a signalizace). -Spodnf krabici s deskou ZZ03 prichytfme ctyrmi vruty k podkladu, ci'mz je t6z zafixovana deska ZZ03. Deska ZZ02 zatim visf na propojovacfch vodicfch. Na p&jecf svorky 1x2 az 10x2 desky ZZ03 pripajfme kabel vedoucf z poplachove ustredny desky ZZ01. Na pajecf svorky 1x5 az 9x5 pripojfme kabel vedoucf od sbernice cidel. Pote prevlekneme hornf krabici ovladacf skrfnky pres desku ZZ02, kterou za pomoci dvou distancnfch sloupku uchytfme srouby M3 s maticemi. Hornf krabici usadfme na spodnf kra bici a pevne sesroubujeme dvema srouby. Nasadfme obe pripraven6 vfka a prisroubujeme je. Pri predem nastavenych a ozivenych jednotlivych deskach by nemely nastat problemy pri uvadenf do chodu. Predpokladem ovsem je zkontrolovana kabelaz. Zapneme napajecf na petf a stisknutfm prfslusneho tlacftka start uvedeme zarfzenf do chodu. Mel by se ozvat melodicky signal (jestlize je smycka uzavrena a vsechna cidla v aktivnfm stavu). Otevrenfm a zavrenfm simulujeme odchod z bytu. Po doznenf signalu prejde cele zarf zenf do hlfdacfho stavu. Opetovnym otevrenfm dverf, bez vypnutf zarfzenf tlacftky na ovladacf skrfhce, musf po nastavene dobe prodlevy nastat poplach. Ten jiz miizeme vypnout pouze skrytym vypfnacem poplachu V2. Prepnutfm prepfnace Pri do polohy NOC odzkousfme okamzity poplach. Vypnutfm sffov6ho napajenf se presvedcfme, zda zarfzenf prechazf na napa jenf ze z&loznfho zdroje. Znovu od zkousfme vyse uvedene funkce pri zaloznfm napajenf. Otestujeme napetf baterie, odzkousfme funkce vsech tlacftek a zarfzenf muzeme provozovat. Pouzite soucastky Cele zarfzenf je konstruovano z bezne dostupnych soucastek. Kondenz&tory s prevazne radialnfmi vyvody (nastojato). Polovodice, IO, sta- Obr. 15. Pohled na ovladacf skrmku bilizator napetf, melodicky generator apod, jsou zahranicnf vyroby, avsak v dnesnf dobe bezne dostupn^ v sfti specializovanych prodejen elektroniky, napr. GM electronic. Navfc v seznamu soucastek jsou uvedeny i nahrady z produkce TESLA. Cidla jsou zhotovena amatersky - viz text, Ize samozrejme pouzft jin^, napr. mikrospfnace nebo pouzft nakupovand od firmy JAPE elektronic Jablonec nad Nisou: SA magneticky snfmac otevrenf dverf ci oken, SA otresovy snfmac rozbitf skla s nastavitelnou citlivostf. Oba v cenove relaci do 100 Kc za kus. Na mfste melodickeho generatoru UM66T a piezoreproduktoru SK90003 Ize s vyhodou pouzft melodicky generator z blahopranf, prodavano v trafikach za cenu asi 26 Kc. V tomto prfpade neosazujeme na desce ZZ a RP2. Seznam soucastek Rezistory (TR 212) R1, R6, R8 270 R2, R12 1 ka R3 10 O, TR 507 R4, R23 6,8 k 2 R5 3,6 ka R7 3,3 kq R9, R20 RIO io kn 2,7 kn R11 2,2 ka R13 1,5 ka R14, R18, R22 is k a R15, R25 1,8 kn R kn R17, R19, R21, R24 33 kn R26 10n,TR 505 PI 4,7 kn P2 P3, P4, P5, P6 15 kn ioo kn Kondenzatory (radialnf vyvody) Cl 1000 pf/25 V C2 100 nf/50 V C3 2,2 pf/50 V C pf/16 V, TF 008 C5 100 pf/16 V C6, C8, CIO, C16, C20 10 nf/50 V keramicky C9, Cl 1, C17, C21, C24 22 pf/16 V C12, C18, C22 47 nf/50 V, keramicky Cl 3, C19 47 pf/16 V C14, C15 22 nf/50 V, keramicky C p.f/16 V Polovodicove soucastky 101 LM317T 102 az 106 NE UM66T D1 az Q8 1N4007 (KYI 32/80) D7 LQ2134 T1.T2, T4,T5 BC237A (KC507) T3 KD367 T6 BC (KF507) Ostatnf soudastky Rel rele QN FI odrusovacf 6len TC 241 objfmka DIL 6AF49769 SlazS8 spfnac DIL TS Til az 9 tlacftka nez&visla, jednoducha 3x3 ks na jedne liste ISOSTAT, vcetne hmatnfku Vi, V2 kolebkovy spfnac 3353 Trl sffove trafo 220/16 V, 15 VA Pol pojistka T -100 ma Po2 pojistka T -1,5 A ^(.OmaAtiakB 17

18 Montaz obvodu CTI do starsi'ch BTVP TESLA Ing. Miroslav Veri's, Jan Veri C3, c5 4,7 (j.f/15 V C4 3,3 nf C6, C7 470 pf C8 330 pf C9, CIO loopf Cl 1, C12 1 (if/15 V IOI TDA4565 (MDA4565) Integrovany obvod TDA4565 slouzi ke zlepsenf barevnych prechodci v nekterych barevnych TVP. V AR - A 11 /1990 byla popsana jeho cinnost a montaz do novejsi rady televizoru TESLA v clanku L. Troubeh'ka obvody CTI do TVP TESLA. Obvod vsak Ize vestavet i do starsi'ch televizoru TESLA typu Universal 4412A, Color 110, Color 110 ST, Color 110 ST 2, Color 424 a 429. Prestoze tyto televizory majf opacnou polaritu rozdflovych barevnych signalu R - Y a B - Y, funkce obvodu CTI tim nenf ovlivnena. Rozhodujfcf je polarita jasoveho signalu Y a ta v uvedenych TVP vyhovuje. Amplituda ja soveho signalu nesmf prekrocit na vstupu 10 1 V, coz je mozne nastavit potenciometrem P (uroven bile) v OMF televizoru, jeho poloha je naznacena na obr. 1. 5,6 kq rezistorem 470 kq a R158 1 kq rezistorem 100 kq, prerusime plosny spoj pro signal R - Y a B - Y. Poloha uvedenych soucastek a nejvhodnejsich mist pro prerusem plosneho spoje je na obr. 1. Desku CTI pripevm'me k zakladnf desce ze strany spoju. Spojovacf vodice zaroveh tvorf mechanicke upevnenf desky, proto je vhodne pouzft tlustsf vodice o prumeru kolem 1 mm. Vstupy a vystupy desky CTI propojfme na mfsto zpozcfovacf linky a prerusenych spoju R - Y a B - Y. Napajenf privedeme z bodu C, kde je napetf 13,5 V. Pri montazi je nutne dodrzovat zasady prace s obvody CMOS. C1~ 50pT 22n TDAA565 l^1~^330p. 100P 100P Obr. 3. Deska s plosny mi spoji C-nW ^-0 B-Y -0^R.Y Obr. 1. Deska televizoru Uprava televizoru spocfva v montazi pridavn6 desticky obvodu CTI, jejfz schema je na obr. 2. Praci zacneme osazenfm desky CTI. Osazenou desku (obr. 3.) muzeme orientacne vyzkouset pripojenfm k napajecfmu zdroji 13,5 V, odber by mel byt kolem 35 ma. Dale udelame na zakladnf svisle desce televizoru, ktera je blize ovladacfm prvkum, tyto upravy: Vymontujeme jasovou zpozcfovacf linku UOV1 a kompenzacm kondenzator Cl pf, nahradfme rezistor R157 Obr. 2. Schema zapojenf Serfzenf obvodu spocfva v uprave zpozdenf jasoveho signalu potencio metrem Pi na desce CTI. To Ize na stavit pri beznem vysflanf, nejvhodnejsf k tomuto ucelu jsou kreslene filmy, kde jsou ruznobarevna pole ostre ohranicena - nenf problem nastavit barvu do prfslusneho pole. Rozsah regulace kontrastu Ize upravit potencio metrem PI 61 na zakladnf desce tele vizoru. Seznam soucastek R1 39 Q R2 1,2 kq R3, R4 47 Q Cl 50 pf/15 V C2 22 nf Plosne spoje s velmi jemnymi vodici Podle vlastnich specifikad z^kaznfku nebo podle firemni normy CICO- REL, av ak po pfedchozim projednsnf a dohods se specialisty, zah^jil vyrobu z kaznickych desek s plo nymi spoji s velmi jemnym rastrem pro pi kov6 elektronick6 pfistroje, d^le pak nosn6 p^sy pro technologii TAB, podnik CICOREL France. Novou pi6- kovou technologii vyr^bf t z 6ipov karty, z^kladny pro dpy a pruzn6 hv6zdicov6 plo n6 spoje. Stejnou technologii pouziv v licenci n meck firma PB-Technik GmbH, Hanau. Sz is

19 r JAK NATO Videoinvertor trochu jinak V posledm dobe se zacfna vyuzfvat domacfho videomagnetofonu mfsto diaprojektoru. Na videokazetu jsou zaznamenany v danem pofadf a po stanovenou dobu jednotlive diapozitivy. Cely soubor muze byt doplnen vhodnym komentarem a hudebnfm doprovodem. Tento zpusob prace s diapozi tivy je mnohem prfjemnejsf a efektivnejsf, nez obtfzna a zdlouhava manipulace s diaprojektorem a projekcni plochou. Nabfzf se zde moznost mit archivovany stejnym zpusobem take zabery porfzene na negativnf film. To ovsem vyzaduje prevod negativnfho obrazu na obraz pozitivnf, aby bylo mozne sledovat obrazky v normalm podobe. Takovy prevod negativu v pozitiv umoznuje zarizeni, ktere se nazyva videoinvertor. Profesionalne vyrabene invertory umoznujf nejen invertovat barevny ob raz, ale i barevne a jasove korekce. Na techto zarfzenfch Ize vytvaret (krome efektnfch triku a korekcf pri strihu zaznamu) take vyhodnocovam fotografickych negativu a hledanf opti mum barevne korekce negativu prfmo na televizni obrazovce. Prodavane prfstroje jsou ovsem nakladne a pro amatery mene dostupne. synchronizace invertovat pouze jasovy signal. Tento zpusob inverze obrazu byl vyzkousen na cernobflem televizoru znacky Pluto. Cesta videosignalu (obr. 1) se rozdvojuje na vystupu z modulu 0 - obrazove mezifrekvence. Vlastni rozdeleni se uskutecnuje na tranzistoru T2, z jehoz emitoru je odebiran jasovy sig nal a z kolektoru signal otoceny o 180 stupnu, pro zpracovani v obvodech horizontalm a vertikalnf synchroni zace. Inverze obrazu se uskutecnuje prepojemm vystupu videosignalu z emitoru na kolektor tranzistoru (pro oddelenf ss slozky je signal veden pres kondenzator 100 nf). Toto je vlastne nejjednodussf zpu sob vytvorem' inverzniho obrazu na obrazovce. Pokud by tento zpusob in verze nevyhovoval a dochazelo by ke vzajemnemu ovlivnovanf, je mozno signal rozdelit jiz v bazi tranzistoru a doplnit obvod jeste jednim (stejne zapojenym) tranzistorem jako je T2. Uprava byla uskutecnena proskrabnuti'm plosneho spoje modulu 0 a prepinanf inverzni - normalnf obraz, bylo vyvedeno na prepfnac umisteny na zadni strane televizoru. Timto zpusobem tedy nevznika invertovany videosignal, vhodny k dalsimu zpracovani. Tato metoda je vhodna nejen pri archivaci a snadnejsf orientaci v mnozstvi negativu, ale take pro snadne a pohodlne posuzovani fotografickych negativu pfed zvetsovam'm, jak po strance technicke, tak i po strance vytvarne (tj. vyhledanf nejvhodnejsfho vyrezu). Pri vyhodnocovanf negativu pozorujeme snfmany obraz z kamery prfmo na obrazovce televizoru (obr. 2a). Pri archivaci si negativy sejmute kamerou nahrajeme na videokazetu spolu s identifikacnfm kodem negativu, nebo zvukovym komentarem pro pozdejsf vyhledavanf nebo prohlfzenf na upravenem televizoru (obr. 2b). Ing. Bedrich Helan TVP jako monitor k PC Toto zapojenf si neklade za cfl nahradit kvalitnf monitory VGA, ale umoznit provozovanf PC do doby, nez si na nej nasetrfte. Je mozne jej pouzft take pro servisnf ucely. Zapojenf neobsahuje zadne aktivnf prvky, obejde se tedy bez napajenf. Je tak jednoduche, ze jej Ize vestavet prfmo do krytu konektoru CANNON. 2xKA267 Obr. 1. Zapojenf slucovace videosignalu Obr. 1. Schema zapojenf V AR vyslo jiz nekolik navodii na zhotoveni videoinvertoru a to jak pouze pro cernobily, tak i pro barevny obraz. Pro cinnost invertoru je nejprve zapotrebi kompletni videosignal zesilit na pozadovanou uroveh pro dais! zpracovani. Pak je nutne oddelit synchronizacm smes od signalu jasu. Ja sovy signal je invertovan a sloucen opet se synchronizacni smesi. Nasleduje konecn6 zesflenf a prizpusobenf vysledneho signalu.. Snaha vytvorit co nejjednoduseji inverzi cb obrazu vychazi z faktu, ze synchronizacni smes je rozdelena primo v TVP. Staci proto po oddelenf Obr. 2. Priklad pouziti Pokud pouzijeme videokameru, jejfz objektiv je uzpusoben pro tzv. makrozabery (zabery z velmi male vzdalenosti), je mozne vhodne prosvetlene negativy snfmat prfmo ve stojanku ktomuto ucelu zhotovenemu. Pri pouzitf videokamery, ktera neumozhuje zabery z blfzka, se musf nejprve negativ promftnout diaprojektorem nebo zvetsovacfm pffstrojem na vhodnou projekcni plochu a obraz pak snfmat z teto plochy. Aby nevznikaly deformace obrazu, musf byt pri snfmanf osy objektivu projektoru a videokamery co nejblfze u sebe. Pro uvedenf do provozu potrebujeme kartu CGA, nekolik rezistoru a dve diody. Na typu diod prflis nezalezf, rezistory doporucuji TR 191. Na vy stupu zarfzenf dostaneme kompletni cernobily videosignal, jednotlive barvy odpovfdajfcf stupnici sede. Signal pripojfme na videovstup TVP. Zapojenf videovstupu bylo na strankach AR nekolikrat popsano, viz [2, 3]. Televizni prijfmac musf byt oddelen od site transformatorem. Literatura Milan Palicka [1] Prazan, M. - Mynarfk, J.: Osobnf mikropocftace. AR BI/89 str. 23. [2] Smutny, E.: Mikropocftacovy system JPR-1. AR B2/83 str.58. [3] TQma, M.: TV monitor k ZX-Spectru. AR A8/87 str. 304.

20 Stavebnice SMT firmy MIRA - 2 Jednou z poputernich oblasti elektroniky je elektronickd vyroba ruznych zvuku. Dnes predstavime z rozs&hteho programu stavebnic norimberskd firmy MIRA tri jednoductte sir ny, kter6 jsou pri pouziti miniaturnich sou 5stek velmi mate. Sir6ny provedenl technikou povrchov6 monteze SMT(surface moun ted technology) umozfiujl vestaveni do jiz hotovych pflstroju nebo do mi niaturnich modelu. Stavebnice SMT firmy MIRA obsahuji soubor v ech ^souceistek v provedenl SMD (surface mounted device), desku s plosnymi spoji (tlousfka 0,5 mm), potrebn6 mnoistvl p jky (spectelnl trubi kov o prumsru 0,5 mm), n vod a zpravidla malou krabicku s vlckem, ve ktere jsou SMD a kterou Ize pouzlt jako pouzdro na sestavene zapojeni. Poplasna sirena Tato jednoductte popla na sirena generuje charakteristicky t6n sir6ny, podobny mechanics sir6n pou^ivan6 pro vzdu ny poplach; tedy pri zapnutl houk nl se stoupajiclm kmito- 6tem a pri vypnuti opst klesajicim. I pfes miniaturni rozntery sir6ny vznik velmi silny a pronikavy t6n. Zapoje ni je urceno pro modelafstvl (tarn je vyhodn6 zejntena pro nepatnte roz ntery a v hu) a pro popla n zarlzenl. Lze je v ak pouzit i pro jine iteely. Technicka data Nap^jecl nap tl: 4,5 az 12 V. Odeblrany proud: max. 200 ma. Reproduktor: 4 az 8 Q. Rozntery: 26 x 16 x 3 mm. Rozntery pouzdra: 30x20x10 mm. Obr. 2. Deska s plosnymi spoji popla$n6 sir&ny rejn na v AR 1974, 6. 1, str. 31 a AR B 1983, 6. 6, str. 228 (zapojeni 62 b). Na obr. 2 je deska s plo nymi spoji M 05 (stavebnice MIRA 3605). Nejprve se doporufcuje osazenl rezistoru, pak keramick6ho kondenz6toru C2, d le tranzistoru a nakonec elektrolytu, u nichz je nutno d vat pozor na polaritu (prouzek na pouzdru je +). Seznam soucastek T1 BC857BR, 3FR T2 BC868, CAC R1 470 ko, 474 R2 1 MQ, 105 R3 2,2 MQ, 225 R4 220 Q, 221 R5 18 kq, 183 C1,C3 1 pf, tantal, 1 M C2 2,2 nf Viceucelova sirena vozidel pro zvl tnl u6ely) a navlc salvy ze samopalu. Jednotliv6 zvuky je mozno na desce programovat (mustky) nebo preplnat vn6j imi kontakty. Zabarvenl tonu Ize dobfe nastavit v irokych mezlch. Pro dostatefcnou hlasitost je vestavsn jednostupftovy zesilovafi. Zapojeni se hod! pro modetefstvl, hry, hrafiky a pro ruzn jin pouziti. Technickd data Nap jecl napstl: 3 az 12 V. Odeblrany proud: max. 80 ma. Reproduktor: 8 az 50 Q. Rozntery: 26 x16x4mm. Rozntery pouzdra: 30 x 20 x 10 mm. Popis zapojeni Srdcem zapojeni na obr. 3 je integrovany generator zvuku 10 s moznostl programov nl ruznych vystupnlch t6nu. Zenerova dioda D stabilizuje spolu s R4 nap jecl nap tl pro integrovany obvod. Jednostupfiovy zesilovaci s tranzistorem T a rezistory R5, R6 zajisfuje dostate6nou hlasitost siteny. Na obr. 4 je deska s plo nymi spoji M 06 (stavebnice MIRA 3606). Spravn poloha 10 je oznacena vroubkem. Zajlmav6 je, ze 10 nenl vubec v provedenl SMD, nybrz ve v6t lm (obvyklem) provedenl DIP 8 (dual-in-line, plastik, 8 vyvodu), ktete je upraveno prostym odstfizenlm dlouhych noiek (ty proch^zejl obvykle otvory plo n6ho spoje), takze zustevajl jen ktetke vyvody, podobne vyvodum SMD. Ty jsou pak pfipajeny na plo ky podobnym zpusobem, jako je tomu u jinych SMD. ZSsluhou pouziti v ech ostatnlch sousastek v prove denl SMD je presto dosazeno menslch rozm ru nez u obvykte montdze s dtetovymi soucastkami a navlc nenl nutno vrtat desku. Postup sestavovanl: nejprve se doporucuje osazenl Zenerovy diody a tranzistoru, pak re zistoru a potenciometrickeho trimru a nakonec integrovaneho obvodu (vroubek - prohloubenina na pouzdru oznafcuje vyvod 1). Podle potreby se naprogramuje mustkem pozadovany druh sireny die n^sledujlci tabulky. Obr. 1. Zapojeni poplasne sireny Popis zapojeni Dvoustupfiovy zesilovafc s tranzistory npn a pnp na obr. 1 je priveden kladnou zpstnou vazbou (R5,C2) do nestabilnlho stavu, takze kmite a ge neruje vysoky slysitelny kmitocet, napodobujlcl sirenu. Tento kmitofcet se pri sepnutl a rozepnutl splnafie S navlc ntenl vlivem nabljenl a vybijeni kondenzeitoru Cl, coz zpusobuje typicky houkavy zvuk siteny. Podobna zapojeni elektronickych sir6n, pracujlclch na stejnem principu byla jiz uve- Tato vlceucelovci sir6na generuje zvuky hasicske siteny, policejnl sireny, siteny sanitky (mezin rodnl sireny BZX8^C3V3 BC817 Obr. 3. Zapojeni viceudelovg sireny Obr. 4. Deska s plosnymi spoji viceucelove sireny

21 Tabulka programovani mustek sirena a-b sanitka b-c hasi i - policie b-c hasidi Seznam sou 5stek 10 UM3561 D BZX84C3V3, Z14 (W6) T BC 817, 6B R1, 2, 5 12 kq, 123 R3 68 kq, 683 R4 1,2 kq, 122 R6 33 Q, 330 P 500 kq Pohotovostni sirena PodobnS jako viceu elov sir na, generuje pohotovostni sirena zvuky vozidel pro zvld tni udely: hasidi, policie, sanitka. Zabarveni t6nu je nastaviteln6 v irok m rozsahu, takze Ize zvuk prizpusobit osobnim pozadavkum. Kmitodet intervalu Ize na desce programovat (mustky) nebo prepinat vn j imi kontakty ve trech stupnich: trvaly ton, pomalu a rychle. Zapojeni se hodi pro modelarstvi (auta, lode), jako domovnl zvonek a k ruznym jinym ucelum. Technickd data Nap jeci nap ti: 9 az 18 V. Reproduktor: 8az100Q. Rozmfery: 28 x 18 x 5 mm. Rozm ry pouzdra: 30 x 20 x 10 mm. Popis zapojeni Zapojeni pohotovostni sireny je na obr. 5. Vysledny t6n integrovan ho generatoru zvuku 10 Ize nastavovat Obr. 5. Zapojeni pohotovostni sir&ny pripojenim vn j ich sou stek. Na vyvodu 3je pripojen den R2C1, kterym se ovlivfiuje kmitocet intervalu. Potenciometrickym trimrem P, pripojenym na vyvodu 4 se nastavuje vy ka t6nu. Vystup koncoveho stupn (vyvod 5) integrovan6ho v 10 napaji pres kondenz tor C2 primo reproduktor. Na obr. 6 je deska s plosnymi spoji M 07 pohotovostni sireny (stavebnice MIRA 3607). Op6t byl pouzit obvykly integrovany obvod v provedeni DIP 8, upraveny do podoby SMD obdobne jako u predchozi stavebnice. Pri sestavovani se doporufiuje nejprve osazeni rezistoru, potenciometrickeho trimru, pak tantalovych elektrolytu, u nichz je opet nutno d vat pozor na polaritu (prouzek na pouzdru je +) a nakonec integrovaneho obvodu (vroubek spravnym smerem!). Tabulka programovani mustek intervaly zvuku a - c trvaly ton b - c pomalu rychle Seznam soucastek 10 SAB0700 R1 27 kq, 273 R2 220 kq, 224 Obr. 6. Deska s plosnymi spoji pohotovostni sirony Cl 1 pf, tantal, 105 C2 10 pf, tantal, 10p P 100kQ Zivnostenska vyroba zverejnenych stavebnic a plo nych spoju neni dovolena. Vyhradni prodej ma vyrobce: MIRA-Electronic, Beckschlagergasse 9, Niimberg, Deutschland. Kdo tedy ma cestu do N mecka, muze si stavebnice koupit v Norimberku na uvedene adrese. Pokud bude u nas o stavebnice SMT dostatefiny Zcijem, bude mozno si je zakoupit (nebo objednat na dobirku) v prazske prodejn ve Vaclavske pasazi - COMPO spol. s r. o., Karlovo namesti 6, Pra ha 2, tel./fax: (02) JOM MKO s presnou dobou kyvu Pokud je v zapojeni s logickymi obvody treba vytvorit impuls definovane delky, obvykle se pouzije n kter6 ze zapojeni MKO, uvadene ve vetsine publikaci o logickych obvodech. Ve v ech techto pripadech je doba trvani vystupniho impulsu urcena hodnotami uzit6ho rezistoru a kondenzatoru. To ov em sou6asn znamena, ze je z visla na jejich vlastnostech a vn j ich podminkach. Pokud je treba vetsi presnosti, Ize vyuzit zapojeni, kter6 bylo uvedeno v [1] a ktere se bez t6chto pasivnich soucastek obejde. Na obr. 1 je sche ma zapojeni a dasovy diagram signalu v tomto obvodu. Dokud neprijde na vstup hradla G1 s funkci OR spou t ci impuls, je vystup obvodu ve stavu log. 0. Spou t ci impuls projde hradlem na vstup klopneho obvodu typu D, ktery je prvni nabeznou hranou hodinovych impulsu CLK uveden do sta vu log. 1 na vystupu Q. Signal z tohoto vystupu je priveden na n-bitovy posuvny registr a nasledkemjog. 0 na komplementarnim vystupu Q klop- Obr. 1. Zapojeni presngho multivibratorv s posuvnym registrem a dasovy diagram signalu vobvodu vstup hodiny neho obvodu se na vystupu objevi i zacatek vystupniho impulsu. Delka vystupniho impulsu T je urcena poctem stuphu posuvneho registru a delkou periody hodinovych impulsu. Pro spravnou funkci je nutne, aby sirka vystupniho impulsu T byla vetsi nez perioda hodin. Ta soucasne ur6uje presnost doby trvani vystupniho im pulsu. Privedenim vystupniho signalu na vstupni hradlo OR se zabrani opakovanemu spusteni v dobe trvani vys tupniho impulsu. Ma-li vystupni impuls trvat pouze jedinou periodu hodinoveho signalu, Ize obvod zjednodu it do podoby podle obr. 2. Vystaci se potom s jednim hradlem a dvema klopnymi obvody. JH [1] Li Zhou: Create a more precise one-shot. Electronic Design 41, 1993, c. 2, s. 61. posuvny registr n-bit vystup hodiny JTJTJnJTJnLTUTJnjTJTJTJTvstup i_r J L Q KO-D_T O registr 1 Obr. 2. Multivibrator s dobou kyvu rovnou periods hodin <LO*uteU4Et^ilb$ 21

22 Nahrady tuzemskych rezistoru vyrobky firmy DRALORIC V AR A 1/94 byly uvedeny nahrady tuzemskych tranzistoru a diod za nejbezndjdi zahranidni typy. V ndsledujicim pfispdvku jsou nahrady uvedeny pro rezistory. Od roku 1991 se vyrabdji v Pfedticich u Plznd drdtovd rezistory znadky DRALORIC v tmelenem i smaltovanem provedeni (3 az 1000 W). Firma rovndz zajidfuje distribuci rezistoru vrstvovych a SMD teze znadky TESLA DRALORIC P Rozmir [W] [mm] Zapouzdrene s chladidem TR 600 RH5 5 8,5x15 RH x19 RH x27 RH x50 RH x90 RH x114 tez bezindukcni provedeni Vrstvove Metalizovane TR296.TR 157, TR161.TR163, TR 191 SMA ,8 x 3.6 SMA ,5 x 6,3 TR164.TR 192, TESLA DRALORIC P Rozmer TR 193 SMA ,7x10, [W] [mm] TR 196 HMA0207 0,8 2x7 WK 68191, WK SMA0207HF 0,6 2x7 Dratove Tmelene WK SMA0411HF 1 3,7x10, Axialni 3WK68006 HGR0714 0,5 7x14 TR 520 SKA1 1 5x16 HGR x24 TR 521 SKA2 2 5x24 3WK68008 HGR x54 TR 522 Z x13 3WK68009 HGR x76 TR 523 Z x22 TR 223 SXA ,8x11 TR 524 Z x32 TR 224 SXA x16 Z x50 TR 225 SXA x22 S ploch. a sponk. vyvody TR 226 SXA x32 TR 616 ZWS8 8 9,5 x 50 TR 617 ZWS x62 Uhlikove TR 618(264) ZWS x62 TR 212, TR 265 ZWS x62 TR 213 LCA0207 0,34 2 x7 TR 619 ZWS x10 TR 214 LCA0411 0,5 4x11 TR 620 ZWS x165 TR 215 LCA x15 Stavitelne TR 217 LCA x31 TR 626 ZWS8E 8 tez nehoflavd provedeni TR 627 ZWS15E 15 TR 628 ZWS20E 20 Dratove potenciometry TR 629 ZWS50E 50 TP 680 P0,5 do TR 630 ZWS100E 100 TP P TP P4HK V keramickem telisku PI 1, WK KKA4 4 6 x 19,5 P WK KKA5 5 6x25 WK KKA7 7 6x38 Rezistory SMD Tlustovrstvove WK KKA x75 CR ,1 W kotoud 5000 WK KKA x50 tez provedeni s pojistkou a axial. Smaltovane Axialni TR 507 G x13 G x20 TR 508 G x32 TR 509 G x50 TR 510 G204 4 TR 511 G TR 512 C S ploch. a sponk. vyvody TR 551 RW12/ x38 TR 552 RW12/ x51 TR 553 RW 12/51 25 TR 655 GWS ,5x45 TR 656 GWS x55 TR 657 GWS25 25 TR 658 GWS x62 Stavitelnd TR 556 RW12/38E 15 TR 557 RW12/51E 25 TR 558 RW12/51E 25 CR 0805 CR 1206 CR 1210 CR 2010 CR 2512 Tenkovrstvove CRT 0805 CRT 1206 MINI MELF SMM 0204 MIKRO MELF SMM ,125 W 0,25 W 0,33 W 0,5 W 1 W kotoud 4000 ks 0,063 W kotoud ks 0,1 W 0,25 W kotoud 1000 ks 0,2 W Cely sortiment pro maloodb&ratele dod&vci firma GES Electronic Plzefi, velkoodbdrateld se mohou obr&tit pfimo na odbyt firmy DRALORIC ELEC TRONIC s. r. o., PfeStice , Mlynskd 1095, tel. (019) , tel./fax (019) PODNtK SPOLGCNOSTI DRALORIC" Tuzkove akumulatory 1200 mah Kdysi jsme zadali pracovat s NiCd tuzkovymi akumulatory s kapacitou 450 mah. Potom zlepdovdnim technologickdho postupu vyroby se jejich kapacita zadala zvdtdovat na 500, 600, 700 a v posledni dobd a± na 800 mah. To vdak neni posledni slovo vyrobcu. Dostaly se mi do ruky tuzkovd akumulatory s kapacitou neuvdfitelnych 1200 mah! Jenomie ty \\± nejsou klasickd NiCd, ale niklhydridovd akumulatory (NiMH). O jejich vnitfni struktufe a chemickych procesech viz [1]. V zahranidi jiz tyto akumuldtory vyrdbi rada firem, do rukou se mi dostal vyrobek firmy GP podle licence Ovonic Battery Co., Made in Hong Kong (proddv& je u n&s firma GM electro nic). Podle zpr v zahranidnich dasopisu akumulcitor neobsahuje tdzke kovy (olovo, kadmium ani rtuf), m^ tdmdf tfikr^t vdtdi proudovou hustotu (avdak zatim i cenu - v SRN stoji tento typ asi 10 DM, u n^is 180 Kd) nel mdly prvni NiCd akumulatory, nemaji nephjemnd vlastnosti sintrovanych NiCd dliinku - pamdfovy efekt. Daji se pouzit i pfi teplot^ch do -20 C, maji 500 ai 1000 nabijecich cyklu. Vyrobce doporuduje standardni nabijeni -14 hodin proudem 0,1 C, tj. 120 ma pfi teplotd 20 C, tedy nemaji doporudend rychlonabijeni. Je tfeba vice hlidat nabijeci proces, aby napfeti na dldnku nepfekrodilo 1,5 V, pfi kterdm se akumulcitor ]\t zahfivd. Tyto novd akumuldtory nemaji jen klady. Jejich nevyhodou je vdtdi vnitf ni odpor a vdtdi samovybijeni, proto i nemoinost velkych proudovych odbdru, jako je to moznd u NiCd akumu- Idtoru. Maximdlni povoleny odbdr do poruduje vyrobce 4 A. Ke zkoudkdm jsem mdl jen ndkolik kusii, ale pfesto Ize fici, ze namdfend parametry odpovidaji uddvand kapacitd dldnku a odpovidaji vybijecim kfivkdm na obr. 1. Lze fici.ie jsou idedlnim zdrojem pro rudni radiostanice, miniaturni TV a radiopfijimade apod. KL [1] ST 1/1994 Obr. 1. Vybljecl kdvky - zdvislost nap&tl jednoho dldnku na vybijecim dase (v minut&ch). Nabijeni 120 ma po dobu 14 hod. pfi teplotd okoli 20 C 22

23 TYP D u Ptot UDG UDS iugs XD R... thjc UDS UGS tds y21s ^ UGS(T0) CI t0n+ ^a UQGR USG+ idm+ V ^thja+ UG2S+ :gs+ rds(0n)+ "^nff UGD IG UG1S La] max max max max max max max Pc] wj LvJ LvJ LvJ LaJ uc [k/w] l.v] [v] L'nAj Lv] LpfJ l.nsj IRF823 min SP R ,5 10 >2,2A 2,3 >1, TO H 199A IRF823R :!! 9 210mJ 100 1, ,4A < AB IR TIN <0,25 SI,ST j IRF823FI SMn SP R , ,16 10 >2,2A =-l ISO ST 186 en 100 0, ,4A * TIN *0,25 IRF830 SMnen SP R , ,67 10 >4,5A 4,2 =-2, TO H 199A IRF830R SMnav 300mJ ,5A * 1, AB SI TIN <0,25 ST IRF830FI SMn SP R ,57 10 >4,5A > 2, ISO ST 186 en 100 1, ,5A <1, TIN <0,25 IRF831 SMnen SP R , ,67 10 >4,5A 4,2 3-2, TO H 199A IRF831R SMnav 300mJ ,5A <1, AB SI TIN =0,25 ST IRFB31FI SMn SP R ,57 10 >4,5A > 2, ISO ST 186 en 100 1, ,5A <1, TIN <0,25 IRF832 SMnen SP R ,67 10 =*4A 4,2 >2, TO H 199A IRF832R SMnav 300m , ,5A < AB SI TIN <0,25 ST IRF832FI SMn SP R , ,57 10 >4A =>2, ISO ST 186 en 100 1, ,5A < TIN <0,25 IRF833 SMnen SP R ,67 10 > 4A 4,2 3-2, TO H 199A IRF833R SMnav 300mJ 100 2, ,5A < AB ST TIN <0,25 SI IRF833FI SMn SP R , ,57 10 > 4A >2, ISO ST 186 en 100 1, ,5A < TIN =0,25 IRF84Q SMnen SP R >8A 7,4 > 4, TO H 199A IRFB40R SMnav 510mJ 100 5, ,4A * 0, AB IR TIN =0,25 SI IRF840FI SMn SP R , ,12 10 > 8A >4, ISO ST 186 en 100 2, ,4A <0, TIN <0,25 IRF841 SMnen SP R A 7,43-4, TO H 199A IRF841R SMnav 510mJ 100 5, ,4A * 0, AB IR TIN <0,25 SI IRF841FI SMn SP R , ,12 10 >8A >4, ISO ST 186 en 100 2, ,4A <0, TIN <0,25 IRF842 SMnen SP R »7A 7,43-4, TO H 199A IRFB42R SMnav 510mJ 100 4, ,4A < 1, AB IR TIN <0,25 SI IRF842FI SMn SP R ,12 10 >7A 3-4, ISO ST 186 en 100 2, ,4A <1, TIN <0,25 IRF843 SMnen SP R »7A 7,4 3-4, TO H 199A IRF843R SMnav 510ml 100 4, ,4A * 1, AB IR TIN <0,25 SI IRF843FI SMn SP R ,12 10»7A >4, ISO ST 186 en 100 2, ,4A *1, TIN <0,25 P V 1 IRF5522N SMn SP R , A 2,53-1, TO IR 199A en A <0,4+ 220AB TIN <0,25 IRF5522P SMp SP R , A 1,8>0, TO IR 199A en 100 3, A <0,8+ 220AB TIP <0,25 IRF5523N SMn SP R , A 2,53-1, TO IR 199A en A <0,4+ 220AB TIN <0,25 IRF5523P SMp SP R , A 1,8 =* 0, TO IR 199A en 100 3, A <0,8+ 220AB TIP <0,25 IRF5532N SMn SP R , A TO IR 199A en A *0, AB TIN =0,25 IRF5532P SMp SP F , A TO IR 199A en 100 6, A <0,4+ 220AB TIP < 0,25 IRF5533N SMn SP R , A TO IR 199A en A *0, AE TIN *0,25 IRF5533P SMp SP R , A TO IR 199A en 100 6, A *0,4+ 220AE TIP *0,25 1

24 TYP D U UDG U0S -UGS XD UDGR USG+!DM+ *thja+ UG2S+ XGS+ rds(0n)+ t0ff- UGD IG UG1S [Q] max max max max max max c] m [V] [V] [V] [A] ft] [k/w] v] m [ma] [v] [pf] [ns] IRF9130 SMp SP R , ,7> R... thjc UDS UGS IDS y21s -UGS(T0) CI t0n+ P V Z av 500mJ mi 7,5 10 H < 0, SH IRF9131 SMp SP R ,67 10 >12A 3,7 > av 500mJ ami 7,5 10 6,5A < 0, AA IR TIP =0,25 SI IRF9132 SMp SP R ,67 10 >10A 3,7> TO H 31 av 500mJ 100 6,5 10 6,5A < 0, AA IR TIP =0,25 SI IRF9133 SMp SP R ,67 10 >10A 3,7> TO H 31 av 500mJ 100 6,5 10 6,5A < 0, AA IR TIP <0,65 SI IRF9140 SMp SP R >19A 7> TO H 31 av 960mJ itilil A <0, AA TIP <0,25 IRF9141 SMp SP R >19A 7> TO H 31 av 960mJ ililil A < 0, AA TIP ,25 IRF9142 SMp SP R >15A 7 > TO H 31 av 960mJ A < 0, AA TIP <0,25 IRF9143 SMp SP R >15A 7> TO H 31 av 960mD A < 0, AA TIP =0,25 IRF9150 SMp SP R ,83 10 >25A 10> TO H 31 av 1300mJ A <0, AA TIP <0,25 IRF9131 SMp SP R ,83 10 >25A 10 > TO H 31 av IHIIIImIIBIIII A < 0, AA TIP <0,25 IRF9230 SMp SP R , ,67 10 >6,5A 3,5 >2, TO H 31 av 500mJ itilil ,5A <0, AA IR TIP <0,25 SI IRF9231 SMp SP R , ,67 10 > 6,5A 3,5 >2, TO H 31 av 500mJ itilil ,5A <0, AA IR TIP <0,25 SI IRF9232 SMp SP R , ,67 10 >5,5A 3,5 > 2, TO H 31 av 500mJ itilil 3, ,5A <1, AA IR TIP <0,25 SI IRF9233 SMp SP R , ,67 10 >5,5A 3,5> 2, TO H 31 av 500m0 itilil 3, ,5A <1, AA IR TIP <0,25 SI IRF9240 SMp SP R >11A 6> TO H 31 av 790m0 itilil A <0, AA IR TIP <0,25 IRF9241 SMp SP R > 11A 6 > TO H 31 av 790mJ itilil A <0, AA IR TIP <0,25 IRF9242 SMp SP R >9A 6=* TO H 31 av 790mJ itilil A <0, AA IR TIP ,25 IRF9243 SMp SP R =»9A 6> TO H 31 av 790mJ fm A ^0, AA IR TIP < 0,25 IRF9510 SMp SP R ,4 10 >3A 1,1> 0, TO H 199A av 190mJ fm ,5A <1, AB IR TIP < 0,25 IRF9311 SMp SP R ,4 10 >3A 1,1 >0, TO H 199A av 190m0 tm ,5A <1, AB IR TIP <0,25 IRF9512 SMp SP R , ,4 10 >2,5A 1,1 > 0, TO H 199A av 190mJ Em 1, ,5A <1, AB IR TIP <0,25 IRF9513 SMp SP R , ,4 10 >2,5A 1,1» 0, TO H 199A av 190mJ fm 1, ,5A <1, AB IR TIP <0,25 IRF9520 SMp SP R ,12 10 > 6A 2>0, TO H 199A av 370mJ fm ,5A <0, AB IR TIP <0,25 SI IRF9521 SMp SP R ,12 10 >6A 2> 0, TO H 199A av 370mJ EM ,5A <0, AB IR TIP <0,25 SI IRF9522 SMp SP R ,12 10 > 5A 2> 0, TO H 199A av 370mJ EM 3, ,5A <0, AB IR TIP < 0,25 SI IRF9523 SMp SP R ,12 10 > 5A 2> 0, TO H 199A 24 A/S 94

25 Amaterska stavba pocitace PC Ing. Petr Holyszewski Podivame-li se do starsich rocniku AR, zjistime, ze v minulosti bylo publikovanovelke mnozstvi navodu nastavbu ruznychdruhu mikropocitacu na bazi Z80 a 18080, ktere bylo mozno pouzit jako pocitace osobni. Nejvetsi popularity se asi tesily pocitace SAPI pana Smutneho, Intelka a Mistrum. Vsechny tyto pocitace vsak byly pouze osmibitove. S rozsirenim PC kompatibilnfch s IBM nebyl v AR publikovan iadny navod na stavbu takoveho pocitace. Tento clanek si bere za cil uvedenou mezeru vyplnit. Duvodem ke stavbe PC bude asi snaha pondit si domu co nejlevneji pocitac, na kterem by deti mohly hrat hry, manzelkavestrodinneucetnictvi a hlava rodiny ukazat svoji technickou zrucnost. Pffstup ke stavbe PC se vsak bude znacne lisit od pfedchozich dob, kdy jsme pracne shaneli kazdou soucastku a pocitac staveli od zakladu cely sami. Dnes Ize vyuzit sluzeb inzertmch casopisu (obyvatele velkych mest budou ve vyhode) a rozlicnych PC bazaru, kde Ize jednotlive dily pocitace PC nakoupit. Z tech pak pocitac pouze sestavite. Z vlastni zkusenosti vim, ze pouzitych dilu je k mani velke mnozstvi a jsou velmi levne, takze pfi obvyklych cenovych relacich Ize jednoduchou 286 -bez pevneho disku poridit s trochou stesti i za mene nez tfi tisice korun. Pro stavbu pocitace budete muset nakoupit tyto dily: 1) zakladni desku pocitace (mother board, mainboard), 2) videodesku (video card, display card, video adapter, graphics adapter), 3) desku portu - paralelni, seriovy a GAME (I/O card), Dily pocitace PC Motherboard (MB) je zakladem celeho pocitace (obr.1). Budete se muset rozhodnout, zda stavetxt nebo AT s procesorem 80286, 80386SX nebo s procesorem dokonalejsim. Z praktickeho hlediska muzete terrier vyloucit stroje s procesorem 8088 (tedy XT), nebot ten je jiz historii, a pro zacatek i stroje s 80386DX a vyssi (486 atd.), nebot u tech je lepsiziskat nejdrive nejake zkusenosti, popr. jeste nejaky mesic (rok) setrit a pocitac s nimi koupit novy a hotovy. S klidnym svedomim vam tedy v dnesni dobe mohu doporucit stavet stroje pouze s 286 a 386SX. Postavit pocitac s MB osazenym procesorem 386DX nebo 486 neni obtiznejsi, je tu vsak vetsi riziko vzhledem k cene MB. Kazdy pocitac by mel byttake vyvazen co do vykonu jednotlivych dilu. Provozovat napriklad MB s 486 bez nejmene 4 MB RAM, disku alespon 170 MB a monitoru SVGA je sice mozne, ale takovou sestavu nelzezdaleka oznacit jako optimalni. Pouze vjedinem pripade byste mohli uvazovat o stavbe XT a to tehdy, kdyz se vam podari sehnat prislusne desky za velmi nizkou cenu. Nedavno jsem videl v jednom bazaru nekolik desek - motherboardu s 640 kb RAM a radicu s porty a hodinami za stokorunu. Za tu cenu jsem desku samozfejme koupil a postavil s ni poci tac, ktery pozdeji prestavim na vykonnejsi. Motheborboard s 80286/12 MHz a 1 MB RAM se da dnes koupit za asi 500,- az 600,- Kc. Ja vam vsak doporucim hledat spise desku s rychlosti 16 az 20 MHz, ktera se prodava obvykle asi za 700,- Kc. Zcela nejlepsi vsak bude koupit tzv. pracovitou desku 16 az 25 MHz, ktera obsahuje i radic pev neho disku IDE, radic pruzneho disku a porty (obvykle jeden paralelni, dva seriove a jeden GAME) a 1 MB RAM. Nektere z techto desek obsahuji i vi deosystem (coz ovsem nemusi byt zadna vyhoda). Tyto desky nejsouzpravidla starsi neztri roky, jsou spolehlive, maji slusny BIOS a jsou levne (asi 900,- az 1000,- Kc i vcetne propojovacich kabelu k diskum). Prednost dejte v kazdem pripade deskam mensim a tern, ktere maji nulovou cekaci dobu pfi pristupu do pameti RAM. Tyto des ky vsak nekdy mivaji pouze jeden slot a jsou urceny do skrini slim case - to znamena, ze potrebujete navic jeste tzv. slotkartu. Tu vsak budete shanet velmi obtizne. Pouze tehdy, kdyzjedinou rozsirujici deskou bude karta videosystemu, budete moci tento typ motherboardu pouzit bez slotkarty. Pak ovsem nemuzetevas pocitac vestavet do skrine slim case a rozsirit o jine desky. Zakladni desky, ktere obsahuji i videosystem (obvykle EGA nabo VGA) budete moci pouzit pouze tehdy, kdyz je mozne videosystem vypnout, popr. kdyz vite, jak ho prepnout na dostupny typ monitoru. Pro nastaveni desky budete potrebovat dokumentaci. Zvlaste pracovite desky, ktere obsahuji velke mnozstvi prepinacu nebo propojek, se vam nepodari patrne bez dokumentace nastavit. U desek jednodussich se bez ni mozna i obejdete, ale budete muset pocitat s tim, ze nastaveni da mnoho prace. 4) radic pruzneho a pevneho disku (IDE card), 5) jednotku pruzneho a pevneho disku (floppy disc drive, hard disc), 6) klavesnici (keyboard), 7) vhodnou skrin (case), 8) napajeci zdroj (power supply), 9) monitor. Na prvni pohled se toho snad zda prilis a tak si jednotlive dily probereme postupne. Pred tim, nez je zacnete nakupovat, doporucuji prohlednout si nejaky pocitac s otevrenym krytem a prostudovat dostupnou literaturu nebo alespon knihu "IBM PC velky pruvodce hardware" od Marka Minasiho, kterou vydalo nakladatelstvi Grada. Pro pokrocilejsi doporucuji cla nek Souboj technika s pocitacem od Lubomira Cablyz casopisu BAJT c.35 az 37/1993. Obr. 1. Zakladni deska pocitace (motherboard). Rozmisteni komponent a velikost desky se muze lisit podle typu procesoru, start desky a vyrobce. Obecne plati, ze novejsi desky jsou spise mensi 25

26 Pro motherboardy s 80386SX plati prakticky totez, co bylo uvedeno vy e. V inzeratech se vyskytuji prevazne desky osazene 1 MB RAM s taktem 16 MHz, ktere obsahuji casto i radio FD, HD a porty. Jejich cena je obvykle 2500,-Kc, bez pameti pak 800,-Kc. Motherboard s 386DX ve vyprodeji zatim prakticky nenajdete, o 486 nemluve. Vyjimkou mohou byt MB s 386DX pracujici na kmitoctu 25 MHz nebo nizsim. Jedna se o pomerne sta re desky casto bezvnejsi pameti cache a se slozitym SETUP. Jejich zprovozneni" byva mnohdy obtizne a jejich koupi Ize doporucit jen za cenu srovnatetnou s 386SX. Mnohem mene problemu bude s novejsimi MB, ktere pracuji s kmitoctem 33 nebo40 MHz. Novy MB s 386DX/40 MHz Ize poffdit za 4500,- Kc, motherboard s 486 za 8000 az 25000,- podle rychlosti a typu procesoru. 26 Na MB najdete tyto konektory: Power Supply Connector - pro pripojeni napajeciho napeti. Hardware reset - dva piny, jejichz spojenim se MB resetuje. Turbo Switch Connector - dva piny, jejichz spojenim se procesor prepne na vyssi taktovaci kmitocet (rezim turbo). U vetsiny MB je mozno rezim turbo zvolit i stiskem jiste kombinace klaves na klavesnici (napr. Ctrl/Alt/+ nebo Ctrl/Alt/-). Turbo LED-dva piny pro pripojeni LED, ktera indikuje turbo rezim (pin 1 patri obvykle na katodu LED). Keylock and Power LED - pet pinu pro pripojeni LED, indikujici zapnuti pocitace a zamek klavesnice (1-LED, 2-neobsazen, 3-zem, 4-zamek, 5-zem). Tento konektor pri ozivovani obvykle nemusite zapojit, protoze vetsina MB blokuje klavesnici spojenim. Jsou ovsem i takove MB, ktere vyzaduji opacnou funkci, tedy rozpojovaei kontakt na zamku. To vim od te doby, co jsem pri stavbe jednoho z pocitacu vymenil tri klavesnice a stale jsem dostaval chybove hlaseni 301. Speaker - ctyri piny (1-repro, 2- neobsazen, 3-zem, 4-+5 V), na vnejsi se pripoji reproduktor 8 Q / 0,25 W, pouzit Ize i reproduktor nebo telefonni sluchatko s impedanci vetsi. Repro duktor byva nekdy integrovan primo na zakladni desce ve forme miniaturniho akustickeho menice, coz ovsem neni vzdy nejlepsi reseni pro mluvici" programy. U nekterych XT byva konektor reproduktoru umisten na prednihrane desky a jeho piny umistene vedlesebe smeruji vpred. Hard Disc LED Connector - obvykle dva nebo ctyri piny pro pripojeni LED indikujici cinnost HDD - pouze u MB s integrovanym radicem. Nektere MB mohou mit v rozlozeni konektoru a jejich funkci odlisnosti. Napriklad POWER LED a Turbo LED mohou mit stejny konektor. V takovem pripade pak konektor blokovani kla vesnice lezi zvlast a ma pouze dva piny. Pokud nejsou konektory popsany a jejich rozlozeni neodpovida ani pfibli2ne shora uvedenemu popisu, mufete se pokusit je postupn identifikovat - po Sastecnem o^iveni systemu - podletechto pravidel: Jednotlive piny, o kterych predpoklad^te, ze patri k sobe, postupne zkratujeme pres odpor 10 Q a sledujeme, jak se system chova. RESET se prozradi novou inicializaci, TURBO zrychlenim tiksni pri kontrole pameti v testu POST nebo zkracenim casu od zapnuti po prvni hlaseni a rozsvicenim TURBO LED, ktera byva pres odpor 100 Q az 500 Q pripojena k nekteremu integrovanemu obvodu a +5 V (mene cas to zemi) napajeni. POWER LED byva zapojena pres rezistor shodneho odporu primo mezi zem a +5 V. Zamek, konektor spinace TURBO a RESET je spojen obvykle jednim polem sezemi. Pokud je MB osazen obvody rady 74LS, pak Ize jednotlive signaly rozpoznat podle toho, jak jsou pripojeny na vstupy nebo vystupy logickych clenu. Hladiny napajeni +5 V a zem Ize rozpoznat podle velkych ploch na horni a spodni strane desky, ke kterym je pripojena rada blokovacich kondenzatoru a oba napajeci konektory. Pokud se vam nepodari koupit odpovidajici pfipojovaci konektory, muzete je nahradit dutinkami z konektoru FRB. Dale na MB najdete propojky pro nastavenitypu monitoru (color/mono), konfiguracni propojky pameti RAM, adapteru a fadicu, volby interni nebo externi baterie a konektor DIN klaves nice (1-Keyboard Clock, 4-zem, 2-Key board Data, V). BIOS n kterych MB umoznujezadat heslo. Pokud heslozapomenete, nelze system nastartovat. V takovem pripade pomuze jen odpojit baterii, ktera napaji CMOS SRAM, na tak dlouho, az pamet ztrati data. Pak musite ovsem nakonfigurovat cely SETUP znovu. Nektere motherboardy pouzivaji baterii jen pro zalohovani hodin a konfigurace je ulozena v pameti EEPROM (napr. obvod 82C206), pak nezbyva nez na hes lo prijit. Vyznat se vevsech propojkach bez dokumentace je velmi slozite, vetsina MB vsak uz pracovala a tak Ize soudit, ze bude konfigurovana spravne. Vyjimku tvori pripad, kdy z MB byvaly majitel vyjmul cast pameti (nejspise ve forme modulu SIMM). Tim sezmensila pamet na 640 kb az 1 MB - to vsak nepusobi obvykle vetsi obtize v konfiguraci. Vetsina MB s totiz nema propojky pro nastaveni velikosti instalovane pameti (jako XT) a velikost pa meti se zjist uje v testu POST. V kazdem pripade doporucuji se pri koupi desek na dokumentaci ptat, vetsina prodavajicich vam ji totiz neda automaticky, nebot se domniva, ie ji bude jeste nekdy (nevim kdy) potrebovat. Opera&nl pam6f (RAM) je nezbytna pro praci poditabe. PobitaceXT byly osazeny obvody v pouzdrech DIL s kapacitou 64 kb (4164) a 256 kb (41256). Pocitace 286 a starsi 386SX pouzivaji pro 1 MB RAM 8 kusu obvodu s kapacitou 4x256 kb (44256) a 4 kusy 256 kb jako paritu. V novejsich MB s 286 Ize pouzit pameti v pouzdrech DIL nebo moduly SIMM ci SIP, pfipadne jejich kombinace. Nektere stare MB s 286 pouzivaji pro 1MB RAM 36 kusu pameti 256 kb (41256). Naprosta vet sina novejsich MB umoznuje pouzivat jen moduly SIMM. Modul SIMM je mala desticka (obr.2), na ktere je obvykle 3 nebo 9 pamet ovych cipu. Tato desticka ma po jedne delsi strane kontaktni plosky a v MB je zasunuta do specialniho konek-toru sikmo nebo kolmo k desce (obr. 3). Pro pocitace s 286 a 386SX je zapotrebi nejmenedvou modulu SIMM, pro pocitace 386DX a 486 nejmene ctyf. Lze pouzit i nasobky ^techto mnozstvi. U pocitacu s 386SXjevhodne pouzit 4 moduly SIMM (nebo 8), nebot pak ma procesor snadnejsi pristup do pameti a pocitac sezrychli asi o 50 %. Nektere pocitace jsou vybaveny pro pouziti modulu SIP. Modul SIP je vlastne modul SIMM, avsak misto kontaktnich plosek ma vyvody (podob- DIP RAM nnnnnnnnnnnnnnnnnnmnnnnnnnnnn 1 30 Obr.2. Pameti pro pocitace PC Obr. 3. Instalace modulu SIMM ne jako bezny integrovany obvod). Moduly SIMM a SIP maji 30 vyvodu. Moduly SIMM Ize sehnat s kapacitou 256 kb, 1 MB a 4 MB. Napr. na osazeni pocitace pameti 1 MB potfebujete 4 kusy SIMM 256 kb. Pri osazovani pameti je vzdy dobre si precist doku mentaci MB (pokud je). V nekterych zarizenich se pouzivaji moduly SIMM se 72 vyvody. S temi se vsak v beznem PC nesetkate. Konektory pro moduly SIMM nebo obvody DIL jsou rozdeleny do nekolika skupin, oznacenych jako BANK 0, BANK1, pripadne jeste BANK 2 a BANK 3. Pamet musi byt osazena postupne od BANK 0 a musi byt vzdy osazen cely bank. Minimalm pamet pro pocitace od 286 vyse je 512 kb. Rozumna velikost pameti pro 286 a 386SX, pracujici jen s MS DOS, je 1 MB. Pokud chcete na pocitaci 386SX (a vyssim) provozovat Windows, je vhodna velikost pameti alespon 4 MB. Soucasne ceny pameti jsou vsak pomerne znacne a tak bude

27 lepsi si prozacatek pofidit pamet spise mensi. Pri rozsirovani pameti RAM se nedoporucuje kombinovat vjedne bance cipy ruznych vyrobcu, protozeto muze b^t pricinou chybne funkce. Videodeska je dalsim potfebnym dilem. K mani jsou desky HGA (Her cules), CGA a VGA. Desky EGA mi dosud nikdo nenabizel. Volba videodesky je podminena monitorem. Zde je mozna dvoji volba - pouzit TV prijimac nebo koupit monitor. Pri pouziti TVjako monitoru si musfme uvedomit, ze kmitocet radkoveho a snimkoveho rozkladu se li i od kmitoctu pouzivanych u videosystemu pocitacu. U HGA je to 50 Hz /18,4 khz, u CGA 60 Hz / 15,6 khz. Televize pouziva rozkladyokmitoctech50hz/15,6 khz. Z toho plyne, ze pri pouziti TV ve funkci monitoru CGA musimezvysit kmitocet snimkoveho rozkladu o 20 %. To zpravidla necini potiz, pouze musite najit prislusny nastavovaci prvek. Pokud chcete pouzit TV ke graficke karte Hercules, musite zvysit kmitocet radkoveho rozkladu. Tim se vsakzpravidla zmensi vysoke napeti (to ma za nasledek vetsi citfivost obrazovky na vnejsi magneticka pole, predevsim sit oveho transformatoru a tim i neprijemne vlneni obrazu) a zmeni velikost obrazu. I tento problem jeresitelny. TV muzete napajet napetim zezdroje mimo prijimac, nejlepeprimozpc(zpravidla ze zdroje +12 V). Rozmer obrazu ve vodorovnem smeru Ize zvetsit bud _Zkratovamm linearizadnitlumivky, ktera jezapojena do series vychylovacimi civkami, nebo zmensenim kapacity kondenzatoru, kteryjezapojentamtez, priblizne na polovinu, pripadne obojim. Rozmer obrazu ve svislem smeru nastavite prislusnym nastavovacim prvkem. Pokud je obraz neostry, pak jej doostrite. Nejvhodnejsimi televizory pro adaptaci na monitor jsou prenosnecernobile typy s uhloprickou obrazovky asi 31 cm, napriklad Pluto, Satelit, Merkur, Minitesla a obdobne, ktere umozhuji i napajeni napetim 12 V, tj. maji vestaveny sit ovy transformator a jsou galvanicky oddeleny od site. Dale musite vhodnym zpusobem privest do rozkladovych obvodu synchronizacni signaly a do videozesilovace videosignal z PC. Synchronizacni sig naly privadime nejlepe primo na vstupy rozkladovych oscilatoru (pripominam, ze polarita obou signalu neni u HGA shodna, takze budete navic potrebovat vhodny invertor - muze jej obvodove nahradit invertujici separa tor u TV slozenych z diskretnich soucastek). Videosignal Ize pripojit obvykle do baze budiciho tranzistoru videozesi lovace. T u musite osetrit stejnosmerne a tak, aby byl zachovan prenos stejnosmerne slozky z PC do televizoru. Pro zlepseni kresby na obrazovce zapojite mezi kolektor a emitortohoto tranzistoru kondenzator o kapacite jednotek az stovek pikofaradu. Nejvhod- /4LSU4 2*1NMU 7805 Obr.4. Zapojenl adapteru pro pripojeni televizoru ke karte CGA nejsi kapacitu zjistite zkusmo. Pokud pouzijete desku VGA v rezimu monitor mono, pak kompletni navod na pripojeni najdete v AR A 6/1983, str. 14. Nesmite vsakzapomenout, ze desku je nutno prepnoutdo pozadovaneho pracovniho rezimu prepinaci na desce nebo programove. Zapojeni vystupu videodesekje uveden v tab.1 a 2. Tab.1. Konektor Cannon 9 pinu pin.6.: mono monitor barevny monitor 1 GND GND 2 GND GND nebo secondary RED 3 nezapojen RED 4 nezapojen GREEN 5 nezapojen BLUE 6 INTENSITY INTESITY nebo second. GREEN 7 VIDEO nezapojen nebo secondary BLUE 8 hor.sync. hor.sync. 9 vert. sync. vert.sync. Vystupni urovnejsou slucitelne s TTL. pin. C.: Tab.2. Konektor Cannon 15 pinu (trirady) - VGA vystup mono monitor barevny monitor 1 RED nezapojen RED 2 GREEN MONO GREEN 3 BLUE nezapojen BLUE 4 rezerva nezapojen nezapojen 5 GND digital SELFTEST SELFTEST 6 RED GND GND GND 7 8 GREEN GND BLUE GND GND GND GND GND 9 nezapojen nezapojen nezapojen 10 GND digital GND GND 11 rezerva nezapojen GND digital 12 rezerva GND digital nazapojen 13 hor. sync. hor. sync. hor. sync. 14 vert. sync. vert. sync. vert.sync. 15 rezerva nezapojen nezapojen Vystupni urovne videosignalu jsou analogove v rozmezi 0 az 1,0 V. RED je signal cervene, GREEN signal zelene, BLUE signal modre a GND je zem. Synchronizacni impulsy jsou v urovnich TTL a polarita se meni podletypu zobrazeni. Testovanim vyvodu na pinech 11 a 12 je videokarta schopna zjistit, zda je pripojen barevny ci mono monitor. Z hlediska vyberu videodesky a jednoduchosti upravy TVP doporucujivsakzejmena desky VGA256a 512 kb se dvema konektory (Cannon 9 a 15 pinu) a sadou pfepinacu, ktere umozhuji pripojit jakykolivtyp monitoru pocinaje HGA a VGAkonce. Navictyto 16bitove desky umozhuji prepnout do osmibitoveho rezimu a pouzit je i v XT. Jejich cena je 300,- az 700,- Kc. Pri teto cene je Ize povazovat za optimalni predevsim s ohledem na to, ze je Ize pripojit v modu CGA k TVP ve funkci monitoru velice snadno pres jednoduchy stykovy obvod obr.4. Napajeni odebirate z volneho napajeciho konektoru mechanik, cerny vodic je zem, zluty +12 V. U TVP nezapomente nastavit snimkovy kmitocet na 60 Hz prislusnym nastavovacim prvkem a vestavet videovstup podle AR B2/ 1983, str. 58 (plati pro TVP Pluto a odvozene typy a Miniteslu). Naprosto shodne postupujte, kdyz pouzijete primo desku CGA, ktera se da pofidit (stejnejako HGA)za 150,- az 250,- Kc. Na CGA muzete provozovat mnoho programu. Deska Hercules ma sice dobrou grafiku, neumozni vsak provozovat nektere hry, a proto neni prilis vhodna. Desky HGA a CGA se rozlisi podle osazeni konektoru (viztabulka). Desky HGA vetsinou navic obsahuji paralelni port. Desky CGA maji navic jeden konektor RCA(CINCH), videl jsem vsak i takove, ktere mely paralelni port a konektor RCA byl umisten na horni nepristupne hrane. Oba typy desek mivaji propojky (jumpery), ktere umoz huji nakonfigurovat port jako LPT 1 nebo LPT2, pripadne jej vypnout. (Pokracovani v pnstim cisle)

28 CB report Kratke (zkracene) anteny - (1) c) V radioamaterske i profesionalnf radiokomunikaci na KV i VKV pasmech se vetsinou pouzfvaji pulvlnne (X/2) dipolove nebo ctvrtvlnne (A/4) unipolove anteny, jejichz skutecne delky se prakticky shodujf s jejich elektrickymi delkami X/2, pri'p. 7J4. Z techto zakladnich typu jsou pak odvozeny slozitejsf anteny ziskove. Vyznamnou prednostf techto jednoduchych anten je velka, prak ticky 100% ucinnost, coz znamena, ze vf vykon privedeny do anteny je vice nez z 99 % vyzaren. Jsou to totiz anteny rezonancnf, ktere se pri beznem napajeni jevf v provoznfm, zpravidla uzkem kmitoctovem pasmu, jako cinny - ohmicky odpor, resp. vyzarovacf odpor srovnatelny s charakteristickou impedanci beznych vf napajecu. Vf napajece, nejcasteji souose kabely, je tak mozne pripojit k temto antenam prfmo, popr. jen prostrednictvfm jednodu chych a prakticky bezeztratovych symetrizacnfch obvodu. V omezenych prostorovych podmfnkach nebo z konstrukcne-mechanickych hledisek, ale velmi casto i z duvodu provoznfch (napr. u anten mobilnfch) nelze pulvlnne nebo ctvrtvlnne an teny v jejich pine deice provozovat ani realizovat. Za takovych podmfnek nezbyva nez vyuzft anten kratkych, presneji zkracenych. Zkracene anteny vsak zpra vidla majf jine elektricke vlastnosti. Nejneprfznivejsf a tfm i nejvyznamnej i je jejich mensf, maly, az velmi maly vyzarovacf odpor, srovnatelny se ztratovymi odpory v antene a jeji protivaze a zejmena se ztra tovymi odpory v prizposobovacfch obvodech, ktere jsou pro prizpusobenf zkrace nych anten na obvykle impedance (50 Q) nezbytne. Za techto okolnostf, kdy se prizpusobovacf obvod stava nedilnou funkcni (i kdyz nevyzarujici) castf anteny, prispfvajf jeho ztraty, menfcf pfenasenou vf energii v teplo, k mensf ucinnosti zkracenych an ten. Druhym handicapem zkracenych anten je jejich mensf efektivnf vyska. Pri navrhu a realizaci zkracenych anten se snazfme tyto nepffznive vlastnosti minimalizovat jednak tvarem a rozmery zarice, zapojenfm a umfstenfm prizpusobovacfch obvodu, ale i vhodnymi materialy a celkovou konstrukcf. Obecne existujf ruzna resenf kratkych anten, za ktere se povazujf anteny kratsf nez ctvrt vlnove delky. Z praktickych hle disek omezfme nase uvahy jen na nektere, v amaterskych podmfnkach nejvhodnejsf zposoby zkracovanf anten unipolovych - coz jsou, jak jiz vfme, svisle anteny, umfstene nad zemf, prfp. vodivou protivahou. Ostatne v praxi se s nimi take nejcasteji setkavame jak na pasmu CB, tak radioamaterskych pasmech KV, kde jsou prostorove nenarocne svisle unipolove anteny velmi populamf pro prfznive vyzafovanf ve svisle rovine. Mezi kratke anteny pocftame i sroubovicove anteny prenosnych radiostanic, tzv. gumove anteny nebo pendreky, i kdyz se v tomto pffpade jedna o principialne jiny typ anteny, nez jakym je kratky kompenzovany Obr. 1. Antenu - unipol nad vodivou rovinou (b) muzeme povazovat za souose vedeni shodne delky, jeho2 vnejsf vodic ma znacny (nekonecny) prumer D (a). Zatimco souose vedeni prakticky nevyzaruje, zari (prijima) unipol po cele sve deice unipol. Podrobneji se k nim vratfme samostatnym clankem. Pri vypoctu zkracenych anten se zpravi dla vychazf z teorie vf vedeni, kdy lineamf antenu urcite delky povazujeme za usek souoseho vedeni', jehoz vnejsf vodic ma nekonecny prumer - obr. 1.1 za techto pod minek platf, ze toto otevrene souose vedenf X/4, ve skutecnosti unipol X/4, se na vstupu, tj. v mfste napajeni jevf jako zkrat, resp. seriovy rezonancnf obvod, tlumeny vyzarovacfm odporem unipolu.u skutecneho souoseho vedeni X/4 je vyzarovacf odpor prakticky nulovy, protoze tarn k zadnemu vyzafovanf nedochazf a jeho ostatnf ztraty jsou nepatme. Otevrene souose vedeni kratsf nez XI4 se jevf jen jako kapacita, kterou u stejne dlouheho unipolu doplnuje jeste cinna - ohmicka slozka, reprezentovana odporem vyzarovacfm R, a odporem ztratovym Rz. Cfm je unipol kratsf, tfm mensf je jeho ka pacita C ale i vyzarovacf odpor R - viz obr. 3. Chceme-li tak kratkou antenu pro vozovat, musfme ji nejprve dostat do rezonance a maly vyzarovacf odpor zaroveh pretransfonmovat na impedanci vf napa jece. Rezonance zkracene anteny Ize dosahnout nekolika zpusoby: a) Indukcnostf v mfste napajeni, coz v praxi znamend zaradit cfvku v pate an teny, ktera ji..elektricky prodlouzf na X74, tzn. do rezonance. Vlastnf vyzarovacf od por anteny ani jejf efektivnf vyska se tfmto zpusobem nezvet f, ale spfse jeste vzroste ztratovy odpor. Tohoto zpusobu se pouzfva zejmena u mobilnfch anten, kde je zachovanf stfhle prutove konstrukce anteny nutnostf. b) Kapacitou na konci anteny, coz prakticky znamena, ze se prfdavnou koncovou kapacitou zvetsf kapacita Ca tak, aby se cely utvar dostal do rezonance s velmi malou vlastnf indukcnostf zkraceneho uni polu. Toto uspofadanf zvetsuje vyzarovacf odpor anteny diky prfznivejsfmu proudovemu oblozenf, ktere vznika vlivem prfdavne koncove kapacity. Z tehoz duvodu se zvetsf i efektivnf vyska anteny. Zmensf se naroky na vlastnf prizpusobovacf (trans- Obr. 2. Unipol 7J4 (a) je vlastnf seriovym rezonancnim obvodem LC, zatlumenym jeho vyzarovacfm (Rv) a ztratovym (RJ odporem (b). U anteny U4 je uzitecny Rv» Rr U kratke anteny (I < M4) se vyzafovaciodpor zmensuje a priblizuje odporcim ztratovym. Nahradnf schema (c) velmi kratke anteny - unipolu je seriovym zapojenfm kapacity Ca a odporci Rv + Rz -- delka unipolu na CB Obr. 3. Vyzarovacf odpor Rv anteny - stfhleho unipolu v zavislosti na deice I. Na dolnf vodorovne stupnici je delka anteny vyjadrena zlomkem vlnove delky X. Na homf vodorovne stupnici je delka unipolu pro pasmo CB v cm. Kfivka I odpovfda skutecnym hodnotam. Krivka II je vypoctena podle zjednoduseneho vzorce R=395 (IVky, ktery velmi dobre vyhovuje pro delky IA < 0,15 Hr n r r Hr Obr. 4. Doladenr zkracene anteny do rezonance a) indukcnostf v mfste napajeni b) kapacitnf zatezf na konci anteny (kapacitnf zatez muze mil ruzne uspofadanf) c) kombinacf predchozfch zpcisobci d) dielektrictym plastem (bez stfnenf) formacnf) obvod, takze se zmensf i odpor ztratovy. Kapacitne zatfzene vysflacf an teny se pouzfvaji zejmena na rozhlasovych pasmech DV a SV. Rovnez na amaterskem pasmu 160 m umoznujf realizovat pomeme kratke ucinne unipoly s prfznivymi vlastnostmi pro DX provoz. Na VKV p smech se pouzfva kapacitnfch nastavcci u zkracenych skladanych unipolu na mobil nfch dopravnfch prostredcfch (autobusech, lokomotivach) s omezenym profilem. Na pasmu CB ma kapacitne zkraceny zaric i tzv. ASTROPLAN, coz je v pcivodnf verzi konstrukcnf modifikace rukavoveho dipolu yj2 (a nikoliv smyckova antena ). (Dokoncenf na str. 39) 28 A/5 94

29 Rubriku pripravuje ing. Alek Myslik. Kontakt pouze pisemne na adrese: INSPIRACE, V Olsinach 11, Praha 10 Mereni-pres GAME PORT PC Stanislav Pechal, Kultumi'1759, RoZnov pod Radhostem Osobm pocitace (PC), ktere se stale casteji objevuji i mezi amatery, nabizeji svemu uzivateli vysoky vypocetm vykon. Lze rici, ze jen velmi mala cast uzivatelu osobmch pocftacu je] dokaze skutecne efektivne vyuzivat. Prevazna cast PC nem vyuzita ani vykonove, ani v poctu funkci, ktere pocitac uzivateli nabizi. Univerzalnost PC umoznuje jejich siroke uplatnem v ruznych oblastech profesionalnfch cinnosti, v amaterske praxi i v domacnosti. Jednou z mala vyuzfvanych moznostf PC je merem analogovych signalu. Prevodmk A/D pro mereni vstupnfho napetf se v zakladnf konfiguraci pocitace IBM PC (AT) nenachazi. Soucastf sestavy pocitace je pouze tzv. GAME PORT, slouzicf pro pripojem joysticku, jehoz zapojenf (podle [2]) je na obr. 1. Na rozdll od joysticku pouzivanych u jednoduchych domacich pocitacu, joystick pro pocitace kompatibilni s IBM PC nepouziva k detekovani pozadovaneho smeru mechanicke spinace, ale obsahuje dva potenciometry sprazene s pakou rukojeti. Ovladanim paky joysticku se nataceji hridele potenciometru, zapojenych v ose X a Y. Zmena odporu se pak men jednoduchym casovacim obvodem. MERENI * RIZENI * O VLAD AN I POCITACEM s FCC Folprecht Casovaci obvod je obvykle soucasti vicefunkcniho integrovaneho obvodu, ktery zahrnuje mimo jine i radic pevneho disku, disketove jednotky a paralelnich a seriovych vstupu a vystupu. Delka impulsu generovaneho casovacim obvodem je primo umerna velikosti odporu pripojeneho rezistoru a vnitrniho casovaciho kondenzatoru. Dobu impulsu je mozne vyjadrit jako T = K*C*(R + Rv) (1) kde Rv je vnitrni odpor v pocitaci, za- pojeny do serie s promennym rezistorem R. Kapacita v casovacim obvodu casovace C a konstanta K dana vlastnostmi casovace jsou konstantni. V praxi je mozne pro R»Rv vztah zjednodusit na T = Kp * R (2) kde Kp zahrnuje jak vnitrni kapacitu, tak vlastnosti casovace. Vlastni mereni se provadi programove. Zapisem libovolnych dat na adresu 201 h vstupniho-vystupniho adresoveho prostoru pocitace se zahaji generovani impulsu. 6tenim hodnoty na adrese 201 h se zjist uji stavy jednotlivych casovacich obvodu a stavy pomocnych tlacitek na joysticku. Data, ctena z adresy 201 h (jeden bajt), maji vyznam podle nasledujici tabulky. 4? 29

30 ' bit vjznam m m m m m D7 D6 D5 Eg D3 D2 EO nn Tab. 1. Vyznam jednotlivych bitu udaje na adrase 201 h (KO ai K3 jsou stavy tlaiftek a TO ai T3 jsou vystupnf stavy dasovacfch obvodct) Vystup casovacfho obvodu je v klidu ve stavu log. 0, v prubehu impulsu se jeho stav zmenf na log. 1. Merenf doby impulsu Ize zajistit jednoduchou inkrementacnf programovou smyckou. Vysledne cfslo je zapotrebf matematicky upravit na vhodny tvar. GAME PORT -jednoduchy analogovy vstup, ktery je soucastf vetsiny PC - je vhodny pro nenarocna mere nf. Puvodne je urcen pro pfipojenf joysticku predevsfm k ovladanf her, pro to nedosahuje presnosti potrebne pro narocnejsf merenf. I/O karty od nekrterych vyrobcu nemajf navfc zapojene vsechny vstupy pro pripojen f joysticku. Merenf neelektrickych velicin GAME PORT osobnfho pocftace kompatibilnfho s IBM PC umozhuje realizovat jednoduchy prevodnfk odpor-cfslo. K merenf dane neelektricke veliciny je treba pripojit pres GAME PORT k osobnfmu pocftaci vhodny odporovy snfmacteto veliciny. Pro me renf osvetlenf je to napr. fotoodpor, pro merenf teploty je vhodny termistor nebo odporovy snfmac na bazi polovodice nebo kovu. Dulezitou podmfnkou spravneho merenf je dostatecna citlivost a vhod ny rozsah hodnot odporu, kterych snf mac nabyva pri podmfnkach, za jakych se bude fyzikalnf velicina merit. Potrebny rozsah hodnot odporu je dan pouzitym pocftacem. Ve vztahu (2) je konstanta Kp dana vlastnostmi caso vacfho obvodu v pocftaci. Pri mensf konstante Kp je doba impulsu generovaneho casovacem mensf. Je-li doba provedenf jednoho cyklu mericf smycky procesorem pocftace konstantnf, je rozlisovacf schopnost tohoto analogoveho vstupu horsf pro kratke doby im pulsu nez pri dlouhych vystupnfch impulsech casovace. Druhym problemem pri merenf je zajistenf teplotnf stability prevodnfku. Jak jiz bylo uvedeno, analogovy podsystem v PC je urcen pro pouzitf ve hrach. Jeho teplotnf stabilita nenf pro tento ucel kriticka a tak se v obvodech GAME PORTu nepouzfvajf presne analogove prvky. Pro zajistenf maximalnf presnosti merenf je treba vyloucit vliv teploty na delku impulsu z ca sovace. To je mozne zajistit autokalibracf. Pri kazdem merenf nebo alespon v pravidelnych intervalech (napr. 1 minuta) se provede kontrolnf merenf, pri nemz se zmeff doba impulsu generovaneho s pripojenym znamym konstantnfm odporem. Podle zmeny teto hodnoty je pak korigovana hodnota zmerena s odporovym cidlem. 30 KB -O O _ K2 O O-, RT0 1 / 1 t 1 RT1 RT2, f_yi 1 RT3-1 T3!_ ^Z-l J m K3 Obr. 1. Zapojer [ joysticku Merenf teploty Jako prfklad aplikace merenf neele ktricke veliciny uvedemeasi nejcastejsf prfpad - merenf teploty. Nez rozhodneme, ktere cidlo pouzijeme, je vhodne vyzkouset, jak^ rozsah odporu je pro konkretnf pocftac vhodny. Pro starsf pomalejsf pocftace budou vhodnejsf cidla s vetsfm odporem, pro rychlejsf pocftace postacf i cidla s odporem mensfm. K testu je treba potenciometr s vetsfm odporem, nez ma uvazovane cidlo. Potenciometr pripojfme na mfsto cidla a spustfme testovacf pro gram podle Vypisu S natacenfm hrfdele potenciometru se zacne menit cfselny udaj na obrazovce pocftace. Je-li zmena udaje pri nastavenf od poru v rozsahu, predpokladanem u odporoveho cidla, mala, je nutne pouzft cidlo s vetsfm odporem. Odporova kovova cidla na bazi platiny nebo jineho kovu se zakladnfm odporem 1 kq a mensfm obvykle nevyhovujf. Vetsf odpor mfvajf termistory. Jejich nevyhodou je silne nelinearnf charakteristika. Udaj zfskany z termistoru je tre ba prepocftat podle vhodneho vztahu (exponencialnf funkce) na teplotu. V prfkladu je pouzit termistor s tep lotnf zavislostf odporu podle Tab. 2. teplota [C] odpor [kq] -18, , ,7 265,4 13,1 182,9 19,0 134,6 27,5 90,0 38,0 55,1 Tab. 2. Zavislost odporu na teplotd pro termistor Nenf-li teplotnf zavislost snfmacfho prvku znama, je mozne ji zmerit digitalnfm multimetrem a overenym teplomerem. Tfmto postupem byly zfska ny i hodnoty v Tab. 2. Jestlize je zna ma teplotnf odporova zavislost termi storu, je mozne zjistit, jake cfselne hod noty bude pocftac udavat pro zname udaje teploty. Na mfsto termistoru opet Kanal 1 odpor [k ] N ln(n) , , , , , , , ,777 90, ,380 55, ,903 Kan4l Tab. 3. Hodnoty m&fene podftadem pripojfme potenciometr. Nastavujeme ho postupne (merfme dostatecne presnym ohmmetrem) na hodnoty z Tab. 2 a po nastavenf pripojfme potenciometr pres konektor k vyvodum 1 a 3 GAME PORTu. Pri spustenem testovacfm programu podle Vypisu 6. 1 odecftame cfsla merena pocftacem a zapisujeme je do tabulky (viz Tab. 3). Mameli moznost vytvorit v blfzkosti pocftace mfsto s nastavitelnou konstantnf teplotou (napr. lazen v termosce), je moz ne vytvorit prevodnf tabulku prfmo merenfm. V prfpade, ze by udaje v Tab. 3 vykazovaly linearnf zavislost, bylo by mozne odvodit vztah mezi merenoucfselnou hodnotou a teplotou velmi jednoduchym vypoctem. Zavislost odpo ru na teplote u termistoru je nelinearnf. Teoreticky vztah udavany v literature ^ie R=Ro*e B (in '1/T) (3) kde B je materialova konstanta a Ro je odpor pri teplote To. Zavislost je exponencialnf funkcf. Nenf obtfzne odvodit z uvedene funkce vztah pro vypocet teploty ze zname hodnoty odpo ru. Hodnoty namerene v praxi s konkretnfm termistorem na konkretnfm pocftaci se mohou I is it od teoretickeho predpokladu. Vlastnf nelinearitu napr. zanasf do merenf prevodnfk. Pro dosazenf maximalnf presnosti merenf je proto nejlepe pouzft zmefene tabulkove hodnoty a z nich odvodit nejvhodnejsf vztah. Pro hodnoty uvedene v prfkladu (viz Tab. 3) byly logaritmovane cfselne hodnoty merene pocfta cem pouzity pro polynomialnf regresi. Polynom druheho radu je doplnen do programu ve Vypisu c. 2. Polynom nejsnaze zfskate nekterym z matematickych programu, ktere umozhujf provadet regresnf funkce. Doplhujfcf programy jsou napsany v jazyku Turbo Pascal 6.0. Program ve Vypisu c. 2 umozhuje nejen merit tep lotu, ale take cfselnou hodnotu udanou pocftacem korigovat tak, aby teplotnf a jine zavislosti v pocftaci neovlivnovaly presnost merenf. Abychom mohli v programu zavest korekci, musfme na GAME PORT pripojit rezistor s kon stantnfm odporem. Velikost odporu musf byt v rozsahu hodnot pouziteho

31 VYPISY PROGRAMU Vypis Program MSfenf; Vypis 6.1- Program Cejchovdnf; CANON-IB Obr. 2. Zapojenf m&ficf sondy (Rv=680 k 2, termistorje NTC, typ K164NK100) cidla. K pripojem jsou vyuzity vyvody 1 a 6 konektoru a impuls generovany casovacem je cten na pozici bitu T2. Pro zajisteni stabilnich vnejsich podminek pri uvedenych kalibracnich merenich je dobre ponechat pocitac zapnuty alespon 1 hodinu pred zahajenim mereni. 6iselnou hodnotu merenou se vztaznym rezistorem Rv ziskame take pomoci programu z Vypisu 6.1. Udaj pak doplnime ho progra mu c. 2 jako konstantu Konstjhod. Pri behu programu je z aktualne merene hodnoty na vztaznem rezistoru a kostanty Konst hod vypocitan korekcni cinitel, kterym je upravena hodnota ziskana merenim na cidle. Korigovana hodnota je prepocitavana na odpovidajfci teplotu vztahem jiz drive odvo- _zenym. Elektricke zapojeni (na obr. 2) je navrzeno tak, aby spolupracovalo s programem podle Vypisu Poznamenejme, ze oba programy pracuji pouze tehdy, jsou-li na konektoru GA ME PORTu pripojeny oba rezistory - tj. cidlo i vztazny rezistor. Zapojeni je velmi jednoduche, je mozne je snadno modifikovat spolu s prislusnou upravou programu. Nabizeji se upravy na vicekanalove mereni nebo vypustenivztazneho rezistoru a nekorigovani hodnoty apod. Mechanicke provedenf Mechanicke provedeni zavisi na rozmerech pouziteho odporoveho snimace a na prostredi, ve kterem se bude merit. Pro mala cidla a nenarocne prostredi Ize s vyhodou pouzit ruzne plastove kryty a trubicky. Termistorovy snimac na doprovodne fotografii byl umisten do casti pouzdra od vyschleho popisovace. Vztazny rezistor Rv je pripajeny primo na vyvody konektoru v jeho krytu. Zaver Uvedeny zpusob mereni nepatri mezi metody vhodne pro presna mereni. Lze ho vyuzit pro mene narocna nebo orientacni mereni. Vyhovuje napriklad pro mereni teploty v mistnosti, venkovn; teploty ap. Jeho vyhodou je jednoduchost a minimalni naklady na vyrobu doplnku pro pocitac. Uve- uses Crt.Dos; const Konst_hod=4636; var valimp:word; teplota,x,koef:real; ch:char; function delka.pulsu (hod:byte): word; { Telo funkce je stejne jako u funkce "delka_pulsu" z vypisu c. 1. Vlozte jej na tuto pozici Begin ClrScr; GoToXY(34,11); write('merena teplota: ); GoToXY(45,22);write( Konec= lib. klavesa repeat GoToXY(38,14); write(' '); GoToXY(38,14); teplota:=delka_pulsu(1); {Vypocetkorekcniho koeficientu} koef:=konst_hod/(delka_pulsu(2)); {Vypocet logaritmu upravene hodnoty} x:=ln (tepl ota * koef); {Prepocet na teplotu podle urcene funkce} teplota:= *x *x*x; write(teplota:4:1); Delay (1000); until KeyPressed; ch:=readkey; end. dene programove vybaveni ma poslouzit jako zaklad pro vase vlastni experimenty a aplikace. Program je moz ne rozsirit napriklad o zaznam merenych hodnot do pameti pocitace, sta tistic^ nebo graficke zpracovani udaju apod. Literatura [1] Maty as, V., Zehnula, K., Pala.J.: Merici technika. SNTL, Praha [2] Snorek, M.: Standardni rozh ra ni PC, Grada. Praha } uses Crt, Dos; varch:char; function delka.pulsu (hod:byte): word; var i,imax,imin,pocet:integer; min,max,suma,valimp:word; impuls:array[1.10]of word; begin { Nejprve provede 10 mereni delky impulsu, hodnoty uklada do pole "impuls } for i:=1 to 10 do begin asm mov dx,$201 out dx.al mov cx,-1 mov in al.dx inc cx test al,ah jnz count mov valimp.cx end; impuls[i]:=valimp; end; { Po naplneni pole vypusti minimalni a maximalni hodnotu a ze zbylych hodnot vypocita prumer} min:=impuls[1];max:=impuls[1];imax:=1;imin:=1; for i:=1 to 10 do begin if min>impuls[i] then begin min:=impuls[i];imin:=i;end; if max<impuls[i] then begin max:=impuls[i];imax:=i;end; end; suma:=0;pocet:=0; for i:=1 to 10 do if (ioimin)and(ioimax) then begin suma:=suma+impuls[i];inc(pocet); end; delka_pulsu:=suma div pocet, end; Begin ClrScr; GoToXY(22,11); write('mer. hodnota: Ref. hodnota:'); GoToXY(45,22); write('konec = lib. klavesa... ); repeat GoToXY(27,14); write(' '); GoToXY(27,14); write(delka_pulsu(1),,delka_pulsu(2)); Delay (1000); until KeyPressed; ch:=readkey; end NOVt &ASOPIS NA OBZORU Casopis urceny vsem, kdo se zajimaji o mereni, rizeni a ovladani pocitacem, zejmena odbornikum na automatizacni techniku, ale i tern, kteri sleduji v AR nasi nepravidelnou rubriku stimtotematem, pfipravuje vydavatelstvi FCC PUB LIC firmy FCC Folprecht. Bude profesnim informacnim prostredkem, orientovanym predevsim na praktickou stranku automatizace. auioma Tematicke okruhy casopisu: rizeni tech nolog ickych procesu aplikacni software prumyslove programovatelne automaty automatizace prumyslova elektronika mereni a regulace prumyslove roboty cidla a akcni cleny a manipulatory informacni, ridici vypocetni technika a zabezpecovaci systemy pro prcimyslove aplikace automaticke vyukove systemy Pripravovany casopis bude dvoumesicnik formatu A4, bude mit zpocatku asi 32 stran + inzerci, jeho uvadeci nulte cislo vyjde pri prilezitosti brnenskeho strojirenskeho veletrhu letos v zari. Redakce uvita vasi spolupraci. A/5

32 Microsoft (OPERACNISYSTEMY) THE WINDOWS FAMILY V poslednf dobe Windows prakticky ovladly nase osobni pocitace. Zpristupnily jejich ovladani i mene zasvecenym uzivatelum. Proto vas bude mozna zajimat, jak se budou operacm systemy firmy Microsoft vyvijet v nejblizsi budoucnosti. Informaci jsme pro vas prevzali z bulletinu Mk&osoitlNFO, ktery vydava cesky Microsoft pro svoje obchodm partnery. CHICAGO Chicago je pracovni nazev pro dal si verzi (upgrade) vsech existujicich variant Windows 3.1 a Windows for Workgroups. Ma vytvorit novy trh pro aplikace Windows. Bude to moderni, 32-bitova verze Windows s preemptivnim multitaskingem, ktera obsahuje funkce MS DOS 6.2, Windows 3.1 a Windows for Workgroups. V mnoha oblastech budou tyto funkce vyrazne vylepsene a zrychlene. Dnesni osobni pocitace se (vzhledem k mnozstvi hardwaru a softwaru) stale obtizneji instaluji a konfiguruji, a jejich udrzba a podpora je draha. Chi cago pomuze tyto problemy resit, protoze pine podporuje tzv. plug-and-play. Doslovny vyznam je zastrc a hraj, zjednodusene to znamena, ze nikde nic nenastavujete. Je to technologie, ktera Chicagu umozni automaticky rozeznat a konfigurovat nove i stavajici komponenty systemu a oddeli tak uzivatele od slozitosti nastavovani. Sys tem plug-and-play ma nekolik zakladnich vyhod. Predne, kazda instalace je jednoduchou a bezpecnou operaci. Pro pripojovana zarizeni je zcela automaticka - pripojite zarizeni (zasunete kartu), zapnete pocitac a pracujete. Nikdy neni zapotrebi nastavovat nejake prepinace nebo propojky v zarizeni (na karte). Dale, uzivatel muze pripojovat a odpojovat zarizeni (karty PC MCIA, vymenne disky ap.) i pocitac aniz by bylo nutne restartovat pocitac popr. menit konfiguracni soubory. Prinos pro uzivatele i pocitacovy prumysl je zretelny a jednoznacny - zvysi se pohodlnostobsluhy a snizi se naklady na podporu. Chicago bude take optimalizovano pro pfenosne pocitace. Mobil services for Chicago jsou zamereny na dodani dokonaleho, bezkompromisniho reseni pro pfenosne pocitace. Zahrnuje oblast produktu i pouzitych technologii. Microsoft vyviji dokonaly Remote Net work Access k snadnemu pristupu do Chicaga, Windows NT, Windows NT Advanced Server, Novell Netware ser vers a standardnich PC. Klicovou soucasti tohoto produktu bude i File syn chronization, umoznujici uzivatelum udrzovat snadno stejna data na jejich prenosnych pocitacich a jejich stolnich pocitacich nebo sitich v kancelari. Zahrnute bude pouzivani svetelneho pera, ktere nyni ziskava klicovou pozici v ovladani osobnich digitalnich asistentii (pocitacu do ruky). S pozdej- 32 (OmtUiute-faiWil % sim uvedenim systemu Microsoft At Work pro tyto nejmensi pocitace Chi cago zajisti tesnou integraci v celem rozsahu - od pocitacovych siti, desktopu, pres laptopy a notebooky az po PDA (Personal Digital Assistent). Chicago rovnez velmi zjednodusi praci s poditacem novym, vice intuitivnim a snadno ovladatelnym grafickym rozhranim. K zajisteni standardmho zpusobu organizace informaci bude uzivatelske rozhrani Chicaga obsahovat i spravce programci (pro gram manager) a spravce souboru (file manager), vylepseni dozna i rozhrani pro tisk. S vyraznou podporou OLE 2.0 umozni desktop Chicaga velmi snadne uzivani vsech Windows aplikaci a systemovych zdroju. Napr. uzivatel si muze vytahnout z aplikace cast in formaci a odlozit je primo na desktop pro pozdejsi pouziti. Chicago poskytne robustnejsi a vykonnejsi platformu pro 32-bitove ap likace. Preemptive multitasking bude soucasti systemu, a to jak pro aplikace MS DOS, tak i pro aplikace Windows. Chicago bude idealnim prostredim pro pripojeni k jakekoli siti. Bude pine kompatibilni se vsemi aplikacemi MS DOS a jejich ovladaci [drivers), i s aplikace mi a ovladaci 16-ti bitovych Windows. Pocitac pro Chicago by mel mit procesor 386SX nebo lepsi a operacm pamef RAM 4 MB a vice. DAYTONA WORKSTATION Daytona Workstation je pracovni nazev pro dalsi verzi Windows NT, operacm system pro vykonne pracov ni stanice a narocnejsi reseni typu cli ent/server. Tato verze bude spojovat vysoky vykon pracovni stanice s jednoduchosti, kompatibilitou a produktivitou Windows. Obsahuje stovky vy lepseni, zalozenych na rozsahlem o- hlasu uzivatelu na Windows NT. Bude tim pravym dlouhodobym fesenim pro zakazniky v oblasti CAD/CAM, zdravotnictvi, rizeni procesu, financnich analyz a ucetnictvi. Umozni i multitas king existujicich 16-ti bitovych aplikaci Windows (jako samostatnych, chranenych procesci) a v celem rozsahu 16 i 32-bitovych aplikaci podporuje OLE 2.0 a prumyslovy standard Open GL. CAIRO Cairo je pracovni nazev pro dalsi verzi Daytona. Bude postaveno na vykonnych zakladech Windows NT, a prida dosud nevidane moznosti pri stupu k informacim, jejich vyhledavani a ukladani. Prenese sve uzivatele blize k vizi Microsoftu Information at Your Fingertips. Cairo bude kombinovat objektove orientovanou infrastrukturu zalozenou na OLE 2.0 s doprovodnym objektovym distribuovanym systemem sou boru. Dohromady vytvori dokonaly a jednoduchy pristup ke vsem sifovym zdrojcim. Rozhrani Chicaga i Caira vytvori bohaty desktop a umozni primou manipulaci s dokumenty, skupinami a sifovymizdroji informaci bez specialnich aplikaci typu Program manageru nebo File Manageru. Cairo rozvine vsechna vylepseni dale zajistenim dynamicke rozsirovatelnosti, umoznujici novym objektum vytvaret sva vlastni rozhrani pro prohlizeni, vyhledavani a zobrazovani. DAYTONA SERVER Daytona Server je pracovni nazev pro dalsi verzi Windows NT Advanced Server. Windows NT Advanced Server nabizi reseni, moznosti a vykonnost minipoditacci a mainframu za cenu PC. Je to idealni operacm system pro ser ver. Spolupracuje s minipocitaci, mainframy, unixovymi i NetWare servery a vsemi dalsimi profesionalnimi produkty v teto oblasti. Dalsi verze obsa huje Dynamic Host Configuration Pro tocol a Windows Internet Name Sen/i ce, umoznujici mnohem snaze konfi gurovat a spravovat site TCP/IP. I protokol TCP/IP bude modernizovan, zrychlen a bude fungovat na vice platformach, aby umoznil integrovat multi server/multinetwork prostredi do jedne kompaktni podnikove site. Z TCP/ IP tak bude nejlepsi protokol pro pod nikove site.

33 MULTIMEDIA pravidelna CAST computer hobby, paipravovana ve spolupraci s firmou optomedia Vsechno nove, zajimave a levne je v tomto oboru obvykle brzo prekonano necim jeste zajimavejsfm, novejsim nebo levnejsim. Pred tremi mesici jsme vas seznamili se zatim nejlacinejsi zvukovou kartou (PC Symphony). Nyni se teto cenove urovni ( Kc) zacmaji blizit i karty technicky nesrovnatelne dokonalejsi. CD-ROM Drive PC Symphony umela reprodukovat zvukovy doprovod her a jinych programci. Dnes predstavovane zvukove karty GALANT jsou plnohodnotne karty - umejf zvuk nejen prehravat, ale i nahravat, vetsinou obsahujf i radio CD-ROM, vsechny majf game port pro pripojenf joysticku, a vsechny majf standardnf MIDI rozhranf - dokonce ve dvojfm, prepfnatelnem provedenf: kompatibilnf se Sound Blasterem a tzv. MPU-401 UART, coz je nepsana norma pro pripojenf MIDI mezi muzikanty. Ke kartam se tenner ve vsech prfpadech dodavajf dva (velmi elegantnf, bile nebo cerne) reproduktorky, mikrofon, a potrebne propojovacf snury. Ceny osmibitovych karet jsou okolo 2000 Kc, cena sestnactibitove karty, vybavene krome standardnfho prfslusenstvf i bohatym softwarem s manualy, je pod 5000 Kc (!). GALANT SOUND CARDS Spolecne technicke udaje zvukovych karet GALANT Kompatibilita: * Windows 3.1 * Multimedia PC Audio * AdLib * Sound Blaster * MPU-401 UART (MIDI) Audio vstup: * FM music syntezator * vzorkovanf 4 khz az 50 khz * mikrofon * line-in * vnitrnf CD * vnitrnf PC repro * programovatelny filter Audio vystup: * direct mode pres CPU * DMA mode * programovatelny filtr * stereo zesilovac 2x 4 W * manualnf nastavenf hlasitosti * stereofonnf mixer vsech vstupu MIDI interfejs: * Sound Blaster * MPU 401-UART Game port (standardnf PC) Super Sound 2.0 Super Sound Plus SC-3000 SC-6000_ 6fm se karty GALANT odlisujf od jinych znamych karet? Tak predne asi v cene, ktera je nfzka i pres velmi dobrou technickou vybavenost karet. Vysokym vzorkovacfm kmitoctem - az 50 khz. Standardem MPU-401 UART pro MIDI, coz je nejrozsffenejsf rozhranf, pouzfvane mezi muzikanty, a existuje k nemu mnozstvf velmi kvalitnfho software. Specialnfm programovatelnym low-pass filtrem, ktery umoznuje odfiltrovanf znacne casti neprfjemnych sumu z pocftace. V neposlednf fade i v dobre vybavenosti prfslusenstvfm (reproduktory, mik rofon, propojovacf snciry, software). V cem se jednotlive karty lisf? Ty nejlevnejsf jsou opravdu pouze hole zvukove karty. Umejf prehravat a nahravat, jsou osmibitove, umoznujf pripojenf vsech zdroju signalu a jsou k tomu vybaveny externfmi i internfmi (na desce) konektory. Majf vestaveny elektronicky (programove ovladany) mixer vsech vstupu. K vystupnfmu zesilovaci s vykonem 2x 4 W muzete pripojit buct dva (obvykle v cene pfibalene) reproduktorky, nebo stereofon nf sluchatka. Drazsf osmibitove karty majf navfc radio CD-ROM (AT-BUS), a to (nastavitelne) pro rcizne mechaniky (Sony, Mitsumi, Panasonic). V prfslusenstvf majf tyto karty krome zakladnfho soft ware i dalsf programy pro praci se zvukem. Vyrazneji se samozrejme odlisuje sestnactibitova karta SC Predne vyssf kvalitou, protoze pracuje se sestnactibitovymi vzorky. Vzorkovacf kmitocet je i pro stereo az 44 khz. Jejf FM syntezator (OPLIII) ma 20 nezavislych hlaso (na rozdfl od 11 hlasu osmi bitovych karet). Ma volitelny DMA kanal 0,1 nebo 3 (na rozdfl od pevne nastaveneho kanalu 1 u osmibitovych ka ret). Pouzfva hardwarovou kompresi ADPCM a Ize k nf pripojit tzv. Wave modul (pamefovy modul obsahujfcf vzorky skutecnych zvuku hudebnfch OPTOMEDM SPOL. S R. 0. Letensk^ nam. 5, Praha 7 tel. (02)375469, fax (02)

34 nastroju). Vyrazne se vsak karta SC-6000 lisi od tech ostatnich mnosstvim doprovodneho software, pod DOS i pod Windows. Obzvlaste programy pod Windows jsou velmi pekne graficky vyvedeny a neodolal jsem, abych zde alespon nekolik obrazovek neukazal. Zakladnim programem je Audiostation. Je to temer dokonala obdoba skutecne veze. Obsahuje mixainf zesilovac (ovlada nastaveni urovne vsech vstupu, vystupni hlasitosti a korekci), modul DAT k prehravam a nahravani datovych souborii (typu.wav a.voc), modul MIDI k pfehravani i zaznamu souborci MIDI (pouziva vestaveny syntezator nebo vnejsi nasroje pfipojene pres midi-port) a prehravac kompaktnfch disku (zobrazi se pouze v pripade, ze program detekuje spravne pfipojenou mechaniku CD- ROM). Z ovladaciho Power Baru (nahore) Ize zvolit nebo schovat kteroukoli z techto ctyr c^istf. K prehravam se pouzivaji tzv. playlists, seznamy souboru popf. stop na CD. Sestavite je velmi pohodlnym zpusobem (s moznym pfiposlechem) vyberem z vasich adresafu se zvuky na pevnem disku. Moduly MIDI a DAT maji tlacitko Edit, kterym Ize vyvolat programy WinDAT popf. MIDI Orchestrator (jinak pouzitelne i samostatns). S programem WinDAT muzete prehr4vat, nahravat a hlavnd editovatsoubory.wava.voc. V hlavnim okne zobrazuje graficky (jako osciloskop) prehravany soubor. Pomoci Cut, Copy a Paste Ize soubor upravovat, a protore WinDAT muzete spustit i vicekrat, Ize prostrednictvim clipboardu kombinovat vice souboru mezi sebou. Je to ale prakticky jediny zpusob editace, nic vie. WinDAT podporuje DDE i OLE a Ize tedy vkladat jeho objekty do tech aplikaci, ktere s DDE ci OLE spolupracuji (napf. Write, Word, Excel, Cardfile ap.). Mnohem vice moznosti skyta program Midi Orchestrator. Krom pfehra vani a zaznamu umi soubory MIDI modifikovat a upravovat a pridavat k nim dalsi stopy. Na rozdil od standardniho sekvenceru, ktery pracuje se stopami (tracks), Orchestrator pracuje s 16 MIDI kanaly (MIDI Channel). V JukeBoxu mcizete seradit libovoln6 sound events, tj. soubory.wav, soubo ry MIDI, popr. stopy CD (kompaktniho disku) do seznamu a pak je postupne prehravat ve vami stanovenem poradi. Tyto seznamy Ize ukladat a tedy kdykoli znovu pouzit. Vyber komponentu do seznamu je velmi pohodlny s moznosti pfiposlechu. Seznamy, nazvy stop i nazvy CD jsou kompatibilni s Microsoft Musicbox. Say It! je puvabna utilitka, ktera vam umoznuje velmi operativne pfidavat libovolne mluvene komentafe k vasim dokumentum (vytvofenym napf. ve Wordu, Excelu ap.). Po spu- file Options Melp MIDI Orchestrator A BRIDGF.MID «<** Options s^&jp***1*_ Ja. mm. FlyXvvX-.-.v.-.-.v.v.v.v v.-.vlvX-.v.-.v.-.v.v-v steni setrvava v pameti (a na obrazovce jako ikona). Aktivuje se zvolenou kombinaci klaves a hned muzete mluvit (na mikrofon pfipojeny ke karte). Skoncite, odklepnete Accept a namluveny komentaf je na pozici kurzoru ve vasem dokumentu (reprezentovany ikonou). Ke karte dostanete dale napf. Mu sic Mentor, pekny vyukovy program s ukazkami (viz AR 7/93), Recording Session, sekvencerpro MIDI pracujici i s notami (viz AR9/93), Monologue for Windows (program pro pocitacovou vyslovnost anglickych textii; pfecte vam text z textoveho editoru nebo obsah okenek v tabulce), a radu progra ms pro praci s kartou v MS DOSu, veetne napf. SoundScript a Karaoke. MJ& HR Say It! dlt Setup Help mm p' m Msmurs 0 pril jwywmmt IK Ml. m mm.m IWi 34

35 VOLNE SlRENE PROGRAMY 6Ast COMPUTER HOBBY PAlPRAVOVANA ve spolupraci s firmami fcc folprecht a jimaz Fractal Paint Autor: International Computer- Smiths, 3726 West Broadway, Van couver, B.C., V6R 2C1, Canada. HW/SW pozadavky: Windows 3.x. Fractal Paint je interaktivni graficky designersky program. Umi samozrejme kreslit cary, ctyruhelniky, kruhy a elipsy jako vsechny ostatni kreslici programy. Krome toho vsak s nim mu zete vytvaret mnohem komplexnejsi obrazky, zvane fraktaly. Fraktaly umoznuji umelcum a vedcum rychle vytvaret obrazy pfirodnich scenerii, velmi urychluji praci grafiku tim, ze automaticky na mnoha volitelnych urovnich opakuji zakladni motiv, jsou zdrojem inspirace pro vsechny designery a grafiky, jsou idealnim materialem pro vytvareni obchodni a personalnf grafiky, inzerce a vseho co ma upoutat oci. Definice fraktalu podle Dr. Benoit B. Mandelbrota zni: *Fraktal je krivka, jejiz Hausdorff-Besikovicuv rozmer je vetsi nez euklidovsky rozmer." Neni vam to tecf uz jasne?? Fraktaly jsou matematicky receno objekty s vlastnosti vzajemne podob- Trosti. Jsou vsude okolo nas, jsou zakladnimi geometrickymi vzory vyskytujicimi se vsude v prirode - ve vetvich stromu, konturach pobrezi, vrcholcich hor, v zilkach listii, v oblacich mraku. Jsou to objekty, ktere maji podobnou strukturu bez ohledu na to, z jake vzdalenosti je pozorujete. Fraktaly se kresli pomocisledu jednotlivych prikazu a hodnot, ktere se v programu Fractal Paint daji pohodlne vytvaret a spoustet. Je to jakysi jednoduchy programovaci jazyk, Fractal Paint Language. Hotove obrazky Ize pak prenaset pres clipboard do jinych aplikaci, popr. je muzete ulozit ve formatu.pcx. Zakladni tvar (Base Shape) je zakladem fraktalu. Je tim, co dostanete, kdyz kreslite fraktal na urovni 1. Na urovni 2 je kazdy primy segment zakladniho tvaru nahrazen kopii zakladniho tvaru. Na urovni 3 je opet kazdy primy segment obrazku urovne 2 na hrazen kopii zakladniho tvaru. A tak to jde dal, to je proces tvoreni fraktalu. Pro zakladni predstavu o cem je rec se podivejte na pracovni okno obrazovky programu Fractal Paint na ob razku vpravo nahore. Fractal Paint ma dostatek prikladu k ilustraci a pochopeni, co a k cemu fraktaly jsou. Pomerne detailne je v manualu (soubor) vysvetlena i jejich matematicka a logicka podstata a zpusob jejich vytvareni na obrazovce. Registracni poplatek za Fractal Paint je 25 $. Program zabere po in stated na disku asi 170 kb. Je pod oznacenim PGM4778 na CD-ROM Power Tools. Sloop Manager Autor: Sloop Software, 6457 Mesedge Lane, Colorado Springs, CO 80919, USA. HW/SW pozadavky: Windows 3.x a odpovidajici pocitac. Sloop Manager je kompletni graficka nahrada za Program Manager z Windows. Ma v podstate vsechny schopnosti Program Manageru a umi mnoho dalsich veci, ktere v Program Manageru chybi. Patri mezi ne zejmena schopnost: - vytvaret skupiny a podskupiny, - prenaset polozky ze skupiny do skupiny pomoci drag-and-drop, - spoustet programy (run) s moznosti browse a pameti 12 poslednich prikazu, - vytvaret prikazy umoznujici, aby mohlo byt vice programu spojeno se soubory se stejnou priponou, - uchovavat polohu a velikost vsech skupin a polozekv nich, - pouzivat libovolne ikony, s pohodlnou utilitkou k jejich vyberu, - zobrazovat polozky jako ikony nebo pouze jako nazvy, - chranit heslem skupiny i jednotlive programy, - ma command bar pro rychly pristup k casto pouzivanym prikazum. Sloop Manager si umi pri instated prekonvertovat stavajici skupiny Pro gram Manageru, nebo si je muzete vytvorit sami znovu ci jinak. Registracni poplatek je 30 $, zkusebnidoba 30 dni. Sloop Managerzabere na disku asi 340 kb a uklada nektere svoje soubory i do adresare Win dows. Je pod oznacenim PGM4515 na CD-ROM Power Tools. [file Edit Bun Help } Startup m Arrange icons Associate... Preferences... dit run menu... global options... Yap pro TLS Windows m m Kancelof MULTIMEDIA HBB M» Network 1 Sloop Manager je nahradou Program Manageru ve Windows KUPON FCC-AR 5/94 pfilo±tte- li tento vyatfiieny kupon k vasi objednavce voln6 sffenych programu od FCC Folprecht, dostanete slevu 10%. SHAREWARE

36 Mrith()raf ceil.iikjt rr file Edit View Function lot Me Ip bhhhi A A A A A a i / \ / \ : ; / : : ; \ : \ _.i_j / \ p V \J V V y v, i r " a 'll!! lips rr- MathGraf Autor: Patrick Robin, 99 Grove GreenField Park, Quebeck, Canada, J4V 2X2. HW/SWpozadavky: PC 286 a lepsf, Windows 3.x, MS DOS 3.0 a vyssf, vice nez 100 kb RAM. MathGraf je generator krivek, zadanych matematickym vyrazem. Nakreslf graf uzivatelem zadane funkce. Je uzitecny k visualizaci prubehu funkci jedne promenne. K vykreslenf krivky je k dispozici celkem 9 kombinacf tlousfky cary a jemnosti zobrazeni. K popisu krivek Ize pouzft libovolne pismo z Windows. Obrazek Ize zvetsovat {zoom), prostrednictvfm clipboardu ho Ize prenest do dalsfch aplikacf. Z tech pak miize byt i vytisten (pfimo z programu Math Graf tisknout nelze). Funkce, zadavane k vykreslenf, must byt zadavany v tzv. postfix notaci, tj. vzdy nejdrfve hodnoty a pak funk ce, ktera na nich ma byt provedena, v prfpade slozitejsf funkce v takovem poradf (zleva), v jakem bude vyhodno- Vykreslenf sinusovky programem MathGraf cenf vyrazu provadeno. Pro kazdou funkci Ize predem urcit interval hodnot, ve kterem ma byt funkce vykreslena. Muzete zadat a uloiit az 10 ruznych funkcf. Registracnf poplatek je 20 $, pro gram MathGraf zabere na disku 70 kb a je na CD-ROM Power Tools pod oznacenfm PGM4784. ZGrafWin Autor: John Jakob, ZGRAFWIN Software, 1831 Old Hickory Court, New Albany, IN 47150, USA. HW/SW pozadavky: Windows 3.x, barevny VGA monitor, mys. ZGrafWin je program k vytvarenf, zobrazovanf a tisku grafu ze zadanych udaju. Autor rfka, ze program ma quick-and-dirty prfstup - neco jako prfmo a jednoduse. Umoznuje vytvorenf, zobrazeni a tisk techto typu grafu: - F-2D Graph - G-3D Graph - X/Y Line Graph - Polar Graph Kodidka NEKO Programy od FCC Folprecht si moiefe objednat na adrese FCC Folprecht, s. r. o. Velka hr^debnf Ustf nad Labem - Log Graph - Bar Graph - Pie Graph - Area Graph Intervaly (a tfm i merftka) zobrazenych dat se volf buct automaticky, nebo manualne. Pri zobrazovanf funk cf Ize zadat pocet bodu, pro ktere se ma hodnota funkce pocftat (obvykle 75 az 100 dava pfijatelne vysledky). Pro zobrazeni Ize volit barvy vsech castf grafu, sff bodu nebo car pro lepsf odecftanf hodnot z grafu, libovolny (barevny) popis castf grafu. K zadavanf funkcf nebo datovych souborci Ize pouzft jakykoli textovy edi tor, nebo jednoduchy editor vestaveny v programu. Hotove grafy muzete bud1 ulozit do souboru typu.pcx, nebo odnest pres clipboard, popr. vytisknout. Lze tisk nout bucf hardcopy obrazovky, nebo prfmo pres GDI s vyuzitfm maximalnf rozlisovacf schopnosti tiskarny (kvalitnejsf ale zdlouhavejsf). Registracnf poplatek za ZGrafWin je 25 $, program zabere na disku 350 kb a je na CD-ROM Power Tools pod oznacenfm PGM4769. NEKO Autor: Michael Bankstahl HW/SW pozadavky: Windows 3.x. Zase jednou neco, co sice vubec k nicemu nenf, ale je to nesmfrne puvabne. Spustfte NEKO (zustane v ikone), vas kurzor na desktopu se pro mem v malou mysku a po plose obra zovky ji zacne honit mala kocicka (bfla, nebo cerna, muzete si zvolit). Kdyz kurzor zastavfte, dohonf ji, vftezoslavne nad nf usedne, a po chvfli po protazenf ulehne a usne. Jakmile s kurzorem alias mysf pohnete, vzbudf se a zacne mysku opet honit. Je to jako zive! Program je freeware, pro potesenf autora i uzivatelu. Pod oznacenfm PGM4631 je na CD-ROM Power Tools.. CO Ukazky grafu sestrojenych programem ZGrafWin - vpravo prostorovy 3D-graf, nahore sloupcovy graf 36

37 VYBRANE PROGRAMY ETCAI Autor: Charlie E. Ormon, ETCAI Products, Post Box 1046, Gautier, MS USA HW/SW pozadavky: 512 kb RAM, asi 1,2 MB na pevnem disku, HGC/ EGA+. Electrical & Electronics Technolo gy Computer Aided Instruction je programovy soubor cviceni a pfikladii z oblasti teorie elektrickych obvodu, probirane na gymnaziich, strednich odbornych a vysokych skolach. Hlavni okruhy obsahuji problematiku obvodu napajenych stejnosmernym a stridavym napetim, cislicovych obvodu pozici dokonce osciloskop). Na zaklade namerenych hodnot ma uzivatel rozhodnout, je-li funkce obvodu v poradku, nebo je-li nektera soucastka vadna. Ve vsech prikladech je maximalne vyuiivano nahodne volby pouzivanych hodnot velicin. 0 dosazenych vysledcich podava program podrobna hlaseni. Program se snadno ovlada mysi i z klavesnice, jeho graficky de sign je na solidni urovni. Registracni poplatek je 41 $ plus 4 $ na postovne), zkusebni Ihuta je 6 tydnu. Firma JIMAZ nabfzi registraci programu za 1800 Kc. Program je na disketach c. 5.25DD-0138 a 5.25DD (nebo 3.5DD-0071) fy JIMAZ. c:cdis/i^/icdi\j Eir^iin teif? troubleshootiixig a polovodicu. Procvicovana latka zahrnuje u obvodu napajenych stejno smernym napetim Ohmuv zakon, vypocty vykonu, seriova, paralelni i serioparalelni zapojeni rezistoru a princip superpozice. U obvodu napajenych stridavym napetim prevody mezi maximalnimi, strednimi, efektivnimi a spickovymi hodnotami, seriove obvody RL a RC a obvody RLC v seriovem nebo paralelnim provedeni. Problematika cislicovych obvodu se zabyva ciselnymi soustavami s nedesitkovym zakladem (nejdulezitejsi jsou samozrejme binarni, oktalova a hexadecimalni soustava), pocitanim s binarne vyjadrenymi hodnotami, funkci logickych hradel, pravdivostnimi tabulkami, booleovskou algebrou (prevadeni vyrazu na minimalni disjunktni formu) a klopnymi obvody typu D/JK. Konecne v oddile venovanem polovodicum dostava uzivatel moznost procvicovat funkce tranzistoru, analyzu tranzistorovych obvodu v zapojeni se spolecnym emitorem a tranzistorove zesilovaci stupne (vcetne konstrukce zesilovacu tridy A). Krome ucebnicovych prikladu, kdy program predlozi schema a hodnoty nekterych velicin a pozaduje dopocitani velicin zbyvajicich, jsou zajimava cviceni zvana ^troubleshooting1*. V tech predlozi program schema zapojeni a hodnoty namerene imaginarnim multimetrem (u nekterych cviceni je k dis- METER READINGS p si 1loon A = 96.0 OPTION SHORT bd t. B C CIRCUIT NORMAL ImageCommander Autor: JASC Inc., Red Cir cle Drive, Ste 340, Minnetonka, MN 55343, USA. HW/SW pozadavky: Windows 3.x. Vynikajici program pro katalogizaci obrazkovych souboru. Zakladnimi pojmy, s nimiz ImageCommander operuje, jsou: album, miniatura (thumb nail) a obrazek (image). Album je spe- JIMAZ spol. s r. o. prodejna a zasilkova sluiba Hefmanova 37, Praha 7 Image Commander - pracovnf obrazovka file Edit Find jmageflle View jjelp A bmwtii _ «ira! H ttcbtzs oiganaa.ll r' dkman-l.ti hany-o.t^ tvgerrl Mf COMPUTER JIMAZ cialni soubor, ve kterem si Image Commander uchovava obrazky (resp. jejich zmenseniny). Miniaturyjsou prave tak velike, aby album nezabiralo mnoho mista ani tehdy, kdyz obsahuje znacne mnozstvi obrazku, ale zaroven tak velke, aby dostatecne zretelne pripominaly sve predlohy - bezne se zobrazuje patnact miniatur najednou). Ke kazde miniature (obrazku) se do alba ulozi take nazev a umisteni puvodniho obrazku (a delka souboru), rozmery, pocet barev a datum/cas posledni aktualizace (podle kterehokoli z uvedenych atributu muzete miniatu ry v albu radit). Navic pro snazsi orientaci a rychlejsi vyhledavani muzete ke kazdemu obrazku priradit az deset klicovych slov a poznamku. Pocet alb neni nijak omezen, jejich udrzba je velmi pohodlna: funkce Addumoznuje pridavat obrazky po jednom i automaticky (vyhledavanim obrazku v zadanem adresari), dalsi funkce slouzi k aktualizaci miniatur po provedeni zmen v puvodnich obrazcich. Kterykoliv ulozeny obrazek si muzete prohlednout i v originale (staci kliknout mysi na miniaturu), zkonvertovat do nektereho z 21 podporovanych grafickych formatci, prejmenovat, premistit i zrusit. Vyborne se ImageCommander vyrovnava s obrazky ulozenymi na disketach a na CD-ROM: u kazdeho sitotiz navic pamatuje i nazev diskety. Podle minia tury (klicoveho slova, poznamky) jednoduse najdete obrazek, sdelite pro gramu, co se s obrazkem ma provest, a potom jen dodate disketu, o niz Ima gecommander pozada. Program umi zachazet s obrazky v techto formatech: BMP/DIB/RLE, CLP, CUT, GIF, IFF, IMG, JAS, JIF i JPG, LBM, MAC, MSP, PCD, PIC, PCX, RAS, TGA, TIFF, WMF a WPG. Registracni poplatek je 55 $ (1850 Kc u firmy JIMAZ), zkusebni Ihuta 30 dni. Program po rozbaleni zabira asi 670 kb a je na disketach c. 5,25DD nebo 3,5DD-0072 fy JIMAZ. -r-. -I -TT dorvarv-2 trf Mm. doom-1. S nyet-i.w ecap-l.ti ryet-zs TMec pokusne Imaga 235 x 200 x 2 - (13 of 13) I Afoum: 324K. 4f 37

38 Diodove dvojite vyvazene kruhove smesovace Ing. Pavel ZanSk, OK1DNZ (Pokracovanf) Intermodulace (vstupnf vykon) se zhor- Suje se vzrostajfcfm vykonem PRF, zvdtduje se tak nelinedmf zkreslenf. Za smdsovedem je zafazen pdsmovy filtr s danou sfrkou pdsma, ktery ddle propustf pouze uzitedny produkt smddovdnf. Mnohem hordf je nelinedmf zkreslenf in to rmoduladnfmi pnodukty pfi vfcesigndlovdm buzenf vstupu smddovade (dvoutdnovd, tfftdnovd zkoudka). PFedpoklddejme na vstupu RF dva kmitodtovd blfzkd signdly Frf, a frf2. Jejich vykony jsou shodnd: PRF1 = PRF2- PRF. Nynf budeme mdnit PRF a sledovat situaci na vystupnf br&nd IF. Budou nds zajfmat uiitednd produkty smddovdnf: /RF1 + 40l > I4f? + 4oI a ru iv6 intermoduladnf pro dukty tfetfho F du IM3, resp. jejich vykony na vystupu. Produkty IM3 majf nejvdtdf vy kon. Vykon intermoduladnfch produkto vy - fch rddu klesd. Sumovd dfslo smdsovade je F [db]. Situaci v amplitudovd a kmitodtov6 oblasti na vystupu IF zachycuje obr. 2. Teorie nelinedmfho zkreslenf bude pffmo aplikovand na smddovad. Na vstupnf brdnu dopadd Sumovy vykon (buzeno z generdtoru) /VIN (input noise). Jeho velikost zdvisf na dffce pdsma kandlu B a na absolutnf teplotd T. Pro T = 293 K dostdvdme prakticky vzorec: A/PJn*-173, log. B [dbm; Hz] (3) Vstupnf sumovy prah smdsovace NFm (input noise floor) je takovy vykon signalu, pfi kterdm je vykon uzitedneho produktu vystupnfho signdlu smdsovace rovny umovdmu prahu na vystupu NFovr, tedy v dbm: NF,n= 173, log B+ F + U (4) /VP0UT= NFm - Lc [dbm; dbm, db] (5) Bude-li vstupnf vykon rovny NFm{bod 1), bude celkovy vykon na vystupu smedovace o 3 db vdtdf nez A/F0UT. Budeme-li zvdtdovat vstupnf vykon PRFt dostaneme se do bodu 2. Bod 2 byv oznadovan jako minimdlnf detekovatelny signal MDS/MDSIN; MDSout (minimum detected signal) a je charakterizovdn svojf vystupnf soufadnicf 3 db nad dumovym prahem na vystupu (vy kon uzitecneho produktu na vystupu je 2x vetdf nez /VF0UT), tedy v dbm: MDSout= A/Fout + 3 [dbm, dbm] MDSin= MDSout + Lc [dbm; dbm, db] (6) Zvdtsujeme-li PIF az do bodu 3, vystupnf vykon PIF uzitednych produkto smesovanf narostd lineamd. Smemice pffmky z narostu uiitecnych smedovacfch produkto je rovna 1. Vystupnf vykon PIF je dan vzta- PIF * PBF -1^ [dbm; dbm, db] (7) V bodu 4 se objevf ve spektralnf oblasti 8 intermoduladnfch produkto 3. Fddu, kazdy o vykonu NFWJ (na prahu umu): Kolem soudtovdho produktu: 4 = 2. (Fl0+ Frfj) - (FL0 + Frf1) 4 = 2. (Fl0 + Fbf1) - (flo+ 4tF2) Kolem rozdflovdho produktu: 4 = 2. Fl0- Fppjl - l4o ' 4fJ 4 = 2. I4o - 4)fiI l4o 4f2I Zbyvajfcf 4 intermoduladnf produkty soudtovdho typu padnou do vzddlendho kmitodtovdho okolf od uzitednych smddovacfch produkto a tudfz je Ize snadno filtracf odstranit. Obr. 2 zachycuje ve spektrdlnf oblasti pouze intermoduladnf produkty I M3 okolo uzitddnych soudtovych produkto na vystupu smddovade. Daldf zvdtdovdnf vykonu PRF md za ndsledek zakfivenf pffmky vystupnfho vykonu uzitednych smddovacfch produkto. Dochdzf k tzv. kompresi. Komprese je odchylka mezi teoretickym probdhem konverznfch ztrdt smdsovade (ddrkovand na obr. 2) a skutednymi konverznfmi ztrdtami v nelinedmf oblasti. Bod 5 se nazyvd bodem IdB komprese (IdB point compres sion) P, [P,IN; P.10UT]. Kjeho urcenf se nejdastdji uddvd jeho vstupnf souradnice. In termoduladnf produkty 3. F6du IM3 narustajf line^md. Prevodnf charakteristiku diod smddovade Ize charakterizovat mocninnou Fadou: / Kj + k,. u + k2.u2 + ka. us +... (9) Kubicky dlen v jejfm rozvoji zposobuje zkreslenf produkty IM3. Vystupnf proud produkto IM3 je z visly na tretf mocnind vstupnfho napdtf. V logaritmickd mffe tedy odpovfda zvetdenf vykonu uzitedndho pro duktu o IdB v linedmf oblasti ndrostu vy konu IM3 zvdtdenf IMS o 3 db na vystupu. Smdmice pffmky vystupnfho vykonu I M3 je tedy 3. V bodd 6 zadfnd komprese slozek I M3. RovndZ uzitednd produkty dosdhnou saturovaneho vykonu. Daldf zvdtdovanf vstupnfho vykonu vede k destrukci smddovace. Prodlouzfme-li linedrnf ddsti obou zavislostf, protnou se v bodd 7. Bod 7 se nazyvd bodem zahrazenf intermoduladnfch produkto 3. Fddu IP3 [IP3IN; IN30UX] (third order intercept point). Bod IP3 se uddvd vstupnf nebo vystupnf souradnicf, vzdy je vdak nutnd uvdst, o kterou soufadnici se jednd, a oba kmitodty dvoutonovdho bu zenf 4fi. 4f2- Platf zde jednoduchd aproximadnf pravidlo: Ve strednf oblasti pracovnfch kmitodto smddovade: IP3in= P., + 15 [dbm; dbm] (10) V krajnfch oblastech pracovnfch kmi todto smdsovade; IP3in= P., + 10 [dbm; dbm] (11) Bod P. resp. bod IP3 charakterizuje schopnost smddovade zpracovdvat silnd signdly pfi jednosigndlovdm buzenf, pffp. pfi dvousigndlovdm buzenf. Lze je tdi pou- Zft pro vzdjemnd srovndvdnf roznych zaffzenf. Smddovade se ddlf do jednotlivych *20 'mds N1 1 -PRF[dBm] Obr. 2. Nelinearnf zkreslenf intermoduladnf produkty tretfho fedu IM3 (dfselne udaje platf pro pffklad 3 pro pffjem signalu SSB) tffd podle vstupnf souradnice P, IN. S velikostf tdto souradnice uzce souvisf potrebny vykon mfstnfho oscildtoru PL0. Proto jsou jednotlivd tffdy oznadovdny dfselnou hodnotou Fl0 [dbm]: Tab. 2. TFfdy dvojite vyv^zenych kruhovych diodovych smddovaco TFfda smddovade PIN [dbm] S S Z jednoduchd geometricke situace na obr. 2 Ize odvodit daldf uiitedne vztahy. ZmdFfme-li odstup intermoduladnfch pro dukto IM3 od vykonu uzitednych signdio v linedmfch ddstech obou zavislostf IMD3 na vystupu smddovade [dbm], mozeme spodftat souradnice bodu IP3: IP3IN= Prf +0,5. IMD3 [dbm;dbm, db] (12) PRF... vstupnf vykon, pfi kterem byl namdfen IMD3. Vystupnf soufadnice IP3: IP3out = IP3in - Lc [dbm; dbm, db] (13) Ddle Ize definovat dynamnicky rozsah OF (dynamic range) smddovace pri buzenf jednfm signdlem. DR je urden vstupnfm vy konem potrebnym pro dosazenf bodu MDS a vstupnfm vykonem pro dosazenf bodu P,: DR= P1IN-MDS,n [db; dbm, dbm] (14) (Pokracovanf)

39 ,-A Z RADIOAMATERSKEHO SVETA Peter, DJ2ZS ZSOPI - DX expedice na ostrovy Penguin V roce 1989 Roland, DJ4LK, a ja jsme zacali pl novat expedici na ostrovy Pen guin. Ale trvalo nam delsf dobu, nez se ndm podarilo expedici zrealizovat. Na zacatku roku 1993 jsme jeste zfskali dalsf dva 6leny, a to Petra, DJ2ZS, a Jamese, DJOWQ, kterf byli ochotni se s nami teto -expedice zucastnit. Zadatkem cervence 1993 jsme spolu s Rolandem odleteli do hlavniho mesta Na mibia Windhoku. Tam jsme museli zarfdit v e potrebne, aby se expedice mohla uskutednit. Velkou pomoc nam poskytli mfstnf radioamateri Derek, V51DM, Klaus, V51L, a Herb, V51HT. Pripravili pro nasi expedici lineamf zesilovac, generator, antennf stoz4r, kabely a dali n4m k dispozici dve auta. Bez jejich pomoci bychom vse jen tezko zvladli. Konecne jsme tedy 26. dervence vyjeli z Windhoku na dlouhou cestu k pobrezf. Museli jsme ujet vice jak 800 km do stareho pristavnfho mesta Luderitzu na pobrezf Atlantiku. Behem techto 800 km jfzdy jsme museli pfekonat znamou namibijskou pou f. Po prfjezdu do Luderitzu (mimochodem toto mesto bylo uz v minulem stoletf kolonizovano nemeckymi prist4- hovalci) jsme se spojili s Erichem Looserem, ktery tarn pracuje u namornf spolec- Gunter Hartman, DK2WH nosti, kde zaji fuje radiov6 spojenf. Tento pfftel nam umoznil transport lodf na ostrovy a jeste nam dodal dalsf generator. Po nalodenf na rybafskou locf Mirandic jsme opustili 28. dervence prfstav a vydali se na cestu k ostrovom. Podasf nam pralo a tak jsme bez probldmu dopluli ai k cfli sve cesty. Vyloienf celeho nakladu bylo dosti obtfzne, ale nakonec jsme vse zvladli za pomoci cel6 posadky lodd vdetne jejiho kapitdna Roberta von Asta. Museli jsme vylo- 2it temer desftku sudo s benzfnem pro na e generatory a vodou pro nas. Take mnoho daldfho materialu nam melo usnadnit pobyt na ostrove. Ostrovy jsou nynf zcela neobydlene. Je zde v ak neuveritelne mnozstvf ptactva. Hlavne morskych racku a kormoranu, kterf zde hnfzdf. Ostrovy jsou pokryty tlustou vrstvou ptacfho trusu - takzvanym guanem. QSL-listek expedice ZSOPI Toto bfle zlato, jak se nazyv4 guano, vsak neuveriteln zap ch. Drive se tarn guano tezilo a od te doby se na ostrov6 zachovalo nekolik budov, ktere jsou v ak v soudasn^ dobe jii ve patn6m stavu. I v t6ch sfdlf ptaci. Abychom se v nich mohli ubytovat my po dobu nasf vypravy, museli jsme je zprvu cel6 vyfiistit od ptadfho trusu a zbytkci uhynulych ptaku. To vse nam zabralo prvnf pul den. Teprve odpoledne prvnfho dne jsme zacali provoz na vertik&lm ant^nu. Vznikly pile up byl fantasticky. Prf tf den jsme postavili smerovku na 20, 15 a 10 metro. Tak6 na pdsma WARC. Abychom predesli vzajemnemu rusenf dvou stanic, bylo druhe stanoviste instalovano ve vzddlenosti asi 150 metru od prvniho. Takto jsme mohli pouzfvat ob stanice soudasnd bez interferencf. Avsak podmfnky sfrenf vln nam pri teto expedici mnoho nepraly. Pri W Kratke (zkracene) anteny-(l) (Dokonceni ze strany 28) c) Kombinace obou predchozfch zpusobii spojuje jejich vyhody a kompenzuje nevyhody. Vyuzfva se jf u anten vfcepasmovych. d) Prodlouzenf anteny dielektrickym valcem (plastem) nenf v praxi pouzfvanym resenfm. Vliv dielektrickeho plaste antennfch vodico bychom meli brat v uvahu pri volbd rezonancnfch delek beznych drato- vych anten. Vychazfme-li pri vypoctech an ten z teorie vf vedenf, kde vlastnosti dielektricke izolace ovlivnujf jeho elektrickou delku, must se tento vliv projevit i u anten, zhotovenych z vodico, izolovanych vrstvou PVC nebo PE. Mfra zkr^cenf je sice tak6 ovlivnena permitivitou materidlu (e) izolacnf vrstvy, ale prakticky zavisf predevsfm na objemu izolace, resp. na pomeru prumeru vlastnfho vodice a izolacnf vrstvy. S plnym zkrdcenfm anteny, odpovfdajfcfm ciniteli zkracenf dielektrickeho izolacnfho materi alu, bychom se setkali az u anteny, pine ponoren4" do prost?edf tohoto dielektrika. Ztratovy odpor by byl plnd ovlivnen kvalitou dielektrika (tg 6). Pro vlastnf prizpusobenf zkracene an teny na impedanci pouiiteho nap4jece je vdak ve vdech uvedenych prfpadech zpravidla je te nutn6 zaradit na vstup ant6ny samostatny prizpusobovacf obvod - obvykle nektery typ clanku L nebo n. U anteny doladene do rezonance prodluiovacf cfvkou die obr. 4a se obvykle stane tato cfvka soucastf prizpusobovacfho obvodu. Za jistych okolnostf, popr. u relativne malo zkracenych anten moie byt prizpusobovacfm obvodem seriovy nebo paralelnf usek (popr. jejich kombinace) souoseho kabelu urcite delky a impedance. OK1VR 39

40 v^chodu slunce jsme na spodnfch p&s- Pf mech t6msr nic neslyseli. Teprve v pozddj- Si'ch rannfch hodinach bylo mozne pracovat s oblastf Australia a 6 stf Pacifiku. Bohuiel pocet spojem' do hodiny byl zcela promemy. Ai v odpolednfch hodinach se podmfnky zlep ovaly a bylo moino pracovat s Evropou a Japonskem systemem pile up. Tak6 americke stanice ze z padnfho pobrezf proch&zely velice dobra dlouhou cestou a tak se n&m logy zacaly rychle zaplhovat. Ve vecemfch hodinach byly vybom6 podmfnky na fityriceti metrech. Uzfvali jsme vertikilnf antenu butternut a dal f jednoduchou, ale velice efektivnf vertikalnf ant6nu, kterou postavil Peter, DJ2ZS, z vodovodnf trubky. Tak6 na 80 metrech jsme pracovali se v emi kontinenty, ale pod mfnky nebyly prfli dobr6. Pekn6 pocasf a slaby rannf provoz v prvnfch dnech n&m umoinily pfekr sn6 prochdzky po ostrovd. Jeho rozloha je asi 1500 m delky a 500m fre. Bouiel se v ak pocasf zacalo dosti rychle menit a my jsme zazili velice silnou a hustou pobreinf mlhu. Navfc zacal padat slaby zimnf desf, mimochodem v teto oblasti velice vz&cny. Vse zacalo byt neprijemns promokle i v na ich budovach, nebof strechy byly zcela dirav6. Zpocatku prijemny vetffk zacal zesilovat ai na bourlivy morsky orkan. V tomto podasf byl pobyt na ostrove zcela nemozny a pl&novanou dobu pobytu jsme museli zkr&tit. Ov em nalodenf v tomto bourliv6m pocasf nebylo mozne. Ke v emu locf Mirandic m6la problemy s motorem a musela urychleni odplout do prfstavu. Nakonec nam pomohl stary Rolanduv prftel kapit&n Hans Rogge. On a jeho iena Valery pro n&s pripluli dalsf den s jejich jachtou Sagitta. Zacali jsme se nalocfovat 5. srpna 6asn r&no za tmy v 5 hodin 30 minut. Byla to velice obtfzn operace a tvrda prace. Nakonec jsme vse uspdsne zvtedli a byli jsme v ichni velice sfastnf, kdyz jsme op4t pristali v Luderitzu. Zpet jsme zase museli absolvovat 12hodinovou cestu do Windhoku. Po navratu do Windhoku Ro land, DJ4LK, prfstf den odletel domu. Pe ter, DJ2ZS, a James, DJ0WQ, pokracovali v expedicnfm provozu z Walvis Bay (ZS9). J6 jsem spolu se svymi prfbuznymi navstfvil prekrasnou, avsak velice vzdalenou namibijskou oblast Kaokoland u angolskych hranic. Z naseho kempu tarn jsem pracoval pod znackou V51/DK2WH/p. Nase expedice na ostrovy Penguin pod znackou ZS0PI i pres nepffzeh podmfnek a zkraceny pobyt navazala skoro spojenf provozem SSB, CW a RTTY.Nase zarfzenf: transceiver FT-747 a FT-890, k tomu jsme meli 2 line^mf zesilovade. N6- kolik transmatcho a dal f prfslu enstvf pro provoz RTTY. Dali jsme mnoha radioamaterom je t moinost ud4lat sr jednu z nejvz cn6jsf zemf DXCC. Byla to pravdepodobn jedna z poslednfch expedic do teto oblasti. Od zfskala Namibie toto tizemf od Jiinf Afriky pod svou spr6vu. Nadale uz bude mft platnost do diplomu DXCC jako V51-Namibie. Vsechny QSL z t6to expedice jsou u 1 v soufiasne dobe rozesl^ny. Preloiil Jan Slama, 0K2JS Overlord a Dragoon Na pamef 50. vyrocf akcf Overlord (Nor mandie) a Dragoon (Provence) [ a ] budou pracovat dve speciilnf stanice: TM400 a TM40D ve dnech a t. r. na vsech p&smech a v emi druhy provozu. Pratelske setkanf radioamateru v Uherskem Brode Zabdr z pocfta ov6ho" telegrafniho zavodu Po dtyrech letech odpocinku se sjeli byvalf aktivnf sportovci a reprezentanti Ceskoslovenska v modernfm vfceboji telegrafisto do mfsta, kde se vfceboji vzdy darilo a na ktere majf mnozf hezke vzpomfnky. Clenove mfstnfho radioklubu OK2KRK zajistili pfijemne prostredf v arealu myslivecke chaty Katovka. Technicke vybavenf zapujcila firma ELKOM SERVIS, jejfmz majitelem je Jaroslav Hauerland, OK2PGG. V patek ve vecernfch hodinach se pfijfzdejfcf ucastnfci postupne pripojovali k velmi srdecn6mu, nefonmalnfmu posezenf, kter6 se protahlo do pozdnfch hodin, kdy se skupina vytrvalcci - OK1FCW, OK2PGG a OK2PNG zucastnila kratkovlnneho telegrafniho zavodu Slovensky trojboj. Prestoze byly velmi spatne podmfnky pro navazovanf lokalnfch spo jenf, navazali pod znackou OLlA statecnych 72 QSO.Pouiit6 vysflacf zarfzenf TEN-TEC Corsair 2 bylo ucastnfkcim k dispozici po celou dobu setkanf. Na sobotnf odpoledne pripravili poradatele prekvapenf: S pouzitfm pocftace a programu simulujfcfho telegrafnf zavod si..vkv.. Z podzimnfch mikrovln Poslednf I6ta nejsou na zlep ene pod mfnky sfrenf VKV nijak stedra. Jistou nadeji na zlep enf d^vala oblast vysokeho tlaku, kter pravidelnd kaidy rok kolem 28. rfjna pfichazf a umoihuje daleka spojenf i na mikrovlnach. Prisla presne i loni na podzim. U2 27. rfjna byly sly et na mikrovlnach ndktere majaky jako DB0KI, HB9BBD/p, GB3MHL, DB0YI. Bylo moino delat spo jenf na 23 cm do Anglie a Francie, ale ne vsechna QTH u ndis byla vhodna. Signdily v m6m QTH na Benecku byly slabe a tak bylo spojenf navazano jen s temi nejlepe vybavenymi. Za pozomost stojf spojenf v p&smu 3 cm s DK3UC, jehoi signaly vystupovaly ze umu na 599. Muj vysflac dav^i jen asi 0,15 W a tak report 519 byl vlastnd spravedlivy. Svetly okamiik nastal ve 14 hod., kdyz uz vlastne podmfnky slably a na 23 cm zavolal HB9MIO/p s tfm, ze to znovu zkusfme na nejakem vyssfm p smu (v po slednfch esti letech jii vfc nei po des t6 zcela mam6). Kupodivu jsem jeho signal na 6 cm okamiite nasel a spojenf probehlo i s 1 mw vykonu na me strane, protoze akumul^tor ui byl po nekolika dnech poloprazdny a bylo nutno vypnout koncovy stupen. Po nasmerovanf anten na obou stranach jsme pfesli na pasmo 3 cm a jake vsichni vyzkouseli svoji zdatnost pri nava zovanf spojenf. Pro nektere favorizovane zavodnfky byla handicapem podmfnka pouzitf rucnfho telegrafniho klfce. Nejlepe si vedli clenove kolektivnf stanice OM3KAP z Partizanskeho, kterf obsadili prvnf tri mfsta. Vftez Miro Bebjak dosahl prumerneho vykonu 204 spojenf za hodinu! Po vycerpavajfcfm zavode se rozproudila volna zabava, na ktere nemohl chybet ani Tom Pousek, ex OL6ATD, se svymi radioamaterskymi pfsnickami. Ucastnfci si take nad privezenymi fotografiemi zavzpomfnali na sve zazitky ze zavodu a soustredenf. Akce byla ukoncena slavnostnfm nedelnfm obedem. Protoze se vsem v Uherskem Brode Ifbilo, budeme se snazit podobnou akci usporadat znovu. Nenf vylouceno, ze se dalsf setkanf uskutecnf v race 1994 v ramci vfcedennfch zavodo v orienta^nfm b6hu nekde na Morave. Touto cestou tak6 pozdravujeme nase kolegy, kterf se nemohli zudastnit. PNG, PGG bylo prekvapenf, kdyi byl HB9MIO slyset prakticky jako na 6 cm. Prvnf spojenf OK- HB9 probehlo SSB a potom bylo pracovano i cross-band MHz. Podmfnky se ale rychle zhorsovaly, takze 24 GHz vyslo ui naprazdno. Za hodinu na to uz byl signal slaby i na 23 cm a o nekolik hodin pozdeji jsme zakonciii sezonu rozloucenfm na 144,4 MHz. ZGstanou ui jen vzpomfnky a znovu jedna velk pravda: Co prace a usilf da udelat na mikrovlnach jen jediny maly krok kupfedu... OKI AIY VKV expedice - Polni den 1994 na Grossglockneru Dva radioamateri - OK1FXX a OK1XOB organizujf expedici v dobe Polnfho dne ve dnech 2. az na nejvyssf horu Rakouska Grossglockner. Vysflat budou z turisticke chaty v 3500 m n. morem (JN67IB). Majf zajem o rozsirenf poctu ucastnfku expedice o dalsf radioamatery, kterf majf ovsem navfc zkusenosti s vysokohorskou turistikou. K dispozici majf TRX 144 MHz all mode, PA 180 W, anteny 4 a 9EL Yaai. V prfpade vice ucastnfku bude zrfzeno aruhe pracoviste. Proto take hledajf sponzory, ochotne zapuicit dalsf zarfzenf (i pro vyssf pasma) a vybavenf. Expedici povedou zkusenf horale. Podrobne informace poda OK1XOB na cfsle tel./fax: (0437) A/5 94

41 KV Kalendar zavodu na kveten a cerven OZ SSTV contest SSTV OM Activity CW/SSB Alex. Volta RTTY DX RTTY CQ MIR MIX AGCW Activity Week CW World Telecommun. Day MIX Baltic contest MIX CQWWWPX contest CW SSB liga SSB S.6. CW Field Day CW Provozni aktiv KV CW OM Activity CW/SSB ANARTS WW contest RTTY WW South America CW CT National Day SSB All Asia DX contest CW AGCW DL QRP SommerCW Summer 1,8 MHz CW Kde najdete podmmky zavodu? V drfvejsfch rocnicich cervene rady Amaterskeho radia (jsou uvadeny pouze 3 rocnfky zpet, tzn. 1991, 1992, 1993) v rubrice KV jsou podmmky zvefejneny takto: OM Activity AR 2/94, Baltic a AGCW Acti vity AR 4/93, WTD AR 5/91, CQ-WPX AR 2/93, CW Field Day, WW SA a CT Nat. Day AR 5/92, ANARTS WW AR 5/93, All Asia AR 6/91 (pozor na zmeny v AR 7/92 spolu s WW SA), Summer 1,8 MHz AR 10/92. OK2QX Predpoved podmfnek sfrenf KV na kveten 1994 ~ PfestoJe za nejlepsi po strance dalkoveho di fen i dekametrovych vln byvaji obvykle pova2ovana obdobi okolo rovnodennosti, o kvetnu rozhodne nelze tvrdit, ze by byl vyrazne mene zajimavy. Proti bfeznu a dubnu sice poklesnou hodnoty nejvyssich pouzitelnych kmitoctu v denni dobe a dokonce budou v poledne nizdi nef dopoledne a odpoledne, ale pro globalni komunikaci na kmitoctech do 15 MHz se vyvinou podminky dasto i podstatne lepsf. Svedci proto i monitoring majakove site IBP na kmitoctu NEW YORK behem jedineho desetiminutoveho intervalu byly slydeny vdechny td. provozovane majaky, v kvetnu je to dokonce pomerne dosti daste. Celou situaci muze jeste ozivit sporadicka vrstva E, jejiz vyskyt jeste zesili po 20. kvetnu. Co utrpi sezonnimi zmenami, budou dolni pasma KV, zejmena pro spojenf po severnf polokouli Zeme. Noc je jiz velmi kratka a koncem mesice jeji delka odpovida letu, dale na severu jiz panuje polarni den. Naopak smerem od jihu se k nam ve zvysene intenzite budou difit poruchy od bourek a k dalsimu zvyseni QRN prispeji obcas i boufky nad Evropou.Na zbyvajicich pouzitelnych pasmech bude vice stanic a tedy vetsi QRM. Pro vypodet pfedpovednich kfivek jsme vysli z ocekavaneho R l2 = 37. V pfidtich dvou letech bude pokradovat pokles do minima cyklu, ocekavaneho v roce Na otazku, kdy zadnou byt opet nejkratsi pasma KV plna stanic z celeho sveta, odpovidame, ze v roce Neni yylouceno, ze dalsi maximum cyklu probehne \\t v roce Dalsi pfedpovedi maxima mluvf, ale o roce 2000, di dokonce ai Pohled zpet tentokrat path prosinci lonskeho roku s dennimi merenimi slunecniho toku (Pen ticton, B. C. v UTC): 109,104, 106, 105, 101, 103, 107, 105, 98, 96, 93, 91, 88, 88, 85, 85, 84, 85, 87, 91, 93,100, 105, 111,119, 125, 140, 134, 129, 143 a 141, prumer dini 104,9, prumerne disk) skvm bylo R = 49,4 a po dosazeni do vzorce pro vypocet vyhlazeneho pru- HONGKONG m ru dostavame za derven 1993 f?,2 = 55,8. Denni indexy aktivity magnetickeho pole Zeme A z observatore Wingst za stejne obdobi byly: 44, 53, 32,12,14, 8, 26, 38,3, 10, 9, 6, 5, 5, 12, 29, 25, 27,17, 16, 29,12,18,13,15,16, 8, 4,3, 4 a 20. Poruch nebylo prave malo. Zajimava byla pocatecni kladna faze poruchy 1. prosince, pfi niz nejvyssi pouzitelne kmitocty stouply ai ke 30 MHz (kriticky kmitodet /0F2 al 9,3 MHz). Nasledujici den se i pres pokracujici poruchu jeste udrzela nadprumerna uroven podminek sireni, byf s vyrazne nizsimi f0f2 jen do 7 MHz. Opravdova bida prisla az pfi porude s jen nepatrnym postupnym zlepsovanim do 7.12 a datsim zhordenim jiz Zvrat k lepsimu se zdal byt nastoupen jiz , at se ale prosadilo zlepseni vglobalnim mefrtku. Po kladne fazi poruchy nasledoval posledni lohsky pokles do podprumeru a rok 1993 byl zakoncen dlouhym priznivym intervalem od s vyvrcholenim v klidnych dnech OK1HH Mgr. Karl Hagenbuchner (Rakousko), ktery je aktivnim posluchacem, v letech rozeslal celkem 540 QSL listku direct, kazdy se zpatecnim portem (IRC nebo 1$). Za to vse vydal silinku, Vratilo se mu zpet pouze 370 listku. Prepocteno na koruny, jeden dosly listek jej pfisel priblizne na stovku Vzpommka na prvni ceskou expedicl IOTA (Pokracovkn) m Rano druheho dne jsme postavili dalsi antenu - dipol pro 20 m se svodem z koaxialu 75 W a ponevadz jsem me! k dispozici jen cfvku Cu smaltovaneho dratu o 0,6 mm, obe poloviny zance jsem udelal z tohoto dratu tazeneho ve dtverci o stranach asi 40 mm a aby se nezapletal, ve stredu kazde poloviny byl z izolantu khz s odstupem vodicu asi 100 mm od sebe. Polovina dipolu asi 1 m nad strechou, druha sikmo dolu uvazana ke strese sousednf garaze, stred byl podepren asi do vyse 1,20 m deskou z blizke stavby. Presto, ze do predpokladane smerovky mel tento dipol daleko, pracoval vybome; Skoda ie vynikajfcf podmmky pro DXy vydrzely jen prve tri dny a sporadicky vystupovaly jeste ke konci pobytu. Ovsem i antena LW pracovala dobre, jak muze dosveddit pres 150 OK amateru, se kterymi jsem navazal spojenf a nskterym urcite phspel k zfskanf nove zeme DXCC QSL Ifstkem... Asi ctvrty den intenzfvnf prace jsme zjistili dalsf problem - ph praci na kterem- koliv pasmu nebylo mozne v sirokem okolf pouzfvat telefon - rozvody jsou tarn vedeny zavesnym kabelem a modernf telefonnf phstroje s elektronickymi prvky v zesilovaci (telefonizace teprve v lohskem roce, pfedtfm byl na ostrove telefon za valky, kdy jej okupovali Italove) na vt pole uzasne citlivymi. Nastestf souvislost s novs natazenym dratem tezko mo hi nekdo predpomadat, takze praci bylo nutne pferusit, jen kdyft byl telefon v provozu u nas nebo u souseda, ktery si pfisel zatelefonovat, protofte pry u sebe ma zahadne poruchy. Jejich phcinu jsme mu nakonec prozradili. Druhy den jsem zacal praci jii ve 4.00 Z a za dalsf 4 hodiny pfibylo v denfku pres 200 spojenf z pasem 3, MHz, kde hlavns v okolf kmitoctu khz bylo mozne vybudit" slusnsjsf pile-up. Stanice byly k dispozici ze vsech kontinento kroms Afriky, ktera odolavala ai do ctvrteho dne. Totei se opakovalo i ve vedemfch hodinach a druhy den jsem si totez zopakoval na telegrafii. Mel jsem s sebou jen maty denfk od fy Richter a jii v pondelf byl zaplnen, takie jsem si musel nechat v blfzkem meste rozmnozit dalsfch 100 listci, tentokrat jii kazdy na 50 spojenf. JestS se dab tu a tarn s W stanicemi pracovat, od jsem se vsak jii probouzel zbytecne. Sum, nskolik stanic z Francie a Spanelska, to bylo vse, co se dalo na prazdnem pasmu ulovit. Nejhorsf byl provoz CW na 80 m, kde po dvou sta nic fch HA bylo nikym (mimo mne) neruse ne ticho a deset minut strfdaveho volant vyzvy a poslechu nepfineslo zadny uspech. Byl cas na premyslenf, co dal. Nepffjemne pocasf, 2x za sebou pfisel silny vftr ( bura ),pfi kterem nelze vzpffmens bez opory stat a ktery pfi maximalnf intenzite dokaze obratit i stojfcf automobil, znamenalo konec nadejfm na delsf vylet lodf v termfnu k zavodu IARU Championship. Navfc mne ujistila jedna OK stanice, ie z ostrovo Brioni asi pfed peti lety radioamaterska stanice vysflala, ze ma dokonce i QSL listek. Nebyla by to tedy prva prace odtamtud. (Pokracovanf) 41

42 "; LA A art dor Hhaya. : TrarEcnf radlrtamaterske setkanf v Rakousku - Laa a.utfidya $ekon4 ve rfrttth 13. st. 15> kvstrtfi 1994 (tfsrt$ u moravskych frranfc, prechod Hevffn); Kromft etovekvy$1avovatel& a prodejco Vseoh tfeubiu racfioantaterskeho zbozf farm bude Qtevfen etanek Ceskeho ra* dtekfubu. Jiste jste jiz postrehli, ze Cesky radioklub mimo teto stranky v AR smluvne zajisfuje pro sve cleny casopis AMA. Proto se jiz vyskytly nazory, ze pusobenf CRK na radioamatery prostrednictvfm AR je zbytecne, vzhledem k vyrobm'm ihutam nepruzn6 atd. Dalsf namitkou byv& zamerenf AR a skutecnost, ze se venuje i dalsfm oblastem elektroniky. Se Mdnym argumentem nelze souhlasit, nebof: a) CRK nenf vydavatelem casopisu AMA a ovlivnit jeho obsah moie jen do urcite mfry. b) Jak je moine presvedcit se napr. na zprave o novych poplatcfch za QSL sluzbu, nenf to s tfm zpozdenfm zase tak spatn6 - v AR byla otistena jiz v breznu (viz str. 44). c) Casopis AMA se sice dostane ke vsem Plenum CRK, ale jsou zde desftky radioamateru neorganizovanych a hlavni ti, o nich* teprve za cas budeme hovofit jako o radioamaterech. Dnes se ponrtenrte dost zacfnajfcfch amaterci vysflafig rekrutuje z vyznavado CB p6sma, AMA nenf b62n6 k do stem na stancfch a tak majf ti neorganizovanf alespofi tfmto zpusobem moinost se dozveddt, co je nov6ho v organizaci, kterci zastupuje deske radioamatery na mezinarodnfm foru, jedna s povolovacfm org&nem (CTO), prfpadne pfen set tfmto zpcisobem informace z techto organizacf, informovat o praci nasich zastupcu. d) Obvykly rozsah kazdeho cfsla, venovany vyhradne radioamaterum, je v AR sest stran textu. To znamena 12 stran za dva mesfce. e) Sledovat celkovy rozvoj elektroniky je ve vlastnfm zajmu kazdeho radioamatera. Ze zasedanf rady CRK Rada zasedala IS.Iedna a 19. unora 1994 a pfijala nektera usnesenf, kter^ jsou z^vaznd pro celou radioamat^rskou verejnost. S jednou z nich jste se seznamili jit v AR 3/94 na str. 44 (nove poplatky za uzfvdnf QSL sluiby). Dale byly schv^leny nove podmfnky OK-DX contestu, kter6 prineseme pozdeji. Pristoupila na n vrti OK2FD a uzavfela smlouvu s R studiem o casopise AMA, rozhodla o clenskych prfspevcfch na rok 1994 (100 Kc, nepracujfcf mladei a dochodci 50 Kc), o propagacnfch stancfch v Laa a Friedrichshafenu. Dale byly projednany vysledky hospodarenf za rok 1993 a schvalen rozpocet na leto nf rok, projednana zprava inventarizacnf komise a byl prijat organizacnf r6d CRK. QSL sluzba se prestehovala do stejne budovy, kde sfdlf sekretariat CRK (U Pergamenky 3, Praha 7). Vfte, na koho se obracet s namety, stfznostmi ap.? Jednotlivf clenove rady majf takto rozdeleny oblasti sve cinnosti: OK1MP -pfedseda OK1VJV -mfstopredseda, zastupce v STSC OKI AGE -hospodar a VKV manazer OKI MG - II. VKV manazer OK1JP -jednatel OK1VIT -otazky mladeze OKI ADM -KV manazer OKI FR - II. KV manazer OKI JST -koordinator pro monitoring OK1VEY -manazer PR OK1UUL - manazer pro publicistiku a propagaci OK2PO - manazer pro pffpravu uzemnfch odbocek OK1UND - zastupce v Pergam s. r. o. Sv6 namety miizete zasflat jednotlivym clenum prfmo, nebo pres sekretariat CRK, U Pergamenky 3, Praha 7. Bojfte se zkousek na CTU? V zaveru lohskeho roku byly zorganizov&ny zkou ky zadatelo o OK licence v Prerove a ve Zlfne vzhledem k tomu, ze v techto regionech bylo mnoho zajemcu. O prubihu zkou ek, o ndtrocnosti a prfsnosti zkou ejfcfch kolujf mezi radioamat6ry mnohdy hrcizostra ne zpravy, proto jsem se rozhodl poitedat predsedu komise o moinost sledovat jejich probdh, abych si udelal vlastnf usudek o tom, jak nynf zkousky probfhajf. Posoudit jak pozadavky zkousejfcfch, tak znalosti uchazecu mohu. Radu let jsem byl tei dlenem zkusebnf ko mise, ucil v kursech a z publikacf, na kterych jsem se autorsky podilel, zajemci o slozenf zkousek dodnes cerpajf vedomosti. Ucast cizfch osob u zkousek ovsem nenf obvykla, ale kdy2 jsme si s predsedou vysvetlili smysl me prftomnosti, byla povolena za predpokladu, ze 2adnym zpuso bem nebudu do probehu zkousek zasahovat. Zkousky byly (alespoh v Pferove) rozvr- 2eny do dvou dnu - prvnf den odpoledne pfsemny test, druhy den ustnf zkousky. Test zahmuje prakticky vsechny zkousene ob lasti a pro kazdou skupinu zkousenych (podle trfdy povolenf, o kterou kdo zada) je stejny, takze relativnf posouzenf znalostf jednotlivych uchazecci je zcela objektivnf. Otazek je mnoho a zahmujf celou sfri pozadovanych vedomostf dane oblasti. Jsou umeme jak pozadavkum predpiso, tak prakticke potrebe znalostf pri provozu a je jich formulace (mimo asi trf prfpadu, nad kterymi jsem se pozastavil, ktere ovsem v celkovem mnozstvf nehrajf dnou roli) je zcela jednoznacn6. Musfm rfci, ie jiz pohled na zaplhujfcf se stranky u jednotlivych uchazecg stacil k velmi presnemu odhadu poctu tech, pro ktere bude dalsfho dne pla- tit no pasaran. Rade uchazedu delalo velky problem prakticke uplatnenf znalostf. I kdyz dokazali prelozif vetsinu v testu uvedenych zkratek a Q-kodG do cestiny, prelozit tri souvisle vety napsane v cestine do amaterstiny - tedy do reci zkratek a kodu byl pro nektere velky problem, stejne jako napsat nekolik frazf v cizfm jazyce (nemecky, anglicky). V tom se citelne projevil nedostatek predchozf prace jako RO na klubove stanici, prfpadne poslechu na pasmech coby posluchac, coz pro starsf a strednf generaci byla samozfejmost. Druhy den, kdy probfhaly ustnf zkousky, potvrdil prvy dojem. Otazky zkousejfcich byly zamereny hlavne na prakticke uplat nenf teorie a na vysvetlenf nepresnostf z pfsemneho testu. V technice na blokova schemata, jejich vysvetlenf, a na doplhkova zarfzenf - antennf cleny, pouzitf a typy anten. U jednotlivych castf (napr. oscilatory, smesovace) byte vyzadovano spfse pochopenf principu nez znalosti jednotli vych druhu a jejich odlisnostf. Pokud se tyce pfezkusovanf znalostf telegrafie, tarn je komentar zbytecny, nebof i pozadavky jsou jednoznacne; take zadny z uchazecu s touto disciplfnou nemel pro trfdu, na kte rou byl prihlasen, problemy. Zaverem tedy shmutf poznatku: - Pokud nekdo na zkousku prichazf bez zakladmch znalostf, jen s presvedcenfm, ze zkouska je odvozena od slova zkusiti, pri chazf zbytecne (i u nas byl jeden takovy prfpad). - Celkove davajf zkousejfcf vetsf duraz na prakticke uplatnenf teorie (drive tomu byte spfse naopak) s vedomfm, ze vetsina amateru dnes pouzfva koupene zarfzenf a prevazne se zajfma o provoznf stranku. - Prokazatelne snaze zkousku sloi:ili ti, kdo drive prosli kratkym kursem (ktery konkretne v Pferove byl zorganizov&n) a ti, kterf jii meli zkusenosti napr. z CB pdsma, oproti uchazecum, kterf se pfipravovali samostatne a nemeli zadnou praxi. Od leto - nfho roku jiz majf vsichni novf adepti proti predchazejfcfm velkou vyhodu - mohou si koupit knihu, ve ktete jsou soustrediny v echny pozadavky ve zkousenych oblastech - pochopitelne i s odpovscfmi a mohu zodpovedne rfci, ie jejf uroveh pfesahuje v echny dosavadnf vydane pffrucky. Je na obsah zkou ek monotematicky zamerena a zpracovanf je mimofadne zdarile. - Zkousky skutecne nejsou tezke a nenf treba se jich obavat, zkousejfcf majf pocho penf i pro momentalnf indispozici, vyplyvajfcf z nervozity. Komise je jmenovana CTO (nenf ovlivnovana CRK, jak zaznelo nekolikrate ze strany SCR), pracovnfk CTU je predsedou a clenove jsou technicky i provozne erudovanf, pro radioamaterskou verejnost neutralnf amateri. Na druhe strane ovsem nelze tyto zkousky podcehovat. Zdkladnf, hlavne provoznf znalosti jsou nezbytne. Proto kazdemu, kdo se ke zkouskam hlasf, doporucuji predem navstevu nejakeho radioamatera nebo radioklubu; praktickym sledovanfm provozu a ev. dotazy se naucf v kratke dobe daleko vice, nez peclivym studiem teorie z knih. V prvnf oblasti IARU je nynf 72 clenskych organizacf (CRK je jednou z nich). V zaveru roku 1993 byly prijaty za cleny Qatar a Bosna - Hercegovina. Ve druhe oblasti IARU se projednava tzv. Limska konvence" a pokud bude prijata, budou na americkem kontinentd vzajemne uznavany koncese (jako u nas) ve statech, ktere pristoupily na dohodu CEPT. QX 42 A/5 94

43 MLADEZ A RADIOKLUBY Diplomy, ktere vydava Cesky posluchafcsky klub - CLC Cesky posluchacsky klub - CLC vydava pro vsechny radioamatery nekolik nasledujfcfch diploma, j jich± strucne podmfnky uvadfm. O podrobne podmfnky vsech di ploma si mcizete napsat na adresu diplomoveho manazera CLC: OK2-4857, Josef Cech, Tyrsova 735, Jaromerice nad Rokytnou. BEACON AWARD Diplom je vydavan za poslech pouze radioamaterskych majako v pasmech kratkych vln od ve trech tndach za 10, 20 a 30 QSL Ifstku. MEMBER CLC AWARD Diplom je vydavan za spojenf nebo po slechy klubovnf stanice OK5SWL a za spo jenf nebo poslechy stanic radioamaterti, cleno CLC od Podmmkou zfskani diplomu je spojenf nebo poslech klu bovnf stanice OK5SWL a zfskanf potrebneho poctu boda ke splnenf dane trfdy di plomu: Za spojeni nebo poslech stanice OK5SWL 3 body Za spojeni nebo poslech ClenO CLC 1 bod Na KV pasmech je diplom vydavan ve 3 Tndach za 20, 40 a 60 boda.na VKV pas mech je diplom vydavan ve trech tndach za 10, 20 a 30 boda. Diplom je vydavan na v ech pasmech KV nebo VKV vsemi druhy provozu. Platf take spojenf nebo poslechy pres prevadece. Radioamateri vysfladi si mohou zapocftat body i za QSL Ifstky od posluchaco - cleno CLC. Po stopach valky Diplom je vydavan za spojeni nebo po slechy stanic zemf DXCC, kter6 mely ucast ve valce nebo byly dnjhou svetovou vdlkou zasazeny. Diplom je vydavan ve trech tffdach: 3. tnda za poslechy a spojeni stanic 40 zemi DXCC valkou zasazenych a 5 zemf s ucasti ve valce. 2. tnda za poslechy a spojeni stanic 60 zemf DXCC v lkou zasazenych a 15 zemf s ucasti ve valce. 1. trfda za poslechy a spojenf stanic 80 zemf DXCC valkou zasazenych a 20 zemf s ucastf ve valce. Pro diplom platf vsechna spojenf a po slechy bez rozdilu pasem a druhu provozu od Radioamateri vysflaci mohou pouzft QSL Ifstku i od posluchadu z techto zemf. Seznam zemf je v podrobnych podmfnkach diplomu. if:- if:- if:- Podmfnky dalsfch ctyr diplomu uvedu nekdy pff t4. Diplomy mohou zfskat vsfchni domacf i zahranicnf radioamateri. Poplatek za vydanf diplomu pro OK a OM radioama tery je 50 Kc, pro zahranicnf radioamatery 10IRC. Clenum CLC budou v echny di plomy vyd^iny zdarma. Clenem Ceskeho posluchacskeho klubu CLC se muze stat kazdy domacf i zahra nicnf radioamater vysflac i posluchas. Pri- hlasit za deny CLC se m02ete na adrese: CLC, BOX 77, Praha 411. Tesfme se na nov6 deny CLC. 73! Josef, OK Konference IARU Region 1 v belgickem De Haanu se v dokumentu C4. 34 zabyvala i etikou amaterskeho provozu. Ne v e je v naprostem poradku a tak neu kodf, pripomeneme-ii si, co napsal Paul M. Segel jii ve tricatych letech radioamaterskych pravidel. Zde jsou upraven^ na soucasnou dobu. Amater je: 1. Uvazlivy... Nikdy vedomsnevysfia tak, aby zmensoval radost druhych. 2. Oddany... Osvedcuje svou oddanost povzbuzenfm a podporou svych pratei radioamateru; sveho lokalnfho klubu; narodnf organizace, ktera ho zastupuje pred statem; Mezinarodnf telekomunikacnf un ie (ITU). 3. Pokrokovy... Modernf znalostimu umoihujf mit modernf a ucinne zarfzenf a tomu odpovfda i jeho provoz. 4. Pratelsky... Pomalu a trpelive vysfla, je-li o to pozadan. Pratelskypomaha a radf zacatecnfkum; ochotne pomaha, spolupracuje a uvazuje v zajmu ostatnfch. To jsou znaky amaterskeho ducha. 5. Vyrovnany... Radio je konfdek. Nikdy nepfekaif povinnostem k domovu, praci, Skole nebo spolecnosti. 6. Vlastenecky... Jeho znalosti a jeho sta nice jsou vzdy pfipraveny slouiitjeho spolednosti. m 1 Inzerci prijima postou a osobne Vydavatelstvi Magnet-Press, inzertni oddelenf (inzerce ARA), Vladislavova 26, Praha 1, tel. (02) , linka 341, fax (02) Uzaverka tohoto cisla byla , do kdy jsme museli obdrzet uhradu za inzerat. Text piste citelne, hulkovym pfsmem nebo na stroji, aby se prededo chybam vznikajfcfm z necitelnosti pfedlohy. Cena za prvnf fadek einf 60 Ke a za ka2dy dalsf (i zapocaty) 30 Kc. Dan z pfidane hodnoty (5 %) je v cene inzeratu. Platby prijfmame vyhraane na slozence naseho vydavatelstvi, kterou Vam zasleme i s udanou cenou za uvefejnenf. Upozornent inzerentum Radkova inzerce nenf urcena podnikatelum, jejf zdanenf je pouze petiprocentnf, nikoli 23% jako u plosnych inzeratu. Protoze se zde v posledm dobe mnozf inzeraty vyrobcu a prodejcu zbozi, pristupuje inzertni odde leni od c. 1/94 u techto inzeratu ke zmene platby. Cena bude pocftana z poskytnute plochy(44 Kclcm2), nikoli z poctu radek. PRODEJ SL 1452, 27C1024 (390, 150). Tel. (02) Ant. rotator CONRAD automatic, nosnost 45 kg, ukaz. uhlu, synchronizace (1400). Tel. (02) Osciloskop SI-94, novy, 10 MHz, sonda 1:10, pri'slusenstvf, dokumentace. Tel. (02) Poslu na dobfrku nove elektronky 1Y32T (1C1S - SSSR), 1AF33 (1S5T), 6B32 (EAA91), 6CC41, 6CC42, 6H31 (6A2P-SSSR), 6N1P (jako ECC82), 12BC32, DY87, EABC80, EBF80, ECC88, ECL82 (6F3P-SSSR), ECL84 (6F4P- SSSR). ECL85 (6F5P -SSSR), EF184, EH81, EL36 (6P13SCH-SSSR), EL82 (6P18P- SSSR), EM80 (6E1P-SSSR), EY88 (6D14PCH- SSSR, PCC84, PCF200, PCF802, PCL82 (16F3P-SSSR), PCL805, PCL86, PCL200, PL81. PL82, PL84, PL509, PY83, PY500, UCH11 (20 ai 40 K6 + postovne). Na Slovensko nelze. J. Hajek, Jankovcova 2872, Teplice, tel Prodam stavebnici nabfjecky akumulatoro 6-12 V/5 A (8 A) s regulacf proudu (skffnka, trafo, soucastky, DPS, shury, krokosvorky atdj za 700 (850) Kfi, sadu soucastek vfietnd DPS: zpetnovazebnf regulator otacek vrtaiky 500 W za 190 Ki, cyklovas st ra ti s pametf pro S 105/120 nebo Favorita za 100 Kc, trojbarevna blikajfcf hvezdicka (33 x LED) za 190 K<5, nabfjecka akumulatorci s regulacf proudu 12 V/5 A (8 A) za 220 (250) KS, obousmerny regulator otacek pro RC modely 6-12 V/10 A (20 A) za 400 (600) Kc. Ing. Budinsky, Cl'nska 7, Praha 6, tel. (02) Osciloskop SI 94, novy, 10 MHz, dokumen tace, el. schemata, sonda 1:10. tel. (02) H. Bfla. Servisnf manualy od firem Grundig a Miele. J. Luke, Vit. Nezvala 842, VlaSim. Polyskop Ch 1-42 (1000 MHz +nahr. obraz.), osciloskop BM 621 (pamafovy 120 MHz), auto matic. merac moldulacie do 1000 MHz, TR 5403, cftae C3-54 (200 MHz), Vf - generator G4-116 (300 MHz), Nf -vf milivoltmeter BM 518, ra diotester ll-tr-0626, radiostanice VR 20 s prfslus. Tel. /fax: (07) CB rucnu radiostanicu s prislusenstvom Alb recht AE FM/40 AM 4 W/4 W, da sa pouiif aj ako vozidlova - ma v etky externe konektory od BNC po ext. napajanie. Tel. (0825) 3959 Pocftac PMD-85 + plotter XY MGF + monitor; pocftac IQ FD; tiskarna Consul EC 7181; pocftas ONDRA. Telefon (0205) Programator 48, 51, (3500 Ke), zdroj AUL 310, (3200 Ki). Tel. (02) x 200 W nf. zes. modul neoiiveny s chladieem bez termistru (550), trafo 220V/2 x 28 V-6 A (500), 2 ks chladieti 300 *115 x 20,1 ks pro 4 ks T03, oba za (100). Jaromfr Otahal, Kruhova 504, val. Meziricf. Rozhiasovou antenu UKV/CCIR/TYP PAL 14 rozsah 87,5-104 MHz, cena 850 Ke (nova). Tel. (048) Alinco DJ 580 duoband DTMF, rozsffene MHz, cena ,- Ke. Vieek, Palackeho 470, Ml. Boleslav, tel. (0326)

44 _Condor * oiiv. desku tuneru VKV 1+2 (380) vd. podt., st. zesil. 2x25 W, sada nast. dflii (1200). R. Travnicky, Vardavska 215, Pardubice, tel. (040) Zar. Zstyl 50 W fb stav. K. Sobr, Podmokly 9, SuSice, tel. (0187) KOUPE Konektory URS-TAH2 (2 x 13 pin v dernem plastu), K048 (4 x 12 pin v pruhlednem plastu), prosvdtlovac! tladi'tka 4FJ... TESLA Stropkov, stard! derne palcove prepinace (kontravesy). Soudastky mohou byt i pajene a mime podkozen6. V. Kadlec, Jasanova 3, Blansko. Korekdnl predzesilovac AZG983, mikrofon 600 w J 3.5 HM. M. Mulad, Karlova 22, Praha 1, tel Predny diel skrinky na NEC RM 950 s dvierkami. M. Stasak, Letnir 6, Stara Lubovfta.tel. (0963)2191. Nem. pristoje z 2. svet. valky (vysilace, prijimade aj.) Dr. G. Domorazek, Rilkestr.19a, D Lappersdorf, BRD. Tel.: VYMENA Modern! transceiver za stare nemecke radiostanice Wermacht FuHEa at f, FuPEa/b a c, E52 (K6ln), E53 (Ulm) a E08268 (Schwabenland), tei radarov4 a antenni prisludenstvi. B. Frohlich, Nelkenweng 4, Weissach im Tal, BRD. Montage TV i SAT antdn, rozvodu VIDEO, SAT, R I TV signslu. Vyroba a dobirkovy prodej selekt sludovacci- pasmove : VHF/UHF; l+ll/lll; l+ll/lll/iv+v; I/I I/I I I/I V+V; K1+VKV CCIR. Kanalove UHFdva vstupy (56, 68, 135, 165, 100, 110), pro skupiny kanalu UHF - min. odstup 3 kanaly, pro VHF - min. odstup 1 kandl (115, 110). Kanalove propusti jednostuphove a velmi selektivni tnstupnove (65, 245) - pruchozi pro nap4jec! napet! pro K... UHF. Kanal. zadrze: jednodstup. a vykonne tristup. (55, 135). Domovn! SP zes MHz se stabiliz. zdrojem 12 V: 3 vstupy typ SPZ 20; 4 vstupy SPZ 20/4, s odnimatelnym zdrojem SPZ 20/a; SPZ 20/4a, zisk: l-ih/21 db, IV+V/22-24 db (730, 778, 768, 816). SPZ 10a (koncovy vykonovy zes. modul k SPZ 20/a; SPZ 20/4a), zisk 10dB/ MHz (138). Ni'zkodum. pfedzes. UHF, db, db s BGF65 (175, 135). VHF: III nebo VKV CCIR 23/25 db (185). Ultraselekt. kan4l. pfed zes. K6... K12/23/1,8 db (250). A jin i die spec. pozadavku. Vde osazeno konektory. Zaruka 18 mdsi'cu. Dohoda cen mo2na. UNISYSTEM, Volesky, Blahoslavova 30, Valassk6 Meziric!, tel. (0651) ODKOUPlME VASE NADNORMATIVNl ZA- SOBY SOUCASTEK. Nabidky pisemne na adresu: Fa BARNY, J. Brabce 2905/13, Ostrava 1 V - hroty do pidtol. trafospajkovacky (a 6) su trvanlive a vhodne pre jemne i hrube prace. Setria Vas das a vytvaraju pohodlie pri praci. Ponuka v sortimente: 0.8, 1.0, 1.2, 1.4, a 1.6 mm. Dobierkou od 5 ks, fakturou od 25 ks. Ing. T. Melisek, Eisnerova 9, Bratislava. Dobierky v CR: COMPO s. r. o., Karlovo namdsti 6, Praha 2, tel ; ODRA elektroservis, 28. rijna d. 4, Ostrava 1, tel VHF-UHF ipickove zes. do ant. krabice! Premiera: AZK 24-G 27/1.5 db (259). Pasmove: AZP S 32-25/1.5, AZ /4 (239). Ka- ndlove: AZK xx-g 28-20/2 (sel.), AZK xx-s 34-27/1.5 (259, 289). Vde BFG65. AZK: VKV 24/1.5, VHF 27/1.5, UHF 17/3 MOSFET (189). TV zadrie, konvertory, slud., vfcestup. zesil. Slevy %. Sroub. uchyc. Nepl. DPH. Inf. Ing. ftehdk, tel. (067) AZ, p. box. 18, Zl!n 12. Predam konvertor VKV CCIR/OIRT OIRT/CCIR (150/ks, 140/5A viac ks), zdruka 1 rok. Ing. V. Kola, servis a vyroba elektroniky, Hranidnd 4, Poprad. Prodej a ekolog. recyklace 40% chloridu zeleziteho, cena 25 Kc/kg. T. Rejman, Marakova 1110, Litomydl, tel. (0464) NABfZlME: velky vybdr LED diod, displejci, maticovek KINGBRICHT za nfzke ceny: napr. modre LED - 51, 90! Cenik za 3Kd znamku. Plat! stale. ELEKTRONIKA - F. Borysek, Horn! Ndmc! 283. Postavte si 8amf I koncovy zesllovac 2x200 W sin. s elektronickou pojlstkou a profl vzhledem.stavebnlce obsahuje jii o Jven6-moduly, vesker6 mechanla 6dstl I sttovf transformfitor. Kompletad die podrobndho ndvodu zvlddne I zattnajfcf radloamatdr. Cena kompletu.3490,- K6 Ddle nabfzfme ozivend moduly elektronkx zaflzenf (nf zesllova6e, stmfvade, zdroje, svdtelnd efektovd zaffzenl atd.) I na zakdzku. Pisemne objedndvky zasllejte na adresu: ELEKTROSOUND, Borskd 33, Plzeft. Info, na tel 019/ SEZNAM INZERAtO V TOMTO ClSLE ADICOM - software.xxiv AGB - eleklronicke souddstky.vi AMA - radiostanice.3 str. ob. AMIT - kompiiatory. termindly aj.xxx A. P. O. ELMOS - regulatory, Cidla, oviadace aj.xxii APRO - OrCAD.XXII AS I Centrum - zakaznickd IO.XXXII ASIX - programovatelnd logicke obvody.xxv A. W. V. - regulovatelno zdroje.xvi BALLUFF - senzory.xxxv CADware - program pro kresleni DPS.XXII CADware - programy pro navrh DPS.XXXV C a S Trading - autoanten. zesil., zabezp. systdmy.xxvi CAT - sro'made, regulatory, zdroje.xxv CO - CO - komunikadni technika.xxi ComAp - programatory. simuiatory.xxxi ComAp - pfekladace, emuiatory aj.xxxiii COMMET - mfifidla a zaznamove jednotky.xxxiii COMPO - elektronicke soutastky.xxvii COMPUTER Sapiens - jazyk C, Pascal.XXXI DATAVIA - elektronicke sudiastky.xxii DFC - diagnosticke a servisni karty.xxiii ECOM - elektronicke soudastky.xiv ELATEC - projekty a aplikace.xxxiii ELCO - elektronicke soudastky.xxiii ELEKTROSONIC - plastovd knofliky aj.vii ELEKTROSOUND - stavebnice konc. zesilovade.44 ELEN - elektronic. informadni panely.xxiv ELFA - optoelektronicke spfnade.xxxii ELIX - satelitn! technika.i ELCHEMCO - chemic. ph'pravky pro elektroniku.xxxv ELNEC - programator.xxiv ELNEC - vymdna EPROM.XXXV EMPOS - metic! ph'stroje.ill ENIKA - ruzne, rel6.xvii ERA - mikroprocesorove prvky.xxxiv EURO - SAT - zabezpedovac! systemy, regulatory.xx EZK - elektronicke soudastky.xxv FAN radio - antdny a radiostanice.xxxii FROG - syntdza fedi.vii GES - elektronicke soudastky.4. str. ob.,xii - XIII GHV - napajec! zdroje.v GM electronic - elektronicke dfly a soudasti.xviii - XIX Grundig - Siroky sortiment kamier.xxi HADEX - elektronicke soudastky.iv HAMEG - osciloskopy.xxx HES - opravy meita'ch phstroju.xxxii HIS Senzor - induktrvne snimade polohy.xxxi Chemie - pozelezndne hroty a paj. smydky.xxvi Jablotron - zabezpedovac! souprava.xi JAPAN Electronic - elektronicke soudastky aj.xxvii J. J. J. Sal - satelitn! technika.xv Kablo - elektroinstaladn! material.xxviii KOTLIN - indukdn! snimade.xxiii Krejzlik - EPROM CLEANer.XXIII KTE -elektronicke soudastky.viii-ix LCD - el. mag. bistabil. zobrazov. prvky.xxxv LMUCAN - polovodidove soudastky.xxxiv MEDER electronic - jazydkova rel6.xxxii MEGATRON - tiskarny, senzory aj.xxvii MICRODATA - kanceiarska technika.xxxiv MICROCON - krokove motory a pohony.xxxv MICRONIX - meric! ph'stroje.x MITE - mikropoditadova technika.xxix NEON - elektronicke soudastky.xxviii PHILIPS - sluchatka Philips.VII PLOSKON - indukti'vne bezkontaktne snimade.xxvii ProSys - navrh a vyroba DPS.XXV R a C - elektronicke soudastky.xxxi R. Budek - folie do kiavesnic ZX Spectrum apod.xxxii SAMER - polovodidove pam ti aj.xxxi SAMO - prevodniky analog, signaiov.xxii SENZOR KoSice - optoelektronicke snimade.xxxi SOLUTRON - konvertory zvuku.xxxv SONY - phjem pracovniku.xxiii S Power - elektronicke soudastky.xxxi Studio Hobbin - univerzain! modul CTCSS.XXVI TEGAN - elektronicke soudastky.xxv TEROZ - televizn! rozvody.xxviii TES - smesovade, konvertory, dekoddry aj.xxx TESLA Blatna - elektronicke soudastky.xxii TEST - prfdavne karty do PC.XXVI TIBAS - kanceiarska elektronika.xxxiii TIPA - elektronicke soudastky.ii UTES Brno - mehc! ph'stroje.xxxiv VECTRA - nahradn! dfly Panasonic.XXIV VEGA - regulator teploty.xxvi VILBERT - nahradnd diely.xxviii VOP - univerzain! zdroj.xxvii 44